Das Jahr 1842 in der Chronik

Die Abschriften und Übersetzungen historischer Dokumente wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen alter Handschrift enthalten. Der Originalwortlaut ist beim Eintrag meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift" verfügbar, gegebenenfalls direkt bei der angegebenen Quelle; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.

1842
Farní kronika 1836–1943 · děkan František Pötschner / kaplan Carl Pfannagl Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Zápis se týká roku 1842 (s přesahem do 1841): katastrální zaměření obce, noční požár v lesnickém domě, dva nadační listy zajišťující výnos 100 zlatých konvenční mince pro rozdělení mezi domácí chudé (od magistrátu a od Theresie Pöttich), spor o zídku u farního dvora, přiškolení dětí z Hasenbüchlu k Lobendau, životopis rodáka Andrease Leopolda Liebschera, proboštu v Maria Schein, a řada školských záležitostí (otop pro dívčí školu, platy učitelů, rozdělení povinností při chrámovém zpěvu).

1841 — c.k. mapovací (katastrální) komise

V průběhu roku 1841 byly c.k. mapovací komisí veškeré zdejší pozemky a budovy geometricky vyměřeny a zaměřeny (viz fol. 320 a 321).

1841 — požár

V noci ze 17. na 18. prosince 1841 vypukl v lesnickém domě zdejšího c.k. lesního úřadu (Waldamt) č. 46 oheň, který byl naštěstí včas potlačen a uhašen, takže se podařilo odvrátit větší škodu.

Zapsáno bylo při kanonické vizitaci dne 14. června 1842 vikářem Antoniem [Melzerem?].

1842 — cese na kostelní kapitál 100 zlatých konvenční mince

Na žádost slavného magistrátu ze dne 21. ledna 1842 č. 53 byla sepsána cese nad kapitálem 100 zlatých konvenční mince (slovy: jedno sto zlatých konvenční mince). Kapitál byl zajištěn podle obligace pflaggenwaldského (schlaggenwaldského) magistrátu ze dne 19. prosince 1839, zapsané v obligačním listu č. 1, fol. 236 p.v., a zapsané též ve zdejší pamětní knize na pag. 216. Byl uložen na 5 procent, přičemž jistina byla vázána mj. na dům č. 264 se zahradou č. 404 a 405. Úrok z tohoto kapitálu, tedy 5 zlatých konvenční mince, měl být každoročně o letnicích s povolením slavného magistrátu rozdělen mezi 10 zdejších domácích chudých, a to tak, aby na každého z nich připadlo 30 krejcarů konvenční mince.

Text pokračuje ujištěním, že tato hotovost 100 zlatých konvenční mince bude i po smrti dárce vyplácena zdejším kostelním jměním, přičemž rozdělování mezi chudé má obstarávat kurát, dokud bude žít, a po jeho smrti pak slavný magistrát – vždy s příslušným povolením a s povinností o rozdělení magistrát informovat. Po smrti kuráta má hotovost 100 zlatých konvenční mince přejít do kostelního jmění a slavný magistrát má i nadále zajišťovat rozdělení mezi 10 domácích chudých podle vůle zakladatelky.

Sepsáno v horním městě Pflaggenwald (Schlaggenwald) dne 3. února 1842, podepsán Saul Pfannagl, kurát.

Nadační list Theresie Pöttich pro domácí chudé (1842)

Zbožná zesnulá manželka zdejšího měšťana Theresia Pöttich zanechala u zdejšího kuráta Saula Pfannagla 100 zlatých konvenční mince (jedno sto zlatých konvenční mince) se závazkem tento kapitál zúročit na 5 procent a roční úrok 5 zlatých konvenční mince rozdělovat každoročně o letnicích – v době, kdy je mezi chudými největší nouze – mezi 10 zdejších domácích chudých, s povolením slavného magistrátu, tak aby na každého připadlo 30 krejcarů konvenční mince. Jména obdarovaných měla být zveřejněna až po jejím skonu.

Podle vůle zesnulé měl rozdělování provádět kurát Saul Pfannagl, dokud bude naživu, poté slavný magistrát. Kapitál 100 zlatých konvenční mince byl (podle obligace pflaggenwaldského magistrátu ze dne 19. prosince 1839, zapsané v obligačním listu č. 1, fol. 236 p.v.) uložen na 5 procent, vázán mimo jiné na dvůr a dům č. 268. Z výnosu měla být vyplácena částka 5 zlatých konvenční mince ročně 10 domácím chudým, opět po 30 krejcarech na osobu, o letnicích, s povolením slavného magistrátu. Magistrát se zavázal po smrti kuráta pokračovat v rozdělování stejným způsobem a ve stejném termínu. Kapitál měl být bezpečně uložen a uchováván v souladu s vůlí zakladatelky.

Zápis o tomto kapitálu byl učiněn podle listu ze dne 3. února 1842 do zdejší pamětní knihy na pag. 270, s vazbou na zdejší dům. Nadační list byl vyhotoven ve třech stejnopisech – jeden uložen u zdejšího c.k. zemského úřadu, druhý u zdejšího c.k. lesního úřadu a třetí u zdejšího kostelního úřadu – a celé jeho znění bylo zapsáno také do pflaggenwaldské pamětní knihy na pag. 171.

Sepsáno v Pflaggenwaldu dne 3. února 1842, opatřeno pečetí č. 25, podepsal Saul Pfannagl, kurát.

1842 — čistý příjem z farních pozemků svatého Jana Evangelisty

V roce 1842 vynesly osázené farní pozemky (grunty) svatého Jana Evangelisty (celkem 8 pozemků) 102 ½ [jednotky – patrně měřic] po 52 zlatých, tedy 5330 zlatých konvenční mince. Náklady na obdělání obnášely 4562 zlatých konvenční mince. Čistý příjem tedy činil 768 zlatých konvenční mince, což v přepočtu na jeden grunt představuje 96 zlatých konvenční mince.

1842 — zídka kolem farního dvora

Řešilo se vyrovnání mezi vlastníky sousedních pozemků Augustinem Garreisem, Johannem Langem a Wilhelmem Antonem Wagnerem ohledně zřízení druhé poloviny zídky, která odděluje jejich pozemky od pozemků farního dvora. Zídka měla být postavena v souvislé linii na pozemcích Johanna Langa a Augustina Garreise, od zahradního plotu Augustina Garreise až ke konci pozemku, a odtud dále směrem k Wilhelmu Wagnerovi. Náklady na stavbu si měli vlastníci rozdělit společně. Magistrát tímto stanovil a oznámil jednotlivým majitelům pozemků, že tato povinnost do budoucna trvá a nesmí být oslabena.

Vydal magistrát c.k. horního města Šlakvaldu (Schlaggenwald) dne 22. března 1842, podepsal Georg Neidhart, městský rada.

1842 — Hasenbüchl přiškolen k Lobendau

Podle protokolu školního výboru ze dne 4. února 1842 bylo v souladu s nařízením vrchního úřadu stanoveno, že děti z usedlosti Hasenbüchl v Lipsku jsou přiškoleny k Lobendau, a proto mají navštěvovat tamní školu.

Andreas Leopold Liebscher (1842) — životopis

Pan Andreas Leopold Liebscher, probošt v Maria Schein u Teplic, se narodil zde 27. června 1767 chudým rodičům. Protože se mu v mládí nedostávalo soustavného vzdělání, musel se vzdělávat téměř výhradně vlastním samostudiem. Byl obdařen bystrým rozumem a vytrvalou pílí, díky čemuž se časem stal proboštem v Maria Schein. Byl to muž mírné povahy, který se ve svém duchovním povolání nikdy nehnal za hodnostmi, nýbrž žil tiše a oddaně své vlasti.

