Zápis popisuje historii vzniku dívčí měšťanské školy v Horním Slavkově (Schlaggenwaldu) od roku 1873 do konce 90. let 19. století, včetně jmenování ředitele Michaela Langendörfera roku 1897. Dále obsahuje podrobný seznam školních úřadů, učitelského sboru s životopisy jednotlivých učitelů a rozdělení vyučovacích předmětů. Závěr líčí provozní události školního roku 1896/97 – zastupování nemocných učitelů, epidemii chřipky, inspekce a různá úřední opatření.
Příloha ke kronice obsahuje fotografii z divadelního vystoupení školních dětí z roku 1905, uloženou ve Státním okresním archivu Sokolov se sídlem v Jindřichovicích. Jde o přílohu k dívčí obecné a měšťanské (německé) škole v Horním Slavkově.
Předhistorie
Brzy po nabytí účinnosti říšského zákona o obecných školách ze 14. května 1869 bylo v Horním Slavkově (Schlaggenwald) rozhodnuto zřídit vedle stávající obecné školy se 4 chlapeckými a 4 dívčími třídami ještě třítřídní chlapeckou měšťanskou školu. Dne 6. října 1873 byla otevřena první třída této nové školy.
V roce 1880 byla zřízena pátá dívčí třída. Když se o několik let později ukázala potřeba zřídit i šestou třídu, rozhodla se místní školní rada raději požádat o zřízení samostatné dívčí měšťanské školy – a tato žádost byla také uskutečněna.
Přípisem c. k. okresní školní rady ze dne 26. července 1887, č. 1581, byla bývalá místní školní rada zpravena, že vysoká c. k. zemská školní rada povoluje otevření první třídy dívčí měšťanské školy v Horním Slavkově (v zásadě povolené již výnosem ze 6. listopadu 1884, č. 8973). Škola měla stát pod společným vedením s chlapeckou měšťanskou školou a navazovat na čtvrtou třídu dívčí obecné školy, a to od počátku příštího školního roku. Zároveň mělo být pátá třída dívčí obecné školy zrušena. Nová dívčí měšťanská škola tak byla otevřena s počátkem školního roku 1887/88.
V roce 1896 bylo nařízeno rozdělení chlapeckých a dívčích škol podle vyznání a pro vedení dívčí obecné a měšťanské školy bylo vypsáno místo ředitele (výnos ze 4. dubna 1896, č. 2650 zemské školní rady). Toto místo bylo dekretem z 10. srpna 1896, č. 26186, propůjčeno měšťanskému učiteli Michaelu Langendörferovi z Falknova (Falkenau). Ten však byl ve Falknově zproštěn služby teprve koncem pololetí roku 1897, a mohl proto nastoupit místo v Horním Slavkově až 1. března 1897.
Školní úřady
C. k. zemská školní rada: předsedou byl místodržitel c. k. místodržitelství Karl hrabě Coudenhove, místopředsedou c. k. dvorní rada Franz Zabusch (jméno nejisté). Zemským školním inspektorem pro falknovský a přilehlý okres byl Josef Berger.
C. k. okresní školní rada (pro školní rok 1887): předsedou byl c. k. okresní hejtman Franz Josef Schmidt, c. k. okresním školním inspektorem ředitel Josef Nagel, narozený 24. července 1847 (místo narození nejisté). Mezi dalšími členy se uvádějí (řada jmen je v přepisu nejistá nebo nečitelná): odborník ve školství ze Schönfeldu, volený odborník – vrchní učitel, zástupce katolického vyznání – patrně děkan Jos. Umbruch v Lokti (Elbogen), učitel Jos. Reiner ve Falknově, a zástupci obcí – starosta ve Falknově, majitel v Unterneugrünu (nejisté), zahradník a učitel Lang v Kynšperku (Königsberg), stavitel Stöckl v Lokti, člen rady a obecní starosta Wolf ve Schönfeldu a další, jejichž jména se nedochovala čitelně.
Místní školní rada: předsedou byl tovární úředník a starosta Karl (příjmení nejisté), místním školním inspektorem farář Georg Stössl (jméno nejisté), zástupcem školy ředitel Heinrich Helbich, zástupcem katolického vyznání děkan P. Em. Geyer. Zástupci školní obce byli statkář Jos. (příjmení nejisté), kupec Karl Stöckl, obuvník Jos. Zimmermann (jméno nejisté), kupec Karl Müller a učitel Jos. Steinbach.
