Stránka zaznamenává rok 1937 v Horním Slavkově: úřední a hospodářské události (dar na restaurování sochy Trojice, odstoupení starosty Öckla, zatemňovací cvičení, zemská revize, zavedení registratury a evidence obyvatel, práce archiváře Prosche), lidové jarní a velikonoční zvyky dětí, i řadu drobných místních událostí – požár s obětí na životě, položení základního kamene pomníku padlým, dláždění a asfaltování ulic, novostavba, výjimečná sklizeň sena, úmrtí T. G. Masaryka a oprava hřbitovní zdi i zvonu.
Zápis z roku 1937
Dne 18. ledna poukázal Státní památkový úřad v Praze na žádost pana ředitele Prosche částku 800 Kč u příležitosti restaurování sochy Nejsvětější Trojice.
Pan starosta Albert Öckl odstoupil z funkce starosty a vedení města zatím převzal pan náměstek starosty Anton Kühnhackl.
Dne 4. 12. 1936 se ve městě konalo první zatemňovací cvičení podle zákona o obraně proti leteckým útokům, kterého se zúčastnilo celé město a jehož pokyny byly co nejpřísněji dodržovány.
Dne 25. února začala zemská revize hospodaření obce, jež trvala tři týdny.
Městská rada se usnesla na zavedení registratury spisů podle vzoru samosprávných úřadů (desítkový systém), který se po zavedení dobře osvědčil. Současně byla zavedena policejní evidenční (hlášenková) kartotéka, a poté, co byly sebrány přihlašovací lístky, čítalo město k 15. 4. 1937 celkem 3246 obyvatel.
Pan ředitel měšťanské školy ve výslužbě Rudolf Prosch zpracovává celý městský archiv a bádá v přesné historii města, kterou uvádí ve známost veřejnosti prostřednictvím rozhlasových přednášek i přednášek na schůzích. Pan ředitel Prosch tím prokazuje městu neocenitelné služby a zaslouží si zvláštní uznání a vážnost.
Lidové zvyky dětí: Jakmile na jaře první sluneční paprsky zbaví dlažbu u radnice, resp. u staré chlební lavice (Brotbank), sněhu, začíná i letos, tak jako už po desetiletí, dětmi zavedené tzv. „Ausrädeln“ – hra s malými kuličkami pálenými z hlíny. Hra s fazolemi, zvaná „Tschegern“, však téměř úplně ustala. (Při této hře se v zemi udělala dírka, většinou vyvrtaná podpatkem boty; pak musel každý hráč podle dohody hodit určený počet fazolí k dírce, a hru začínal ten, kdo měl nejvíce fazolí v dírce nebo v její blízkosti – ostatní fazole se posouváním nebo cvrnkáním prstem dopravovaly do téže dírky. Nepodařilo-li se hráči dopravit fazoli do dírky, přišel na řadu další hráč. Ten, kdo dopravil poslední fazoli do dírky (zvané „Tschegerloch“), vyhrál.)
Dalším velikonočním zvykem jsou tzv. „řehtačkáři“ (Ratschenbuben): Když o Velikonocích na Zelený čtvrtek umlknou zvony (podle pověsti odletí do Říma), táhnou denně třikrát ze všech ulic města celé průvody chlapců s dřevěnými řehtačkami a rachotidly, kteří u soch svatých odříkávají – řehtají – modlitby, a to až do Bílé soboty, kdy zvony opět ožijí. Za tento zvyk chlapci vybírají a lidé jim rádi dají malý dárek.
Dne 13. dubna shořel v Drühäuseru dům Karla Kastla, přičemž jeho žena při požáru uhořela.
Odvoz popela se ve městě stále ještě provádí zcela primitivně: pomocí ručního vozíku, který táhnou dva muži, a zvoncem se obyvatelům dává znamení, aby popel vynesli.
Spolek „Synové vlasti ve světové válce“ (Heimatsöhne im Weltkrieg) pořídil hmoždířové dělo (Pöllerkanone), takže při pohřbu vojáků, kteří sloužili ve válce, se už nestřílí jako dosud ze železných hmoždířů, ale z tohoto děla se dávají tři čestné salvy.
Dne 25. července se konalo položení základního kamene k pomníku padlým (Kriegerdenkmal), který bude postaven na Desátkovém náměstí (Zehentplatz).
Ve dnech 2. a 3. srpna se válcovala dlažba Dippelzugské [?] ulice.
V tzv. Seifenu staví pan notář Dr. Friedrich Korb obytné a hospodářské stavení čp. 574 (dvůr v Seifenu).
Státní silnice od firmy Haas & Czjzek až do města se asfaltuje, čímž je odpomoženo pohromě špíny a prachu.
Rok 1937 přinesl tak vydatnou sklizeň sena a otavy, jaká se po mnoho let nezaznamenala; mnoho otavy dokonce zůstalo neposekáno.
Budiž zaznamenáno, že se ve městě stále ještě, tak jako za dob hornictví, zvoní zvonem na městské věži v 11 hodin a v 7 a 8 hodin večer, a že hodiny odbíjí věžník zvonem, který je rovněž ještě umístěn na městské věži.
U tzv. Jahnheimu se začalo se zřizováním sportoviště.
Dne 14. září téhož roku zemřel první československý prezident T. G. Masaryk. U této příležitosti se na radnici konalo smuteční zasedání, jehož se zúčastnily všechny veřejné úřady, korporace i obyvatelstvo (protokol o tom je uveden na konci zápisu za tento rok).
Hřbitovní zeď byla nákladem 6500 Kč opravena a tím zachráněna před úplným zřícením.
Ložiska velkého zvonu na zvonové věži musela být vyměněna, a proto byla objednána patentní ložiska od československé továrny na kuličková ložiska S.K.F. Montáž provedl zámečnický mistr Franz Hahn ještě téhož roku. (Tento zvon pochází z roku 1595.)
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — nadpis „1937“]
[Restaurace od Památkového úřadu / Trojice] Dne 18. ledna poukázal Státní památkový úřad v Praze na žádost pana ředitele Prosche u příležitosti restaurování sochy Nejsvětější Trojice částku 800,- Kč.
[Starosta Öckl odstupuje] Pan starosta Albert Öckl odstupuje z funkce starosty a vedení města zatím přebírá pan náměstek starosty Anton Kühnhackl.
[Zatemňovací cvičení] Dne 4. 12. 1936 se zde konalo první zatemňovací cvičení ve smyslu zákona, obrana proti leteckým útokům, jehož se zúčastnilo celé město a co nejpřísněji dbalo pokynů.
[Zemská revize] Dne 25. 2. začala zemská revize hospodaření obce, která trvala 3 týdny.
