The year 1783 in the chronicle

Transcriptions and translations of historical documents were produced with the help of artificial intelligence and may contain errors in reading old handwriting. The original wording is usually available with each entry in the expandable section "original transcription", or directly at the listed source; if you come across an inaccuracy, we would be grateful for a note.

1783
Farní kronika 1836–1943 · děkan František Pötschner / kaplan Carl Pfannagl source →
Crop from the chronicle original

Stránka popisuje osm nástěnných obrazů (mj. proroka roztrhaného lvem podle 3. Královské 13) obnovených roku 1839 a zaznamenává zrušení téměř stoleté Josefské landšafty v Schlaggenwaldu Josefem II. kolem roku 1783 i rozdělení jejího jmění. Dále je zde zápis z roku 1790 o povolení pro zdejšího učitele vybírat novoroční sbírky od nechudých rodičů kvůli vysokému počtu žáků, zmínka o úmrtí učitele Georga Habarditsche roku 1792 a odkaz na dvorský dekret z roku 1793 týkající se schlaggenwaldské měšťanské obce.

Na této straně kroniky pokračuje výčet obrazů zdobících místní kostel či kapli a navazují další záznamy z konce 18. století.

Osmým z popisovaných obrazů je výjev proroka z Judska, který Bůh varoval, aby v izraelské zemi nejedl ani nepil. Protože byl neposlušný, byl podle biblické knihy 3. Královská, kapitola 13, roztrhán lvem. K tomu je připojena poznámka, že všech osm těchto obrazů bylo obnoveno v roce 1839 (viz strana 215). Drobným písmem je dále připsána zpráva, že roku 1783 zdejší slavný magistrát a královský horní úřad na základě nejvyššího povolení obdrželi prostředky z jakési pokladny (patrně smuteční) schlaggenwaldské fary — text je na tomto místě z části nečitelný.

Následuje zápis, že kolem roku 1783 zrušil nebožtík císař Josef II. v Schlaggenwaldu takzvanou Josefskou landšaftu (K. Joseph-Landschaft), instituci trvající téměř sto let, a stáhl její jmění ve výši 14 000 zlatých. Z této částky bylo 2 000 zlatých odevzdáno zdejšímu chudinskému ústavu a zbývajících 12 000 zlatých bylo použito ve prospěch hornického díla — zápis dále pokračuje na následující stránce. Na okraji je poznamenáno, že se cosi platilo (patrně nějaká částka ve zlatých) do smuteční pokladny, ovšem text je nejistý.

Na pravé straně, označené jako strana 49 a datované k roku 1790, je zaznamenáno, že dne 19. července 1790 povolil slavný magistrát zdejšímu učiteli, aby místo dosavadního novoročního groše mohl nadále vybírat obvyklé a nezrušené novoroční sbírky — nikoli však osobně, nýbrž prostřednictvím jiné osoby — od všech rodičů, kteří nejsou chudí. Důvodem bylo, že počet školních dětí neustále roste a učitel by je sám nezvládl vyučovat.

Drobným písmem je připojena zpráva, že dne 22. července 1792 zemřel Georg Habarditsch, učitel v Aulandgrünu, a byl pohřben; k tomu je odkaz na industriální školu na straně 139.

Dále je zaznamenáno, že roku 1793 byla dvorským dekretem ze dne 12. dubna, číslo 2162, řešena záležitost týkající se schlaggenwaldské měšťanské obce — zápis pokračuje na následující stránce a okrajová poznámka k němu je nečitelná.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

[LEVÁ STRANA — pokračování seznamu obrazů a další zápisy; na okraji „1783 K. Joseph-Landschaft aufgehoben"]

8. Prorok z Judska, jemuž Bůh zapověděl jíst a pít v zemi izraelské, je zde pro svou neposlušnost roztrhán lvem. 3. Král. 13.
Pozn.: Těchto 8 obrazů bylo roku 1839 obnoveno. pag. 215.
[poznámka drobným písmem: „V roce 1783 obdržely … podle nejvyššího povolení zdejší slavný magistrát a královský horní úřad, že … knihy z řádné [smuteční?] pokladny … Schlaggenwaldské fary každý …" — část nečitelná [?]]

Kolem roku 1783 zrušil nebožtík císař Josef II. v Schlaggenwaldu téměř 100 let trvající Josefskou landšaftu [K. Joseph-Landschaft] a stáhl její jmění ve výši 14 000 zlatých. 2 000 zlatých z toho odevzdal do zdejšího chudinského ústavu [Armen-Institut] a zbývajících 12 000 použil ve prospěch [horního díla / Werks?] … [pokračuje na další stránce]
[okrajová pozn. vlevo: „[?] platila [?] Pfd. [?] [?] Trauerkasse" [?]]

