Stránka dokumentuje založení Pamětní knihy hornoslavkovského (schlaggenwaldského) montanistického spolku dne 17. července 1855 včetně zakládajících členů, fondu a vybavení hostinského/lázeňského zařízení v Seifertsgrünu (Stříbrné) i lázeňského řádu. Dále obsahuje dojemné zápisy o úmrtí a slavnostním pohřbu c. k. šichtmistra Josefa Fischera (26. července 1855) a c. k. báňského eléva Wilhelma Reuße i s pamětní kantátou na jeho počest, spolu s jejich stručnými životopisy.
Pamětní kniha byla založena 17. července 1855 Guidem Peschkou [?], c. k. aktuárem horního soudu a skutečným členem Montanistického spolku v Krušnohoří. Nese titul „Schlaggenwaldská [Hornoslavkovská] pamětní kniha".
Úvodní zápis vysvětluje, proč kniha vznikla: níže podepsaní se v červnu 1855, vedeni potřebou společného družného života, rozhodli scházet se v letní době v hostinci v Schaufeldorfe [?] (Seifertsgrün, dnešní Stříbrná) u paní Anny Bartové [?]. Toto místo, vzdálené asi tři čtvrtě hodiny jižně od Schlaggenwaldu (Horního Slavkova), poskytovalo po denní práci příjemné a klidné posezení při pivu, zpěvu a radovánkách dne. Zároveň se usnesli zapisovat do této pamětní knížky vše, co odpovídá skromným poměrům přítomné doby, a tento záměr hned uvedli ve skutek.
Následuje seznam pánů, kteří k tomuto účelu vytvořili společný fond (nadaci): Beck Wenzel (Václav), Dworak (Dvořák) Johann (Jan), Götze Wilhelm [?], Günther Rudolf, Hölzl Friedrich (Bedřich), Kaiser Johann (Jan), Kellner Eugen, Reitwert [?] Franz (František), Neidhardt Johann (Jan), Petzold Franz (František), Rathgeber Josef, Reif J. A., Reif Josef starší, Reuss Wilhelm [?], Reszler Josef, Schöpf Gustav [?], Schwaab Wilhelm [?], Schreier Rudolf, Stengl Josef, Thiedemann Wilhelm [?], Wahl August [?] a Zeileisen Albrecht [?] (dále jméno nečitelné). Jako čestní členové přistoupili Johann (Jan) Neidhardt starší a Franz (František) Neidhardt, kteří odmítli funkci, jež na ně připadla losem jako na zpěváky. Zakládající fond činil 22 zlatých konvenční měny.
Z tohoto obnosu nechali pořídit u zámečníka (truhláře) Josefa Waldauta [?] ze Schlaggenwaldu (Horního Slavkova) vybavení: několik dřevěných prvků udaných rozměrů v sazích a střevících (mimo jiné se skřínkou ve víku), nádobu o délce 5½ střevíce, zrcadlo, vánoční stromeček [?], zimostráz, další nádobu, plivátko [?], ruční kotlík, ubrus a čtyři páry ručníků. Text dále zmiňuje zděný bazén zásobovaný vodou, ale tato pasáž je málo čitelná.
Listina byla sepsána v Seifertsgrünu (Stříbrné) dne 17. července 1855 a podepsána několika osobami, mezi nimi Josefem Rieszlerem (c. k. úředníkem) a dalšími (např. Dworak/Dvořák); většina podpisů je dnes nečitelná.
Na dalším listu je barevný situační plán okolí hostinského objektu č. 512 v Seifertsgrünu u Schlaggenwaldu, se zakreslenými body jako lázeňský dům (Badhaus), mlýnský dvůr (Mühlhof), cesta směrem k Hornímu Slavkovu a vodní tok; mapa je opatřena měřítkem ve vídeňských sázích.
Následuje takzvaný Lázeňský řád (Bade Normale): páni akcionáři lázní a jejich rodinní příslušníci (ženy a děti) mohli lázeňské zařízení užívat bezplatně, museli však hostinské zaplatit menší obnos za úklid a obsluhu. Koupat se směli i ostatní obyvatelé Slavkova, ovšem pod dohledem a za poplatek podle stanovené sazby, který se rovněž odváděl hostinské; dětem se počítala polovina. Jeden výtisk řádu byl vyvěšen přímo v lázeňském domě, řád je datován 17. července 1855 a opatřen nečitelným podpisem.