[Registratura] Městská rada se usnesla na zavedení registratury spisů podle vzoru samosprávných úřadů (desítkový systém), který se po zavedení dobře osvědčil.
[Evidence obyvatel] Současně byla zavedena policejní evidenční (hlášenková) kartotéka a po sebrání těchto přihlašovacích lístků čítá město k 15. 4. 37 3246 obyvatel.
[Archiv / ředitel Prosch] Pan ředitel měšťanské školy ve výslužbě Rudolf Prosch zpracovává celý archiv města, čímž bádá v přesné historii města, kterou jmenovaný v rozhlasových přednáškách i v přednáškách na schůzích uvádí ve známost veřejnosti. Pan ředitel Prosch tím prokazuje městu neocenitelné služby a zaslouží si zvláštního [— pokr. na pravé straně] uznání a vážnosti.
[PRAVÁ STRANA — str. 54]
[Vážnost a uznání. — pokračování nadpisu]
[Lidové zvyky dětí — „Ausrädeln“ a „Tschegern“ u Chlební lavice (Brotbank)] Jakmile na jaře první sluneční paprsky zbaví dlažbu u radnice, resp. u staré chlební lavice, sněhu, začíná již po desetiletí dětmi zavedené tzv. „Ausrädeln“ (hra s malými kuličkami pálenými z hlíny). Hra s fazolemi, zvaná „Tschegern“, však téměř úplně ustala. (Při této hře se v zemi udělala dírka, většinou vyvrtaná podpatkem boty; pak musel každý hráč podle dohody hodit počet fazolí k dírce a začínal ten, kdo měl nejvíce fazolí v dírce, resp. v její blízkosti, hrou, tj. i ostatní fazole posouváním nebo cvrnkáním prstem dopravit do téže dírky; nebyla-li přitom některá fazole dopravena do dírky, přišel na řadu další hráč; ten, kdo dopravil poslední fazoli do dírky (zvané „Tschegerloch“), vyhrál.)
[Velikonoční zvyk — „Ratschenbuben“] Když o Velikonocích na Zelený čtvrtek umlknou (odletí do Říma) zvony, táhnou ze všech ulic města denně 3× celé průvody „řehtačkářů“ (Ratschenbuben). To jsou chlapci s dřevěnými řehtačkami a rachotidly, kteří u soch svatých odříkávají (řehtají) modlitby, až do Bílé soboty, kdy zvony opět ožijí; pro tento zvyk pak chlapci vybírají a každý jim rád dá malý dárek.
[LEVÁ STRANA — pokračování zápisu za rok 1937 (nadpis roku je na předchozí dvoustraně)]
[Požár v Drühäuseru u Karla Kastla] Dne 13. 4. shořel v Drühäuseru dům Karla Kastla, přičemž jeho žena uhořela.
[Odvoz popela] Odvoz popela se ve městě stále ještě provádí zcela primitivně, a to pomocí ručního vozíku, který táhnou 2 muži, a zvoncem se vyzývá, aby se popel vynesl.
[Střelba z hmoždířů (Pöllerschießen)] Spolek „Synové vlasti ve světové válce“ (Heimatsöhne im Weltkrieg) pořídil hmoždířové dělo (Pöllerkanone), a při pohřbu vojáků, kteří sloužili ve válce, se již nestřílí jako dosud železnými hmoždíři, nýbrž z tohoto děla se dávají 3 čestné salvy.
[Pomník padlým — položení základního kamene] Dne 25. 7. se konalo položení základního kamene k pomníku padlým (Kriegerdenkmal), který bude postaven na Desátkovém náměstí (Zehentplatz).
[Válcování (dláždění) Dippelzugské[?] ulice] Ve dnech 2. a 3. srpna se konalo válcování dlažby Dippelzugské[?] ulice.
[Novostavba č. 574] V tzv. Seifenu staví pan notář Dr. Friedrich Korb obytné a hospodářské stavení č. 574. (Dvůr v Seifenu.)
[Asfaltování silnice] Státní silnice od firmy Haas & Czjzek až do města se asfaltuje, čímž je odpomoženo pohromě špíny a prachu.
[PRAVÁ STRANA — str. 55]
[Velká sklizeň píce] Rok 1937 přinesl takovou sklizeň sena a otavy, jaká se po mnoho let nezaznamenala; zůstalo mnoho otavy, která nebyla posekána.
[Zvonění / „Tegerglocke“ / hodiny] Budiž jednou zaznamenáno, že se stále ještě, jako už za dob hornictví, zvoní zvonem na městské věži v 11 hodin, v 7 a 8 hodin večer, a že hodiny odbíjí věžník zvonem, který je rovněž ještě na městské věži.
[Sportoviště „Jahnheim“] U tzv. Jahnheimu se započalo se zřizováním sportoviště.
[Úmrtí prezidenta T. G. Masaryka] Dne 14. září t. r. zemřel náš první prezident T. G. Masaryk a u té příležitosti se na radnici konalo smuteční zasedání, jehož se zúčastnily všechny veřejné úřady, korporace a obyvatelstvo. (Protokol o tom viz na konci roku.)
[Hřbitovní zeď] Hřbitovní zeď byla nákladem 6 500 Kč opravena a tím zachráněna před úplným zřícením.
[Uložení zvonu] Ložiska velkého zvonu na zvonové věži musela být vyměněna a k tomu byla objednána patentní ložiska od čsl. továrny na kuličková ložiska S. K. F. Montáž provedl zámečnický mistr Franz Hahn v [měsíci?] t. r. (Zvon pochází z roku 1595.)
Zápis z kroniky Horního Slavkova za rok 1937 shrnuje dění ve městě: personální změny na radnici (odstoupení starosty Eckla, zásluhy JUDr. Tposche o archiv a osvětu), protileteckou přípravu (zatemňovací cvičení), zavedení evidence obyvatel a nový umíráček, ale i lidové zvyky (velikonoční řehtačky, vyzvánění do bouřky), stavební události (požár v Bystřině, nový dům čp. 574, pomník padlým) a hospodářské potíže s nedostatkem slámy a sena.
Rok 1937
Dne 18. ledna povolil Státní památkový úřad v Praze městu Horní Slavkov subvenci na restaurování sakrálních památek ve výši 800 Kč.
Pan starosta Albert Eckl odstoupil z funkce a byl zvolen 3. radním. Na jeho místo patrně nastoupil Anton Köberbach.
Dne 4. prosince 1936 se konalo první zatemňovací cvičení (cvičení civilní protiletecké ochrany) podle příslušného nařízení. Ačkoli se proti vládním nařízením postavilo mnoho odpůrců, byla podle mínění kronikáře většina obyvatel nakonec srozuměna.
