Zápis navazuje na kroniku šlaggenwaldského (hornoslavkovského) děkanského kostela z let 1912–1914 (elektrické osvětlení, dary, zvony, nová věžní hodina) a poté přechází k podrobnému přehledu vypuknutí první světové války v roce 1914 – od bělehradského ultimáta přes vzájemné vyhlášení válek až po smrt papeže Pia X. a nástup Benedikta XV. Velký prostor zabírají zprávy o padlých rodácích ze Šlaggenwaldu a okolí, o raněných vojácích ubytovaných ve zdejší chlapecké škole a soupisy haličských (židovských) uprchlíků ubytovaných ve Schönwehru a Pirkenhammeru.
Pokračování zápisů o kostele, léta 1912–1914
V roce 1912 bylo pořízeno elektrické osvětlení kůru, které stálo 240 K – dosavadní náklady tak dohromady dosáhly 4287 K, nyní 4527 K.
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 17. června 1913 – podepsán Dr. Korlath (?), c. k. vikář (?).
Dne 2. prosince 1913 byla zřízena nová arciděkanská fara ve Šlaggenwaldu a k šlaggenwaldskému c. k. okresnímu úřadu byla připojena i okresní fara Falkenau (Falknov). Od té doby patří k tomuto okresu fary v obcích, jejichž názvy jsou v přepisu jen částečně čitelné – patrně jde o obce jako Pochlowitz, Lessnitz, a dále Rabensgrün.
V roce 1913 dostal děkanský kostel od arciděkanské obce novou křestní štolu a nové mešní roucho.
V roce 1914 byl zadní lustr u kůru elektricky osvětlen.
Téhož roku 1914 zdejší rodák pan prelát Augustin Maulik, kapitulní děkan v Praze a bývalý arciděkan ze Šlaggenwaldu, sloužil při posvícení slavnostní pontifikální bohoslužbu, které se zúčastnili věřící.
V roce 1913 bylo u sochy sv. Antonína v kostele vybráno 70 K. Z toho bylo 50 K rozdáno o vánocích chudým, 10 K věnováno na bonifáciánské účely a dalších 10 K rozdáno v průběhu roku chudým.
V roce 1914 byly v kostelní věži pořízeny nové hodiny. Větší část nákladů uhradila městská obec, přes 300 K bylo získáno koncertem v kostele a část byla vybrána dobrovolnou sbírkou dům od domu.
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 5. května 1914 – podepsán Dr. Jos. Nepwestha (?), c. k. vikář (?).
Přehled válečných událostí
23. července: rakousko-uherský vyslanec baron Giesl předal v 6 hodin večer v Bělehradě ultimátum Srbsku.
24. července: úřední tiskové orgány zveřejnily komuniké, podle něhož byla císařská vláda vyzvána událostmi, aby Srbsku předala ultimátum, a aby další vývoj politického konfliktu nebylo dovoleno narušovat vměšováním Ruska.
25. července: ve 3 hodiny byla nařízena všeobecná mobilizace celé srbské armády. Několik minut před 18. hodinou předal srbský ministerský předseda Pašić v c. k. vyslanectví v Bělehradě odpověď na rakouskou nótu. Baron Giesl ji ihned označil za nedostatečnou a v 18 hodin 30 minut opustil s celým vyslaneckým personálem Bělehrad. Zdá se, že i srbská vláda opustila Bělehrad.
26. července: srbská vláda reagovala (text je na tomto místě nejasný, patrně šlo o odmítnutí obvinění z propagandy). Byl vydán mobilizační rozkaz. Srbský generální štáb vedl Putnik (Voinović?).
27. července: srbský vyslanec Jovanović opustil Vídeň. Mobilizovala také Černá Hora. Předpokládalo se zapojení Anglie. Ve dnech 27., 28. a 29. července došlo k bojům. Císař Vilém II. dorazil do Postupimi, car Mikuláš rovněž (text dále nečitelný).
Vyhlášení války
Přehled postupného vyhlašování válek mezi jednotlivými státy:
- 28. července: Rakousko Srbsku
- 1. srpna: Německo Rusku
- 3. srpna: Německo Francii
- 4. srpna: Německo Belgii; téhož dne Anglie Německu
- 6. srpna: Rakousko Rusku
- 6. srpna: Srbsko Německu
- 7. srpna: Černá Hora Rakousku
- 12. srpna: Černá Hora Německu
- 13. srpna: Francie Rakousku
- 13. srpna: Anglie Rakousku
- 23. srpna: Japonsko Německu
- 25. srpna: Rakousko Japonsku
- 26. srpna: Rakousko Belgii
- 30. října: Rusko Turecku
- 5. listopadu: Anglie Turecku
- 6. listopadu: Francie Turecku
- 7. listopadu: Belgie Turecku
- 25. listopadu: Afghánistán Rusku
- 25. listopadu: Afghánistán Anglii
- 23. května 1915: Itálie Rakousku
- 9. března 1916 (?): Německo Portugalsku
Papež Pius X. zemřel v roce 1914
Zprávou po drátě (telegrafem), že sv. otec papež Pius X. dne 20. srpna 1914 ve 2 hodiny 10 minut odešel do věčnosti, propukly všeobecné pohnutí a sklíčenost mezi celým křesťanstvem a zpráva uvedla katolíky do hlubokého smutku.
Za nového papeže byl zvolen kardinál della Chiesa, arcibiskup z Boloně, a přijal jméno Benedikt XV. (zbytek pasáže o okolnostech volby a osobách kolem něj je v přepisu z velké části nečitelný).
Kardinálové Hugenin a Ferrata zemřeli a novým státním sekretářem byl jmenován kardinál Pietro Gasparri, o němž se v textu píše jako o vynikajícím muži se zásluhami týkajícími se snad slovanské otázky. Narozen 5. května 1852.
Oskar Hahn, padl 17. září
Dne 19. října bylo slouženo rekviem za padlého v Srbsku Oskara Hahna ze Šlaggenwaldu. Byl to drogista, 32 let starý, svobodný, padl v poli.
Elektrické osvětlení Prokopova a Barborina oltáře
Dne 7. listopadu 1914 bylo pořízeno elektrické osvětlení Prokopova a Barborina oltáře. Náklady 115 K byly získány sbírkou mezi věřícími.
Padli v roce 1914: Grimm Max, Krautberger Johann, Gröschl Josef
Grimm Max, narozen 4. prosince 1884 ve Šlaggenwaldu; Johann Krautberger, zvaný také Hösch, narozen 9. července 1885; Josef Gröschl, narozen 19. září 1883, příslušný do Lessnitz – všichni padli na bojišti v Srbsku. Za ně bylo dne 9. listopadu 1914 slouženo společné rekviem.
Anton Völkl, Ernst Fritsch – padli 1914
Anton Völkl, narozen ve Šlaggenwaldu, 33 let starý, obchodní sluha, svobodný, padl jako srbský voják 17. září 1914 a zanechal po sobě děti. Ernst Fritsch, horník, narozen ve Šlaggenwaldu 7. prosince 1881, svobodný, padl v Srbsku 19. října 1914 a zanechal 4 děti. Za oba bylo konáno společné rekviem, bohoslužba se konala 19. listopadu; zemřeli 23. listopadu.
Ranění ve Šlaggenwaldu 1914
Dne 1. prosince 1914 přibylo do Šlaggenwaldu asi 68 lehce raněných. Pro jejich přijetí byla připravena budova chlapecké školy, kde bylo postaveno 70 lůžek. Mezi raněnými bylo jen málo mužů místní národnosti, většinou šlo o Maďary, Poláky, Rusíny a několik Hornorakušanů.
Svobodný pán Georg Haas von Hasenfeld zemřel 1914
Dne 29. listopadu 1914 zemřel po dlouhé nemoci na zámku Mostau (Mostov) pan Georg Haas, svobodný pán z Hasenfeldu, velkostatkář a spolumajitel c. k. priv. porcelánky Haas & Czjzek ve Šlaggenwaldu, ve věku 73 let. Tento muž se zasloužil i o renovaci děkanského kostela. Za něho bylo dne 3. prosince 1914 slouženo slavnostní rekviem.
Eduard Rieß padl 1914
Rieß Eduard, narozen 1891 v Miesu (Stříbře), bytem ve Šlaggenwaldu, svobodný, padl na Drině v Srbsku dne 2. října 1914.
Rudolf Fritsch padl 1914
Fritsch Rudolf, 23 let starý, bytem zde, narozen v Töppeles, svobodný, padl v Srbsku na Drině dne 19. září 1914. Za něho bylo dne 10. listopadu 1914 konáno zádušní rekviem.
Georg Martin padl 1914
Dne 27. prosince 1914 byl ve Šlaggenwaldu pohřben Georg Martin, pěšák Inf.-pluku 73, 16. setniny. Pohřeb byl velkolepý, zúčastnily se ho všechny místní stavy i bývalí vojáci z Karlových Varů. Georg Martin byl dne 6. prosince v Srbsku raněn, léčen v záložní nemocnici v Karlových Varech a zemřel 24. prosince. Narozen ve Šlaggenwaldu 3. ledna 1893, byl porcelánovým malířem.
Antependia a Antoniův chléb 1914
Pro Mariánský a Josefský oltář dala slečna Rosmaisl Foster zhotovit dvě krásná antependia. U sochy sv. Antonína bylo v roce 1914 vybráno 69 K, z toho 15 K bylo dáno na bonifáciánské účely a zbytek byl o vánocích rozdělen chudým.
Zvony 1914
V roce 1914 dostal děkanský kostel od arciděkanské obce dva nové mešní zvonky.
Johann Hofset padl 1914
Hofset Johann, ekonom v Unter-Tiefenbachu, bytem tamtéž, otec dvou dětí, narozen v Rabensgrünu 4. října 1880, padl 9. prosince 1914 jako pěšák. Chtěl přispěchat na pomoc raněnému a byl přitom zasažen smrtelnou střelou, po níž ihned klesl mrtev k zemi. Za něho bylo v Rabensgrünu dne 6. ledna 1915 konáno zádušní rekviem.
Alfred Arnold padl 1914
Dne 4. ledna 1915 dala paní Ida (patrně Olbrich-Schmalzová) sloužit rekviem za svého příbuzného padlého u Wadowic (u Krakova) dne 1. prosince 1914. Zemřelý se narodil ve Štrasburku 3. února 1892, naposledy byl obchodníkem, svobodný, sloužil u pěchoty.
Adolf Herold padl 1914
Dne 18. ledna 1915 bylo konáno rekviem za šikovatele Inf.-pluku 73 Adolfa Herolda, padlého dne 27. října 1914 v Karpatech u opevněné nepřátelské pozice v Rusku. Narodil se ve Vídni 15. prosince 1882, bytem v Töppeles.
Uprchlíci ve Schönwehru 1914
Soupis uprchlíků ubytovaných ve Schönwehru, všichni pocházející z Haliče:
1. Rodina Josef Wick, Rachela Wick, Feiga Wick – bydliště D. Ruska, okres Sanok, Halič.
2. Rodina Lea Körner, R., Esther R., Pesela (?) R. – bydliště Sanok, okres Sanok v Haliči.
3. Rodina Chaim Wick – bydliště Demidow, okres Bukka (?).
4. Rodina Jakob Weinstock, Clara W., Nathan W., Lea W. – bydliště Demidow, okres Bukka, Halič.
5. Rodina Berl Gerber, Chaina G., Etka G. – bydliště Hodynie, okres Moschiska, Halič.
6. Rodina Aron Bergner, Sima B., Mina B., Frieda B., Hermann L. Bergner, Fiszel (?) Bergner – bydliště D. Ruska, okres Sanok, Halič.
7. Pawel Weitz, Hermann W. – bydliště Warzyce (?), okres Jaslo, Halič.
Franz Steinbach padl 1914, Georg Bayer padl 1915
Franz Steinbach, narozen ve Šlaggenwaldu 16. března 1863, poštmistr v Triebschi (Tribeč?) u Landskronu (Lanškrouna), svobodný, padl 9. prosince 1914 v Šabaci v Srbsku.
Jeho staří rodiče (spjatí patrně s porcelánkou v Töppeles) onemocněli tyfem v záložní nemocnici, snad v Uhrách. Za syna Georga Bayera, za něhož byly rovněž slouženy mše, se uvádí, že byl dne 26. listopadu 1914 u Kolubary v Srbsku zasažen kulkou. Pracoval ve zdejší porcelánce, bylo mu 29 let, byl svobodný, obecně oblíben, narozen ve Šlaggenwaldu. Sloužil jako desátník u 11. pěšího pluku, 12. setniny.
Následuje delší, z větší části nečitelná úvaha citující patrně novinový text psaný na počest padlého Georga Martina a vzpomínající i na osud neznámého vojína a mladíka jménem Georg Bayer, který zemřel v cizině daleko od domova; text hovoří o smutku matek a o hrobech padlých hrdinů, avšak přesné znění valné části pasáže se nedochovalo čitelně.