[PRAVÁ STRANA — Pag. 49; na okraji nahoře „1790"]

Dne 19. července 1790 bylo zdejšímu učiteli od slavného magistrátu povoleno, aby místo novoročního groše [Neujahrsgroschen] směl odedávna obvyklé a nezrušené novoroční sbírky [Collekten] vybírat — avšak ne osobně, nýbrž prostřednictvím někoho jiného — od všech rodičů, kteří nejsou chudí; a to z té příčiny, že počet školních dětí, jichž stále přibývá, je tak velký, že je sám nemůže vyučovat.
[poznámka drobným písmem: „Dne 22. července 1792 zemřel Georg Habarditsch, učitel v Aulandgrünu N.C. [?], a byl pohřben. Industriální škola [Industrieschule], viz pag. 139."]
[okraj vpravo: nečitelné [?]]

Roku 1793 dvorským dekretem ze dne 12. dubna, číslo 2162, byla schlaggenwaldské měšťanské obci [Bürgerschaft] … [pokračuje na další stránce]
[okraj vpravo: nečitelné [?]]

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2402

Manželé František Josef a Anna Marie Aglerovi potvrzují, že dluží Josefu Gartnerovi 26 zlatých rýnských 54 krejcarů jeden a půl peníze.

Datace: 03.01.1783

Manželé František Josef a Anna Marie Aglterovi se 3. ledna 1783 ve Slavkově písemně zavázali nepřítomnému Josefu Gärtnerovi splatit dluh 26 zlatých 54 krejcarů a 1½ haléře, který jim zbýval z lhůtních splátek za koupený dům. Dokud dluh nesplatí, zavázali se jej úročit obvyklou zemskou sazbou 4 procenta.

My, níže podepsaní manželé, tímto stvrzujeme a vyznáváme, že jsme nepřítomnému Josefu Gärtnerovi zůstali dlužni jeho náležitý podíl z lhůtních splátek za náš koupený obytný dům. Jde o částku dvacet šest zlatých, 54 krejcarů a 1½ haléře, tedy dohromady 26 zl 54 kr 1½ d.

Tuto peněžní částku se zavazujeme, dokud ji nesplatíme, považovat za kapitál a ode dnešního dne jej úročit zemsky obvyklým úrokem ve výši 4 procenta. K tomu se zavazujeme.

Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 3. ledna 1783.

Dlužná částka: 26 zl 54 kr 1½ d

Podepsáni:
- František Josef Aglter, jako dlužník
- Anna Marie Aglterová, jako dlužnice

(Pod textem vlevo je připsáno: „1783" a „Toto 26 zl 54 kr 1½ d". U pravého okraje listiny je červená vosková pečeť.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

My níže podepsaní oba manželé stvrzujeme a tímto vyznáváme, že jsme nepřítomnému Josefu Gärtnerovi na našem koupeném obytném domě zůstali dlužni jeho náležitý podíl z domovních lhůtních splátek, totiž dvacet šest zlatých, píše se = 54 [krejcarů] 1½ [haléře], slovy: 26 zl 54 kr 1½ d. Tuto peněžní částku se zavazujeme, dokud ji nesplatíme, jakožto kapitál ode dneška úročit zemsky obvyklým úrokem 4 procenta, k čemuž se zavazujeme. Tak se stalo ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 3. ledna 1783.

Toto: 26 zl 54 kr 1½ d

František Josef Aglter jako dlužník
Anna Marie Aglterová jako dlužnice

[Pod textem vlevo připsáno: 1783 / Toto 26 zl 54 kr 1½ d — u pravého okraje červená vosková pečeť.]

Poznámka: Adresář obsahuje šest snímků (p1–p6), avšak všechny jsou totožné skeny jediné jednostránkové listiny; text je proto přepsán jednou.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Wir Endes unterschriebene beede Ehe-Leüthe Uhrkunden und bekennen hiemit, daß wir dem abwesenden Joseph Gärtner auf unseren erkauften Wohn-Hauß seinen gebührenden Antheil von denen Hauß-Nachfristen schuldig verblieben seyen Zwanzig Sechß Gulden, sag[e] = 54 [Kreuzer] 1½ [Pfennig], sage: 26 fl 54 kr 1½ d, welchen Geld-Betrag, so lang wir solchen nicht entrichten, als ein Capital von heütigem Dato an das Land-übliche Interesse à 4 percento zu bezahlen, wie uns die[s zu tun] obli[g]ieren. So geschehen Schlaggenwald den 3ten Januarÿ 1783.

D[i]eß 26 fl 54 kr 1½ d

Frantz Joseph Aglter als Schuldner
Anna Maria Aglterin als Schuldnerin

[Pod textem vlevo připsáno: 1783 / Dieß 26 fl 54 kr 1½ d — u pravého okraje červená pečeť.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2403

Anna Regina Franzová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Antonína Plaße a Josefa Matyáše Jordana poslední vůli.

