[Levá strana, s. 270]

(okraj vlevo:) 1841 — c.k. Mapovací (kadastrální) komise zde

V průběhu roku 1841 byly c.k. mapovací komisí veškeré zdejší pozemky a budovy geometricky vyměřeny a zaměřeny. Viz fol. 320 a 321.

(okraj vlevo:) 1841 — Požár (vypsání z knihy)

V noci ze 17. na 18. prosince 1841 vypukl v lesnickém domě zdejšího c.k. lesního úřadu (Waldamt) č. 46 oheň, jenž byl naštěstí [?] včas potlačen a uhašen, a tak [byla] zvláštní (?) škoda odvrácena (?).

Viděno při kanonické vizitaci dne 14. června 1842.
Antonius [Melzer?], vikář [?].

[Levá strana, dolní část]
(okraj vlevo:) 1842 — Jedna zdejší cese [?] [?] na zdejší kostelní (?) [?] [?] hotovostní (?) [?] kapitál 100 zl. konv. mince [?] kostelnímu [?] [?]

CESE
na žádost (?) slavného magistrátu zde ze dne 21. ledna 1842 č. 53.

Nad kapitálem 100 zl. konv. mince, slovy: jedno sto zlatých konv. mince, který je ujištěn (?) (podle obligace pflaggenwaldského magistrátu ze dne 19. prosince 1839 zapsaný v obligaci, list č. 1 fol. 236 p.v. a též zapsán v zdejší pamětní knize pag. 216) [?] u zdejší [?] [?] [?] [?] — jako [?] kapitál fol. č. [?] 1200 a dům č. 264 spolu s [?] a zahradou č. [?] 404 a 405) na 5 procent uložen, a z něhož na svatojánskou hotovost (?) připadá 5 zl. konv. mince [?] 10 zdejším domácím chudým, s povolením slavného magistrátu rok co rok o letnicích k rozdělení (?) [?], že vždy na každého z nich 30 kr. konv. mince připadne, [?] [pokr.]

[Pravá strana, s. 271]

(okraj vpravo:) 1842 — zdejší cese [?] [?] na zdejší kostelní (?) [?] kapitál 100 zl. konv. mince kostelnímu [?]

[pokračování:] tak aby [?] uvedeným způsobem k zaopatření (?) [?], a jejich [?] [?] [?] obláty (?) bekanntu (?) učinit. Tuto hotovost (?) 100 zl. konv. mince [?] zdejšímu [?] [?], dříve [?] [?], že tatáž [?] zdejší kostelní [?] tak dlouho, dokud bude živ, na mne [?] vyplácet má (?); a já [?] se opětovně [?], tutéž podle vůle zakladatelky (?) na 10 zdejších domácích chudých rozdělit, a o uvedeném rozdělení (?) slavnému magistrátu vždy oznámit (?).

Po mé smrti pak připadne táž hotovost 100 zl. konv. mince na zdejší kostelní (?) jmění, a slavný magistrát má s povolením [?] [?] táž uvedeným způsobem na 10 domácích chudých rozdělit.

Na toto vše je vůle zakladatelky (?). Slavný magistrát [pokr.]

[Pravá strana, dolní část]
[?] [?], a uvedený kapitál 100 zl. konv. mince v kostelním jmění [?] uschování zachovat.

Horní město Pflaggenwald dne 3. února 1842.
Saul Pfannagl m.p., kurát.

Nadační list (?) Theresie Pöttich pro domácí chudé.
(okraj vpravo:) Pöttich [?] 1842 — nadační list

Kuráty:
Zdejší zbožně zesnulá manželka zdejšího měšťana (?) Theresia Pöttich [zanechala] u zdejšího kuráta p. Saula Pfannagla 100 zl. konv. mince (jedno sto zlatých konv. mince) s tím závazkem (?), tento kapitál na 5 procent zúročit (?), a [aby] připadlý roční úrok 5 zl. konv. mince rok co rok o letnicích, kdy je největší nouze mezi chudými [?], mezi 10 zdejších domácích chudých [pokr.]

[Levá strana, s. 272]

(okraj vlevo:) 1842 — Theresia Pöttich, nadační list

[pokračování nadačního listu:] [?] rozdělit, [aby] s povolením slavného magistrátu vždy na každého z nich třicet krejcarů konv. mince připadlo, a jejich jméno [?] až po jejím skonu bekannt (?) učinit.

Podle vůle zbožné zesnulé má zdejší zdejší kurát p. Saul Pfannagl tak dlouho, dokud bude živ, uvedené rozdělení provádět s povolením slavného magistrátu; po [jeho] skonu pak má rozdělení provádět slavný magistrát s povolením [?] [?] kuráta.