Pokračování téže úvahy dodává (rovněž místy nečitelně), že staří, chudí rodiče onoho mladého vojína chtěli syna, zemřelého v cizině, s láskou pohřbít ve vlasti, avšak mladík byl pohřben v cizí zemi na vojenském hřbitově. Dále text hovoří o vzpomínce na padlé a snad i o mladých ženách, jimž měla být poselstvím připomenuta oběť padlých hrdinů; závěr pasáže je nečitelný.
Evidenční soupis uprchlíků z Haliče, ubytovaných dne 5. prosince 1914 v Pirkenhammeru, všichni mosaického (židovského) vyznání. Odešli dne 19. ledna 1915 do Gramsau (?).
Tabulka uvádí jméno, věk, místo narození, příslušnou obec a povolání či příbuzenský vztah:
1. Markus Holländer, 46 let, Dombrowa, Tyllitz, obchodník (I)
2. Hanne Holländer, 45, Dombrowa, Tyllitz, manželka
3. Chaune Holländer, 18, Dombrowa, Tyllitz, dcera
4. Esther Holländer, 18, dcera
5. Pinkas Holländer, 16, syn
6. Jakob, 10, syn
7. Lea, 8, dcera
8. Janni, 7
9. Marin, 6
10. Vinca, 4
11. Manta, 66, Tarnow (?), Dombrowa, matka
12. David Reich, 45, Tyllitz, Tyllitz, obchodník (II)
13. Doora, 45, manželka
14. Gele, 19, dcera
15. Salomon, 18, syn
16. Anna, 15, dcera
17. Regina, 13, dcera
18. Jakob, 11, syn
19. Sandel Samuel, 54, Tellobelle (?), Kolosity (?), obchodník (III)
20. Danta, 45, Sanok (?), Kolosity, manželka
21. Chana, 15, Kradimif (?), dcera
22. Fischel, 52, Tellobelle (?), Klatsch (?), obchodník (IV)
23. Nisel, 45, Tellobelle, Klatsch, manželka
Následuje evidenční soupis uprchlíků z Haliče, kteří byli ubytováni ve Šlaggenwaldu dne 23. ledna 1915, opět všichni mosaického (židovského) vyznání – pokračování soupisu je uvedeno na další straně.
V přiložené tabulce je zaznamenán seznam uprchlíků, mezi nimiž byly patrně tyto osoby (jména míst i osob jsou na řadě míst nejistá a v přepisu označena otazníkem):
1. Lobenfeld Nestelin, 54 let, z Blusowa (?), příslušný do Blusowa (?), patrně obchodník
2. Slima, 54 let, patrně manželka
3. Viktor, 23 let, syn
4. Chaja, 17 let, dcera
5. Mina, 13 let, dcera
6. Brünner Anton, 46 let, z Litowisky (?), příslušný do Liska, patrně statkář (Landwirt)
7. Ester, 39 let, z Werniku (?), příslušná do Liska, patrně manželka
8. Chaim, 15 let, ze Zawniny (?), dítě
9. Fischel, 11 let, z Chalmionu (?), dítě
10. Jakob, 9 let, dítě
11. Rosenberg Laib, 70 let, z Libochory, příslušný do Libochory, ekonom (Ökonom)
12. Mizela, 22 let, z Turky (?), dítě
13. Steier Salomon, 66 let, ekonom (Ökonom)
14. Hossa, 55 let, z Turky, patrně manželka
15. Schwarz Zil, 39 let, z Libochory, patrně obchodník
16. Chana, 35 let, z Mathowa (?), patrně manželka
17. Mendel, 10 let, z Libochory, dítě
18. Chaina, 7 let, dítě
19. Tsmael, 2 roky, dítě
20. Roth Moses, 16 let, z Baligrodu, příslušný do Liska, patrně obecní posel (dovětek u jména zmiňuje snad Mojese a Czernowitz)
21. Hagler Sabina, 33 let, z Krivoy (?), patrně manželka (u jména poznámka, že „Gürth" slouží aktivně)
22. Rachtia (?), 8 let, příslušná do Turky, dítě
23. Chaja, 5 let, dítě
24. Marian, 9 měsíců, dítě
25. Apfel Ester, 31 let, z Krivoy, příslušná do Liska, dítě (?)
26. Kreisler Henna, 58 let, z Bodelka-Wisni (?), příslušná do Turky, matka (?)
27. Rosenberg Chana, 28 let, žena (Frau) — opět s poznámkou o aktivní vojenské službě
28. Salomon, 8 let, z Libochory, dítě
29. Esther, 6 let, dítě
30. Rebekka, 3 roky, dítě
31. Poller Marin, 46 let, z Jablonowy, příslušná do Peczeniżinu (?), žena (Frau) — s poznámkou, že manžel je v Americe
32. Veniel (?), 16 let, dítě
33. Mina, 13 let, z Tarnopolu, dítě
34. Rubin Simon, 19 let, z Baligrodu, příslušný do Liska, patrně obecní posel
35. Poller Frank, 36 let, z Jablonowy, příslušný do Peczeniżinu, patrně obecní posel
36. Glücksters Mol, 45 let, patrně příslušný do Liska (?)
37. neznámá, 38 let, žena
38. Chana, 10 let, dítě
39. Orden Ober-Sara, 7 let, dítě
40. Moritz Markus, 59 let, ze Sanoku, příslušný do Sanoku, obchodník (Kaufmann)
41. Lea, 25 let, z Dynowa (?), dítě
42. Reisel, 59 let, žena
43. Laia, 20 let, dítě
44. Frina (?), 16 let, dítě
45. Mond Abraham, 60 let, z Bir-zy (?), příslušný do Dobromilu (?), patrně statkář (Landwirt)
46. Laja, 58 let, žena
47. Calmon, 21 let, dítě
Pod tabulkou je poznámka, z níž lze rozeznat jen část textu — týká se rodiny z pořadových čísel 40 a 1 a zmiňuje, že tito uprchlíci byli ubytováni v hostinci „Zum Wiedenthale" (?), ve výčepu (Wirtshausstube) tohoto hostince.
Na okraji stránky je připsáno, že dne 31. prosince 1914 padl v Rusku železniční zaměstnanec Brünner, narozený ve Šlaggenwaldu 18. března 1893, příslušný a bytem ve Šlaggenwaldu.
Následuje pokračování seznamu padlých z let 1914–1915 a uprchlíků.
Dne 26. listopadu 1914 padl na srbském bojišti Šlaggenwaldský rodák Püss Anton.
Dne 25. listopadu 1914 padl v Srbsku Josef Pilz, narozený 26. února 1891 ve Šlaggenwaldu, kde byl i bytem, patrně vyučený cukrář (Konditor), svobodný.
Dne 19. listopadu 1914 padl u (patrně) Laikova v Srbsku Beck Eduard, patrně tkadlec, svobodný, narozený 6. června 1883 ve Šlaggenwaldu.
Dále je zaznamenán osud Johanna Philippa, desátníka (Korporal), narozeného 13. října 1886 ve Šlaggenwaldu, příslušného patrně do Untergrünu, který pracoval u porcelánky a bydlel v Alt-Roklau. Zanechal po sobě ženu a dvě děti. Byl pohřben na bojišti v Moravici v Srbsku, kde téhož dne, 26. listopadu 1914, padl. Mše za něj byla sloužena 17. května 1916.
Dne 31. ledna 1915 bylo v děkanském kostele znovu slouženo slavnostní rekviem za padlé vojáky, při němž byla jmenovitě připomenuta jména padlých a zpíván smuteční chorál.
Dne 14. února 1915 byl pohřben Johann Rissel ze Šlaggenwaldu. Předtím byl v posádce v Groß-Olbersdorfu ve Slezsku, odkud byl převezen do Šlaggenwaldu, a pohřbu se zúčastnil velmi početný doprovod. Na příkaz setninového velitele plukovníka Domagalského byl Johann Rissel v boji raněn, pozbyl zdravého rozumu a v krátké době zcela zneschopněl. Jako příčina úmrtí je uvedena smrt oběšením (Erhängen) v jakési psychické depresi, kterou vyvolalo tyfové onemocnění, a to dne 7. února 1915 mezi (hodinou nečitelnou) a 4. hodinou odpolední. Johann Rissel se narodil v Rabensgrünu č. 5 dne 26. srpna 1880, kam byl také příslušný, byl ekonomem, roku 1905 se oženil a zanechal po sobě ženu a několik dětí ve věku mezi 9 a 5 lety. Sloužil u c. k. zeměbrany (Landwehr), pěšího pluku č. 6 Eger (Cheb).
Následuje seznam uprchlíků v Töppeles u (místo nečitelné) ze 6. prosince 1914:
- Feuer Jüdin (?) — Czernowitz (Černovice)
- Feuer Fanny — Czernowitz
- Feuer Frieme — Czernowitz
- Feuer Saro — Czernowitz
- Feuer Henriette — Czernowitz
- Feuer Jakob — Czernowitz
- Schiffer Rüdel — Czernowitz
- Stein Zilizy (?) — Czernowitz
- Kohn Gitel — Uhry (Ungarn)
- Schülenstein Jakob — Strozintz (?)
- Schülenstein Mina — Wiznitz (?)
- Goldscheider Mina — Wiznitz (?)
- Ringl Jutta — Mzanbowice (?)
- Ringl Rifka — Mzanbowice
- Ringl Günther — Mzanbowice
- Ringl Perla — Mzanbowice
- Ringl Esra — Mzanbowice
- Ringl Mojzes — Mzanbowice
- Ringl Marjam — Mzanbowice
- Poller Abraham — Strzanica (?)
- Poller Amalia — Strzanica
- Poller Osias — Strzanica
- Poller Reizla — Strzanica
- Poller Sara (?) — Strzanica
Dne 28. března 1915 byl zde pohřben pěšák (Infanterist) Josef Müller od c. k. pěšího pluku č. 88, 3. pochodové setniny (Marschkompagnie), patrně tovaryš, syn řezníka, bydlící ve Šlaggenwaldu č. 48, příslušný od 20. listopadu 1884 do Hohentrebetitsche č. 91, okres Podersam (Podbořany). Tento muž si v Praze, patrně ve Weßnersdorfu, jako kuchař přivodil nemoc, jejíž další popis je z velké části nečitelný — zmiňuje se však, že zvláště plicní potíže jej zcela zničily. Zemřel dva dny po svém příjezdu do Šlaggenwaldu, a to 26. března 1915.
Téhož dne byl pohřben i svobodný pěšák (Infanterist) c. k. pěšího pluku č. 73, 4. pochodové setniny (Marschcomp.), patrně tkadlec, bytem ve Šlaggenwaldu č. 302, narozený 4. července 1894: Ruppert Alfred. Byl raněn na bojišti (Schlachtfeld) a zemřel dne 24. března 1915 v záložní nemocnici v Mährisch-Weißkirchen (Hranice na Moravě) na zápal plic (bronchopneumonii); odtud byl převezen do Šlaggenwaldu.
Obou pohřbů se zúčastnily zdejší spolky (Vereine) a část textu popisující průběh obřadu i účast vojenské zálohy je nečitelná. Děkan konal oba pohřby zdarma (gratis).
</invoke>
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Strana 372 — levá strana; pokračování zápisů o kostele, léta 1912–1914]
[na okraji: Elektrické osvětlení kůru 1912] — …to stálo 240 K — [takže?] dosud dohromady 4287, nyní 4527 K.
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 17. června 1913. [podpis] Dr. [Korlath?] [?], c. k. vikář (?).
Dne 2. prosince 1913 byla zřízena nová [?] arciděkanská [?] fara ve Šlaggenwaldu (?) a [?] okresní [?] fara Falkenau (Falknov) [?] [připojena?]. Od té doby patří ke šlaggenwaldskému c. k. okresnímu [?] [tyto?] fary [?], totiž [?] obce: [?]schl[?], Pochlowitz (?), Lessnitz (?), [?] a Rabensgrün.
[na okraji: Dary 1913] — V roce 1913 dostal děkanský kostel od [arciděkanské?] obce (?) novou [křestní?] štolu a nové mešní [roucho?].
[na okraji: Nový [lustr?] 1914] — V roce 1914 byl [zadní?] [?] lustr (?) u kůru elektricky osvětlen.
[na okraji: Prelát Maulik 1914] — V roce 1914 [konal?] zdejší rodák, pan prelát [Augustin?] Maulik, [kapitulní?] děkan (Domherr/Dechant?) v Praze, [bývalý?] [arci]děkan ze Šlaggenwaldu, o [posvícení?] [?] [slavnostní?] [pontifikální?] [?], při čemž [?] [všichni?] věřící [?].
[na okraji: Antoniův chléb 1913] — V roce 1913 bylo u sochy (statue) sv. Antonína v kostele [vybráno?] 70 K. Z toho bylo 50 K [?] o vánocích [?] chudým (?) [?]; 10 K [na?] nové [?] [?] bonifáciánské [?] dáno a [dalších?] 10 K [?] [během?] roku [?] chudým…
[na okraji: Nová věžní [?] 1914] — V roce 1914 byly v kostelní věži pořízeny nové [hodiny?] (?). Větší část nákladů uhradila městská obec, přes 300 K bylo získáno [?] [koncertem?] v kostele a [část?] byla [vybrána?] dobrovolnou sbírkou dům od domu.