Rozdělení vyučovacích předmětů
Na měšťanské škole vyučovali: ředitel Langendörfer krasopis a tělocvik v první třídě, zeměpis a dějepis ve druhé, přírodovědu a dějepis ve třetí; Steiniger počty v první a druhé třídě, krasopis ve druhé a třetí, kreslení ve všech třech třídách; Zimmermann přírodopis a dějepis v první a druhé třídě, geometrii a němčinu ve druhé, počty ve třetí; jedna z učitelek němčinu, zeměpis a dějepis v první a třetí třídě a zpěv a tělocvik ve všech třech třídách.
Na obecné škole vyučovali Franz Voit ve čtvrté třídě, Anna Pürner (jméno nejisté) ve třetí, Jos. Wermer (jméno nejisté) ve druhé a jedna z učitelek v první třídě.
Ženským ručním pracím vyučovaly Aloisia Bozděch ve třetí třídě obecné školy (ve dvou odděleních, týdně 6 hodin) a Th. Schiselholt (jméno nejisté) ve čtvrté třídě obecné školy (ve dvou odděleních, 7 hodin); Bozděch navíc vyučovala v první a druhé třídě měšťanské školy (8 hodin) a druhá jmenovaná ve třetí třídě měšťanské školy (6 hodin).
Katolickému náboženství vyučoval Karl Rotbrück (jméno nejisté) v první, druhé a čtvrté třídě obecné školy a v první, druhé a třetí třídě měšťanské školy; děkan Em. Geyer vyučoval náboženství ve třetí třídě obecné školy. Mojžíšskému (židovskému) náboženství vyučoval rabín Dr. Spitzer (jméno nejisté) z Falknova, a to jednou za 14 dní ve středu po dvou hodinách.
Učitelský sbor
Michael Langendörfer, narozen 23. července 1848 (místo narození nejisté), okres Cheb (Eger); maturitní vysvědčení získal roku 1866, vysvědčení učitelské způsobilosti pro obecné školy roku 1869, pro měšťanské školy roku 1873. Působil postupně jako podučitel na několika místech (1867–1873), od 1. října 1873 jako měšťanský učitel ve Falknově, od 1. března 1897 jako ředitel měšťanské školy v Horním Slavkově. Jeho ustanovení dokládají dekrety okresní školní rady z 24. února 1873, č. 152, a z 27. září 1892, č. 1950.
Heinrich Steiniger (jméno nejisté), narozen 13. ledna 1864 v Praze, působil od 1. září 1880 jako výpomocný učitel na měšťanské škole v Žatci (Saaz), od 2. srpna 1881 na obecné škole v okrese Frýdlant, od 3. srpna 1882 jako provizorní učitel na německé obecné škole v Příbrami, od 4. srpna 1885 jako podučitel na německé měšťanské škole (místo nejisté), od 5. srpna 1888 opět jako podučitel a od 6. srpna 1890 jako učitel na měšťanské škole v Chebu.
Josef Zimmermann, narozen 4. března 1866 v Litrbaších (Leitendorf), okres Nejdek (nejisté); navštěvoval gymnázium v Chebu (1887), do 1890 seminář a do 1891 c. k. učitelský ústav v Litoměřicích (nejisté), roku 1893 získal učitelskou způsobilost pro obecné školy. Byl provizorním podučitelem od 1. října 1891, od 1. června 1892 v Luckau, od 1. dubna 1893 definitivním učitelem tamtéž, od 1. března 1896 měšťanským učitelem v Horním Slavkově.
Johanna Mannzhofer (jméno nejisté), narozena 8. dubna 1866 v Ulmu ve Württembersku; působila na několika místech v letech 1886–1896, od 1. září 1896 na zdejší měšťanské škole.
Franz Voit, narozen 25. července 1847, okres Teplá (Tepl); absolvoval roku 1866 dvouletý učitelský vzdělávací kurz v Chebu, poté působil jako podučitel a učitel na několika místech, od 1. prosince 1873 je učitelem v Horním Slavkově. Ustanovovací dekrety okresní školní rady z 28. května 1878, č. 784, a z 28. srpna 1880, č. 1031.
Andreas Lindner, narozen 7. srpna 1864 v Gossengrünu (Loučky); roku 1883 absolvoval c. k. učitelský ústav v Chebu, zkoušku učitelské způsobilosti složil roku 1885, od roku 1883 působil jako prozatímní podučitel v Lokti, od roku 1886 je učitelem v Horním Slavkově.
Josef Werner, narozen 19. října 1875 v Treubergu (nejisté) u Kraslic; c. k. učitelský ústav v Chebu absolvoval roku 1895 a od září 1895 je zde prozatímním podučitelem.