Již v roce 1832 poskytl příspěvek 200 zlatých konvenční mince ve prospěch hospitálu v Hasenbüchlu. Dále 22. května 1842 věnoval pro tamní službu zlatý (patrně stříbrný) kalich, o čemž informoval dopisem c.k. krajský úřad.

V dopise se mimo jiné píše, že jeden zbožný společný dobrodinec zanechal po sobě kalich pro jistou církev, který byl Liebscherovi ukázán a zalíbil se mu natolik, že se rozhodl nechat zhotovit podobně vyzdobený stříbrný kalich – neboť ten dosavadní byl už značně opotřebený a sotva sloužil svému účelu.

Dopis pokračuje přáním, aby Bůh dopřál tento dar při dobré volbě a nikoli příliš pozdě. Podepsán je jako "Vaší Důstojnosti oddaný ctitel", psáno v Maria Schein dne 17. května 1842, Andr. Leop. Liebscher.

K tomu je připojena pozdější poznámka: pan Andreas Leopold Liebscher, probošt v Maria Schein, zemřel 8. listopadu 1846.

1842 — stavební dříví pro dívčí školu

Schlaggenwaldský magistrát společně se zástupci obce požádal příslušný vrchní zemský úřad, aby k vytápění dívčí školy bylo ročně povoleno 6 sáhů (Klafter) palivového dříví a 30 měřic uhlí z obecního lesa. Výnosem vrchního zemského úřadu ze dne 13. července 1842 č. 31716 bylo toto povoleno. Rovněž bylo rozhodnuto, že celá zásoba paliva má být přidělena i druhému učiteli.

Dále byla řešena otázka platu dívčí pomocné učitelské síly, který podle protokolu z 2. ledna 1836 (N. 6. 6) zahrnoval byt, peníze na otop a příspěvek na dříví ve výši 232 zl. W.W. Po srovnání s novým výnosem z 13. července 1842 (č. 31716), který přiznává 60 zl. za přidělení 6 sáhů dříví a 30 měřic uhlí z obecního lesa, měl vycházet celkový roční příjem 380 zl. 79 kr. Vzhledem k tomu, že dívčí pomocná učitelská síla byla dosud vykazována s nižší částkou 80 zl. konvenční mince, bylo usneseno, že se má i druhému učiteli vyplatit odpovídající celá částka na otop.

Uváděl se i případ učitele Fellingera, kterému měla být podle vrchního výnosu z 19. března 1841 (č. 347) polovina této částky odečtena. Ukázalo se však, že tento učitel měl mezi březnem 1841 a 1842 pouze nižší příjem 54 zl. 2 kr. konvenční mince, což při jeho služebním platu a nejisté situaci neodpovídalo poměru, a proto bylo rozhodnuto mu vyhovět v hotovosti.

Vydal magistrát c.k. horního města Šlakvaldu dne 23. července 1842, podepsal Georg Neidhart, městský rada.

1842 — povinnosti zdejších učitelů mimo školní službu

Podle protokolu sepsaného dne 14. července 1842 (N. 6. 1557 pol.) bylo mezi zdejšími městskými školními učiteli — jmenovitě Zölnerem, Josefem Bauerem, Rudolfem Schwaigerem a Thomasem Fellingerem — za přítomnosti faráře P. Karla a vrchního dozorce školy, po projednání s obcí jako stranou poskytující příjmy, jednomyslně ustanoveno několik závazků ohledně povinností učitelů mimo školní službu (zejména dohled nad varhanami a účast při bohoslužbě):

1. Všichni zdejší učitelé s odpovídajícím vzděláním mají podle politického školního zřízení vyučovat ve své přidělené třídě a zároveň bezplatně vypomáhat při církevní službě pod vedením zdejšího faráře a arciděkana, aniž by za to náležel zvláštní příplatek.

2. Vyučování bohoslužebnému zpěvu mládeže mají po vzájemné dohodě zajišťovat všichni učitelé společně; nejstarší učitel má na starosti další vzdělávání chlapců ve zpěvu, přičemž toto vyučování mají oba učitelé bez náhrady rozdělovat mezi chlapce podle pořadí.

3. Pokud by některý z učitelů kvůli věku nebo tělesné slabosti nestačil na vyučování zpěvu, má tuto povinnost převzít jiný učitel či dívčí učitel, a to pokud možno rovněž bezplatně, aby školní služba nebyla zatěžována dalšími poplatky.

4. Teoretické i praktické vyučování chrámovému zpěvu má vždy připadnout třetímu učiteli, rovněž bezplatně.

Nejstarší z učitelů byl vždy zároveň ředitelem chrámového kůru a vyučoval ve třetí chlapecké třídě; druhý chlapecký učitel působil jako předzpěvák a měl na starosti celou chlapeckou třídu, třetí učitel byl varhaníkem a obstarával vyučování v první chlapecké třídě.

Ke svým povinnostem měli učitelé také vzájemně si vypomáhat, pokud jde o obstarávání potřebných varhanních knih podle registratury užívané při církevních příležitostech.

Protože dívčí učitelé jinak do církevní služby při bohoslužbách nezasahovali, museli mít vlastní varhany – rozumělo se totiž samo sebou, že v případě poptávky po hudebním doprovodu při soukromých produkcích měli i oni obstarat potřebnou varhanní knihu. Dvorní ředitel kůru a městský školní učitel, kterým vedení a pořádání církevní hudby zvláště přísluší, byl povinen zahrnovat dívčí učitele do hudebního doprovodu při soukromých produkcích přednostně před ostatními soukromými hudebníky a kromě toho jim poskytnout podíl na varhanních příjmech.

Tento závazek povinností zdejších městských školních učitelů byl pro nynější i budoucí uspořádání schválen také ze strany magistrátu: ustanovilo se, aby byl s každým učitelem při nástupu do služby projednán ve farním dohledu a aby byl k vyrovnání zapsán do školní pamětní knihy.

Magistrát c. k. horního města Šlakvaldu (Schlaggenwald), dne 7. října 1842.
A. Zimmer m.p., zkoušený rada.

Nr. 20286.
Potvrzuje se. C. k. krajský úřad Loket (Elbogen), dne 5. ledna 1843.
[podpis] m.p., c. k. krajský komisař.

Rok 1842 byl neobyčejně suchý. Již celý únor byl velmi jasný, větrný a suchý; jen málokteré zimní setby na jaře vzešly kvůli nedostatku vláhy. Celé jaro a léto téměř ani jednou pořádně nezapršelo. Obilí sice ještě jakžtakž vzešlo, ale zvláště ozim měl neobyčejnou délku a klasy, přesto zůstalo zrno zcela malé, byť dobré v jádře. Brambory zůstaly malé a nedalo se jich mnoho sklidit. Také otava sklizená v tomto roce byla z velkého nedostatku vláhy sotva k užitku a byla vůbec velmi sporá. A přesto se urodilo velmi pěkné víno, avšak mlynáři měli velkou nouzi o vodu.

V 16. neděli po sv. Duchu – dne 4. září – vyšli jsme, jak je obvyklé, na celý den od 7 hodin ráno až do 5 hodin odpoledne do polí, a to na pozvání ctihodného magistrátu, abychom společně vystupovali do polí a do kostela a prosili Boha o vydatný déšť.