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 5. května 1914. [podpis] Dr. Jos. Nepwestha (?), c. k. vikář (?).
[Strana 373 — pravá strana; NADPIS uprostřed: „Übersicht“ (Přehled), na okraji vpravo: „Krieg 1914“ (Válka 1914)]
Přehled válečných událostí.
23. července: rakousko-uherský [?] vyslanec baron Giesl předal v 6 hodin večer v Bělehradě ultimátum Srbsku.
24. července: [úřední?] tisková [?] orgány [?] zveřejnily následující komuniké: „Císařská [?] vláda [?] [vyzvána?] [?] [?] událostmi [?], aby Srbsku v Rakousku-Uhersku [?] ultimátum [?], [aby?] [?] následoval [?] [?] [vývoj?] [?] [?] politický konflikt, do něhož by se Rusko nemělo [?] vměšovat [?].“
25. července: ve 3 hodiny byla nařízena všeobecná mobilizace celé srbské armády. Několik minut před 6. hodinou večerní odpověděl srbský ministerský předseda [?] Pašić v c. k. vyslaneckém [úřadě?] v Bělehradě a [?] [odpověď?] na [rakouskou?] nótu, [kterou?] baron [?] [Giesl?] hned [?] jako [?] [nedostatečnou?] [označil?] a v 6 hodin 30 minut s celým [?] [vyslaneckým?] personálem [?] Bělehrad [opustil?]. [Srbská?] [?] vláda [?] [?] [?] kostelní [?] Bělehrad. [Snad?] [?] [?] [Bělehradem?]…
26. července: [srbská?] vláda [odpověděla?] [?] [?] [?] [?] [propagandu?] [?]. Mobilizační rozkaz byl [?] [vydán?] [?]. [Srbský?] generální štáb [?] Voinović (?) (de Putnik) [?].
27. července: srbský vyslanec Jovanović opustil Vídeň. [Také?] Černá Hora [?] [mobilizuje?]. [?], že Anglie [chce?] [?]. [Boje?] [se odehrály?] ve dnech 27., 28., 29. července. Císař Vilém II. dorazil do Postupimi. Car Mikuláš [?] [?]…
[na okraji vpravo dole: Vyhlášení války (Kriegserklärungen)]
[Vyhlášení války Rakouska na Belgii (?) je čtrnácté [?] [?]. [Následující?] [?] následovaly: ]
28. července: Rakousko Srbsku
1. srpna: Německo Rusku
3. srpna: Německo Francii
4. srpna: Německo Belgii — 4. srpna: Anglie Německu
6. srpna: Rakousko Rusku
6. srpna: Srbsko Německu
7. srpna: Černá Hora Rakousku
12. srpna: Černá Hora Německu
13. srpna: Francie Rakousku
13. srpna: Anglie Rakousku
23. srpna: Japonsko Německu
25. srpna: Rakousko Japonsku
26. srpna: Rakousko Belgii
30. října: Rusko Turecku
[druhý sloupec:]
5. listopadu: Anglie Turecku
6. listopadu: Francie Turecku
7. listopadu: Belgie Turecku
25. listopadu: Afghánistán Rusku
25. listopadu: Afghánistán Anglii
23. května 1915: Itálie Rakousku
9. března [1916?]: Německo Portugalsku
[Strana 374 — levá strana; pokračování přehledu válečných událostí 1914]
[na okraji: Papež Pius X. † 1914] — Všeobecné [pohnutí?] a sklíčenost [?] propukly [?] celým [?] [křesťanstvem?] [?] a do tohoto všeobecného [pohnutí?] [zasáhla?] ještě [zpráva?] po drátě (telegrafem), že sv. otec papež Pius X. dne 20. srpna 1914 [?] 2 hodiny 10 minut [?] do věčnosti [?] odešel a [?] [zprávou?], [?] katolíky [?] [?] do hlubokého [smutku?] [uvedla?].
[na okraji: Papež Benedikt XV. 1914] — Za nového papeže byl zvolen kardinál della Chiesa, arcibiskup z Boloně, a nový papež se [dal?] [pojmenovat?] [?] kardinál Hartmann (?) [?] Ferrata [?] [?], [?] [?] [Bürgerbürger?] [?] [?] [?] [?], [?] [?].
Hugenin a [Mons.?] [?] [?] Ferrata [zemřeli?], a [?] kardinál Pietro Gasparri byl jmenován státním sekretářem. Je [?] [?] [práva?] [?] [?] [?] [?] [?] velkým [?] [?] o [slovanskou?] [?] [říši?] a [?] [?] [vynikající?] [?]. Narozen 5. května 1852.
[na okraji: Oskar Hahn, padl 17. září] — Dne 19. října bylo slouženo rekviem za padlého v Srbsku Oskara Hahna ze Šlaggenwaldu. Byl drogista, 32 let starý, svobodný, padl při [?] [?] [v poli?] [?] [?] 8 K [?].
[na okraji: Prokopi a Barbora — oltář 1914] — Elektrické osvětlení Prokopova a Barborina oltáře bylo dne 7. listopadu 1914 [?] [pořízeno?] [?]. Náklady 115 K, [získáno?] sbírkou mezi věřícími (?).
[na okraji: Grimm Max, Krauthberger Johann, Gröschl Josef — padli 1914] — Grimm Max, narozen 4. prosince 1884 ve Šlaggenwaldu; Johann Krautberger, [také?] Hösch (?) zvaný, narozen 9. července 1885; Josef Gröschl, narozen 19. září 1883, příslušný do Lessnitz (?), [všichni?] padli na [bojišti?] (?) v Srbsku…
[Strana 375 — pravá strana; pokračování]
…padli v Srbsku [?]. Za ně bylo dne 9. listopadu 1914 slouženo [společné?] rekviem.
[na okraji: Anton Völkl, Fritsch Ernst — padli 1914] — Völkl Anton, narozen ve Šlaggenwaldu, 33 let starý, [obchodní?] sluha (Geschäftsdiener), [svobodný?], padl jako srbský [?] [voják?] 17/9 1914, zanechal po sobě [?] [?] [děti?]. — Fritsch Ernst, [horník?] (Bergarbeiter), narozen ve Šlaggenwaldu 7/12 1881, [svobodný?], padl v Srbsku [?] [?] 19/10 1914, zanechal 4 [?] [děti?]. — Za oba bylo [?] [konáno?] [společné?] rekviem [?], [bohoslužba?] dne 19/11. [Zemřeli?] dne 23/11.
[na okraji: Ranění 1914 ve Šlaggenwaldu] — Dne 1. prosince 1914 přibylo asi 68 [?] [lehce?] raněných do Šlaggenwaldu. Budova chlapecké školy (Knabenschule) byla pro jejich přijetí připravena [?]. Tam bylo postaveno 70 lůžek, [?] [aby?] [?] k dispozici [?]. Mezi raněnými bylo [jen?] málo [?] mužů [?], [byli to?] většinou Maďaři, Poláci, [Rusíni?] (?) a několik Hornorakušanů.
[na okraji: Svobodný pán Georg Haas von Hasenfeld zemřel 1914] — Dne 29. listopadu 1914 [zemřel?] pan Georg Haas, svobodný pán z Hasenfeldu, velkostatkář a [spolu]majitel (Mitbesitzer) c. k. priv. porcelánky Haas & Czjzek ve Šlaggenwaldu, na zámku Mostau (Mostov) po dlouhé nemoci, 73 let starý. Tento [muž?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] při renovaci děkanského kostela [?]. Za něho bylo dne 3. prosince 1914 slouženo slavnostní rekviem.
[na okraji: Eduard Rieß padl 1914] — Rieß Eduard, narozen 1891 v Miesu (Stříbře), bytem ve Šlaggenwaldu, svobodný, [?], padl na Drině v Srbsku dne 2. října 1914.
[na okraji: Fritsch Rudolf padl 1914] — Fritsch Rudolf, 23 let starý, bytem zde, narozen v [Töppeles?], [horník?] (Müllergehilfe?), svobodný, padl v Srbsku na Drině dne 19/9 1914. Za něho bylo dne 10. listopadu 1914 [konáno?] zádušní rekviem (?).
[na okraji: Martin Georg padl 1914] — Dne 27. prosince 1914 byl Georg Martin, [pěšák?] (Infanterist) Inf.-pluku 73, 16. setniny (Comp.), pohřben ve Šlaggenwaldu. [Pohřební?] [?] [byl?] velkolepý. [?] [všechny?] [?] [stavy?] (?) [a?] [bývalí?] [vojáci?] z Karlových Varů, a [?] [?] [pohřbu?] [?]. Martin Georg byl dne 6. prosince v Srbsku raněn, [?] v [záložní?] nemocnici [?] Karlovy Vary a [?] [?] dne 24. prosince [?]. Narozen ve Šlaggenwaldu 3/1 1893, porcelánový malíř (Porzellanmaler).
[na okraji: Antependia 1914 / Antoniův chléb 1914] — Pro Mariánský a Josefský oltář dala slečna Rosmaisl Foster (?) zhotovit dvě krásná antependia. — U sochy sv. Antonína bylo [vybráno?] v roce 1914 69 K, z toho bylo 15 K [na?] nové [?] dáno [na?] bonifáciánské [?], [zbytek?] [s?] [?] o vánocích chudým [rozdělen?].
[Strana 376 — levá strana; pokračování válečné kroniky 1914]
[na okraji: Glocken (zvony) 1914] — V roce 1914 dostal děkanský kostel od arciděkanské obce (?) dva nové [?] mešní zvonky a dvě [?].
[na okraji: Hofset Johann padl 1914] — Hofset Johann, ekonom v Unter-Tiefenbachu, bytem [tamtéž?], dvě děti, narozen v Rabensgrünu 4/10 1880, padl 9/12 1914 jako [pěšák?] u [Kozmiss-Zoo?] [?]. [Chtěl?] [?] raněnému [?] [?] na pomoc [?] a byl [?] [zasažen?] [?] [smrtelnou?] [střelou?]. [Bez?] [?] [?] [klesl?] [?] mrtev [k zemi?]. Za něho bylo v Rabensgrünu [?] dne 6. ledna 1915 [konáno?] zádušní rekviem (?).
[na okraji: Arnold Alfred padl 1914] — Dne 4. ledna 1915 dala paní [?] Ida [?] [Olbrich?] Schmalz, [švagrová?] [?] [?], za svého [?] [?] [zetě?] (?) [?] padlého ve [?] [u Wadowic?] (u Krakova) dne 1/12 1914 syna [?] [konat?] rekviem. [Byl?] narozen ve Štrasburku 3/2 1892, naposledy [obchodník?] [?] (?), svobodný, [u?] [pěchoty?] (?) 14 [?] [?].
[Strana 377 — pravá strana; pokračování]
[na okraji: Herold Adolf padl 1914] — Dne 18. ledna 1915 bylo [konáno?] rekviem za dne 27/10 1914 v [Karpatech?] u [?] [opevněné?] nepřátelské [pozice?] u [Crobara?] (?) v Rusku (?) padlého [?] šikovatele (Feldwebel?) Inf.-pluku 73 Adolfa Herolda. Týž se narodil ve [Vídni?] (?) 15/12 1882, bytem v [Töppeles?].
[na okraji: Flüchtlinge in Schönwehr 1914 — Uprchlíci ve Schönwehru 1914] — Soupis uprchlíků [?] [ubytovaných?] ve Schönwehru, [všichni?] z Haliče (Galizien):
1.) Rodina Josef Wick, Rachela Wick, Feiga Wick. Bydliště: D. Ruska, okres Sanok, Halič.
2.) Rodina Lea Körner, [?] R., Esther R., [Pesela?] R. Bydliště Sanok, okres Sanok v Haliči.
3.) Rodina Chaim Wick, bydliště Demidow, okres Bukka (?).
4.) Rodina Jakob Weinstock, Clara W., Nathan W., Lea W. Bydliště Demidow, okres Bukka, Halič.
5.) Rodina Berl Gerber, Chaina G., Etka G. Bydliště Hodynie, okres Moschiska, Halič.
6.) Rodina Aron Bergner, Sima B., Mina B., Frieda B., Hermann L. Bergner, [Fiszel?] [?] Bergner. Bydliště D. Ruska, okres Sanok, Halič.
7.) [Pawel?] Weitz, Hermann W. Bydliště Warzyce (?), okres Jaslo, Halič.
[na okraji: Steinbach Franz padl 1914 / Bayer Georg padl 1915] — [?] [?] Franz Steinbach, narozen ve Šlaggenwaldu 16/3 1863, poštmistr v Triebschi (Tribetz?) u Landskronu (Lanškrouna), svobodný, padl 9. prosince 1914 v Sabaci (?) v Srbsku [?].
