Dne 1. září 1836 přijeli do Prahy císař Ferdinand I., aby byl korunován českým králem, a císařovna Marie Anna, aby byla korunována českou královnou. Celá Praha je co nejslavnostněji přivítala a nejvyšší purkrabí pan Karel hrabě Chotek je uvítal slavnostní řečí. Obě korunovace se konaly v pražském metropolitním chrámu — korunovace krále dne 7. září a korunovace královny dne 12. září. Kníže arcibiskup pražský Ondřej Alois Skarbek Ankwicz vydal po korunovaci do arcidiecéze pastýřský list, v němž vyzýval věřící k modlitbám za panovníka a k poslušnosti vrchnosti. Dne 17. září odevzdala zvlášť zvolená deputace českých stavů Jejich Veličenstvům obvyklé korunovační dary: 10000 dukátů pro krále a 5000 pro královnu. Dne 19. září Jejich Veličenstva v žádoucím zdraví opět opustila hlavní město.

Nejvyšším kabinetním listem ze dne 27. prosince 1836 věnoval císař částku 10000 zlatých, předanou mu jako korunovační dar, na vybudování kamenného mostu přes řeku, jenž měl být po něm nazván „Most císaře Ferdinanda“. Císařovna použila své dřívější velké částky na podporu nemocničních ústavů v Praze.

Vznešené pojmenování „Most císaře Ferdinanda“ obdržel také řetězový most přes řeku Ohři u krajského města Lokte, stavěný v letech 1834 až 1836. Základní kámen položil nejvyšší purkrabí dne 18. července 1834; dne 14. září 1835 si císař Ferdinand most z Karlových Varů prohlédl, vlastnoručně vložil svorník do hlavní klenby a dovolil pojmenovat most po sobě. V říjnu 1836 byla stavba dokončena. V listopadu 1836 proběhly zkoušky nosnosti: dne 19. listopadu přejel přes most jako úplně první Josef Lauf, kupec ze Slavkova, s vozem naloženým 65 centy porcelánu, který táhli 4 koně, doprovázený 500 chodci; dne 23. listopadu bylo přes most přejeto vozy o hmotnosti 500 centů, aniž byl zpozorován sebemenší otřes. Dne 24. listopadu 1836 byl most zdejším městským děkanem slavnostně vysvěcen a otevřen veřejné jízdě; inženýr Leopold Vellner obdržel za vedení stavby diplom čestného měšťanství Lokte. Most je 39 sáhů dlouhý, vznáší se 12 sáhů nad hladinou a jeho pilíře jsou 17 sáhů vysoké; celé dílo mělo stát 96000 zlatých konvenční mince.

V roce 1836 byly ve Slavkově dívky opět odděleny od chlapců a znovu byla zřízena vlastní dívčí škola. C. k. zemský úřad ji nařízením z 22. května 1836 schválil jako provizorium na 6 let: ve školní budově č. p. 217 měl nově ustanovený pomocný učitel denně vyučovat větší dívky dopoledne 3 hodiny a menší odpoledne 2 hodiny; náboženské vyučování převzalo zdejší duchovenstvo. Školou povinných bylo tehdy 265 chlapců a 170 dívek, dohromady 435 dětí. Dívčí škola byla skutečně otevřena dne 24. října 1836.

Druhý oddíl kroniky popisuje stav obce Královského horního města Slavkova (Schlaggenwald) k roku 1836; jeho vlastníkem byla sama slavkovská městská obec. V čele stál řádný magistrát: starosta Franz Englwart, jeden zkoušený radní (Johann Götz) a dva nezkoušení radní, dále dva kancelisté. Magistrátu byla podřízena správa obecního hospodářství vedená vrchním správcem, přísedícím a třemi reprezentanty; všichni byli voleni měšťanstvem podle majetku.

Obec měla rozsáhlý majetek. Patřila jí poddaná (bezúplatná) ves Aulenburgrau [?], odvádějící jen roční urbariální a ochranný plat 115 zl. 21 kr., statek Magenstein [?] (Bierschuß a Wolfschuß) s poli a loukami, sedm úročných mlýnů, výčepní a zájezdní domy, radnice se šatlavou, chlebnou a masnou lavicí, mlýn, pivovar, dvě školní budovy (chlapecká škola o 3 třídách a dívčí škola), městská a zvonová věž, cihelna a čtrnáct rybníků. Největším přírodním bohatstvím byl obecní les o výměře 503 jiter 1488 čtv. sáhů, rozdělený do mnoha tratí; dodával hlavně smrkové a jedlové dříví a v roce 1835 vynesl výtěžek 961 zl. 27½ kr. konv. mince. Celé hornoslavkovské panství (město i poddanské vsi) měřilo 3282 jiter 1470 čtv. sáhů.

Příjmy obce byly proměnlivé; v letech 1832–1834 činily v průměru zhruba 15 914 zl. ročně, výdaje asi 14 148 zl. ročně (konv. mince). Z obecní pokladny se platily platy úředníků (starosta 550 zl., radní písař, kancelisté, policejní sluhové a biřic), lesního a kancelářského personálu i penze; mnozí zřízenci pobírali kromě peněz též naturálie, dříví, pole a tzv. legáty.

Mlýn a pivovar byly majetkem obce, samotné pivovarnictví však provozovali oprávnění měšťané, kteří drželi 388 várečných (pivovarských) práv. Vedení měl na starosti várečný výbor zvolený měšťanstvem: dvanáctičlenný větší výbor (volený na čtyři roky), tříčlenný užší výbor obnovovaný každoročně, dále výplatní úředník (doživotně), nasazovač várek a sládek. Drobnější vydání do 10 zl. mohl schválit užší výbor sám, o větších rozhodoval celý výbor.

V průměru se vařilo asi 60krát ročně, plná várka činila 26 sudů. Z nich se 1 sud vařil ve prospěch sládka, 2 sudy pro várečnou pokladnu a zbylých 24 sudů si měšťané rozebírali (po 3 sudech). C. k. nápojová daň činila po pětiprocentní slevě 74 zl. 6 kr. konv. mince za várku. Náklady i ceny obilí se stanovovaly na zasedání várečného výboru za účasti magistrátu.

Podle várečného klíče z prosince 1835 měla várečná pokladna z každé várky zisk kolem 80 zl., takže při 60 várkách ročně vydělala přibližně 4 532 zl. (víd. měny) čistého. Tento zisk se čas od času rozděloval mezi oprávněné měšťany; na každého z 388 připadalo ročně kolem 11–12 zl. víd. měny.

Hornictví bylo odedávna hlavní obživou většiny obyvatel města, avšak za posledních asi 30 let značně upadlo. Dohled vykonával c. k. báňský úřad cínového úřadu ve Slavkově, podřízený vrchnímu úřadu v Jáchymově; v jeho čele stál báňský měřič (Bergmeister) Johann Meßling spolu s hutním mistrem, báňským a šichtním písařem, šichtmistrem, štajgry a báňskými přísedícími.

Nejvýznamnějším dolem revíru bylo Slavkovské hlavní cínové dílo „na Húbě" (Hauptwerk) se dvěma svislými šachtami (Reichenschacht, Lindischschacht) a třemi hlavními chodbami. Voda se z hlubin zvedala vodním sloupcovým strojem postaveným roku 1804, který za 24 hodin vyčerpal přes 15 000 věder vody. Roku 1829 toto dílo i s dalšími šachtami odkoupil od eráru pan Ungar [?] a stal se jediným vlastníkem; na Húbě pracovalo asi 60 horníků v dole a 40 dělníků mimo důl (pučení, plavení rud, hutní práce) a vyráběli ročně přibližně 170 centnýřů cínu.

Vedle hlavního díla bylo v okolí ještě dalších zhruba 11 dolů (Kauli, Steinbach, Einigkeit/Svornost, sv. Jana Evangelisty, Maria Hülf, Všech svatých a další). Dohromady 12 polí zaměstnávalo kolem 250 dělníků a dodávalo téměř 600 centnýřů cínu ročně. Cena cínu v roce 1836 zprvně klesla až na 42 zl. za centnýř (hrozilo zastavení dolů), po zásahu báňského úřadu však vystoupila na 57 zl. 30 kr. na místě (60 zl. ve Vídni). Nádeníci si vydělali týdně 20 kr. až 1 zl. 10 kr. konv. mince; na podporu starých a práce neschopných horníků sloužila hornická cínová pokladna (Bergschafts-Zinnschulden), do níž se odvádělo z každého vydělaného zlatého.

Protože hornictví upadalo, živila se velká část obyvatel řemesly. Nejvýznamnější bylo krajkářství (jehož výrobky se prodávaly na trzích ve Vídni a v Praze) a výroba vyhledávaného cínového nádobí; krajkářské a bavlnářské přádelny dávaly práci a chléb asi 200 rodinám. Ze samotného rolnictví žila ve městě jen hrstka rodin.

Chloubou města byla c. k. porcelánka, podle pana Georga Lipperta první v Čechách. Vznikla z pokusů z roku 1791 (po objevu bílé porcelánové hlíny u Lobensteinu), které však zkrachovaly; Georg Lippert podnik roku 1794 obnovil, roku 1808 jej koupila dosud trvající firma Lippert a Haas a postupně z něj učinila proslulou výrobnu pravého porcelánu. Továrna získala roku 1812 privilegium od císaře Františka I., pochvalný dekret (1828) a stříbrnou medaili na pražských výstavách 1831 a 1833. Roku 1836 v ní pracovalo 20 hmotařů, 21 točířů, 39 učňů, 29 nádeníků a několik žen; nejlepší dělníci si vydělali až 40 zl. měsíčně. Na zlacení se ročně spotřebovalo na 700 dukátů zlata a na pálení 1500 sáhů dříví; mezitím byla továrna oceněna na 200 000 zl. konv. mince.

Nedaleko porcelánky stála bavlnářská přádelna pana Gustava Vanberga (rodáka z Frankfurtu). Velkou budovu (původně určenou pro c. k. hutě) koupil roku 1829 za 1200 zl. a nákladně ji přebudoval na přádelnu o 66 strojích anglického systému (z Anglie a Saské Kamenice/Chemnitz). Veškeré stroje a nářadí stály přes 24 000 zl. konv. mince a továrna vyrobila týdně asi 10 centnýřů příze zasílané do Prahy a Vídně. Zaměstnávala 81 dělníků (49 dospělých a 30 dětí) plus odborný personál, kteří dohromady vydělali měsíčně 530 zl. Vanberg navíc na vlastní náklad vydržoval pro pracující děti učitele čtení, psaní a počítání, a kronikář ho proto označuje za dobrodince města.

Farní (děkanský) kostel sv. Jiří mučedníka spravoval děkan Franz Pollhans [?], jejž prezentoval magistrát jako patron, se dvěma kaplany. Kostel byl bohatě fundován: jeho nadační i vlastní kapitály činily přes 17 900 zl. (víd. měny), uložené u českých stavů, eráru i soukromníků. Příjmy roku 1835 dosáhly 1120 zl., výdaje 1611 zl. (na nadané bohoslužby, víno, vosk a hlavně na opravu kostelní budovy). Kronika podrobně vypisuje desítky duchovních nadací (většinou na tiché mše, zpívané mše, rekviem a výroční slavnosti) i celkové přehledy: děkan měl ročně odsloužit kolem 357 mší, fundovaný kaplan u sv. Anny dalších 221. Zachovány jsou též rozsáhlé inventáře farního i špitálního kostela (monstrance, kalichy, cínové svícny a lampy, ornáty, vela, oltářní plátna, knihy), z velké části tvořené dary místních měšťanských rodin. Bohoslužebný řád rozlišoval letní a zimní pořádek; v roce 1835 bylo ve farnosti 44 oddavek, 211 křtů a 164 pohřbů.

Hornoslavkovský farní okrsek čítal s přiškolenými vesnicemi 825 domů a 5322 obyvatel; samotné město (s Hübem a Zechgrundem) mělo 546 čísel a kolem 3437 obyvatel. Ve městě byly dvě školy: chlapecká o 3 třídách a dívčí. Učili zde tři učitelé a jeden pomocník pro dívčí školu. Prvním učitelem byl emeritní ředitel kůru Leopold Weber — ctihodný stařec 87 let, který vyučoval 51 let a roku 1829 obdržel od císaře Františka I. zlatou čestnou medaili; jeho místo zastával od roku 1822 substitut Wilibald Zwilinger. Příjmy učitelů (školné, štóla, platby od panství, obce, kostela a osmi přifařených vesnic, naturálie) činily ročně zhruba 180–220 zl. konv. mince u řádných učitelů.

O nemocné a chudé pečovaly ve Slavkově dvě instituce. Měšťanský špitál u sv. Anny tvořila špitální budova se zahradou a osm míst pro nemocné měšťany, jež odkázal zámožný měšťan Josef Carl Wenzl testamentem z roku 1762. Špitál spravoval kapitál přes 26 500 zl. uložený na 5 %; jeho roční příjem činil asi 1728 zl. (víd. měny), výdaje roku 1835 zhruba 1113 zl. Z pokladny se vydržovalo 8 špitálníků a jedna slepá špitálnice, podporovalo 30 chudých mimo špitál a vyplácelo několik nadačních almužen; almužnu z této pokladny dostávalo celkem 39 osob.

Chudinský ústav v Horním Slavkově hospodařil roku 1835 s majetkem přes 5380 zl. Jeho příjmy (asi 1373 zl.) plynuly z úroků, ze zákonných přírůstků (dražební procenta, pokuty, poplatky při udělení měšťanského práva), z darů a odkazů, ze sebraných almužen (686 zl.), z povolení k tanečním zábavám a z prodeje novoročních omluvenkových karet. Výdaje (asi 1241 zl.) šly hlavně na výživu 57 chovanců (s odstupňovanými týdenními dávkami), na léky, péči o nemocné, rakve pro zemřelé a vánoční almužny chudým učedníkům. Dohromady tak ve městě bylo podporováno 96 zcela chudých osob (39 ze špitálu a 57 z chudinského ústavu).

Podle kronikáře neměli obyvatelé Horního Slavkova žádné zvláště nápadné mravy a obyčeje. Mezi nejvýznamnější lidové zábavy patřila střelba do terče, která začínala první květnovou neděli slavnostním průvodem a pokračovala každou neděli až do října; vrcholila slavnostním „odstřílením" v listopadu, jež trvalo dva až tři dny a končilo hostinou a tancem. Dále se slavily dvě chrámové (poutní) slavnosti — zimní na neděli Devítník a letní na svátek Navštívení Panny Marie — každá třídenní, s tancem v hostincích; a masopust, rovněž tři dny, plný maškarád a tanců. Z toho kronikář usuzuje, že obyvatelé (zvláště živnostníci a vznešenější vrstva) právem patří k civilizovaným obyvatelům království.

Důkazem této vyspělosti je podle pisatele i píseň hornoslavkovského ponocného, kterou každé noci volal obyvatelům města. Uvozuje ji žalmové motto „Nepostaví-li Hospodin města, nadarmo bdí strážný". Píseň má pět slok podle odbíjejících hodin (deset až dvě): ponocný vždy ohlásí hodinu, vybízí k opatrnosti s ohněm a světlem, ke spánku s dobrým svědomím a v ochraně Boží, přeje zdar bdícímu sedláku a nakonec vyzývá k chvále Boha za přečkanou noc.

[Titulní list, vpravo; levá strana prázdná.]

Levá strana: Prázdný list, nahoře jen archivní označení „Pag.“ (číslo nečitelné). Bez dalšího textu.

Pravá strana (ozdobný titulní list, kurent): nahoře vybledle „Verschiedener Signa[?]“. Hlavní nadpis:

Farní pamětní kniha (Pfarr-Gedenkbuch)
při děkanství (bey der Dechantey)
císařsko-královského horního města (der kaiserl. königl. Bergstadt)
SCHLAGGENWALD [Horní Slavkov]
založená v roce (angefangen im Jahre)
1836.

Latinský přípis menším písmem: „Admodum Reverendo Domino Francisco Pötschner illo tempore Decano. Sub Patronatu Provido Magistratu regio-montanae civitatis Schlaggenwald.“ (Za veledůstojného pána Františka Pötschnera, tehdejšího děkana. Pod patronátem prozíravého magistrátu královského horního města Horního Slavkova.)

Dole: TOMUS II (Svazek II).

[Levá strana: Motto. Pravá strana: začátek Předmluvy, Pag. 5.]

LEVÁ STRANA — Motto (báseň složená z biblických veršů s odkazy):

„My lidé jsme zde od včerejška, (Jób 8,9.)
a žijeme jen krátký čas, (Jób 14,1.)
kveteme a vadneme jako polní květiny: (1. Petr 1,24.)
avšak Pán byl už přede vším časem, (Ž 19,2.)
zůstává stále, jaký jest,
a jeho léta nemají konce. (Ž 102,28.)
AŽ jednou vše pomine,
může pozvednout svou ruku k nebi
a zvolat do pomíjivosti:
‚Já nepominu!‘“
(5. Mojžíšova 32,40.)

PRAVÁ STRANA — Předmluva (Vorrede):
„Ve smyslu níže uvedeného vysokého zemského guberniálního výnosu byla stará farní pamětní kniha dne 31. prosince 1835 uzavřena a tato nynější byla od 1. ledna 1836 nově založena.

Obsah zmíněného vysokého guberniálního výnosu je následující:

‚Od 1. ledna 1836 počínaje se zakládá nová pamětní kniha a pod dohledem příslušného úřadu se vede v německém jazyce.

Pro tuto záležitost má příslušný úřad — [duchovní] ordinariát, magistrát a podobně — [stanovit?] […] a pro obecné […] určit vhodného muže.

Kronika je vlastnictvím duchovního či světského úřadu, jemuž je v dotyčné obci [svěřena?], a teprve když písař kroniky odejde, předá se [kniha] témuž [úřadu] […].

Na začátku se má vypsat dějepisný [úvod], jakmile se kronika počne vést, jakož i jména a stav písaře.

Do kroniky se zapisují všechny pamětihodnosti, které se týkají obce.

Na úvod kroniky se mají [vepsat?] případně dochované starší kroniky, které se v obci […] uchovaly.‘ “

[Některá slova v kurentu jsou pro vyblednutí nejistá — označeno [?].]

[Pokračování Předmluvy: levá strana = konec výnosu a podpis; pravá strana = Pag. 7, o uspořádání knihy a pramenech.]

LEVÁ STRANA (závěr citovaného guberniálního výnosu a podpis):
‚[…] Kronika se má sama o sobě sepisovat jako krátký výtah […].
Při volbě předmětů, jež se mají do kroniky pojmout, je třeba dbát na nestrannost […].
Obecně se do pamětní knihy hodí: všechny příhody a jednání, jež ukazují stav obce; způsob přednesu, jenž stav obecní správy […]; […] stavby vzniklé v obci, které se týkají školství i obecního […]; zřizování škol, nadací; nápadné [úkazy]; [pravdivé?] zprávy o stavu obecního jmění; […] úmrtní případy; vyřizování závětí; nápadné [proměny počasí?]; mimořádné změny ceny […]; údaje o stavbách, [narozených?] a zemřelých; veškerý počet obyvatel apod.
Každý zápis je třeba opatřit datem a v průběhu vyprávění se řídit měsícem i dnem.
Kronika se má vést hned po události.
Kniha má být konečně opatřena čísly stran, protažena nití a na závěr příslušným úřadem zapečetěna.‘

Praha dne 31. srpna 1835. Carl Graf Chotek [Karel hrabě Chotek], nejvyšší purkrabí (Oberstburggraf).“

PRAVÁ STRANA (Pag. 7):
„Pisatelem této pamětní knihy je nyní — z pověření slavného magistrátu král. horního města Horního Slavkova — Carl Pfannagl [Karel Pfannagl], zdejší kaplan od roku 1814. Týž počíná sepisování této knihy s předsevzetím vést ji zcela ve shodě s vysokým nařízením.

Podle vysokého nařízení musí tato kniha obsahovat tři oddíly:
- První oddíl má v krátkém nástinu vylíčit dějiny našeho města; (str. 9 až 91.)
- Druhý má ukázat nynější stav obce (str. 92–140[?]);
- Třetí má zaznamenávat všechny pozoruhodné události a příběhy, jež se během času přihodí. (str. 141 a násl.)
[Pozn. drobným písmem: Druhý oddíl je nutno čas od času, kdykoli nastanou znatelné velké změny ve stavu obce, […].]

1. Prameny, z nichž pisatel čerpal dějiny [hor / horníků], jsou tyto:
a) Popis […] od Caspara Bruschia. Zprávy z něj převzaté jsou označeny ‚Br.‘ Caspar Bruschius se narodil v Horním Slavkově dne 19. srpna 1518, byl vychován v Chebu a dne 15. listopadu 1559 byl v lese mezi Rothenburgem a Windsheimem úkladně zastřelen. (Br. s. 38, 85.) Výše uvedenou knihu vydal magistr Zacharias Theobaldus mladší v Norimberku roku 1683. A právě toto vydání je první pramenem této pamětní knihy.

b) Druhým pramenem je starší výše zmíněná farní pamětní kniha, jež začíná rokem 1308 a byla uzavřena dnem 31. prosince 1835. Údaje označené ‚Pf.G.B.‘ jsou z ní převzaty.“

[Levá strana: závěr Předmluvy (prameny c., oddíly II a III, závěr, datace, Poznámka). Pravá strana: Pag. 9 — začátek vlastní kroniky.]

LEVÁ STRANA:
„c) Třetím pramenem jsou konečně zdejší městské pamětní knihy, sv. I a II. Místa z nich převzatá jsou označena ‚St.G.B.‘

II. Pokud jde o druhý oddíl, který líčí nynější stav obce, požádal pisatel o vše, co nemohl vědět sám, u slavného magistrátu a u ostatních slavných úřadů zde, a tyto informace také obdržel.

III. Konečně, co se týče třetího oddílu, který uvádí pozoruhodné události a příhody, jež se během času přihodí, prosí pisatel v nejhlubší pokoře božskou pomoc, aby ho při této důležité práci laskavě podpořila, aby při zaznamenávání nejen nic důležitého nepřehlédl, ale ani nic nedůležitého nepojal, a vše podle čisté pravdy zapsal!

Bůh žehnej Hornímu Slavkovu! (Gott segne Schlaggenwald!)

Psáno dne 1. června 1836.

Poznámka.
Tuto knihu pisatel nově založil pro archiv zdejšího král. horního města a rovněž vydal pod názvem: ‚Různá pamětní kniha (Verschiedenes Gedenkbuch) král. horního města Horního Slavkova, započatá r. 1836, sv. III.‘ “

PRAVÁ STRANA (Pag. 9) — začátek kroniky:

SCHLAGGENWALDSKÁ FARNÍ PAMĚTNÍ KNIHA
I. ODDÍL
Krátký nástin dějin c. k. horního města Horního Slavkova.

„O původu města Horního Slavkova nelze uvést nic spolehlivého; avšak hornoslavkovské cínové doly byly v provozu už roku 1242. Předpokládat lze, že Horní Slavkov byl jen malou osadou (‚Glöcklein‘) na místě, jež se dnes nazývá Starý trh (alter Markt), a náležel spolu s Pürkau[?], Schönfeldem [Krásnem] a Lauterbachem (kteréžto osady byly s Horním Slavkovem odjakživa počítány za jeden celek — corpus) roku 1355 bratřím Boršovi a Slavkovi z Ryžmburka [von Riesenburg]. (Br. s. 40 a 36.) A po Slavkovi má patrně i své jméno.“

[Verš:] „Horní Slavkov, císařské svobodné horní město — po Slavkovi své jméno má. Soud s mírností i spravedlností; za to budiž Bohu díky navždy.“

„Po čase přešel Horní Slavkov na pány hrabata z Gleichenu. — Roku 1489 však na pana Jindřicha, purkrabího[?] míšeňského a pána z Plavna (Heinrich Burggraf zu Meissen und Herr zu Plauen). (Br. s. 37.) Načež

Roku 1494 přešel Horní Slavkov pod panství pana Jana Pluha z Rabštejna (Johann Pflug von Rabenstein), který byl kancléřem české koruny a německým lenním hejtmanem.

Za vlády tohoto pána byly cínové a stříbrné doly Horního Slavkova tak výnosné, že [… pokračuje na další straně].“

Poznámky na okraji (s letopočty): „Vznik cínových dolů, podle pověsti / pojmenování Horního Slavkova — 1242“; „Boršo a Slavko, první páni Horního Slavkova — 1355“; „Jindřich, purkrabí z Plavna — 1489“; „Jan Pluh z Rabštejna — 1494“.

Poznámka pod čarou (drobné písmo): „Pozn. K této domněnce mě utvrzuje kamenná deska z r. 1598, jež byla sňata ze zbořené šibenice a uchovává se na zdejší radnici. Na ní jsou vedle velkého městského znaku tyto nápisy: ‚Hodie mihi, cras tibi.‘ (Dnes mně, zítra tobě.) Verbum Domini manet in [aeternum — Slovo Páně zůstává navěky] [… zbytek poznámky je drobným kurentem a není zcela čitelný, zmiňuje r. 1355 a 1542, městský znak, výsady a osady Krásno/Schönfeld].“

[Levá strana — okrajová poznámka: „1818 Popis zafařených (přifařených) vesnic a vzájemnost farního úřadu"]

Seznam (Verzeichniß) všech povinností (Pflichtigkeiten), které [?] [?] do Schlaggenwaldu přifařené [?] obce (Dörfer): Lauterbach, Pochlowitz, Schaft, Tegelort, Klein-Schönwasser [?], Milleßgrün [?] a [?] Sebenhäuser [?] [?] vůči zdejšímu farnímu úřadu [?], a [?] zdejší [?] [?] vzájemnost [?] (Gegenseitigkeit) [?] [?] [?] [?] [?] [?] od [?] roku 1836 [?] [?] [?] [?] [?] [?] (srov. pag. 12 a P. G. B. [?] Tom. I, pag. 25–29).

[Levý sloupec nadepsán: „I. Lauterbach jest povinen (ist schuldig):" — Pravý sloupec: „Dagegen ist dem Pfarrer schuldig (Naproti tomu jest faráři/farnímu úřadu povinen):"]

I. Lauterbach jest povinen:
1. 24 dnů [?] (dvacet čtyři dny [?]) [?] na faře [?] [?] orat (Pflugfelder [?] zu [?] aren [?]).
2. Od [?] [?] Lauterbachu [?] obecního [?] luhu [?] [?] [?] [?], [?] veškerý [?] [?] [?] na [?] faře [?] [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] na faře [?] [?] [?].
3. Z Lauterbachu jest povinen 25 (dvacet pět [?]) fůr (Fuhren) [?] [?] [?] na faru [?] [?].
4. Z Lauterbachu jest povinen [?] [?] [?] cestu [?] (Königsstraße [?]) [?] [?] [?] obecní [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [?] [?] na faru [?] [?] [?].
5. Z Lauterbachu jest [?] povinen [?] [?] dříví [?] [?] [?] na faru [?] [?], [?] [?] [?] [?] na faře [?] [?] [?].

Naproti tomu jest faráři povinen [tj. fara/farář povinen obci]:
ad 1. Od [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] obilí [?] (Korn [?]) [?] [?] [?] obědem [?] (Mahlzeit) [?] [?] [?] [?].
ad 2. Od [?] orby [?] [?] [?] [?] jako [?] u [?] č. 1.
ad 3. Od [?] svozu [?] [?] [?] obědem [?] [?] [?] [?] [?] [?] zpět [?] [?].
ad 4. Od [?] [?] [?] obědem [?] [?] [?] [?] [?] zpět [?].
ad 5. Když [?] [?] Lauterbašští [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] na faře [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] vyživování [?] (Verköstigung [?]) [?] [?].

[Pravá strana, pag. 63 — pokračování dvousloupcové tabulky]

Lauterbach jest povinen (pokr.):
6. Od [?] Schlaggenwaldu [?] [?] farní [?] [?] obecní [?] [?] [?] [?] svézt (abzuführen):
8 Korců [?] pšenice [?] (Weitzen) [?] (Maß [?])
8 Korců [?] ječmene [?] (alter [?])
8 Korců [?] ovsa [?] (Maßl [?])
7. Ze [?] svozu [?] (?) 164 [?] kusů [?] [?].
8. Z [?] [?] (Zündzaun [?]) 81 kus [?].
9. Z [?] pole [?] u [?] Grangiezeil [?] [?] [?] 1 fl. 9 xr. (Galerie [?] a [?] zde [?] [?]) [?] (srov. pag. 18 a pag. [?]).

ad 6. Od [?] [?] obilí [?] (Uebermaaß [?]) [?] [?] [?]: [?] [?] [?] na [?] [?] zdejšího [?] farního [?] úřadu [?], [?] [?] [?] [?] [?] [?].
ad 7. žádné [?] (nichts).
ad 8. žádné [?] (nichts).
ad 9. žádné [?] (nichts).