Datace: 24.02.1783

Ústní závěť ovdovělé hornoslavkovské měšťanky Anny Reginy Frantzové ze dne 24. února 1783, sepsaná svědky před magistrátem. Zůstavitelka v ní odkazuje peníze na mše za sebe a svého zemřelého manžela, obnos dceři za péči, dar bratrovi a chudobinci, dělí pole mezi dceru a vnučky po zesnulé dceři a vyčísluje své pohledávky u several dlužníků.

Ústní závěť ovdovělé měšťanky Anny Reginy Frantzové, 1783

My, zdejší svědkové přizvaní k vyslechnutí ústní poslední vůle ovdovělé měšťanky Anny Reginy Frantzové, níže podepsaní, tímto dosvědčujeme před slavným magistrátem, že jmenovaná paní, při dobrém a zdravém rozumu, dnes dne 24. února 1783 odpoledne v jednu hodinu vyjádřila svou poslední ústní vůli o tom, jak má být po jejím skonu naloženo s jejím jměním, a to následujícím způsobem:

Za prvé poroučí svou duši svému Bohu, svému Stvořiteli a Spasiteli, dále nejpožehnanější přesvaté neposkvrněné Panně, Matce Boží Marii, a všem svatým; tělo pak odevzdává zemi k pohřbení.

Za druhé odkazuje 30 zlatých na svaté mše za sebe a za svého pana manžela Johanna Adama Frantze, po 30 krejcarech. Z toho:
- zdejšímu panu děkanovi ————— 10 zl.
- čtyřem kaplanům, totiž panu Schindlerovi, panu Kandlerovi (?) a panu Hofmanovi, každému po 5 zl. ————— 20 zl.
- Součet: 30 zl.

Za třetí odkazuje zůstavitelka své dceři Marii Kateřině, rozené Frantzové, za lásku, věrně prokázanou péči a za budoucí péči o ni, zvláštní odkaz (praelegát) ve výši 15 zlatých.

Za čtvrté odkazuje předem svému bratru Michaelovi Seuerovi (?) 10 zlatých.

Za páté odkazuje zdejšímu chudobinci (špitálu) 4 zlaté.

Naproti tomu:

Za šesté stanovuje ohledně pole o rozloze dvou dnů orby, ležícího na Saaně (?): jeden den orby má připadnout Gabrielu Vhalovi (Wahlovi?), manželu její jmenované dcery Marie Kateřiny Frantzové, a druhý den orby při hřbitově má náležet dvěma dcerám a pravým vnučkám její zesnulé dcery Veroniky Fröllové (Pöllové?), totiž Kateřině Aglové a Zuzaně Fröllové.

Poněvadž však její zesnulá dcera Veronika Fröllová se svými dvěma dcerami a pravou vnučkou obdržela z dědictví na domě, poli a jiných movitostech — jak bylo s vnučkou vyúčtováno — částku 430 zlatých 24 krejcarů, kterou podle vlastního doznání při dělení dědictví přijala; naproti tomu dcera zůstavitelky Marie Kateřina Frantzová na domě a poli, dále na hotových penězích spolu s novou krávou, jak výše uvedeno a doznáno, obdržela pouze 281 zlatých, takže jí ještě náleží 149 zlatých 24 krejcarů. Proto mají vnučky vyplatit její dceři Marii Kateřině Frantzové těchto 149 zlatých 24 krejcarů, aby byla nastolena rovnost mezi dědici.

Za sedmé uvedla zůstavitelka své nesplacené pohledávky. Dlužni jí jsou:
- Johann Michl Zeßl (?) ————— 200 zl.
- Andres Krauß (?), podle úpisu ————— 150 zl.
- pan Bernard Voße (?) ————— 20 zl.
- paní Rigelová (?), bydlící na předměstí (či na vejminku), pohledávka má být vymáhána na otci Aglovi podle úpisu ————— 30 zl.
- Marie Anna Frantzová ————— 10 zl.
- Součet: 410 zlatých.

Zbylá část textu na pravém sloupci druhé strany je značně vybledlá a těžko čitelná; naznačuje, že zůstavitelka dále hovořila o dědické posloupnosti, o odkazech pro zbývající dcery Marii, pannu Kateřinu a Zuzanu Fröllovou, a žádala, aby si zachovaly vzájemné přátelství jakožto dědičky, a prosila o řádné a spravedlivé vyřízení dědictví. Listina je opatřena červenou pečetí.