Na 100 zl. konv. mince má zdejší kurát p. Saul Pfannagl (podle obligace pflaggenwaldského magistrátu ze dne 19. prosince 1839 zapsané v obligaci, list č. 1 fol. 236 p.v.) [?] u zdejší [?] [?], [?] dvůr a dům (?) č. 268 na jeho [?] [?] k 5 procentům [?] uložen, a [?] [pokr.]

[Levá strana, dolní část]
[?] se [?] [?] [?] na 5 zl. konv. mince ročně 10 zdejším domácím chudým s povolením slavného magistrátu rok co rok o letnicích vyplácet (?), aby vždy na každého z nich 30 kr. konv. mince připadlo (?).

A slavný magistrát se zavazuje (?), po skonu uvedeného kuráta toto rozdělení v tutéž dobu a týmž způsobem s povolením [?] [?] kuráta provádět.

A mimoto má slavný magistrát i [?] [?] kurát tento kapitál — [?] jeho zúročení (?) v jistém uložení — (jak je to [?] [?] vůle zakladatelky), [?] [?] uložit a uschovat.

Tento kapitál 100 zl. konv. mince [?] tu jmenovanou hotovost (?) podle listu ze dne 3. února 1842 zapsán v zdejší pamětní knize pag. 270 na zdejší dům [pokr.]

[Pravá strana, s. 273]

(okraj vpravo:) Theresia Pöttich 1842 — nadační list

[pokračování:] [?] uložen pod podmínkou (?) [?] zachovat (?), že [?] [?] vyslovené vůli zbožné zesnulé zakladatelky zcela (?) naplněno bylo.

Mimoto je tento nadační list ve 3 stejně znějících exemplářích zhotoven, z nichž jeden u zdejšího c.k. zemského úřadu (?), druhý u zdejšího c.k. lesního úřadu (?), a třetí u zdejšího kostelního [?] [?] uschován [?], a zároveň celý svým zněním (?) též v pflaggenwaldské pamětní knize (?) zapsán, pag. 171.

Pflaggenwald dne 3. února 1842.
(pečeť: č. 25) Saul Pfannagl m.p., kurát.

[Pravá strana, dolní část]
Komu pravdivý dík náleží (?),
[?] [?] [?] [?] [?] [?]

V roce 1842 osázené (?) 8 pozemků (gruntů) sv. Jana Evangelisty zde [vynesly]:
102 ½ [?] po 52 zl., činí 5330 zl. konv. mince.
Náklady na obdělání (?) obnášely 4562 zl. konv. mince.
Následně mají [?] příjem [?] nový [?] 768 zl. konv. mince.
Vlastně na každém gruntu příjem 96 zl. konv. mince.

(okraj vpravo:) Čistý příjem 1842 sv. Jana Ev. — farní pozemky (grunty)

[LEVÁ STRANA — nahoře vlevo úřední čísla: „N. 6. 913 pol., dep. 17. dub. 1842"; v levém okraji pozn.: „1842 — Zídka kolem farního dvora — udržuje ji zčásti město, zčásti vlastníci sousedních pozemků.“]

Co se týče vyrovnání mezi vlastníky sousedních pozemků Augustinem Garreisem, Johannem Langem a Wilhelmem Antonem Wagnerem (kterým připadá zřízení poloviny té druhé zídky, jež ohraničuje sousední pozemky proti pozemkům farního dvora) tak, aby ji s plnou závazností [?] zřídili, totiž za vybudování symetrie [?] od obce jakožto vlastníka zřizované druhé poloviny zídky, která má být s ohledem na ostatní vlastníky sousedních pozemků v souvislé linii v celé délce celé zídky postavena na pozemcích Johanna Langa a Augustina Garreise — a aby tito vlastníci tuto sousední zídku, totiž druhou polovinu celé zídky, od Aug. Garreisova zahradního plotu [?] až ke konci pozemku a od něho proti Wilhelmu Wagnerovi se zídkou v souvislé linii na společný náklad postavili: tak se k tomu zmocňuje [?] a tímto se rovněž každému jednotlivému majiteli pozemku oznamuje [?], že tato povinnost vlastníků sousedních pozemků a jejich [?] nesmí v budoucnu doznat újmy.

Magistrát c. k. horního města Šlakvaldu (Schlaggenwald), 22. března 1842.
Georg Neidhart [?], městský rada [?].