II. Pochlowitz jest povinen (Pochlowitz ist schuldig):
1. Veškerou [?] obilní [?] manipulaci [?] na [?] faře [?] [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] zhotovit [?].
2. Od [?] farního [?] [?] [?] [?] [?] [?] mlít [?], [?] [?] [?] na [?] farní [?] [?] [?] [?] [?] (Pflugfelder [?]) [?].
3. Ze [?] svozu [?] 19 kusů [?].
4. Z [?] [?] (Zündzaun [?]) 95 kus [?].
5. Z [?] Grangie [?] a [?] pole [?] [?] [?] [?] 3 fl. 9 xr. (Galerie [?]).
6. [?] (žádné [?]) [?] [?].
7. [?] faráři [?] [?] [?] obecní [?] cestu [?], [?] [?] obecní [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [?] od [?] chrámu [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?].

ad 1. Od [?] [?] [?] [?] [?] [?] obilní [?] [?] [?] [?] obědem [?] [?] [?]: [?] [?] [?] [?] [?] [?].
ad 2. Od [?] mletí [?] [?] [?] [?] [?] [?] obědem [?] [?] [?] [?] [?] [?] [?].
ad 3. žádné [?] (nichts).
ad 4. žádné [?] (nichts).
ad 5. žádné [?] (nichts).
ad 6. žádné [?] [?] jako [?] u [?] č. 1.
ad 7. žádné [?] (nichts).

[Levá strana — Pag. 84]

(na okraji): 1835.
VII.
Zvoníkovi (Glöckner) náleží: (10 zl.)
1. Od augsburského(?) kostela [Auersberg-Kirche]:
— Za zvonění zvony při předepsaných pobožnostech — 6 zl. 31 kr.
2. Od mariánské obce:
— Za zvonění při 4 officia defunctorum atd. — 30 kr.
3. Za pravidelné(?) [vyzvánění] na svátek Naroz. Páně(?) a Vzkříšení Páně(?) — 6 [zl.]
k vyhnání mraků(?) [Wetterläuten] o slavnosti Vzkříšení a Posvícení [?]
Súčet: 10 zl. 1 kr. [?]
(podpis): Joseph Förmann(?) zvoník [?]

VIII.
Varhaníkovi (Organist) náleží:
1. Od augsburského(?) kostela:
— Za jednotlivé(?) varhanické úkony [?] — 2 [zl.]
2. Od prebendy(?) zbožných nadací:
— místo dřívějšího 8 fl, nyní jen — 6 zl. 5 kr.
Súčet: 8 zl. 5 kr. [?]
Augsburský(?) far. plat(?) dne 23. ledna 1835.
(podpis): Fr. Rathshuer(?) děkan.
(razítko L.S.)

(na okraji): 1835. Kámen kropenky(?) [Weihbrunn-Stein] nově zhotoven, kostel zčásti, augsburský(?) [kostel] zcela nově omítnut a vybílen [?].
V roce 1835 byla kropenka(?) [Weihbrunnstein], která místy chátrala, opět nově postavena a vyspravena; a kostel zčásti, augsburská(?) budova [Auersberg-Gebäude] ale zcela nově omítnuta a vybílena. [úsek místy nečitelný]

(na okraji): 1836. Bohoslužebný řád v Schlaggenwaldu.
Bohoslužebný řád v schlaggenwaldském děkanském kostele 1836.
I. V létě.
a. O nedělích a svátcích.
Dopoledne: o 1/2 7. hod. ranní(?) mše [Frühmesse] a kázání(?) v kostele; o 8. hod. druhá tichá mše; o 9. hod. svátá(?) [hrubá] mše a kázání(?) [?].
Odpoledne: o 1/2 1. hod. [vyučování] křesťanské nauky(?) pro do škol nedospělé(?) mládeže(?); o 1 až 2. hod. školní bohoslužby(?); o 2. hod. nešpory(?).
b. Ve všední dny.
O 7. hod. ranní(?) mše, o 1/2 8. hod. druhá, o 8. hod. třetí tichá(?) mše [?].
II. V zimě.
Veškeré dopolední bohoslužby jsou o 1/2 hodiny později než v létě; odpolední pak jako v létě. [úsek místy nečitelný]

[Pravá strana — Pag. 85] (titulní list)

Fassion (Fasse — výkaz)
O příjmech a požitcích(?) [Emolument-Bezüge]
SCHLAGGENWALD (Horní Slavkov)
v Loketském kraji
farní statek Lichtwers(?) [Pfarrgut, čtení nejisté]
a. jak existovaly v roce 1782, a
b. jak existují nyní v roce 1836.
(Srov. zde str. 30.)

(verš, starým pravopisem — moralizující):
Nerozhazuj svůj statek a jmění,
pomni, že chudoba bolí;
nedá se nic tomu, kdo vše vsadí(?),
proto hleď to ostatní [si] nechat k radě(?) / opatrovat.

Žádný nepoctivý statek si nehromaď;
neboť co působí, přijde v nebezpečí(?);
také, když [dědicové] vesele si žijí(?),
jen zřídka přinese [...] peklu kámen(?). [verš místy nečitelný, [?]]

[Levá strana — Pag. 86]

Příjmy (Einkünfte)
schlaggenwaldského (hornoslavkovského) děkanského obvodu v r. 1836.
Které se vztahují v konvenční minci na: (zl. / kr.)

1. Z deputátů(?) [Analiten?] od oltáře, kostela a fary podle vyrovnávacího výkazu(?) — 76 zl. 34 1/2 kr.
2. Z různých ostatních naturálních požitků [Natural-Emolumenten]:
A. Z dovážených(?) [Einfuhr] produktů hospodářské(?) [Polizei?]:
— 8 měřic pšenice à 2 zl. 26 kr. konv. m. — 19 zl. 28 kr.
— 8 měřic žita à 2 zl. 22 kr. konv. m. měřice(?) — 18 zl. 17 1/2 kr.
— 8 měřic ječmene à 1 zl. 12 kr. konv. m. — 8 zl. 12 kr.
— 12 liber(?) másla à 6 kr. konv. m. — 1 zl. 12 kr.
— 2 kopy 36 kusů vajec — 1 zl. 12(?) kr.
— 36 kusů drůbeže(?) à 9 [kr.] — 1 zl. 49 1/2 kr. [?]
— za toto deputátní(?) obilí dle běžné ceny(?) podle str. 7 [?] — souč. 96 zl. 25 1/2 kr. [?]
B. Od schlaggenwaldské obce:
— ze 2 zahrad bez nájemného(?) [Wiesgenuß] — 64 [kr.]
— zima(?) celá od pasekářů [Pflanzenzehent] — 10 [kr.]
Spolu (A a B): 160 zl. 21 1/2 kr. [?]
3. Ze štoly (Stola): — 200 [zl.]
Dohromady (1, 2, 3): 444 zl. 59 1/2 kr. [?]
4. Z občanských nadací(?) [Civil-Stiftungen]:
— Z schlaggenwaldské obecní pokladny dle str. ... — 100 zl. 46 1/2 kr.
— uloženo na úrok dle výkazu(?) — 4 fl, 14 kr. dle str. ... — 1 zl. 31 1/2 kr.
— Z různých opatrovaných(?) a zavedených(?) nadací dle str. 19, 20 — 19 zl. 36 [kr.] — souč. 128 zl. 15 1/2 kr. [?]
5. Z založených mší a pobožností:
— Z kostela sv. Jiří v Auersbergu(?) [S. Georgii Auersberg] dle str. 81 a recte str. 82, 83 — 42 zl. 37 1/2 kr.
— Z kaple sv. Anny — ke špitálnímu kostelu — 27 zl. 24 kr.
— Z mariánské obce a mariánského zlatého oltáře — 29 zl. 33 1/2 kr.
— Ze zrušeného bratrstva sv. Josefa(?) dle str. 98 — 8 zl. 57 1/2 kr.
— Z kaple sv. Jana v Lobsitz(?) [S. Joannis] — 1 zl. 36 kr. — souč. 110 zl. 8 1/2 kr. [?]
(drobná poznámka pod tím — odkazy na strany, mariánská kaple atd., víceméně nečitelné [?])
Celková suma současných příjmů v konv. minci: 683 zl. 21 1/2 kr. [?]

Pozn.: Tento výkaz [Fassion] byl již v roce 1826 zhotoven a potvrzen od arc. konzistoře v Praze(?) [Erzb. Konsistorial-Decret], od schlaggenwaldského magistrátu a od ctih. radního(?) [...] ve trojím [vyhotovení] v nejvyšších [místech] zaslán. [úsek místy nečitelný]

[Pravá strana — Pag. 87]

Břemena / výdaje (Lasten)
téhož obvodu v roce 1836.
(zl. / kr.)
1. a. Daně a poplatky(?):
— Extra-Ordinarium — 14 zl. 44 kr.
— Za 8. díl podílu vévody(?) Karla(?) — 13 [kr.]
— vojenský(?) odvod [Ablösung Militär — Originaleinlage-Beytrag(?)] — 13 [kr.]
— čtvrtletní(?) náklady [Quartal-Kosten] pro kostel obvodu — 2 zl. 30 kr.
— Cubatura — Aequivalent — 4 zl. 41 kr.
— Alumnaticum — 1 zl. 42 1/2 kr. — souč. 23 zl. 12 1/2 kr. [?]
2. Jiná břemena a výdaje:
— pro dva kaplany — 400 [zl.]
— kancelářské(?) výlohy [Urbarials-Auslagen] — 3 [zl.]
— náklady na obnovu kostela(?) — 2 [zl.]
— [...] — 1 zl. 12 kr.
— [...] — souč. 406 zl. 12 kr. [?]
Celková suma břemen v konvenční minci: 429 zl. 24 1/2 kr. [?]
Odečte-li se od příjmů toto břemeno, zbývá čistý zbytek(?) [Reinerträgniß]: 253 zl. 57 1/2 kr. [?]

Pozn.: Od c.k. finanční místodržitelské(?) [k.k. Finanz-Statthalterei] patentu z r. 1841 ohledně výkazu:
— u občanských nadací 266 zl. 56 kr. à 21 zl. 27 1/2 kr. — 288 zl. 23 1/2 kr.
— z založených mší a pobožností — 240 zl. 30 [kr.]
— z lobsitzské(?) kaple — 5 [zl.]
— ze zrušeného bratrstva sv. Josefa dle výkazu — 44 zl. 48 [kr.] — souč. 578 zl. 44 1/2 kr. [?]
Po zavedení(?) zmíněného patentu se snižuje výkaz: u občanských nadací 128 zl. 13 1/2 kr.; ze všech založených mší a pobožností 110 zl. 8 1/2 kr. — souč. 238 zl. 21 1/2 kr. [?]
Tudíž oproti roku 1782 vznikl úbytek(?) [Abgang] ve výši 340 zl. 23 [kr.]; poněvadž v r. 1782 nebyl žádný výkaz pořízen, je dle dokladu(?) v r. 1782 — 140 [zl.] zdaněno à 42 kr. — 98 [zl.]; dle [...] kostelní(?) zlomek(?) — 45 [kr.]; tudíž obnáší celkový úbytek(?) oproti roku 1782 — 483 zl. 23 kr. [?]
Že se tento výkaz zcela podle pravdy(?) náležitě dohromady sečetl(?), potvrzuje podepsaný(?) sub fide sacerdotali. Schlaggenwald dne 11. ledna 1836.
(razítko L.S.) (podpis): Franz Rathshuer(?) děkan.

[Levá strana — Pag. 88]

(na okraji): 1836. Výkaz schlaggenwaldských učitelů [Schlaggenwalder Schullehrer].
Příjmy (Einkünfte)
schlaggenwaldských (hornoslavkovských) učitelů v r. 1836,
Které se vztahují v konvenční minci pro: (1. učitel / 2. učitel / 3. učitel; zl. / kr.)

1. Z platu učitele [Schulgeld] — 40 / 40 / 40 [zl.]
2. Od obce: a. Od měst. obce:
— Za podíl(?) [...] mše a pobožnosti dle str. ... — 41 / 36 / 30 — souč. 31 1/2(?)
— Za měst. zádušní(?) [pobožnost] dle str. ... — 36 / 36 — 24(?)
b. Od augsburské(?) prebendy(?) nadace:
— Za náhrad. [...] mladým(?) [...] — 1 / 36 / 1 / 12 / 1 / 12 — 42(?)
c. Od kostela:
— Za osvětlení při předepsaných pobožnostech — 6 / 4 / 3 / 2 / 2 / 3 — 2(?)
d. Od obce:
— Za pomoc(?) při předepsaných pobožnostech [úsek nečitelný] — 44(?)
3. Ze štoly — pobožnosti (z r. 1826 dle str. 19) — 78 / 18 / 35 / 28 / 59 / 27 1/2(?)
4. Za zádušní(?) [pobožnosti] a kázání(?) o nedělích a svátcích — 3 / 1 / 36 / 1 / 36(?)
5. Z naturálií:
a. Od měst. obce:
— 12 měřic žita a 18 měřic žita(?) — 7 / 27 / 7 / 27(?)
— za 1 sáh dříví navíc(?) — 12 / 12 / 12(?)
b. Z různých zavedených produktů(?):
— Za purkrabské(?) [...] mimo oltář [úsek nečitelný — opis hospodářských dávek]: 1 čtvrt pšenice a 1 čtvrt žita; v zaknihovaném(?) [zápise] [...] 2 zahrady, 1 zahrada pšenice a 1 [...] žita, a 1 zahrada(?) [...] v sídelní(?) [...] 1 měřice(?) [...] žita; a 1 měřice(?) [...] dáno; — Za toto celé deputátní(?) obilí dle běžné ceny(?) [úsek místy nečitelný] — 12 / 30 / 12 / 30 / 12 / 30(?)
Súčet: 200 / 19 1/2 / 152 / 27 / 166 / 17 1/2(?) [?]

Kostelníkovi(?) [Gestifte?] náleží: (konv. m.; zl. / kr.)
a. Z 1. učitelského sídelního(?) [bytu], jako jest:
— za jeho [...] — 20(?)
b. Ze štoly — pobožnosti(?) — 39 / 9 1/2(?)
b. Z měst. obecní pokladny zvláštní plat(?) [Gehalt] — 28(?)
c. Z augsburské(?) německé(?) pokladny [...] plat zúrokováno(?) — 28(?)
Súčet: 115 zl. 9 1/2 kr. [?]

[Pravá strana — Pag. 89]

(na okraji): Nejprve byly v Schlaggenwaldu dívky odděleny od chlapců ve zvláštní, pak ve vlastní, později společně s chlapci vyučovány.

Nejprve byly dívky odděleny od chlapců a vyučovány ve zvláštní škole vlastním učitelem. Tak i nyní ještě žijící lidé vědí a vyprávějí o tomto dřívějším zařízení. Avšak časem se učinila změna a dívky se daly vyučovat společně s chlapci v týchž školních třídách. Poněvadž nyní učitelé, kteří dříve vyučovali jen chlapce, měli nyní větší práci, a v Schlaggenwaldu nebylo žádné školné [Schulgeld] zavedeno, dostávali učitelé od městské obce — podle předloženého výkazu — přídavek ročně 4 zl., totiž první učitel 1 zl. 30 kr., druhý však příliš mnoho(?), a třetí 1 zl. za větší námahu. Tak trval tento stav až do roku 1836.

(na okraji): 1836. Zřízení dívčí školy v Schlaggenwaldu.

Avšak v roce 1836 oddělili dívky opět od chlapců a zřídili znovu vlastní dívčí školu; neboť právě toto je v tomto ohledu třeba hlavně přijmout(?). Výnosem(?) [Postzahl] ze dne 2. ledna 1836 N.C.6 vydalo c.k. zemské úřadovna [k.k. Landamt] nařízením ze dne 22. května 1836 Z. 8030 následující:
1. „Že c.k. zemská úřadovna [Landamt] schvaluje dívčí školu v Schlaggenwaldu jako provizorium na 6 let tím způsobem, že ve zvlášť k tomu zřízené(?) místnosti(?) [Theilzimmer] v tak zvané školní budově č. p. 217 má jeden nově ustanovený školní pomocník [Schulgehilfe] denně větší dívky dopoledne 3 a menší odpoledne 2 hodiny vyučovat.“

[Levá strana — Pag. 90]

(na okraji): 1836.
2. Školní pomocník [Schulgehilfe] dostává od každého školou povinného dítěte, jež není od školného osvobozeno, týdně 1 kr. víd. měny, poněvadž se městská obec zavázala místo dřívějších 2 kr. nyní platit 3 kr. víd. měny týdenního školného od každého dítěte.
Školou povinných chlapců je dosud 265 a dívek 170; tudíž školou povinných dětí dohromady 435. Poněvadž z toho 65 dětí je pro chudobu od školného osvobozeno, je celkem 370 dětí, které školné platí. Týdenní školné pro pomocníky činí 6 zl. 10 kr. víd. měny, čili 2 zl. 28 kr. konv. mince, tudíž za 47 týdnů 115 zl. 56 kr. konv. mince.
Z tohoto příjmu musí si školní pomocník hradit roční byt(?) [Quartier-Geld] po 18 zl. konv. mince, výlohy na opatření 6 sáhů dříví à 4 zl. konv. m. — 24 zl. — na vytápění školy, a na čištění školní místnosti, takže na jeho kongruu [Congrua] zbývá 70 zl. konv. mince věnováno, což v tomto roce dohromady činí 112 zl. konv. mince. Srov. str. 231.
3. Vybírání školného má obstarávat samotný magistrát, kterým se to panu Václavu Brucknerovi(?) [Wenzl Bruckner], tehdejšímu(?) výběrčímu drobných dávek [Klein-Einnehmer], svěřuje; a
4. Náboženské vyučování má převzít dřívější(?) duchovenstvo [Geistlichkeit].
5. Potvrzení školního ustanovení přísluší obci jakožto vrchnosti a patronu.
6. Poněvadž se zřízením školní výpomoci [Schulhülfe] k dívčí škole bere 2. učiteli Josefu Zürchovi(?) [Joseph Zürch] dosavadní byt(?), a jeho přístup(?) [Zugang] s ročně rozpočítaným příspěvkem na byt 18 zl. konv. mince se stává nedostatečným, má nést obec 2 díly a do škol zapsaní [Eingeschulte] — totiž dřívější přídavky — 1 díl ...

[Pravá strana — Pag. 91]

... výlohy, kterýžto posledně jmenovaný díl ze daňové pokladny [Steuerkasse] hradí a z všeobecné daňové renty [Steuergülten] z pozemků a z budov má být opět vybírán.

Pozn.: Skutečně byla dívčí škola otevřena dne 24. října 1836.

(na okraji): 1836. Zřízení dívčí školy v Schlaggenwaldu.

(Píše se to v roce 1836,) tím se uzavírá nový oddíl [Abtheilung] této pamětní knihy a začíná se ...

[Následuje rozsáhlá tabulka:]
Schlaggenwaldská Auersberg-obec / vyrovnávací list daně [Steuer-Regulierungsbogen] z r. 1788(?).
(sloupce: druh pozemku / počet jiter [Joch] a čtv. sáhů / třída pozemku / hrubý výnos / čistý výnos atd.)
Beton (pole / Felder):
— 2. pole(?), kostel(?) [...] — 7 jiter 740 □ — třída 4 — ... [číselné údaje místy nečitelné]
— ... pole — 2 jitra 668 □ — ...
— pole [...] — 2 jitra 13 □ — ...
— 3. pole, [...] — 1135 □ — ...
Souč. Beton — 12 jiter 708 □ ...
Wiesen (louky):
— [...] — 3 jitra 1029 □ — ...
— [...] — 2 jitra 360 □ — ...
— [...] — 307 □ — ...
— [...] — 931 □ — ...
Souč. — 6 jiter 1252 □ ...
Waldungen (lesy):
— [...] — 690 □ — ...
— [...] — 1 jitro [...] □ — ...
Souč. — ...
(níže další sloupcové údaje: rozdělení výnosu, daňové základy — víceméně nečitelné [?])
[Pod tabulkou:] Joseph Georg Diehl(?), radní Schlaggenwald — vyrovnávací list, srov. str. 320 a 321.

Přechod ke 2. oddílu [Übergang zur 2. Abtheilung].
(na okraji): Přechod k tehdejšímu oddílu, srov. str. 92.
Poněvadž jsme se ujali převzít(?) Mayerhof(?) [...] s některými pozemkovými druhy(?) [Zugehörungen] až k současné době (píše se totiž v r. 1836), tak uzavíráme(?) [...] tento oddíl(?) [...] a začíná(?) [úsek místy nečitelný — přechodová věta].

[Levá strana — Pag. 92]

II. ODDÍL [Abtheilung].
Vylíčení (Darstellung)
současného stavu
schlaggenwaldské (hornoslavkovské) městské obce / [a] tohoto stavu
v roce 1836.

Předběžné připomínky [Vorerinnerungen]:
Mnohé(?) [...] současné, čili výkazové(?) [Fassions-], se vztahuje na celý tento oddíl roku 1836.
Schlaggenwaldské panství [Dominium] nese jméno: knížecí měst. statek Schlaggenwald(?); a totéž je schlaggenwaldská městská obec.

§. 1.
(na okraji): 1836. Schlaggenwaldské obci podléhající úřady [Aemter].
I. Úřady, jež jsou schlaggenwaldské městské obci nadřízeny:
C.k. horní město Schlaggenwald má magistrátní [magistratlichen] magistrát, který tvoří z lůna měšťanstva volený purkmistr [Bürgermeister], zcela týmž způsobem volení radní [Räthe], a jeden zemskou vládou ustanovený zkoušený radní [geprüfter Rath]. Členové tohoto magistrátu jsou nyní:
p. František Reglund(?) [Franz Reglund] — purkmistr,
p. Johann Götz — 1. zkoušený radní,
p. Zacharias Hoppan(?) — 2. nezkoušený radní,
p. Georg Neidhart — 3. nezkoušený radní.
Nynější kancelisté [Kanzellisten] jsou:
p. František Zwölf(?) [Franz Zwölf] a
p. Wenzl Markl.
Tomuto magistrátu je podřízena:

[Pravá strana — Pag. 93]

Obecní hospodářská správa [Gemeindewirthschaft-Administration],
která je tvořena z:
jednoho právního zástupce [Anwalt] — nyní p. Andreas Hopf,
jednoho pokladníka [Kassier] — nyní p. Fr. K. Ullmann,
tří reprezentantů [Repräsentanten] — totiž p. Christoph Unger, p. Adalbert Diehl, p. Georg Reif.
(na okraji): 1836. Schlaggenwaldské obci podléhající úřady.
Pozn.: I tyto jednotlivce volí všechny měšťanstvo, s výjimkou pokladníka, jehož volí ctihodný magistrát.

II.
(na okraji): 1836. Rozdělení obce.
II. Rozdělení knížecí(?) městské obce.
Schlaggenwaldská městská obec se skládá takto:
a. Z jedné nevýznamné vsi, totiž Lobenzgrün [Loubí?].
Tato ves podléhá v policejním a správním ohledu, jakož i v celém svém správním poměru vůbec, jurisdikci knížecího magistrátu; nemá však kromě roční urbariální a daňové(?) [Gab-] kvóty [Quantität] po 115 zl. 21 kr. víd. měny jinak žádné povinnosti odvádět do městského eráru [Stadt-Aerar], ani robotu konat [Robathen].
Knížecí městská obec dále zahrnuje:
b. Dva poplužní dvory [Mayerhöfe], které jsou nyní pronajaty, totiž Riegelhof a Wolfshof. K Riegelhofu náleží — včetně erárního dílu [Aerarial-Quantier] — 37 jiter 743 □ sáhů polí a 21 jiter 816 □ sáhů luk; k Wolfshofu — 43 jiter 702 □ sáhů polí a 11 jiter 1306 □ sáhů luk.
Pozn.: Erární díl [Aerarial-Quantier] sám o sobě činí: 12 jiter 700 □ sáhů polí a 3 zl.(?) 6 jiter 1282 □ sáhů luk. Srov. str. 91.
Pozn.: Ve schlaggenwaldském obvodu je ještě několik dalších poplužních dvorů, totiž: Windhof, Schönhof, Lothhof a Pützenhof; ty ale náleží měšťanským hospodářům, kteří je také sami obhospodařují.
Také tak zvaný Hübhof, ačkoli je to vrchnostenské radní léno [Rathsherrn-Lehen], se připisuje ke knížecímu městu. Majitelé tohoto dvora č. p. 489 a 490 jsou tedy poddaní radního stavu(?) [Rathsherrn-Unterthanen], nikoli knížecí(?) měšťané.

Pag. 94.
[Okrajová poznámka: „1836 – [Loschwitz?] / lesy farní obce, která se stala městem."]

Dále patří k lesní obci Schlaggenwald [Horní Slavkov] tyto mlýny, které sice nejsou jejím vlastnictvím, avšak leží v jejím obvodu, totiž:
– Sladovnický mlýn (Malz-Mühle) – ležící v lese,
– Lattišský mlýn (Lattisch-Mühle) – rovněž pod lesem; níže pak
– Grünauský mlýn (Grünau-Mühle),
– Bleyzaulský mlýn (Bleyzaul-Mühle) – přesně na hranici farního lesa,
– Falterský mlýn (Falter-Mühle) – přesně na hranici farního lesa,
– Pfanntenský mlýn (Pfannten-Mühle), Lustmühle – leží částečně na farním pozemku.
Poslední mlýn však leží přímo na cestě (?) z farního lesa a je vzdálen [3?] hodiny [chůze]; tato usedlost, ač [Gesell?] pod č. 39 [popsaná], náleží do farní [obce?]. Tento dům patří do [Pfd.?] území, leží však nikoliv u města Pfd., nýbrž je rovněž v nynější obci [Lauten? – nečitelné]. Srov. p. 94.

Kromě toho má farní lesní obec ve městě:
d. starobylé, k usedlosti náležející šenkovní a hostinské právo s vlastní usedlostí.
Kromě toho má nynější obec:
e. druhé, dříve panské šenkovní a hostinské právo s usedlostí v Lattisch[?];
f. samotnou usedlost (Lattisch?), v níž vedle výše jmenovaných šenkovních práv
g. se nachází pekárna,
h. nachází se masný krám,
i. masný krám je rovněž jejím vlastnictvím.
Kromě toho má:
k. sladovnu (Malzhaus),
l. lázně (Badhaus),
m. dvě školní budovy – chlapeckou školu o 3 třídách a dívčí školu.
m. dvě věže, totiž kostelní a hřbitovní věž spolu se zvony,
n. cihelnu.
Konečně má nynější obec:
o. zahrady a luční pozemky 27 jiter 642 □sáhů,
p. [Klingerské?] louky, ležící v Lochotínském lese; u nichž je [Klingerský?] potok, [a též] cesty, mosty, ohrady, ploty a zahrady, polní a hřbitovní cesty – v součtu, vodní příkopy [?] – v součtu, pastviny 7 jiter 642 □sáhů, dohromady.
q. ostatní obecní pozemek 533 jiter 1488 □sáhů, totiž:

Pag. 95.
[Okrajová poznámka: „1836 – lesy farní obce, která se stala městem."]

Severovýchodně (?) [a ?] od města vzdálené, a podle [west?] hospodářského zařazení očíslované, totiž:
1. Hüttenwald (Hutní les) – 29 jiter 400 □sáhů
2. velký Rath[?] – 102 / 1320
Od města [?] a od lesa [?]:
3. Lindenský háj (Linden-Peitze?) – 48 / 1360
4. dub Hahnenbrücke (?) – 104 / 1008
5. les za Maßhand[?] Mauthen[?] – 38 / 760
6. les Heßlinger Steig (?) – 20 / 1000
7. les Grünau Fleck (?) – 37 / 1556
8. les Hüttenwald[?] – 68 / 670
9. les Sieben-Höhl (?) – 7 / 728
10. les Zilag[?] – 2 / 1300
11. les Pechgrün (?) – 25 / 1246
12. les Pungelwald[?] – 17 / 1348
13. les Grünau[?] – 1 / 832
14. les Aufstellung[?] – 13 / 889
15. les Ziegelhütten (Cihelnový) – 13 / 1388
Dohromady: 533 jiter 1488 □sáhů.

[Poznámka:] Cihelnový les (Ziegelhütten-Wald) leží v Lochotínském území (Lochotin Terrain), směrem na východ 1¼ hodiny [chůze] od farního lesa vzdálen, poblíž [?] [Klingerského?] cihelníka. [Pozn.: „v r. 1838 stejně tak [připojen?] tento les, srov. str. 211."]