Dne 25. února začala krajská revize obecního hospodářství, která trvala 3 týdny.
Městská rada se usnesla na zavedení registratury podle vzoru velkých radnic; zařízení registračního oddělení značně pokročilo. Současně byla zřízena policejní evidence (kartotéka) a po převzetí agendy byla od 16. dubna 1937 zavedena ohlašovací povinnost pro obyvatele, čítající 3246 obyvatel.
Pan starostův náměstek JUDr. Rudolf Tposch zpracoval vzorným způsobem celý městský archiv. Potěšil veřejnost tím, že o tomto díle a o historii města pojednal v rozhlasových přednáškách, čímž na sebe upoutal pozornost. Pan ředitel Tposch tak městu prokázal významné služby a získal si zvláštní zásluhy.
Jakmile se v létě na náměstí, před radnicí i u staré okresní spořitelny (Bezirkssparkasse) objevili turisté, předváděl (patrně Dr. Tposch) návštěvníkům z různých zemí dříve provozovanou, téměř zapomenutou hru zvanou „Aušice“, jinak též „Tozageru“ – hru s tažným dřevěným kuželem. Popis pravidel je v přepisu nejistý a místy nečitelný (text je psán nářečím): ve zemi se vyhloubila jamka, do níž se vkládal dřevěný kotouč; hráči pak podle domluvených pravidel vrhali své kotouče směrem k jamce a snažili se dostat do ní co nejvíce kotoučů, případně vystrkovat odtud kotouče soupeřů. Vyhrál ten, kdo měl v jamce nejvíce kotoučů, respektive kdo tam vsadil poslední kotouč.
Kolem Velikonoc, patrně na Zelený čtvrtek, chodí ministranti ze všech domů ve městě celý den, třikrát denně, s dřevěnými řehtačkami a kasičkami a vybírají almužnu, dokud opět nezačnou znít zvony. Za tuto službu dostávají děti peníze a často také vejce a drobné dárky.
Dne 13. dubna shořel v Bystřině (Pürstling) dům Karla Karsta dříve, než mohli hasiči vyrazit k zásahu.
Zatemňování je ve městě stále ještě záležitostí spíše soukromou, prováděnou pomocí staršího nákladního vozu, který je v případě potřeby svoláván poplašným zvonem, aby hasiči mohli vyjet.
Sdružení „Heimattreue – Wettkrieg“ (bližší určení nejisté) pořídilo mrtvý zvon (umíráček); od nynějška se průvod za padlé vojáky z války doprovází vyzváněním nikoli starými železnými zvony, nýbrž tímto novým, teprve třetím nově odlitým zvonem.
Dne 25. července se konalo položení základního kamene k válečnému pomníku, který má stát na náměstí (patrně na místě zvaném Zeltplatz).
Ve dnech 2. a 3. srpna proběhla kolaudace nových bytových domů (patrně tzv. Wohlfahrtssiedlung).
V této sezoně dokončil po čtyřech letech stavby pan Friedrich Korb obytnou a hostinskou budovu čp. 574 – hospodu v dolině.
Kvůli nedostatku slámy nebyla u domu čp. patrně Ecklova [?] provedena obvyklá setba, a tak bylo od pěstování slámy tímto způsobem upuštěno.
Rok 1937 přinesl tak málo sena a slámy, že mnoho stájí nemohlo být dostatečně vystláno a mnoho dobytka zůstalo nevyčištěno.
Znovu se zde připomíná, že stále, jako za starých časů, se před bouřkou vyzvání na umíráček – mezi 11. a 9. hodinou večerní –, aby se spolu s tímto zvonem vyzvánělo i proti blížící se bouřce; tento zvyk udržuje hlídač věže.
U takzvaného Tabulheimu bylo zahájeno zřizování sportovního hřiště.
Dne 14. září zemřel první starostův náměstek – v přepisu uváděný jako Dr. J. Ackerczyk (patrně týž jako výše zmíněný Tposch) – a byl za velké účasti veřejnosti pohřben na hornoslavkovském hřbitově. Byl veřejně váženou osobností a členem bratrské organizace (jeho životopis je uveden na konci ročníku).
Hřbitovní zeď byla zpevněna kosterním sklepem za 6500 Kč, aby se zabránilo jejímu úplnému zřícení.
Musela být obnovena úschova velkého zvonu ve zvonici; u firmy ČKD byla objednána válečková ložiska. Práci provedl 1. července v hornoslavkovském okolí zvonařský mistr (patrně jménem Franz Hahn). Tento zvon pochází z roku 1595.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana — strana 54, nadpis: Rok 1937]
(Okrajové heslo: Subvence od Státního památkového úřadu pro [opravu] sakrálních objektů.)
Dne 18. ledna povolil Státní památkový úřad v Praze městu Horní Slavkov subvenci na restaurování sakrálních památek ve výši 800 Kč.
(Okrajové heslo: Starosta Eckl odstupuje.)
Pan starosta Albert Eckl odstoupil z funkce jako takové a byl zvolen 3. radním. Anton Köberbach [působí?] na jeho místě.
(Okrajové heslo: Zatemňovací cvičení.)
Dne 4. prosince 1936 se konalo první zatemňovací cvičení (cvičení civilní protiletecké ochrany) ve smyslu nařízení. Ačkoli se proti vládním nařízením postavilo mnoho odpůrců, byla většina obyvatel podle míní [?] kronikáře nakonec srozuměna.
(Okrajové heslo: Krajská revize.)
Dne 25. února začala krajská revize obecního hospodářství, která trvala 3 týdny.
(Okrajová hesla: Registratura. / Evidence obyvatel.)
Městská rada se usnesla na zavedení registratury podle vzoru velkých radnic. Zařízení [?] tělesa (registrační oddělení) [?] na zavedení velmi pokročilo. Současně byla zřízena policejní evidence (kartotéka) a po převzetí [agendy?] byla zavedena ohlašovací povinnost pro obyvatele od 16. dubna 1937, čítající 3246 obyvatel.
(Okrajová hesla: Archiv. / Dr. Tposch [?].)
Pan starostův náměstek JUDr. Rudolf Tposch [?] zpracoval celý archiv města vzorným způsobem; potěšil [posluchače?] tím, že o tomto díle a o historii města pojednal v rozhlasových přednáškách, čímž si [získal?] povšimnutí celé veřejnosti. Pan ředitel Tposch [?] prokázal tím městu nejlepší [?] služby a získal [?] zvláštní [zásluhy — pokračuje na pravé straně]
────────────────────
[Pravá strana — strana 54, pokračování, nadpis na okraji: Ocenění a uznání.]