[Jeho?] (?) staří [rodiče?] (porcelánka Töppeles?) [byli?] [?] [tyfem?] (Typhus) v záložní nemocnici v [?] [v Uhrách?] (?) [?]. † Syn Bayer Georg, [za něhož?] byly mše [slouženy?] [?]. Týž [byl?] dne 26/11 1914 u [Kolubary?] (?) v [Srbsku?] [?] zasažen kulkou, [která?] [?] [?] [?]. Byl zaměstnán ve zdejší porcelánce, 29 let starý, svobodný, [obecně?] [oblíbený?] [?] [Bürschel?], narozený ve Šlaggenwaldu. Byl desátníkem (Korporal) u 11. pěšího pluku, 12. setniny.
[Delší úvaha — částečně nečitelná]: K [tomu?] (?) [?] [textu?] z [novin?] [?] [?] [na počest?] padlého Georga Martina [?]: „A [matko?] (?) [Müllerová?] (?), [?] [?] [?], [?] [?], [?] [?] [?] [matkou?] [?]. [?] [?] [?] [?]. Člověk [?] [?] [?] [?] Josefa Quielicha [?], [?] [?] [?] [neznámého?] [vojína?]“ [?] [?] [?] [?] [?] [nejbližší?] [příbuzní?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [?] „Asentiner Nachrichten“ (?) [?] [?] [?]: „[?] [?] [?] [?] [posvěcené?] půdě, [?] [?] [?] [?] [vlasti?] [?] [zbavený?] (?), [s nímž?] [?] [?] [?] [voják?] na [?] [?] [?] [?] [?] [Karlovy Vary?] [?] [?]. [Jeden?] [německý?] [mladík?] (Jüngling) jménem Georg Bayer, [?] jako [?] [neznámý?] [?] [?] a [bez?] domova [?], [?] [?] [bez?] [?] [?] [?] [?]…“
[Strana 378 — levá strana; závěr úvahy o padlých + soupis uprchlíků]
[Pokračování citátu/úvahy, horní část — částečně nečitelné]: …[?], že [staří?] [rodiče?] toho [mladého?] [?], [chudí?] [?], [?] [syna?] svého [?] [vojína?] [?] a [?] [v cizině?] [?] [?] [?] [?] [vlasti?] [?] [?] a [láskou?] [?] [pohřbít?] (?). [Sotva?] (?) byl [?] [mladík?] [ještě?] [?] v cizí zemi pohřben, [?] [?] [?] [?]. [?] [?] [vojenský?] (?) [hřbitov?], kde [?] [?] [?] [?] a [?] [?] [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [statek?] (?) [?] [?] [vlasti?] [?]. [Ještě?] [?] [?] [?] [pannám?] (?) [?] [?].“ [?] [?] [?]. [Jen?] [?] (?) [?] [?] [tři?] [?], [které?] [?] [matce?] [?] [?] [?] [?] [?] [pole?] (?) [padlých?] [hrdinů?] [?].
[na okraji: Evidenzverzeichnis ... — Evidenční soupis uprchlíků z Haliče, ubytovaných dne 5/12 1914 v Pirkenhammeru, všichni mosaického (židovského) vyznání. Odešli dne 19/1 1915 do [Gramsau?] (?).]
[Tabulka — sloupce: Jméno | Věk | Místo narození | Příslušná obec | Povolání / příbuzenství]
1. Markus Holländer, 46 let, Dombrowa, Tyllitz, obchodník (Kaufmann) I
2. Hanne Holländer, 45, Dombrowa, Tyllitz, [manželka?]
3. Chaune Holländer, 18, Dombrowa, Tyllitz, dcera
4. Esther Holländer, 18, [?], [?], dcera
5. Pinkas Holl., 16, [?], [?], syn
6. Jakob, 10, [?], [?], syn
7. Lea, 8, [?], [?], dcera
8. Janni, 7, [?], [?], [?]
9. Marin, 6, [?], [?], [?]
10. Vinca, 4, [?], [?], [?]
11. Manta, 66, Tarnow (?), Dombrowa, matka
12. David Reich, 45, Tyllitz, Tyllitz, obchodník (Kaufmann) II
13. Doora, 45, [?], [?], [manželka?]
14. Gele, 19, [?], [?], dcera
15. Salomon, 18, [?], [?], syn
16. Anna, 15, [?], [?], dcera
17. Regina, 13, [?], [?], dcera
18. Jakob, 11, [?], [?], syn
19. Sandel Samuel, 54, Tellobelle (?), Kolosity (?), obchodník (Kaufmann) III
20. Danta, 45, Sanok (?), Kolosity, [manželka?]
21. Chana, 15, [Kradimif?], [?], dcera
22. Fischel, 52, Tellobelle (?), Klatsch (?), obchodník (Kaufmann) IV
23. Nisel, 45, Tellobelle, Klatsch, [manželka?]
[Strana 379 — pravá strana; druhý soupis uprchlíků]
[na okraji: Evidenční soupis uprchlíků z Haliče, vstoupivších (ubytovaných) ve Šlaggenwaldu dne 23/1 1915, všichni mosaického (židovského) vyznání.]
[Tabulka — sloupce: Jméno | Věk | Místo narození | Příslušná obec | Povolání/příbuzenství]
1. Lobenfeld Nestelin, 54 let, Blusow (?), Blusow (?), [obchodník?] I
2. Slima, 54, [?], [?], [manželka?]
3. Viktor, 23, [?], [?], syn
4. Chaja, 17, [?], [?], dcera
5. Mina, 13, [?], [?], dcera
6. Brünner Anton, 46, Litowiska (?), Lisko (?), [statkář?] (Landwirt) II
7. Ester, 39, Wernik (?), Lisko, [manželka?]
8. Chaim, 15, Zawnina (?), [?], dítě
9. Fischel, 11, Chalmion (?), [?], dítě
10. Jakob, 9, [?], [?], dítě
11. Rosenberg Laib, 70, Libochora, Libochora, ekonom (Ökonom) III
12. Mizela, 22, Turka (?), [?], dítě
13. Steier Salomon, 66, [?], [?], ekonom (Ökonom) IV
14. Hossa, 55, Turka, [?], [manželka?]
15. Schwarz Zil, 39, Libochora, [?], [obchodník?] (Inglesier?) I
16. Chana, 35, Mathow (?), [?], [manželka?]
17. Mendel, 10, Libochora, [?], dítě
18. Chaina, 7, [?], [?], dítě
19. Tsmael, 2, [?], [?], dítě
20. Roth Moses, 16, Baligrod, Lisko, [obecní?] [posel?] (?) VI ([Mojes?] [a?] [Czernowitz?])
21. Hagler Sabina, 33, Krivoa (?), [?], [manželka?] VII (Gürth dient aktiv?)
22. Rachtia (?), 8, [Töchowa?], Turka, dítě
23. Chaja, 5, [?], [?], dítě
24. Marian, 9 měsíců, [?], [?], dítě
25. Apfel Ester, 31, Krivoa, Lisko, dítě [?] VIII
26. Kreisler Henna, 58, [Bodelka-Wisni?], Turka, matka [?] IX
27. Rosenberg Chana, 28, [?], [?], žena (Frau) X (Gürth dient aktiv?)
28. Salomon, 8, Libochora, [?], dítě
29. Esther, 6, [?], [?], dítě
30. Rebekka, 3, [?], [?], dítě
31. Poller Marin, 46, Jablonowa, Peczeniżin (?), žena (Frau) XI (Gatte in Amerika?)
32. Veniel (?), 16, [?], [?], dítě
33. Mina, 13, Tarnopol, [?], dítě
34. Rubin Simon, 19, Baligrod, Lisko, [obecní?] [posel?] (?) XII
35. Poller Frank, 36, Jablonowa, Peczeniżin, [obecní?] [posel?] (?) XIII
36. Glücksters Mol, 45, [?], [?], [?] [Lisko?] XIV
37. [?], 38, [?], [?], žena
38. Chana, 10, [?], [?], dítě
39. Orden Ober-Sara, 7, [?], [?], dítě
40. Moritz Markus, 59, Sanok, Sanok, obchodník (Kaufmann) XV
41. Lea, 25, Dynow (?), [?], dítě
42. Reisel, 59, [?], [?], žena
43. Laia, 20, [?], [?], dítě
44. Frina (?), 16, [?], [?], dítě
45. Mond Abraham, 60, Bir-za (?), Dobromil (?), [statkář?] (Landwirt) XVI
46. Laja, 58, [?], [?], žena
47. Calmon, 21, [?], [?], dítě
[Poznámka pod tabulkou]: [?] [?] [rodina?] z [pořadového?] [č.?] 40 a 1, [?] [?] [?] [?], [?] [?] v hostinci (Gasthaus) „Zum Wiedenthale“ (?), [?] [?] [?] [Wirtshausstube?] [?] [?] [hostinec?] [?]. [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [hostince?].
[na okraji: Brünner [?] padl 1914] — Dne 31/12 1914 padl v Rusku železniční zaměstnanec [?] Brünner [?]; narozen ve Šlaggenwaldu 18/3 1893, [příslušný?] [?] bytem ve Šlaggenwaldu.
[Strana 380 — levá strana; pokračování seznamu padlých 1914–1915 a uprchlíků]
[na okraji: Püss Anton padl 1914] — Dne 26. listopadu 1914 padl [?] na srbském [bojišti?] (?) ze Šlaggenwaldu pocházející Püss Anton.
[na okraji: Pilz Josef padl 1914] — Dne 25/11 1914 padl v Srbsku dne 26/2 1891 ve Šlaggenwaldu narozený a ve Šlaggenwaldu bytem [kandidát?] (Konditor?) Josef Pilz, svobodný, [?] [?].
[na okraji: Beck Eduard padl 1914] — Dne 19/11 1914 padl [?] [u?] [?] [Laikova?] v Srbsku Beck Eduard, [tkadlec?] [?], svobodný [?], narozen 6/6 1883 ve Šlaggenwaldu.
[na okraji: Philipp Johann padl 1914] — Johann Philipp, desátník (Korporal), narozen 13/10 1886 ve Šlaggenwaldu, [příslušný?] do [Untergrün?] (?), [pracoval?] (?) [?] u porcelánky [?], bytem v Alt-Roklau (?), zanechal po sobě [ženu?] a dvě děti; pohřben [na?] [?] [poli?] (?) v Moravici (?) v [Srbsku?] (?) a [tamtéž?] na srbském [bojišti?] (?) padl dne 26/11 1914. — Mše (?) [konána?] dne 17/5 1916.
[na okraji: Requiem 1915] — Dne 31. ledna 1915 bylo opět v děkanském kostele slouženo slavnostní rekviem za padlé vojáky, [všechny?] [?] [jmenováni?], [?] [zpíván?] [smuteční?] chorál [?].
[na okraji: Rissel Johann padl 1915] — Dne 14. února 1915 byl pohřben Johann Rissel ze Šlaggenwaldu, poté co byl předtím v [?] [Groß-Olbersdorfu?] v [Slezsku?], [tj.?] [posádka?] [?] [?] [?] do Šlaggenwaldu [převezen?]. [Při?] velmi početném [?] doprovodu [?]. Na příkaz [setninového?] velitele plukovníka Domagalského (?) byl Johann Rissel [?] [v boji?] u [?] (?) raněn, [pozbyl?] [?] [zdravého?] [rozumu?] (?), [?] [?] [?] [příznaky?] (?) a [tak?] v krátké době [zneschopnil?] (?). Jako [příčina?] [úmrtí?] [?] [?] [?] na srbském [bojišti?]: smrt [?] [oběšením?] (Erhängen) v jakési psychické depresi, [která?] [?] [tyfovým?] (?) onemocněním [vyvolána?], dne 7. února 1915 mezi [?] a 4. hodinou odpolední. Johann Rissel se narodil v Rabensgrünu č. 5 dne 26/8 1880, [tam?] příslušný, ekonom, [oženil?] se [roku?] 1905 [?], zanechal [ženu?] a několik dětí ve věku mezi 9 a 5 lety, [?] [?] [?] [?] c. k. zeměbrana (Landwehr), pěší pluk č. 6 Eger (Cheb).
[na okraji: Flüchtlinge in Töppeles bei [?] 6. Dezember 1914 — Uprchlíci v Töppeles u [?], 6. prosince 1914]
[Seznam: Jméno — místo původu]
Feuer Jüdin (?) — Czernowitz (Černovice)
Feuer Fanny — Czernowitz
Feuer Frieme — Czernowitz
Feuer Saro — Czernowitz
Feuer Henriette — Czernowitz
Feuer Jakob — Czernowitz
Schiffer Rüdel — Czernowitz
Stein Zilizy (?) — Czernowitz
Kohn Gitel — Uhry (Ungarn)
Schülenstein Jakob — Strozintz (?)
Schülenstein Mina — Wiznitz (?)
[Strana 381 — pravá strana; pokračování seznamu uprchlíků a posledních padlých]
Goldscheider Mina — Wiznitz (?)