Helena Stabsstein (jméno nejisté), narozena 12. srpna 1860 v Plauschitz (nejisté) v Sasku; vysvědčení dospělosti získala 2. července 1879, vysvědčení učitelské způsobilosti pro obecné školy 23. října 1881. Dekretem zemské školní rady ze 7. listopadu 1879, č. 23086, byla ustanovena podučitelkou ve Schlaggenwaldu (Horní Slavkov), dekretem z 27. listopadu 1889, č. 33034, pak učitelkou tamtéž.
Karel Kepklick (jméno nejisté), narozen 13. dubna 1871 v Praze; na kněze byl vysvěcen 15. července 1894, od 1. září 1894 působil jako prozatímní katecheta, od 15. září 1895 prozatímně a od 25. ledna 1897 definitivně ve Schlaggenwaldu; zároveň zastával službu u kostela sv. Anny.
Emanuel Heger, děkan, narozen 15. května 1860 ve Schönbachu (Luby); byl pověřen dozorem nad udílením katolické náboženské výuky na měšťanské škole, a to i v Hegerts (nejisté) a ve Schlaggenwaldu.
Alžběta Schulhalt (jméno nejisté), narozena 26. září 1856; zkoušku pro podučitelky obecných a měšťanských škol vykonala v květnu 1878 a poté působila na řadě míst (Politz, Bernartov, Oldřichov – místní jména nejistá), od 1. října 1887 v Kallichgrünu (nejisté), od 1. ledna 1889 také v Hegelshofu (nejisté) a od 1. června 1893 jako podučitelka ve Slatině (nejisté) a Rolavě (nejisté).
Události školního roku 1896/97
Josef Werner musel od 9. října 1896 do konce února 1897 zastupovat onemocnělou školní správkyni Jos. Kopf (jméno nejisté) ve Schlaggenwaldu. Po tuto dobu byla druhá dívčí třída spojena s druhou chlapeckou třídou a kvůli nedostatku učitelů se nemohlo vyučovat kreslení ani krasopis. Dne 1. března mohl Werner opět nastoupit do zdejší služby.
Jedna z učitelek (jméno nejisté) byla dekretem z 20. března 1897, č. 7704 zemské školní rady, ustanovena na dívčí měšťanské škole v Lokti a nastoupila tam službu s počátkem školního roku 1897/98. Počátkem dubna onemocněla chřipkou, ale ke konci velikonočních prázdnin se opět vrátila do služby.
Odchod jedné z učitelek (patrně kvůli zhoršujícímu se zdraví a platovým podmínkám) vyžadoval nové rozdělení vyučovacích předmětů. Podle výnosu c. k. zemské školní rady z 24. dubna 1897, č. 12311, dostávaly od 1. června 1897 industriální učitelky na obecných školách 5. platové třídy 20 zlatých, na obecných školách ostatních tříd 22 zlatých a na měšťanských školách 24 zlatých týdně za svou výuku.
Koncem dubna vypukla v sousedním Schönfeldu (Krásno) epidemie chřipky, která se stávala nebezpečnou, proto byla ve vyšších třídách vyhlášena opatření proti nakažlivým nemocem.
V měsících květnu, červnu a červenci chodily žákyně každé úterý na školní mši; při ní i odpoledne dozorovaly školní mládež dvě učitelské osoby. Žákyně se do kostela odebíraly ze svého bydliště.
Dne 9. května bylo panu Zimmermannovi povoleno vrátit se k výuce. Ve dnech 10., 11. a 12. června proběhla inspekce škol c. k. okresním školním inspektorem, který byl s druhou třídou měšťanské školy a druhou třídou obecné školy (spojenými s přípravnými třídami) spokojen.
Kvůli opětovnému onemocnění školního správce ve Schlaggenwaldu byl výnosem z 13. června 1897, č. 2024 zemské školní rady, Josef Werner znovu pověřen zastupováním a druhá dívčí třída byla opět spojena s druhou chlapeckou třídou. Aby bylo možné vyučovat psaní a kreslení, byly učební pomůcky přemístěny z první chlapecké třídy do druhé a první chlapecká třída byla umístěna v dívčí škole. Výnosem c. k. zemské školní rady ze 16. června 1897, č. 9605, byla Wernerovi za tuto službu přiznána remunerace 34 zlatých a 4 zlaté jako náhrada cestovného.
O svátku Božího Těla zaujaly žákyně jako obvykle postavení v kostele, což autor zápisu hodnotí jako potenciálně nebezpečné (možnost neštěstí, například požáru).