[níže, v levém okraji pozn.: „1842 — Hasenbüchl přiškolen k Lobendau.“]
[hlavní text, s úředním číslem „N. 6. 278 pol."] Pokud jde o vyučování dětí z usedlosti Hasenbüchl v Lipsku [?] podle příslušného nařízení vrchního úřadu, je třeba z protokolu školního výboru ze dne 4. února 1842 vyrozumět, že tyto děti jsou přiškoleny k Lobendau, a že je tudíž nutno posílat je do tamní školy.

[PRAVÁ STRANA — strana 275; v pravém okraji nadpisové pozn.: „Andr. Leop. Liebscher 1842", „a. Životopis (Biographie)":]
Pan Andreas Leopold Liebscher, probošt v Maria Schein u Teplic, se zde narodil 27. června 1767 z chudých [?] rodičů. Protože se mu v mládí dostávalo jen málo soustavné [?] výchovy, musel se sám probíjet [?] téměř výhradně soukromým samostudiem [?]. Byl však obdařen bystrým rozumem a vytrvalou [?] pílí, takže se časem stal proboštem v Maria Schein. Byl mužem mírné [?] povahy a nikdy se nehnal [?] za žádnými hodnostmi [?] ve svém duchovním povolání, nýbrž žil tiše a oddán [?] své vlasti [?].

Potom, jak následuje, dostal nejen již v roce 1832 [?] do své služby k odměňování [?] hospitálu v Hasenbüchlu příspěvek 200 fl konv. mince, nýbrž obdržel později ještě 22. května 1842 pro svou službu [?] následující [?] zlatý [?] kalich [?], jak rovněž s následujícím dopisem na c. k. krajský [?] úřad zaslal [?]:

[„b. Dopis ohledně příspěvku [?]"; „1. 200 fl konv. m."; „2. kalich“; „c. Dopis o zaslání.“]

„Dopis [?]: Jeden zbožný [?] náš společný dobrodinec [?] zůstavil [?] po vdově [?] a vdovcích [?] po sobě [?] kalich pro jistou církev [?], který by mi byl ukázán [?]. Tento [?] oltář [?] se mi zalíbil a ihned [?] mi napadlo [?], abych pro svou církev [?] zhotovil podobně provedený [?] stříbrný [?] kalich, který je už dlouhým časem dosti odřený [?] a sotva slouží. Nechal jsem tedy [?] zhotovit podobně [?] vyzdobený [?]…“ [text pokračuje na další straně]

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Některá vlastní jména a sumy ověřeny zvětšením, nejistá místa značena [?].]

[LEVÁ STRANA — strana 276 (nečíslováno); naho­ře dokončení Liebscherova životopisu/dopisu:]
…aby nám Bůh tento [?] dar [?] ne příliš pozdě [?] při dobré volbě [?] dopřát ráčil! [?]

[podpis:] „Vaše Důstojnosti [?] oddaný ctitel [?] — Maria Schein, 17. května 1842 — Andr. Leop. Liebscher.“
[pozn.:] „Pozn.: pan Andr. Leop. Liebscher, probošt v Maria Schein, + 8. listopadu 1846.“

[nadpis:] „Povolení stavebního dříví [?] pro dívčí školu.“
[v levém okraji pozn.: „1842 — Stavební dříví na vytápění [?] dívčí školy povoleno z obecního lesa [?].“]
Poté, co schlaggenwaldský magistrát společně se zástupci obce [?] u příslušného vrchního zemského úřadu [?] podal žádost, aby k vytápění dívčí školy bylo ročně povoleno 6 sáhů [Klafter] palivového dříví a 30 měřic [?] uhlí z obecního lesa — a obecních úředníků [?] vyrozuměno [?] — tak bylo toto z vrchního zemského úřadu výnosem ze 13. července 1842 č. 31716 také povoleno.

[nadpis/pozn. v okraji: „1842 — Druhému učiteli také celá zásoba paliva [?] povolena.“] Druhému učiteli také celou zásobu palivového dříví [?] přidělit [?].