V 9 hodin ráno jsme za tímto účelem vyšli s prosebným procesím a se školní mládeží ke kostelu sv. Anny. Po cestě jsme se zastavili u sv. Anny, poté byla sloužena bohoslužba. Po jejím skončení jsme se vrátili zpět do farního kostela a sloužili jsme mši ke cti všech svatých. Ve farním kostele jsme zpívali vybranou píseň „Ó Bože neznámý...“ a poté následující modlitbu, jak bývá zvykem při všeobecných litaniích, zejména za zemřelé a od celého shromážděného sboru, která obsahovala zvláštní modlitbu o vydatný déšť.

Poté následovalo zpívání evangelia ke všem svatým. Bohoslužba pak zůstala vystavena až do večera do 5 hodin. Po skončení litanie následovalo vzývání vybraných svatých jmen Ježíš a poté opět modlitba o vydatný déšť, a nakonec zpěv, kterým byla bohoslužba zakončena.

Bylo půl šesté hodiny, když jsme vyšli z kostela; o půl šesté počalo mírně pršet a pršelo až hluboko do noci. Nebyl to sice žádný vydatný déšť, ale byl vítaný všem.

Po 21. září zapršelo vydatně, pršelo celých 24 hodin.

Tohoto roku bylo obecně sklizeno mnohem méně než v jiných letech, a tato sklizeň sotva postačovala v horním městě Šlakvaldu, takže na jaře 1843 bylo potravin málo, pročež museli lidé o setbě a s bramborami vystačit sotva ze samotného obilí; a poté, do konce roku, obilí během asi 14 dnů v ceně stouplo; nyní platilo (tabulka cen, „Velká drahota 1843“, ceny ve zlatých [fl] a krejcarech [kr]):

- 1 strych [Strich] pšenice — 9 fl 36 kr
- 1 strych žita [Korn] — 8 fl 24 kr
- 1 strych ječmene [Gerste] — 6 fl 24 kr
- 1 strych ovsa [Haber] — 4 fl 24 kr
- 1 strych brambor [Erdäpfel] — 1 fl 48 kr
- 1 bochník chleba o váze 5 liber — 20 kr

A tato drahota byla o to nesnesitelnější, že... (text pokračuje na další straně, nadále se týkal tíživých následků drahoty).

...(pokračování popisu sucha a procesí)... lidé žádnou změnu nepozorovali.

Ve dnech velikonočních svátků roku 1843: dne 15. března 1843 byly v noci kostelní zpěvy a bohoslužby přeneseny do kaple Panny Marie a mše byla sloužena i u jejího oltáře. Dne 18. dubna 1843 jsme se opět uchýlili do kaple Panny Marie a také do kaple sv. Josefa a mše byla sloužena i u tamních oltářů.

Z měšťanského hospitálu se buduje nová budova.

Již v 16. století vznikla z horlivosti zdejších měšťanů povinnost vzájemné pomoci spoluobčanům, totiž dobrovolné dary pro tento účel, a tak tomu bylo až do poloviny 17. století. Tehdy již stála hospitální budova, která byla vhodná k tomu, aby měšťanům poskytovala útulek a obživu; tehdy sestával její zakládací kapitál v obnosu 5658 zlatých, jenž byl uložen jako hotovostní kapitál. Dále byl hospitální fond rozšířen, když jej biskup Karl Wenzl v roce 1762 věnoval domu Božímu, takže tento hospitální fond v současnosti – v roce 1843 – činí 12 400 zlatých konvenční mince.

...(text pokračuje popisem míry a stavu budovy)...

Hospitální budova měla pro svou délku trvání a opotřebení již dlouhou dobu potíže sloužit svému účelu; proto se magistrát po dohodě s obecním výborem usnesl v roce 1840 starou hospitální budovu strhnout a na jejím místě vystavět novou, potřebnou budovu. Tento záměr byl povolen guberniálním nařízením z 1. října 1840, č. 53260.

Dne 23. června 1842 byl položen základní kámen této hospitální budovy a při té příležitosti byla do něj vložena následující listina (týkající se hospitálu sv. Anny):

„...proti [nečitelné]... zakladatel [Erbauer] Karl Wenzl... u Matky Kostela... probošt...“

„Hospitál sv. Anny byl v roce 1842 po narození Krista, za vlády Jeho Veličenstva Ferdinanda I., císaře rakouského, a za krajského hejtmana Joh. Nep. svobodného pána Langa z Lobenburgu, šlakvaldským magistrátem za úřadování purkmistra Georga Neidharta a radů Johanna Götze, Zachariáše Hofmanna a Josefa Pfeila, a hospitálního účetního Franze Pfeila, pod dohledem faráře P. Karla Pfanzergla, z prostředků hospitálního fondu postaven.“

„Tento základní kámen zazdili a položili dne 31. března 1842 zedničtí mistři Georg Eppinger a Augustin Haas ze Šlakvaldu. Josef Oberhuber, stavmistr [Baumeister].“

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

[Levá strana, s. 270]

(okraj vlevo:) 1841 — c.k. Mapovací (kadastrální) komise zde

V průběhu roku 1841 byly c.k. mapovací komisí veškeré zdejší pozemky a budovy geometricky vyměřeny a zaměřeny. Viz fol. 320 a 321.

(okraj vlevo:) 1841 — Požár (vypsání z knihy)

V noci ze 17. na 18. prosince 1841 vypukl v lesnickém domě zdejšího c.k. lesního úřadu (Waldamt) č. 46 oheň, jenž byl naštěstí [?] včas potlačen a uhašen, a tak [byla] zvláštní (?) škoda odvrácena (?).

Viděno při kanonické vizitaci dne 14. června 1842.
Antonius [Melzer?], vikář [?].

[Levá strana, dolní část]
(okraj vlevo:) 1842 — Jedna zdejší cese [?] [?] na zdejší kostelní (?) [?] [?] hotovostní (?) [?] kapitál 100 zl. konv. mince [?] kostelnímu [?] [?]

CESE
na žádost (?) slavného magistrátu zde ze dne 21. ledna 1842 č. 53.

Nad kapitálem 100 zl. konv. mince, slovy: jedno sto zlatých konv. mince, který je ujištěn (?) (podle obligace pflaggenwaldského magistrátu ze dne 19. prosince 1839 zapsaný v obligaci, list č. 1 fol. 236 p.v. a též zapsán v zdejší pamětní knize pag. 216) [?] u zdejší [?] [?] [?] [?] — jako [?] kapitál fol. č. [?] 1200 a dům č. 264 spolu s [?] a zahradou č. [?] 404 a 405) na 5 procent uložen, a z něhož na svatojánskou hotovost (?) připadá 5 zl. konv. mince [?] 10 zdejším domácím chudým, s povolením slavného magistrátu rok co rok o letnicích k rozdělení (?) [?], že vždy na každého z nich 30 kr. konv. mince připadne, [?] [pokr.]

[Pravá strana, s. 271]

(okraj vpravo:) 1842 — zdejší cese [?] [?] na zdejší kostelní (?) [?] kapitál 100 zl. konv. mince kostelnímu [?]

[pokračování:] tak aby [?] uvedeným způsobem k zaopatření (?) [?], a jejich [?] [?] [?] obláty (?) bekanntu (?) učinit. Tuto hotovost (?) 100 zl. konv. mince [?] zdejšímu [?] [?], dříve [?] [?], že tatáž [?] zdejší kostelní [?] tak dlouho, dokud bude živ, na mne [?] vyplácet má (?); a já [?] se opětovně [?], tutéž podle vůle zakladatelky (?) na 10 zdejších domácích chudých rozdělit, a o uvedeném rozdělení (?) slavnému magistrátu vždy oznámit (?).

