Finanční patent — devalvace
Stránka popisuje finanční patent z 1. března 1811, kterým došlo k výraznému znehodnocení konvenční mince vůči vídeňské měně (ztráta 92 %). Uvádí konkrétní částky odvedené Slavkovem a Šindelovou a vysvětluje, proč byl patent nutný i co znamená pojem konvenční mince.
Dne 1. března 1811 byl vyhlášen císařský královský finanční patent. Podle něho ten, kdo dříve zaplatil 100 zlatých konvenční mince, měl nyní za tuto částku hodnotu jen 20 zlatých vídeňské měny. Kdo tedy jindy zaplatil 100 zlatých konvenční mince, měl nyní už jen 8 zlatých konvenční mince, a ztratil tak 92 procent hodnoty.
V roce 1811 zaplatil Slavkov 3000 a Šindelová 1000 dvacetníků, a proto pak ve Slavkově zůstalo 600 a v Šindelové 200 dvacetníkových a šestákových mincí.
Za tímto patentem nestál špatný úmysl nejblaženějšího císaře Františka I., nýbrž nepřetržitě trvající válka, která si jeho vydání vynutila.
(Konvenční mince se nazývá podle úmluvy, kterou roku 1753 uzavřelo několik německých knížat: že z jedné jemné kolínské hřivny stříbra budou razit 20 zlatých.)
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Dne 1. března 1811 byl vyhlášen c. k. finanční patent. Podle něho ten, kdo v dřívějších dobách zaplatil 100 zlatých konvenční mince, měl nyní za to jen 20 zlatých vídeňské měny. Kdo tedy jindy zaplatil 100 zlatých konvenční mince, měl nyní už jen 8 zlatých konvenční mince, a ztratil tudíž 92 procent. V roce 1811 zaplatil Slavkov 3000 a Šindelová 1000 dvacetníků, pročež pak ve Slavkově bylo 600 a v Šindelové 200 dvacetníkových a šestákových kusů.
Vinen tímto patentem nebyl dobrotivý úmysl nejblaženějšího císaře Františka I., nýbrž nepřetržitě dlouhotrvající válka, jež jej učinila nutným. (Konvenční mince se nazývá podle konvence, kterou roku 1753 uzavřelo několik německých knížat: že budou z jedné jemné kolínské hřivny stříbra razit 20 zlatých.)