[hlavní text, úř. č. „N. 6. 1156 pol.“] Schlaggenwaldskému magistrátu byl panem školním učitelem [?] zde adresován [?] — Vaše Důstojnosti [?]: Pokud jde o dle protokolu z 2. ledna 1836 N. 6. 6 stanovený [?] plat dívčí pomocné učitelské síly [?] včetně bytu [?] z penězích na otop [?] a z příspěvku na obstarání [?] dříví ve výši 232 fl W.W. — z čehož při srovnání s výsledkem [?] na 322 fl 79 kr stoupl [?], a táž zemská síla [?] vrchním zemským výnosem z 13. července 1842 č. 31716 odhadovaná částka — 60 fl. Skrze přidělení 6 sáhů palivového dříví a 30 měřic uhlí z obecního lesa [?] z příjmů (?) v hotovosti vychází [?] ročně příjem 380 fl 79 kr… načež [?], protože ona dívčí pomocná učitelská síla podle 3.107 W.W. [?] se 80 fl konv. m. dosud [?] vykázána je: tak bylo usneseno, druhému učiteli…

[PRAVÁ STRANA — strana 277; pokračování:] …vyplatit celé částky z penězích na otop [?], jak po vrchním výnosu z 19. března 1841 č. 347 [?] učiteli Fellingerovi [?] polovice měla být odečtena, totiž 1. července [?] kr, protože tato žádost ukazuje [?], že tato síla [?] v jednom roce — totiž od března 1841 do 1842 — pouhý menší příjem [?] 54 fl 2 kr konv. m. má, čehož při jeho služebním platu [?] a nejistotě [?] v žádném zvláštním poměru [?] nestojí [?]. Lze [?] tedy [?] tomuto dobrodinci [?] v hotovosti vyhovět [?].

Magistrát c. k. horního města Šlakvaldu, 23. července [?] 1842.
Georg Neidhart [?], městský rada [?].

[hlavní nadpis:] „Povinnosti zdejších učitelů mimo školní službu.“
[v pravém okraji pozn.: „Závazek povinností [?] 1842 zdejších učitelů vzhledem k obci.“]
Z protokolu sepsaného [?] dne 14. července 1842 N. 6. 1557 pol. ohledně vzájemného projednání [?] povinností zdejších městských školních učitelů [?] vzhledem k oznámení [?] mimo školní službu, totiž k dohledu nad varhanami [?] při církevní [?] službě [?] a při bohoslužbě [?], se mezi zdejšími pány — totiž městskými školními učiteli [?] W.W., Zölnerem [?], Josefem Bauerem [?], Rudolfem Schwaigerem a Thomasem Fellingerem — jednomyslně [?] za přítomnosti zdejších pánů, totiž P. Karla, faráře, a vrchního dozorce školy [?], po projednání s obcí jakožto stranou poskytující příjmy [?] tyto následující závazky [?] ustanovily:
1. Veškeří [?] zdejší školní učitelé mají mimo [?]…

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Jména a sumy ověřeny zvětšením, nejistá místa značena [?].]

[LEVÁ STRANA — pokračování „Povinnosti zdejších učitelů 1842"; v levém okraji pozn.: „1842 — Závazek povinností [?] zdejších učitelů ohledně obce / Co se týče bohoslužby [?]":]
…vědecké [?] vzdělání [?], aby podle politického [?] školního zřízení [?] do jim přidělené [?] třídy [?] vyučovali [?], pod vedením [?] zdejšího faráře [?] a pana arciděkana [?] při církevní [?] službě [?], aniž by za to nějaký zvláštní příplatek [?] jmenován [?] byl, povinni [?] jsou bezplatně [?] do církevní [?] služby [?] zasahovat [?].

[pozn. v okraji: „Kdo dává zpěvní [?] vyučování.“]
2. Pokud jde o to, že jest [?] k vyučování [?] bohoslužebnému [?] zpěvu [?] mládeže [?] povinován [?], tu jest vyučování ve zpěvu na zdejších školách [?], a to po vzájemné [?] dohodě [?], poskytováno všemi [?] učiteli; přitom má nejstarší [?] učitel [?] tu povinnost [?], v dalším [?] vzdělání [?] těch chlapců [?] ve zpěvu [?] se starat [?], proto [?] je nutno [?] oběma učitelům bez nějaké náhrady [?] též i toto vyučování dle pořadí [?] mezi chlapce [?] bez jejich rodičů [?] rozdělit [?].

3. Pokud má jeden či druhý k zpěvnímu [?] vyučování [?] zvlášť způsobilý [?] učitel [?] kvůli [?] svému stáří [?] nebo tělesné [?] slabosti [?] ke splnění [?] té povinnosti [?] sám [?] nestačit [?], tak má [?] to také ostatním [?] dětem [?] nebo dívčímu učiteli [?] připadnout [?]; toto vyučování má dle možnosti [?] bezplatně [?] poskytovat [?], aby tak školní služba [?] nebyla zatížena [?] denními [?] poplatky [?].

[pozn. v okraji: „Kdo nese vyučování chrámového zpěvu [?].“]
4. Theoretické [?] a praktické vyučování chrámovému zpěvu [?] má vždy [?] třetímu [?] učiteli připadnout [?], a to mimo [?] bezplatně [?].