Po mé smrti pak připadne táž hotovost 100 zl. konv. mince na zdejší kostelní (?) jmění, a slavný magistrát má s povolením [?] [?] táž uvedeným způsobem na 10 domácích chudých rozdělit.

Na toto vše je vůle zakladatelky (?). Slavný magistrát [pokr.]

[Pravá strana, dolní část]
[?] [?], a uvedený kapitál 100 zl. konv. mince v kostelním jmění [?] uschování zachovat.

Horní město Pflaggenwald dne 3. února 1842.
Saul Pfannagl m.p., kurát.

Nadační list (?) Theresie Pöttich pro domácí chudé.
(okraj vpravo:) Pöttich [?] 1842 — nadační list

Kuráty:
Zdejší zbožně zesnulá manželka zdejšího měšťana (?) Theresia Pöttich [zanechala] u zdejšího kuráta p. Saula Pfannagla 100 zl. konv. mince (jedno sto zlatých konv. mince) s tím závazkem (?), tento kapitál na 5 procent zúročit (?), a [aby] připadlý roční úrok 5 zl. konv. mince rok co rok o letnicích, kdy je největší nouze mezi chudými [?], mezi 10 zdejších domácích chudých [pokr.]

[Levá strana, s. 272]

(okraj vlevo:) 1842 — Theresia Pöttich, nadační list

[pokračování nadačního listu:] [?] rozdělit, [aby] s povolením slavného magistrátu vždy na každého z nich třicet krejcarů konv. mince připadlo, a jejich jméno [?] až po jejím skonu bekannt (?) učinit.

Podle vůle zbožné zesnulé má zdejší zdejší kurát p. Saul Pfannagl tak dlouho, dokud bude živ, uvedené rozdělení provádět s povolením slavného magistrátu; po [jeho] skonu pak má rozdělení provádět slavný magistrát s povolením [?] [?] kuráta.

Na 100 zl. konv. mince má zdejší kurát p. Saul Pfannagl (podle obligace pflaggenwaldského magistrátu ze dne 19. prosince 1839 zapsané v obligaci, list č. 1 fol. 236 p.v.) [?] u zdejší [?] [?], [?] dvůr a dům (?) č. 268 na jeho [?] [?] k 5 procentům [?] uložen, a [?] [pokr.]

[Levá strana, dolní část]
[?] se [?] [?] [?] na 5 zl. konv. mince ročně 10 zdejším domácím chudým s povolením slavného magistrátu rok co rok o letnicích vyplácet (?), aby vždy na každého z nich 30 kr. konv. mince připadlo (?).

A slavný magistrát se zavazuje (?), po skonu uvedeného kuráta toto rozdělení v tutéž dobu a týmž způsobem s povolením [?] [?] kuráta provádět.

A mimoto má slavný magistrát i [?] [?] kurát tento kapitál — [?] jeho zúročení (?) v jistém uložení — (jak je to [?] [?] vůle zakladatelky), [?] [?] uložit a uschovat.

Tento kapitál 100 zl. konv. mince [?] tu jmenovanou hotovost (?) podle listu ze dne 3. února 1842 zapsán v zdejší pamětní knize pag. 270 na zdejší dům [pokr.]

[Pravá strana, s. 273]

(okraj vpravo:) Theresia Pöttich 1842 — nadační list

[pokračování:] [?] uložen pod podmínkou (?) [?] zachovat (?), že [?] [?] vyslovené vůli zbožné zesnulé zakladatelky zcela (?) naplněno bylo.

Mimoto je tento nadační list ve 3 stejně znějících exemplářích zhotoven, z nichž jeden u zdejšího c.k. zemského úřadu (?), druhý u zdejšího c.k. lesního úřadu (?), a třetí u zdejšího kostelního [?] [?] uschován [?], a zároveň celý svým zněním (?) též v pflaggenwaldské pamětní knize (?) zapsán, pag. 171.

Pflaggenwald dne 3. února 1842.
(pečeť: č. 25) Saul Pfannagl m.p., kurát.

[Pravá strana, dolní část]
Komu pravdivý dík náleží (?),
[?] [?] [?] [?] [?] [?]

V roce 1842 osázené (?) 8 pozemků (gruntů) sv. Jana Evangelisty zde [vynesly]:
102 ½ [?] po 52 zl., činí 5330 zl. konv. mince.
Náklady na obdělání (?) obnášely 4562 zl. konv. mince.
Následně mají [?] příjem [?] nový [?] 768 zl. konv. mince.
Vlastně na každém gruntu příjem 96 zl. konv. mince.

(okraj vpravo:) Čistý příjem 1842 sv. Jana Ev. — farní pozemky (grunty)

[LEVÁ STRANA — nahoře vlevo úřední čísla: „N. 6. 913 pol., dep. 17. dub. 1842"; v levém okraji pozn.: „1842 — Zídka kolem farního dvora — udržuje ji zčásti město, zčásti vlastníci sousedních pozemků.“]

Co se týče vyrovnání mezi vlastníky sousedních pozemků Augustinem Garreisem, Johannem Langem a Wilhelmem Antonem Wagnerem (kterým připadá zřízení poloviny té druhé zídky, jež ohraničuje sousední pozemky proti pozemkům farního dvora) tak, aby ji s plnou závazností [?] zřídili, totiž za vybudování symetrie [?] od obce jakožto vlastníka zřizované druhé poloviny zídky, která má být s ohledem na ostatní vlastníky sousedních pozemků v souvislé linii v celé délce celé zídky postavena na pozemcích Johanna Langa a Augustina Garreise — a aby tito vlastníci tuto sousední zídku, totiž druhou polovinu celé zídky, od Aug. Garreisova zahradního plotu [?] až ke konci pozemku a od něho proti Wilhelmu Wagnerovi se zídkou v souvislé linii na společný náklad postavili: tak se k tomu zmocňuje [?] a tímto se rovněž každému jednotlivému majiteli pozemku oznamuje [?], že tato povinnost vlastníků sousedních pozemků a jejich [?] nesmí v budoucnu doznat újmy.

Magistrát c. k. horního města Šlakvaldu (Schlaggenwald), 22. března 1842.
Georg Neidhart [?], městský rada [?].

[níže, v levém okraji pozn.: „1842 — Hasenbüchl přiškolen k Lobendau.“]
[hlavní text, s úředním číslem „N. 6. 278 pol."] Pokud jde o vyučování dětí z usedlosti Hasenbüchl v Lipsku [?] podle příslušného nařízení vrchního úřadu, je třeba z protokolu školního výboru ze dne 4. února 1842 vyrozumět, že tyto děti jsou přiškoleny k Lobendau, a že je tudíž nutno posílat je do tamní školy.

[PRAVÁ STRANA — strana 275; v pravém okraji nadpisové pozn.: „Andr. Leop. Liebscher 1842", „a. Životopis (Biographie)":]
Pan Andreas Leopold Liebscher, probošt v Maria Schein u Teplic, se zde narodil 27. června 1767 z chudých [?] rodičů. Protože se mu v mládí dostávalo jen málo soustavné [?] výchovy, musel se sám probíjet [?] téměř výhradně soukromým samostudiem [?]. Byl však obdařen bystrým rozumem a vytrvalou [?] pílí, takže se časem stal proboštem v Maria Schein. Byl mužem mírné [?] povahy a nikdy se nehnal [?] za žádnými hodnostmi [?] ve svém duchovním povolání, nýbrž žil tiše a oddán [?] své vlasti [?].