Dne 17. července se v tělocvičně ve Fellnau (nejisté) konala okresní a měšťanskoškolská učitelská porada. Kvůli deštivému počasí nemohli langendörferští (?) učitelé vyučovat 20., 23. a 24. téhož měsíce.
Přípisem z 23. července 1897, č. 2681 zemské školní rady, bylo uloženo, aby bylo v dohodě s ředitelstvím měšťanské školy podáno hlášení, jak by bylo nejúčelnější navrhnout úpravu poměrů ve Schlaggenwaldu pro příští školní rok.
Poněvadž se Josef Kopf patrně již poněkud zotavil a vrátil se zpět do Schlaggenwaldu, nebude pravděpodobně počátkem příštího školního roku ve Schlaggenwaldu žádné zastupování třeba. Naproti tomu musí být pro pana Zimmermanna i v příštím roce zajištěna výpomoc, neboť jeho dovolená byla prodloužena do 15. června 1898.
Byl sestaven přehled o stavu měšťanské, obecné a patrně i pomocné školy ve školním roce 1896-97 (výroční zpráva).
Do Schlaggenwaldu příslušelo 164 a 76 žáků, do jedné obecní obce, respektive obvodu, 82 a 30, mimo tento obvod pak 3 a 1. Všechny žákyně byly německé národnosti. Od placení školného bylo osvobozeno 129 a 27 žáků.
Statistika školních dnů uvádí následující údaje (počet povinných školních dnů — navštívené dny — omluvené zameškané dny — neomluvené zameškané dny):
- Obecná škola: 101082 / 91006 / 8329 / 1747
- Měšťanská škola: 39553 / 34406 / 2117 / 2430
Ve školním roce 1896-97 se konalo 10 konferenčních (poradních) sezení.
Žákovská knihovna čítala ve 4. třídě 61 děl a zaznamenala 226 výpůjček. Pro srovnání se uvádí, že v roce 1895-96 měla měšťanská škola v I. třídě 45 děl a 439 výpůjček, v I. a II. třídě měšťanské školy pak II. třída 42 děl a 43 výpůjček, III. třída 57 děl a 169 výpůjček — přitom mnoho knihovních knih bylo patrně odcizeno.
Klasifikace na konci roku byla zaznamenána v tabulce podle tříd (1.-4. obecné a I.-III. měšťanské), s hodnocením mravů, pilnosti a prospěchu na známky 1 až 5, včetně počtu neklasifikovaných žáků.
Dne 18. srpna, ke jmeninám Jeho Veličenstva císaře, se konala oslava.
V kronice je k této části zařazena sépiová skupinová fotografie z divadelního vystoupení školních dětí v Horním Slavkově (podle popisu pořízená kolem roku 1905), zachycující početnou skupinu dětí.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — archivní vložka (volně vložená příloha). Nahoře vlevo tištěné záhlaví archivu:]
„Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích, PSČ 357 05".
[Rukou psaný popis:]
„Dívčí obecná a měšťanská škola (německá), Horní Slavkov.
Příloha ke kronice (Fotografie z divadelního vystoupení školních dětí), 1905."
[Pod tím nalepena sépiová fotografie — viz photos.]
[PRAVÁ STRANA — strana 1 vlastní kroniky, nadpis:]
Předhistorie (Vorgeschichte).
Brzy po počátku účinnosti říšského zákona o obecných školách ze 14. května 1869 bylo v Horním Slavkově (Schlaggenwald) usneseno zřídit vedle stávající obecné školy se 4 chlapeckými a 4 dívčími třídami třítřídní chlapeckou měšťanskou školu; a to dne 6. října 1873 byla otevřena 1. třída této školy.
[Poznámka na okraji: „Otevření chlapecké měšťanské školy 1873."]
V roce 1880 byla zřízena 5. dívčí třída, a když se o několik let později projevila potřeba zřídit 6. třídu, bylo [místní školní radou] po [poradě] usneseno požádat o zřízení dívčí měšťanské školy a toto usnesení bylo také uvedeno ve skutek.
[Poznámka na okraji: „Zřízení 5. dívčí třídy. Žádost o zřízení dívčí měšťanské školy."]
Přípisem slavné c.k. okresní školní rady (B.S.R. — Bezirksschulrath) ze dne 26. července 1887, č. 1581, byla bývalá místní školní rada (O.S.R. — Ortsschulrath) zpravena, že vysoká c.k. zemská školní rada (L.S.R. — Landesschulrath) [povoluje] otevření 1. třídy dívčí měšťanské školy v Horním Slavkově, v zásadě povolené vysokým výnosem ze 6. listopadu 1884, č. 8973, která má stát pod společným vedením s chlapeckou měšťanskou školou a navázat na 4. třídu dívčí obecné školy, [a to] s počátkem příštího školního roku se žáky [...]