(Okrajové heslo: Ocenění a uznání. — pokračování věty z levé strany)
...zvláštní zásluhy.
Jakmile se na náměstí, před radnicí i u staré spořitelny [Bezirkssparkasse — okresní spořitelna] přes léto objevili turisté, sehrával [Dr. Tposch?] [?] před turisty z různých zemí dříve provozovanou hru zvanou „Aušice“ (hra s tzv. tažným dřevěným kuželem) [?]. Tuto hru s kuželemi, zvanou „Tozageru“ [?], téměř zapomněli. (Při této hře se ve [?] vykopala jamka, do níž se vkládal [?] dřevěný kotouč; každý hráč pak podle dohody [?] vrhal svůj kotouč do jamky a snažil se [?]; kdo měl nejvíce kotoučů v jamce, ten hru vyhrál, tj. i ostatní dřevěné kotouče musel [?] strkat nebo prstem do jamky [?] dostávat [?]. [?] kotouč, který ležel mimo jamku [?], v jamce [?] vyhrál; ten, kdo poslední kotouč do jamky (zvané „Tozageturl“ [?]) vsadil [?], měl vyhráno.) [Celá tato pasáž je psána nářečím a místy nečitelná — překlad orientační, [?].]
Kolem Velikonoc, o Zelený čtvrtek [Pšeničná neděle?], chodí ministranti ze všech domů ve městě denně 3× celý den okolo s dřevěnými řehtačkami a [?] kasičkami, které při Vzkříšení dostali [?], a vybírají, dokud zvony opět nezačnou znít. Tato zvyklost [?] [?] tím, že se za to dětem dávají peníze a často také vejce a malé dárky.
[Levá strana — strana 54, pokračování, nadpis: Rok 1937 (pokračuje)]
(Okrajové heslo: Velký požár v Bystřině [Pürstling] — dům Karla Karsta.)
Dne 13. dubna shořel v Bystřině [Pürstling] dům Karla Karsta dříve, než mohli vyrazit hasiči [?].
(Okrajové heslo: Zatemňování.)
Zatemnění je ve městě stále ještě velmi soukromou záležitostí [?], a sice prostřednictvím nákladního auta [Mannschaftswagen?], které ze starých časů [?] a které je svoláváno [poplašným?] zvonem, aby hasiči vyrazili.
(Okrajové heslo: Mrtvý zvon [umíráček].)
Sdružení „Heimattreue — Wettkrieg [?]“ ([?]) byl pořízen mrtvý zvon [umíráček] a sice byl zaveden [zvyk], že se průvod za padlé vojáky ve válce [?] nyní vyzvání [?] nikoli již železnými zvony, nýbrž tímto novým 3. nově odlitým [?] zvonem.
(Okrajové heslo: Pomník padlým — položení základního kamene.)
Dne 25. července se konalo položení základního kamene k válečnému pomníku, který má být postaven na [?] náměstí [Zeltplatz?].
(Okrajové heslo: Kolaudace bytových [domů?].)
Ve dnech 2. a 3. srpna proběhla kolaudace bytových [?] domů [Wohlfahrtssiedlung?].
(Okrajové heslo: Novostavba č. p. 574.)
V [této?] sezoně vystavěl po 4 letech p. Friedrich Korb obytnou a hostinskou budovu č. p. 574. (Hospoda v dolině [?].)
(Okrajové heslo: Šetření slámou.)
Kvůli nedostatku slámy [?] od domu č. p. [Eckl?] nebyl [?] zaset, čímž bylo upuštěno [?] od technicky [?] pěstování slámy [?].
────────────────────
[Pravá strana — strana 55, pokračování roku 1937]
(Okrajové heslo: Velký nedostatek slámy.)
Rok 1937 přinesl tak málo sena a slámy [?], že mnoho stájí [?] nemohlo být dostatečně [vystláno?], zůstalo [?] mnoho dobytka [?] nevyčištěno [?].
(Okrajová hesla: Zvyk — Vyzvánění do bouřky [?].)
Má zde být opět připomenuto [?], že stále ještě, jako za starých časů, se před bouřkou na umíráček [?] vyzvání mezi 11. a 9. večerní [?] hodinou, aby [?] děti spolu s tímto zvonem [?] rovněž [?] do bouřky vyzváněly, a [tento zvyk] je dodržován hlídačem věže [?].
(Okrajová hesla: Sportovní hřiště — „Tabulheim“ [?].)
U tzv. Tabulheimu [?] bylo zahájeno zřizování [Christbaum? — vánoční?] sportovního hřiště.
(Okrajová hesla: 1. starostův náměstek Dr. J. Tposch [?] — Ackerczyk [?].)
Dne 14. září zemřel první starostův náměstek Dr. J. Ackerczyk [Tposch?] a byl [tento muž?] za velké účasti pohřben na hornoslavkovském hřbitově [?]. Jako veřejně vážená osobnost a člen bratrské [?] [organizace?] [?] (jeho životopis [?] viz na konci ročníku [?].)
(Okrajové heslo: Hřbitovní zeď.)
Hřbitovní zeď byla zajištěna kosterním [?] sklepem za 6500 Kč proti úplnému [?] zřícení [?].
(Okrajové heslo: Uskladnění zvonu.)
Skladování [?] velkého zvonu ve zvonici muselo být obnoveno [?]; zde byly objednány válečkové ložiská [?] u firmy ČKD [SKT?]. Práci provedl mistr [zvonař?] [Franz?] Hahn 1. července v hornoslavkovském okolí. (Tento zvon pochází z roku 1595.)
Stránka popisuje školní rok 1937/38 v Horním Slavkově (Schlaggenwald): složení učitelského sboru, rozdělení žáků podle vyznání, smuteční akce po úmrtí T. G. Masaryka, zavedení tělocviku a ustavení místní školní rady. Dále obsahuje starší letopočtový přehled zpráv o zdejší škole (1540–1618), sbírku úředních razítek škol a závěrečný abecední věcný rejstřík celé kroniky.
Zápis se týká školního roku 1937/38.
Školní rok začal 1. září. Obecná škola zůstala čtyřtřídní, pátý školní ročník měl být sloučen (podle výnosu zemské školní rady z 5. 8. 1937 a okresní školní rady z 17. 8. 1937); z pedagogických důvodů bylo povoleno sloučení 4. a 5. ročníku.