Dále kniha zaznamenává úmrtí a pohřeb c. k. šichtmistra Josefa Fischera. Pohřben byl 26. července 1855 v 10 hodin dopoledne s hornickými poctami: před průvodem nesli horníci důlní insignie odpovídající jeho hodnosti, hornická garda čítala 70 mužů v uniformách tvořících špalír před rakví i za ní, hornická kapela hrála tlumené smuteční pochody. Průvod vedl c. k. přísežný hornický Rudolf Günther, církevní obřad vykonal děkan Pater Karl Pfennagel [?] za asistence kaplanů Pater Franze Rotha a Pater Josefa Reisera. Rakev nesli místní horničtí zaměstnanci ve starohornických uniformách – Josef Klugar, Josef Palmann, Josef Hauser, Karl Mehling, Josef Zeiner, Johann Knöspel, Josef Janschau a Franz Josef Riedl. Při spouštění rakve do hrobu byly vypáleny moždíře a c. k. šichtmistr Georg Wallach zvolal „Zum letzten Schicht Glück auf!“ („Na poslední šichtu Zdař Bůh!“), což garda dvakrát zopakovala. Obřadu se zúčastnilo velké množství lidí.
Následuje stručný životopis Josefa Fischera: byl skutečným členem montanistického spolku v Krušnohoří, narodil se u Pürglitz (Křivoklátu) v Čechách ve staré hornické rodině a do hornické služby vstoupil 17. prosince 1812. V roce 1819 [?] odešel jako mimořádný posluchač na c. k. Báňskou a lesnickou akademii do Schemnitz (Banské Štiavnice). Po zkouškách byl přidělen jako báňský úředník, dne 13. března 1813 (pravděpodobně jde o rok 1823) jmenován c. k. báňským elévem a přidělen k c. k. báňskému úřadu; dne 21. května 1832 [?] byl přijat do c. k. báňského úřadu a dekretem ze 6. října 1832 jmenován jeho c. k. šichtmistrem; od 10. června 1834 vedl řádně tento úřad, včetně bratrské pokladny (Bruderlade) a lesní pokladny. Zemřel v této hodnosti 24. července 1855 v 5 hodin odpoledne na mrtvici, poté co báňskému úřadu věrně sloužil téměř 43 let a získal si obecnou úctu. Zanechal po sobě truchlící vdovu a dvě neprovdané dcery, Augustu a Louisu.
Kniha dále vzpomíná Wilhelma Reuße, c. k. báňského eléva a skutečného člena montanistického spolku v Krušnohoří, který zemřel a byl pohřben 6. srpna 1855 ve svém rodišti Schlackenwerth (Ostrov nad Ohří). Na jeho počest byla 5. srpna 1855 provedena akademická kantáta, jejíž sborové a sólové sloky jsou v rukopisu z velké části vybledlé a nečitelné. Verše kantáty byly opatřeny faksimile podpisů autorů (mimo jiné Knöspel, Wenzel, Schaal, Reiser, Reichard) a rozdány členům spolku na památku zesnulého. Na následné společenské hostině se zpívalo několik písní a hrálo dechové kvinteto ve složení Reichard Johann starší, Reichard Franz, Reichard Fritz, Schreier Rudolf, Heppner Josef a Gülgen [?] Johann; z repertoáru je zmíněno potpourri z opery „Das Nachtlager von Granada“ (Noční ležení v Granadě) od Kreutzera, árie z opery „Die Heimonskinder“ (Haimonská dítka), skladba od Maye [?], předehra z opery „Die Stumme von Portici“ (Němá z Portici) od Aubera, potpourri z opery „Norma“ od Belliniho a valčík od Gungla. Pan Julius Albrecht [?], člen spolku z Geilersgrünu [?], zazpíval s hudebním doprovodem několik písní, mimo jiné jednu Schubertovu. Následoval kuplet na melodii „Mädchen von der Spule“ (Děvče od cívky) s vlastními verši oslovujícími zesnulého Reuße jako milého přítele, z velké části dnes již nečitelnými.