[pozn. v okraji: „Kdo v té či oné třídě učitelem jest [?].“]
5. Nejstarší [?] učitel jest [?] vždy [?] chrámovým ředitelem kůru [?], a má v třetí [?] chlapecké [?] třídě [?]; druhý [?] chlapecký [?] učitel [?] je předzpěvák [?] [?] a v celé chlapecké [?] třídě [?] postaven, druhý [?] učitel je varhaník a obstarává [?] vyučování v první [?] chlapecké [?] třídě [?].

[pozn. v okraji: „Které varhanní knihy [?] má každý [?] učitel obstarat [?].“]
Ke svým úkolům [?] mají tito učitelé [?] též i [?] jeden od druhého [?] dle [?] o církevním [?] roce [?] [?] vyžadovaného [?] uhlí [?] dle [?] registratury [?] [?] při církevních [?] [?], které [?] vyžadované varhanní knihy [?] obstarat [?].

[PRAVÁ STRANA — strana 279; pokračování bodů, v pravém okraji pozn.: „Závazek povinností 1842 zdejších učitelů ohledně obce":]
6. Protože dívčí učitelé [?] mimo [?] do církevní [?] služby [?] při bohoslužbě [?] nezasahují [?], soukromé [?] varhany [?] mít [?] musí — tak rozumí se samo sebou [?], že se [?] v případě [?] poptávky [?] po přednesu [?] při soukromých [?] produkcích [?] vyžadovanou [?] varhanní knihu [?] obstarat [?]. Ostatně [?] je dvorní [?] ředitel kůru [?] a městský školní učitel [?], kterým [?] vedení [?] a pořádání [?] církevní hudby [?] zvláště [?] přísluší [?], povinen [?], do církevní [?] hudby [?] při soukromých [?] produkcích [?] dívčí učitele [?] přede všemi [?] ostatními [?] soukromými [?] hudebníky [?] s přednost­ností [?] do celé [?] hudby s pořádanou (?) zahrnout [?], a kromě toho [?] dívčím učitelům [?] jejich podíl [?] na varhanních [?] tazích [?] poskytnout [?].

Načež [?] tento [?] závazek povinností [?] zdejších městských školních učitelů [?] pro nynější [?] a do budoucna [?] zamýšlené [?] vyrovnání [?] též [?] od stran [?] magistrátu [?] schválen [?] byl: tak se ustanovuje [?], aby [?] se [?] s každým [?] učitelem [?] [?] při nástupu do služby [?] ve farním [?] dohledu [?] [?] a celé [?] pány [?] [?] městskými školními učiteli [?] k vyrovnání [?] a zápisu [?] do školní [?] pamětní knihy [?] sdělil [?].

Magistrát c. k. horního města Šlakvaldu (Schlaggenwald), dne 7. října 1842.
A. Zimmer m.p., zkoušený [?] rada [?].

Nr. 20286.
Potvrzuje se [?]. C. k. krajský úřad Loket (Elbogen), dne 5. ledna 1843.
[podpis] m.p., c. k. krajský komisař [?].

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Pasáže o povinnostech učitelů jsou místy obtížně čitelné; nejistá místa značena [?].]

[LEVÁ STRANA; v levém okraji pozn.: „1842 — Velké sucho.“]
Rok 1842 byl neobyčejně suchý rok. Již celý únor byl velmi jasný, větrný a suchý; jen málokteré zimní setby [?] vzešly [?] na jaře [?] kvůli nedostatku vláhy [?]. Celé jaro a léto [?] téměř ani jedinkrát [?] dostatečně [?] nezapršelo. Obilí [?] sice ještě jakžtakž [?] vzešlo [?]: ale ozim [?] zvláště měl neobyčejnou délku a klasy [?]; to však [?] zrno [?] zůstalo zcela malé [?], avšak bylo dobré [?] v jádře [?]. Brambory [?] zůstaly malé [?] a nedalo se jich [?] mnoho sklidit [?]. Také v tomto roce sklizená [?] otava [?] [?] vyšla [?] z velkého [?] nedostatku [?] vláhy [?] [?] sotva [?], a vůbec [?] zcela [?] sporá [?]. A přesto [?] dalo víno [?] velmi pěkné [?], avšak mlynáři [?] měli velkou nouzi o vodu [?].