Učitelský sbor obecné školy zůstal beze změny: 1. třídu učil učitel Gerstner, 2. třídu J. Neidhart (patrně Neuhart), 3. třídu učitel Gebauer, 4. třídu patrně Scherdan. Na měšťanské škole učili: 1. třídu Franz Wuschek, odborný učitel Fischer, 3. třídu odborný učitel Gerstner a učitel Schott. Výpomocným učitelem byl Wuschek, narozený 6. 9. 1913 patrně v Unterjamny u Plzně, absolvent měšťanské školy v Toužimi–Bečově, s maturitním vysvědčením z roku 1933; předtím působil ve Schmiedebergu, Haslau, Auschowitz a v Granesau.
Náboženství vyučovali děkan Josef Brühl (na první obecné škole) a Schmitt (na druhé obecné škole a na 1., 2. a 3. měšťanské škole), kaplan Karl Brabec na obecné škole. Evangelické náboženství vyučoval pastor Schöffel, jako výpomoc zemský učitel Gebauer.
Rozdělení žáků podle vyznání bylo následující (obecná škola, jednotlivé třídy a celkový počet žáků/z toho katolíků/evangelíků/bez vyznání):
- 38 žáků, z toho 33 katolíků, 4 evangelíci, 1 bez vyznání
- 30 žáků, 26 katolíků, 3 evangelíci, 1 bez vyznání
- 31 žáků, 28 katolíků, 3 evangelíci
- 32 žáků, 28 katolíků, 4 evangelíci
- 28 žáků, 24 katolíků, 3 evangelíci, 1 bez vyznání
Na měšťanské škole: 44 žáků (41 katolíků, 2 evangelíci, 1 mojžíšského vyznání), 29 žáků (28 katolíků, 1 evangelík) a 22 žáků (19 katolíků, 2 evangelíci, 1 bez vyznání).
Dne 14. září ráno ve 3 hodiny 29 minut zemřel T. G. Masaryk, první prezident republiky a prezident-osvoboditel. Dne 17. září se dopoledne ve třídách obecné školy konala smuteční slavnost; žáci měšťanské školy poslouchali smuteční vysílání školního rozhlasu. Večer v 8 hodin se konala smuteční slavnost v sále radnice za účasti celého učitelského sboru; sbor se rovněž zúčastnil smuteční slavnosti v Lokti dopoledne 19. září v 11 hodin. Téhož dne (v neděli) se učitelský sbor zúčastnil smuteční manifestace pořádané oběma tamními osvětovými spolky v Lokti.
V den pohřbu prezidenta-osvoboditele (21. září 1937) bylo školní volno; žákům byl vysvětlen význam tohoto dne, poté byla zazpívána státní hymna a žákům bylo doporučeno sledovat průběh pohřbu v rozhlase. Od rána 14. září do 22. září byla na školní budově vyvěšena smuteční vlajka a obrazy prezidenta-osvoboditele byly ozdobeny smutečním flórem.
Výnosem zemské školní rady ze 17. září 1937 bylo na obecné škole povoleno zavedení tělocviku jako nepovinného předmětu v jednom oddělení se 3 týdenními hodinami; vyučoval jej výpomocný učitel Franz Wuschek. Výnosem z 30. září 1937 byla výuka tělocviku povolena i na měšťanské škole, na obou školách ve více odděleních.
Dne 13. října 1937 se konalo slavnostní slibování místní školní rady, které provedl okresní školní inspektor pan Kunesch (případně Knirsch). Za obec byli jejími členy zvoleni Josef Breitenberger, Josef Lang, Anton Aßfalter, Oskar Kraus, Albert Oswald a Karl Hanik; za druhou stranu Josef Höss (nejisté čtení), Franz Pohl, Franz Mengl a Alfred Mittengl. Předsedou byl zvolen Josef Schott, zástupcem předsedy Alfred Mittengl. Odstupujícímu předsedovi, učiteli Franzi Scherdanovi (jméno nejisté), poděkoval pan inspektor za jeho dosavadní práci.
Po tomto zápisu následuje v knize několik zcela prázdných, nepopsaných dvoustran na konci kroniky.
Dále je v kronice zařazen přehled nazvaný „Nejstarší zprávy o zdejší škole", sestavený z archivu Schlaggenwaldu (Horního Slavkova), obsahující stručné letopočtové záznamy:
- 1540 – Ludwig Drobs (jméno nejisté) nastupuje na učitelské místo na dívčí škole.
- 1541 – učitel Jakob Braun si stěžuje na faráře M. Eislera kvůli fyzické urážce; Matth. Eisler si naopak stěžuje na ohrožení života své ženy.
- 1555 – císař povolil 150 zlatých pro zdejší špitál, školu a faru.
- 1559 – magistr Rüdinger z Wittenberka oznamuje nástup magistra Andrease Köttela do Schlaggenwaldu.
- 1568 – nařízení rady o vymáhání školného; téhož roku Jakob Lückenberger z Jáchymova žádá o zavedení německé školy.
- 1585 – ustanovení a instrukce pro Lucase (jméno nejisté), škol. Hans Birk.
- 1593, 19. srpna – Hans Kolb z Rabbingu (místo nejisté) byl přijat za německého škol- a počtářského mistra s podmínkou vlídného vedení žáků a rovnoměrného vybírání školného; téhož roku byla stavebně opravena školní budova.
- 1592 – zmínka o částce 42 krejcarů; školními inspektory byli na jeden rok zvoleni Niklas Eckart a Elias Greiß.
- 1594 – zmínka o jistém Schuldelu (jméno nejisté) Greißovi ve vztahu k městské obci.
- 1595 – Hans Bauer slibuje přijmout své dva chlapce do zdejší latinské školy; Leonhard Schmidt (jméno nejisté) žádá o místo purkmistra.
- 1599 – ustanovení a instrukce pro Johanna Seulera (jméno nejisté), nástupce Christofa Richtera jako rektora.
- 1607 – ustanovení a instrukce pro Nikol. Roße (jméno nejisté) jako magistra a rektora.
- 1618 – Valentin Mörz (jméno nejisté) jako rektor latinské školy; téhož roku instrukce pro konrektora a purkmistra Sebastiana (jméno nejisté).
Na dalších listech následují prázdné strany, na nichž jen zrcadlově prosvítá text ze sousedních popsaných stránek nebo otisky úředních razítek. Jeden list obsahuje sbírku úředních razítek zdejších škol ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově) z různých období – razítka obecné, chlapecké, dívčí a smíšené měšťanské školy, místní školní rady i vedení hlavní školy, včetně razítek z období s říšskou orlicí a hákovým křížem.