Na vnější straně (obálce) listiny je nadepsáno: Ústní závěť ovdovělé měšťanky Anny Reginy Frantzové. Na rubu listiny se nachází pouze slabé prosáknutí písma z přední strany, žádný vlastní text.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

ÚSTNÍ ZÁVĚŤ OVDOVĚLÉ MĚŠŤANKY ANNY REGINY FRANTZOVÉ, 1783

[Strana 1]
My, zdejší svědkové přizvaní k vyslechnutí ústní poslední vůle ovdovělé měšťanky Anny Reginy Frantzové, [níže podepsaní?], svědčíme a před slavným magistrátem tímto dosvědčujeme, že [nám?] [výše jmenovaná?]

při dobrém [rozumu?] a zdravém rozumu [dnes?] dne 24. února 1783 odpoledne v 1 hodinu vyjádřila svou poslední ústní vůli o tom, jak má být po jejím skonu naloženo s jejím jměním, a to následujícím způsobem, totiž:

Za prvé poroučí svou duši svému Bohu, [svému?] Stvořiteli a Spasiteli, dále [nej]požehnanější přesvaté [neposkvrněné] Panně, Matce Boží Marii a všem svatým, tělo pak zemi k pohřbení odevzdává;

Za druhé odkazuje 30 zlatých na [svaté?] mše za sebe a za svého pana manžela Johanna Adama Frantze ke [cti?], po 30 [krejcarech?]; z [patnácti?] má [zdejší pan děkan?] ————— 10 [zl.?]
čtyřem kaplanům, totiž panu [b.] Schindlerovi, panu P. [Kandlerovi?] a panu P. Hofmanovi, každému po 5 zl. ————— 20
Součet 30 zl.

Za třetí odkazuje zůstavitelka své dceři Marii Kateřině, rozené Frantzové, [z manželského svazku?], za [lásku?] věrně prokázanou [dobrou?] a [budoucí?] péči jako [odkaz předem — praelegát?] ————— 15 zl.

Za čtvrté odkazuje předem svému [bratru?] Michaelovi [Seuerovi?] ————— 10 [zl.?]
Za páté odkazuje táž [zdejšímu?] chudobinci [špitálu?] ————— 4
naproti tomu

[Strana 2]
Za šesté: pole o 2 dnech orby ležící na [Saaně?] — z něho má jeden den orby připadnout Gabrielu [Vhalovi/Wahlovi?], [manželu?] její jmenované dcery Marie Kateřiny [Frantzové?], a druhý den orby při [hřbitově?] náležet 2 dcerám a pravým vnučkám její zemřelé dcery Veroniky [Fröllové/Pöllové?], totiž Kateřině [Aglové?] a Zuzaně [Fröllové?]. Poněvadž však její zesnulá dcera Veronika [Fröllová?] se svými 2 dcerami a pravou vnučkou na [domě?], [poli?] a jiných movitostech [z dědictví?] — jak jsme s její [vnučkou?] provedli vyúčtování — [obnáší?] 430 zl. 24 kr., které [při dělení dědictví?] podle vlastního doznání [obdržela?]; naproti tomu dcera zůstavitelky M. Kateřina [Frantzová?] na domě a poli, pak na [hotových?] penězích [spolu s?] [novou?] krávou, jak [výše?] uvedeno a doznáno, [pobrala?] nikoli více než 281 zl., takže má ještě [obdržet?] 149 zl. 24 kr.; proto mají [vnučky?] její dceři M. Kateřině [Frantzové?] těchto 149 zl. 24 kr. k dosažení rovnosti vyplatit.
Dále pak
Za sedmé uvedla zůstavitelka své nesplacené aktivní pohledávky, a dlužní jí jsou:
Johann [Michl?] [Zeßl?] ————— 200 zl.
[Andres?] [Krauß?] proti úpisu ————— 150
[pan?] [Bernard?] [Voße?] ————— 20
[Rigelová?] bydlící [na předměstí/vejminku?], má se vymáhat na [otci?] [Aglovi?] [dle úpisu?] ————— 30
M. Anna [Frantzová?] ————— 10
Součet 410 zl.

[pravý sloupec, zčásti vybledlý / těžko čitelný]
… [náleží?] každému … dědickou [posloupnost?] … [tak?] ustanovila [odkazy?] a … zbývající … dceru Marii, [pannu?] Kateřinu, Zuzanu [Fröllovou?], aby [vysoké?] přátelství [zachovaly?] … [dědici?] byly a … přitom [dědictví?] … [požádala?], jí … a spravovat, musíme … [ … ] odevzdat náležité [dědické?] … [uspokojení?] a tak [náleží?] …

[Červená pečeť]

[Strana 3 — vnější nadpis / obálka]
Ústní závěť
ovdovělé měšťanky Anny Reginy
Frantzové

[Rub: pouze slabé prosáknutí písma, žádný vlastní text]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

MÜNDLICHES TESTAMENT DER VERWITTIBTEN BÜRGERIN ANNA REGINA FRANTZIN, 1783

[Seite 1]
Wir von der hiesig verwittibten Bürgerin Anna Regina Frantzin zu ihrer Vernehmung ihres mündlichen letzten Willens allhier erbethene Zeugen [seynd Endesunterzeichnete?] und bezeugen für einen Löbl: Magistrat bezeugen hiemit, daß [uns?] [obbesagte?] Löbl[?]