Na závěr je uveden krátký životopis Wilhelma Reuße: narodil se v Klösterle (Klášterci nad Ohří) v Čechách 2. března 1824. Po právnických studiích na pražské univerzitě a báňsko-akademických studiích v Schemnitz (Banské Štiavnici) byl 21. října 1851 přijat vysokým ministerstvem zemědělství a hornictví jako c. k. báňský elév do naturální služby a přidělen k c. k. báňskému přísežnému úřadu v Schlaggenwaldu (Horním Slavkově). V této funkci sloužil až do 24. července 1855, kdy jej vysoké c. k. ministerstvo (text dále nejistý) při zveřejnění c. k. pěvecké družiny v Klagenfurtu [?] vyznamenalo. Pro svou mravní bezúhonnost a čestné chování ve veřejném i soukromém životě požíval všeobecné vážnosti. Následuje nečitelný podpis.
Zbytek listů (přibližně čtyři dvojlisty) je prázdný, bez textu i fotografií; poslední pravá strana je zažloutlá a skvrnitá předsádka na vnitřní straně zadní desky vazby.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana prázdná, prosvítá jí titul z následujícího listu. — Pravá strana: titulní list:]
Schlaggenwaldská [Hornoslavkovská]
PAMĚTNÍ KNIHA
— — —
[Rukou psané věnování v dolní části:]
Založena dne 17. července 1855
od
Guida Peschky [?]
c. k. aktuára horního soudu [Berggerichts-Aktuar]
a skutečného člena Montanistického spolku
v Krušnohoří [Erzgebirge].
[Levá strana prázdná, prosvítá jí titul „GEDENKBUCH" z předchozího listu. — Pravá strana, úvodní text psaný kurentem:]
My níže podepsaní
jsme v měsíci červnu 1855,
pociťujíce potřebu společného družného [?] života [?], pojali rozhodnutí scházet se v letní době v restauraci [hostinci] v Schaufeldorfe [?] [Seifertsgrün] u paní Anny Bartové [?].
Po denní práci [námaze] nalézá člověk na tomto příjemném, klidném místě, které je ¾ hodiny jižně od Schlaggenwaldu [Horního Slavkova] vzdáleno – společenské potěšení při pivu, zpěvu a radostech dne [?].
Dále jsme se usnesli vepisovat do této [?] památné [?] knížky vše [?], … co odpovídá skromným [?] přáním [poměrům] přítomnosti [doby] a má být prosté [jednoduché]. Tato myšlenka byla také ihned uvedena ve skutek [v dílo].
[Seznamy členů, dva sloupce. — Levý sloupec:]
Následující pánové vytvořili k této nadaci [?] [Stiftung] fond, a to:
Pan Beck Wenzel [Václav]
Pan Dworak [Dvořák] Johann [Jan]
Pan Götze Wilhelm [?]
Pan Günther Rudolf
Pan Hölzl Friedrich [Bedřich]
Pan Kaiser Johann [Jan]
Pan Kellner Eugen
Pan Reitwert [?] Franz [František]
Pan Neidhardt Johann [Jan]
Pan Petzold Franz [František]
Pan Rathgeber Josef
Pan Reif J. A.
Pan Reif Josef starší [Sen.]
[Pravý sloupec:]
Pan Reuss Wilhelm [?]
Pan Reszler Josef
Pan Schöpf Gustav [?]
Pan Schwaab Wilhelm [?]
Pan Schreier Rudolf
Pan Stengl Josef
Pan Thiedemann Wilhelm [?]
Pan Wahl August [?]
Pan Zeileisen, Albrecht [?] … [nečitelné]
Jako čestní členové
přistoupili pánové Johann [Jan] Neidhardt starší a Franz [František] Neidhardt, kteří nepřijali na ně připadlou volbu jako zpěváci [?] s řízením [?] [funkcí].
Fond složený zakládajícími pány členy činí 22 zlatých — … konvenční měny [CMünze]. Z tohoto peněžního obnosu byl …
[Levá strana – pokračování soupisu (inventář pořízený z fondu):]
… [zhotoveno] [?] zámečníkem [truhlářem] Josefem Waldautem [?] z Schlaggenwaldu [Horního Slavkova] zhotoveno. Jest:
1 sáh 2 střevíce [Schuh] … dlouhý, … [?] široký
1 sáh 0 střevíců … týž [dtto] … široký
1 … 0 střevíců … týž [dtto] … vysoký
opatřené napínacím [?] … , se skříňkou [Ladekästchen] ve víku.
