Stránka kroniky líčí rok 1837 v Horním Slavkově: výsadbu topolů podél silnic, úmrtí dlouholetého městského děkana P. Franze Rathmanna, návštěvu arcivévody Jana a rozsáhlou generální vizitaci arcibiskupa Ondřeje Aloise včetně biřmování 1374 dětí a prohlídky městské školy. Dále popisuje spor a následnou úpravu výběru tzv. štólových poplatků od roku 1838.

Na jaře roku 1837 byly kolem silnic vysazeny topoly. Protože v tomto jaře bylo mnoho vlhkého a příznivého počasí, vzešla také většina z těchto stromů.

Téhož roku dne 13. července tiše a blaženě zesnul v Pánu důstojný pán P. Franz Rathmann, zdejší městský děkan. Narodil se zde dne 10. března 1761, na světského kněze byl vysvěcen 31. srpna 1788, jako kaplan přišel do Horního Slavkova roku 1789 a městským děkanem zde byl zvolen v březnu 1795. Byl tedy děkanem přes 42 let.

Téhož roku v létě poctil naše město a zdejší doly svou nejvyšší návštěvou Jeho c. k. Výsost pan arcivévoda Jan.

Ještě téhož roku dne 30. září večer v 8 hodin přibyl nejdůstojnější kníže-arcibiskup pán Ondřej Alois v doprovodu důstojného pána (jméno v přepisu nejisté) Josefa Lindauera do našeho rodného města ke generální vizitaci a ještě téhož večera vykonal kostelní vizitaci. Následujícího dne udělil nejdůstojnější kníže-arcibiskup 1374 dětem, většinou hornoslavkovským, svátost biřmování, vše důkladně prozkoumal a nakonec si – což snad ještě nikdy žádný kníže-arcibiskup neučinil – ve vlastní nejvyšší osobě prohlédl naši městskou školu a zkoušel mládež nikoli jen pro forma, nýbrž doopravdy. Poté, co v 7 hodin večer pojedl oběd v arcikanceláři (místo je v přepisu nejisté) a zdejší hodnostáře (podrobnost nejistá) obdaroval, v 8 hodin pokračoval ve vizitaci a odjel do Krásna (Schönfeld). Horní Slavkov učinil vše možné, aby mu prokázal náležitou čest.

Při kanonické generální vizitaci dne 1. října 1837 dal kníže-arcibiskup farnímu administrátorovi ústní rozkaz ohledně nahlížení do štólových poplatků; po čase, dne 17. března 1838 (č. j. 3153), pak pro Horní Slavkov vydal zvláštní úpravu, formulovanou latinsky: „Stolam in futurum non aditus (slovo nejisté), sed beneficiatus ipse percipiet pro se, ecclesia et aedituis!“ – tedy: „Štólu napříště ať nepobírá (nejisté kdo), nýbrž obročník sám ji obdrží pro sebe, kostel a kostelníky!“ V důsledku těchto rozkazů farní administrátor obvyklé štólové dny, které v Horním Slavkově od pradávných časů existovaly a roku 1797 byly zdejším magistrátem a c. zemským úřadem znovu potvrzeny, k 1. lednu 1838 upravil, a od té doby tyto poplatky vybíral přesně podle předpisu pro sebe i pro všechny ostatní (další podrobnosti v přepisu nejisté).

Stránka popisuje rok 1837 v Horním Slavkově (Schlaggenwaldu): statistiku města (počet domů, obyvatel a daní), opravu varhanních píšťal na kůru, úmrtí bývalého faráře P. Franze Sallhubera a velkou zemskou (arcibiskupskou) vizitaci na podzim 1837 spojenou s bohoslužbou a biřmováním, včetně navazujícího sporu o tzv. stolu (poplatky) mezi administrátorem a ministranty/kostelníkem. Přepis je na několika místech nejistý a poškozený, proto řada detailů zůstává označena jako nejasná.

Rok 1837 v Horním Slavkově

V roce 1837 mělo královské horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald) 546 domů a 3750 obyvatel. Město ročně odvádělo konvenční daň ve výši 1049 f C.M., která se skládala z několika položek:
- řádná pozemková daň (ordinäre Grundsteuer): 1401 f 48 xr,
- domovní daň (Gebäudesteuer): 662 f 40 xr,
- fiktitium: 188 f 42 xr,
- strážné (Wachtgeld): 510 f 6 xr,
- a další, patrně na zřízení nějaké daně (přepis je na tomto místě nejasný): 50 [?].

Celková suma činila 3862 f 16 xr v konvenční minci.

V březnu 1837 byly na kůru opraveny regálové (varhanní) píšťaly. Text uvádí, že v měsíci březnu bývají píšťaly nejvíce rozladěné, a proto byla oprava (ladění) provedena patrně na většině z nich – přesný rozsah zásahu ale z přepisu jasně nevyplývá.

Téhož roku, dne 10. července, zemřel bývalý zdejší farář (případně kaplan) P. Franz Sallhuber. Narodil se v Horním Slavkově 10. března 1761, na kněze byl vysvěcen 31. srpna 1788, jako kaplan do Horního Slavkova nastoupil roku 1789 a farářem (či kaplanem) byl zvolen v březnu 1795. Ve zdejší duchovní službě tak působil přes 42 let.

Dále téhož roku, dne 30. září večer v 8 hodin, dorazila do města zemská (knížecí) generální vizitace. Podle přepisu město navštívil kníže-arcibiskup (jméno je v textu nejisté, patrně Aloysius/Aloisius Blasius) v doprovodu svého duchovenstva, mimo jiné i landvikáře Josepha Wernera. Účelem návštěvy byla generální vizitace, přičemž hned při příjezdu proběhl i první úkon vizitace.

Následujícího dne kníže-arcibiskup v Horním Slavkově vykonal bohoslužbu a biřmování (Firmung); podrobnosti průběhu jsou v přepisu značně nejisté a poškozené. Zmíněno je i pohoštění (oběd) kolem 13. hodiny, patrně v místě zvaném Eisenburk (přepis nejistý), a odjezd kolem 20. hodiny zpět směrem, který text opět jen neurčitě naznačuje (patrně do Ostfeldu/Elbogenu). Kronikář poznamenává, že Horní Slavkov vynaložil veškeré úsilí, aby vzácného hosta náležitě uctil.

V souvislosti s generální vizitací dne 1. října 1837 se v textu objevuje zmínka o sporu ohledně tzv. „stoly“ (stola – poplatku spojeného s církevními úkony) mezi farním administrátorem a ministranty/kostelníkem. Podle záznamu mělo být rozhodnuto (s odkazem na datum 17. března 1838), že stola nebude nadále připisována (evidována) hromadně, ale že si ji sám obročník (beneficiát) bude vybírat pro sebe, pro kostel a pro kostelníka. Přesné okolnosti a jména zúčastněných jsou v přepisu z velké části nečitelné či nejisté.

Zápis pokračuje zmínkou o dalším jednání administrátora v Horním Slavkově souvisejícím s rokem 1838, text je však na tomto místě přerušen a silně poškozen, takže obsah dalšího odstavce nelze rekonstruovat.