[Poznámka na okraji: „Otevření dívčí měšťanské školy a připojení 5. třídy obecné školy."]
[LEVÁ STRANA — strana 2:]
[Pokračování z předchozí strany:] [...] uznává za vhodné povolit, [s tím] že současně 5. třída dívčí obecné školy má být zrušena. C.k. [měšťanská škola] o tom byla [zpravena] též s počátkem školního roku 1887–88.
[Poznámka na okraji: „Rozdělení chlapeckých a dívčích škol podle vyznání."]
V roce 1896 bylo nařízeno rozdělení chlapeckých a dívčích škol podle vyznání a pro vedení dívčí obecné a měšťanské školy bylo vypsáno místo ředitele k obsazení. (Výnos ze 4. dubna 1896, č. 2650 [zemské školní rady].)
Toto místo bylo dekretem z 10. srpna 1896, č. 26186, propůjčeno měšťanskému učiteli Michaelu Langendörferovi v Falknově (Falkenau). Týž byl teprve koncem [pololetí] roku 1897 zproštěn služby ve Falknově, a mohl proto teprve 1. března 1897 nastoupit své místo v Horním Slavkově.
[Poznámka na okraji: „Ustanovení ředitele Langendörfera a jeho nástup do služby 1. března 1897."]
Školní úřady (Schulbehörden).
I. C.k. zemská školní rada. Předseda: místodržitel c.k. místodržitelství Karl hrabě Coudenhove. Místopředseda: c.k. dvorní rada Franz Zabusch [?]. Zemský školní inspektor pro falknovský a [...] okres: Josef Berger. atd.
II. C.k. okresní školní rada. Předseda: c.k. okresní hejtman Franz Josef Schmidt. C.k. okresní školní inspektor: ředitel Josef Nagel, narozen 24. července 1847 v [Leinsim?].
[Poznámka na okraji: „Školní rok 1887."]
[PRAVÁ STRANA — strana 3:]
[Pokračování seznamu členů okresní školní rady:] [...] v [Schönfeldu] — zároveň odborník ve školství. Volený odborník: vrchní učitel P. [...] v [Lauterbachu?]. Zástupce katolického vyznání: [děkan] Jos. Umbruch [?] v Lokti (Elbogen). [Učitel] Jos. Reiner ve Falknově. Zástupci obcí: starosta [...] Erml[...]ng ve Falknově, majitel [...] Karl Müller v [Unterneugrünu?], [zahradník] a učitel Lang v Kynšperku (Königsberg), stavitel [...] Stöckl v Lokti, [člen rady] a obecní starosta Wolf v Schönfeldu, [...] [...] v [...]. [Řada jmen je nečitelná: [?].]
III. Místní školní rada. Předseda: tovární úředník, starosta Karl [...]. Místní školní inspektor: farář Georg [Stössl?]. Zástupce školy: ředitel Heinrich Helbich. " " katol. vyznání: P. Em. Geyer, [děkan]. Zástupci školní obce: Jos. [...]rich, statkář; Karl Stöckl, kupec; Jos. [Zimmermann?], obuvník; Karl Müller, kupec; Jos. [Steinbach], učitel.
Na měšťanské škole vyučují: [ředitel] Langendörfer krasopis a tělocvik v I., zeměpis a dějepis v II., přírodovědu a dějepis ve III.; [...] Steiniger počty v I. a II., krasopis ve II. a III., kreslení v I., II., III.; [...] Zimmermann přírodopis a dějepis v I. a II., geometrii a němčinu ve II., počty ve III.; [slečna] [...] němčinu, zeměpis a dějepis v I. a III., zpěv a tělocvik v I., II., III.
[Poznámka na okraji: „Rozdělení vyučovacích předmětů."]
[Pozn. přepisovatele: jména a místní názvy v kurentu jsou místy velmi bledé a nejisté [?].]
[LEVÁ STRANA — strana 4:]
Na obecné škole (V.S.) vyučují: Franz Voit ve 4., Anna Pürner [?] ve 3., Jos. [Wermer?] ve 2. a slečna Adelschmitt [?] v 1. třídě.