[Poznámka:] Farní lesy poskytují zdejším toliko měkké druhy dříví, převážně smrk a borovici, a sotva nějaké buky; jejich celkový stav lze odhadnout asi na 40 let staré porosty; přesto však poskytly v r. 1835 roční výtěžek 967 zl. 24¾ kr. konv. mince; neboť bylo v tomtéž roce 118 sáhů dříví – a 24 sáhů řezaného dříví, dále 78 sáhů [Steiben?], pak 25 [Pfal.?] – 27 jírovců (?), Blöcke, hospodářské Blöcke, 23 [Pfeschen?] – 25 Pfal., 27 [Plankbäume?], 166 [Wasserwiesen?], 40 cihlářských latí a 34 latí získáno.

[Poznámka:] Konečně činí celkový plošný stav (Klassen-Inhalt) panství farní obce v r. 1836: [Pozn. na okraji: „Plošný stav 1836 farního panství, srov. str. 211."]
1. Územní obvod (Territorial-Bezirk) města Pfd. činí 2824 zl. 265 □sáhů,
2. Souhrn poddanských [?] usedlostí Landesguthum [?] 458 / 1205.
Dohromady: 3282 zl. 1470 □sáhů.

Pag. 96.
[Okrajová poznámka: „1836 – Příjmy farního města."]

III. Příjmy hornoslavkovské (schlaggenwaldské) městské obce.
Příjem zdejší městské obce je proměnlivý, neboť dávky se hned zvyšují, hned snižují. Ve třech letech 1832, 1833 a 1834 činil dohromady 47772 zl. 58¼ kr. konv. mince, tedy v průměru ročně 15924 zl. 20 kr. konv. mince.

[Okrajová poznámka: „Výdaje města farního."]
IV. Výdaje zdejší městské obce činily v týchž třech letech dohromady 42445 zl. 18¾ kr. konv. mince, tedy v průměru ročně 14148 zl. 26¼ kr. konv. mince.

§. 2.
Řádné platy, ustanovení (úřady), ohodnocení a penze u hornoslavkovské městské obce.
[Tabulka; sloupce: poř. č. | popis | konv. mince (zl./kr.) | víd. měna (zl./kr.)]
I. Platy.
a. Úředníkům magistrátu a ostatním sloužícím:
1. Zkoušený rada (geprüfter Rath) – 550
2. Radní sluha (geprüfter Sekretär) – 300 / 212
3. 1. kancelista – 180
4. 2. kancelista – 150
5. [Prakt.?] zkoušený (3. kancelista) – 120 / 100
6. 1. policejní, zároveň lesní sluha – 73
7. 2. policejní sluha – 73
b. Školnímu personálu:
8. Radní [Rathsfassant], 266 zl. 56 kr. a faráři přídavek 25 zl. víd. měny, dohromady – 291 / 36
9. 1. učitel – 104
10. 2. učitel – 104
(naturálie na příspěvek na byt) – 18 / ...
11. 3. učitel – 77 / 8
(oněm třem učitelům jako ekvivalent za [křestní?] a příspěvek za dívčí vyučování) – 16 / 4
12. Dvojspřežní školní pomocník, vlastně zároveň 1. učitel – 70
c. Kantorskému personálu:
13. Obecní zpěvák (Gemeindesänger) – 100
II. Ustanovení (úřady):
14. [Schirung?] za ohledání mrtvých – 30
15. 1. porodní bábě na příspěvek na byt – 25
16. 2. porodní bábě na příspěvek na byt – 15

[Poznámka pod čarou *:] Podle guberniálního nařízení z 5. září 1840, č. 27262, povolil c.k. dvorský úřad ve shodě s nejvyšším justičním místem zřízení jednoho zkoušeného rady s platem 300 zlatých konv. mince, dále třetího kancelisty s platem 120 zlatých konv. mince z městských důchodů.

Pag. 97.
[Okrajová poznámka: „1836".]
Řádné platy, ustanovení, ohodnocení a penze u hornoslavkovské městské obce.
[Tabulka; sloupec víd. měna]
III. Ohodnocení (Schätzungen):
17. Noční hlídač (Nachtwächter) – 52
18. Lampář (Lampenanzünder) – místo 12 zl. 7 kr. konv. mince – 30 / 17½
19. Hrobník spolu s hřbitovem [Kirchhof], na údržbu kostelního náčiní – 42 / 53
20. Strážný ohně (Wachtfeuermann) spolu se světelným – 116
21. Bránový [?] ke sv. Cecílii (?) – 4
22. Kalkant (varhanní šlapač) – 48 / 32
23. [Maßiner?] – 19 / 56
24. Zvoník (Glöckner) – [další poznámka]
IV. Penze:
25. Vdově po radním sluhovi [?] – 100

§. [—] Kapitál a ostatní dávky (Capital und andere Gefälle):
1.,6.,7. Dávky těchto úředníků magistrátu a sloužících byly podle c.k. guberniálního nařízení z 22. července 1836, č. 35532, [upraveny? podle náležitosti]. [Pozn.: c.k. guberniální nařízení ze 4. července 1836 o … příplatku …]
8. Radní [Rathsfassant] pobírá vedle obvyklého … kostel [Reliquenkirche?] v konv. minci, dále z louky s nadací smíšeně asi 265 zl. víd. měny, užívá 12 jiter 705 □sáhů polí a 6 jiter 1232 □sáhů luk se [zákazem?] jednoho kusu ke zřízení polí a svateb (?) – pak právo várečné za 2 zlaté.
9.,10. Každý učitel má 1 jitro pole k užívání, pobírá několik snopů desátku z 8 [Wäschen?], pak víno a [Pflugzeld?] z obecního lesa, 12 sáhů řeziva a 12 jiter [Lustholz?]; mimoto 1. učiteli doživotně podle c.k. guberniálního nařízení ze 7. prosince 1811, č. 49493, ještě 7½ sáhu dříví.
12. Školní pomocník pobírá od 1. učitele … a víno z poloviny … a obvyklý příplatek 70 zl. víd. měny …
13. Obecní zpěvák pobírá vedle [Pfanngeld?] a … kapitál [Schißholz?], pak při vyskytnuvších se … dříví několik napomenutí [?].
15.,16. Každá porodní bába pobírá za svůj byt … 6 jiter [Lustholz?] proti udržování farního lesa.
19. Hrobník pobírá …
20. Noční hlídač pobírá vedle [?] z buků a hospodářských stromů ročně 2 sáhy [Schißholz?] z obecního lesa a 4 sáhy dříví … z [Reiswald?].
22. Kalkant pobírá dříví z … .
23. [Maßiner?] pobírá vedle [Pflugzeld?] a … .
24. Zvoník pobírá dříví … buky při všech [pohřbech?].

Pag. 98.
[Okrajová poznámka: „1836 – Pivovarnictví v Horním Slavkově."]

§. 3.
Měšťanské pivovarnictví v král. horním městě Horní Slavkov (Schlaggenwald) v roce 1836.

Sladovna a pivovar v Horním Slavkově jsou vlastnictvím městské obce a podléhají vedení slovutného magistrátu a městského hospodářského úřadu atd.

Pivovarnictví mají v držení a správě várečně oprávnění měšťané. Počet 388 várečných měšťanů [?] a měšťanů je oprávněn vařit v pořadí (postupně); každý je v Horním Slavkově vedle ostatních šenkovních domů určen [a] oprávněn k vaření.

Vedení veškerého pivovarnictví obstarává várečně oprávněné měšťanstvo prostřednictvím ze svého středu zvoleného představeného (Vorsteher) z 12 vážených mužů a k tomu náležejícího písaře, [pak] zvláštním výborem (Ausschuß) ze 3 osob a prostřednictvím komise zkoušených jednotlivců (Individuen), kteří se prostřednictvím komise znovu doplňují a kteří [?] na to dohlížejí.

Zvolený výbor (Bräuhaus-Ausschuß) je [ustanoven?]: a 12 jednotlivců, kteří jsou z várečně oprávněného měšťanstva podle pořadí každoročně voleni a zkoušeni.

Nový výbor je [ustanoven?] ze 3 jednotlivců, kteří jsou … z výboru a prostřednictvím komise … neboť každým rokem se 3 osoby z 12 jednotlivců dostávají do nového výboru.

Však za náhradu obnášející 10 zl. konv. mince smí … nový výbor … sám [?]; [pak by ?] tento nový výbor [?] … celý výbor [?].

Tento komisař (Einkontrollor?) [dohlíží?] na zvolený výbor a prostřednictvím komise je zkoušen. [Stejné/Své úřady?] zastává po dobu 4 let, dokud výbor trvá.

Pag. 99.
[Okrajová poznámka: „Pivovarnictví 1836 v Horním Slavkově."]

Kontrolor zápisu piva (Bier-Aufzeichschreiber) je zvoleným výborem zkoušen. Své úřady zastává, není-li zvláštních případů, doživotně.

Varní je volen ze zvoleného výboru a [obnovuje se?] vždy po 12 letech – avšak pro tento případ zkoušen. [Brennmeister/Sladovník?]

Je-li budova [?] k údržbě [potřebná?], stanoví … výbor a kontrolor s [vědomím?] várečného mistra.

V pivovaru se ročně uvaří 66 [várek? Maß?].
Plná várka (volle Bräu) na každou budovu činí 26 sudů (Faß).

C.k. várečné [poplatky] musí být placeny z každého sudu po 3 kr. konv. mince. Protože však z každého sudu připadá [k vaření?] poplatek 78 kr. konv. mince, [neboť?] proto … c.k. magistrátu z téhož sudu 1 procento, tedy 3 kr. konv. mince, takže c.k. várečné [poplatky] na 74 zl. 6 kr. konv. mince [činí?].

Nyní z 23 sudů a ½ pro varního, a 1 sud pro sladovníka [se odečte?].

Z ostatních 24 sudů připadá vždy 8 várečně oprávněným [měšťanům], totiž do třetiny [?]; podle obvyklého [?] tedy zůstává a 1 sud z každých 8 sudů.

Prohřeší-li se některý várečný proti svým povinnostem [?], pokutuje se [?] pokutou ve výši 10 zl. víd. měny.

Pokud se ceny obilí a [ječmene?] podstatně mění, [bývá?] vždy v součinnosti slovutného magistrátu, [pak?] slovutného hospodářského úřadu a várečného výboru ustanovena (upravena) nová cena.

Pag. 100.
[Okrajová poznámka: „1836 – Pivovarnictví v Horním Slavkově."]

Uzávěrka pivovaru (Brauhausschluß) ze dne 13. prosince 1835.
[Tabulka; sloupec víd. měna, zl./kr.]
Pivovarská pokladna vydává z každé várky:
I. Za pohoštění c.k. várečných [úředníků], místo 78 zl./asi – 135 / 12
II. Pro pokladnu městské obce:
a. Za 27 [Maß?] ječmene à 9 zl. 99 kr. (?) – 265 / 94
b. Za 4 sladovky [Malzen] pšenice, 27 [Maß?] à 1 zl. 15 kr. – 33 / 45
[Pozn.: dále patří obci ze sladovny … sladovny, sladovna …]
c. Na přirážku (Aufschlag) – 25
d. Za údržbu sladovny (Malzhaus) – 90 [?]
e. Za údržbu sýpky (Schüttboden) – 90 [?]
f. Za 30 liber pepře; k vydání městské obce 37½ kr. konv. mince, dohromady 12 zl. 30 kr. konv. mince – 31 / 22
[Pozn.: … pivovar … obec … libra sladu … sladovna … 2 sladovky … rok 1835 … 114 liber …]
III. Řádná vydání pivovarské pokladny na každou várku:
a. Za dříví na každou várku 2 sáhy à 9 zl. 20 – 21 / 40
b. Za smůlu (Pech) – 5 / 40
c. Karbonát [?] brennmeistrovi – 14
d. Sládkovský pacholek (Bräuknecht) – 7 / 45
e. Za sázení sladu [Malzaufsagen?] k [Pflugzeldämmen?] – 2 / 30
f. Za slad k zahrabání (Einscharren) – 1 / 30
g. Za sypání sladu (Malzschütten) – 1 / 30
h. Za [dohlížitele sladu?] k sypání – 1
i. Za psací potřeby na Falknov [Falkenau?] a do přihlašovací pokladny – [?]
k. Na ekvivalent … úředníkům magistrátu … – 15
Součet – 611 / 178

Pag. 101.
[Okrajová poznámka: „Pivovarnictví 1836 v Horním Slavkově."]

Proto se každé z 8 [várečných obcí?] v pivovarské pokladně [vyplácí?] jejich příspěvek 84 zl. 30 kr. … – 576 / [?]
Tedy získává pivovarská pokladna při každé várce vedle 2 sudů piva – 65 / 45; celkem tedy získává pivovarská pokladna při každé [várce] – 65 / 72.
Na pivovarské [Brauhausgeld?] za 1 sud piva 4 zl. 28/30 … tedy vedle každého … – 84 / 30.
[Další položky o sudech piva, brennmeistrovi …]
A protože [Maß?] piva stojí 12 kr., tedy hodnota z každého sudu vyšenkovaného à 30 zl., takže v [Ostmonopol? – nečitelné] … – sud 1 / 30.

Pivovarská pokladna vydala na řádná ustanovení (úřady):
a. Dozorčímu úředníkovi – místo 20 zl. konv. mince – 125
b. Kontrolorům … zkoušeného přirážkového [?] – 25
c. Každému ze 2 přirážkových [Aufschlagsmann] … à 4 zl. konv. mince – 30
d. Každému z písařů, 2 přirážkovým písařům à 5 zl. konv. mince, všem à 10 zl. konv. mince … – 5
e. [Pflugzeldämmer?] spolu s [Pflugzeld?] – 8
f. Hornoslavkovskému učiteli panu Wittibaldovi [?] Zeilingerovi – 70
Součet – 275

[Pak] se pivovarská pokladna ročně získává …?
Při každé várce získá 30 zl. 72 kr. … tedy vaří-li se 60krát do roka – 1809 / 95; pak má ročně vydání – 275; tedy co pivovarská pokladna ročně získá – 1525 / 95.
Co pivovarská pokladna získá, rozděluje se čas od času mezi várečně oprávněné měšťany. Při … asi 388 várečně oprávněných měšťanech po 11 zl. 41 kr. víd. měny v roce 1836, takže na každého připadá 13 zl. víd. měny [?].

Pozn.: Pivovarská pokladna by měla každoročně [odvádět?] c.k. daňové předpisy 1 zl. 38 kr. konv. mince.

Pag. 102.
[Okrajová poznámka: „1836 – Farní úřad v Horním Slavkově."]

§. 4.
Velebný farní úřad v král. horním městě Horní Slavkov (Schlaggenwald).

Farní úřad v Horním Slavkově podléhá v disciplinárních záležitostech zdejšímu slovutnému magistrátu jakožto patronovi, a [velkému?] konfraternitě [?] příslušně atd. Toto duchovní místo má v duchovní správě [k ruce?] kaplany: kaplan adjunkt p. Franz Pelzhausen [?], kaplan p. Karl Schorr [?] a p. P. Franz Csanto [?].

[Okrajová poznámka: „1836 – Hornoslavkovský farní obvod."]
Přehled hornoslavkovského farního obvodu (Pfarrsprengel):
[Tabulka; sloupce: Osady náležející do hornoslavkovského farního obvodu | Počet domů | Počet obyvatel (duší) | Počet škol | Školou povinných žáků chodících denně | Opakujících žáků]
Horní Slavkov (Schlaggenwald) – 516 – 3457 – – 435 – 223
Hornoslavkovské Dvory (Schlaggenw. Höfe) – 10 – 75 – {2 ?} – 9 – 3
Farní Hofgrund (Pfd. Hofgrund) – 20 – 131 – – 16 – 7
Lauterbach / [Lauschnitz?] – 32 – 167 – – 25 – 10
[Wenn? / Winn] – 21 – 114 – – 21 – 4
Gehöll – 45 – 247 – 1 – 28 – 20
Millersgrün – 29 – 169 – 1 – 23 – 19
Pechgrün (Pechová) – 41 – 278 – 1 – 35 – 15
Aulmitzgrün [?] – 37 – 229 – 1 – 40 – 13
Schönwese [?] – 40 – 244 – 1 – 28 – 14
Vogeldorf [?] – 34 – 211 – 1 – 30 – 14
Součet – 825 – 5322 – 8 – 700 – 342

Poznámky k tomuto přehledu:
a. Obyvatelé v hornoslavkovské části … patří k hornoslavkovskému farnímu lesu jako … z lesa Schlaggenwald samotného … z lesa Schlaggenwald, totiž s lesem a [Theil?] … a sídlí s tamními 346 jmény. … [poddanské?] osoby přifařené …
b. Přifařeny jsou do Horního Slavkova … škol, [chlapecká škola] o 3 třídách, dívčí škola … Ve … jsou … učitelé … obecně … jednotlivě … vyučují …

Pag. 103.
§. 5.
Duchovní funkcionáři při zdejším děkanském kostele od 1. do 31. prosince 1835.
[Okrajová poznámka: „Duchovní 1836 funkcionáři ve farnosti."]
V roce 1835 bylo: 44 oddavků (kopulací), 211 křtů a 184 pohřbů.

§. 6.
Školní personál v král. horním městě Horní Slavkov.
[Okrajová poznámka: „Školní 1836 personál ve farnosti."]
U zdejší hlavní školy jsou jako učitelské síly pro chlapeckou školu o 3 třídách 3 učitelé, dále pro dívčí školu 1 dvojspřežní pomocník. Učitelské síly – učitelé – jsou:
1. Pan Engelbert Lehmann, 1. učitel a emeritní regenschori. Tento učitel se narodil [1749?]; v r. 1770 nastoupil jako učitel … v r. 1828 … 51 let … byla mu udělena zlatá záslužná medaile … 1825. [Bald?] r. 1841 … Jeho Veličenstvu Františku I. … svému synovi … věnoval. Zeilinger od 1. května 1815.
2. Pan Wittibald [?] Zeilinger vedle 1. učitele … v r. 1825 … č. 549 … u zdejšího magistrátu jako učitel … přidělen, [aby?] zároveň 1. učitele … zastával.
3. Pan Joseph Zwick, 2. učitel.
4. Pan Joseph Cziml [?], 3. učitel.
5. Pan Karl Schorr [?], dvojspřežní školní pomocník pro dívčí školu, jmenovaný zdejším slovutným magistrátem a patronem dne 19. srpna roku 1836.

Pag. 104.
[Okrajová poznámka: „1836 – Děkanský kostel"; „a. Platy".]

§. 7.
Hornoslavkovský děkanský kostel sv. Jiří mučedníka (S. Georgii M.).

a. Platy (jmění) zdejšího děkanského kostela:
[Tabulka, zl./kr.]
Na kapitálech uložených na 4 procenta u slovut. … [Kärnten?]:
podle obligace z 1. listopadu 1767, č. 1614 – 500
podle obligace z 1. listopadu 1789, č. 21015 – 2000
podle obligace z 1. listopadu 1790, č. 22799 – 1000
podle obligace z 1. srpna 1792, č. 28009 – 600
Na kapitálech uložených na 5 procent u … – 220
(bývalá podle obligace z 1. září 1810, č. 1538) – 600
Na kapitálech uložených na 5 procent u soukromníků – 9755 / 17 …
Součet – 17905 / 17

b. Příjem děkanského kostela v roce 1835:
Na úrocích ze 4230 zl. kapitálu po 4 procentech – 89 / 30
… z 220 zl. po 5 procentech – 11
… z 10455 zl. 17 kr. po 5 procentech – 672 / 5
Ostatní příjem … – 357 / 3
Součet – 1120 zl.

c. Vydání děkanského kostela v roce 1835:
Za duchovní vydání – místo atd. 1078/30 na 749/580 – 521 / 302
K jednotlivým duchovním vydáním patří: a. 357 [Kelle?] vosku, b. 12 [Maßen?] s voskem, c. 30 [Kel.?] na osvětlení, d. 4 libry vosku, e. 1 libra na obligaci, [d.] 1 officium [deliantissimum? – nečitelné]
Za 105 liber vosku po 1 zl. 20 [Maßen?] – 41
Za 525 liber [Schließpapier?] – 130
Za 3 libry [Pechschnur?] – 5
Za 3 libry a [Salzgewächsen?/vosk] – 5 / 72½
Za 1 [?] a psací potřeby – 796 / 21
Ostatní vydání … – 357
Součet – 1611 / 941½

Pozn.: Jednotlivá vydání převyšují příjmy, neboť … ve výše uvedeném výpočtu kostelní pokladna v roce 1835 hradila opravy … [srov. str. 88?].

Pag. 105.
[Okrajová poznámka: „Inventář 1836 děkanského kostela sv. Jiří mučedníka."]

§. 8.
Inventář o předmětech kostelního náčiní (Kirchenzeug-Exigamenten [?], Adressen [?] atd.) nacházejících se u hornoslavkovského děkanského kostela sv. Jiří mučedníka, pořízený dne 1. září 1836.

1836
1. Kostelní náčiní – a. Stříbro:
1. 1 monstrance spolu s 1 [Malzschedusch? – nečitelné]
2. 1 kalich spolu se 3 patenami, [pozlacený?]
3. 2 pateny v kostele [v Lauten?] soukromníkům
4. 1 ciborium
5. 1 lžíce [Tragschäl?] pro 3 učitele
6. 1 [Carbonate Düschele?] k 1 officiu pro [Lauten?]
7. 1 [Malzschedusch?] ve velkočisté monstranci
8. 1 [Einwurf?] na jednom [?] zařízení k [Liguidi…?] mlýnů z města
Pozn.: Ostatek náčiní … podle nejvyšší obligace … z 12. listopadu 1817.
b. Měď:
9. 1 monstrance z č. 7, smíšená atd. …
10. 1 [Schmölzn?] v ohni zlacená, od pana konventuálního [?] faráře [?]
11. 1 [Schaßstabel?] na [Faßen?]
c. Mosaz:
12. 1 [Faßschäl?] ze [Schäldorf?]
13. 1 [Leuchterbauzeug?] z č. 4, [Madling?] osazený
14. 1 vinná nebo [Beauchschißen?] [konev?] mlýnů v [Bauchfaßgrund?]
15. 1 [Malzschedusch?] spolu se [Schäldorf?]
16. 1 officium s jedním otvorem na [Faßalkant?] nad vykasanými monstrancemi
17. 2 [Sacramentaier?] a … velikosti Matky Boží …
18. 1 [Brennrechung?] a vykasaný patron spolu se 2 anděly u oltáře Matky Boží …
19. 2 [Schmölzn?] k použití na [Aufschlausand?] sudu
20. 8 voskových svícnů na [Faße?] oltářů

[Levá strana – Pag. 106]

[Okrajová poznámka:] 1836 / Inventář / městského farního / kostela.

Inventář farního kostela sv. Jiří [S. Georgii Stadtpfarrkirchen-Inventarium].

I. Kostelní náčiní [Kirchen-Geräthe].

d. Cín [Zinn].

[Sloupec: Poř. č. (Post Nro)]

21 — 1 velká lampa u hlavního oltáře.
22 — 3 lampy střední velikosti, z nichž 2 u bočních oltářů, a třetí v takzvaném [?] lichtu [zkušebním okénku?].
23 — 2 malé lampy, z nichž jedna u sochy sv. Jana z Nepomuku, druhá v horní sakristii.
24 — 13 zcela malých lamp s vrtěnými [skleněnými] cylindry [Schälern].
25 — 3 takové lampy v horní sakristii.
26 — 2 závěsné [?] svícny s cylindry [Trag-/Englüchtern?].
27 — 18 velkých oltářních svícnů, z nichž 6 u hlavního oltáře, 8 u bočních oltářů, 2 u sochy sv. Jana z Nepomuku a 2 v horní sakristii.
28 — 7 malých oltářních svícnů, z nichž 4 u hlavního oltáře a 3 v sakristii.
29 — 14 zvonečků [Tafellüchter?], z nichž 12 v kostele se používá, a 2 v horní sakristii [se uschovávají / se opotřebovaly] [?].
30 — 6 nástěnných svícnů [Wandlüchter], z nichž 2 u sochy: Expectatio partus B. M. V. [Očekávání porodu Panny Marie], a 4 v horní sakristii – velmi staré.
31 — 6 velkých květinových [oltářních] vázových nádob [Blumenkrügeln].
32 — 4 malé květinové vázové nádoby.
33 — 8 [?] (Mußkamsen?) [nečitelné].
34 — 7 cínových [?] (Tazar Tazsi?) [nečitelné].
35 — 1 kropenka [Weihkessel] u hlavního oltáře.
36 — 1 mešní konvička [Waschkandl] v sakristii.
37 — 2 velké mešní konvičky, z nichž jedna v sakristii a druhá u křtitelnice.
38 — 1 malý mešní kotlík [Waschkessel] u kamen.
39 — 6 lahviček [Fläschchen] na svěcenou vodu při provizích [zaopatřování nemocných] a pohřbech.
40 — 2 cínové konvice [Häfen / Kännchen].
41 — 1 [?] (Sprafsefser?) nádoba na svaté oleje.
42 — 1 [?] (Lauschkanig?) na [?] (Saguarbrüchten?) ze sochou [?].
43 — 1 malá nádobka [Schaff] v horní sakristii.
Pozn.: Z této nádobky [Schaff] se nechaly udělat 4 malé nádoby pro oleje [?], které se uschovávají v [?] (Affkammerl?).

[Levá strana – Pag. 108]

[Okrajová poznámka:] 1836 / Inventář / městského farního / kostela.

Inventář farního kostela sv. Jiří.

II. Kostelní paramenta [Kirchen-Apparamente].

c. Mešní roucha [Messgewänder].

55 — 1 mešní roucho z bílého sametu se zlatými lemy, spolu se všemi doplňky [Zugehörungen]. Tytéž jsou: 1 štóla, 1 manipul, 1 kalichové velum [Kelchtüchl], 1 burza [Bursa] a 1 pala.
56 — 1 mešní roucho z bílého damašku [Halbsammt?] se zlatem vetkávaným, se všemi doplňky jako u č. 55.
57 — 1 mešní roucho z bílého damašku se stříbrem vetkávaným, se všemi doplňky jako u č. 55.
Pozn.: K tomuto mešnímu rouchu je ještě jedna nadbytečná pala [überzählige Palla].
58 — 1 mešní roucho ze zlaté a stříbrné látky podobné č. 49, se všemi doplňky jako u č. 55, s výjimkou štóly, ta je ovšem nadbytečná [?], totéž burza a pala.
59 — 2 mešní roucha z hnědé hedvábné [?] látky s vetkávanými květy. Doplňky jsou: 2 štóly a 2 manipuly, avšak jen 1 kalichové velum, 1 burza a 1 pala.
60 — 1 mešní roucho z bílého [Atlasu?] s bílým středovým pruhem, lemovaným zlatým prýmkem [Tressen], které ovšem na okrajích [?] chybí, ostatně jsou všechny doplňky jako u č. 55. [poznámka drobným písmem: ...]
61 — 1 mešní roucho z bílého [Atlasu?] s bílým středovým pruhem, se zlatým prýmkem a se všemi doplňky jako u č. 55.
62 — 1 mešní roucho ze zeleného sametu se žlutohnědým [gelbbraunem] středovým pruhem a bílými lemy, se všemi doplňky jako u č. 55; jenže tyto doplňky – kromě manipulu – jsou všechny z jiné látky [Stoff].
63 — 1 mešní roucho ze zeleného potištěného [gedruckten] kanafasu, se všemi doplňky jako u č. 55; jenže tytéž jsou všechny z jiné látky.
64 — 2 modře [blau?] potištěná mešní roucha s bílými lemy, se všemi doplňky jako u č. 55.
65 — 1 [tělové barvy / leibfarben] mešní roucho se žlutými lemy, se všemi doplňky jako u č. 55.

[Levá strana – Pag. 110]

[Okrajová poznámka:] 1836 / Inventář / městského farního / kostela.

Inventář farního kostela sv. Jiří.

II. Kostelní paramenta.

76 — 1 bavlněné [baumwollen] mešní roucho se sametem [?], s pestrými lemy a černými prýmky [Franzen], věnované paní Theresií Hauk, manželkou soukeníka [Tuchmachersgattin].
77 — 3 různá vela [Vela] k běžnému užívání při nedělních bohoslužbách, totiž: 1 modré, 1 červené a 1 bílé.

g. Antependiové roušky nad svatostánkem [Antependium-Tücheln über dem Tabernakel].

78 — 1 bílá kanafasová [rouška] vyšívaná zlatem, věnovaná Theresií roz. Mathl. Wölfin na [?] sv. Josefa, [Hülfskassen?] v [?].
79 — 1 [tělové barvy / leibfarben] hedvábná, rovněž zlatem vyšívaná, a uprostřed se jménem Ježíš [Namen Jesu].
80 — 1 bílá kanafasová s vetkávanými lemy a uprostřed rovněž skrze jméno Ježíš okrášlená [?], věnovaná paní Barbarou, vdovou Paulus [?].
81 — 1 [Atlas?] z hedvábí [Marin?] s pestrými lemy, a rovněž se jménem Ježíš uprostřed – od téže [?], věnovaná paní Evou Springer.
82 — 1 florová rouška [Florwischel] s pestrým lemem, a [?]
83 — 1 žlutá [?] věnovaná zdejší soukenickou mistrovou [Tuchmachersmeisterin] Catharinou Bader.
83 — [drobné písmo, mezi řádky:] 1 [Atlas?] hedvábný s [?] vyšitými [?] – věnovaný panem [?] (Aug?) Hauk [?]. [Schlaggenwald?]

h. Čtverhranné oltářní roušky [Viereckige Altar-Tücheln].