Potom, jak následuje, dostal nejen již v roce 1832 [?] do své služby k odměňování [?] hospitálu v Hasenbüchlu příspěvek 200 fl konv. mince, nýbrž obdržel později ještě 22. května 1842 pro svou službu [?] následující [?] zlatý [?] kalich [?], jak rovněž s následujícím dopisem na c. k. krajský [?] úřad zaslal [?]:

[„b. Dopis ohledně příspěvku [?]"; „1. 200 fl konv. m."; „2. kalich“; „c. Dopis o zaslání.“]

„Dopis [?]: Jeden zbožný [?] náš společný dobrodinec [?] zůstavil [?] po vdově [?] a vdovcích [?] po sobě [?] kalich pro jistou církev [?], který by mi byl ukázán [?]. Tento [?] oltář [?] se mi zalíbil a ihned [?] mi napadlo [?], abych pro svou církev [?] zhotovil podobně provedený [?] stříbrný [?] kalich, který je už dlouhým časem dosti odřený [?] a sotva slouží. Nechal jsem tedy [?] zhotovit podobně [?] vyzdobený [?]…“ [text pokračuje na další straně]

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Některá vlastní jména a sumy ověřeny zvětšením, nejistá místa značena [?].]

[LEVÁ STRANA — strana 276 (nečíslováno); naho­ře dokončení Liebscherova životopisu/dopisu:]
…aby nám Bůh tento [?] dar [?] ne příliš pozdě [?] při dobré volbě [?] dopřát ráčil! [?]

[podpis:] „Vaše Důstojnosti [?] oddaný ctitel [?] — Maria Schein, 17. května 1842 — Andr. Leop. Liebscher.“
[pozn.:] „Pozn.: pan Andr. Leop. Liebscher, probošt v Maria Schein, + 8. listopadu 1846.“

[nadpis:] „Povolení stavebního dříví [?] pro dívčí školu.“
[v levém okraji pozn.: „1842 — Stavební dříví na vytápění [?] dívčí školy povoleno z obecního lesa [?].“]
Poté, co schlaggenwaldský magistrát společně se zástupci obce [?] u příslušného vrchního zemského úřadu [?] podal žádost, aby k vytápění dívčí školy bylo ročně povoleno 6 sáhů [Klafter] palivového dříví a 30 měřic [?] uhlí z obecního lesa — a obecních úředníků [?] vyrozuměno [?] — tak bylo toto z vrchního zemského úřadu výnosem ze 13. července 1842 č. 31716 také povoleno.

[nadpis/pozn. v okraji: „1842 — Druhému učiteli také celá zásoba paliva [?] povolena.“] Druhému učiteli také celou zásobu palivového dříví [?] přidělit [?].

[hlavní text, úř. č. „N. 6. 1156 pol.“] Schlaggenwaldskému magistrátu byl panem školním učitelem [?] zde adresován [?] — Vaše Důstojnosti [?]: Pokud jde o dle protokolu z 2. ledna 1836 N. 6. 6 stanovený [?] plat dívčí pomocné učitelské síly [?] včetně bytu [?] z penězích na otop [?] a z příspěvku na obstarání [?] dříví ve výši 232 fl W.W. — z čehož při srovnání s výsledkem [?] na 322 fl 79 kr stoupl [?], a táž zemská síla [?] vrchním zemským výnosem z 13. července 1842 č. 31716 odhadovaná částka — 60 fl. Skrze přidělení 6 sáhů palivového dříví a 30 měřic uhlí z obecního lesa [?] z příjmů (?) v hotovosti vychází [?] ročně příjem 380 fl 79 kr… načež [?], protože ona dívčí pomocná učitelská síla podle 3.107 W.W. [?] se 80 fl konv. m. dosud [?] vykázána je: tak bylo usneseno, druhému učiteli…

[PRAVÁ STRANA — strana 277; pokračování:] …vyplatit celé částky z penězích na otop [?], jak po vrchním výnosu z 19. března 1841 č. 347 [?] učiteli Fellingerovi [?] polovice měla být odečtena, totiž 1. července [?] kr, protože tato žádost ukazuje [?], že tato síla [?] v jednom roce — totiž od března 1841 do 1842 — pouhý menší příjem [?] 54 fl 2 kr konv. m. má, čehož při jeho služebním platu [?] a nejistotě [?] v žádném zvláštním poměru [?] nestojí [?]. Lze [?] tedy [?] tomuto dobrodinci [?] v hotovosti vyhovět [?].

Magistrát c. k. horního města Šlakvaldu, 23. července [?] 1842.
Georg Neidhart [?], městský rada [?].

[hlavní nadpis:] „Povinnosti zdejších učitelů mimo školní službu.“
[v pravém okraji pozn.: „Závazek povinností [?] 1842 zdejších učitelů vzhledem k obci.“]
Z protokolu sepsaného [?] dne 14. července 1842 N. 6. 1557 pol. ohledně vzájemného projednání [?] povinností zdejších městských školních učitelů [?] vzhledem k oznámení [?] mimo školní službu, totiž k dohledu nad varhanami [?] při církevní [?] službě [?] a při bohoslužbě [?], se mezi zdejšími pány — totiž městskými školními učiteli [?] W.W., Zölnerem [?], Josefem Bauerem [?], Rudolfem Schwaigerem a Thomasem Fellingerem — jednomyslně [?] za přítomnosti zdejších pánů, totiž P. Karla, faráře, a vrchního dozorce školy [?], po projednání s obcí jakožto stranou poskytující příjmy [?] tyto následující závazky [?] ustanovily:
1. Veškeří [?] zdejší školní učitelé mají mimo [?]…

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Jména a sumy ověřeny zvětšením, nejistá místa značena [?].]

[LEVÁ STRANA — pokračování „Povinnosti zdejších učitelů 1842"; v levém okraji pozn.: „1842 — Závazek povinností [?] zdejších učitelů ohledně obce / Co se týče bohoslužby [?]":]
…vědecké [?] vzdělání [?], aby podle politického [?] školního zřízení [?] do jim přidělené [?] třídy [?] vyučovali [?], pod vedením [?] zdejšího faráře [?] a pana arciděkana [?] při církevní [?] službě [?], aniž by za to nějaký zvláštní příplatek [?] jmenován [?] byl, povinni [?] jsou bezplatně [?] do církevní [?] služby [?] zasahovat [?].

[pozn. v okraji: „Kdo dává zpěvní [?] vyučování.“]
2. Pokud jde o to, že jest [?] k vyučování [?] bohoslužebnému [?] zpěvu [?] mládeže [?] povinován [?], tu jest vyučování ve zpěvu na zdejších školách [?], a to po vzájemné [?] dohodě [?], poskytováno všemi [?] učiteli; přitom má nejstarší [?] učitel [?] tu povinnost [?], v dalším [?] vzdělání [?] těch chlapců [?] ve zpěvu [?] se starat [?], proto [?] je nutno [?] oběma učitelům bez nějaké náhrady [?] též i toto vyučování dle pořadí [?] mezi chlapce [?] bez jejich rodičů [?] rozdělit [?].