[pozn. v okraji: „Prosebné procesí [?] za déšť [?].“]
V 16. neděli po sv. Duchu [?] — dne 4. září [?] — vyšli jsme [?], jak je obvyklé [?], na celý den [?] od 7 hodin ráno [?] až [?] do 5 hodin odpoledne [?] do polí [?] a na pozvání [?] ctihodného [?] magistrátu [?] [?] k pozemkům [?] a [?] na výzvu c. k. [?] magistrátu [?] [?] jeden [?] po druhém [?] do polí, do církve [?] vystupovat [?] a Boha [?] o vydatný [?] déšť [?] prosit.

[pozn. v okraji: „Prosba [?] o déšť [?].“]
V 9 hodin ráno vyšli jsme [?] za tímto účelem [?] též [?] s prosebným [?] procesím [?] a se školní [?] mládeží [?] do kostela sv. Anny [?]. Po cestě [?] jsme se [?] sv. Anny [?] [?] [?], poté [?] bohoslužba [?] sloužena [?]. Po skončené [?] bohoslužbě [?] jsme se [?] do farního [?] kostela [?] zase [?] vrátili [?], a sloužili jsme [?] [?] mši [?] ke cti všech svatých [?]. V samém farním kostele [?] jsme zpívali [?] vybranou [?] píseň [?] „Ó Bože [?] nezná­mý [?] [?]…“ a poté [?] následující [?] modlitbu [?], jak je za všeobecné [?] litanie [?] [?], obzvláště [?] od dušiček [?] [?] a od celého [?] shromážděného [?] sboru [?] [?], která [?] od dušiček [?] [?] zvláštní [?] modlitbu [?] o vydatný [?] déšť [?] obsahovala [?].

[PRAVÁ STRANA — strana 281; pokračování:]
…a poté zpívání [?] [?] „evangelium [?] ke všem svatým [?]" [?]. Pak zůstala [?] bohoslužba [?] až do večera [?] do 5 hodin [?] vystavena [?]. Za toto [?] [?] [?] svatého [?] růžence [?], po skončené [?] litanii [?] [?] vzývání [?] vybraných [?] svatých [?] jmen [?] Ježíš [?], a poté [?] zase [?] modlitba [?] o vydatný [?] déšť [?], a poté [?] následovalo [?] zpívání [?] [?] [?], a tím [?] byla [?] bohoslužba [?] zakončena [?].

[pozn. v okraji: „Mírný déšť.“]
Bylo [?] půl 6 hodin [?], když jsme vyšli [?] z kostela [?]; o půl 6 hodině [?] počalo [?] mírně [?] pršet [?], a [?] [?] [?] pršelo [?] až [?] hluboko [?] do noci [?]. Nebyl [?] to sice [?] žádný [?] vydatný [?] déšť [?], ale [?] byl [?] vítaný [?] všem [?].

[pozn. v okraji: „Vydatný déšť.“]
Po [?] 21. září [?] zapršelo [?] vydatně [?], pršelo [?] celých [?] 24 hodin [?] [?], ale [?] [?] [?].

[pozn. v okraji: „1842 — Z nedostatku polních plodin.“]
Naprosto [?] bylo [?] tohoto roku [?] velmi málo [?] sklizeno [?] než [?] jiná [?] léta [?], a [?] tato [?] sklizeň [?] [?] sotva [?] do [?] teplé [?] zemské [?] horní [?] [?] Šlakvaldu [?], takže [?] na jaře [?] 1843 [?] [?] málo [?] potravin [?] [?], pročež [?] musí [?] lidé [?] o setbu [?] a brambory [?] sotva [?] z [?] obilí [?] samého [?] žít [?]; a [?] poté [?], že [?] obilí [?] [?] až do konce [?] [?] 14 dní [?] [?] [?] v ceně [?] stouplo [?]; nyní [?] platilo [?] [tabulka cen / „Velká drahota 1843"; sloupce fl | kr]:
1 strych [Strich] pšenice — 9 fl 36
1 strych žita [Korn] — 8 fl 24
1 strych ječmene [Gerste] — 6 fl 24
1 strych ovsa [Haber] — 4 fl 24
1 strych brambor [Erdäpfel] — 1 fl 48
1 bochník chleba o váze 5 liber — 20 kr
A tato drahota [?] byla o to nesnesitelnější [?], že [?] [?] [?]… [pokračuje na další straně]

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Líčení procesí za déšť je místy nečitelné; nejistá místa značena [?]. Ceny v tabulce ověřeny zvětšením.]

[LEVÁ STRANA — strana 282 (nečíslováno); naho­ře pokračování o suchu a procesích:]
…[?] šly [?], a lidé [?] žádnou [?] změnu [?] nezpozorovali [?].