84 — 1 [Atlas?] hedvábný se zlatými prýmky [Goldtressen].
85 — 1 kanafasová s vetkávanými lemy a bílým hedvábným spodkem [Unterfütterl], od karlovarské [Carlsbader] obchodníkovy ženy [Kaufmannsgattin], paní Aloysie Neuhart.
86 — 3 hedvábné [roušky] pro každodenní oltáře, od zdejší soukenické vdovy [Tuchmacherswittwe] paní Anny Seidl.
87 — 3 [roušky] z [Marin?] rovněž pro každodenní oltáře, věnované zdejším soukenickým mistrem [Tuchmachermeister] panem Samuelem Wassesporn [?].
88 — 1 kanafasová s vetkávanými lemy na všechny čtyři rohy [Ecken], a uprostřed se jménem Ježíš – od zdejší soukenice [Tuchmacherin] paní Theresie Hauk.
[poznámky drobným písmem dole:]
1 [Atlas?] hedvábný s [?] – věnovaný zdejší [?] paní Barbarou Seif [?].
1 [Atlas?] hedvábný s bílými prýmky [?] – věnovaný od [?] (Edla? Filip? Schhardlischer?).

[Levá strana – Pag. 112]

[Okrajová poznámka:] 1836 / Inventář / městského farního / kostela.

Inventář farního kostela sv. Jiří.

II. Kostelní paramenta.

l. Potahy na křesla [Sessel-Überzüge].

101 — 3 potahy z bílého kašmíru pro obě křesla [Sessel] vedle oltáře.

m. Chórové sukně / komže [Chor-Röcke].

α. Pro ministranty [Für die Ministranten]:
102 — 8 chórových sukní z bílého kašmíru,
103 — 6 týchž z bílého hedvábí,
104 — 6 týchž z obyčejné [gemeinen] látky,
105 — 6 týchž z modré látky,
106 — 4 tytéž z modrého hedvábí,
107 — 4 tytéž z černého hedvábí.
108 — 3 pláštíky [Mäntel] z černého hedvábí, totiž: 2 pro ministranty a 1 pro nosiče kadidla [Rauchfasträger].

β. Pro kostelníky [Für die Mesner]:
109 — 1 chórová sukně z bílého kašmíru jako č. 102.
110 — 1 táž z bílého polohedvábí [Halbseide].

n. Pohřební sukna [Leichen-Tücher].

111 — 2 černá hedvábná, spolu s 8 cylindry [Schälern].

o. Quadrate [čtverce].

112 — 3 čtverce [Quadrate] z černého manšestru [Manchester].

p. Sáčky na zvonky / kasičky [Klingen-Beutel].

113 — 1 kasička na zvonění [Klingenbeutel].

q. Zásobní látky na paramenta [Vorräthige Stoffe zu Apparamenten]:
1 zelená [?] hedvábná látka, z níž by se dal udělat pluviál [Pluviale]. [Pozn.: Větší část této látky s malými květy byla od kostela zakoupena; menší část s velkými květy je dar paní Anny Hauk, soukenice (Tuchmachersgattin).]
1 [pavlovská? / Pawlowischer] hedvábná látka s vetkávanými květy. [Pozn.: Tato látka je dar zdejší obchodnice [Kaufmannsgattin] paní Franziska Fahl kostelu.]
30 vídeňských loktů [Wiener Ellen] zlatých lemů na nový pluviál – dar zdejší majitelky porcelánky [Porzellan-Fabriksinhabersgattin] paní Josephy Hauk.
Pozn.: Z těchto obou látek a lemů byl v roce 1840 zhotoven nový pluviál bez štóly, a nové mešní roucho se všemi příslušnými díly, totiž: štóla, manipul, kalichové velum, burza a pala; a ještě zbývá látka na druhé mešní roucho.

[Levá strana – Pag. 114]

[Okrajová poznámka:] 1836 / Inventář / městského farního / kostela.

Inventář farního kostela sv. Jiří.

III. Kostelní prádlo [Kirchen-Wäsche].

c. Oltářní roušky [Altar-Tücher].

125 — 1 jemné [?] oltářní sukno [Altar-Tuch] s lemovým věncem [Spitzenkranz], věnované zdejší soukenicí [Tuchmacherin] paní Barbarou Neuhart.
126 — 1 kanafasové oltářní sukno s tkaným lemovým věncem, věnované zdejší obchodnicí [Kaufmannsgattin] paní Sophií Reif.
127 — 3 kanafasová oltářní sukna s lemy, pro každodenní oltáře. Tato sukna byla věnována: a. zdejší soukenicí paní Theresií Hauk, b. zdejší soukenicí paní Barbarou Neuhart, c. zdejší soukenicí paní Annou Werner.
128 — 3 lněná oltářní sukna s bíle prošívanými lemy [Zützen] pro každodenní oltáře.
129 — 7 cvilinkových [zwillinen] oltářních suken bez lemů pro hlavní oltář.
130 — 6 lněných oltářních suken s lemy pro boční oltáře.
131 — 1 zcela jemné oltářní sukno [?], věnované zdejší obchodnicí paní Annou Hölgl.
132 — 2 kanafasová oltářní sukna s mašlemi [Maschsesseln/Maschen] pro postranní oltáře – věnovaná zdejšími dvěma soukenickými mistry [Tuchmachermeister], panem Josefem Springer a panem Franzem Ebart.
133 — 1 cvilinkové oltářní sukno s černě prošívanými lemy pro tzv. mrtvý [Todten-] oltář [oltář za zemřelé].
134 — 1 lněné oltářní sukno s lemy, které jsou zčásti z černé barvy [?] – jen pro [mrtvý] oltář v takzvaném [koutě / kostele] [?].
[poznámky drobným písmem:]
1 [Atlas?] hedvábné oltářní sukno s [Wölfeln?] – věnované zdejší [?] paní Barbarou Reif [?].
1 [Atlas?] hedvábné s bílými prýmky [?] – rovněž [?] věnované [?] (Edla? Filip?).

d. Oltářní přikrývací sukna [Altar-Überdecktücher]:
135 — 1 kanafasové přikrývací sukno pro hlavní oltář.
136 — 2 lněná přikrývací sukna pro postranní oltáře.

[Levá strana – Pag. 116]

[Okrajová poznámka:] 1836 / Magdalenská fundace.

§. 9.

Veřejná Magdalenská fundace u sv. Anny [Die Publ. Magd. Fundation ad S. Annam].

K této fundaci je – podle zakládací listiny [Stiftungsbrief] Pag. 38 a násl. – ustanoven vlastní kaplan [Caplan] s původním platem ročně 240 zl. konvenční měny [C. M.] a vánočním příspěvkem ročně 10 zl. C. M.; avšak protože – jak je dále vidět z ustanovení [Bestimmungen] u této fundace – jsou fundační kapitály [Stiftungs-Capitalien] zčásti uloženy u zemských stavů [k. böhm. Ständen], které se dle finančního patentu ze 7. [r.] 1811 [devalvačního patentu] [Wiener Währung] [?] dostaly k výplatě [?], a vynášejí 2 procenta, takže ustanovený plat činí ze dne na den ve výplatě [im Zahlung] 195 zl. 52 kr. víd. měny [W. W.]. Tento poněkud nedostatečný [zu wenig zureichende] plat slouží ustanovenému kaplanovi, takže táž místa [?] ze dne na den uvolněná zůstávají. Pan Carl Tschanagl [?], zdejší městský kaplan [Stadt-Caplan], byl zároveň – podle Pag. 76 – zdejším c. k. [löbl.] magistrátem a patronem za fundačního kaplana při této fundaci jmenován; avšak velkou nepříjemnost [?] kvůli nedostatečnému platu nedbal, [proto] se jen [?], se odvolal, [aby] fundační mši za nahrazení [příslušné] [?] sloužil, a nadále [?] než městský kaplan na svém místě setrval.

Pozn. [okrajová poznámka: Stiftungsmessen / fundační mše]: Fundační mše, které mají být u fundace u sv. Anny ad S. Annam každoročně slouženy, jsou:
a. 212 svatých mší na oltáři Maria-Berg [Mariä-Berg] + Sebastiána [Magd. Buch Pag. 39 N. 1].
b. 9 svatých mší za + Josefa [Magd. Buch Pag. 164 N. 168].
Spolu: 221 svatých mší.

[Pravá strana – Pag. 117]

[Okrajová poznámka:] K Magd. fundaci 1836.

A. Příjmy / přírůstky u veřejné Magdalenské fundace [Zuflüssigung bey der Publ. Magd. Fundation]. [sloupce: zl. / kr. víd. měny (W. W.)]
Na kapitálech uložených na 2 procenta u zemských stavů [k. böhm. Ständen]:
podle obligace [Oblig.] z 1. listopadu 1767, [fl.] 10 ......... 2152
podle obligace z 1. listopadu 1772, [fl.] 4387 ......... 1900
Na privátních kapitálech uložených na 5 procent ......... 3490 / 20
Na privátních kapitálech [?] ......... 167 / 38
[Münich(ovský)? / Mühling(ovský)?] nadační kapitál ......... 525 / 27
Vlastní kapitály [Eigenthümliche Capitalien] ......... [—]
Suma ......... 8235 / 25

B. Roční příjmy u této fundace [Jährliche Einnahmen bey dieser Fundation]:
Na úrocích z 4052 zl. kapitálu na 2 % ......... 81 / 2
Na úrocích z 4183 zl. 25 kr. na 5 % ......... 209 / 10½
Suma ......... 290 / 12½

C. V roce 1835 výdaje u téže fundace [Im J. 1835 Auslagen bey derselben Fundation]:
Za odsloužené svaté mše. Témuž [tj. faráři / P. Tschanagl?] bylo zaplaceno (místo fundačního ročního platu 240 zl. C. M., který od r. 1811 [zůstal nevyplacen?]) ......... 195 / 52
Za víno [Wein] potřebné k těmto sv. mším [?] – farnímu kostelu sv. Jiří [S. Georgii Stadtpfarrkirche] – [a za] [paušální? Pauschal-] náhradu zaplaceno ......... 22 / —
Kostelníkovi [dem Mesner] za přisluhování při těchto sv. mších, a za [Hostien] a [?] úklid kostelního prádla ......... 8 / 7
[?] ......... 1 / —
Na náhradě [Kirchenversorgungsgebühren / poplatcích za zaopatření kostela] [?] z paušální [?] náhrady 290 zl. 12½ kr. ......... 5 / 10
Na fundovaných almužnách [fundirten Almosen] – místo dřívějších 8 zl. C. M. [?] tolikéž nyní [?] ......... 6 / 5
Na kolcích k roční vyúčtovací povinnosti [Stempel zur ständischen Rechnungseingittlung] ......... — / 37½
Suma ......... 238 / 51½

[Levá strana — Pag. 118]

Na horním okraji běžné záhlaví: „1836 — Inventář filiálního (špitálního) kostela".

§ 10.
INVENTÁŘ
o kostelním náčiní, paramentech, prádle atd., které se nacházejí u špitálního kostela patřícího pod patronát města (Pflegamt) — ad S. Annam — sepsaný dne 1. září
1836.

(Sloupce: poř. č. | popis)

I. Kostelní náčiní (nářadí).

a) Stříbro:
1 — 1 pozlacený kalich s patenou, viz hlavní kniha [Hauptbuch] str. 42.

b) Měď:
2 — 1 nádoba na svěcenou vodu [kropenka] v zákristii.

c) Mosaz:
3 — 2 svícny na hlavní oltář.
4 — 1 menší ruční (domácí) svícínek.

d) Cín:
5 — 14 velkých oltářních svícnů na 3 oltáře.
6 — 2 svícny na pozdvihování [Sanktus].
7 — 10 svícnů na (oltářní) lístky [Tafelleuchter].
8 — 2 nástěnné svícínky, mosazí pobité [?].
9 — 1 nástěnný svícínek vedle kazatelny [?] na evangelní straně.
10 — 1 nástěnný svícínek u oltáře sv. Panny Marie [?].
11 — 1 malý nástěnný svícínek u oltáře sv. Panny Marie [?].
12 — 4 velké lampy, z toho 3 u oltářů
a 1 visutá [Ewig-Licht] uprostřed pod kazatelnou [?].
13 — 2 menší lampy u bočních oltářů [?].
14 — 4 nádoby na svěcenou vodu [kropenky], z nichž jedna se v r. 1835 rozbila.
15 — 2 staré relikviáře [?].
16 — 6 nádob na vodu (na mši) [?].
17 — 1 nádoba na mešní víno [?].
18 — 1 ruční (domácí) svícen do zákristie.
19 — 1 misionářský kříž [?].
20 — 2 menší ruční svícínky [?].

e) Železo:
21 — 1 nástěnný svícínek zavěšený uprostřed v kostele [?].
22 — 1 (zhášecí) nástroj [?].
23 — 2 staré železné oltářní svícny [?].

f) Porcelán:
24 — 4 nádobky na svěcenou vodu [?].

[Pravá strana — Pag. 119]

Záhlaví: „Inventář filiálního kostela sv. Anny" — vpravo na okraji „Inventář — filiálního kostela — 1836".

II. Kostelní paramenta (bohoslužebná roucha).

A. Mešní roucha [ornáty]:
25 — 1 mešní roucho ze zlatého a stříbrného brokátu se vším příslušenstvím. K tomu patří:
1 štola,
1 manipul,
1 burza [na korporál],
1 velum na kalich,
1 palla [pokrývka kalicha].
Pozn.: Toto mešní roucho bylo r. 1813 [?] věnováno filiálnímu kostelu sv. Anny [?] od následujících (dárců): pana Pauliho [?], pana Josefa Pöschla [?], Šebestiána [?] [Schwarz?], pana Georga Pauliho [?], Johanna Pöschla [?], Ošlieg [?] Schwarze, Wolfg. Grau [?], Franze Pöschlgena [?], Clary Krause [?], a manželů [?] Wegelwald [?] a Wolfg. Mörzel a jiných [?].
26 — 1 zlatobrokátové mešní roucho s bílým středovým pruhem, se vším příslušenstvím jako č. 25.
27 — 1 zelené hedvábné mešní roucho s vetkanými květy, se vším příslušenstvím jako č. 25.
28 — 1 fialové hedvábné, zlatě prostřídané [?] mešní roucho, se vším příslušenstvím jako č. 25.
29 — 1 modré hedvábné mešní roucho se zeleným středovým pruhem, se vším příslušenstvím jako č. 25; věnované zdejší měšťankou paní Sofií [?] Schwarz.
30 — 1 šarlatové mešní roucho s bílým hedvábným středovým pruhem, vyšívaným zlatem [Goldgespinst], se vším příslušenstvím; věnované od týchž (dárkyní) [?], od nichž je i velum a manipul; ostatní (kusy) jsou z příslušenství č. 25 [?].
31 — 1 fialové vlněné [?] mešní roucho se štolou a manipulem.
32 — 1 fialové hedvábné mešní roucho s bílými hedvábnými lemy, se vším příslušenstvím jako č. 25.
33 — 1 mešní roucho s bílým hedvábím na bílém saténovém podkladě [?], se štolou a manipulem.
34 — 1 fialové [?] hedvábné mešní roucho s bílým středovým pruhem se štolou, manipulem, burzou, velem a pallou.
35 — 1 modré hedvábné mešní roucho s bílým středovým pruhem; k němu patří i hedvábná burza [?].

[Levá strana — Pag. 120]

Záhlaví: „Inventář filiálního kostela sv. Anny" — na levém okraji „1836 — Inventář filiálního kostela".

II. Kostelní paramenta. (pokračování)

A. Mešní roucha [ornáty]:
36 — 1 modré hedvábné mešní roucho se zlatým a stříbrným hedvábím [?], na bílém saténovém podkladě se vším příslušenstvím; uprostřed je z bílého hedvábí.
37 — 1 fialové hedvábné mešní roucho s bílým hedvábím a zelenými lemy [?].
38 — 1 zelené hedvábné mešní roucho s bílým hedvábím na bílém podkladě [?], se vším příslušenstvím a barevnými [?] hedvábnými lemy.
39 — 1 modré hedvábné mešní roucho s květovaným hedvábím v bílém poli; k němu patří 2 štoly, velum a manipul.

Mešní rouchům příslušející pally:
40 — 2 hedvábné pally,
41 — 1 zelená hedvábná (palla).

B. Pluviály (kápě, pláště) k procesím:
42 — 1 fialový hedvábný plášť se stříbrným hedvábím [?] se vším příslušenstvím. K tomu patří:
1 štola,
1 malá palla,
2 malé korporály [?] a
1 purifikatorium.
43 — 1 modrý hedvábný plášť se zlatým hedvábím [?] se vším příslušenstvím; k tomu malá štola [?].

C. Vela:
44 — 1 modré velum s bílým hedvábím na bílém podkladě, se zlatě tkanými lemy [?], se stuhou [?] a malou štolou.

D. Oltářní polštáře:
45 — 2 fialové oltářní polštáře; věnované zdejší měšťankou paní Friedrike [?] Eppert [?].
46 — 2 plyšové oltářní polštáře, žlutavě [?] zbarvené, k dennímu (běžnému) užívání; věnované zdejší měšťankou paní Barborou [?] Schwarz [?], zemřelou r. 1836.

[Pravá strana — Pag. 121]

Záhlaví: „Inventář filiálního kostela sv. Anny" — vpravo na okraji „Inventář 1836 — filiálního kostela".

E. Pokrývky na čtyřhranný oltář [Viereckiger Altar-Tücheln]:
47 — 3 modré (oltářní) pokrývky; věnované zdejší měšťankou paní Reginou [?] Pöschl [?].
48 — 1 plyšová [?] pokrývka levandulové [?] barvy s bílými lemy.
49 — 1 vyšívaná (pokrývka) se zlatým a stříbrným hedvábím; k tomu hedvábná pokrývka [?], lemovaná a uprostřed ze zdejšího [?] saténu [?].

F. Antependia — pokrývky před svatostánek (tabernákl):
50 — 2 hedvábná, plyšová [?] s bílým hedvábným lemem na zeleném poli.
51 — 1 modré hedvábné s bílým hedvábným lemem na bílém poli; věnované zdejší měšťankou [?] paní Sabinou [?] z Zwodau [Svatava].
52 — 1 vyšívané se zlatým lemem na bílém poli; věnované zdejší měšťankou paní [?] [Langner?].
53 — 1 modré hedvábné s vetkaným stříbrným lemem a zeleným pruhem [?]; věnované zdejší měšťankou paní Eufrosinou [?] Krause [?].
[poznámka pod čarou, drobně]: Toto hedvábné antependium bylo věnováno paní [Anna...] uprostřed [?] saténu [?].

G. Baldachýny k obrazu sv. Anny na hlavním oltáři [Hochaltar]:
54 — 1 saténový baldachýn s vetkanými barevnými květy; věnovaný od zdejší obchodnické správcové [?] [Kaufhausrechnungsverwalter] paní Barbory [?] Faiser [?].
55 — 1 modrý hedvábný baldachýn; věnovaný zdejší měšťankou [?] paní Annou [?] Pfanger [?].
56 — 1 čtyřhranný baldachýn s bílými lemy; věnovaný od zdejší obchodnické správcové [?] paní [?] Pöschl [?].
57 — 1 bílý vyšívaný baldachýn; věnovaný zdejší [?] [Gußberg/Gußbeamten?] paní Annou [?] Mörzel [?].
58 — 2 plyšové baldachýny k bočním oltářům [?].

[Levá strana — Pag. 122]

Záhlaví: „Inventář filiálního kostela sv. Anny" — na levém okraji „1836 — Inventář filiálního kostela".

III. Kostelní prádlo (textilie).

a) Alby:
59 — 1 vyšívaná [?] alba; používaná společně z (jiných) bohoslužeb [?].
60 — 4 lněné alby.
Pozn.: K tomu je celkem 5 alb [?].
61 — 9 humerálů a [?].
62 — 2 cingula (pasy).

b) Rochety:
63 — 1 hedvábná [?] rocheta; používaná společně z (jiných) bohoslužeb [?].
64 — 1 lněná rocheta.

c) Oltářní pokrývky [plátna]:
65 — 3 malé čtyřhranné oltářní pokrývky na boční oltáře [?].
66 — 6 menších lněných oltářních pokrývek na 3 oltáře [?].
67 — 3 přijímací oltářní pokrývky [Kommunikanten-Tücheln] s ozdobnými lemy [?] na oltář Panny Marie.
68 — 1 přijímací oltářní plátno s krajkou na hlavní oltář; věnované zdejší obchodnickou správcovou [Kaufhausrechnungsverwalterin] paní Annou Grau [?].
[poznámka pod čarou]: Přijímací oltářní plátno na hlavní oltář; věnované [...] [?].
69 — 1 saténové oltářní plátno [?] na boční oltář; určené k dennímu užívání; věnované od zdejší obchodnické správcové [?] paní Barbory [?] Schwarz [?] r. 1836 [?].

d) Pokrývky přes oltáře [Altar-Überdecktücher]:
70 — 2 lněné, s bílým a malým hedvábím [?] na boční oltáře; věnované od zdejšího [?] pana Georga Pfanmera [?].
71 — 2 dvojité [?] pokrývky [?] na boční oltáře k slavnostem [?]; věnované od zdejšího [?] [Bergamtsbuchhalter?] pana W. Anna Eitelgott [?].

[Pravá strana — Pag. 123]

Záhlaví: „Inventář filiálního kostela sv. Anny" — vpravo „Inventář 1836 — filiálního kostela".

III. Kostelní prádlo. (pokr.)
c) Ostatní (zbývající) prádlo:
72 — 2 přijímací pokrývky [Kommunikanten-Tücheln].
73 — 12 korporálů.
74 — 15 purifikatorií a [?].
75 — 11 malých ručníků [Handtücheln].

IV. Kostelní knihy:
76 — 2 velké mešní knihy [misály] a
77 — 1 menší k mrtvým mším [Toten-Messen].

Dodatek (Anhang).
Co je nepotřebné [opotřebené] [?]:
78 — 1 modré dřevěné [?] mešní roucho s manipulem.
79 — 1 starý opotřebený váček na zvonění [Klingenbeutel].
80 — 1 kus staré rochety [?] s bílým hedvábím na zeleném poli.
81 — 1 kus starého plátna [?], na němž jsou žluté květy [?] vyšity.

Sepsáno v Schlaggenwaldu [Horní Slavkov] dne 1. září 1836.
[Podpisy:]
[?] [Kantor/Pfleger?]
F. Sch[ö]nfeld [?]
[?] Gregor Krause [?] [?]
J. Pöschl [?]
G. [Friedrich?] [Grau?]
— (pravý sloupec podpisů:)
Z. [Übel?] [...] [?]
M. Brunn [?]
Paul Ballrich [?]
W. [...] [?]

[Poznámka na okraji a pod čarou, drobné, vázané písmo — neúplně čitelné]:
Kostelní gmeind [obec] zde velmi chudá [?]; mešní roucha atd. [...] od dárců [?] [...] inventář [...].
Pozn.: Tato (data) ze špitálního kostela [...]; viz hlavní kniha [Hauptbuch] str. 101 až 104, a inventář filiálního kostela, str. [...] [?].

[Levá strana — Pag. 124]

Na levém okraji: „1836 — Špitál (Spital)".

§ 11.
Zdejší chudobinec (špitál pro nemocné) ad S. Annam [Siechenspital ad S. Annam].

A. Popis tohoto špitálu:
a) Špitální budova se zvláštním vchodem vedle špitálního kostela.
b) Mimo to patří k tomuto špitálu [...] [?]: pole, zahrada a louka [?]; — pole a zahrada za zdejším obchodním domem [Kaufhaus] směrem k Misery [?] [...] včetně louky [...]; podle testamentu [?] z 12. března 1786 [?]; § 11 (původně poznámka [?] N. 3 fol. 27) atd. [...].
c) Kapitály [pohledávky] u soukromníků [Privaten] u tohoto chudobince obnášejí [?] 2656 zl. 56 kr. víd. č. [W.W.]

B. Hotovostní jmění tohoto špitálu:
zl. | kr.
a) Na hotovosti [...] [?] (po odečtení) [...]: 4 | xx
(od těchto kapitálů na úroku [?] u soukromníků [?] 1000 zl. W.W. ... atd.): 400 |
b) Na pohledávkách [Aktiv-Capitalien] 2656 zl. 56 kr. ... přepočteno na stříbro [?]: 1324 | 25
Součet (Summa): 1728 | 25 [?]

C. Vydání (výdaje) tohoto chudobince v roce 1835: zl. | kr.
a) Za 8 špitálních [chudobinských] obyvatel [Pfründler], po 44 zl. W.W. ročně [?]: 5 | 24 [?]
b) Za menší špitální [chudobinské] potřeby [?]: 1 | 24 [?]
c) Za 30 mší, sloužených ve špitálu, po 24 kr. W.W. [?]: 12 |
Roční součet (Summa): 19 | 48 [?]
d) Na (stravu) chovancům [Almosen] špitálu, ve špitálním stravovacím domě [?], a to:
za zákopníka [Bergmann?] 2 | xx
za pacholka [Bergmann?] 5 |
za [?] 5 | 30
za [?] 5 |
za [?] 10 |
špitálnímu kostelu [?] 1 | 30
e) Na vytápěcí dříví na zdejší stravu [?]: 60 |
Roční vydání (celkem): 1113 | 36 [?]

Pozn.: Počet chovanců [Almosen], které lze ve špitálu ubytovat, činí 29 [?].

[Pravá strana — Pag. 125]

Na pravém okraji: „Špitál (Spital) — Stiftbrief“.

§ 12.
Fundace (nadační majetek) tohoto chudobince (Stift) v r. 1835. [Das Almosen-Stiftgut]

A. Popis tohoto fundačního majetku [Stiftgut] v r. 1835: zl. | kr.
a) Na hotovosti [Cassa-Baarschaft]: 449 | 30 [?]
b) Na kapitálech, uložených u zdejších soukromníků na 2 ½ % [?]; podle archivní dohody [?] z 1. listopadu 1795 N. 2916 [?]: 330 |
c) dtto, uložených u soukromníků na 3 ½ % [?]; podle archivní dohody z 1. listopadu 1799 N. 2516 [?]: 1750 |
d) dtto, uložených u soukromníků na 13 ½ % [?]: 2702 | xx [?]
e) Na zúročitelných (státních) obligacích [?]: 230 | 30 [?]
Součet (Summa): 5460 | 172 [?]

B. Příjmy tohoto fundačního majetku v r. 1835: zl. | kr.
1. Z kapitálu 250 zl., uložených u zdejších soukromníků na 2 ½ %: 5 |
2. dtto, 1250 (zl.) uložených u soukromníků na 13 ½ % [?]: 30 | 37 [?]
3. dtto, 1750 (zl.) [+] 2916 (zl.) uložených u soukromníků na 3 ½ %: 135 | 18 [?]
4. Na splatných (vyzdvižených) úrocích za poslední rok [?], a to:
a) z kapitálu — soukromníci [?]: 102 | 50 [?]
b) z (obligací) [?]: 195 | 11 [?]
c) ze stavebních [?] obligací [?]: 30 |
d) ze zbylých [?] na vyhotovení obligací [?]: [...] [?]
5. Na propadlých (vybraných) a [?]: 25 | 37 [?]
6. Z odprodaného [?] chovanecky [Almosen] [...] zcela odprodáno [?]: 174 | 28 [?]
7. Na úrocích [?] z fundačního příspěvku [?]: 47 | 50 [?]
8. Za odlité (vrácené) splátky na vyrovnání úroků [?]: 31 | 30 [?]
9. Na úrocích z [...] [?]; podle archivní dohody [?]; archivní dohoda [?]; archivní dohoda [?]; zúročené k poslednímu [?]: [...] [?]
10. Za úroky z fundace pana Georga Eitelgott [?] od pana Eitelgott Anna [?]: 8 | 29 [?]
Součet (Summa): 1310 | 18 [?]

C. Vydání (výdaje) tohoto fundačního majetku v r. 1835:
1. Za uchování [vydržování] [Unterhaltung] 57 chovanců [Pfründler], po 30 kr. víd. č. [?]; 30 kr. + ½ kr. víd. č. — celkem [...] na chovance [?]; celkem [...] na úroky a [...] [?]: 1093 | [?]
2. Na výdaje na (mše) za chudé [?]; po [...] [?]: 44 | 10 [?]
3. Na osobní [?] chovance [?] s novými šaty a na vytápění [?]: 93 | 26 [?]
4. Za 89 sáhů [Klafter] dříví na zdejší zákopníky [?]: 8 | 29 [?]
Součet (Summa): 1241 | 5 [?]