Zbytek popisované části tvoří abecední věcný rejstřík kroniky, rozdělený podle písmen A až Z, s krátkými hesly a odkazy na čísla stránek, kde se dané téma v kronice probírá. Mezi hesly jsou mimo jiné: výlety, výuka tělocviku, biřmování, prázdninový tábor, pamětní spis purkmistra, zahradní zeď, památné dny, obecní volby (1938), rozdělení do tříd, učitelský sbor, oslava Masaryka, místní školní rada, paralelní třída, abdikace prezidenta a nová volba prezidenta, oslava narozenin prezidenta, úmrtí prezidenta (T. G. Masaryka, 1937), počet žáků, výuka těsnopisu, státní svátek 28. října, zápis žáků, konec školního roku, školní budova, začátek školního roku, tělocvična, dovolená (podmínky), obecná škola čtyřtřídní, pouťový den a pololetní vysvědčení. Většina stránek rejstříku je jinak prázdná nebo obsahuje jen nečitelné či vybledlé poznámky tužkou.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA – str. 9; nadpis: „1937/38"]
Marginální poznámky (na okraji): „Začátek školního roku", „Učitelský sbor", „Rozdělení žáků", „Úmrtí prezidenta-osvoboditele".
„1937/38.
Školní rok začal 1. září. [Obecná] škola zůstala čtyřtřídní; 5. školní ročník měl být sloučen. [Z].Š.R. z 5/8 37 Z 1A-11621/1 ai 37; B.Š.[R.] 1357 z 17/8 37. Z pedagogických důvodů bylo [B.Š.R.?] povoleno sloučení 4. a 5. školního ročníku.
Učitelský sbor obecné školy zůstal [stejný/dosavadní?]: 1. tř. uč. Gerstner, 2. tř. J. Neidhart [Neuhart?], 3. tř. uč. Gebauer, 4. tř. [Scherdan?]. Měšťanská škola: 1. tř. Franz Wuschek, [odb.] Fischer, 3. tř. odb. uč. Gerstner, uč. Schott. Výpomocný učitel Wuschek nar. 6/9 1913 v Unterjamny [?] u Plzně (Pilsen), měšťanská škola Toužim (Theusing)–Bečov (Petschau), maturitní vysvědčení 1933; ustanoven [ve] Schmiedeberg, Haslau, Auschowitz, [Granesau].
Učitelé náboženství: děkan Josef Brühl, [první] obecná škola, a Schmitt: 2. obec., 1. 2. 3. měšť., kaplan Karl Brabec: obec. škola. Evang. náboženství: pastor Schöffel, [výpomoc:] zem. uč. Gebauer.
Rozdělení žáků bylo následující:
obec. škola: 38, z toho katol. 33, evang. 4, bez vyzn. 1
„ 30, „ 26, „ 3, „ 1
„ 31, „ 28, „ 3, „ —
„ 32, „ 28, „ 4, „ —
„ 28, „ 24, „ 3, „ 1
měšť. [?]: 44, „ 41, „ 2, „ — , mojžíšské vyzn. 1
„ 29, „ 28, „ 1
„ 22, „ 19, „ 2, „ 1
Dne 14. září ráno ve 3 hod. 29 min. zemřel [náš] T. G. Masaryk, první prezident republiky, prezident-osvoboditel, velký [muž], houževnatý bojovník za pravdu, právo a spravedlnost. Dne 17./9 dopoledne se ve [třídách] obecné školy konala smuteční slavnost; [měšťanští] žáci poslouchali rozhlasové vysílání školního rozhlasu …
[PRAVÁ STRANA – str. 10; pokračování školního roku 1937/38]
Marginální poznámky (na okraji vpravo): „Výuka tělocviku", „Místní školní rada".
„Večer v 8 hod. se konala smuteční slavnost v sále radnice; zúčastnil se jí v plném počtu učitelský sbor; rovněž se [sbor] účastnil smuteční slavnosti v Lokti (Elbogen) dopoledne (19/9 v 11 hod.). Dne 19. září (neděle) se učitelský sbor zúčastnil smuteční manifestace pořádané oběma osvětovými spolky [Volksbildungsvereine] v Lokti.
V den pohřbu prezidenta-osvoboditele bylo školní volno; žákům byl vysvětlen význam tohoto dne a jak se mají v tento den chovat. Poté byla zazpívána státní hymna. Žákům bylo doporučeno sledovat průběh pohřbu v rozhlase. (21. září 1937) [Na] školní budově byla od 14/9 ráno od 9 hod. do 22./9 vyvěšena smuteční vlajka. Obrazy prezidenta-osvoboditele byly opatřeny smutečním flórem.
Výnosem Z.Š.R. ze 17/9 1937 Z: I.d 101/12 [o výuce tělocviku] ai 1937 se povoluje zavedení výuky tělocviku jako nepovinného předmětu na obecné škole v 1 oddělení se 3 týdenními hodinami. Výuku vede výpom. uč. Franz Wuschek.
Výuka tělocviku na měšťanské škole byla výnosem Z.Š.R. ze dne 30/9 1937 Z: 1A 101/15 ai 37 na obou školách [ve více] odděleních povolena.
Dne 13. října 1937 se konalo slibování (Angelobung) místní školní rady, jež provedl B.Š.I. [okresní školní inspektor] pan Kunesch [Knirsch?]. Jejími členy jsou za obec: Josef Breitenberger, Josef Lang, Anton Aßfalter, Oskar Kraus, Albert Oswald, Karl Hanik z [politické] strany; za [učitele/měšťanstvo?] Josef Höss [?], Franz Pohl, Franz Mengl, Alfred Mittengl z [občanské] strany. Učitelský sbor je [jmenován výše?]. Předsedou byl zvolen Josef Schott, zástupcem Alfred Mittengl. Odstupujícímu předsedovi učiteli Franzi [Scherdanovi?] vyslovil pan inspektor poděkování."
[PRÁZDNÉ ROZEVŘENÍ KNIHY] — Obě strany (levá i pravá) jsou prázdné, bez zápisu. Jde o nepopsané listy na konci kroniky (text kroniky končí dříve). Na levé straně nahoře jsou pouze slabě prosvítající stopy textu (zřejmě tabulka) z rubu předchozí popsané strany; nečitelné [?] a nepatří k tomuto rozevření.
[PRÁZDNÉ ROZEVŘENÍ KNIHY] — Obě strany (levá i pravá) jsou zcela prázdné, bez jakéhokoli zápisu. Nepopsané listy na konci kroniky.
[PRÁZDNÉ ROZEVŘENÍ KNIHY] — Obě strany (levá i pravá) jsou zcela prázdné, bez jakéhokoli zápisu. Nepopsané listy na konci kroniky.
[LEVÁ STRANA: prázdná (rub předchozího listu, prosvítá text z protější strany).]
[PRAVÁ STRANA — nadpis:]
Nejstarší zprávy
o zdejší škole. (z archivu Schlaggenwaldu [Horního Slavkova] — Die [?]