bey guter [Vernunft?] und gesunder Vernunft [heunt?] den 24 Febr: 1783. nach Mittag um 1 Uhr ihren letzten mündlichen Willen, wie es nach ihrem Ableben mit ihrem Vermögen gehalten werden solle, in folgender [weisters?] Gestalt, und zwar:

Erstens empfehlet sie ihre Seel ihrem Gott, [derselben?] Schöpfer und [seelig?] Macher, dann der [über-]gebenedeiten [aus?] der hochheiligsten [unbefleckten] Jungfrau Mutter Gottes Maria und allen Heiligen, den Leib aber [zu?] der Erden zu dessen Beerdigung überlaßt;

Zweitens verschaffet sie 30 f auf [heil?] Meßen für sich und ihren Hr: Ehemann Johann Adam Frantz zu [Ehren?] à 30 [kr?] [von den?] [fünfzehn?] sollen [dt: H: Dechant?] allhier ————— 10 [f?]
die 4 Kaplänen als H: b: Schindler, H: P: [Kandler?] und H: P: Hofman jeder à 5 f ————— 20
Sa 30 f

Drittens vermacht die Erblasserin ihrer Tochter Maria Katharina geborenen Frantzin [der ehelichen Aktin?] für die [Lieb?] treu geleisteten [guten?] und [künftige?] Wartung als ein [Praelegat?] ————— 15 f

Viertens praelegirt sie ihrem [Bruder?] Michael [Seuer?] ————— 10 [f?]
Fünftens vermacht dieselbe [dem?] [hiesigen?] armen [Spital?] ————— 4
dahingegen

[Seite 2]
Sechstens: das Feld zu 2 Tagwerk auf der [Saane/Sauna?] gelegen bestehend, solle hiervon [ein?] Tagwerk an Gabriel [Vhal/Wahl?] des ihrer Tochter bezagten Maria Katharina [Frantzin?], und das andere Tagwerk gegen die [Kirchhof?] [gehörigen?] ihrer verstorbenen Tochter Veronica [Fröllin/Pöllin?] ihren 2 Töchtern und rechte [Enkelin?] Katharina [Aglin?] und Susanna [Fröllin?] gebühren; alldieweilen aber ihre abgelebte Tochter Veronica [Fröllin?] mit ihren 2 Töchtern und rechte [Enkelin?] an [Haus?] [Feld?] und anderen Mobilien [Erb?], wir [festgestellt?] mit ihrer [Enkelin?] die Verrechnung gehalten, [beträgt?] 430 f 24 x, i[?] [bey?] [Erb-Theilung?] nach ihrem eigenen Eingeständnis [empfangen?]; dargegen der Testatorin Tochter M. Katharina [Frantzin?] an Haus und Feld dann an [barem?] Geld [samt?] [neue?] Kuh, [oben?] wie obbezagt [vorgehen?] und eingestanden, machen nicht mehr als 281 f verzogen, [welchen?] sie noch 149 f 24 x i[?] zu [empfangen?] hat, als sollen sie [Enkelin?] ihrer Tochter M. Katharina [Frantzin?] [sothanne?] 149 f 24 x, i[?] zu Herstellung der Gleichheit heraus zahlen.
Hiernächst
Siebentens hat sie Erblasserin ihre [ausstehende?] activ Schulden [angezogen?], und sind ihr schuldig:
der Johann [Michl?] [Zeßl?] ————— 200 f
[Andres?] [Krauß?] gegen [Schein?] ————— 150
M[?] [Bernard?] [Voße?] ————— 20
[Rigelin?] auf [Vorstehen?] wohnend, den [Vater?] [Aglen?] [durch Schein?] zu handhaben ————— 30
M. Anna [Frantzin?] ————— 10
Sa 410 f

[rechte Kolumne, teilweise verblasst / schwer lesbar]
… [gehört?] jeder ge[…] die Erb[einsetzung?] … [als?] hat sie [Testa]legaten und [aus?] bleibenden … Tochter Maria [Jungfrau?] Kath[arina?] Susanna [Fröllin?] daß sie die [Hoch?] freundschaft … [Erben?] bey, zu [sein?] und … dabey [Erbe?] … [ersucht?], ihr … und zu handhab, wir müßen … [tion?] übergeb[en?] gebührend [Erb-?] [freudigung?] und so [gehören?] …

[Rotes Siegel]

[Seite 3 — äußere Aufschrift / Docket]
Mündliches Testament
der verwittibten Bürgerin Anna Regina
Frantzin

[Rückseite: nur schwache Durchschläge der Schrift, kein eigener Text]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2404

Anna Kateřina Becková z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Josefa Fürganga a Jana Josefa Hohmanna poslední vůli.

Datace: 04.05.1783

Poslední vůle Anny Kateřiny Weidin z 4. května 1783, v níž odkazuje peníze na svaté mše a rozděluje svůj majetek mezi Zuzanu Bergerovou a Annu Marii Braundlovou, přičemž pamatuje i na Kryštofa Waldrotha. Listinu 12. května 1783 potvrdili svědci a byla zapsána do knihy zemřelých města.

Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Já, Anna Kateřina Weidin[?], jsem se s dobře uváženou dobrou vůlí a při zdravém rozumu rozhodla sepsat svou poslední vůli. Určila jsem toto:

- Za sebe a za své manžely odkazuji 5 zlatých na svaté mše; ty se mají sloužit u mého pana zpovědníka.
- Dětem[?] odkazuji na svaté mše dalších 5 zlatých.
- Polovinu svého majetku odkazuji Zuzaně Berg[erové?][?].
- Druhou polovinu svého majetku odkazuji Anně Marii Braundlové (Bräundlin).
- Kryštof Waldroth[?] má také něco obdržet – co mu ještě náleží, má dostat od Anny Marie Braundlové.

K tomu je připojena poznámka: ptali jsme se v Probsteinu[?], zda ještě žije sestra Anny Marie Braundlové; bylo řečeno, že tu není[?]. Proto má být tato má poslední vůle vyhlášena a přijata tak, jak byla započata – ve jménu Nejsvětější Trojice – a tak má být i zakončena. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, amen.

Stalo se dne 4. května roku 1783.

Anna Kateřina Weidin[?], pořizovatelka závěti.

Svědci, s otisky pečetí:
- Jan Josef Purgang[?], dědičný rychtář[?], svědek X
- Jan Josef Hofmann

Na pravém okraji listiny je latinský záznam o vyhlášení: závěť byla publikována na tomto místě a v tomto čase, před těmi, jichž se to týká, a zapsána do knihy zemřelých města dne 12. května 1783.

Na rubu listiny je nadepsáno: „Poslední vůle ode mne, Anny Kateřiny Weidin[?]."

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Poznámka nahoře:] + w. — [Pečeť / papírová značka: „N 5 K"]

Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

S dobře uváženou dobrou vůlí a při zdravém rozumu činím svou poslední vůli. A to:

Za prvé:
za sebe a za své manžely odkazuji 5 zlatých na svaté mše; ty mají být slouženy u mého pana zpovědníka.

Za druhé:
dětem[?] ... na svaté mše 5 zlatých.

Za třetí:
polovinu svého majetku [odkazuji] Zuzaně Berg[erové?] [?].

Za čtvrté:
druhou polovinu svého majetku Anně Marii Braundlové (Bräundlin).

Za páté:
Kryštof Waldroth[?] má něco obdržet; co má ode mne ještě [obdržet/nárokovat], to má dostat u Anny Marie Braundlové.

[Poznámka / protokol:] V Probsteinu[?] jsme se ptali, zda ještě žije sestra Anny Marie Braundlové; [on/ona] řekl(a), že tu není[?]. ... proto má být tato má poslední vůle vyhlášena a přijata; tak, jak byla započata — Ve jménu Nejsvětější Trojice — tak má i být zakončena. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, amen.

Stalo se dne 4. května roku 1783.

Anna Kateřina Weidin[?], pořizovatelka závěti.

[Svědci / podpisy, s otisky pečetí:]
Jan Josef Purgang[?], dědičný rychtář[?], svědek X
Jan Josef Hofmann.

[Latinský publikační záznam na pravém okraji:]
Publikováno na tomto místě a v tomto čase, před těmi, jichž se to týká, [zapsáno] do knihy zemřelých města, 12. května [1]783.

[Nadpis na rubu listiny:]
Poslední vůle ode mne, Anny Kateřiny Weidin[?].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Vermerk oben:] + w. — [Siegel/Papiermarke: „N 5 K"]

In Nahmen der Allerheiligsten Dreyfaltigkeit, gott Vatter, Sohn und heyligen geist.

Mit wohl bedachten guten willen und Verstand mache ich meinen letzten willen. Nehmlich

Erstlich:
vor mich und vor meine Ehemänner verschaffe [ich] 5 fl [Gulden] auf heylige Messen; solche sollen bey meinem H[errn] Beichtvater gelesen werden.

Anderten [Zweitens]:
dem Kindern[?] ... der ... [heiligen] Messen 5 fl.

Dritten:
den halben Theil von meiner Habschaft der Susana Berg[erin?] [?].

Vierten:
den andern halben Theil von meiner Habschaft der Ana Maria Braundlin.

Fünften:
der Christoph Waldroth[?] soll etwas empfangen; was [er] mir [noch] ... haben soll[?], er soll es bey der Ana Maria Braundlin bekomen.

[Vermerk/Protokoll:] Probstein[?] haben wir gefragt, daß noch ein Schwester von der Ana Maria Braundlin ist; hat [er/sie] gesagt, sie ist nicht da[?]. ... als soll dieser mein letzter willen bekandt [und] aufgenommen werden, willen er angefangen ist, In Nahmen der Allerheiligsten Dreyfaltigkeit, soll Es seinen Schluß haben. In Nahmen des Vatters und des Sohns und des heyligen geistes, Amen.

geschehen welchs den 4[.] May Anno 1783.