Pozn.: V tomto špitálu (str. 29) atd., ad S. Annam [...] [?]; chovanci [Almosen] se přijímají, jak se na vydržování špitálu [...] uvolní [?]; o málo [...] [?] tu žije nyní jen několik rodin ve Schlaggenwaldu [...] [?].

[Levá strana — Pag. 126]

Na levém okraji: „1836 — O hornictví ve Schlaggenwaldu (Slavkově)".

§ 13.
O hornictví v král. horním městě [Schlaggenwald — Horní Slavkov].

I. Královský horní úřad (Bergamt) ve Schlaggenwaldu.

Zdejší královský horní úřad se skládá z následujících úředníků:
a) ze správce hornictví [Bergverwalter] — toho času pan Mößling [?];
b) z hutního mistra [Hüttenmeister] — pan Josef Eitelgott [?] [Hüttenmeister?];
c) z důlního písaře [Bergschreiber] — pan Josef Schwarz [?];
d) ze špitálního písaře [Spitalschreiber] — pan Josef Fischer [?];
e) ze dvou důlních [horních] přísežných [Geschworene] — pana Antona Pöschl [?] [Geschworene] a
pana Georga Pfanmera [?]; a
f) z dozorců nad nádeníky [Pflegerknechte] — pana Josefa [?].
Nejstarší horní (přísežní) [Berggeschworene] jsou tito [?]:
α) pan Hüttenschaffer [hutní šafář?] Üngern [?], otec horního Hauptmanna [?];
β) pan Georg Pfanmer, dozorce nádeníků [?];
γ) pan Georg Pärtl [?], Schörlschneider [brusič šerlu/cínovce?] [?]; a
δ) pan Josef [Pöschl?] [?], již dříve [?] vysloužilý [?] hofštát [?].
[poznámka pod čarou, drobně]: [...] [?]

II. Současný stav [provoz] zdejšího hornictví [Bergbau].

Ke Schlaggenwaldskému dolovacímu okrsku [Bergrevier] počítá se celkem následujících dolů [Zechen] a šachet [Schächte]:

1. Šachta Königswald [?] (částečně i zdejší horní Hauptmann [?]) je [...] nesporně nejstarší, neboť leží na úbočí [Abhang], na němž (město) v r. 1832 dne 4. července Maj. [?] [...] Franz I. v týchž (místech) [...] horníky [...] na úbočí, neboť leží na všech (svazích) [...] její vchody se nacházejí ke (kostelu) sv. Anny [...].
Tento horní Hauptmann (od jeho založení [?]) podléhá od té doby [...] [Beräumung] [...]; ale od r. 1829 dne 19. května byl opět od pana hutního správce [Hüttenverwalter] Üngern [...] na 1200 zl. C.M. [...] na pomocnících [?] [Häuer?] na práci [?] N. 11 a 14 v [...] 918 zl. C.M. nakoupil [?], a sám dovnitř, jak (se ukázalo) na (témž místě) [...] na svém vlastním nákladě [?] horníky [Üngern?] zaměstnal [?].

V tomto okrsku [Werk] se nyní zaměstnává 60 horníků [Bergleute] v dolech a 40 dělníků [Pochwerker?] [...] zdržuje se [?].

[Pravá strana — Pag. 127]

Na pravém okraji: „O hornictví 1836 ve Schlaggenwaldu".

... s pacholky [Pochknechten] [?] a šafáři [?] na šachtě a s hutníky [Hüttenwerker?] zaměstnán [?]. Mimo to jsou (lidé) zaměstnaní v dolovém okrsku [Pochwerk?] s [...] dříví, dřevěným uhlím a jinými potřebami zaměstnáni [?].
Tito dělníci [Arbeiter] obnášejí celkem asi 170 zlatých [?] — chyba: spíše „toliarů"/„dělníků" zde [?].
Pozn.: Pan hutní (správce) Üngern [...] podle svého [...] s dřívím a s 4 (revíry?) povolil [...] jako důl (Operationen) [...] na vlastní náklad [?]; a koupil za svůj [...] v král. ad S. Annam [...]; a poté na vydržování [...] dolu [...], jak je každoroční, 5 zl. odvádí.
____
Nad dolem [Königswald/Königs-Zeche?] [...] proti Pöschl-šachtě [?] je —

2. Šachta Pärtl [?] — leží v okolí toho, co lid zove [...]. V téže (šachtě) pracuje nyní 15 horníků [Gewerken], a obnáší celkem 41 toliarů [Taler?] [?].
Pod ní leží [?]:

3. Šachta Tugendschaft [?] [Tugend-Zeche]. V téže pracuje 8 horníků, a obnáší celkem 20 toliarů [?].
Hned za zdejší kaplí [Capelle] — v okolí [...], které lid zove [...], leží:

4. Šachta Steinbach-Lehengang [?]. Zde pracuje 8 horníků, a obnáší celkem 13 toliarů [?].
Hned za touto, dále nahoru, k Tugend-šachtě [?], leží:

5. Šachta Tugendigkeit [?] [Tugendzeche]. V téže pracuje 5 horníků, a obnáší celkem 20 toliarů [?].
Nad dolem [...] proti Schörl-šachtě [?] [Schörlzeche], leží:

6. Šachta Begnügung [?] [Begnügungs-Zeche]. V téže pracuje 17 horníků, a obnáší celkem 24 toliarů [?].
Nad touž (šachtou) je [...] vystavěná [?] šachta; leží:

7. Šachta Johann-Evangelist [?]. V této pracuje 8 horníků, a obnáší celkem 88 toliarů [?].

[Levá strana — Pag. 128]

Na levém okraji: „1836 — O hornictví ve Schlaggenwaldu".

... nad Johann-Evangelist šachtou leží [?]:

8. Šachta König [?] [Königs-Zeche]. Tato obnáší celkem asi 4 toliary, a snad i celá [...] [?].
Hned za ní je [?]:

9. Šachta Maria-Hilf [?] [Maria-Hülf-Zeche]. Tato šachta je nyní [...] zaměstnána všemi, totiž 14 horníky [Gewerken]; (a) obnáší celkem 70 toliarů; nyní leží naproti této šachtě v Annaberku [u sv. Anny]. Nad touž (šachtou) je [?]:

10. Šachta Allerheiligen [?] [Allerheiligen-Zeche]. V této pracuje 7 horníků, kteří obnášejí celkem během roku 12 toliarů [?]; — ale od té doby, co byla [...], leží již nějaký čas mezi (kverky) [Gewerkenglieder?]; — leží naproti šachtě [...] v zeměpanské [...] službě, snad se za touž (šachtu) (něco) získá [?].
Pozn.: (Slovo) „Gewerken-Gülden" [kverkovský zlatý] se zde myslí v tom (smyslu), že (na) každém dole se podle pramene [Quelle] vypočítá [?], jak se okolnost vyžaduje [?].

11. Šachta Maria-Pforte [?] [Maria-Pförtl-Zeche]. V téže pracuje 8 horníků, kteří obnášejí 38 toliarů; a kteří v roce 9 [?] zl. C.M. na výplatě dostávají [?]; obnáší celkem asi 168 toliarů [?].

12. Šachta Drei-König [?] [Drei-Königs-Zeche], v níž pracuje 13 horníků, a obnáší celkem 30 toliarů.

Všeobecně [Im Allgemeinen]:

Těchto 12 šachet zaměstnává tedy celkem 250 dělníků [Arbeiter] a obnáší dohromady 600 toliarů. — V tomto roce, a to v 17 (pracovních) dílech [?] — byla na (jednotlivé) doly [...] tak, že v r. 1835 toliko 3722 toliarů obnášelo [?]. 1 toliar zde za 30 kr. [?].
(Pojem) horník [Gewerke] se zde míní v tom (smyslu) [...] vydržování špitálu [...]; každý 1 zl. — a (po srážce) od pana hutního správce Üngern [...] z král. Annam [...] vypočtený 5 zl. [?].

[Pravá strana — Pag. 129]

Vpravo na okraji: „Hornictví 1836 ve Schlaggenwaldu".

Před rokem 1836 nebyl (žádný) horník tak málo (placen) [?], aby snad za 1 toliar 22 kr. C.M. zl. atd.; v tomto nepatrném (výnosu) [?] musely všechny šachty po dlouhou dobu ležet [stát] [?], podle (možnosti) [?] od 2 do 4 toliarů [?]. — Ale v r. 1836 byla šachta opět vystavena tak, že proti 1 toliaru in loco [na místě] 85 zl. C.M. víd. č. [?] a 65 zl. (se) vypočítává [?]. (viz protokol z 14. září 1836.)

Horníci [Berggleute], kteří pracují v dolech, vydělávají [?] — podle namáhavosti práce — týdně asi od 30 kr. do 1 zl. C.M.; podle toho, zda déle nebo kratší čas (na práci) potřebují [?].

Kromě toho se ještě pro dozor nad horními (pracemi) [Unterstützung] zřizuje tzv. „Steiger“ [důlní] [?]; tito horníci [?] mají svého představeného [Aufseher], k němuž patří určití (lidé) [?], od (nichž) podléhá [?]; a sám v dolech mezi těmito (lidmi) [...] týdně 20 zl. W.W., a v každém případě [?] [...] v jednom i druhém případě jest [?] zl. W.W. k vypsání (mzdy) [?] (zákopníkům) [Lohnarbeiter]; — Steiger [důlní] pak (vede) [?] vystaveni [?] po 20 zl. W.W., které (mu) musí (vyhovovat) [?]; a (to) podle možnosti [...] po 3 roky dlouho [?]. — Na vyplácení těchto (lidí) [?] zde [...] toliary mezi horníky, a (to) celkem [?] [Bergvogt?] 4 [Berggschäfte?] [...] [?].

Poznámka [Bemerkung]:
Každý horník [Berggmann] (vydělá) [?] své [...] [?]; jinak (žije) [?] (hůře) [?] než leckterý jiný člověk.

Z karlovarských Memorabilií [Aus Carlsbads Memorabilien]:
Madame Catalani Angelica, znamenitá [vortreffliche] Kalabřanka [Calabreserin], proslulá svou neobyčejnou silou hlasu [Klangkraft] a vzácně se vyznačující [?] obratností svého hlasu [Geläufigkeit], jakož i mimořádnou [?] bohatostí [?] kmitavých [?] a lesklých ozdob [Verzierungen] zvláště v chromatickém vedení tónů [chromatische Tonleiter] ve zcela krátkých přestávkách [?] a (s) údivem [?] — zpívala v Karlových Varech [Carlsbad] dne 1. a 4. srpna 1818 ve dvou [?] (koncertech) [?] [Saal des Posthofs / na Poštovním dvoře?]; a poněvadž lístek (vstupenka) [Billet] stál dva [?] dukáty [Dukaten], (vybrala) [?] v prvním koncertě 726 (dukátů), a ve druhém 416 dukátů, tedy v obou (koncertech) 1142 dukátů, neboli 5139 zlatých konvenční mince [Conv. Münze].

[Na pravém okraji u tohoto odstavce poznámka: „Catalani 1818 — Concert".]

[Levá strana — Pag. 130]

[okraj:] 1836 — Slavkovské lesnictví

§ 14.
Lesnictví v k. horním městě Šl[avkově].

I. K. lesní úřad ve Slavkově.

a. Lesnímu mistrovi — jakožto představenému zdejšího k. lesního úřadu — jsou podřízeni:
b. 1 k. lesní pojezdný [Forstadjunkt] coby pomocník a k. lesní účetní [Waldbereiter],
c. 2 polní lesníci [Reviere],
d. 8 revírních lesníků [Revierförster] a
e. 6 revírních lesníků = pomocníků [příručích].

II. Současný stav k. lesů.
Veškeré aerární horské lesy [Aerarial-Montan-Forsten] byly konfiskovány za Jeho Maj. císaře Maxmiliána roku 1616 a teprve znovu obhospodařovány až za Jeho Maj. císaře Leopolda [I.] v r. 1630. Tehdejší velké [lesní] panství — Slavkov, Loket, Falknov [Sokolov], Jáchymov a Königswart [Lázně Kynžvart] — čítalo dohromady 15800 jiter [Joch], avšak protože se v něm po dobu více než 50 let provozovala velmi silná těžba dříví, [dospělo] zpola k odlesnění, a pro nynější nedostatek lesa nebylo lze tomu odpomoci. Jen za čas asi 10 let je zapotřebí jím opatřit potřebné palivové dříví. Také ležela v těchto lesích nedozírná množství polomů a vývratů. Avšak jen výjimečně lze nyní vytěžit 6000 sáhů [Klafter], a po uplynutí 30 let, až bude mladý les opět způsobilý k mýtní těžbě, [jen] 8000, a teprve pak přes 10000 sáhů dříví ročně.

Mladý lesní porost ve falknovských, loketských a z největší části též v jáchymovských lesích je nanejvýš 30 let starý, a zvláště v loketských lesích na mnoha místech poškozen a zničen působením [pohledem] kyselých dýmů [hutí]. Část leží při vodních tocích [Wasserläufen], což padá na vrub místní soudní pravomoci [Ortsgerichte].

Tyto lesy byly od r. 1820 do konce 1824 k. lesním mistrem-pojezdným [adjunktem] a nynějším k. lesním mistrem panem Albertem Mößlem, šlechticem ze Zeilisenu [?], podrobně zaměřeny, oceněny a s ročním výnosem 6271 sáhů přiděleny.

*) Ve falknovských lesích — nad Šenfeldem [Krásno?] — je asi 100 jiter lesního porostu, jenž od r. 1825 přibyl nově osetým šenfeldským revírem, a kterým od té doby přibylo přes 100000 borovicových sazenic [Lärchenzügel?]. Pěstění týchž probíhá v pyramidálně se zužujících houštinách.

[Pravá strana — Pag. 131]

[okraj:] Slavkovské lesnictví — 1836

V r. 1825 byli také jednou na to ustanovenou k. dvorní komisí určeni 3 hajenští [Jägerhäuser], totiž jeden v Königswartu, druhý ve Franzensbadu [Františkovy Lázně] a třetí ve falknovském revíru. V posledně jmenovaném u Langenburgu byl 21. července 1834 příbytek tehdejšího prozatímního k. lesního příručího Franze Riegla zničen úderem blesku.

Od r. 1825 — pod vedením k. lesmistra pana von Zeilisena [?] — byla ve všech lesních revírech zavedením lepší kultury starých [holin] pěstební a sázecí opatření nejprve k tomu uskutečněna, aby se [revíry] s dobrým úmyslem zalesnily. V r. 1836 byly nové výsadby, asi 600 kusů lesních školek osázeno, a sazenice zasazeny do připravených sazečských jam.

1 sáh palivového dříví se v určité sázecí míře sestaví do 1 sáhu, a polena se nasekají na délku 3/4 lokte [Elle].

Podle šedesát let starého [šedesátiletého] sazebníku se [počítá]:
1 sáh stavebního dříví [Nutzholz] po 3 fl. až 3 fl. 30 kr. C. M., a
1 sáh palivového dříví po 2 fl. až 2 fl. 15 kr. C. M. od skladu;
a poněvadž se za 1 sáh dříví počítá 18 kr. C. M. za štípání, a 1 fl. až 1 fl. 12 kr. C. M. za svoz, vychází tedy 1 sáh dříví na místě a u valu na 4 fl. C. M.
[poznámka pod čarou drobně:] Za 1 sáh dříví štípání 18 kr. C.M. / za 1 sáh dříví svoz [?] 2 fl. C.M.

Kolem 20 let se ve Slavkově málo užívalo kamenného uhlí; ale od té doby je [zde] tak málo domů, v nichž by se kamenné uhlí nepálilo, neboť 1 [strych?] kamenného uhlí stojí na místě a u valu nejvýše 14 1/3 kr. C. M.

Kamenné uhlí je obzvláště pro chudé lidi velkým dobrodiním, neboť tito lidé, kteří si nemohou opatřit drahé dříví, jsou s to zaopatřit si od čtvrt do půl [strychu?] kamenného uhlí po 3 1/3 kr. C. M., a dostávají tak za stejné peníze více tepla, než kdyby vynaložili za peníze dříví. Ale jen pro tak málo peněz není možné dostat se ve Slavkově ke dříví. Nejlepší kamenné uhlí dodává Hraběcí panství Elbogen [Loket].

[Levá strana]

[okraj:] 1836 — Ceny různých potravin atd.

§ 15.
Současné ceny
různých potravin a jiných životních potřeb.

Platí: [hodnoty v C. M. — fl. (zlatý) | kr. (krejcar)]

1 strych [Reis?] pšenice [Weizen] po 1987732 zrn — 6 fl.
totéž žita [Korn] — 2655300 — 3 fl. 36 kr.
totéž ječmene [Gerste] — 1570704 — 3 fl.
totéž ovsa [Haber] — 1242496 — 2 fl. 24 kr.
totéž hrachu [Erbsen?] — — 1 fl.
1 cent [Zentner] sena [Heu] — 1 fl. 45 kr.
1 [snop?] žitné slámy [Roggenstroh] — 7 kr. [? 30 kr]
1 libra [Pfund] železa [Eisen] — 53 kr. [?]
1 libra hovězího masa [Rindfleisch] — 6 [3?] kr.
totéž jehněčího masa [Lammfleisch] — 8 kr.
totéž telecího masa [Kalbfleisch] — 5 kr.
totéž vepřového masa [Schweinfleisch] — 10 kr.
1 [vejce? Himmung?] — 1/2 kr.
1 fůra dříví o 1 centu — 8 fl. 36 kr.
1 měřice [Maß] piva [Bier] — 4 1/2 kr.
1 libra dobrých svíček [Lichter] — 16 kr.
1 loket [Elle] jemného domácího plátna [Hausleinwand] — 18 kr.
totéž hrubého [plátna] — 12 kr.
1 list konceptního papíru [Kanzleipapier] — 10 kr.
1 list registraturního papíru, na nějž se [čistopisuje] — 14 kr.
1 pár brýlí v olověné obrubě [von Bleibänder] — 4 kr.
1 jemný klobouk [Hut] — 4 fl.
1 tisíc šindelů [Schindeln] — 8 fl. 24 kr.
1 tisíc šindelových hřebíků [Schindelnägel] — 1 fl. 12 kr.
1 tisíc krytinových hřebíků [Dachziegel?] 12 fl. C.M. — výsada 2 fl.
1 tisíc zdicích hřebíků [Mauerziegel?] 8 fl. C.M. — výsada 2 fl. — 10 fl.
1 sud vápna [Kalk] o 2 [strychách] na místě a u valu — 3 fl. 36 kr.
1 sáh dříví — 4 fl.
1 [strych?] kamenného uhlí [Steinkohle] — 14 1/3 kr.
Denní mzda zedníka a tovaryše [Maurer und Zimmermann tägl.] — 24 kr.
totéž nádeníka [Handlanger] — 18 kr.

Slavkov dne 14. září 1836.

[Pravá strana — Pag. 133]

[okraj:] Obživa, 1836, vesměs [v textu]

§ 16.
Z čeho se živí obyvatelé náležející k panství?

Z pouhého zemědělství žijí jen předměstští občané [usedlíci]. Z měšťanů samotného města žije [jen] asi 5 rodin; neboť přídavky [pozemky] ostatních jsou rozděleny na příliš malé díly, než aby z nich mohli žít jedině a samostatně.

Kdysi se největší část zdejších měšťanů živila krajkářstvím [Zwirnklöppeln / paličkováním]; avšak ono od 20 let tak velmi pokleslo, že sotva několik mála lze napočítat, kdo z této [práce] dnes žije. Mnozí kdysi výborní krajkáři hledají nyní svou obživu — vesměs v okolním kraji — ve městě Karlovy Vary [Carlsbad] jako čističi pramenů [Brunnenwäscher] apod.

Velká část nynějších měšťanů žije z punčochářství [pletařství, Strumpfwirkerei], mezi nímž je [nejvýznamnější] pletení šálů [Tüchelmacher?], jež zhotovuje všechny druhy kašmírů, pletenin a merina; kterými fabrikáty se zásobují zejména trhy ve Vídni a Praze.

Kromě toho si značné cínařství [Zinngießergewerbe] zaslouží zmínky, jehož výrobky jsou rovněž posílány do mnoha tuzemských i cizozemských měst.

Konečně musí být zdejší porcelánka [Porzellan-Fabrik] zmíněna naprosto přednostně, neboť v ní nachází práci a chléb přes 100 rodin; v této továrně nyní pracuje 20 [tvarovačů? Masser], 21 točířů [Dreher], 39 učedníků [Lehrlinge], 29 nádeníků [Tagarbeiter] a několik osob [malířů?], kteří malují nádobí. Nejlepší tvarovači a mistři si mohou vydělat každý měsíčně až 40 fl. C. M. K polévání nádobí se ročně spotřebuje nejméně 700 kusů [Elixier?], a k jeho pálení 1300 sáhů dříví. Glazura se pálí 3 krát, a nynější porcelánová hmota je tak řídká [tekutá], že k jejímu vypálení je třeba čas 26 až 28 hodin.

[Levá strana — Pag. 134]

[okraj:] 1836 — Slavkovská porcelánka

§ 17.
Dějiny
o vzniku českých porcelánek vůbec, a o vzniku a pokrocích slavkovské porcelánky [Schl. P. Fabrik] zvláště, vylíčené nejprve panem Georgem Lippertem samým — bývalým majitelem zdejší porcelánky.

První podnět k výrobě porcelánu v Čechách dal Franz Haßlacher [?] — starý zkušený hospodář a majitel dvorce Num. Conscript. 1 ve vsi Rabnergrün [Rabensgrün], poddané Slavkovu. Tento muž totiž náhodou objevil na sousedním bečovském [Petschau] panském pozemku bílou hlínu, kterou pokládal za porcelánovou hlínu. Aby se o tom přesvědčil, poslal vzorek z ní do wallendorfské porcelánky, a dozvěděl se, že je to skutečně pravá porcelánová hlína.

Nanejvýš podnikavý hledal akcionáře, a tak v r. 1791 vystoupila velmi smíšená společnost asi 30 jednotlivců — zčásti slavkovských měšťanů, zčásti sedláků z okolních vesnic — dohromady, kteří v Rabnergrünu ve výše zmíněném dvorci zřídili stavbu i potřebná zařízení, nechali přijít dělníky z ciziny, a vyrobili skutečný, byť dosti šedý porcelán, protože brali hlínu tak, jak byla vykopána, bez jakéhokoli čištění, smísenou pouze s přídavkem živce [Feldspat].

Když však zakladatel v r. 1792 zemřel, sdílela tato továrenská společnost stejný osud se všemi podniky, jež jsou vedeny mnoha hlavami; rozpadla se totiž v r. 1793 nesvorností a procesy.

Jeden spoluúčastník — pan Georg Paulus — však zřídil v r. 1794 na vlastní účet ve zdejším tzv. Grundu [Údolí], mezi Slavkovem a Loktem — na místě bývalého [pěchovacího] hamru [Pochhammer] — porcelánku, kterou lze vlastně nazvat první porcelánkou v Čechách, a jež byla základním kamenem dnes existující továrny.

[Pravá strana — Pag. 135]

[okraj:] Slavkovská porcelánka — 1836

Pan Georg Paulus pak vyráběl pouze ze stejných nečištěných materiálů jako [dvorec] Rabnergrün — pod jménem „Erdengut" [hliněné zboží] — obyčejné domácí nádobí a tabákové dýmky; musel však většinu pokusů — pro nevhodnou pec, jež dávala dosti černé nádobí — zanechat; rovněž učinil nešťastný pokus vyrábět [Brunnsteine — kameny do studní?] pro c. k. armádu!

Umíněností a nehodami rozličného druhu, jakož i jemu tehdy nepřekonatelnými těžkostmi, v této výrobě konečně znaven, pronajal v r. 1799 svou továrnu.

Kolem této doby byly založeny porcelánky v Klášterci [Klösterle], několik let dříve v Kyselce [Gießhübl], poté v tzv. Březové [Birkenhammer?], a posléze v Lokti [Elbogen]; právě tak ve stejné době začínaly kameninové [Steingut] továrny.

Poněvadž pan G. Paulus nenašel doma žádného kupce, posílal oznámení do Saska; a tak přišli v r. 1800 dědicové Louise Greinerové [Greinerschen] a Greiner z Vogtlandu — kde už porcelánku vlastnili — a koupili zdejší továrnu. Postavili lepší pece a vyráběli poněkud lepší porcelán; omezili se však rovněž na zcela obyčejné nádobí, u něhož dbali nejvíce na vzhled.

Mezitím byli — neustálým povozničením [svozem], při němž se spotřebovala veškerá píle a kapitál, a jinými příčinami a procesy kvůli neprodanému a nevydrživšímu zboží [dluhům], a konečně smrtí paní Greinerové — opět nuceni prodat.

Nyní přešla tato továrna pod nyní existující firmu Lippert a Haas, kteří ji v prosinci 1808 koupili od Greinerů za 8050 fl. B. Z. [vídeňské měny], tj. 3626 fl. W. W., tj. 1450 fl. C. M. (Nyní, při příležitosti vyplacení [odchodu] mladšího spolumajitele pana Augustina Haase, je tato továrna oceněna na 200000 fl. C. M.) (Viz níže str. 330.)

Ihned zavedli všestranná zlepšení, počali dělat stovky zkoušek hmoty a glazury [Masse- und Glasur-Proben], a počali také zhotovovat jemnější a větší nádobí. Teprve nesčetnými pokusy dosáhli produktu, jenž od...

[Levá strana — Pag. 136]

[okraj:] 1836 — Slavkovská porcelánka

...byl uznáván za největší úspěch [nádobí] pravého porcelánu. Avšak všechny tyto pokroky byly činěny tajně a úzkostlivě, protože tehdejším k. loketským zemským právem [Landrecht] — kdyby se něco prozradilo — panoval názor, že — jakmile by byla naše výroba uznána za pravý porcelán — bylo by jí nařízeno zastavit c. k. vídeňskou porcelánovou manufakturou, neboť nikdo kromě její továrny nesměl vyrábět porcelán.

Měli jsme však právě v této době to štěstí být podporováni tehdy nejhodnějším podporovatelem obchodu, umění a věd. Přišel Jeho Excelence tehdejší pan nejvyšší purkrabí hrabě von Kolowrat, nyní c. k. státní a konferenční ministr, s Jeho Excelencí nebožtíkem panem hrabětem Stadionem, a nejen že se této věci zcela ujali, nýbrž povzbuzovali nás i k dalším pokrokům. Tím jsme získali privilegium, a obdrželi jsme je vskutku několik měsíců před milostivou, laskavou návštěvou naší továrny nebožtíkem Jeho Veličenstvem císařem Františkem I. dne 4. července 1812. A také [nás] milostivý zeměpán povzbuzoval a [pohnul] k dalším pokrokům. Srovnej výše str. 57.

Všechno jsme nakupovali, naše hlíny z ciziny, [volili] nejvhodnějším způsobem hmotu podle c. k. porcelánky [vídeňské] i podle saských druhů nádobí, a pozorovali jsme je a napodobovali; a naše výrobky byly brzy — s rostoucím přesným vzhledem — brzy toho druhu, že jsme je mohli [dodávat] i ke dvorům a do monarchií, jako Vídeň, Praha, Brno, Linec, Innsbruck atd. — a [mohli] zřizovat sklady [Niederlagen], čímž se zdejší porcelánka stávala stále známější a vyhledávanější u veřejnosti. Před několika lety jsme dokonce sami dostávali zakázky na zcela bílé nádobí z království Saska, Württemberska, dokonce i do Saska [?], včetně tj. ... zdejší porcelánové hmoty. Ale jak clo [Zoll] stoupalo [na žert?], ubýval ponenáhlu odbyt; a jen od té doby, co celní unie [Zollverein] zcela odřízla, a omezili jsme se pouze na c. k. státy [Staaten], se naše výroba ve vnitřních krajích [monarchie? — Moldávii?] stala známou, a...

[Pravá strana — Pag. 137]

[okraj:] Slavkovská porcelánka — 1836

...prodali jsme již mnoho nádobí, dokonce některé i do Turecka a také do Řecka.

Naše lepší výroba dala další podnět i našim sousedním továrnám; ony rovněž počaly čistit své suroviny, a soutěž [Rivalisierung] tak vzájemně [poskytla] jejich dobro k pokrokům.

Během několika let se naše tovární budovy i dílny tak značně rozšířily, že my (ačkoli jsme všechny cizí umělce před několika lety propustili) od té doby pouze s vlastními vyškolenými žáky — dětmi zdejších zčásti nejchudších obyvatel — jsme s to vykonat dostatečně ve všech manipulacích i nejtěžší úkoly a požadavky; a nyní zaměstnáváme přes 200 dělníků, z nichž přes polovinu jsou otcové rodin.