[v levém okraji pozn.: „1843 — Kaple navštíveny [?].“]
Ve [?] dnech [?] [?] velikonočních [?] svátků [?]. Dne 15. března 1843 byly [?] v noci [?] [?] kostelní zpěvy [?] [?] do [?] sv. Maria-kaple [?] přeneseny [?], a nejen [?] zajaté [?] [?] [?] [?] celé [?] [?], nýbrž [?] také [?] na [?] [?] oltáři [?] sloužena [?]. Dne 18. dubna 1843 jsme se [?] zase [?] [?] do sv. Maria-kaple [?] a též [?] do sv. Josefovy [?] kaple [?] uchýlili [?], a nejen [?] [?] na obou [?] [?] [?] a oltář [?] [?], nýbrž [?] i u oltáře [?] samého [?] mši [?] [?].

[nadpis:] „Z [?] měšťanského [?] hospitálu [?] budova [?] se nově staví.“
[v levém okraji pozn.: „1842 — Měšťanská [?] hospitální budova [?] se nově staví [?].“]
Již [?] v 16. století [?] vznikla [?] z [?] horlivosti [?] zdejších [?] měšťanů [?] [?] povinnost [?] [?] proti [?] spoluobčanům [?] [?], totiž [?] [?] dobrovolné [?] dary [?] pro [?] týž [?] [?] [?], až [?] [?] do poloviny [?] 17. století [?]. Tehdy [?] stála [?] již [?] hospitální budova [?] [?], která [?] vhodná [?] byla [?], [?] [?] měšťanům [?] [?] [?], a [?] jim [?] útulek [?] a [?] obživu [?] poskytnout [?]; tehdy [?] sestával [?] [?] [?] zakládací [?] kapitál [?] v [?] obnosu [?] 5658 zlatých [?], jež [?] [?] k [?] hotovostnímu [?] [?] [?] hodil [?]. Načež [?] dále [?] [?] hospitální fond [?] [?] [?] [?] [?] vystavěl [?] od [?] biskupa [?] [?] [?] Karl Wenzl [?], v roce [?] 1762 [?] [?] [?] 8 [?] [?] u [?] [?] [?] — domu Božímu [?] věnoval [?], totiž [?], že [?] tento [?] hospitální fond [?] v současnosti [?] — v roce 1843 — činí [?] 12 400 zlatých [?] konv. mince [?].

K [?] míře [?] [?] [?] [?]…

[PRAVÁ STRANA — strana 283; v pravém okraji pozn.: „Hospitál se staví 1842 / nově staví [?]":]
…hospitální budova [?] měla [?] štíty [?] [?] kvůli [?] své [?] [?] [?], kvůli [?] své [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] delší [?] dobu [?] již [?] [?] nemohla [?] sloužit [?]; proto [?] [?] magistrát [?] po dohodě [?] s obecním [?] výborem [?] [?] v roce 1840 [?], starou [?] hospitální budovu [?] strhnout [?] a [?] na [?] jejím [?] místě [?] novou [?], [?] nutnou [?] [?] vystavět [?]. Tento [?] [?] byl [?] dle [?] guberniálního [?] nařízení [?] z 1. října 1840 č. 53260 [?] [?] [?] povolen [?], že [?] [?] [?] [?] jen [?] [?] před [?] [?] lety [?] [?] postavený [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?], avšak [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?].

Dne 23. června 1842 byl [?] základní kámen [?] této [?] hospitální [?] budovy [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] 15 [?] [?] [?] [?] [?] [?], a [?] [?] [?] [?] [?] [?] následující [?] listinu [?] vloženo [?] [?] [hospitál sv. Anny; text listiny, řádky v uvozovkách]:
„… [?] [?] [?] [?] [?] proti [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] Erbauer [zakladatel/stavitel] [?] [?] Karl Wenzl [?] [?], [?] u [?] Matky [?] Kostela [?] [?], [?] [?] probošt [?] [?], …
„… Spital — hospitál sv. Anny u sv. Anny [?] byl [?] v roce 1842 po narození Krista [?] za vlády [?] Jeho [?] Veličenstva [?] Ferdinanda I., císaře rakouského [?], a [?] [?] [?] krajského [?] hejtmana [?] [?] Joh. Nep. [?] svobodného pána [?] Langa z [?] Lobenburgu [?], šlakvaldským [?] magistrátem [?] za [?] úřadování [?] purkmistra [?] Georga Neidharta [?] a [?] radů [?] Johanna Götze [?], Zachariáše Hofmanna [?] a [?] Josefa Pfeila [?], a [?] hospitálního [?] účetního [?] [?] Franze Pfeila [?] [?], pod [?] dohledem [?] [?] faráře [?] P. Karla Pfanzergla [?] z [?] [?] [?] hospitálního fondu [?] [?] postaven [?].
„… Tento [?] základní kámen [?] [?] c. k. [?] krajské [?] [?] zedničtí mistři [?] [?] Georg Eppinger [?] a [?] Augustin Haas [?] ve Šlakvaldu [?] [?] [?] [?] a [?] [?], zazděn [?] a [?] [?] dne 31. března 1842. Josef Oberhuber [?], stavmistr [Baumeister].