Ana Catharina Weidin[?], Testirerin.

[Zeugen / Unterschriften, mit Siegelabdrücken:]
Joh[ann] Joseph Purgang[?], Erbrichter[?], Zeüg X
Johann Joseph Hofmann.

[Lateinischer Publikationsvermerk am rechten Rand:]
Publicatum hoc [loco et] tempore, eorum quorum in[terest], lib[ro] mort[uorum] Civitatis, 12 Maji [1]783.

[Rückseitiger Titel/Aufschrift:]
Letzter Willen von mir, Ana Catharina Weidin[?].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2405

Josef Marterer, jemuž bylo uloženo kvůli výrobě cínu v tavírně jeho tchána Kleofáše Fischera, perkmistra v Horním Slavkově, deponovat 230 zlatých nebo dát hypotekární kauci, určuje pro to pozemky v hodnotě 400 zlatých, které mu postoupila jeho žena.

Datace: 11.10.1783

Listina z roku 1783 zachycuje kauci, kterou Josef Martin ze Slavkova (Schlaggenwald) skládá královskému eráru poté, co jeho tchán Kleofáš Fischer, bývalý purkmistr, způsobil při hospodaření s propachtovanou hutí schodek na cínu ve výši 230 zlatých. Jako záruku dává do zástavy pole u Hliniště (Leimgrube) s kutištěm, které zdědil po zesnulé tchyni Barbaře Martinové, a magistrát tuto kauci zapisuje do městských knih.

Já, níže podepsaný, tímto veřejně a závazně prohlašuji za sebe, své dědice i nástupce – a to všude tam, kde je to třeba vědět:

Můj tchán, Kleofáš Fischer[?], bývalý královský purkmistr, způsobil při hospodaření s vyklizenou[?] královskou hutí, která byla jemu a jeho rodině předána do dědičného pachtu (emfyteuze), schodek na cínu. Od vysokého úřadu mi proto bylo nařízeno, abych do rukou zdejšího královského eráru složil dřívějších 230 zlatých (slovy: dvě stě třicet zlatých), anebo abych za tuto částku, pokud ji nemám k dispozici, postavil hypoteční kauci. Protože potřebná hotovost chybí, volím druhou možnost.

Já, níže podepsaný Martin, tedy tímto skládám kauci a dávám královskému eráru jako reálnou a zvláštní hypotéku své pole ležící u Hliniště (Leimgrube), vedle pole Františka Schwaigera. Toto pole na mě postoupila (cesí) zesnulá Barbara Martinová dne [?] října letošního roku, jak je zapsáno v městských knihách na fol. 531. Součástí je i kutiště o dvou dnech orby s jednou šachtou v hodnotě 400 zlatých, a dále vše, co mi připadlo při vyměřeném dělení otcovského a mateřského dědictví. Toto vše tímto zapisuji jako záruku (cavendo).

Zároveň souhlasím s tím, že se královský erár může v případě potřeby na výše uvedené zástavě řádně uspokojit. Zříkám se proto všech právních výhod, námitek a jiných právních prostředků a jsem srozuměn s tím, že tato kauce může být s povolením slavného magistrátu zapsána do městských knih.

Na potvrzení toho jsem se nejen podepsal a přitiskl svou pečeť, ale přizval jsem k tomu i níže jmenované svědky, kteří tak ochotně učinili, aniž by tím byla dotčena práva jejich či jejich dědiců. Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 1[?]. října 1783.

- Josef Martin[?], skládající kauci (pečeť)
- Johann Plaß (pečeť)
- Johann Christoph Rödig, jako svědek (pečeť)

Doložka magistrátu:
Výše uvedená kauce na uvolněné[?] pole o dvou dnech orby u Hliniště (Leimgrube) i s kutištěm, které skládajícímu kauci postoupila zesnulá tchyně Barbara Martinová dne [?] října letošního roku (dle městských knih fol. 531), byla s povolením magistrátu zapsána do zdejší knihy závazků a kaucí na fol. 532. Slavkov (Schlaggenwald), dne 14. října 1783.

Purkmistr, rychtář a rada zdejší.