Naše výroba je známa i našemu nejvyššímu c. k. dvoru, a smíme [se těšit] nejvyšší přízni a uznání i samotného Jeho Veličenstva nynějšího císaře Ferdinanda, jako jsme již v roce 1828 obdrželi od Nejvyššího skrze Jeho Excelenci hraběte von Inzaghi [?] pochvalný dekret, a také na výstavách živnostenských produktů [Gewerbsprodukten-Ausstellungen] v Praze jak v r. 1831, tak i v r. 1833 byly [naše výrobky] hodnotící komisí, ustanovenou vysokým zemským guberniem, shledány hodnými vyznamenání, poprvé bronzové a podruhé stříbrné medaile.

Potud pan Georg Lippert, spolumajitel zdejší porcelánky, sám. Připojím jen to jediné, co on sám ze skromnosti nemohl zmínit, totiž: že teprve skrze něho a pod jeho vedením se slavkovská porcelánka tak rozkvetla, a výroba téže se stala tak proslulou, že nedávno v jedné ročence, národním kalendáři, pod nadpisem: „Co Čechy [vyprodukovaly] vynikajícího pozoruhodného?" byl uveden i slavkovský porcelán.

[pozn.:] Sem patří popis slavkovské bavlnářské přádelny [Baumwoll-Spinnfabrik], str. 147.

[Levá strana — Pag. 138]

[okraj:] 1836 — Mravy a obyčeje Slavkovanů

§ 18.
Mravy, obyčeje a lidové zábavy
u obyvatel k. horního města Slavkova.

Obyvatelé našeho města nemají žádné zvlášť nápadné mravy a obyčeje; pozoruhodné lidové zábavy jsou následující:

1. Střelba do terče [Scheibenschießen], jež každý rok na 1. neděli v květnu zahajuje slavnostním průvodem své otevření, a poté se koná každou neděli až do konce října. Závěr této zábavy tvoří každý rok závěrečná střelba [Abschießen] konaná v listopadu, jež obvykle trvá 2 až 3 dny, a při níž mají všichni zúčastnění jednotlivci pití zdarma. Také je pro všechny střelce a několik hostí dána slavnostní tabule [Tag-Tafel], a večer pořádána taneční hudba.

2. Posvícení [Kirchweihfeste] jsou ve Slavkově ročně dvě, totiž:
a. Tzv. zimní posvícení [Winterkirchweih] — každý rok v neděli Septuagesima, a
b. Letní posvícení [Sommerkirchweih] — pokaždé na svátek jména Maria [Narození Panny Marie]. A každý z těchto svátků trvá 3 dny, o jejichž večerech se ve všech hospodách pořádá taneční hudba.

3. Masopust [Faschingszeit], jenž rovněž trvá 3 dny, a tráví se také mnoha tanci a maškarádami [Masken].

Z předchozího lze vyrozumět, že obyvatelé našeho města — a to platí zvláště o řemeslnících a o chudší třídě mezi nimi — právem náleží k nejvzdělanějším obyvatelům našeho království. Důkazem toho je — podle mého mínění — i [zdejší] píseň slavkovského ponocného [Nachtwächter], kterou zde — pro její krásný obsah — chci zaznamenat:

[Pravá strana — Pag. 139]

[okraj:] Píseň slavkovského ponocného — 1836

§ 19.
Píseň slavkovského ponocného,
kterou ji [ponocný] mívá ve zvyku zpívat všem obyvatelům města v každou [noční] hodinu.

1.
Ihr Herren laßt euch sagen:
Die Glocke hat zehn geschlagen.
Die Zeit der Ruhe rückt heran,
Wohl dem, der seine Pflicht gethan!
Habt Acht auf Feuer und Licht,
Daß Niemand Schaden geschicht.
's hat zehn geschlagen.
[Pánové, dejte si říci: Hodiny odbily deset. Čas odpočinku se blíží, blaze tomu, kdo splnil svou povinnost! Mějte pozor na oheň a světlo, ať se nikomu nestane škoda. Odbilo deset.]

2.
Ihr Herren laßt euch sagen:
Die Glocke hat eilf geschlagen.
Es schlafe sich's in Dorf und Stadt,
Wer noch ein gut' Gewissen hat.
Ein bös' Gewissen wachet nicht,
Es brennt und naget und sticht.
's hat eilf geschlagen.
[Pánové, dejte si říci: Hodiny odbily jedenáct. Dobře se spí ve vsi i ve městě tomu, kdo má ještě čisté svědomí. Špatné svědomí nespí, pálí a hryže a bodá. Odbilo jedenáct.]

3.
Ihr Herren laßt euch sagen:
Die Glocke hat zwölf geschlagen.
Die Geisterstunde ist vorbey;
Doch seyd zu keiner Stunde scheu!
Schlaft wohl in göttlicher Hut,
Da schläft man sicher und gut.
's hat zwölf geschlagen.
[Pánové, dejte si říci: Hodiny odbily dvanáct. Hodina duchů minula; přesto se v žádnou hodinu nebojte! Spěte dobře v boží ochraně, tu se spí bezpečně a dobře. Odbilo dvanáct.]

[Levá strana — Pag. 140]

[okraj:] 1836 — Píseň slavkovského ponocného

4.
Ihr Herren laßt euch sagen:
Die Glocke hat eins geschlagen.
Dem Leidenden, der jetzt noch wacht,
Verkürze Gott die lange Nacht!
Die Hoffnung stärke sein Herz,
Sie lindert Kummer und Schmerz.
's hat eins geschlagen.
[Pánové, dejte si říci: Hodiny odbily jednu. Trpícímu, jenž ještě bdí, nechť Bůh zkrátí dlouhou noc! Naděje nechť posílí jeho srdce, ona mírní trápení a bolest. Odbila jedna.]

5.
Ihr Herren laßt euch sagen:
Die Glocke hat zwey geschlagen.
Lobt Gott den Herrn für diese Nacht,
Er ist's, der euch getreu bewacht!
Verschlaft die Stunden doch nicht,
So bald der Morgen anbricht!
's hat zwey geschlagen. —
[Pánové, dejte si říci: Hodiny odbily dvě. Chvalte Boha Pána za tuto noc, on je ten, jenž vás věrně střeží! Nezaspěte však ty hodiny, jakmile začne svítat! Odbily dvě.]

Nisi Dominus custodierit civitatem, frustra vigilat, qui custodit eam. Ps. 126.
[Nestřeží-li Hospodin město, nadarmo bdí strážný. Žalm 126(127).]

Přechod ke 3. oddílu.
Když autor vylíčil současný stav naší obce, jak nejlépe jsme dovedli, uzavírá tento oddíl, který bude třeba čas od času — jakmile totiž nastanou významné změny ve stavu obce — opakovat, a začíná [pravá strana]...

[Pravá strana — Pag. 141]

[okraj horní:] Korunovace císaře Ferdinanda I. králem [sic, „zur Königin"] Českým — 1836
[okraj dolní:] Pastýřský list pražského kníž. arcibiskupa po královské korunovaci — 1836

III. Oddíl.
nebo spíše: Pokračování prvního oddílu.
Pozoruhodné události sběhnuvší se v průběhu času.

Autor začíná tento oddíl zaznamenáním jedné z nejpozoruhodnějších událostí:

V r. 1836 dne 7. září byl Jeho Veličenstvo císař Ferdinand I. králem, a dne 12. září Jeho choť Její Veličenstvo Maria Anna královnou Českou v pražském metropolitním kostele [katedrále] nanejvýš slavnostním způsobem korunováni.

A Jeho Milost kníže-arcibiskup pražský rozeslal po korunovaci Jeho Veličenstva krále následující pastýřský list do arcidiecéze:

„My Ondřej Aloys [Andreas Aloysius], z Boží milosti kníže-arcibiskup pražský, hrabě Skarbek Ankwicz z Posławic atd., vzkazujeme všem — svěřeným naší duchovní péči — náš upřímný pozdrav a otcovské požehnání.

Milé ovečky v Kristu Ježíši, nemůžeme zatajit nevýslovnou radost, jež zachvátila naše srdce, když nám 7. září v našem prastarém svatém metropolitním kostele připadlo to vysoké štěstí pomazat jednoho z největších a nejmocnějších monarchů svatým olejem, a korunovat jeho vznešenou hlavu svatým diadémem Království českého.

[Levá strana — Pag. 142; na okraji poznámka:] „1836 — Pastýřský list pražského pana arcibiskupa po královské korunovaci.“

[Text (přepis z němčiny, kurent) — pokračování pastýřského listu o korunovaci Ferdinanda za krále českého:]

Ano, díky budiž Všedobrotivému, který tak radostnou a podivuhodnou korunovační slavnost Jeho Veličenstva, našeho nejjasnějšího a všemi milovaného pána, pana Ferdinanda, z Boží milosti krále českého, šťastně dovršil pod Boží ochranou; v lesku tohoto převýznamného svatého úkonu jsme spatřili a uctili odlesk Boží Velebnosti; neboť královská důstojnost je přece zřízení bezprostředně od Boha pocházející, protože králové vládnou jen skrze Boha. (Přísl. 8, 15.16.)

Vykonali-li jsme my u oltáře Božího vůči Jeho Veličenstvu, našemu velemilovanému králi a pánu, to, co podle Božího ustanovení vykonati náleželo, tu od vás s důvěrou očekáváme — vás, kteří jste pro svou dobře známou zbožnost a bázeň Boží — že i vy budete svaté povinnosti, jež vám Bůh ukládá vůči vašemu králi a pánu, plnit nejen věrně a svědomitě, nýbrž i ochotně a radostně.

Upřímná a vroucí láska, kterou jistě chováte k Jeho Veličenstvu, našemu nejjasnějšímu králi a pánu, mocně vyžaduje, abyste za jeho dlouhé zachování a za šťastnou vládu vroucně k Bohu se modlili. Koruna je těžké, tíživé břímě. Panovník potřebuje osvícení, ochrany a pomoci shůry, aby země a provincie, jež mu Bůh svěřil, šťastně spravoval, aby v nich udržel náboženství a blažené mravy, aby spravedlnost stejnoměrně vykonával, a aby vše to, co by jej v lůně těchto sladkých statků rušilo nebo nám je dokonce uloupiti mohlo, s vytrvalou [?] vážností od nás odvracel. Proto potřebuje i naší modlitby za zachování Boží pomoci. Proto napomíná i velký apoštol národů: „Především konejte modlitby a přímluvy k Bohu za všechny lidi; za krále a všechny vrchnosti, abychom pod jejich ochranou [?] šťastně žíti mohli.“ (1 Tim. 2.)

[Pravá strana — Pag. 143:]

„Ctěte krále!“ — přejte vrchnosti vše dobré, štěstí a požehnání; neboť to, co mu Bůh svěřil, je ochrana spravedlivých a trest zločinců [?]. Jako jste povinni nejvyšší úctou Bohu, tak jste právoplatnému zeměpánu povinni největší vděčností; neboť on je Boží zástupce. (1 Petr 2, 14.17.)

Konečně jste povinni Jeho Veličenstvu, našemu právoplatnému zeměpánu, vždy ochotně a radostně poslouchat. „Buďte poddáni každé vrchnosti..., nejen zeměpánu, nejvyššímu vladaři, nýbrž i jím ustanoveným a jemu podřízeným úředníkům“ (1 Petr 2, 14); neboť, praví svatý apoštol Pavel: „Každá vrchnost je od Boha zřízena; kdo se vrchnosti protiví, protiví se Božímu ustanovení.“ (Řím. 13, 1.2.) Tyto svaté povinnosti plnili i křesťané od nejstarších dob. „Ctíme císaře — praví Tertullian jménem prvních křesťanů — jako toho člověka, který po Bohu zaujímá první místo a který je vznešeností blízký [?], a jen Bohu nižší.“

Křesťanští posluchači, bylo povinností našeho vrchního pastýřského úřadu, abychom vám při příležitosti nejvyšší korunovační slavnosti Jeho Veličenstva, našeho nejmilostivějšího pána a krále, tyto povinnosti vložili do srdce a abychom těchto slavnostních dnů pastýřsky [?] povinně využili. Pán nechť požehná našim dobře míněným napomenutím a naší vůli, která je, pokud víme, jistě dobrá, dá vytoužené naplnění!

Nesmrtelný Král králů, který rozdílí koruny a žezla, nechť žehná Jeho Veličenstvu, našemu nejmilostivějšímu monarchovi, a Jejímu Veličenstvu jeho vznešené choti, naší požehnání přinášející paní a královně; nechť žehná nejjasnějšímu [...]

[Levá strana — pokr. Pag. 143/144; na okraji nahoře: „Pastýřský list pražského arcibiskupa po královské korunovaci“; níže: „1836 — Oslovení pana nejvyššího purkrabího k Jeho Veličenstvu císaři při jeho příjezdu do Prahy ke královské korunovaci.“]

[...] a požehnaný císařský dům rakouský, naši milou vlast Čechy, a dej nám všem působit v lásce a pokoji ke spáse našich duší!

Dáno v naší rezidenci v Praze dne 8. září 1836.
Andreas Alois, kníže-arcibiskup [F. Erzbischof]

[Vodorovná čára — konec pastýřského listu.]

Kéž zde nalezne místo i zpráva o Jeho Excelenci, tehdejším panu nejvyšším purkrabím Karlu hraběti z Chotku, který nařídil vésti tuto pamětní knihu (viz str. 5), a kéž je poznán i jeho ušlechtilý charakter, jejž osvědčil při příležitosti právě zmíněné královské korunovace vůči Jejich c. k. Veličenstvům.

Jejich c. k. Veličenstva přibyla do Prahy ke korunovaci dne 1. září, byla celou Prahou nejslavnostnějším způsobem uvítána a nejvyšším purkrabím z Chotku přivítána následujícími řečmi:

„Nejjasnější, nejmocnější císaři a králi, nejmilostivější pane,

Uprostřed jásotu celého láskou sjednoceného [?] a šťastného národa předstupuji i já s pocitem nejsladší radosti v čele nejvyšších c. k. zemských úředníků a úřednictva před posvátnou osobu Vašeho císařského Veličenstva.

Vaše císařské Veličenstvo opustilo hlavní město říše a oblažilo své věrné Čechy, aby [...]

[Pravá strana — Pag. 145:]

[...] aby nám Jejího Veličenstva císařovny rozkoš dlouho zachovalo; neboť, hledíce vlastníma očima na onu vznešenou zbožnost, nesrovnatelnou dobrotu, spravedlnost a vlídnost, jež Vaše Veličenstvo zdobí více než kterákoli jiná ozdoba a jež všem poddaným zároveň zaručují jejich štěstí i blaho vlasti. Pravá a upřímná je radost ve všech poctivých srdcích při tomto slavnostním uvítání milovaného monarchy.

Dovolte, Vaše Veličenstvo, při tomto všeobecném pohnutí, abychom my, údové blažené vlády Vašeho Veličenstva, kteří se cítíme šťastni, že jsme jako orgány nejvznešenějších záměrů poznali [...], v nejhlubší úctě složili k nohám Vašeho Veličenstva své slavnostní přání šťastné a dlouhé vlády.“

Obě slavnostní korunovace se konaly — jak již řečeno — dne 7. a 12. září.

Dne 17. září se nejlepším stavům zvolené deputaci dostalo štěstí odevzdat Jejich Veličenstvům [?] korunovační dary. Jeho Excelence pan nejvyšší purkrabí z Chotku v čele této deputace pronesl k Nejvyšším Veličenstvům následující oslovení:

„Nejjasnější, nejmocnější císaři a králi, nejjasnější císařovno a královno,

Dovolte, Vaše Veličenstvo, abych se v čele této deputace věrných stavů českých a čtyř stavů [...]“
[Na okraji vpravo: „Oslovení pana nejvyššího purkrabího k Jejich Veličenstvům císaři a [císařovně] 1836.“]

[Levá strana — Pag. 146; na okraji: „1836 — Oslovení pana nejvyššího purkrabího k Jejich Veličenstvům císaři a císařovně po královské korunovaci — krátce před jejich odjezdem z Prahy.“]

[...] s nejjasnější chotí a císařskou rodinou tak dlouho v našem středu prodlévat ráčili. Dopřejte, Vaše Veličenstvo, této naší věrné vlasti [...] spravedlnost, mírnost a dobrotivost, neboť my poctiví se zavazujeme [?], a přijměte vždy ochotnou připravenost svých věrných Čechů — ve věrnosti a [...] — k plnění všeobecné bdělosti nejen rovně jako všichni poddaní Vašeho Veličenstva, nýbrž, pokud možno, s ještě větším přírůstkem věrnosti, lásky a oddanosti.

Kéž Vaše Veličenstvo, jakož i naše velemilovaná královna, tu radostnou vzpomínku, již si jako upomínku na právě vykonanou slavnost uchováte, [...] a kéž zůstanete poctivým stavům v milosti nakloněni; kéž byl pobyt mezi námi a u Vašeho Veličenstva tak příjemný, že bychom směli [doufat ve šťastný návrat?]! S tímto přáním budiž nám dovoleno shrnout slavnostní výraz našich citů ve slova: Bůh zachovej našeho drahého krále Ferdinanda, naši milovanou královnu Marii Annu!“

Nato ráčilo Jeho Veličenstvo císař a král nejmilostivěji odpovědět toto:

„Já a má choť přinesené korunovační dary přijímáme s díky a poroučíme [se], aby byly výhradně použity k blahu země. [...]“

[Poznámka pod čarou, malým písmem:] Pozn. Nejvyšším kabinetním listem ze dne 27. prosince 1836 věnoval [zvěčnělý?] císař oněch 10000 zl. v dukátech na stavbu kamenného mostu přes [rameno?] [Vltavy/Dunaje], a císařovna již dříve věnovala velké částky na podporu různých nemocnic v Praze.

Dne 19. září [...] Jejich Veličenstva císař a [...] [opustila?] naše hlavní město [...]

[Pravá strana — Pag. 147; nadpis:]

Dějepisný popis schlaggenwaldských (hornoslavkovských) bavlnářských přádelen.
(Tento popis má být zařazen za str. 137.)
[Na okraji: „Schlaggenw. bavlnářské přádelny 1836.“]

Protože zdejší bavlnářské přádelny poskytují značnému počtu lidí práci a chléb, dopustil by se pisatel této pamětní knihy jistého provinění, kdyby tyto továrny pominul mlčením. Proto si je se svolením pana majitele [...] prohlédl a popisuje je tak, jak je viděl:

Zakladatelem a tehdejším majitelem této továrny je pan Johann Gustav Tröbing [?] — rodák a usedlík v Království saském.

Budova továrny byla vystavěna roku 1811 panem hrabětem ze Suttingu [?] na náklady [České] domény. Tehdy se totiž ve Schlaggenwaldu zamýšlelo zřídit nesrovnatelně větší přádelnu (či soukenictví?), než byla zřízena, a tato velká budova byla určena pro c. k. přádelnickou školu; nikdy však k tomu nebyla použita. Pan G. Tröbing získal r. 1829 tuto budovu, jejíž zřízení mělo stát 42 000 zl. víd. měny, za 3 000 zl. víd. měny čili 1 200 zl. konv. měny, a s velkými náklady ji zařídil jako přádelnu.

Tato továrna čítá nyní 66 různých strojů podle anglické soustavy. Bavlna v úplně surovém stavu přechází vždy z jednoho stroje na druhý a na každém dalším se jí dostává lepší úpravy, až je nakonec na spřádacím [...]

[Levá strana — Pag. 148; na okraji: „1836 — Schlaggenw. bavlnářské přádelny.“]

Všechny tyto stroje jsou:

A. 1 křídlový stroj na železném podstavci, postavený mechanikem panem Danielem Joh. Mownem [?], rodákem z Nottinghamu v Anglii. Tento stroj stojí 200 pruských tolarů a může za 1 týden, t. j. za 6 pracovních dní, zpracovat 20 centů vlny. — Pozn. 7 pruských tolarů platí za 10 zl. konv. měny.

B. 1 mykací stroj (Karding-Maschine), celý ze železa, zhotovený v Saské Kamenici (Chemnitz) — stojí 300 pr. tolarů; a může týdně zpracovat 30 centů vlny.

C. 16 [pramenotvorných?] strojů na dřevěných podstavcích, vesměs postavených výše jmenovaným mechanikem. Každý kus stojí 80 pr. tolarů a může týdně zpracovat 2½ centu vlny.

D. 1 dvojitý stroj ze železa — stojí 65 pr. tolarů a může týdně zpracovat 30 centů vlny.

E. 1 [válcovací?] stroj ze železa — stojí 110 pr. tolarů a může týdně zpracovat 20 centů vlny.

F. 13 jemných [pramenovacích] strojů, celé ze železa, vesměs zhotovené v Saské Kamenici. Každý kus stojí 160 pr. tol. a [příslušenství?] ke každému 60 pr. tolarů. Každý kus zpracuje týdně 1½ centu vlny.

G. 1 brusný stroj k broušení [součástí mykadel?], celý ze železa — zhotovený v Saské Kamenici — stojí 185 pr. tolarů.

H. 1 dvojitý [stroj?], celý ze železa — zhotovený v Saské Kamenici — stojí 900 pr. tolarů a zpracuje týdně 25 centů vlny.

I. 1 česací stroj ze dřeva — stojí 100 pr. tolarů a zpracuje týdně 10 centů vlny.

[Pravá strana — Pag. 149:]

K. 1 cívkovací stroj (Spuhl-Maschine), celý ze železa, na 50 cívek, zhotovený v Saské Kamenici — stojí 750 pr. tolarů a může týdně spříst 10 centů vlny.

Pozn. Všechny výše jmenované stroje vlnu jen připravují a ještě nedodávají žádnou přízi. Také se zčásti nedrží stále v chodu, protože by jinak zpracovaly více vlny, než kolik mohou na přízi zpracovat následující, stále v chodu se nacházející předací stroje.

L. 2 předpřádací stroje (Vorspinn-Maschinen) — 1 starý a 1 nový, totiž:
a. Starý předpřádací stroj na dřevěném podstavci stojí 250 pr. tolarů a zpracuje týdně 3 až 4 centy vlny.
b. Nový předpřádací stroj, celý ze železa, zhotovený v Saské Kamenici — má 150 vřeten, stojí 630 pr. tolarů a zpracuje týdně 6 až 8 centů vlny.

Pozn. Z těchto předpřádacích strojů přechází příze na jemné předací stroje a teprve na nich se stává vlastní jemnou přízí.

M. 16 jemných předacích strojů (Feinspinn-Maschinen), totiž 8 starých a 8 nových, vesměs zhotovených v Saské Kamenici, a to:
a. 8 starých strojů — kus po 192 vřetenech — stojí bez [dopravy?] a cla po 1½ pr. tol. za vřeteno, tedy celkem 2304 pr. tolarů, a spřádají týdně 4 centy příze.
b. 8 nových strojů — kus po 300 vřetenech — stojí bez [dopravy?] a cla po 1½ pr. tol. za vřeteno, tedy celkem 3600 pr. tolarů, a spřádají týdně 6 centů příze.

N. 7 soukacích strojů (Weifen-Maschinen) stojí celkem 70 pr. tolarů a soukají týdně 10 centů příze.

[Levá strana — Pag. 150; na okraji: „1836 — Schlaggenw. bavlnářské přádelny.“]

Pozn. Těch několik centů příze by zabíralo velký prostor a při odesílání by působilo nesnáze; proto jsou tu i lisy na přízi, jimiž se příze stlačí do menšího prostoru a zabalí.

O. 1 lis na přízi — stojí 60 pr. tolarů, a to s patnáctipalcovými [nádobami?].

P. 1 dvojitý lis — stojí 100 pr. tolarů, a to s desetipalcovými [nádobami?].

Q. 1 [tkalcovský stav?] ze železa z Anglie — stojí 200 pr. tolarů, není však nyní v chodu.

R. 1 dílna pro kováře, zámečníky, soustružníky, truhláře a tesaře — zřízená výše jmenovaným mechanikem. Příslušné nářadí stojí 3000 pr. tolarů. Mezi tímto nářadím se nachází:

S. 1 soustružnický stroj, který sám stojí 500 pr. tolarů.

Všeobecně:
Všechny stroje a nářadí stojí podle výše uvedených údajů více než 16 800 pr. tolarů, t. j. více než 24 000 zl. konv. měny; a továrna vyrábí nyní týdně 10 centů příze [extra váhy?].

1 libra příze jemnosti od č. 8 do 64 stojí 48 kr. až 1 zl. 20 kr. konv. měny; a zásilky příze se odesílají do Prahy a do Vídně.

Továrna zaměstnává nyní 81 dělníků, totiž: 43 dospělých a 30 dětí; mimoto: 1 účetního, 1 dílovedoucího, 1 tesařského mistra, 1 [klempíře?], 1 zámečníka, 1 kováře, 1 truhláře a 1 tesaře, kteří dohromady vydělají měsíčně 530 zl. konv. měny.

Konečně prokazuje pan majitel této továrny zde pracujícím dětem ještě i to dobrodiní, že na svůj náklad vydržuje pro ně zvláštního učitele, který je několikrát týdně vyučuje čtení, psaní a počtům. Pan Johann Gustav Tröbing je tedy dobrodincem našeho města ve více než jednom ohledu a hoden toho, aby jeho jméno bylo zaznamenáno v této pamětní knize.

[Pravá strana — Pag. 151; ozdobná titulní stránka:]

Seznam
všech
nyní (1836) existujících
duchovních nadací
při
schlaggenwaldském děkanském kostele
a při kaplích k tomuto kostelu náležejících.
(Tento seznam má být zařazen za str. 122.)

[Dole verš (citát ze Schillera):]
Ze všech statků života
je sláva přece nejvyšší;
až my dávno v prach se rozpadneme,
žije veliké jméno dál.
Schiller.

[Dvojstrana — Pag. 152 (levá) a Pag. 153 (pravá); v rozích nahoře datace „1836“. Jde o velkou tabulku — soupis duchovních nadací při schlaggenwaldském (hornoslavkovském) DĚKANSKÉM KOSTELE. Text je převážně tabulkový; přepisuji záhlaví, jména zakladatelů a obsah sloupců.]

NADPIS NAD TABULKOU (přes obě strany): „Dechanteykirche — [Děkanský kostel] — Nadace“.

ZÁHLAVÍ SLOUPCŮ (levá strana): Pořadové číslo nadace | Jméno zakladatele | Původní kapitál (konv. měna) | Nynější trvající kapitál (víd. měna) | Nynější výnos úroků (víd. m.) | Z toho dostává nyní: kostel / [...] / [...] | škola [?].
ZÁHLAVÍ (pravá strana): ročně chudým (víd. m.) | Závazek nadace a den výroční mše (Jahrtag) | Nadační listina: rok a den vystavení / rok a den potvrzení | Zapsáno v nadační knize 1836 | Poznámky.

JMÉNA ZAKLADATELŮ (sloupec, čísla 1–42; mnohá jména nejistá [?]):
1. Maria [Pösigant?] — 25
2. Heinrich Fröhlich, sv. mše [S.M.] — 50
3. Regina [Breitländer?] — 100
4. Ferdinand Hofmann — 50
5. Maria Fröhlich — 25
6. Georg Schwindl (✝) — 100
7. Margaretha [Schamberg?] — 20
8. Konrad [Hülsmann?] — 25
9. Johanna [Zigan?] — 25
10. Johanna Mayer — 25
11. Barbara [Spirst?] — 30
12. Anna [Wirl?] — 50
13. Christof [Lischka?] — 20
14. Gottfried [Breitländer?] — 30
15. Johann [Dobasch?] — 22
16. [Salesia?] Fröhlich — 25
17. Johann [Fröhlstedt?] — 25
18. Regina [Breitländer?] — 100
19. Maria Schwindl — 20
20. Johanna [Püchner?] — 25
21. [Salesia? Werfer?] — 25
22.–23. Johann [Clausbruggen?] — 25 / 25
24. Johann [Spirst?] — 25
25. Johann [Gelhand?] — 25
26. Maria [Gelhand?] — 25
27. Konrad Ernst Mayer — 50
28. [Jakob? Leitenburgen?] — 25
29. Johanna Fröhlich — 25
30. Johann Fröhlich, sv. mše — 25
31. Georg Schwarz [Götz?] — 25
32. Johann Götz — 25
33. Bratrstvo v [Lauterbachu?] — 25
34. Maria Schwarz (✝ 20. říj. 1706) — 200
35.–42. [Schwindl; derselbe (týž) — (15); ...stian Chablen?; ...ina Heyen? aj.] — vesměs po 25
SOUČET (řádek 42 „Zusammen“): původní kapitál 1567 zl. konv. m.; nynější kapitál 1622 zl. víd. m.
[Poznámka pod jménem č. 34: „Pozn. Tato nadace je zcela vynikající; je bez [...]“]

OBSAH PRAVÉ STRANY (sloupec „Intention/Závazek zakladatele“ + rok nadační listiny):
1. 1 sv. mše s hudbou za zakladatelku — 1682 (potvrzeno: pražská konsistoř 4. ledna 1740)
2. 1 zpívané rekviem/úřad za zakladatele — t. r.
3. 1 zpívané rekviem za zakladatelku — 1683
4. 1 zpívané rekviem za zakladatelku — 1684
5. 1 sv. mše s hudbou za zakladatele — t. r.
6. 1 zpívaný úřad (Amt) za zakladatele — 1686
7. 1 sv. mše za zakladatelku — t. r.
8.–9. 1 sv. mše s hudbou za zakladatele — 1687
10. 1 sv. mše s hudbou za zakladatelku — 1688
11. 1 sv. mše s hudbou za zakladatelku — 1689
12. 1 zpívané rekviem za zakladatelku — 1691
[... řádky pokračují obdobně pro roky 1692–1708; ve spodní části roky 1686, 1707, 1707, 1708; v posledních řádcích jsou ve sloupci „Poznámky“ latinské přípisy o závazcích (např. „...contendant si mulque calcem et latores procurent“). Vlevo dole je průběžný počet „19“ (nadačních listin na této straně).]