[Obě strany jsou pouze textové, žádné fotografie. Listina o základním kameni je psána drobně a místy téměř nečitelně; mnohá místa značena [?]. Jména a roky ověřovány zvětšením.]

LEVÁ STRANA:

316

[na okraji: 1842 — Vysoké zemské místo (gubernium) schvaluje zřízení nové stanice školního pomocníka v Habartově.]

[pokračování] ...od mateřské školy v Horním Slavkově (Schlaggenwald) činí existenci vlastní školy pro habartovskou školní mládež nanejvýš žádoucí: tak se c. k. krajským úřadem a pražskou konsistoří navržené formální zřízení nové stanice školního pomocníka v Habartově schvaluje. O čemž c. k. krajský úřad za zpětného přiložení příloh notou zaslanou dne 29. března 1842 č. 5030 c. k. státnímu účetnictví k dalšímu příslušnému opatření s konečným rozhodnutím (?) ve známost uvede; rovněž má na základě zmíněných dvou komisních protokolů sestavit návrh zřizovací listiny školy, jakož i nechat vyhotovit příjmovou seanci (?) v [Dorn (?)] Marien, a tu jim pak za připojení nejbližšího, jména přesně dokládajícího seznamu školních dětí cestou c. k. státního účetnictví sem předložit. ——

N. 1810 pol.
Slovutný vrchní úřad (Löbliches Oberamt),
Školní stanice ve Gfellu (?) byla vys. gub. vrchním úřadem z 28. prosince 1828 č. 41291 potvrzena; ohledně škol v Roßhaidu (?), Tageleßi (?), Schönwehru (?) a Müllriedu (?) se vysoce slovutný vrchní úřad výnosem z 30. srpna 1829 č. 11270 o zřízení [škol] a o jejich [počtu] vyslovil [tak], že tyto vyučovací ústavy byly vysokým zemským místem schváleny. Vrchní úřad Bečov (Petschau) dne 6. července 1846. [podpis] Vrchní úřední správce (Oberamtmann).

[na okraji: Nové školy: Gfell, Roßhaid, Tageleß, Schönwehr a Müllried jsou vysokým zemským místem schváleny.]

PRAVÁ STRANA:

317
Vrchní úřad Bečov (Oberamt Petschau) N. E. 1251 pol.
Městským učitelům panu Wilibaldu Zölgnerovi (?), Josephu Fendlovi a Josephu Trimlovi v Horním Slavkově (Schlaggenwald).

[na okraji: Loketský c. k. krajský úřad přikazuje zdejším učitelům jim od Gfellu ucházející obilní desátek nezbytně (?).]

Velmi slovutný c. k. krajský úřad dekretem z 21. května 1841 č. 6056 sem oznámil následující: Protože panství Bečov, obec Gfell, bylo z Horního Slavkova pouze vyškoleno (vyňato ze školního obvodu), nikoli však zároveň vyfařeno (přiděleno k jiné faře): tak má táž obec dle vysokých dekretů studijní dvorské komise z 22. července 1837 č. 4193 a z 15. září 1839 č. 4938 daňově-fasní obilní desátek opět hornoslavkovským učitelům odvádět, a tudíž je gfellská obec se svou v tom ohledu podanou stížností odmítnuta. Avšak hornoslavkovští učitelé jsou ke zpětnému vybírání těchto poplatků oprávněni teprve od 24. ledna 1839 — jakožto ode dne, kdy o opětovné přiznání těchto poplatků požádali, a o vrácení poplatků, jež Gfellští v dobré víře snad již svému učiteli ve Gfellu odvedli, hornoslavkovským učitelům nemůže být řeč. O tomto se páni městští učitelé Wilibald Zölgner (?), Joseph Fendl a Joseph Triml v Horním Slavkově, jakož i obec Gfell, ke vědomí a k řízení se [tím] uvědomují. Vrchní úřad Bečov dne 1. června 1841. [podpis] Fr. Mich (?), vrchní úřední správce.

Pozn. Desátkové a školní [docházkové (?)] tabulky [viz] na straně 326.