1 nádoba [Kanne] 5½ střevíce dlouhá, 3 střevíce široká, 2 střevíce vysoká
1 zrcadlo
1 vánoční stromeček [?]
1 zimostráz [?] [Grünbuchs]
1 nádoba [Kanne]
1 plivátko [?] [Spuckkasten]
1 ruční kotlík [?]
1 …
1 …
1 ubrus [Tischtuch] a
4 páry ručníků.
Jsou [?] … a potřebnou [?] vodu dodává zděné bazénové [?] … , které je nahoře … vedeno do … [nečitelné, slabě čitelný text].
[Pravá strana – nadpis a vlastnoruční podpisy:]
Vyhotoveno [?] … verfasst [sepsáno].
Seifertsgrün [Stříbrná] dne 17. července 1855.
[Podpisy, mj.:] Josef Rieszler, c. k. … úředník [?]; … [vícero podpisů, mj. Dworak/Dvořák], s datovou připomínkou „… dne 17. července 1855". Většina podpisů je nečitelná [?].
[LEVÁ STRANA: prázdná — bez vlastního textu, viditelný jen slabý průsvit písma z protější strany.]
[PRAVÁ STRANA — list 6:]
Situační plán
okolí u Siartova [?] výčepního lokálu č. 512
v Seifertsgrün u Schlaggenwaldu (Horního Slavkova).
[Barevná kolorovaná mapa. Popisky na mapě: „Nord“ (sever) nahoře, „Süd“ (jih) dole; „Badhaus“ (lázeňský dům), „Mühlhof“ (mlýnský dvůr), růžově vyznačená budova s nápisem „No. C. 512“, cesta s nápisem „nach Schlaggenwald“ (k Hornímu Slavkovu); vodní tok (potok) procházející krajinou; dole měřítko s nápisem „Wiener Klafter“ (vídeňské sáhy) a značka kreslíře vpravo dole.]
[LEVÁ STRANA: prázdná — bez vlastního textu, jen slabý průsvit z protější strany.]
[PRAVÁ STRANA — list 7:]
Lázeňský řád (Bade Normale)
Pánové akcionáři lázní [?] jakož i jejich rodinní příslušníci (ženy a děti) jsou oprávněni užívat lázeňské zařízení bezplatně; mají však paní hostinské (Frau Wirt) za úklid a obsluhu zaplatit menší obnos. — Rovněž ostatním obyvatelům Schlaggenwaldu (Horního Slavkova) je dovoleno koupat se v tomto zařízení, avšak jejich užívání [se řídí pokyny] pánů akcionářů [?]; bude na ně dohlíženo a za každou poskytnutou koupel jim bude podle ustanovené sazby [?] účtováno [?], což se odvede paní hostinské. Paní hostinská je však povinna [?] za užívání [?] ... [několik slov nečitelných] ...
Dětem se [počítá] polovina.
_____
Jeden exemplář tohoto řádu je vyvěšen v lázeňském domě.
Dne 17. července 1855.
[podpis nečitelný]
[LEVÁ STRANA: prázdná — bez vlastního textu, jen slabý průsvit z protější strany.]
[PRAVÁ STRANA — list 8:]
[Pravý horní roh — pokračování věty z předchozí strany: „...To je ovšem [?] běh života [?], dej Bůh hornímu [?] muži [?] mnoho štěstí.“]
Dne 26. července 1855 v 10 hodin dopoledne byl pohřben c.k. šichtmistr Josef Fischer s hornickými poctami. Před průvodem nesli horníci [?] zařízení dolu a podle jeho [hodnosti] hornické insignie a znaky [?]. — Z hornické gardy bylo 70 mužů v uniformách, vytvořili špalír, jeden zástup před a jeden zástup za rakví. Hornická kapela [?] kráčela před rakví hrajíc smuteční pochody [?], s tlumenou hudbou doprovázela průvod.
Průvod (conduct) vedl c.k. přísežný hornický [Berggeschworene] Rudolf Günther.