[Rozevření knihy, obě strany psány německy kurentem. Jde o nadační knihu (Stiftungsbuch) farnosti Horní Slavkov / Schlaggenwald, oddíl pro sandovský (žandovský) kostel — „Sandaukirche". Obě strany datovány 1836. Tabulky.]

=== LEVÁ STRANA (Pag. 154, 1836) — Sandovský kostel (Sandaukirche) ===
Záhlaví tabulky: Poř. číslo nadace | Jméno nadace | Původní kapitál (C.M.) | Nynější stávající kapitál (W.W.) | Nynější úročení (W.W.) | Z toho nyní obdrží: kostel / farář / kostelník / škola [?]

Převod (z předchozí strany): 1567 — | 1622 | … | kostel 26 zl 30 kr | farář 4 zl 48 kr | kostelník 18 zl 6 kr
42 Andreas Simon — 25 | 25 | 1 zl 15 kr | kostel — 39 | farář — 30 | kostelník — 6
43 Valentin Schwarz [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
44 Christoph Aigl — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9 ... 1,3
45 Jos. Joseph Weitländer [?] — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9 ... 1,3
46 Eben derselbe (Týž) — 25 | 25 | 1,15 | —,29 | —,30 | —,6
47 Heinrich Schott — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9 ... 1,3
48 Georg Thomas Köhler L.M. [?] — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9 ... 1,3
49 Johann Schödl — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9 ... 1,3
50 Johann Faßmann — 75 | 75 | 3,45 | 1,57 | 1,30 | —,18
51 Maria Mayer — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
52 Maria Falb — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
53 Christoph Albert — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
54 Jos. Georg Illing — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
55 Andreas Salomon — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
56 Georg Leonard Mayer, Bürgermeister [?] — 100 | 100 | 5,— | 2,36 | 2,— | —,24
57 M. Elisabeth Fröhlich — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
58 Anton Fröhlich — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
59 Joseph Fröhlich — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
60 Maria Ramaschin [?] — 125 | 125 | 6,15 | 3,15 | 2,30 | —,30
61 Catharina Salomon — 102 | 102 | 5,6 | 2,42 | 2,— | —,24
62 Jos. Georg Schödl — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
63 Fr. Paul Wild Stiftung allhier [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
64 Maria Pöstl [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
65 Johann Glasl [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
66 Matthias Hartmann — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
67 Benedikt Junkl [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
68 Regina Schödl — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
69 Jos. David Mayer — 150 | 150 | 7,30 | 3,54 | 3,— | —,36
70 Susanna Lorenz — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
71 Christoph Faßmann — 150 | 150 | 7,30 | 3,30 | 2,— | —,24 ... 1,36
72 Eben derselbe (Týž) — 210 | 210 | 10,30 | … | 5,— | —,45 ... 5,15
73 … 15 | 15 | —,48
Dohromady (Zusammen): 4339 [?] | 4384 | … | 61,30 | 11,18 | 36,12

=== PRAVÁ STRANA (Pag. 155, 1836) — Nadace (Stiftungen) ===
Záhlaví: běžné č. | Nadační závazek a úmysl zakladatele | Nadační listina (rok a den zřízení / rok a den potvrzení / zapsáno v nadační knize na straně) | Poznámky

— 1 hl. mše za zakladatele — 1708 — pražská konsistoř 4. ledna 1740 — 3, g.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1709 — totéž — 3, h.
— 1 zádušní mše (Paramentamt) [?] za zakladatele a jeho manželku Alžbětu — totéž — totéž — 3, i.
— 1 zádušní mše za zakladatele — 1710 — totéž — 3, k.
— 1 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 3, k.
— 1 zádušní mše za zakladatele — totéž — totéž — 3, l.
— 1 zádušní mše za zakladatele — 1711 — totéž — 3, m.
— 1 zádušní mše za zakladatele — 1715 — totéž — 3, n.
— 3 hl. mše za zakladatele — 1716 — totéž — 3, o.
— 2 hl. mše za zakladatelku a její příbuzné — totéž — totéž — 3, p.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1718 — totéž — 3, q.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1720 — totéž — 4, *) a.
— 1 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 4, b.
— 1 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 4, c.
— 4 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 4, d.
— 1 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 4, e.
— 1 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 4, f.
— 1 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 4, g.
— 5 hl. mší za zakladatelku — 1724 — totéž — 4, h.
— 4 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 4, i.
— 2 hl. mše za zakladatele — 1725 — totéž — 4, k.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1727 — totéž — 4, l.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1729 — totéž — 4, m.
— 1 hl. mše za zakladatele a jeho manželku Magdalenu — 1730 — totéž — 4, n.
— 1 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 4, o.
— 1 hl. mše za zakladatele a jeho manž. Rosinu [?] — 1731 — totéž — 4, p.
— 2 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 4, q.
— 6 hl. mší za zakladatele a jeho rodinu [?] — totéž — totéž — 5, a.
— 2 hl. mše za zakladatelku — 1733 — totéž — 5, b.
— 4 hl. mše s hudbou za zakladatele — 1734 — totéž — 5, c.
— 5 zpívaných litanií: 1. na jméno Ježíš; 2. na neděli Nejsv. Trojice; 3. na Nanebevzetí Panny Marie; 4. na předvečer Všech svatých; 5. na předvečer sv. Jana Nep. — totéž — 4. ledna 1740 a 29. března 1780 — 5, d. & 92
— Udržování (Unterhaltung) kaple Božího Těla (S. Corporis Christi-Capelle) — 15. července 1735 — 15. července 1735 — 5, [½?]

Marginální poznámka (*): „Übrigens sind im Fundationsbuche pag. 57 u. 69 nach 2 Urkunden, die über eine Christoph Albert'sche Stiftung [?] aufgezeichnet, die nachgelesen werden mögen." (Ostatně jsou v nadační knize na str. 57 a 69 podle dvou listin zaznamenány údaje o jisté Albertově nadaci, jež je možno tam dohledat.)

[Rozevření knihy, němčina kurentem. Pokračování nadační knihy sandovského (žandovského) kostela. Obě strany 1836.]

=== LEVÁ STRANA (Pag. 156, 1836) — Sandovský kostel (Sandaukirche) ===
[Stejné záhlaví tabulky jako na předchozí straně: poř. č. | jméno nadace | původní kapitál C.M. | nynější kapitál W.W. | úročení W.W. | z toho kostel / farář / kostelník / škola.]
Převod (Übertrag): 3339 — | 3384 | … | kostel 61,30 | 11,18 | 30,12
74 Christoph Faßmann — 415 | 415 (*) | 8,18 [souhrnně s ř. 75]
75 Jos. Georg Schödl — 150 | 150 | 3,—
76 Johann Georg Schödl — | 60 | 3,—
77 Elisabeth Glaser [?] — | 60 | 3,—
78 Regina Mayer — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
79 Heinrich Schmid [?] — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
80 Tobias Schmid [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
81 Rosina Schmid [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
82 Jos. Adam Fröhlich Oberamtsvalter [?] — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9 ... 1,3
83 Johann Mayer, Bürgermeister — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
84 Ein ungenannter Stifter (Nejmenovaný zakladatel) — 100 | 100 | 5,— | 3,12 | 1,30 | —,18
85 Joseph Falb — 2 | 2 | —,6
86 Heinrich Mayd [?] — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
87 Regina Mayd [?] — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
88 Christoph Güttner [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
89 Maria Mayer, Bürgermeisterin — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
90 Andreas Knibelt [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
91 Regina Ottert [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
92 Jos. Georg Glasl [?] — 80 | 80 | 4,— | 1,48 | 1,— | —,9 ... 1,3
93 M. Anna Salomon — 30 | 30 | 1,30 | 1,18 | … | —,12
94 Jos. Christoph Illing [?], Bürgermeister — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | … | —,12
95 A. Maria Wenzl [?], + 20. ledna 1751 — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
Dohromady (Zusammen): 4521 | 4546 | … | 79,30 | 13,48 | 30,18

=== PRAVÁ STRANA (Pag. 157, 1836) — Nadace ===
[Stejné záhlaví. Marginální poznámka (*) vpravo, viz níže.]
— Na věčné světlo v kostele (Auf ein ewiges Licht in der Kirche) — 1734 — pražská konsistoř 24. března 1778 — 5, u. 43
— K témuž (Zu demselben Zwecke) — 1725 — 4. ledna 1740 — 5, [f.h.]
— Zvonění (Glockengeläut) každou sobotu večer ku připomenutí předrahé krve [Kristovy] na Olivetské hoře (Ölberg) — 3. dubna 1735 — — Pf.Q.B. Tom. I. pag. 83; nadační kniha pag. 118 č. 5
— Zvonění (Glockengeläut) každý pátek odpoledne ve 3 hodiny — v hodinu smrti našeho Spasitele — 1731 — — Pf.Q.B. Tom. I. pag. 59; nadační kniha pag. 118 č. 3
— 2 hl. mše za zakladatelku — 1740 — 7. února 1761 — nadační kniha 14, a.
— 2 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 14, b.
— 1 hl. mše za zakladatele a jeho manž. Alžbětu — totéž — totéž — 14, c.
— 1 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 14, d.
— 1 zádušní mše (Paramentamt) za zakladatele [?] — totéž — totéž — 14, e.
— 1 hl. mše za zakladatele a jeho příbuzné — 1741 — totéž — 14, f.
— 3 hl. mše: 1. za Christopha Pösa [?]; 2. za Matthiase Adama Lödig [?]; 3. za Margaretu Lödig [?] — totéž — totéž — 14, g.
— Udržování (Unterhaltung) Lurdského obrazu [Loretánského? — Lauretisch-Bildes] na úmysl zakladatele při sandovském kostele — 1747, podle staré nadační listiny — — 12
— 2 hl. mše za zakladatele — 1747 — totéž — 14, h.
— 2 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 14, h.
— 1 hl. mše za zakladatele a jeho manž. Reginu — totéž — totéž — 15, a.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1748 — totéž — 15, b.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1749 — totéž — 15, c.
— 1 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 15, d.
— 1 zádušní mše (Lobamt) v oktávu sv. Trojice ke cti Nejsv. Trojice — totéž — totéž — 15, e.
— Udržování (Unterhaltung) obrazu Panny Marie „Expectatio partus B.M.V." (Očekávání porodu) v sandovském kostele — 10. října 1750 / 23. srpna 1776 — 7. února 1777 — 19
— 2 hl. mše za zakladatele — 1751 — 7. února 1761 — 15, f.
— 2 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 15, g.

Marginální poznámka (*) [částečně čitelná]: „Diese beyden Capitalien sind bey der k. Eisen-Gewerken zu 2 Procenten angelegt. ... Ad P. N. 76 und 77: für die solche Gelder anstatt der Glocken der Kirchenkasse zufällig …" (Tyto dva kapitály jsou uloženy u c. k. železáren na 2 procenta. … K položkám č. 76 a 77 …) [další text nečitelný]

[Rozevření knihy, němčina kurentem. Pokračování nadační knihy sandovského (žandovského) kostela. Obě strany 1836.]

=== LEVÁ STRANA (Pag. 158, 1836) — Sandovský kostel (Sandaukirche) ===
[Stejné záhlaví tabulky.]
Převod (Übertrag): 4621 — | 4646 | … | kostel 74,30 | 13,48 | 32,18
96 Jak. Höfner, Stiftung allhier — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9 ... 1,3
97 Barbara Mayer, + 3. srpna 1782 — 75 | 75 | 3,45 | 1,33 | 1,— | —,9 ... 1,3
98 Georg Klötzl aus Roßhau [?] (z Rožné [?]) — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
99 Rosina Klötzl — totéž — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
100 Jak. Höfner, Stiftung allhier — | 60 | 3,— | —,48 | 1,— | —,9 ... 1,3
101 Derselbe Stifter (Týž zakladatel) — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
102 Sebastian Höfner — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
103 Friedr. Weitländer, Bürgermeister — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
104 Joseph und Theresia Hönisch [?] — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
105 Jos. Christoph Carl Wenzl, fürstl.[?] Stadt-Cämmerer [městský komorník], + 27. srpna 1762 — 100 | 100 | 5,— | 2,12 | 2,24 | —,24
106 Derselbe Stifter (Týž zakladatel) — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
107 Johann Georg Raden [?], + 7. ledna 1763 — 150 | 150 | 7,30 | 3,54 | 3,— | —,36
108 Derselbe Stifter (Týž zakladatel) — 100 | 100 | 5,— | 2,36 | 2,— | —,24
109 Adam Anton Mayer — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
110 Jos. Adam Linn [?] — 30 | 30 | 1,30 | —,54 | —,30 | —,6
111 Joseph Schmidl, Stifter in Schlaggenstadt [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
112 Mayer'sche Erben (Mayerovi dědicové). Tito jsou: pan Jos. Löw, c. k. lesmistr zde; pan Ant. Schwarzer, hejtman v Mies [Stříbro]; pan Aloys Weber, bývalý fürstl. správce pokladny [Stadtkassier?] — 60 | 60 | 3,— | 1,48 | 1,— | —,12
113 Christoph Lehnert [?], Stiftung allhier — 60 | 60 | 3,— | 1,48 | 1,— | —,12
114 Jos. Georg Illing, + 14. listopadu 1793 — [bez kapitálu]
Dohromady (Zusammen): 5596 | 5611 | … | 92,24 | 17,9 | 35,27 [?]

=== PRAVÁ STRANA (Pag. 159, 1836) — Nadace ===
[Stejné záhlaví.]
— 1 zádušní mše (Lobamt) na úmysl zakladatele v pátek po oktávu Božího Těla (Corp. Christi-Octav) — 1752 — pražská konsistoř 7. února 1761 — 15, h.
— 1 zádušní mše (Lobamt) ke cti Nejsv. Svátosti (hl. Sakramentes) v oktávu Božího Těla — 1778 (podle nadační knihy z 7. ledna 1825, pag. 36) — — 67, d.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1753 — totéž — 15, i.
— 1 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 15, k.
— 1 zádušní mše (Lobamt) na úmysl zakladatele v pátek po svátku Božího Těla (Corp. Christi-Fest) — 1755 — totéž — 16, a.
— 2 hl. mše na úmysl zakladatele — 1756 — totéž — 16, b.
— 1 hl. mše za zakladatele a za sv. Kateřinu — totéž — totéž — 16, c.
— 1 hl. mše za zakladatele a za sv. Marii — 1758 — totéž — 16, d.
— 2 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 16, e.
— 4 hl. mše à 36 kr., a to: 2 za zakladatele, 1 za Christopha Wenzla a 1 za Marii Wenzl — 27. srpna 1762 — 1. srpna 1764 — 50
— 1 hl. mše za pozůstalé příbuzné (Verstorbenen) — totéž — 19. listopadu 1764 — 51
— 6 hl. mší, a to: 4 za zakladatele a 2 za jeho manž. Annu Helenu — 7. července 1763 — 21. listopadu 1764 — 52
— 4 hl. mše, jmenovitě: 2 za Abrahama a Marii Raden [?] a 2 za Jos. Davida a Catharinu Wenzl — totéž — totéž — 53
— 2 hl. mše za zakladatele a jeho manž. Marii Reginu — 20. srpna 1776 — 7. února 1777 — 31
— 1 hl. mše za zakladatele a jeho manž. Kateřinu — totéž — totéž — 39
— 1 hl. mše za zakladatele a jeho příbuzné [Freundschaft] — 25. srpna 1776 — totéž — 27
— 1 zádušní mše (Lobamt) ke cti nalezení sv. Kříže (Kreuzauffindung) *) — 28. října 1777 (podle nadační knihy) — —
— 2 hl. mše za zakladatele — 1785 (podle nadační knihy a podle farní knihy s nápisem „Fundatores" pag. 38) — — 67, l.
— 1 zádušní mše (Paramentamt), a — — —
— 2 hl. mše za zakladatele a jeho manž. Magdalenu (Fest von 1 Kirch herren der Pfarrer) — 27. září 1793 — — 59

Marginální poznámka (*) k položce č. 112 [částečně čitelná]: „Für diese Stiftung haben die Mayer'schen Erben noch kein Capital angelegt." (Pro tuto nadaci dosud Mayerovi dědicové nesložili žádný kapitál.) — a poznámka k č. 114: „Auch für diese Stiftung ist kein Capital angelegt; aber 1 Tagwerk Feld, das sogenannte Reischenfeld liegend neben dem Wirtshaus … Johann Ullmann ist zur Hypothezirung angesehen. Das Capital N. Cens. 102 und Franz Reisch N. Cens. 101 … sind verpflichtet, die Stiftungsverbindlichkeit zu erfüllen." [text z části nečitelný]

[Rozevření knihy, němčina kurentem. Závěr nadační knihy sandovského (žandovského) kostela. Obě strany 1836.]

=== LEVÁ STRANA (Pag. 160, 1836) — Sandovský kostel (Sandaukirche) ===
[Stejné záhlaví tabulky.]
Převod (Übertrag): 5846 — | 5611 [?] | … | kostel 92,24 | 17,9 | 35,27
115 Anton u. Theresia Reinbach [?] — 150 | 150 | 7,30 | 4,30 | 2,30 | —,30
116 Simon u. Maria Zindl [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
117 Maria Anna Mayer — 75 | 75 | 3,45 | 1,9 | 1,— | —,18 ... 1,18
118 M. Anna Vollhopf [?], + 26. prosince 1803 — 50 | 50 | 2,30 | 1,— | 1,24 | —,6
119 Margaretha Quirsch [?], + 13. února 1809 — 48 (20 7/8) | 120 | 51 | 6,2½ | … | —,45 | —,6
120 Anton u. Magdalena Pöstl [?] z Lobzů (Labonsgrün) [?] — (20) | 50 | 2,30 | 1,54 | —,30 | —,6
121 Alexander u. Catharina Müller z Osvald (Ohfall) [?] — 20 | 50 | 2,30 | —,57½ | 1,15 | —,15
122 pan Johann Hopf [?], nadace v Loučné (Lauditz) [?] — 60 | 150 | 7,30 | 1,20 | 5,— | 1,—
123 pan Clemens u. Sigismund Eckl [?], oba kněží (Kustoden [?]) řádu premonstrátů v klášteře Tepl (Stift Tepl) — 22 | 55 | 2,45 | … | 1,30 | —,15
Suma (Summa): 5996 (20 7/8) | 6336 | 51 | … | kostel 106,48 | 19,51 | 36,45

[Pod čarou další zápisy bez vyčíslení:]
— Thaddäus Fritsch [?], mlynář (Müllermeister) z Krásna (Krossau [?]), + 11. března 1837 — 40 | 100
— Georg Zwischfelder [?] Zinn [?] v Müllersgrün č. p. 28 — 20 | 50
— Franziska Plass [?], pozůstalá vdova (Zinngrabwittwe [?]), + 4. srpna 1825 —

=== PRAVÁ STRANA (Pag. 161, 1836) — Nadace ===
[Stejné záhlaví.]
— 5 hl. mší za zakladatele — 27. května 1796 — — 60
— 1 hl. mše za zakladatele — 1797 — — 67, a.
— 1 zádušní mše (Lobamt) ke cti nalezení sv. Kříže (Kreuzauffindung) — 1. listopadu 1804 — královská konsistoř 12. srpna 1807 — 61
— 2 hl. mše à 42 kr., a to: jedna za zakladatelku, druhá za Eliáše a Theresii Vollhopf [?] — 20. května 1806 — 28. září 1808 — 63
— 1 hl. mše à 45 kr. za zakladatelku — 1808 (podle nadační knihy) — — 67, b.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1825 (podle nadační knihy ze 7. ledna 1825, pag. 64). Pozn.: o této nadaci je třeba zapochybovat, neboť nadační kapitál byl do nadační knihy zapsán mylně … — — 67, c.
— 1 hl. mše za zakladatele — 13. září 1832 (podle nadační knihy) — — 67, e. & 99
— 2 hl. mše, jmenovitě: 1. každoročně 12. června za Franze Leibelta, jmenovaného Schlossberglau [?] v Krásně (Gartenberg [?]); 2. každoročně 1. července za Andrease a Alžbětu Hopf, rodiče zakladatele — 25. listopadu 1832 — 25. června 1833 — 65
— 1 hl. mše každoročně 19. června za Christopha a Theresii Eckl, rodiče zakladatele — 1835, 30. ledna — král. konsistoř 19. července 1836 — 71

Souhrn (Zusammen) [v levé části]: 22½ — celkem 126 plných mší (volle Messen), 23 mší s hudbou (Messen mit Musik), 23 zádušních mší a předvečerů (Lobämter u. Feierabender), 5 zpívaných litanií (Gesungene Litaneyen).

[Pod čarou další zápisy:]
— 2 hl. mše za Annu Fritsch z nadace Schwenk [?] z Osvald (Ohfall), + 14. února 1835 — 3. října 1835 (podle Pf.Q.B. Tom. I. pag. 104) — —
— 1 hl. mše za Cor. Rosinu Brandl [?], vdovu z Habersbirku [Habartov], + v Müllersgrün 17. ledna 1834 — — —
— Pekař 1 bochník chleba na dům (Brod von 1 Laib Korn …), který má rozdělit — 4. srpna 1825 — — 76

Marginální poznámka vpravo: „Das Stiftungscapital liegt in der Kirchenkasse u. ist noch nicht fruchtbringend angelegt." (Nadační kapitál leží v kostelní pokladně a dosud není úročně uložen.)

[Rozevření knihy, němčina kurentem. Obě strany 1836. Levá strana: nadace oltáře Matky Boží a mariánského bratrstva; pravá strana: nadace u sandovského kostela.]

=== LEVÁ STRANA (Pag. 162, 1836) — Nadace oltáře Matky Boží (Mutter-Gottes-Altar-Stiftungen) ===
[Záhlaví tabulky: poř. č. | jméno nadace | původní kapitál C.M. | nynější kapitál W.W. | úročení W.W. | z toho: kostel / farář / kostelník / škola.]
124 Rosina Mayer — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
125 Dorothea Ott — 14 | 14 | —,42 | —,6 | —,30 | —,6
126 Johann Faßmann — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
127 Catharina Mayer — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
128 Jos. David Mayer — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
129 Mutter-Gottes-Altar-Bruderschaft (Bratrstvo oltáře Matky Boží) — [bez kapitálu] | farář 1,— | kostelník —,9 ... 1,3
130 A. Maria Mayer, Bürgermeisterin — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
131 Mutter-Gottes-Altar-Bruderschaft (Bratrstvo oltáře Matky Boží) — [bez kapitálu] | kostelník 6,— ... 1,12
132 Anna Rosina Mayer — 10 | 10 | —,30 | —,6
133 Christoph Mayer — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
Dohromady (Zusammen): 164 | 574 [?] | … | 11,30 | 2,15 | 1,3

--- Nadace mariánského bratrstva (Marianische Bruderschafts-Stiftungen) ---
134 Mariánské bratrstvo (Marianische Bruderschaft), založené v r. 1725, čítá 400 bratrů čili členů, podle Pf.Q.B. Tom. I. pag. 20. (Podle vizitace [Kirchenrechnung] z roku 1806; kapitál 1905 zl 30 kr) — kostel 52,—; 10,24; 4,—; —,36 [×4]; …; 1,30
135 Jos. Georg Raden [?], + 7. prosince 1763 — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
Dohromady (Zusammen): … | 62,— | 11,42 | 8,12

=== PRAVÁ STRANA (Pag. 163, 1836) — u sandovského kostela (bey der Sandauer-Kirche) ===
Záhlaví: běžné č. | Nadační závazek a úmysl zakladatele | Nadační listina (rok a den zřízení / rok a den potvrzení / zapsáno v nadační knize na straně) | Poznámky
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1690 — pražská konsistoř 4. ledna 1740 — 10, a.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1695 — totéž — 10, b.
— 2 hl. mše za zakladatele — 1716 — totéž — 10, c.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1721 — totéž — 10, d.
— 2 hl. mše za zakladatele a jeho příbuzné — 1732 — totéž — 10, e.
— 1 zádušní mše (Paramentamt) za pozůstalé příbuzné [Abgestorbenen] — 1732 — totéž — 10, f.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1748 — 7. února 1761 — 17, a.
— měsíčně 1 hl. mše za zemřelé Sandovské a Schönavské [?] [Verstorbenen zu Sandau u. Schönau] — 1751 — totéž — 17, b.
— 24. [souhrn] — — — 17, [c.]
— 1 hl. mše za zakladatele — 25. srpna 1776 — 7. února 1777 — 35
Souhrn (Zusammen): 21 plných mší a 1 zádušní mše (Paramentamt).

--- u sandovského kostela (bey der Sandauer-Kirche) ---
— Týdně 2 hl. mše, čtvrtletně Officium defunctorum, 1 zádušní mše (Paramentamt) a Boží přátelé [Gottesfreunde] vyrozuměni [?]. To vše se koná za zemřelé členy mariánského bratrstva. A konečně na předvečer Všech svatých (Allerseelen-Tage) 1 zpívaná mše [Cantata?] *) — 6. července 1725 (podle Pf.Q.B. Tom. I. pag. 20) — pražská konsistoř 20. srpna 1725 — 9
— 1 hl. mše za zakladatele — 7. prosince 1763 — 21. listopadu 1764 — 54
Souhrn (Zusammen): 105 plných mší, 4 Patenämter, 4 Officia defunctorum a 1 zpívaná mše [Cantata?].

Marginální poznámka k oběma sloupcům [částečně čitelná]: „Die Bruderschaft vom Mutter-Gottes-Altar ist gleichwohl aufgehoben … aber ihre Andachten, wie sie zu verzeichnet sind, bestehen noch … laut Kirchenrechnung vom J. 1806, wo sie 2143 fl. hatte … das Capital bey der S. Georgi-Kirche vereinigt worden ist." (Bratrstvo oltáře Matky Boží bylo sice zrušeno … avšak jeho pobožnosti, jak jsou zaznamenány, dosud trvají … podle kostelního účtu z roku 1806, kdy mělo 2143 zl … kapitál byl spojen s kostelem sv. Jiří.)

[Rozevření knihy, němčina kurentem. Obě strany 1836. Levá strana: nadace špitálního kostela; pravá strana: nadační závazky téhož, do nějž byl od r. 1806 začleněn sandovský kostel.]