Ringl Jutta — Mzanbowice (?)
Ringl Rifka — Mzanbowice
Ringl Günther — Mzanbowice
Ringl Perla — Mzanbowice
Ringl Freida — Mzanbowice
Ringl Esra — Mzanbowice
Ringl Mojzes — Mzanbowice
Ringl Marjam — Mzanbowice
Poller Abraham — Strzanica (?)
Poller Amalia — Strzanica
Poller Osias — Strzanica
Poller Reizla — Strzanica
Poller [Sara?] — Strzanica
[na okraji: Müller Josef padl 1915] — Dne 28. března 1915 byl zde pohřben [pěšák?] (Infanterist) Josef Müller od c. k. pěšího pluku č. 88, 3. [pochodové?] setniny (Marschkompagnie), [?] [tkadlec?]-tovaryš (Fleischhauerssohn?) ve Šlaggenwaldu č. 48, příslušný 20/11 1884 do Hohentrebetitsch č. 91, okres Podersam (Podbořany). Týž [si?] v Praze-[Weßnersdorfu?] (?) jako [kuchař?] (Koch) [?] a [?] [si?] tu nemoc přivodil, [?] [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?], [zvláště?] [?] [plicní?] [?], [?] [?] [zcela?] [zničil?] (?). [Zemřel?] 2 dny [po?] svém [?] [příjezdu?] (?) ve Šlaggenwaldu dne 26. března 1915.
[na okraji: Ruppert Alfred padl 1915] — Téhož dne byl pohřben svobodný [pěšák?] (Infanterist) c. k. pěšího pluku č. 73, 4. pochodové setniny (Marschcomp.), [tkadlec?] (?) [?] [bytem?] ve Šlaggenwaldu č. 302, [narozený?] 4/7 1894: Ruppert Alfred. [Byl?] raněn na bojišti (Schlachtfeld) a [?] zemřel dne 24. března 1915 v záložní nemocnici v Mährisch-Weißkirchen (Hranice na Moravě) na zápal plic (bronchopneumonii), [odtud?] do Šlaggenwaldu [převezen?].
Při obou pohřbech [se zúčastnily?] zdejší spolky (Vereine) a [?] [pohřebního?] [?] [se?] [?] [?] [?] [důstojník?] [?] [k?] [pohřbu?]. Také [zdejší?] [?] (?) [?] [záloha?] (?) (?) [?] [?] [a?] [?] [?]. Děkan [konal?] oba pohřby [zdarma?] (gratis). [?] [pohřby?] (?) [byly?] [?] [?] [zdarma?] [?] [?] [?].
Stránka zachycuje první mobilizaci roku 1914 (výčet desítek narukovaných mužů ze Slavkova) a dále válečné hospodářství roku 1916–1918: soupisy zásob obilí a mouky, zavedení chlebenek a dobový ceník základních potravin.
Stránka je rozdělena na dvě části, které spolu časově souvisejí – první nástup do války v roce 1914 a poté válečné hospodářství v letech 1916–1918.
První nástup (mobilizace) 1914
V pondělí časně zrána, patrně 26. července, bylo cosi vyhlášeno – text je na tomto místě špatně čitelný. Dne 24. srpna 1914 pak následovalo povolání (odvod) dalších mužů. Vyprávění popisuje, jak muži nastupovali na frontu; mezi jmenovanými je zmiňován patrně jistý Heyl. Velká část tohoto vyprávěcího textu je psána drobným, obtížně čitelným kurentem, takže smysl některých pasáží nelze s jistotou rekonstruovat.
Na okraji jsou poznamenána jména osob a data jejich nástupu, například: Tessel – nastoupení 1914; Markhof – nastoupení 1914 a 1915.
Následuje číslovaný seznam narukovaných mužů (čísla přibližně 364–407), u řady příjmení je čtení nejisté:
364. Rüdiger Albert, 365. Hahl Franz, 366. Hahn Josef, 367. Hahn (jméno nejisté), 368. Pilz Josef, 369. Horn Josef, 370. Hartberger (nejisté) Josef, 371. Möhler Ludwig, 372. Pöll Adolf, 373. Schwiega (nejisté) Johann, 374. Loose (nejisté) Karl, 375. Horn Josef, 376. Hölzel Josef, 377. Hanika Josef, 378. Mörge (nejisté) Franz, 379. Lang Franz, 380. Tessl (nejisté) August, 381. Hanika Adolf, 382. Schmiedl Johann, 383. Hahn Jakob, 384. Marschfelder (nejisté) Oskar, 385. Garcis Johann, 386. Pöll Franz, 387. Rödig Franz, 388. Markl Franz, 389. Walter Franz, 390. Singer Franz, 391. Plass Josef, 392. Hannemit (nejisté) Klement, 393. Hanika Eduard, 394. Neidhardt Max, 395. Bauer Menzel, 396. Hölzel Franz, 397. Prössl Hugo Adolf, 398. Tanzer Franz, 399. Hanika Adolf, 400. Pöll Johann, 401. Haberkorn Stefan, 402. Markhof Josef, 403. Schröck Johann, 404. Bachmann Franz, 405. Pöll Eduard (jméno nejisté), 406. Reinig (nejisté) Wenzl, 407. Reinhold Josef.
Válečné hospodářství (kolem roku 1916)
Dále kronika zaznamenává stav zásob obilí ve Slavkově. Podle zjištění bylo k dispozici: pšenice 3860 kg, žito 65688 kg, ječmen 11970 kg, oves 61.379 kg, kukuřice 658 kg, pšeničná mouka 54785 kg, žitná mouka 11288 kg, další nejasně čitelná položka 51175 kg, ovesná mouka 781 kg, kukuřičná mouka 284 kg, pšeničná krupice 116175 kg, brambory 3767 kg, luštěniny 3519 kg, ječmen (další položka) 95 kg a ještě 1253 (jednotka neuvedena) – patrně šlo o seznam zrekvírovaných potravin.
Ke dni 25. května 1916 je uveden další soupis: pšenice 847, žito 51972, ječmen 2307, oves 10426,5, kukuřičná mouka 99, další nejasná položka 56, žitná mouka 9784, kukuřičná mouka (znovu) 707, ovesná mouka 51,5, nejasná položka 25113, ječmen (nejistá položka) 989,37, Pöll (nejisté, snad jméno nebo místo) ječmen 1304,05, oves 3442, hrách 29 (jednotky u těchto čísel nejsou v přepisu jednoznačné).
Vláda v té době přikročila k zavedení chlebenek (Brotkarten), které však patrně nestačily pokrýt potřebu obyvatel.
V pravém dolním rohu stránky je dobový ceník (patrně z roku 1918, s poznámkou k datu 15. října), ceny jsou uvedeny v korunách (K) a haléřích (h):
- 1 kg cukru – 1 K
- máslo – 4,80 K
- hovězí maso – 4 K
- vepřové maso – 4,80 K
- hrách – 2,60 K
- káva – 32 K
- 1 karton hrachu – 28 K
- čočka/kukuřice (nejisté) – 1 K 70 h
- 1 kus (patrně knedlíková mouka) – 20 K
- 1 knedlík – 38 h
- 1 kg octa – 12 K
- 1 kg rýže – 1,44 K
- palivové dříví – 0,50 K
- kukuřičná mouka – 0,55 K
- brambory – 0,78 K
- zelí (nejisté) – 8,10 K
- česnek (nejisté) – 29 h
- 1 vejce – 13 h
Tento ceník dokládá prudké zdražování a nedostatek základních potravin ve Slavkově v posledních letech první světové války.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana (str. 414) — dvojí obsah: vlevo pokračování číslovaného seznamu jmen, vpravo souvislý text (vyprávění o mobilizaci 1914). Na levém okraji nadpis „Erste Einrückung 1914" = „První nástup / mobilizace 1914", dále poznámky „Tessel — nastoupení 1914 / Markhof — nastoupení 1914 / Markhof — nastoupení 1914 a 1915".]
Vyprávěcí text (pravý sloupec levé strany): „...v pondělí časně zrána (26.7.) [?] [bylo vyhlášeno?] [?] — Am 24. August 1914 erfolgte die Einberufung [Dne 24. srpna 1914 následovalo povolání/odvod] ... [popisuje nastoupení mužů, mezi nimi Heyl?, na pole/k vojsku] ... ‚Verbum [?]' ... a tak mnozí [šli na frontu]..."
[Velká část vyprávění je v drobném kurentu obtížně čitelná — [?].]
Číslovaný seznam (levý sloupec, č. ~364–407), ukázky [příjmení často nejistá]:
364. Rüdiger Albert, 365. Hahl Franz, 366. Hahn Josef, 367. Hahn [?], 368. Pilz Josef, 369. Horn Josef, 370. Hartberger [?] Josef, 371. Möhler Ludwig, 372. Pöll Adolf, 373. Schwiega [?] Johann, 374. Loose [?] Karl, 375. Horn Josef, 376. Hölzel Josef, 377. Hanika Josef, 378. Mörge [?] Franz, 379. Lang Franz, 380. Tessl [?] August, 381. Hanika Adolf, 382. Schmiedl Johann, 383. Hahn Jakob, 384. Marschfelder [?] Oskar, 385. Garcis Johann, 386. Pöll Franz, 387. Rödig Franz, 388. Markl Franz, 389. Walter Franz, 390. Singer Franz, 391. Plass Josef, 392. Hannemit [?] Klement, 393. Hanika Eduard, 394. Neidhardt Max, 395. Bauer Menzel, 396. Hölzel Franz, 397. Prössl Hugo Adolf, 398. Tanzer Franz, 399. Hanika Adolf, 400. Pöll Johann, 401. Haberkorn Stefan, 402. Markhof Josef, 403. Schröck Johann, 404. Bachmann Franz, 405. Pöll Eduard [?], 406. Reinig [?] Wenzl, 407. Reinhold Josef.
[Pravá strana (str. 415) — válečné hospodářství: statistika zásob obilí a moučné/chlebové příděly. Okrajové poznámky: „Cena obilí a mouky [?] 1916 / Chlebenky (Brotkarten) 1916 / Odběr ze sklizně [?] / Zařízení 1916 / [?]". Nahoře výpočet ‚487 + 106 = 513'.]
Text: „...o majetkových poměrech [zásobách] ve Slavkově se zjistilo následující: pšenice 3860 kg, žito 65688 kg, ječmen 11970, oves 61.379, kukuřice 658, pšeničná mouka 54785, žitná mouka 11288, [?] 51175, ovesná mouka 781, kukuřičná mouka 284, pšeničná krupice 116175, brambory 3767, luštěniny 3519, ječmen 95, 1253 [?] [seznam zrekvírovaných potravin] ... ke dni 25. května 1916 [?]: pšenice 847, žito 51972, ječmen 2307, oves 10426,5, kukuřičná mouka 99, [?] 56, žitná mouka 9784, kukuřičná mouka 707, ovesná mouka 51,5, [?] 25113, ječmen [?] 989.37, Pöll [?] ječmen 1304.05, oves 3442, hrách 29... — Vláda přikročila k zavedení chlebenek (Brotkarten), které ovšem [nestačily?]..."
Ceník (pravý dolní roh, ceny v K/h), [s pozdějšími poznámkami „rok 1918", „15. října [?]"]:
1 kg cukr – 1 K, máslo – 4,80, hovězí – 4, vepřové – 4,80, hrách – 2,60, káva – 32, 1 karton hrachu – 28, čočka/kukuřice [?] – 1 K 70, 1 [knedlíková mouka] – 20, 1 knedlík – 38, 1 kg ocet – 12, 1 kg rýže – 1,44, palivové dříví – 0,50, kukuřičná mouka – 0,55, brambory – 0,78, zelí [?] – 8,10 K, česnek [?] – 29 h, 1 vejce – 13 h.
Stránka popisuje vypuknutí první světové války v roce 1914 ve Slavkově (Schlackenwaldu): vyhlášení mobilizace, odjezd rezervistů, projev starosty Franze Keylwerta, a válečné sbírky pořádané ředitelem školy Johannem Hahnem a učitelkami (dárky lásky pro vojáky, sbírky pro Červený kříž, akce „Zlato jsem dal za železo"). Zmíněno je také otevření školy dne 24. srpna 1914.
Text navazuje na líčení roku 1914 a válečných událostí (začátek roku je popsán na předchozí stránce předlohy).
Napětí v obyvatelstvu narůstalo, když bylo vyžadováno potrestání pachatelů a vydání obviněných v krátké lhůtě – nálada dospěla k vrcholu, když dne 25. července došlo k přerušení diplomatických styků Rakouska-Uherska se Srbskem. Když pak dne 26. července byla nařízena částečná mobilizace armády, bylo zřejmé, že válka je nevyhnutelná. Zpráva o mobilizaci byla ráno oznámena bubnováním v hostincích plných lidí. Celý den se lidé hrnuli do ulic, všude se ve spěchu loučili rezervisté se svými příbuznými. Lidé se shromáždili před radnicí, kde starosta Franz Keylwert pronesl burcující, vlastenecky laděný projev k mužům nastupujícím do pole. Poté se vydal vlak plný rezervistů na nádraží, odkud za doprovodu mnoha lidí ze Schlackenwaldu (Horního Slavkova) a okolí a za zpěvu vlasteneckých písní odjeli. Nad ženami a dětmi zůstávajícími doma se vznášel těžký zármutek.