Vyučování ženským ručním pracím obstarávají: Aloisia Bozděch ve 3. třídě obecné školy ve 2 odděleních týdně 6 hodin; Th. [Schiselholt?] ve 4. třídě obecné školy ve 2 odděleních " 7 "; prvně jmenovaná [učitelka] též v I. a II. třídě měšťanské školy " 8 "; druhá " " " III. " " " " " 6 ".
Katolickému náboženství vyučují: Karl [Rotbrück?] v 1., 2. a 4. třídě obecné školy a v I., II. a III. třídě měšťanské školy; děkan Em. Geyer ve 3. třídě obecné školy.
Mojžíšskému (židovskému) náboženství vyučuje rabín Dr. [Spitzer?] z Falknova každých 14 dní ve středu po 2 hodiny.
[Životopisy učitelů — poznámka na okraji „Učitelský sbor (Lehrpersonen)":]
Michael Langendörfer, narozen 23. července 1848 v [Reschau?], školní obvod, okres Cheb (Eger); získal 1866 maturitní vysvědčení, 1869 vysvědčení učitelské způsobilosti pro obecné školy, 1873 totéž pro školy měšťanské. Jeho učitelská ustanovení: 1. března 1867 jako podučitel v [Eslarnu?], 1. listopadu 1867 v [Tröstau?], 1. dubna 1869 v [Tachově?]; provizorně od 1. března 1870, definitivně od 1. února 1872 jako učitel ve Falknově, od 1. října 1873 jako měšťanský učitel " " "; od 1. března 1897 jako ředitel měšťanské školy v Horním Slavkově.
Ustanovovací dekret z 24. února 1873, č. 152, okr. školní rady. " " 27. září 1892, č. 1950 " " ".
Heinrich [Steiniger?], narozen 13. ledna 1864 v Praze, byl od 1. září 1880 jako [pokračování na další straně] [...]
[PRAVÁ STRANA — strana 5:]
[Pokračování životopisu Steinigera:] [...] [výpomocný učitel] na měšťanské škole v Žatci (Saaz), od 2. srpna 1881 jako výpomocný učitel na obecné škole v [Lichtendorfu?] (okres Frýdlant), od 3. srpna 1882 jako provizorní učitel na německé obecné škole v Příbrami, od 4. srpna 1885 jako podučitel na německé měšťanské škole v [Grottlitz?], od 5. srpna 1888 jako podučitel, od 6. srpna 1890 jako [...] učitel na měšťanské škole v Chebu [použit].
Josef Zimmermann, narozen 4. března 1866 v Litrbaších (Leitendorf), okres [Nejdek?]; [navštěvoval] 1887 gymnázium v Chebu, do 1890 [seminář], do 1891 c.k. učitelský ústav v [Litoměřicích?], získal 1893 učitelskou způsobilost pro obecné školy; byl od 1. října 1891 provizorním podučitelem v [Schwaderbachu?], od 1. června 1892 provizorním podučitelem v Luckau, od 1. dubna 1893 [definitivním] [učitelem] tamtéž — od 1. března 1896 je [zdejším] měšťanským učitelem.
Johanna Mannzhofer [?], narozena 8. dubna 1866 v Ulmu ve [Württembersku?]; působila provizorně 1886–90 v [Steinis?], do 1891 v Chebu, do 1892 v [Pöstien?], provizorně, pak definitivně do 1894 v [Altglashütte?], do 1896 jako podučitelka v [Bochau?]; od 1. září 1896 je [zde] na měšťanské škole.
Franz Voit, narozen 25. července 1847 v [Schüttwassau?], okres Teplá (Tepl); absolvoval 1866 dvouletý učitelský vzdělávací kurs v Chebu, byl od 1. října 1866 provizorním podučitelem v [Schüttwa?]; od 19. března 1871 učitelem na obecné škole v " "; od 1. listopadu 1871 podučitelem v [Schönfeldu?]; od 1. prosince 1873 je učitelem v Horním Slavkově.
Ustanovovací dekret z 28. května 1878, č. 784, okr. školní rady. " " 28. srpna 1880, č. 1031 " " ".
[Pozn. přepisovatele: rok narození i místní názvy jsou v kurentu místy bledé a nejisté [?].]
[Levá strana, s. 6 — pokračování soupisu učitelského sboru]
Andreas Lindner, narozen 7. srpna 1864 v Gossengrünu (Loučky), absolvoval roku 1883 c.k. učitelský ústav v Chebu, složil zkoušku učitelské způsobilosti roku 1885, působil od roku 1883 jako prozatímní podučitel v Lokti; od roku 1886 je zde učitelem.