=== LEVÁ STRANA (Pag. 164, 1836) — Nadace špitálního kostela (Spitalkirchen-Stiftungen) ===
Záhlaví tabulky: poř. č. | jméno nadace | původní kapitál C.M. | nynější kapitál W.W. | úročení W.W. | z toho: kostel / farář / školní místo a kaplan [ad Annum ad S. Annam] / kostelník.
136 Jos. Regina Weitländer [?] — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9
137 Georg Mayer, Oberamtsverwalter [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
138 Cor. Catharina Mayer — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
139 Heinrich Schott — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
140 A. Maria Schwarz [?], + 20. října 1706 — 100 | 100 | 5,— | … | 1,— | —,12
141 Christoph Aigl — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
142 Jos. Joseph Weitländer [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
143 Sebastian Schödl — 50 | 50 | 2,30 | —,18 | 1,— | —,9
144 Jos. Joseph Weitländer [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
145 Johann Schödl — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
146 Johann Faßmann — 150 | 150 | 7,30 | 3,54 | 3,— | —,36
147 A. Maria Schwarz — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
148 A. Barbara Fröhlich — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
149 Maria Gabhard [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
150 Georg David Zintl [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
151 Joseph Salomon — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
152 Elisabeth Fröhlich — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
153 Joseph Lehnert [?] — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
154 Jos. Georg Schödl — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
155 Maria Pöstl [?] — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
156 Elisabeth Schaller [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
157 Susanna Langsammer [?] — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
158 Johann David Mayer — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
159 Christoph Faßmann — 1300 | 1300 | 65,— | … | 39,— | 5,12
160 Hacker- und Sandau[?]-Bruderschaft (Bratrstvo …) — 50 | 50 | 2,30 | 1,18 | 1,— | —,12
161 Ungenannter Stifter (Nejmenovaný zakladatel) — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
162 Jos. Joseph Paulus, Bürgermeister — 25 | 25 | 1,15 | —,39 | —,30 | —,6
163 Christoph Wenzl — 50 | 50 | 2,30 | 1,— | 1,12 | —,18
164 Jos. Georg Raden [?] — 100 | 100 | 5,— | 2,— | 2,24 | —,36
165 Johann David Wenzl a Anna Catharina Wenzl — 50 | 50 | 2,30 | 1,— | 1,12 | —,18
166 Anna Helena Raden [?], + 9. května 1762 — 50 | 50 | 2,30 | 1,— | 1,12 | —,18
167 Jos. Georg Raden [?] — 100 | 100 | 5,— | … | 1,6 | —,9
168 M. Catharina Mayd [?] — 600 | 600 | 30,— | … | 4,30 | 4,30 ... 1,48
Suma (Summa): 3325 | … | … | 63,30 | 4,30 | 11,51 (*)

=== PRAVÁ STRANA (Pag. 165, 1836) ===
Záhlaví strany: „seit 1806 die Sandauerkirche einverleibt und in diesen verschoben, vid. pag. 55 ad annum 1806" (od r. 1806 byl sandovský kostel začleněn a [zápisy] přesunuty sem, viz pag. 55 k roku 1806).
Záhlaví tabulky: běžné č. | Nadační závazek a úmysl zakladatele | Nadační listina (rok a den zřízení / potvrzení / zapsáno na straně) | Poznámky
— 1 zádušní mše (Paramentamt) za zakladatelku — 1694 — pražská konsistoř 4. ledna 1740 — 8, a.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1702 — totéž — 8, b.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1705 — totéž — 8, c.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1706 — totéž — 8, d.
— 2 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 8, e.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1710 — totéž — 8, f.
— 1 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 8, g.
— 1 zádušní mše (Paramentamt) za zakladatele — 1711 — totéž — 8, h.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1714 — totéž — 8, i.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1716 — totéž — 8, k.
— 6 hl. mší za zakladatele — totéž — totéž — 8, l.
— 2 hl. mše za zakladatelku — 1717 — totéž — 8, m.
— 1 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 8, n.
— 1 hl. mše za zakladatelku — 1718 — totéž — 8, o.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1719 — totéž — 9, a.
— 2 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 9, b.
— 2 hl. mše za zakladatelku a jejího syna Antona — 1720 — totéž — 9, c.
— 2 hl. mše za Hackerovo a Sandovské [?] bratrstvo [Hacker- und Sandau'sche Bruderschaft] — totéž — totéž — 9, d.
— 2 hl. mše za zakladatele — totéž — totéž — 9, e.
— 2 hl. mše za zakladatelku — 1729 — totéž — 9, f.
— 1 hl. mše za zakladatelku — totéž — totéž — 9, g.
— 1 hl. mše za Gabriela a Marii Eßl [?] — 1731 — totéž — 9, h.
— 1 hl. mše za zakladatele — 1731 — totéž — 9, i.
— 1 hl. mše à 45 kr. týdně za zakladatele — 1734 — totéž — 9, k.
— 2 hl. mše za zakladatele — 1740 — 7. února 1761 — 17, a.
— 1 hl. mše za pozůstalé příbuzné [Verstorbenen] — 1741 — totéž — 17, b.
— 1 hl. mše za zakladatele a jeho manž. [W.? Eva?] — 1746 — totéž — 17, c.
— 2 hl. mše, jedna za zakladatele, druhá za Christopha a Marii [?] — 27. srpna 1762 (podle staré nadační listiny) — 19. listopadu 1764 — 67 & 85
— 4 hl. mše za zakladatele — 7. prosince 1763 — 27. listopadu 1764 — 67, k. & 87
— 2 hl. mše za zakladatele — 7. prosince 1763 (nadační kniha B.M. fol. 17) — 27. listopadu 1764 — 67, i. & 87
— 2 hl. mše za zakladatelku — 7. prosince 1763 (podle staré nadační listiny) — 27. listopadu 1764 — 67, j.
— 1 zpívaná litanie ke cti sv. Jana Křtitele [hl. Joh. Taufer] — 7. prosince 1763 — 27. listopadu 1764 — 67, k. & 87
— 18 hl. mší za manželku zakladatele Joseph M. *) — 22. května 1786 — 21. ledna 1786 — 58, 94 & 81
Souhrn (Zusammen): 117 plných mší (volle Messen), 2 zádušní mše (Patenämter [Paramentämter]) a 1 zpívaná litanie (gesungene Litaney). Celkové součty z této strany: 3 | 9 | 1 | 30.

Marginální poznámky vpravo: k položce č. 168: „Von den 18 Messen aus N. 168 gehören 9 der hiesigen Schule (dem Schullehrer) und 9 der gestifteten Caplanei ad S. Annam." (Z 18 mší z č. 168 patří 9 zdejší škole (učiteli) a 9 nadané kaplanství u sv. Anny.) — a „Summarium" s odkazy na strany 160, 162, 164, 166 a Pf.Q.B. Tom. I. pag. 104.
Marginální poznámka k záhlaví tabulky vlevo (k položkám č. 136-140 a dalším): „Für die Stiftung wird 1 fl. W.W. ... und für eine Vereinigung der Kirchen, welche 1 fl. W.W., von der Spitalkirche bezahlt." [text z části nečitelný]

[Nadační kniha (přehled mešních nadací) — rok 1836. Levá strana s. 166, pravá strana s. 167. Účetní tabulka s peněžními částkami v konvenční měně (C.M.) a vídeňské měně (W.W.).]

=== Levá strana (s. 166) ===
Nadpis: 1836 — Kaple sv. Filipa a Jakuba na Hubech (S. Philippi & Jacobi = Huben = Capelle)
Sloupce tabulky: Pořadové číslo nadace | Jméno a [titul] nadace | Původní kapitál (C.M.) | Nynější stávající kapitál (W.W.) | Nynější úrokový výnos (W.W.) | Z toho připadá nyní ročně: kapli — faráři — kostelníkovi (W.W.).

Č. 169: Christoph Wenzl, městský komorník (zemřel 27. srpna 1762): 50 | 50 | 2 zl. 30 kr. | kapli 3 zl. | kostelníkovi 45 kr.
Č. 170: Joh. David Mayer: 25 | 25 | 1 zl. 15 kr. | 1 zl. 15 kr. | 15 kr.
Dohromady: 75 | 75 | 3 zl. 45 kr. | 4 zl. 15 kr. | 1 zl.

Nový oddíl: Kaple sv. Jana Nep. v Lesnici (S. Joannis Nep. = Lessnitzer = Capelle)
Č. 171: Joh. Georg Baumgärtner, [zakladatel] kaple (v roce 1743, s. 28): 150
Č. 172: Joseph Hacker: 100 | 294 zl. 33 kr. | 20 zl. 35[?] kr. | 3 zl. 21 kr. | 4 zl. | 26 kr.
Č. 173: Andreas Wössl: 32 | 80 | 2 zl. 30 kr. | 30 kr.
Dohromady: 282 | 374 zl. 33 kr. | 3 zl. 21 kr. | 6 zl. 30 kr. | 56 kr.

Nový oddíl: Veřejná [magistrátní] mešní nadace u špitálního kostela sv. Anny (Pub. Mayd-Fundation bey der S. Anna-Spitalkirche) — [pokračování tabulky se stejnými sloupci].

=== Pravá strana (s. 167) ===
Nadpis: 1836. Pokračování sloupců: nadace, jak je [knihou] třeba číst — den a rok založení | den a rok potvrzení | roční výnos | Poznámky.
První poznámka (k č. 169 a 170): "Den a rok založení 27. srpna 1762, potvrzení 19. listopadu 1764, roční výnos 48 [kr.]. — Poznámka: Protože tyto dvě mešní nadace č. 169 a 170 mají být persolvovány [odslouženy] v této kapli, byly v knize zaneseny pod č. 169 a 170 ..." [další text tabulkový, místy nečitelný [?]].

[Přehled (Übersicht) všech duchovních nadací — rok 1836. Levá strana s. 168, pravá strana s. 169. Souhrnná tabulka nadací + obsáhlý vyprávěcí text dole.]

=== Nadpis přes obě strany ===
"Přehled všech duchovních nadací ve Slavkově (Übersicht der sämmtlichen geistlichen Stiftungen in Schlaggenwald)" — 1836.

Oddíl A. Nadace, které musí persolvovat (odsloužit) veledůstojný pán děkan.
Sloupce: Pojmenování nadace | Počet mší | mše s hudbou | Lib[era] a [hymny] u oltáře | zpívané hymny, litanie | Officia defunct[orum] | [?] | Z čeho se mají číst?
[Řádky:] Pohřební nadace 125 mší, 22 [...]; mše s hudbou; mariánská hornická mše 105; [...] Spitalkirchen-nadace 105 ... Dohromady 357 mší, 22 atd.
Mezisoučet: Děkanské nadace [souhrn]; Total = Summa 368 mší, 22 atd.
Pod tabulkou pozn.: "Pohřební nadace ... mariánská hornická mše ... dle ustanovení založení ..." [tabulkové, místy [?]].

Oddíl B. Nadace, které musí persolvovat nadační kaplan (gestiftete Caplan).
Sloupce: Pojmenování nadace | Počet mší | Z čeho se napříště ročně čte (slouží)?
[Řádky:] Magistrátní nadace: 212 — z magistrátní nadační pokladny [křížek = poznámka].
Nadace špitálního kostela: 9 — ze slavkovské kostelní pokladny.
Summa: 221.
Poznámka (křížek): "Magistrátní nadační pokladna je oddělená od slavkovské kostelní pokladny a vyplácí výše uvedeným osobám (individuím) ročně sumu 223 zl. 4 kr. W.W."

=== Vyprávění dole na obou stranách ===
"Poučný příběh vztahující se k nadacím, z karlovarských pamětihodností (Memorabilia)" — 1800, nadpis na okraji: "Nepodařilá [erbauliche?] nadační historie".
Text: "V roce 1800 v noci z 28. na 29. ledna vypukl v Karlových Varech v domě U Tří lip nad kostelem požár, který sice silně poškodil dům 'Kaiser', a sousední dům 'U Olověné hvězdy' [zum bleien Stern] obrátil v popel; avšak díky chvályhodnému úsilí mnoha obyvatel Karlových Varů, a především proto, že Bůh pomohl, se dále nešířil. — [Jistá osoba] si totiž během hašení v hořícím druhém patře domu U Tří lip všimla malého soudku a v upřímné, leč šťastné domněnce, že obsahuje něco peněz pro jeho vlastní nález, jej odnesla pryč — a byl naplněn 6 librami střelného prachu. Na vděčnou památku božího zachránění před větším neštěstím, které mohlo být tímto nebezpečným soudkem způsobeno, nadalo měšťanstvo [karlovarské] každoroční mši díkůvzdání (Lobamt), jež se má sloužit 28. ledna. —"

[Štólový sazebník (Stola-Taxa) — poplatky za církevní úkony, rok 1836. Levá strana s. 170, pravá strana s. 171. Tabulka částek v C.M.]

=== Levá strana (s. 170) ===
Nadpis: 1836 — "Štóla, jak pro každého platí v roce 18[36]" — "[Sazba] jednoho [pohřbu]".
Sloupce A–F dle druhu obřadu: A) S asistencí: Requiem, Libera a Salve Regina, 2 mše; B) S asistencí: Requiem, 2 mše; C) S asistencí: 2 Requiem, 2 mše; D) Requiem, 2 mše; E) Requiem, [zpívaná] mše; F) [...].

Skupiny příjemců poplatků:
— Veledůstojný pán děkan za: pohřební průvod (Leichengang) | Requiem | Libera a Salve Regina | zpívané mše | mariánská hornická mše | Dohromady 4 zl. 18 kr. ...
— Páni kaplani za asistenci při: pohřebním průvodu | Requiem | Libera a Salve R. | Dohromady 3 zl. ...
— Kostel za hořící svíce při Requiem | u tumby (katafalku) | při zpívaných mších | za celý žlutý ornát | za dobrý pluviál | za pohřební plachtu (rubáš) 6 kr. C.M. | za mariánskou hornickou mši 18 kr. C.M. | Dohromady 1 zl. 22½ kr. ...
— Kostelník (Messner) za: pohřební průvod | Requiem | zpívané mše | Libera a Salve Regina | Conduct (asistence s pluviálem) | doprovod márů | zřízení castrum doloris | máry ke svícím | mariánská hornická mše | Dohromady 2 zl. 54½ kr. ...
— Ministranti a nosiči pochodní.

=== Pravá strana (s. 171) ===
Nadpis: "Sazba, jak ve Slavkově platí (Taxa wie in Schlaggenwald besteht)." — 1836.
"Pohřeb: dospělého (sloupce F G H I K) | dítěte (sloupce L M N)."
Úvodní poznámka vpravo nahoře: "Pozn.: Jelikož je tento štólový sazebník na s. ... potvrzen, vstoupil by v platnost počátkem ... je třeba se řídit jedině a výhradně tím ... a vrchnostensky potvrzeným ... zcela zřetelně rozepsaným."

Poznámky (Anmerkungen):
a) Každý pohřeb s Requiem je zároveň s pluviálem; Requiem a pluviál jdou vždy spolu.
b) Při každém pohřbu jsou 2 zpěvy, pokud není výslovně poznamenáno, že je jen 1 zpěv.
c) Za jednu hořící svíci [č]i [zhasínající] se počítají 4 kr. C.M.
d) Kostelní rubáš (Leichentuch) — pozůstalí obvykle používají [vlastní] z [sukna] a platí pak kostelu za to 6 kr. C.M., z čehož třetina připadá kostelníkovi.
e) [Mše?] 18 kr. C.M. ... [pokračuje, [?]].

[Štólový sazebník (Stola-Taxa) — pokračování, rok 1836. Levá strana s. 172, pravá strana s. 173. Tabulka částek v C.M.]

=== Levá strana (s. 172) ===
Nadpis: 1836 — "Štóla, jak pro každého platí v roce 18[36]". Sloupce A–F jako dříve.

Skupiny příjemců (pokračování):
— Sboru (Dem Chore), a sice:
• Prvnímu učiteli a regenschorimu: za pohřební průvod a za písně (a) | za Requiem | za Libera a Salve Regina (b) | za zpívanou mši | Dohromady 1 zl. 21½ kr. ...
• Dvěma ostatním učitelům rovným dílem: za pohřební průvod | Requiem | Libera a Salve Regina | zpívaná mše | Dohromady 1 zl. 33½ kr. ...
• [Trubači/Schwemmer] za každý hlas u rakve 15½ kr. C.M. | za úřad [mši], [Anquien?] a litanii 13½ kr. | za intrády 15½ kr. C.M. (c) | za Salve Regina | Dohromady 2 zl. 53½ kr. ...
• Asistujícímu učiteli za Requiem, úřad a litanii.
• Zpěváčkům (Singknaben) za pohřební průvod | Requiem (místo 13 kr.) | Salve Regina | Dohromady.
• Kalkantovi (šlapač měchů) za pohřební průvod (f) | za Salve R. a úřad a zpívanou mši a litanii | Sboru celkem (Des Chores Total = Summa) 6 zl. 32½ kr. ...
— Obecní pokladně za zvony, a sice: za celé zvonění 1 zl. 10 kr., za poloviční 35 kr. C.M.
— Zvoníkům za zvonění v den pohřbu | při pohřbu | k Requiem | Dohromady 18 kr.
— Hrobníkovi za vykopání hrobu — v létě: za hrob pro měšťana z vyššího a středního stavu 1 zl. 10 kr. C.M. | z chudšího majetku 35 kr. | pro sedláka s majetkem 1 zl. | z chudšího majetku 18 kr.

=== Pravá strana (s. 173) ===
Nadpis: "Sazba, jak ve Slavkově platí" — pohřeb dospělého / dítěte (sloupce N, O), [psáno] 1. ledna 1835[?]. — 1836.

Poznámky (Anmerkungen):
a) Regenschori má v této rubrice o něco více než ostatní učitelé, a sice: o 6 kr. C.M., je-li u rakve 1 píseň, a o 8¾ kr. C.M. více, jsou-li 2 písně, protože vedle musí obstarat i písně.
b) Zde má regenschori oproti jinému učiteli dvojnásobek.
c) Třem učitelům rovným dílem se platí: 1. za doprovod školních dětí u rakve 36 kr. C.M.; 2. za De profundis nebo Laudate pueri u hrobu 15½ kr. C.M.; 3. při svěcení rakve (Einsegnung) jeden Otčenáš ... nebo za De profundis 15½ kr. C.M.
d) V počtu dechových hlasů (blasende Stimmen) nastává občas malá změna; a také u [sloupců] G, H a N jsou občas 2 dechové hlasy.
e) Při mších díkůvzdání (Lobämter) a litaniích jsou vždy intrády; ale u Requiem nejsou žádné, pokud u rakve nebyly aspoň 3 hlasy.
f) Kalkantovi se platí 6¾ nebo 3½ kr. C.M., podle toho, zda je rakev s dechovými nástroji nebo bez nich.
g) Zvoní-li se však při úmrtí nejváženějších měšťanů v den [pohřbu] nad obvyklou míru 1 hodinu, dostane obec 9 zl. C.M. za zvony; zvoník 1 zl. 12 kr. C.M. za zvonění.

[Štólový sazebník (Stola-Taxa) — pokračování, rok 1836. Levá strana s. 174, pravá strana s. 175. Tabulka částek v C.M. Datováno na konci.]

=== Levá strana (s. 174) ===
Nadpis: 1836 — "Štóla, jak pro každého platí v roce 18[36]".
Nový oddíl: "Při tzv. čtyřtýdenních pobožnostech (4-Wochen-Andachten) nebo výročních slavnostech (Jahrstag-Feyerlichkeiten) se platí:"
Sloupce A–F: A) Requiem s asistencí, Libera a Salve Reg.; B) Requiem s asistencí a 2 [mše]; C) Requiem s asistencí; D) Requiem a 2 zpívané mše; E) Requiem, [intrády, zpěváčci]; F) [...].
[Řádky příjemců jako u pohřbu: děkan, kaplani, kostel, kostelník, ministranti, sbor (regenschori, ostatní učitelé, [trubač], asistent, zpěváčci, kalkant), obecní pokladna za zvony, zvoníci — s příslušnými částkami v C.M.]

=== Pravá strana (s. 175) ===
Nadpis: "Sazba, jak ve Slavkově platí" — 1836.
Oddíl: "Za oddavky (Von Copulationen)":
— Veledůstojný pán děkan za: trojí nedělní ohlášky | za úkon oddavek | za sv. mši při oddavkách | Dohromady 3 zl. 15 kr.
— Kostel za svíce — [...] | 43 kr.
— Kostelník [a zvoník] — 48 kr. ...
— Ministranti — [...].
— Sboru, a sice: trubači | asistujícím učitelům | zpěváčkům | kalkantovi | Sbor celkem | Total = Summa 4 zl. 38 kr.

Poznámky (Anmerkungen):
1. "Oddavky konané kooperátorem nejsou [řádným] oddacím úkonem, a proto za ně sbor z oddavek nic nedostává. Pokud jde o trubače ... připadá 15 kr. C.M. za troubení trub při příchodu novomanželů (Hochzeiter)."
2. "Konečně je také prastarý zvyk, že každá nevěsta z města dává panu děkanovi šáteček (Tüchel), a každá z vesnice šáteček a koláč jako dárek."
Datace dole: "(Psáno dne 24. října 18[36].)"

[Souvislý vyprávěcí text — rok 1836. Levá strana s. 176, pravá strana s. 177. Poznámka na okraji: "1836. Stavba mostu císaře Ferdinanda u Lokte (Ferdinands-Brücken-Bau bey Elbogen)."]

Nadpis: Most císaře Ferdinanda (Kaiser Ferdinands-Brücke).
Latinské heslo: "Nisi Dominus aedificaverit domum, frustra laborant, qui aedificant eam. Ps. 126." (Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají, kdo jej staví. Ž 126[127].)

Tento řetězový most byl postaven přes řeku Ohři (Eger) u Lokte (Elbogen) stavitelem panem Josephem Schwarzem z Ulbersdorfu[?] [a Ulm-Tschechingen?], pod vedením c.k. inženýra vrchního stavebního ředitelství Leop. Wöllnera, v letech 1834 až 1836.

Základní kámen k této stavbě položil Jeho Excelence nejvyšší purkrabí pan Karel hrabě Chotek dne 18. července 1834.

V následujícím roce (1835), když se [Lokti?] dostalo štěstí nejvyšší přítomnosti Jeho c.k. Veličenstva, ráčil Jeho Veličenstvo císař Ferdinand dne 14. září z Karlových Varů zavítat do c.[k.] komorního města Lokte, tam si prohlédnout stavbu řetězového mostu a nejmilostivěji vlastnoručně vložit svorník (Schlußstein) do hlavní klenby mostu na pravém břehu Ohře. Při této příležitosti ráčil také Jeho c.k. Veličenstvo dovolit, aby byl tento řetězový most vyznamenán pojmenováním "Most císaře Ferdinanda".

V té době byly zednické práce na levé straně Ohře sotva započaty; ale rychlé byly pokroky tohoto takovým vyznamenáním poctěného podniku: neboť již v říjnu 1836 byla stavba řetězového mostu zcela dokončena a v zemi tak bylo bezpochyby dodáno umělecké dílo, které budí všeobecný obdiv a které je pro pohodlný přejezd přes řeku Ohři velmi zajímavé.

Jako příprava k otevření volné jízdy přes Most císaře Ferdinanda byly v listopadu 1836 provedeny zkoušky jeho nosnosti zatížením; totiž: dne 19. listopadu přejel přes tento most nejprve Joseph Leic[?], obchodník ze Slavkova, s vozem naloženým 60 centy porcelánového nádobí. [Po dobu] 4 hodin proti tomu, a ještě 500 lidí bylo zároveň jako diváci na mostě. Poté dne 23. listopadu bylo také 8 k sobě připojených vozů naložených kameny o váze 500 centů převáženo přes most tam a zpět. Avšak ani to nejmenší poškození součástí mostu nebylo při těchto provedených zkouškách zpozorováno.

Dne 24. listopadu 1836 byl tento most tamním městským děkanem panem Josephem Krautmannem[?] slavnostně vysvěcen; tj. vzdalo se Bohu slavnostní díkůvzdání za to, že dal této důležité stavbě zdařit se; a tím byla zároveň otevřena veřejná jízda přes most. Téhož dne [Franz Fischer], v Lokti, předal jménem loketského magistrátu c.k. inženýru vrchního stavebního ředitelství Leop. Wöllnerovi diplom čestného měšťana jako odměnu za dobré vedení této pro Loket tak důležité stavby.

Tento most je 39 sáhů (Klafter) dlouhý a vznáší se 12 sáhů vysoko nad hladinou vody; avšak jeho pilíře, k jejichž stavbě bylo použito 45 000 krychlových stop kvádrového kamene, jsou přes 17 sáhů vysoké. Železo a železné [konstrukce] k tomu se přivezly ze Schmiedebergu (Kovářská). Když pak byly [řetězy/Letter?] vytaženy a upevněny, [přešel?] slavkovský mužský pěvecký [sbor/spolek] — k úžasu všech přítomných — po něm tam a zpět. Celá stavba tohoto mistrovského díla měla stát 96 000 zl. konvenční měny (Conv. Münze).

[Levá strana — str. 178]

Popis horního hlavního čerpacího (odvodňovacího) díla "Zimmungswerk" v Horním Slavkově (Schlaggenwald), v roce 1836.

[Na okraji: 1836 — Popis horního hlavního čerpacího díla.]

Horní královské dílo (Königswerk) je nejvýznamnější odvodňovací zařízení ve slavkovském cínovém revíru a nachází se na východní [Reichenstraße?] a má pole (Feld) o [3912?] [sázích?] [klafterů?]; běží od denního povrchu (od dne) dolů až do věčné hloubky, dosud nedosažené; poprvé bylo v roce 1798 se všemi pro horní záležitosti potřebnými a nákladnými stroji a [hydraulickými?] zařízeními (Wasserkunst) zřízeno [?], avšak jen [pro odvod?] vody, podle [svažitých?] štol [Stollen?] k [?]; a každé toto dílo táhne vodu od dne dolů až k [svažitým?] štolám-vodám [Stollenwasser?], do hloubky asi 40 [klafterů?] svého pole [?].

Horní královské dílo má zcela vlastní [budoucí?] [šachtu?] (Schacht) a vlastní [strojní chod?] (Gangwerk / Maschinengang):

1. První šachta s názvem ["Roggenschacht"?] — [?] [?] sloužící k těžbě [?], pak k chodu, a uzavírá [Spände... ?]. Její celková hloubka:
od ústí (Mundloch) dolů ke svažité štole (Stollen): 47 [sáhů?] 60 [palců?]
od svažité štoly ke střednímu chodu (Mittellauf): 7 [sáhů?] 90
od středního chodu k dolnímu chodu (Untere Lauf): 7 [sáhů?] 75
od dolního chodu ke spodní jímce (Sumpf/Schöpfteich): 7 [sáhů?] 55
celkem (Zusammen): 70 [sáhů?] 80

Tato šachta je opatřena [pumpovními stroji?] (Pumpenmaschinen) a zároveň [chodovým?] [stoupacím?] mechanismem [?] s [pojízdným?] [vodicím tělesem?] (Fahrgezeug), aby v případě potřeby (při nedostatku vody) lidé mohli být [bezpečně?] vyváženi na denní povrch.

[Strojní] [zařízení?] — [skladovací?] (Lagerstätte) je v [horizontálním?] uložení 55 klafterů, a podle [hloubkové?] [míry?] 107 klafterů hluboko založeno, a dá se [posuzovat?], jak daleko sahá jeho [rozšíření?] — [zvláště?] proti [východu — Morgen — ?] — [severozápadu?].

[Pravá strana — str. 179]

Všeobecně je známo, že hloubení v hloubce při svém [dalším?] postupu dolů přibývá, a podle [hloubkové?] míry, [jak?] [nad?] [hladinou?] [Schöpfteichu?] [?], [a?] ještě v hloubce snad více než o 100 [sáhů?] může přibýt.

Voda byla z hloubky tohoto dolu [zdvihána?] [čerpána?] pomocí [vodosloupcového?] stroje (Wassersäulen-Maschine), který byl rovněž v roce 1804 nově [pořízen?], a sice [na?] druhé šachtě nově [zřízen?] [?].

2. Druhá šachta má hloubku asi 90 klafterů. Pomocí vodosloupcového stroje je voda znovu [zpět?] do [výše?] [zdvihána?]; a pokud přístupy (Zugänge), jak [sám?] [často?] bývá případ, mezi sebou jsou [jako?] [rovnocenné?] s [odvodněním?], táhne voda dolů ke [strojům?], a tu pak hloubení [od?] [žádných?] dlouhých [nádob?] [Sumpfen?] [?], a [zpětný proud?] [Rückwasser?] následuje [rychle?].

Tento stroj má klafter vysoký zdvih, [zvládne?] za 1 minutu 3½ zdvihu, a [čerpá?] s každým zdvihem [320?] [bavorských?] [krychlových?] [palců?] vody [?], a [zdvihá?] vodu o 40 klafterů [vzhůru?] [na?] denní povrch ke svažitým štolám, v nichž [?] [?] [k?] [?] [odtéká?].

Při vodním sloupci 35 klafterů 1 [střevíc?] [Schuh?] [vysokém?], [postaveném?] proti [Tagstollenu?] [denní štole?] 26 klafterů [?] do [pohybu?], a zbývá tedy 9 klafterů 1 [střevíc?] [nevyužito?] [nevyrovnáno?], pokud by se voda pomocí těchto strojů ještě o jeden [dobrý?] [klafter?] [hloub?] [zdvíhat?] mohla [?].

Horní královské dílo je ve všech částech budovy v dobrém stavu, a [cirkulace?] (Cirkulation) probíhá také [bez?] [?] [zádrhele?] [k?] [šachtě?], [která?] jen [4?] klafterů [vysoká?] [stojí?] [jako?] [Schöpfteich?] [?].

Toto dílo bylo svým [vlastníkem?] [vrchností?] (Schönborn... [?]) v roce 1829 [na?] nejvyšší [náklady?] o [1200?] f C.M. [zlepšeno?], a od [Sommerseite?] [letní strany?] jediný [hloubení?] [k?] [témuž?] [?].

Vidi in Visitatione canonica die 27. Julii 1837. Antonius Metzner, [Vicearchidiaconus].