Dne 28. července byl vydán manifest císaře „An meine Völker" (Mým národům) a vyhlášena válka Srbsku. Vzrušení v obyvatelstvu rostlo den ode dne, jak stát za státem vyhlašoval válku a boje se rozbíhaly naplno.
Krátce po začátku války uspořádal pisatel těchto řádků, ředitel Johann Hahn, sbírku u rodin od domu k domu a vybral na tento účel obnos 578 K. Druhá sbírka, zaměřená na potřeby vojáků, byla provedena pro (patrně rakouský) Červený kříž. (K tomu se váže odkaz na fotografii v albu.)
Pod vedením učitelek byl ve velkém počtu zhotoven takzvaný „dárek lásky" (Liebesgaben) – učitelky nasbíraly věci jako čokoládu, biskvity, tabák a dýmky, které byly k Vánocům poslány do pole; ředitel k tomu připravil i vlastní vánoční dárky pro vojáky. Také pro Červený kříž bylo ve městě a okolních obcích sbíráno. Učitelky dále nasbíraly velké množství potravin a trvanlivých potravin, které byly odeslány tamní lékárně, kde se z nich patrně připravovaly zásoby pro vojáky. Ředitel připravil 25 žen a dívek k přijetí do dobrovolného ošetřovatelství v Egeru (Chebu). Pod vedením učitelek probíhal také prodej válečných pohlednic (Kriegspostkarten) prostřednictvím žen. Kromě toho byla u pokladny provedena sbírka „Gold gab ich für Eisen" (Zlato jsem dal za železo), která vynesla obnos 800,77 K. Krom toho byla v tamním kostele uspořádána sbírka pro válečnou péči (Kriegsfürsorge) a další sbírka „Gold für Eisen".
Dne 24. srpna došlo ke zřízení (otevření) školy – patrně tříleté nebo obecné školy. Ten den se školáci a jejich příbuzní shromáždili na náměstí, kde po bohoslužbě pronesl projev pan Josef Hoyer a zahrál varhaník. (I zde text odkazuje na fotografii v albu.)
Pozn.: Části textu jsou v přepisu nejisté nebo částečně nečitelné (označeno otazníky) – týká se to zejména některých jmen, přesných formulací a dílčích údajů, které proto nelze podat s jistotou.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Souvislé líčení roku 1914 – válka; nadpis roku zde není (1914 začíná na předchozím skenu).]
[Levá strana:]
… [potrestání pachatelů?] a [vydání?] [obviněných?] v určité (krátké) lhůtě [vyžadovala?] – a tak nálada dospěla k vrcholu, když dne 25. července došlo k přerušení diplomatických styků Rakouska-Uherska se Srbskem. Když pak dne 26. července byla nařízena částečná mobilizace armády, [bylo zřejmé?], že válka je nevyhnutelná. Zpráva o mobilizaci byla v 6 hodin ráno (?) v [hostincích?], které byly [plné?] lidí, oznámena bubnováním (Trommelschlag). Celý den se lidé hrnuli do ulic. Všude se ve spěchu loučili rezervisté, jejich příbuzní a ostatní (?) … [shromáždili se?] před radnicí (Rathaus?), kde starosta Franz Keylwert pronesl burcující projev a [vlastenecky?] [povzbudil?] (?) … nastupující do pole (?). – Pak se vydal vlak (Zug) plný rezervistů ke [Schöberlu?] na nádraží (Bahnhof?), kde [za doprovodu?] mnoha [lidí?] (?) ze Schlackenwaldu (Horního Slavkova) a okolí za zpěvu četných (?) [vlasteneckých písní?] (?) [odjeli?]. Nad [ženami?] a [dětmi?] [zůstávajícími doma?] se [vznášel?] těžký zármutek (?). – Dne 28. července byl vydán manifest císaře „An meine Völker" (Mým národům) a vyhlášení války Srbsku. [Vzrušení?] v obyvatelstvu rostlo den ode dne, jak [stát?] za státem (?) [vyhlašoval?] válku … a [boje?] se rozběhly naplno (?).
Krátce po začátku války konal pisatel těchto řádků, ředitel Johann Hahn, sbírku u rodin od domu k domu a sebral na tento [účel?] (?) obnos 578 K. Druhá sbírka [na?] [potřeby?] [vojáků?] (?) … byla provedena pro [rakouský?] Červený kříž (?) … [vynesla?] … * (viz fotografie v albu!)
[Pravá strana:]
… Pod vedením [učitelek?] (Lehrerinnen) byl ve velkém počtu zhotoven (nasbírán) [dárek lásky?] (Liebesgaben). Od učitelek byly [nasbírány?] dárky lásky jako čokoláda, biskvity (sušenky), tabák a dýmky. K [Vánocům?] byly do [pole?] poslány (?) a ředitel [připravil?] [vánoční dárky?] (?) … „Liebesgaben" do pole (?), co [bylo?] dále [zasláno?] … (?). Také pro [Červený kříž?] (Rotes Kreuz) bylo ve městě a [okolních obcích?] sbíráno. K [bližšímu vystrojení?] (?) bylo učitelkami nasbíráno velké [množství?] [potravin?] a [trvanlivých potravin?] (?) a [odesláno?] tamní [lékárně?] (?), kde se [připravovaly?] pro [vojáky?] (?). Ředitel [připravil?] 25 žen a [dívek?] k přijetí do [dobrovolného ošetřovatelství?] (Freiwillige …) … v Egeru (Cheb). Pod vedením [učitelek?] byl proveden [prodej?] válečných [pohlednic?] (Kriegspostkarten) [různými?] [ženami?] (?). Mimoto byla sbírka „Gold gab ich für Eisen" (Zlato jsem dal za železo) [provedena?] u [pokladny?] (Eisenzeichenstelle?), která vynesla obnos 800.77 K (?). Krom toho byla v [tamním kostele?] (?) uspořádána sbírka pro válečnou péči (Kriegsfürsorge) a sbírka „Gold für Eisen".
Dne 24. srpna došlo k zřízení (otevření) [tříleté?] (?) [školy?] / [obecné školy?] (?). [Ten den?] (?) se [školáci?] (Erbüben?) a jejich příbuzní shromáždili na náměstí (Marktplatz), kde po [bohoslužbě?] (?) pan [Josef?] [Hoyer?] (?) pronesl projev a [varhaník?] (Organist?) [zahrál?] (?). … * (viz fotografie v albu!)
Zápis o školním roce 1913/14 na obecné a měšťanské škole v Horním Slavkově - počty žákyň, rozdělení tříd a učitelek, náboženské úkony, dary žákyním, zřízení nového školního okresu Übau, propuštění řídícího učitele Julia Hittla a školní zkoušky a slavnosti v průběhu roku. Stránka končí líčením zprávy o sarajevském atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda z 28. června 1914 a reakcí školy na tuto událost.
Školní rok 1913/14
Školní rok byl zahájen 16. září slavnostními bohoslužbami, po nichž následovaly konference, na kterých byly stanoveny počty žákyň v jednotlivých třídách. V obecné škole to bylo v 1. třídě 49, ve 2. třídě 42, ve 3. třídě 50, ve 4.a třídě 50 a ve 4.b třídě 59 žákyň, celkem tedy 250. V měšťanské škole navštěvovalo 1. třídu 38, 2. třídu 30 a 3. třídu 13 žákyň, celkem 81. Dohromady tak školu navštěvovalo 331 žákyň, všechny německého jazyka a římskokatolického vyznání, kromě patrně jedné evangelické a čtyř mojžíšského (židovského) vyznání.
Rozdělení tříd a učitelek bylo následující: 1. obecnou třídu vedla slečna Kletetschka, 2. třídu paní Dotzauer, 3. třídu slečna Glaßauer, 4.a třídu slečna Schachtner a 4.b třídu slečna Löschner. V měšťanské škole vyučovala 1. třídu paní Kubena, 2. třídu paní Fischer a 3. třídu slečna Goth. Ruční práce ve 3. obecné třídě vyučovaly Löschner a Schachtner, ve 4.a a 4.b třídě pak Finger. Zpěv v 1. a 2. obecné třídě vyučovaly Dotzauer a Kletetschka, ve 3., 4.a a 4.b třídě Glaßauer a Schachtner. Správu knihovny měla na starosti Löschner.
Na měšťanské škole vyučoval ředitel krasopis (1 hodina), zeměpis a dějepis (2 hodiny) a vyučovací jazyk (3 hodiny), celkem 9 hodin týdně. Slečna Goth vyučovala vyučovací jazyk v 1. a 2. třídě, zeměpis a dějepis v 1. a 3. třídě a zpěv ve všech třídách, celkem 18 hodin. Paní Fischer vyučovala počty ve 2. a 3. třídě, kreslení od ruky a geometrii ve všech třídách, celkem také 18 hodin. Paní Kubena vyučovala přírodopis a přírodozpyt ve všech třídách, počty a krasopis v 1. třídě a zpěv ve všech třídách, opět 18 hodin. Školní pomocnice (patrně) vyučovala ruční práce ve všech třídách, celkem 17 hodin.
Protože dovolená prozatímního řídícího Julia Hittla skončila 15. září, převzal podle výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 10. září 1913 (č. II B 325/3) výuku náboženství v 1., 3. a 4.b obecné třídě a v měšťanské škole pan katecheta Hoyer, ve 2. a 4.a obecné třídě pan katecheta Lang.
Svaté svátosti přijaly dne 14. a 15. října žákyně měšťanské školy, dne 17. a 18. října žákyně 4.b třídy a dne 21. a 22. října žákyně 4.a třídy.
Jako každoročně obdržela i tohoto roku Schindlerova nadace a Hittlova nadace (patrně) dary; škola dále obdržela od firmy Eichmann sešity a kreslicí archy.
Dne 4. října a 19. listopadu se žákyně se sborem učitelů zúčastnily slavnostních bohoslužeb konaných v děkanském kostele u příležitosti jmenin Jeho Veličenstva císaře, resp. při vzpomínce na zesnulou císařovnu Alžbětu.
V důsledku zřízení c.k. okresního hejtmanství v Übau (Ubogen) zřídila c.k. zemská školní rada v Praze výnosem ze dne 19. listopadu 1913 (č. II A 1972/7) nový školní okres Übau. Vedoucím nového okresního hejtmanství a předsedou nového školního okresu byl jmenován pan Peter Neider (jméno nejisté), dosud vrchní úředník v Pressnitz (Přísečnici), zatímco funkci c.k. okresního školního inspektora zastával pro nový okres i nadále Josef Fritsch z Falknova (Falkenau/Sokolova). Nové okresní hejtmanství bylo slavnostně otevřeno 2. prosince; za zdejší obecní zastupitelstvo se otevření zúčastnili starosta a několik obecních radních, mezi nimi i ředitel měšťanské školy.
Jako každoročně byly i o Vánocích obdarovány některé žákyně obuví a oblečením z prostředků obou zmíněných nadací. Dne 23. prosince se konala první školní zkouška tohoto školního roku.
Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 26. ledna 1914 (č. II A 570) byly učitelům, kvůli zmírnění všeobecné nouze, přiznány takzvané měsíční příplatky, počínaje 1. lednem téhož roku.
V důsledku úmrtí v rodině (patrně okresního lékaře) byla učitelka M. Schachtner od 27. ledna do 9. března uvolněna z vyučování; zastupování převzaly učitelky obecné a měšťanské školy.
Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 19. ledna 1914 (č. II A 304) bylo upraveno vyučování ručních prací na obecné škole tak, že učitelka A. Finger převzala další tři hodiny, zatímco učitelka M. Kletetschka, která byla dříve s ohledem na své poměry z vyučování ručních prací uvolněna, byla k této výuce opět přidělena.
Dne 2. března se konala druhá školní zkouška tohoto školního roku.
Svaté svátosti přijaly o Velikonocích žákyně 4.a třídy dne 24. a 25. března, žákyně 4.b třídy dne 27. a 28. března, žákyně měšťanské školy dne 3. a 4. dubna a žákyně 3. obecné třídy dne 7. dubna.
Dne 8. dubna se konala další školní zkouška. Dne 17. dubna se s žákyněmi 3. měšťanské třídy konal „den stromů", při němž bylo zasazeno 5 ovocných stromků.
Tržního procesí se tentokrát zúčastnila měšťanská škola se žákyněmi 3. třídy.
Dne 21. dubna byl předán hromosvod školní budovy a shledán v pořádku.
Dne 5. a 6. května se konala zkouška z náboženství, kterou provedl pan děkan Josef Nesveda (jméno nejisté) z Domaslavi (místo nejisté).
Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 1. května 1914 (č. II B 325/4) byl dosavadní uvolněný prozatímní řídící Julius Hittl koncem května ze zdejšího místa propuštěn.
Dne 20. května se žákyně měšťanské školy zúčastnily prosebného procesí.
Formou výletu se konal také den ochrany zvířat a rostlin, při němž jednotlivé třídy putovaly na různá místa: 3. měšťanská třída k místu zvanému Töppelles (patrně Děpoltovice), 2. třída ke Střelnici, 4.a a 4.b třída k Dreihäusel a žákyně měšťanské školy přes Tisovou a horské lázně k jedné z chat. Při této příležitosti byly přednášeny četné básně a písně vztahující se k ochraně zvířat a rostlin, podobně jako byla ve vyučování zdůrazňována důležitost stromů.
Ve Schönwerthu (patrně Krásně) se konalo první svaté přijímání žákyň 3. obecné třídy a v souvislosti s tímto dnem se konaly i svaté zpovědi. Dne 26. a 27. června přijaly svátosti žákyně 4.a a 4.b třídy, dne 30. června a 1. července žákyně měšťanské školy a dne 10. a 11. července žákyně 3. obecné třídy.
Dne 28. června došlo k hrozné události — v Sarajevu byli zavražděni Jeho c. a k. Výsost arcivévoda-následník trůnu František Ferdinand a jeho choť, vévodkyně z Hohenbergu, kam arcivévoda přijel kvůli vojenským manévrům. Tato zpráva hluboce otřásla i zdejšími obyvateli, kteří s láskou a oddaností vzhlíželi k následníku trůnu, jehož zasáhl tak nešťastný osud. Protože v té době probíhal výlet do Marienbergu, přerušil ředitel svůj tamní pobyt, jakmile dorazila úřední zpráva o události, aby vyjádřil účast zarmouceným a co nejvroucnější soustrast nejvyššímu domu císařskému — což bylo se všeobecným souhlasem přijato. Tato zpráva se hluboce dotkla i c.k. okresního hejtmanství v Übau. Ředitel podal ve 3. třídě měšťanské školy dějinné líčení této hrozné události a na základě novin vysvětlil průběh pohřbu obou zesnulých, přičemž požádal učitelku dějepisu na měšťanské škole a učitelky vyšších tříd obecné školy, aby žákyním přiblížily význam této smutné události. Dne 3. července se pak konaly slavnostní smuteční bohoslužby, jichž se zúčastnily všechny třídy se svým učitelským sborem.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA]
Školní rok 1913/14
Školní rok byl zahájen 16. září slavnostními bohoslužbami. Bezprostředně poté se konaly konference, na nichž byly stanoveny tyto počty žákyň:
1. obecná třída: 49
2. " : 42
3. " : 50
4.a " : 50
4.b " : 59
úhrnem = 250
1. měšťanská třída: 38
2. " : 30
3. " : 13
úhrnem = 81
dohromady 331 žákyň, které byly všechny německého jazyka a římskokatolického vyznání kromě [jedné?] evangelické a 4 mojžíšského [židovského] vyznání.
Třídy a předměty byly rozděleny takto:
1. obecná třída: sl. [Frl.] Kletetschka
2. " : pí [Fr.] Dotzauer
3. " : sl. [Frl.] Glaßauer
4.a " : " Schachtner
4.b " : " Löschner
1. měšťanská třída: pí [Fr.] Kubena
2. " : " Fischer
3. " : sl. [Frl.] Goth
Ruční práce: 3. obecná třída Löschner a Schachtner
4.a a 4.b Finger
[PRAVÁ STRANA]
Zpěv: 1. a 2. obecná třída Dotzauer a Kletetschka
3., 4.a a 4.b Glaßauer a Schachtner
Správa knihovny: Löschner
Měšťanská škola:
Ředitel: krasopis 1, zeměpis a dějepis 2, vyučovací jazyk 3 — úhrnem 9 hodin.
Sl. [Frl.] Goth: vyučovací jazyk 1 a 2, zeměpis a dějepis 1 a 3, zpěv 1-3 — úhrnem 18 hodin.
Pí [Fr.] Fischer: počty 2 a 3, kreslení od ruky 1-3, geometrie 1-3 — úhrnem 18 hodin.
Pí [Fr.] Kubena: přírodopis 1-3, přírodozpyt 1-3, počty 1, krasopis 1, zpěv 1-3 — úhrnem 18 hodin.
Školní [pomocnice?]: ruční práce 1-3 — úhrnem 17 hodin.
[Religionsunterricht / Vyučování náboženství:] Protože dovolená prozatímního [řídícího] Julia Hittla skončila 15. září, byl podle výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 10. září 1913 č. II B 325/3 výuku náboženství v 1., 3. a 4.b obecné třídě a v měšťanské škole převzal pan katecheta Hoyer a v 2. a 4.a obecné třídě pan katecheta Lang.
[Empfang der Sakramente / Přijetí svátostí:] Dne 14. a 15. října přijaly žákyně měšťanské školy, dne 17. a 18. října žákyně 4.b třídy a dne 21. a 22. října žákyně 4.a třídy svaté svátosti.
[Spenden / Dary:] Jako každoročně dostala i tohoto roku Schindlerova nadace [Schindlerstiftung] a Hittlova [nadace?] ...
[LEVÁ STRANA]
... [obdržela škola] od firmy Eichmann sešity a kreslicí archy.
[Feier / Slavnost — Kaisers Geburtstag / Císařovy narozeniny:] Dne 4. října a 19. listopadu se žákyně se sborem [učitelů] zúčastnily slavnostních bohoslužeb, které se konaly v děkanském kostele u příležitosti jmenin Jeho Veličenstva císaře, resp. zesnulé císařovny Alžběty [Elisabeth].
[Schulbezirk Ubogen / Školní okres Ubogen:] V důsledku zřízení c.k. okresního hejtmanství v Übau [Ubogen] zřídila c.k. zemská školní rada v Praze výnosem ze dne 19. listopadu 1913 č. II A 1972/7 školní okres Übau [Ubogen]. Vedoucím nového okresního hejtmanství a předsedou nového školního okresu byl jmenován pan Peter Neider [?], dosud vrchní úředník [Amtsleiter] v Pressnitz [Přísečnice], a pan c.k. okresní školní inspektor Josef Fritsch z Falknova [Falkenau / Sokolov] byl v této funkci ustanoven také pro nový školní okres. Nové okresní hejtmanství bylo slavnostně otevřeno 2. prosince. Za zdejší obecní zastupitelstvo se otevření zúčastnili starosta a několik obecních radních, mezi nimi ředitel měšťanské školy.
[Spenden / Dary:] Jako každoročně byly i tentokrát o Vánocích obdarovány některé žákyně obuví a oblečením z nadací obou ročníků.
[Schulprobe / Školní zkouška:] Dne 23. prosince se konala první školní zkouška...
[PRAVÁ STRANA]
... tohoto školního roku.
[Monatliche Zulagen / Měsíční příplatky:] Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 26. ledna 1914 č. II A 570 byly učitelské síle [učitelům], aby se zmírnila všeobecná nouze, přiznány tzv. měsíční příplatky, počínaje 1. lednem tohoto roku.
[Sterbefall / Úmrtí:] V důsledku úmrtí v rodině okresního lékaře [Landwirt?] byla učitelka M. Schachtner od 27. ledna do 9. března uvolněna z vyučování; zastupování převzaly učitelky obecné a měšťanské školy.
[Handarbeitsunterricht / Vyučování ručních prací:] Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 19. ledna 1914 č. II A 304 bylo vyučování ručních prací na obecné škole upraveno tak, že učitelka ručních prací A. Finger převzala další 3 hodiny a místo ní v hodinách ručních prací učitelka M. Kletetschka, která se s ohledem na své poměry [v minulosti] z vyučování ručních prací...
... [byla uvolněna], byla [opět] přidělena.
[Schulprobe / Školní zkouška:] Dne 2. března se konala 2. školní zkouška tohoto školního roku.
[Empfang der hl. Sakramente / Přijetí svatých svátostí:] Svaté svátosti přijaly v období Velikonoc žákyně 4.a třídy dne 24. a 25. března, žákyně 4.b třídy dne 27. a 28. března, žákyně měšťanské školy dne 3. a 4. dubna a žákyně 3. obecné třídy dne 7. dubna.
[Schulprobe / Školní zkouška:] Dne 8. dubna se konala školní zkouška.
[Tag der Bäume / Den stromů:] Dne 17. dubna se s žákyněmi 3. měšťanské třídy konal „den stromů" a v rámci „dne stromů" bylo zasazeno 5 ovocných stromků.
[LEVÁ STRANA]
[Marktprozession / Tržní procesí:] Na tržním procesí [procesí o trhu] se tentokrát podílela měšťanská škola s [žákyněmi] 3. třídy.
[Blitzableiter / Hromosvod:] Dne 21. dubna byl předán hromosvod školní budovy a shledán v pořádku.
[Religionsprüfung / Zkouška z náboženství:] Dne 5. a 6. května se konala zkouška z náboženství, kterou provedl pan děkan Josef Nesveda [Neswetha?] z Donawitz [Domaslav?].
[Entlassung des Oberlehrers Hittl / Propuštění řídícího učitele Hittla:] Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 1. května 1914 č. II B 325/4 byl dosavadní uvolněný prozatímní [řídící] Julius Hittl koncem května ze zdejšího místa propuštěn.
[Bittprozession / Prosebné procesí:] Dne 20. května se žákyně měšťanské školy zúčastnily prosebného procesí.
[Tier- u. Pflanzenschutztag / Den ochrany zvířat a rostlin:] V den stromů [na Den stromů?] se konal den ochrany zvířat a rostlin formou výletu, při němž [vyšla] ...
... 3. měšťanská třída k Töppelles [Děpoltovice?], 2. [třída] ke Střelnici [Schützenhaus], 4.a a 4.b třída k Dreihäusel a žákyně měšťanské školy přes Tisovou [Tieshäuser?] a horské lázně k chatě [na Häuser?]. Přitom byly opět přednášeny četné básně a písně vztahující se k ochraně zvířat a rostlin, jako i ve vyučování byla připomínána důležitost stromů.
[Erstkommunion / První svaté přijímání:] V Schönwerth [Krásno?] se konalo první svaté přijímání žákyň 3. obecné třídy a v den stromů [se konaly] svaté zpovědi.
[Empfang der hl. Sakramente / Přijetí svatých svátostí:] Dne 26. a 27. června přijaly svátosti žákyně 4.a a 4.b třídy, dne 30. června...
[PRAVÁ STRANA]
... a 1. července žákyně měšťanské školy a dne 10. a 11. července žákyně 3. obecné třídy svaté svátosti.
[Erzherzog-Thronfolger / Arcivévoda-následník trůnu:] Dne 28. června došlo k hrozné události. Jeho c. a k. Výsost pan arcivévoda - následník trůnu František Ferdinand a jeho choť paní vévodkyně z Hohenbergu byli v Sarajevu, kde Ferdinand jako arcivévoda kvůli vojenským manévrům přebýval [meškal], zavražděni. Tato zpráva otřásla i zdejšími obyvateli, neboť všichni s láskou a oddaností vzhlíželi k velikému následníku trůnu, kterého nyní zasáhl tak lidsky nešťastný osud. Protože v Marienbergu [Mariánské Hoře?] byla slavnost [byl výlet], přerušil ředitel svůj pobyt v Marienbergu — mezitím došla i úřední zpráva o té události — vzhledem k posledně jmenovaným [okolnostem ?], aby [se dostal] k zarmouceným...
... aby projevil účast [obyvatelům], která se hluboce dotkla i c.k. okresního hejtmanství v Übau [Ubogen], a aby co nejvroucnější soustrast nad nejvyšším domem císařským [arcidomem] vyjádřil, což bylo všemi se souhlasem přijato. Ředitel ve 3. třídě měšťanské školy podal o této hrozné události dějinné líčení a vysvětlil na základě novin pohřeb obou zesnulých, přičemž poukázal na učitelku dějepisu na měšťanské škole a na učitelky vyšších tříd obecné školy, aby žákyním přiblížily přechod [smysl] této smutné události. Dne 3. července se pak konaly slavnostní smuteční bohoslužby, jichž se zúčastnily všechny třídy se [svým] učitelským sborem.
Stránka obsahuje závěr jmenného seznamu (patrně mužů narukovavších do první světové války, se dvěma padlými označenými znaménkem „+") a navazuje souvislým vyprávěním o poměrech ve Slavkově a Lokti na počátku války. Popisuje zřízení podpůrného výboru pro nezaměstnané, dosazení dr. Lachnera jako prozatímního městského lékaře za odvedeného dr. Singera a zřízení záložní nemocnice pro raněné ve Slavkově.