Josef Werner, narozen 19. října 1875 v Treubergu [?] u Kraslic, absolvoval c.k. učitelský ústav v Chebu roku 1895 a od září 1895 je zde prozatímním podučitelem.
Helena Stabsstein [?], narozena 12. srpna 1860 v Plauschitz [?] v Sasku, získala 2. července 1879 vysvědčení dospělosti, 23. října 1881 vysvědčení učitelské způsobilosti pro obecné školy, byla dekretem ze 7. listopadu 1879 č. 23086 zem. škol. rady ustanovena podučitelkou ve Schlaggenwaldu [Horní Slavkov] a dekretem z 27. listopadu 1889 č. 33034 zem. škol. rady učitelkou v Schlaggenwaldu.
Karel Kepklick [?], narozen 13. dubna 1871 v Praze, na kněze vysvěcen 15. července 1894, nastoupil 1. září 1894 jako prozatímní katecheta ve Fellnau [?], působil od 15. září 1895 prozatímně a od 25. ledna 1897 je definitivně ustanoven ve Schlaggenwaldu. Zároveň [zastává službu] u kostela [?] u sv. Anny.
Emanuel Heger, děkan, narozen 15. května 1860 v Schönbachu (Luby), je pověřen dozorem nad udílením katol. náboženské výuky na měšťanské škole [...]
[Pravá strana, s. 7]
[...] též v Hegerts [?] a Schl[aggenwaldu].
Alžběta Schulhalt [?], narozena 26. září 1856, vykonala v květnu 1878 zkoušku jako podučitelka pro obecné a měšťanské školy a působila od 6. ledna 1884 v Politz [?], Bernartově [?] a Oldřichově [?]; od 1. října 1887 v Kallichgrünu [?], Schön a Sachs.[?], od 1. ledna 1889 také v Hegelshofu [?] a od 1. června 1893 vyučovala [...] jako podučitelka ve Schlucku [Slatina?] a Rolavě [?]. (Gabarbeit [?] Cheb.) [okrajová pozn.: Substituce ve Schl.]
Josef Werner musel za onemocnělou školní správkyni Jos. Kopf [?] ve Schl. od 9. října 1896 do konce února 1897 zastupovat. Během této doby byla 2. dívčí třída spojena s 2. chlapeckou třídou. Poněvadž byl nedostatek [?] učitelů, nemohlo se vyučovat ani kreslení, ani krasopisu. Dne 1. března mohl Werner opět nastoupit zdejší službu.
Slečna Heinischer [?] byla dekretem z 20. března 1897 č. 7704 zem. škol. rady ustanovena na dívčí měšťanské škole v Lokti a nastoupila tam službu s počátkem školního roku 1897-98. [okrajová pozn.: Ustanovení hlavní učitelky v Lokti]
Počátkem dubna onemocněla sl. Heinischer [?] chřipkou, avšak ke konci velikonočních prázdnin se opět samostatně dostavila do služby. [okrajová pozn.: Onemocnění]
Za nepřítomné [?] musel Zimmermann, jemuž pro jeho nemoc od 1. března opět [byla] výuka [...]
[Levá strana, s. 8 — pokračování]
[...] aby se stala samostatnou, podala žádost o dovolenou, nemohla však vyčkat jejího vyřízení. Poněvadž se jí plat [a její nemoc (chřipka?)] zároveň zhoršovaly.
Odchod [jedné síly] vyžadoval změnu v rozdělení vyučovacích předmětů. Převzali: Langendorfer [?] počty a psaní v I., II., III. tř.; Reiniger kreslení a počty v I., II., III.; [...] psaní ve II., III.; hlavní učitel Lautsch [?] v I., III.; Sachung [?], Werner, Heger dějepis v I., II., III.; Werner zeměpis ve II.; Reit [?] krasopis a psaní v I., krasopis ve II. [okrajová pozn.: Nové rozdělení vyučovacích předmětů]
Podle výnosu c.k. zem. škol. rady z 24. dubna 1897 č. 12311 dostávají od 1. června 1897 industriální učitelky na obecných školách 5. platové třídy 20 zl., na obecných školách ostatních 4. platové třídy 22 zl., na měšťanských školách [...] 24 zl. zároveň za svou týdenní výuku. — Werner. [okrajová pozn.: Zvýšení platu pro industriální učitelky]
Koncem dubna vypukla v sousedním Schönfeldu [Krásno] chřipka epidemicky a stávala se již nebezpečnou, [pročež] byla ve vyšších třídách dána na vědomí opatření proti nakažlivým nemocem. [okrajová pozn.: Chřipka v Schönfeldu]
V měsících květnu, červnu a červenci chodily žákyně každé úterý [...] [okrajová pozn.: Školní mše pro...]