3. Pokud má jeden či druhý k zpěvnímu [?] vyučování [?] zvlášť způsobilý [?] učitel [?] kvůli [?] svému stáří [?] nebo tělesné [?] slabosti [?] ke splnění [?] té povinnosti [?] sám [?] nestačit [?], tak má [?] to také ostatním [?] dětem [?] nebo dívčímu učiteli [?] připadnout [?]; toto vyučování má dle možnosti [?] bezplatně [?] poskytovat [?], aby tak školní služba [?] nebyla zatížena [?] denními [?] poplatky [?].

[pozn. v okraji: „Kdo nese vyučování chrámového zpěvu [?].“]
4. Theoretické [?] a praktické vyučování chrámovému zpěvu [?] má vždy [?] třetímu [?] učiteli připadnout [?], a to mimo [?] bezplatně [?].

[pozn. v okraji: „Kdo v té či oné třídě učitelem jest [?].“]
5. Nejstarší [?] učitel jest [?] vždy [?] chrámovým ředitelem kůru [?], a má v třetí [?] chlapecké [?] třídě [?]; druhý [?] chlapecký [?] učitel [?] je předzpěvák [?] [?] a v celé chlapecké [?] třídě [?] postaven, druhý [?] učitel je varhaník a obstarává [?] vyučování v první [?] chlapecké [?] třídě [?].

[pozn. v okraji: „Které varhanní knihy [?] má každý [?] učitel obstarat [?].“]
Ke svým úkolům [?] mají tito učitelé [?] též i [?] jeden od druhého [?] dle [?] o církevním [?] roce [?] [?] vyžadovaného [?] uhlí [?] dle [?] registratury [?] [?] při církevních [?] [?], které [?] vyžadované varhanní knihy [?] obstarat [?].

[PRAVÁ STRANA — strana 279; pokračování bodů, v pravém okraji pozn.: „Závazek povinností 1842 zdejších učitelů ohledně obce":]
6. Protože dívčí učitelé [?] mimo [?] do církevní [?] služby [?] při bohoslužbě [?] nezasahují [?], soukromé [?] varhany [?] mít [?] musí — tak rozumí se samo sebou [?], že se [?] v případě [?] poptávky [?] po přednesu [?] při soukromých [?] produkcích [?] vyžadovanou [?] varhanní knihu [?] obstarat [?]. Ostatně [?] je dvorní [?] ředitel kůru [?] a městský školní učitel [?], kterým [?] vedení [?] a pořádání [?] církevní hudby [?] zvláště [?] přísluší [?], povinen [?], do církevní [?] hudby [?] při soukromých [?] produkcích [?] dívčí učitele [?] přede všemi [?] ostatními [?] soukromými [?] hudebníky [?] s přednost­ností [?] do celé [?] hudby s pořádanou (?) zahrnout [?], a kromě toho [?] dívčím učitelům [?] jejich podíl [?] na varhanních [?] tazích [?] poskytnout [?].

Načež [?] tento [?] závazek povinností [?] zdejších městských školních učitelů [?] pro nynější [?] a do budoucna [?] zamýšlené [?] vyrovnání [?] též [?] od stran [?] magistrátu [?] schválen [?] byl: tak se ustanovuje [?], aby [?] se [?] s každým [?] učitelem [?] [?] při nástupu do služby [?] ve farním [?] dohledu [?] [?] a celé [?] pány [?] [?] městskými školními učiteli [?] k vyrovnání [?] a zápisu [?] do školní [?] pamětní knihy [?] sdělil [?].

Magistrát c. k. horního města Šlakvaldu (Schlaggenwald), dne 7. října 1842.
A. Zimmer m.p., zkoušený [?] rada [?].

Nr. 20286.
Potvrzuje se [?]. C. k. krajský úřad Loket (Elbogen), dne 5. ledna 1843.
[podpis] m.p., c. k. krajský komisař [?].

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Pasáže o povinnostech učitelů jsou místy obtížně čitelné; nejistá místa značena [?].]

[LEVÁ STRANA; v levém okraji pozn.: „1842 — Velké sucho.“]
Rok 1842 byl neobyčejně suchý rok. Již celý únor byl velmi jasný, větrný a suchý; jen málokteré zimní setby [?] vzešly [?] na jaře [?] kvůli nedostatku vláhy [?]. Celé jaro a léto [?] téměř ani jedinkrát [?] dostatečně [?] nezapršelo. Obilí [?] sice ještě jakžtakž [?] vzešlo [?]: ale ozim [?] zvláště měl neobyčejnou délku a klasy [?]; to však [?] zrno [?] zůstalo zcela malé [?], avšak bylo dobré [?] v jádře [?]. Brambory [?] zůstaly malé [?] a nedalo se jich [?] mnoho sklidit [?]. Také v tomto roce sklizená [?] otava [?] [?] vyšla [?] z velkého [?] nedostatku [?] vláhy [?] [?] sotva [?], a vůbec [?] zcela [?] sporá [?]. A přesto [?] dalo víno [?] velmi pěkné [?], avšak mlynáři [?] měli velkou nouzi o vodu [?].

[pozn. v okraji: „Prosebné procesí [?] za déšť [?].“]
V 16. neděli po sv. Duchu [?] — dne 4. září [?] — vyšli jsme [?], jak je obvyklé [?], na celý den [?] od 7 hodin ráno [?] až [?] do 5 hodin odpoledne [?] do polí [?] a na pozvání [?] ctihodného [?] magistrátu [?] [?] k pozemkům [?] a [?] na výzvu c. k. [?] magistrátu [?] [?] jeden [?] po druhém [?] do polí, do církve [?] vystupovat [?] a Boha [?] o vydatný [?] déšť [?] prosit.

[pozn. v okraji: „Prosba [?] o déšť [?].“]
V 9 hodin ráno vyšli jsme [?] za tímto účelem [?] též [?] s prosebným [?] procesím [?] a se školní [?] mládeží [?] do kostela sv. Anny [?]. Po cestě [?] jsme se [?] sv. Anny [?] [?] [?], poté [?] bohoslužba [?] sloužena [?]. Po skončené [?] bohoslužbě [?] jsme se [?] do farního [?] kostela [?] zase [?] vrátili [?], a sloužili jsme [?] [?] mši [?] ke cti všech svatých [?]. V samém farním kostele [?] jsme zpívali [?] vybranou [?] píseň [?] „Ó Bože [?] nezná­mý [?] [?]…“ a poté [?] následující [?] modlitbu [?], jak je za všeobecné [?] litanie [?] [?], obzvláště [?] od dušiček [?] [?] a od celého [?] shromážděného [?] sboru [?] [?], která [?] od dušiček [?] [?] zvláštní [?] modlitbu [?] o vydatný [?] déšť [?] obsahovala [?].

[PRAVÁ STRANA — strana 281; pokračování:]
…a poté zpívání [?] [?] „evangelium [?] ke všem svatým [?]" [?]. Pak zůstala [?] bohoslužba [?] až do večera [?] do 5 hodin [?] vystavena [?]. Za toto [?] [?] [?] svatého [?] růžence [?], po skončené [?] litanii [?] [?] vzývání [?] vybraných [?] svatých [?] jmen [?] Ježíš [?], a poté [?] zase [?] modlitba [?] o vydatný [?] déšť [?], a poté [?] následovalo [?] zpívání [?] [?] [?], a tím [?] byla [?] bohoslužba [?] zakončena [?].

[pozn. v okraji: „Mírný déšť.“]
Bylo [?] půl 6 hodin [?], když jsme vyšli [?] z kostela [?]; o půl 6 hodině [?] počalo [?] mírně [?] pršet [?], a [?] [?] [?] pršelo [?] až [?] hluboko [?] do noci [?]. Nebyl [?] to sice [?] žádný [?] vydatný [?] déšť [?], ale [?] byl [?] vítaný [?] všem [?].