Církevní obřad konal pan děkan Pater Karl Pfennagel [?] za asistence kaplanů Pater Franze Rotha a Pater Josefa Reisera, všichni tři v pluviálu [?].
Rakev byla nesena zdejšími 8 gewerkschaftlichen [hornicko-cechovními ...]
[pokračuje na další straně]
[LEVÁ STRANA — pokračování pohřbu a začátek životopisu:]
...kteří [?] vytvořili průvod, byli ve starohornických uniformách. Bylo to těchto 8 hornických [?] zaměstnanců a sice: Josef Klugar, Josef Palmann, Josef Hauser, Karl Mehling, Josef Zeiner, Johann Knöspel, Josef Janschau a Franz Josef Riedl. Když byla rakev spouštěna do hrobu, byla [?] s halapartnami [?] a při spouštění rakve do hrobu byly jednou vypáleny moždíře (Mörser). Nato c.k. šichtmistr Georg Wallach hlasitě zvolal: „Zum letzten Schicht Glück auf!“ (Na poslední šichtu Zdař Bůh!) — což garda dvakrát hlasitě zopakovala. Po úplném ukončení obřadu se přítomní [?] rozešli. Tohoto slavnostního aktu [?] se zúčastnil velký počet lidí.
_____
Josef Fischer
c.k. šichtmistr
byl skutečným členem montanistického spolku v Krušnohoří. Narodil se v blízkosti Pürglitz (Křivoklát) v Čechách ve staré hornické rodině a vstoupil 17. prosince 1812 jako mýtný [?] do hornické služby [?] —
[PRAVÁ STRANA — list 9:]
V roce 1819 [?] odešel jako mimořádný posluchač na c.k. Báňskou a lesnickou akademii do Schemnitz (Banská Štiavnica). Po složení zkoušek [na] báňsko-lesnickém kolegiu byl přidělen jako báňský úředník [?], dne 13. března 1813 [pravděpodobně 1823 (?)] byl jmenován c.k. báňským elévem a přidělen [?] k c.k. báňskému úřadu; dále byl 21. května 1832 [?] přijat [?] do c.k. báňského úřadu [?] a svým dekretem ze 6. října 1832 jmenován c.k. šichtmistrem báňského úřadu; od 10. června 1834 byl pověřen řádným vedením c.k. báňského úřadu — ordinarii — [vedením] bratrské pokladny [Bruderlade] — hornické [?] ... [několik slov nečitelných] — a lesní pokladny.
V této hodnosti [?] zemřel 24. července 1855 v 5 hodin odpoledne na mrtvici [Schlagfluss]. Sloužil věrně a poctivě [?] báňskému úřadu téměř 43 let a získal si svou poctivostí a [?] obecnou úctu [?]. Snášel [?] vždy [?] ... Zanechal po sobě truchlící vdovu a 2 neprovdané dcery Augustu a Louisu.
[podpis nečitelný]
[LEVÁ STRANA:]
Wilhelm Reuß
c.k. báňský elév a skutečný člen montanistického spolku v Krušnohoří
Všeobecně milovaný přítel opustil naše řady. Wilhelm Reuß byl pohřben dne 6. srpna 1855 ve svém rodišti Schlackenwerth (Ostrov [nad Ohří]). Dne 5. srpna 1855 byla na jeho počest provedena akademická kantáta v Künersále [?].
Byla zahájena slovy [Lied]:
Chor (sbor): Nicht traurig blicke [?] man hier [?]
... [několik slov nečitelných] ...
Gesang allein (zpěv sólo): [verše, většinou nečitelné]
...
Reuß: Der Erzgebirge [?] ... [verše, většinou nečitelné, oslava zesnulého] ...
[Sólové a sborové sloky kantáty se střídají; rukopis je značně vybledlý a verše jsou z velké části nečitelné [?].]
[PRAVÁ STRANA — list 10:]
[pokračování kantáty:]
Chor: ... „Wie glücklich wäre ich [?]“ ...
[verše dále nečitelné [?]]
Verše byly [?] s faksimile podpisů [autorů: Knöspel(?), Wenzel(?), Schaal, Reiser, Reichard(?)] ... a předány členům spolku na památku, aby [si na] zesnulého [?] vzpomínali.