[Seznam letopočtů v levém sloupci:]
1540 Ludwig Drobs [?] nastupuje na učitelské místo na dívčí škole.
1541 Učitel Jakob Braun si stěžuje na faráře M. Eislera kvůli fyzické urážce; Matth. Eisler kvůli životu nebezpečnému ohrožení své ženy.
1555 Císař [?] povolil 150 zlatých pro zdejší špitál, školu a faru [?].
1559 Magistr Rüdinger z Wittenberka oznamuje, že magistr Andreas Köttel nastoupil svou cestu jako mag[istr] do Schlaggenwaldu [Horního Slavkova].
1568 Nařízení rady o vymáhání školného.
1568 Jakob Lückenberger z Jáchymova chce, aby byla zavedena [?] německá škola.
1585 Ustanovení a instrukce [pro] Lucase [?], škol. Hans Birk.
1593 19. srpna. Hans Kolb z Rabbingu [?] byl přijat za německého škol- a počtářského mistra, pokud bude své žáky podle vlídného [?] napomínání [?] vést a stejnoměrné školné vybírat.
1592 42 krejcarů. Za školní inspektory jsou na 1 rok zvoleni: Niklas Eckart, Elias Greiß.
1594 Schuldel [?] Greiß z [?] se stává [?] městské obce [?].
1593 školní budova je stavebně opravena.
1595 Hans Bauer slibuje přijmout své 2 chlapce do zdejší latinské školy.
1595 Leonhard Schmidt [?] žádá o místo jako purkmistr [?].
1599 Ustanovení a instrukce [pro] Johanna Seulera [?], nástupce Christofa Richtera jako rektora.
1607 Ustanovení a instrukce [pro] Nikol. Roße [?] jako mag. a rekt.
1618 Valentin Mörz [?] jako rektor latinské školy.
1618 Instrukce pro konrektora a purkmistra [?] Sebastiana [?] [na úvod].
[LEVÁ STRANA: prázdná. Je to rub listu se seznamem „Nejstarší zprávy o zdejší škole" — text předchozí strany jen zrcadlově prosvítá, vlastní text žádný.]
[PRAVÁ STRANA: prázdná. Prosvítají (zrcadlově) otisky úředních razítek, která jsou otištěna na druhé straně tohoto listu (viz sken 260). Vlastní text žádný, jen v levém horním rohu nepatrná tužkou psaná poznámka [nečitelné].]
[LEVÁ STRANA: list se sbírkou úředních razítek zdejších škol (Schlaggenwald / Horní Slavkov). Razítka v řadách shora dolů:]
Řada 1: „VOLKSSCHULE in Schlaggenwald" — „DIREKTION DER VOLKS[schule]" (s orlicí, rozmazané) — „Direction der allg. Volks- und Bürgerschule in Schlaggenwald" — „Direction der Knaben Volks- und Bürgerschule in Schlaggenwald".
Řada 2: „Direction der Mädchen-Volks- und Bürgerschule in Schlaggenwald" (modré, rozmazané) — „DIREKTION DER BÜRGERSCHULE IN SCHLAGGENWALD" — „DIREKTION DER MÄDCHEN-VOLKS- U. BÜRGERSCHULE IN SCHLAGGENWALD" — „Ortsschulrat Schlaggenwald".
Řada 3 (s říšskou orlicí a hákovým křížem): „Der Leiter der Knaben-Volks- und Bürgerschule in Schlaggenwald" — „Der Leiter der Mädchen-Volks- und Bürgerschule in Schlaggenwald" — „Der Leiter der gemischten Bürgerschule in Schlaggenwald" — „LEITUNG DER HAUPTSCHULE IN SCHLAGGENWALD".
Řada 4 (jediné razítko, s orlicí a hákovým křížem): „Der Leiter der Hauptschule in Schlaggenwald".
[Český překlad názvů: obecná/měšťanská škola, chlapecká, dívčí a smíšená měšťanská škola, místní školní rada, vedení hlavní školy ve Slavkově.]
[PRAVÁ STRANA: začátek abecedního věcného rejstříku kroniky. Uprostřed nahoře psané písmeno „A". Stránka rozdělena svislou linkou na sloupec hesel a sloupec stránkových odkazů. Jediné heslo vlevo nahoře:]
Ausflüge [Výlety] 8, 12.
[Pokračování abecedního věcného rejstříku kroniky.]
[LEVÁ STRANA: uprostřed nahoře psané písmeno „B", svislá dělicí linka. Jediné heslo vlevo nahoře:]
Baracklien [?] 7, 12.
[PRAVÁ STRANA: uprostřed nahoře psané písmeno „C", v pravém horním rohu číslo stránky „4". Heslo:]
Čechoslov. Sprache [Československý jazyk] 1937/38, 1936/37 – 6.
do. [též] 10.
[Pokračování abecedního věcného rejstříku kroniky.]
[LEVÁ STRANA: uprostřed nahoře psané písmeno „D", svislá dělicí linka. Žádné vlastní heslo, strana prázdná (prosvítá pouze zrcadlově heslo „Čechoslov. Sprache" z protějšího listu).]
[PRAVÁ STRANA: uprostřed nahoře psané písmeno „E", svislá dělicí linka. Jediné heslo vlevo nahoře:]
Einbruch Schule [?] [Vloupání do školy] 5.
[Pokračování abecedního věcného rejstříku kroniky.]
[LEVÁ STRANA: uprostřed nahoře psané písmeno „F", svislá dělicí linka. Hesla vlevo nahoře:]
Feier des 7. März [Oslava 7. března] – 5.
Firmung [Biřmování] 5.
Ferienlager [Prázdninový tábor] 12.
Festschr[ift] des Bürgermeister[s] [Pamětní spis purkmistra] 12.
[PRAVÁ STRANA: uprostřed nahoře psané písmeno „G", svislá dělicí linka, v pravém horním rohu číslo stránky [?]. Hesla vlevo nahoře:]
Gartenmauer [Zahradní zeď] 5.
Gedenktage [Památné dny] 5, 8.
Gemeindewahl (1938) [Obecní volby] 12.
[Abecední věcný rejstřík (Sachregister) na konci kroniky — okrajové výřezy s písmeny abecedy a odkazy na čísla stránek.]
LEVÁ STRANA — záložka „H / I / J":
Nahoře vyznačena písmena abecedy „H" a „I / J". V horní části u hřbetu několik vybledlých řádků (u vazby, špatně čitelné):
[nečitelné, 3–4 řádky u záhybu] [?]
V pravém horním rohu poznámka: „Inspektion 5, 7, 11" (Inspekce — strany 5, 7, 11).