[pozn. v okraji: „Vydatný déšť.“]
Po [?] 21. září [?] zapršelo [?] vydatně [?], pršelo [?] celých [?] 24 hodin [?] [?], ale [?] [?] [?].

[pozn. v okraji: „1842 — Z nedostatku polních plodin.“]
Naprosto [?] bylo [?] tohoto roku [?] velmi málo [?] sklizeno [?] než [?] jiná [?] léta [?], a [?] tato [?] sklizeň [?] [?] sotva [?] do [?] teplé [?] zemské [?] horní [?] [?] Šlakvaldu [?], takže [?] na jaře [?] 1843 [?] [?] málo [?] potravin [?] [?], pročež [?] musí [?] lidé [?] o setbu [?] a brambory [?] sotva [?] z [?] obilí [?] samého [?] žít [?]; a [?] poté [?], že [?] obilí [?] [?] až do konce [?] [?] 14 dní [?] [?] [?] v ceně [?] stouplo [?]; nyní [?] platilo [?] [tabulka cen / „Velká drahota 1843"; sloupce fl | kr]:
1 strych [Strich] pšenice — 9 fl 36
1 strych žita [Korn] — 8 fl 24
1 strych ječmene [Gerste] — 6 fl 24
1 strych ovsa [Haber] — 4 fl 24
1 strych brambor [Erdäpfel] — 1 fl 48
1 bochník chleba o váze 5 liber — 20 kr
A tato drahota [?] byla o to nesnesitelnější [?], že [?] [?] [?]… [pokračuje na další straně]

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Líčení procesí za déšť je místy nečitelné; nejistá místa značena [?]. Ceny v tabulce ověřeny zvětšením.]

[LEVÁ STRANA — strana 282 (nečíslováno); naho­ře pokračování o suchu a procesích:]
…[?] šly [?], a lidé [?] žádnou [?] změnu [?] nezpozorovali [?].

[v levém okraji pozn.: „1843 — Kaple navštíveny [?].“]
Ve [?] dnech [?] [?] velikonočních [?] svátků [?]. Dne 15. března 1843 byly [?] v noci [?] [?] kostelní zpěvy [?] [?] do [?] sv. Maria-kaple [?] přeneseny [?], a nejen [?] zajaté [?] [?] [?] [?] celé [?] [?], nýbrž [?] také [?] na [?] [?] oltáři [?] sloužena [?]. Dne 18. dubna 1843 jsme se [?] zase [?] [?] do sv. Maria-kaple [?] a též [?] do sv. Josefovy [?] kaple [?] uchýlili [?], a nejen [?] [?] na obou [?] [?] [?] a oltář [?] [?], nýbrž [?] i u oltáře [?] samého [?] mši [?] [?].

[nadpis:] „Z [?] měšťanského [?] hospitálu [?] budova [?] se nově staví.“
[v levém okraji pozn.: „1842 — Měšťanská [?] hospitální budova [?] se nově staví [?].“]
Již [?] v 16. století [?] vznikla [?] z [?] horlivosti [?] zdejších [?] měšťanů [?] [?] povinnost [?] [?] proti [?] spoluobčanům [?] [?], totiž [?] [?] dobrovolné [?] dary [?] pro [?] týž [?] [?] [?], až [?] [?] do poloviny [?] 17. století [?]. Tehdy [?] stála [?] již [?] hospitální budova [?] [?], která [?] vhodná [?] byla [?], [?] [?] měšťanům [?] [?] [?], a [?] jim [?] útulek [?] a [?] obživu [?] poskytnout [?]; tehdy [?] sestával [?] [?] [?] zakládací [?] kapitál [?] v [?] obnosu [?] 5658 zlatých [?], jež [?] [?] k [?] hotovostnímu [?] [?] [?] hodil [?]. Načež [?] dále [?] [?] hospitální fond [?] [?] [?] [?] [?] vystavěl [?] od [?] biskupa [?] [?] [?] Karl Wenzl [?], v roce [?] 1762 [?] [?] [?] 8 [?] [?] u [?] [?] [?] — domu Božímu [?] věnoval [?], totiž [?], že [?] tento [?] hospitální fond [?] v současnosti [?] — v roce 1843 — činí [?] 12 400 zlatých [?] konv. mince [?].

K [?] míře [?] [?] [?] [?]…

[PRAVÁ STRANA — strana 283; v pravém okraji pozn.: „Hospitál se staví 1842 / nově staví [?]":]
…hospitální budova [?] měla [?] štíty [?] [?] kvůli [?] své [?] [?] [?], kvůli [?] své [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] delší [?] dobu [?] již [?] [?] nemohla [?] sloužit [?]; proto [?] [?] magistrát [?] po dohodě [?] s obecním [?] výborem [?] [?] v roce 1840 [?], starou [?] hospitální budovu [?] strhnout [?] a [?] na [?] jejím [?] místě [?] novou [?], [?] nutnou [?] [?] vystavět [?]. Tento [?] [?] byl [?] dle [?] guberniálního [?] nařízení [?] z 1. října 1840 č. 53260 [?] [?] [?] povolen [?], že [?] [?] [?] [?] jen [?] [?] před [?] [?] lety [?] [?] postavený [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?], avšak [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?].

Dne 23. června 1842 byl [?] základní kámen [?] této [?] hospitální [?] budovy [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] 15 [?] [?] [?] [?] [?] [?], a [?] [?] [?] [?] [?] [?] následující [?] listinu [?] vloženo [?] [?] [hospitál sv. Anny; text listiny, řádky v uvozovkách]:
„… [?] [?] [?] [?] [?] proti [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] Erbauer [zakladatel/stavitel] [?] [?] Karl Wenzl [?] [?], [?] u [?] Matky [?] Kostela [?] [?], [?] [?] probošt [?] [?], …
„… Spital — hospitál sv. Anny u sv. Anny [?] byl [?] v roce 1842 po narození Krista [?] za vlády [?] Jeho [?] Veličenstva [?] Ferdinanda I., císaře rakouského [?], a [?] [?] [?] krajského [?] hejtmana [?] [?] Joh. Nep. [?] svobodného pána [?] Langa z [?] Lobenburgu [?], šlakvaldským [?] magistrátem [?] za [?] úřadování [?] purkmistra [?] Georga Neidharta [?] a [?] radů [?] Johanna Götze [?], Zachariáše Hofmanna [?] a [?] Josefa Pfeila [?], a [?] hospitálního [?] účetního [?] [?] Franze Pfeila [?] [?], pod [?] dohledem [?] [?] faráře [?] P. Karla Pfanzergla [?] z [?] [?] [?] hospitálního fondu [?] [?] postaven [?].
„… Tento [?] základní kámen [?] [?] c. k. [?] krajské [?] [?] zedničtí mistři [?] [?] Georg Eppinger [?] a [?] Augustin Haas [?] ve Šlakvaldu [?] [?] [?] [?] a [?] [?], zazděn [?] a [?] [?] dne 31. března 1842. Josef Oberhuber [?], stavmistr [Baumeister].

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Listina o základním kameni je psána drobně a místy téměř nečitelně; mnohá místa značena [?]. Jména a roky ověřovány zvětšením.]