Na společenské hostině [Gesellschaftliche Tafel] se zpívalo:
„Wollauf [?] noch getrunken den ...“ (písně)
„Mein Vaterland [?]“
„[?] Nachtlied“
„Dann reicht [?] der ...“
atd.
Pánové Reichard Johann starší, Reichard Franz, Reichard Fritz, Schreier Rudolf, Heppner Josef a Gülgen [?] Johann zahráli na dechové [?] kvinteto. Z provedených hudebních skladeb [?] potpourri z opery „Das Nachtlager von Granada“ (Noční ležení v Granadě) od Kreutzera.
[LEVÁ STRANA — pokračování seznamu hudebních skladeb a kantáty:]
Árie z [opery] „Die Heimonskinder“ (Haimonská dítka) od ...
Piece [skladba] od May[?]
Předehra z opery „Die Stumme von Portici“ (Němá z Portici) od Aubera.
Potpourri z opery „Norma“ od Belliniho.
Valčík od Gungla
atd. atd.
Pan Albrecht [?] Julius [?], člen [?] z Geilersgrünu [?] zazpíval [?] při hudebním doprovodu [?] několik písní [?], mimo jiné jednu Schubertovu [?] na klavír [?]. Poté pan [?] z Geilersgrünu [?], jelikož je sám [?] ... [několik slov nečitelných] ... a vlastnoručně podepsáno, znělo [?]:
Melodie druhého kupletu z: „Mädchen von der Spule“ (Děvče od cívky)
[verše, oslovující zesnulého „Reuß“:]
Wir sind heute alle [?] versammelt [?] hier [?],
... [verše vesměs nečitelné] ...
„O lieber Freund Reuß, dass wir nimmer verschwunden [?]“,
Du magst es nun wohl auch hören [?]
Wir hätten alle dich nicht gern [?],
... Du warst uns immer ein lieber Freund,
... dass man uns dich weint [?]!
[PRAVÁ STRANA — list 11:]
[pokračování veršů:]
... Möchten wir [?] immer [?] ... dich [?] ...
... Du warst lieb und [?] ... dich [?] ...
... [verše vesměs nečitelné] ...
[poslední řádek, refrén:] :|: Und das [?] geht [?] ... :|:
_____
Wilhelm Reuß se narodil v Klösterle [?] (Klášterec) v Čechách dne 2. března 1824 a po vykonaných, nejprve politických (právních) studiích na pražské univerzitě [?] a báňsko-akademických studiích na akademii v Schemnitz (Banská Štiavnica) byl dne 21. října 1851 vysokým ministerstvem zemědělství [?] a hornictví přijat jako c.k. báňský elév do naturální služby (Naturaldienst) a přidělen k c.k. báňskému přísežnému úřadu (Berggeschworenamt) v Schlaggenwaldu (Horním Slavkově) k zapracování [?]; v této vlastnosti [?] sloužil [?], až byl [?] vysokým c.k. ministerstvem [?] dne 24. července 1855 ... [pokračuje na další straně]
Levá strana (jen konec odstavce v horní části, zbytek strany prázdný):
[…] při zveřejnění c.k. [pěvecké?] družiny v [Klagenfurtu?] byl vyznamenán [?]. Pro svou pevnost přesvědčení (mravní bezúhonnost) a své čestné chování ve veřejných i soukromých vztazích požívá všeobecné vážnosti.
[Následuje nečitelný podpis s ozdobným tahem a vodorovná oddělovací čára.]
Německý kurentní originál (rekonstrukce, nejistá místa [?]):
„[…ver]öffentlichung der k.k. [Gesangs?]kameradschaft in [Klagenfurt?] gezeichnet wurde. Wegen seiner Gesinnungstüchtigkeit und seines ehrenhaften Betragens in öffentlichen und privaten Beziehung[en] genießt er die allgemeine Achtung.“
Pravá strana: prázdná. (V pravém horním rohu je rukou připsané číslo listu, pravděpodobně „12“.)
Obě strany prázdné (nepopsané), bez textu i fotografií.
Obě strany prázdné (nepopsané), bez textu i fotografií.
Obě strany prázdné (nepopsané), bez textu i fotografií.
Obě strany prázdné, bez textu i fotografií. Pravá strana je zažloutlá/skvrnitá předsádka (vnitřní strana zadní desky vazby).