[Pravá strana, s. 9]
[...] jedné učitelské osoby. Žákyně se odebíraly do kostela ze svého bydliště. Při školní mši dopoledne i odpoledne byla školní mládež dozorována dvěma učitelskými osobami.
Dne 9. května došlo povolení k výuce pro pana Zimmermanna.
Ve dnech 10., 11. a 12. června byly školy inspektovány c.k. okresním školním inspektorem. Týž byl s 2. tř. měšťanské školy a 2. tř. obecné školy [spojenými] s přípravnými třídami školy spokojen. [okrajová pozn.: Inspekce]
Kvůli opětovnému onemocnění školního správce ve Schl. byl výnosem z 13. června 1897 č. 2024 zem. škol. rady Josef Werner opětovně pověřen jeho zastupováním a 2. dívčí třída byla opět spojena s 2. chlapeckou třídou. Aby bylo umožněno vyučování psaní a kreslení, byla [učeb. pomůcka?] z 1. chlapecké třídy přenesena do 2. a 1. chlapecká třída byla umístěna v dívčí škole. [okrajová pozn.: Opětovná substituce ve Schl.]
Výnosem c.k. zem. škol. rady ze 16. června 1897 č. 9605 byla Wernerovi za 1. tř. [?] ve Schl. přiznána remunerace 34 zl. a 4 zl. jako náhrada cestovného. [okrajová pozn.: Remunerace pro Josefa Wernera]
O svátek Božího Těla zaujaly žákyně jako obvykle postavení v kostele, což může snadno vést k velkému neštěstí (požáru? [Feuerwand?]). [okrajová pozn.: Boží Tělo]
[Levá strana, s. 10]
Dne 17. července se konala v tělocvičně ve Fellnau [?] okresní a měšťanskoškolská učitelská porada. Langendorfští [?] učitelé [...] se v tomto roce následkem deštivého počasí [...] nemohli 20., 23. a 24. vyučovat. [okrajová pozn.: Okresní učitelský den; Onemocnění]
Přípisem z 23. července 1897 č. 2681 zem. škol. rady se [...], aby bylo v dohodě s [ředitelstvím] měšťanské školy podáno zprávu, jak by bylo nejúčelnější ze Schlaggenwaldu navrhnout úpravu ve Schl. v příštím školním roce.
Poněvadž se Josef Kopf [?] již poněkud zotavil a vrátil se již zpět do Schl., nebude pravděpodobně počátkem příštího školního roku ve Schl. žádné [zastupování] třeba, naproti tomu musí být pro pana Zimmermanna i v příštím roce zajištěna výpomoc, neboť jeho dovolená byla prodloužena do 15. června 1898.
Přehled o stavu měšťanské, obecné a [pomocné?] školy ve školním roce 1896-97 sestaven. [...] [okrajová pozn.: Výroční zpráva]
[Pravá strana, s. 11 — statistická výroční zpráva]
Do Schlaggenwaldu příslušejí — 164 a 76, do jedné [...] obecní [obvod] — 82 a 30, mimo [obvod] — 3 a 1.
Všechny žákyně jsou německé národnosti.
Od placení školného bylo osvobozeno 129 a 27.
[Tabulka:] Počet povinných školních dnů — navštívené dny — omluvené zameškané — neomluvené zameškané. Obecná škola: 101082 / 91006 / 8329 / 1747. Měšťanská škola: 39553 / 34406 / 2117 / 2430.
Ve školním roce 1896-97 bylo 10 [konferenčních?] sezení.
Žákovská knihovna čítá ve 4. tř. 61 děl, 226 výpůjček [?]. Pozn.: v r. 1895-96 [bylo] měšť. šk. I. tř. 45 [děl], 439 [výpůjček], a v I. a II. tř. měšť. školy II. tř. 42, 43; III. tř. 57, 169 — mnoho knihovních knih bylo odcizeno [?].
Klasifikace na konci roku vykázala: [Tabulka — sloupce: Třída / Mravy / Pilnost / Prospěch / neklasifikováno; řádky 1.-4. obecné a I.-III. měšťanské se známkami; pata: Známky 1 2 3 4 5]
Dne 18. srpna ke jmeninám Jeho Veličenstva císaře [...] [okrajová pozn.: 18. srpna]
Fotografie v kronice:
Sépiová skupinová fotografie z divadelního vystoupení školních dětí (Horní Slavkov, dle popisu z r. 1905). Početná skupi