Farní kronika 1836–1943 · děkan František Pötschner / kaplan Carl Pfannagl Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Stránka kroniky (č. 316–317) se týká školství v okolí Horního Slavkova (Schlaggenwald) v letech 1828–1846: schválení nové stanice školního pomocníka v Habartově, potvrzení a zřízení škol ve Gfellu, Roßhaidu, Tageleßi, Schönwehru a Müllriedu, a spor o obilní desátek, který má obec Gfell nadále odvádět hornoslavkovským učitelům.

Vysoké zemské místo (gubernium) v roce 1842 schválilo zřízení nové stanice školního pomocníka v Habartově. Důvodem bylo, že vzdálenost od mateřské školy v Horním Slavkově (Schlaggenwald) činila zřízení vlastní školy pro habartovskou školní mládež nanejvýš žádoucí. Formální zřízení nové stanice, navržené c. k. krajským úřadem a pražskou konsistoří, bylo tímto schváleno. C. k. krajský úřad měl o tom notou z 29. března 1842, č. 5030, informovat c. k. státní účetnictví, aby zajistilo další příslušné kroky s konečným rozhodnutím. Zároveň měl na základě dvou komisních protokolů připravit návrh zřizovací listiny školy a nechat vyhotovit příjmovou seznam (patrně evidenci) v místě označeném jako Dorn (nejisté čtení) Marien, který měl být spolu se jmenným seznamem školních dětí předložen prostřednictvím c. k. státního účetnictví.

Dále je zaznamenáno, že školní stanice ve Gfellu (nejisté čtení) byla vysokým zemským gubernálním vrchním úřadem potvrzena výnosem z 28. prosince 1828, č. 41291. Ohledně škol v Roßhaidu, Tageleßi, Schönwehru a Müllriedu (místní jména nejistá) se vrchní úřad vyjádřil výnosem z 30. srpna 1829, č. 11270, o jejich zřízení a počtu, přičemž tyto vyučovací ústavy byly vysokým zemským místem schváleny. Zprávu o tom vydal vrchní úřad v Bečově (Petschau) dne 6. července 1846, podepsán vrchním úředním správcem (Oberamtmannem).

Na následující straně je uvedena zpráva vrchního úřadu Bečov (Oberamt Petschau) určená hornoslavkovským (schlaggenwaldským) městským učitelům – panu Wilibaldu Zölgnerovi (jméno nejisté), Josephu Fendlovi a Josephu Trimlovi. Velmi slovutný c. k. krajský úřad v Lokti dekretem z 21. května 1841, č. 6056, sdělil: Protože obec Gfell na panství Bečov byla z Horního Slavkova pouze vyškolena (tedy vyňata ze školního obvodu), nikoli však současně vyfařena (přidělena k jiné faře), má tato obec podle vysokých dekretů studijní dvorské komise z 22. července 1837, č. 4193, a z 15. září 1839, č. 4938, i nadále odvádět daňově-fasní obilní desátek hornoslavkovským učitelům. Stížnost obce Gfell v této věci byla proto zamítnuta. Hornoslavkovští učitelé jsou však oprávněni tyto poplatky zpětně vybírat teprve od 24. ledna 1839, tedy ode dne, kdy o jejich opětovné přiznání požádali – o vrácení poplatků, které Gfellští v dobré víře případně už odvedli svému učiteli ve Gfellu, tedy nemůže být řeč. O tomto byli páni městští učitelé Wilibald Zölgner, Joseph Fendl a Joseph Triml v Horním Slavkově, jakož i obec Gfell, vyrozuměni k vědomí a příslušnému řízení. Zprávu vydal vrchní úřad v Bečově dne 1. června 1841, podepsán vrchním úředním správcem Fr. Michem (jméno nejisté).

Na závěr stránky je poznámka, že desátkové a školní docházkové tabulky (přesné označení nejisté) jsou uvedeny na straně 326.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

LEVÁ STRANA:

316

[na okraji: 1842 — Vysoké zemské místo (gubernium) schvaluje zřízení nové stanice školního pomocníka v Habartově.]

[pokračování] ...od mateřské školy v Horním Slavkově (Schlaggenwald) činí existenci vlastní školy pro habartovskou školní mládež nanejvýš žádoucí: tak se c. k. krajským úřadem a pražskou konsistoří navržené formální zřízení nové stanice školního pomocníka v Habartově schvaluje. O čemž c. k. krajský úřad za zpětného přiložení příloh notou zaslanou dne 29. března 1842 č. 5030 c. k. státnímu účetnictví k dalšímu příslušnému opatření s konečným rozhodnutím (?) ve známost uvede; rovněž má na základě zmíněných dvou komisních protokolů sestavit návrh zřizovací listiny školy, jakož i nechat vyhotovit příjmovou seanci (?) v [Dorn (?)] Marien, a tu jim pak za připojení nejbližšího, jména přesně dokládajícího seznamu školních dětí cestou c. k. státního účetnictví sem předložit. ——

N. 1810 pol.
Slovutný vrchní úřad (Löbliches Oberamt),
Školní stanice ve Gfellu (?) byla vys. gub. vrchním úřadem z 28. prosince 1828 č. 41291 potvrzena; ohledně škol v Roßhaidu (?), Tageleßi (?), Schönwehru (?) a Müllriedu (?) se vysoce slovutný vrchní úřad výnosem z 30. srpna 1829 č. 11270 o zřízení [škol] a o jejich [počtu] vyslovil [tak], že tyto vyučovací ústavy byly vysokým zemským místem schváleny. Vrchní úřad Bečov (Petschau) dne 6. července 1846. [podpis] Vrchní úřední správce (Oberamtmann).

[na okraji: Nové školy: Gfell, Roßhaid, Tageleß, Schönwehr a Müllried jsou vysokým zemským místem schváleny.]

PRAVÁ STRANA:

317
Vrchní úřad Bečov (Oberamt Petschau) N. E. 1251 pol.
Městským učitelům panu Wilibaldu Zölgnerovi (?), Josephu Fendlovi a Josephu Trimlovi v Horním Slavkově (Schlaggenwald).

[na okraji: Loketský c. k. krajský úřad přikazuje zdejším učitelům jim od Gfellu ucházející obilní desátek nezbytně (?).]

Velmi slovutný c. k. krajský úřad dekretem z 21. května 1841 č. 6056 sem oznámil následující: Protože panství Bečov, obec Gfell, bylo z Horního Slavkova pouze vyškoleno (vyňato ze školního obvodu), nikoli však zároveň vyfařeno (přiděleno k jiné faře): tak má táž obec dle vysokých dekretů studijní dvorské komise z 22. července 1837 č. 4193 a z 15. září 1839 č. 4938 daňově-fasní obilní desátek opět hornoslavkovským učitelům odvádět, a tudíž je gfellská obec se svou v tom ohledu podanou stížností odmítnuta. Avšak hornoslavkovští učitelé jsou ke zpětnému vybírání těchto poplatků oprávněni teprve od 24. ledna 1839 — jakožto ode dne, kdy o opětovné přiznání těchto poplatků požádali, a o vrácení poplatků, jež Gfellští v dobré víře snad již svému učiteli ve Gfellu odvedli, hornoslavkovským učitelům nemůže být řeč. O tomto se páni městští učitelé Wilibald Zölgner (?), Joseph Fendl a Joseph Triml v Horním Slavkově, jakož i obec Gfell, ke vědomí a k řízení se [tím] uvědomují. Vrchní úřad Bečov dne 1. června 1841. [podpis] Fr. Mich (?), vrchní úřední správce.

Pozn. Desátkové a školní [docházkové (?)] tabulky [viz] na straně 326.