Zbytek strany prázdný.
PRAVÁ STRANA — záložka „K":
Nahoře vyznačeno písmeno „K".
Záznamy vlevo nahoře:
„Klasseneinteilung 35/36 .. 3" (Rozdělení do tříd 1935/36 — strana 3)
„[Konferenz? / Lornzeil?] 8" [?]
„Bayern [?] 9, 11" [?]
Zbytek strany prázdný.
[Pokračování abecedního věcného rejstříku.]
LEVÁ STRANA — záložka „L":
Nahoře vyznačeno písmeno „L".
V pravém horním rohu několik vybledlých řádků (částečně čitelné):
[nečitelné] [?]
Zbytek strany prázdný.
PRAVÁ STRANA — záložka „L / M":
Nahoře vyznačeno písmeno „L" (a u okraje „M").
Záznam vlevo nahoře:
„Lehrkörper 1935/36, 1936/37 — 6, 9" (Učitelský sbor 1935/36, 1936/37 — strany 6, 9)
U vnitřního okraje číslo: „3".
V pravém horním rohu vybledlá poznámka [nečitelné] [?].
Zbytek strany prázdný.
[Pokračování abecedního věcného rejstříku.]
LEVÁ STRANA — záložka „M":
Nahoře vyznačeno písmeno „M".
Záznam vlevo nahoře:
„Masarykfeier 5" (Oslava (k poctě) Masaryka — strana 5)
V pravém horním rohu vybledlá poznámka [nečitelné] [?].
Zbytek strany prázdný.
PRAVÁ STRANA — záložka „N / O":
Nahoře vyznačeno písmeno „N" (a u okraje „O").
Vlevo nahoře blok 4–5 řádků psaných velmi slabě tužkou (téměř smazané, nečitelné):
[nečitelné] [?]
Zbytek strany prázdný.
[Pokračování abecedního věcného rejstříku.]
LEVÁ STRANA — záložka „O":
Nahoře vyznačeno písmeno „O".
Záznam vlevo nahoře:
„Ortsschulrat[?] 7, 10" (Místní školní rada — strany 7, 10) [?]
V pravém horním rohu vybledlá poznámka [nečitelné] [?].
Zbytek strany prázdný.
PRAVÁ STRANA — záložka „P":
Nahoře vyznačeno písmeno „P".
Záznamy vlevo nahoře:
„Parallelklasse 1935/36 — 3" (Paralelní třída 1935/36 — strana 3)
„Präsidentenverzicht 4" (Abdikace prezidenta [Masaryk, 1935] — strana 4)
„Präsidenten Neuwahl 4" (Nová volba prezidenta [Beneš] — strana 4)
„Präsident, Geburtstagsfeier 5" (Prezident, oslava narozenin — strana 5)
„Präsidenten[wein?] Tod 9" (Úmrtí (bývalého) prezidenta [T. G. Masaryka, 1937] — strana 9) [?]
U vnitřního okraje číslo: „4".
Zbytek strany prázdný.
[Pokračování abecedního věcného rejstříku.]
LEVÁ STRANA — záložka „P / Q":
Nahoře vyznačena písmena „P" a „Q".
Vlevo nahoře vybledlá poznámka [nečitelné] [?].
V pravém horním rohu vybledlé řádky [nečitelné] [?].
Zbytek strany prázdný.
PRAVÁ STRANA — záložka „R":
Nahoře vyznačeno písmeno „R".
Záznamy vlevo nahoře:
„Religionsbl[ätter?] mang[el?] 1935/36 — 4" (Náboženské záležitosti / nedostatek — 1935/36 — strana 4) [?]
„Religionsunterricht: 12" (Výuka náboženství — strana 12)
V pravé části vybledlé řádky [nečitelné] [?].
Zbytek strany prázdný.
[Pokračování abecedního věcného rejstříku — záložka „S".]
LEVÁ STRANA — záložka „S":
Nahoře vyznačeno písmeno „S".
Horní záznam:
„Schülerzahl 1935/36 .. 3, 1936/37 — 6, 8, 9, 12" (Počet žáků 1935/36 — strana 3; 1936/37 — strany 6, 8, 9, 12)
Dolní blok záznamů:
„Stenographieunterricht 1935/36 — 4, 10" (Výuka těsnopisu 1935/36 — strany 4, 10); u okraje „4"
„Staatsfeiertag 28. [Okt?] 35 — 4, 7, 11" (Státní svátek 28. [října] 1935 — strany 4, 7, 11) [?]
„Klasseneinteilung 4" (Rozdělení do tříd — strana 4)
„Schüleraufnahme 5" (Zápis / přijetí žáků — strana 5)
„Schulschluß[?] 5" (Konec školního roku — strana 5) [?]
„Bürgerschule[?] 5, 8" (Měšťanská škola — strany 5, 8) [?]
„[Sokol?] König — 6" [?]
„Schulgebäude 5, 8" (Školní budova — strany 5, 8)
„Schulbeginn 9" (Začátek školního roku — strana 9)
Zbytek strany prázdný.
PRAVÁ STRANA — záložka „S":
Nahoře vyznačeno písmeno „S".
Vlevo nahoře a v pravém horním rohu vybledlé poznámky [nečitelné] [?].
Strana jinak prázdná.
Rejstříkové stránky (abecední ukazatel) na konci školní kroniky. Levá strana – záložkové písmeno „T". Pravá strana – záložkové písmeno „U".
Levá strana (T):
Turnzimmer 6 → Tělocvična 6
Tod des Präsident-Lehrers 9 [?] → Úmrtí řídícího učitele [?] 9
Pravá strana (U):
Urlaub Bed[ingungen]. Schritt 5 [?] → Dovolená, podmínky / postup 5 [?]
(stránka jinak prázdná; text je velmi slabý, čten s nejistotou)
Rejstříkové stránky (abecední ukazatel). Levá strana – záložkové písmeno „V". Pravá strana – záložková písmena „W" a „X. Y".
Levá strana (V):
Volksschule vierklassig 6 → Obecná škola čtyřtřídní 6
Pravá strana (W):
Wallfahrtstag 4 [?] → Pouťový den 4 [?]
(záložka X. Y bez zápisu; stránky jinak prázdné, text velmi slabý, čten s nejistotou)
Rejstříkové stránky (abecední ukazatel). Levá strana – záložkové písmeno „Z". Pravá strana prázdná.
Levá strana (Z):
Zeugnisse halbjährig 5 → Vysvědčení pololetní 5
(Pravá strana bez zápisů.)
Vnitřní strana zadní desky knihy a předsádka. Bez textu – obě strany prázdné (žádné zápisy ani nadpisy).