Stránka nejprve uzavírá dlouhý jmenný seznam, který pokračoval z předchozích stran. V prvním sloupci jsou uvedena jména: Anton Müller, Anton Grimm, Josef Weiß, Franz Hay Adolf [?], Josef Beck, Gustav Kern, Hermann Fischer, Franz David, Friedrich Stoll, Alois Dörfl, Gustav Bräutigam, Franz Killitzer, Albert Kunstmann, Karl Kern, Richard Salomon, Johann Schröck, Josef Schindler, Franz Unterstab, Johann Renger, Josef Gebhard, Josef Kugler, Oskar Reif, Carl Habermann, Albert Buchner, Franz Hubl, Josef John, August Kalnoky, Ernst Lutz, Josef Kronhöfer a Josef Kreitenberger.
Ve druhém sloupci následují jména: Ludwig Meixner (označen znaménkem „+", patrně padlý nebo zemřelý), Adolf Till, Johann Schmieger, Carl Lochschmidt, Josef Kern, Josef Halperl, Josef Schmidt, Franz Mayer, Franz Lang, August Seidler, Adolf Hanika, Johann Neidhart, Julius Hahn, Richard Breitfelder, Josef Gareis, Franz Dörfl, Franz Rödig, Franz Siart, Franz Waldert, Franz Kugler, Josef Beck, Klement Hammerich, Oswald Hanika, Max Neidhart, Wenzel Roscher, Franz Köhler, August Bräutigam, Franz Danzer, Adolf Hanika a Johann Dörfl.
Seznam pak uzavírají ještě dva kratší sloupce: ve třetím jsou uvedeni Anton Haberkorn, Josef Markhof [?], Johann Schröck a Franz Tschamler, ve čtvrtém Rudolf Völkl, Rudolf Reinitzer (opět se znaménkem „+", tedy patrně padlý či zemřelý) a Josef Reinhold.
Po seznamu přechází text kroniky k souvislému vyprávění o poměrech na počátku první světové války. Brzy po jejím vypuknutí se v Lokti (Elbogen), coby sídle okresního úřadu, ustavil výbor na podporu nezaměstnaných, složený ze zástupců učitelstva, obcí, zaměstnavatelů i zaměstnanců. Zástupci zaměstnavatelů slíbili udržet provoz v továrnách v co největší možné míře a tento slib také dodrželi, takže se nezaměstnanost držela v jistých mezích. Z příspěvků okresu, obcí a zaměstnavatelů se poskytovaly dosti značné podpory. Přesto byla v nejedné rodině, zvláště u porcelánových dělníků, za války nouze každodenním hostem.
Protože byl městský a okresní lékař Dr. Singer hned na počátku války povolán pryč (patrně na vojenskou službu), byl prozatímním městským lékařem jmenován Dr. Lachner, který dosud působil jako praktický lékař v Mariánských Lázních (Marienbad).
Brzy po vypuknutí války přišlo od politického úřadu oznámení, že ve Slavkově (Schlaggenwald) budou ubytováni skuteční ranění vojáci. Ředitel [pravděpodobně místní továrny nebo instituce] již v srpnu dal k dispozici určitý počet lůžek, takže skutečně došlo ke zřízení záložní nemocnice (Reservespital), v níž se obyvatelstvo podílelo na zajištění všech potřebných věcí — text k tomuto tématu pokračuje na následující straně.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Závěr jmenného seznamu (dva sloupce na levé straně + krátké pokračování na pravé), poté začíná souvislé vyprávění o začátku války. Znaménko „+" zřejmě označuje padlé/zemřelé.]
LEVÁ STRANA:
1. sloupec:
Anton Müller / Anton Grimm / Josef Weiß / Franz Hay Adolf [?] / Josef Beck / Gustav Kern / Hermann Fischer / Franz David / Friedrich Stoll / Alois Dörfl / Gustav Bräutigam / Franz Killitzer / Albert Kunstmann / Karl Kern / Richard Salomon / Johann Schröck / Josef Schindler / Franz Unterstab / Johann Renger / Josef Gebhard / Josef Kugler / Oskar Reif / Carl Habermann / Albert Buchner / Franz Hubl / Josef John / August Kalnoky / Ernst Lutz / Josef Kronhöfer / Josef Kreitenberger
2. sloupec:
Ludwig Meixner + / Adolf Till / Johann Schmieger / Carl Lochschmidt / Josef Kern / Josef Halperl / Josef Schmidt / Franz Mayer / Franz Lang / August Seidler / Adolf Hanika / Johann Neidhart / Julius Hahn / Richard Breitfelder / Josef Gareis / Franz Dörfl / Franz Rödig / Franz Siart / Franz Waldert / Franz Kugler / Josef Beck / Klement Hammerich / Oswald Hanika / Max Neidhart / Wenzel Roscher / Franz Köhler / August Bräutigam / Franz Danzer / Adolf Hanika / Johann Dörfl
PRAVÁ STRANA (závěr seznamu):
3. sloupec: Anton Haberkorn / Josef Markhof [?] / Johann Schröck / Franz Tschamler
4. sloupec: Rudolf Völkl / Rudolf Reinitzer + / Josef Reinhold
SOUVISLÝ TEXT (pravá strana; poznámky na okraji: „Podpora nezaměstnaných", „Lázeňský lékař", „Záložní nemocnice"):
Brzy po vypuknutí války se v Lokti (Elbogen) jakožto sídle okresního úřadu utvořil výbor, složený ze zástupců učitelstva, obcí, zaměstnavatelů a zaměstnanců, k podpoře nezaměstnaných. Zástupci zaměstnavatelů přislíbili udržet provoz v továrnách v co největší možné míře. Tento příslib také dodrželi, takže nezaměstnanost zůstávala v jistých mezích. Z příspěvků okresu, obcí a zaměstnavatelů byly poskytovány dosti značné podpory. Avšak v nejedné rodině, zvláště u porcelánových dělníků, byla za války nouze každodenním hostem.
Protože byl městský a okresní lékař Dr. Singer na počátku války povolán [do služby], byl prozatímním městským lékařem jmenován Dr. Lachner, dosud praktický lékař v Mariánských Lázních (Marienbad).
Brzy po začátku války došlo od politického úřadu oznámení [vyrozumění?], že ve Slavkově (Schlaggenwald) budou ubytováni skuteční ranění. Ředitel ještě v měsíci srpnu dal k dispozici [připravil?] určitý počet lůžek, takže skutečně došlo ke zřízení záložní nemocnice (Reservespital), v níž obyvatelstvo v poskytnutí všech potřeb[ných věcí…] [text pokračuje na další straně].
Stránka navazuje na líčení vypuknutí první světové války v roce 1914 – od vyhlášení mobilizace a odjezdu rukujících vojáků z náměstí až po vylíčení místních sbírek a charitativní činnosti (sbírky peněz, věcné dary, akce Červeného kříže, sbírka „Zlato jsem dal za železo") organizovaných ředitelem kroniky Johannem Hahnem a dalšími místními činiteli. Závěr popisuje narukování dalšího ročníku rekrutů 24. srpna a slavnostní rozloučení na nádraží.
Vyprávění navazuje na líčení napětí, které předcházelo vypuknutí první světové války v roce 1914. Situace vyvrcholila 25. července, kdy došlo k přerušení diplomatických styků mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem. Když bylo 26. července vyhlášeno částečné mobilizování vojska, bylo každému jasné, že válce se už nedá zabránit. Zpráva o mobilizaci byla ve městě vyhlášena v šest hodin ráno za doprovodu bubnů, ulice se rychle zaplnily plakáty a po celý den se v nich hemžili lidé.
Již časně ráno se před radnicí shromažďovali záložníci, jejich doprovod i místní obyvatelé. Starosta Franz Schöberl zde pronesl dojemný projev a popřál obráncům vlasti to nejlepší. Průvod se pak za doprovodu střeleckého pluku vydal k nádraží, kde se shromáždilo mnoho odjíždějících z Krásna (Schönfeld) a okolí spolu s jejich blízkými. Zvláštní vlak se dal do pohybu za slz a nářku těch, kdo zůstávali doma.
Dne 28. července vydal císař manifest „Mým národům" a Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Rozčilení obyvatelstva rostlo den ze dne, jak přicházely další zprávy o vyhlašování války dalším státům, později i Japonsku – až se rozhořela válka skutečně světová.
Hned po vypuknutí války zorganizoval vedoucí této kroniky, ředitel Johann Hahn, sbírku dům od domu ve prospěch rodin narukovaných vojáků, při níž se vybralo 575 korun. Uspořádal také druhou sbírku, tentokrát vlny, jejíž bližší určení a účel z textu není zcela zřejmé (příslušná pasáž je na tomto místě nečitelná). Poznámka pod čarou odkazuje na fotografii otištěnou v dodatku kroniky.
Dále se ve městě prováděly rozsáhlé sbírky pro potřebné – od lépe situovaných se vybíraly dary jako čokoláda, suchary, tabák, dýmky, zápalky a podobné věci, které se pak rozdělovaly slabším. Sbíralo se také pro Červený kříž ve městě a okolí. Od obyvatel se sešlo velké množství ručních prací, prádla a dalších předmětů, které byly zaslány místní lékárně a odtud předány německému Červenému kříži. Ředitel Hahn přiměl pětadvacet žen a dívek, aby vstoupily do ženské odbočky Červeného kříže v Lokti. Místní skupina německého Školského spolku (Schulverein) zorganizovala prostřednictvím mladých dívek prodej válečných odznaků. Zahájena byla i sbírka nazvaná „Zlato jsem dal za železo" (Gold gab ich für Eisen), která vynesla 800,77 korun. U místního kostela se konala další sbírka na válečnou péči a rovněž sbírka „Zlato za železo".
Dne 24. srpna narukoval další ročník branců. Odvedenci a jejich příbuzní se opět sešli na náměstí, odkud průvod zamířil k nádraží. Zde pronesl projev a udělil požehnání pan ředitel Hoyer (jméno je v přepisu nejisté).
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
LEVÁ STRANA
[pokračování vyprávění o vypuknutí 1. světové války, rok 1914] ...vrahů a omluvy [?]. Toto napětí dosáhlo vrcholu, když dne 25. července došlo k přerušení diplomatických styků Rakousko-Uherska se Srbskem. Když pak 26. července došlo k částečné mobilizaci vojska, bylo každému jasné, že válka je tu [nevyhnutelná]. Zpráva o mobilizaci byla v 6 hodin ráno vyhlášena ve městě, jež bylo přeplněno plakáty, za víření bubnů. Celý den se lidé hrnuli v ulicích. Všude se za časného jitra shromažďovali záložníci, jejich průvodci a zdejší obyvatelstvo před radnicí, kde starosta Franz Schöberl pronesl dojemný projev a obráncům vlasti dal do pole nejvřelejší přání. Pak se průvod prostřednictvím střeleckého [?] pluku vydal k nádraží, * kde se shromáždilo mnoho rukujících ze Schönfeldu a okolí spolu s četnými průvodci. Za slz a nářku těch, kdo zůstávali, se zvláštní vlak dal do pohybu. Dne 28. července byl vydán manifest císaře „Mým národům" a vyhlášení války Srbsku. Rozčilení obyvatelstva rostlo jako lavina ze dne na den, jak ráně na ránu následovala vyhlášení války proti ostatním státům, později i Japonsku, až se světová válka rozhořela naplno.
Hned po začátku války uspořádal vedoucí této kroniky, ředitel Johann Hahn, ve prospěch rodin rukujících sbírku dům od domu a tímto způsobem věnoval [shromáždil] částku 575 K. Druhá sbírka téhož [muže] se týkala vlny, z jejíchž bližších [...] účelů [...]
[podtrženo, nečitelné:] vůči [?] rozdělování [?] látky a předměty [?] se [...]
[poznámka pod čarou] + viz vyobrazení [Lichtbild] v dodatku!
PRAVÁ STRANA
...proto se rozdělování lepších [věcí] slabším [potřebným] provádělo ve velkém počtu. Od slabších [potřebných] se shromažďovaly dobrovolné dary jako čokoláda, suchary, tabák a dýmky, zápalky apod., a to [...]. I zde se sbíralo pro [Červený kříž] ve městě a v sousedství. Od slabších bylo nashromážděno velké množství pěkných ručních prací, prádla a [trommel?] předmětů, jež byly zaslány zdejší lékárně, kde připadly německému Červenému kříži. Ředitel přiměl 25 žen a dívek ke vstupu do ženské odbočky Červeného kříže v Lokti. Místní skupina německého Školského spolku (Schulverein) uspořádala prodej válečných odznaků prostřednictvím mladých dívek. Dále byla zahájena sbírka „Zlato jsem dal za železo" (Gold gab ich für Eisen), která vynesla částku 800,77 K. Kromě [...] u místního kostela byla uspořádána sbírka pro válečnou péči (Kriegsfürsorge) i sbírka „Zlato za železo".
Dne 24. srpna došlo k narukování letošních rekrutů. Opět se rukující a jejich příbuzní shromáždili na náměstí, odkud došlo k odchodu k nádraží +, kde pan ředitel Hoyer [?] pronesl projev a udělil požehnání.