Rubová strana a hřbetní poznámka

- Kauce Josefa Martina do rukou královského eráru, na 230 zlatých.
- Zapsáno: Kniha závazků a kaucí, fol. 532.
- Č. protokolu depozitního... – protokol Exhibit 99 z roku 1783.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Já, níže podepsaný, tímto veřejně stvrzuji a vyznávám za sebe, své dědice a nástupce, a to tam, kde je toho třeba věděti:

Poněvadž mi královský tchán Kleofáš Fischer[?], bývalý královský purkmistr, při vyklizené[?] a jim emfyteuticky (dědičným pachtem) předané královské huti nějaký cín spotřeboval[?] (způsobil schodek), a poněvadž mi od vysokého úřadu byl uložen příkaz složiti do rukou zdejšího královského eráru dřívějších 230 zl., slovy dvě stě třicet zlatých atd., nebo v případě nedostatku téhož za to postaviti hypoteční kauci; a protože se řečená [hotovost] nedostává:

Tudíž níže podepsaný[?] Martin tímto skládá kauci a královskému eráru dává k reálné a zvláštní hypotéce své pole ležící u Leimgrube (Hliniště) vedle [pole] Františka Schwaigera ... jež mi cesí, kterou na mě zesnulá Barbara Martin[ová] dne [?] října t.r. dle městských knih fol. 531 postoupila, ono řečené pole spolu s tam se nacházejícím kutištěm (Schürf) o dvou dnech orby, jedna šachta v ceně 400 zl., jakož i to, co mi ve vyměřeném dělení otcovské a mateřské dědiny následně připadlo:/ cavendo (skládaje kauci) tímto zapisuji

a srozumím se s tím[?], že královský erár se v takovém případě může na výše dotčené zástavě řádně hojiti; zříkám se proto všech právních dobrodiní, námitek a jiných právních prostředků, jsem též srozuměn, aby tato kauce s povolením slavného magistrátu mohla býti vtělena do městských knih.

K jejímu většímu potvrzení jsem se nejen podepsal a přitiskl svou pečeť, nýbrž jsem přibral i níže jmenované svědky, kteří to jim a jejich [dědicům] bez újmy s podpisem ... ochotně učinili. Tak se stalo ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 1[?]. října 1783.

[pečeť] Josef Martin[?], skládající kauci (Cavent)
[pečeť] Johann Plaß
[pečeť] Johann Christoph Rödig, jako svědek

[Doložka magistrátu:]
Předstojící kauce na uvolněné[?], skládajícímu kauci zesnulou tchyní Barbarou Martin[ovou] dne [?] října t.r. dle městských knih fol. 531 postoupené řečené pole o dvou dnech orby spolu s kutištěm u Leimgrube (Hliniště), bylo s magistrátním povolením vtěleno do zdejší knihy závazků a kaucí fol. 532. Slavkov dne 14. října 1783.
Purkmistr, rychtář a rada zdejší.

[Rubová strana / hřbetní poznámka:]
Kauce Josefa Martina do rukou královského eráru, na 230 zl.
Vtěleno: kniha závazků a kaucí, fol. 532.
Č. protokol depozitní... — protokol Exhibit 99 z roku 1783.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Ich Endes Unterschriebener uhrkunde und bekenne hiermit für mich, meine Erben und Erbnehmer öffentlich, und da, wo es zu wissen erforderlich ist:

Demnach mir der k. Schwiegervater Cleophas Fischer[?], gewester k. Bürgermeister, bey der ausgeräumten[?] und ihnen Emphyteutice übergebenen k. Hütten einiges Zinn verzehret[?] hat, und mir von hoher Behörde der Auftrag geschehen, zu Handen des k. aerarii hier vorige 230 fr, sage Zwei Hundert dreißig Gulden rc., zu deponieren, oder in mangel dessen hieraus eine hypothecarische Caution zu stellen; und da das besagte vermangelt[?]:

Als [habe] hiernach Unterschriebene[r] Martin hiermit Caution, und dem k. cerario zu einer Real- und Special-Hypothec meine bey der Leimgrube an Franz Schwaigers [Feld] gelegene[n] ... die[?] mir mittelst von meiner ... die Barbara Martin an mich den [?] 8bris a.c. [in den] Stadtbücher[n] bey deren Cession geda[chten] Feld[es] samt dabey befindlichem Schürfe zu Zwei Tagwerd, ein Schacht zu 400 fr, so auch die[?] mir in der ausgegrenzten Theilung der Väter- und Mütter-Erbschaft folglich zugefallen:/ cavendo hiermit verschreibe

und verstände[?], dass das k. cerarium selbenfalls an obberührtes Unterpfand sich richtig[lich] zu halten befugt seyn solle; renuncire dahero allen Rechts-Wohltaten, Exceptionen und sonstigen Rechts-Behelfen, bin auch zufrieden[?], dass gegenwärtige Caution mit Bewilligung eines Löbl. Magistrats in die Stadtbücher einverleibt werden kann.

Zu dessen mehrerer Bestättigung habe mich nicht nur unterschrieben und mein Pettschaft beygedrückt, sondern auch untern[?] ernannte Zeugen zugezogen, welche ihnen und den ihrigen ohnnachtheilig mit Unterzeichnung ... Fleißes erbetten. So geschehen Schlaggenwald den 1[?]ten 8bris 783.

[L.S.] Joseph Martin[?], Cavent
[L.S.] Johann Plaß
[L.S.] Johann Christoph Rödig, als Zeug

[Magistrats-Vermerk:]
Vorstehende Caution über die vacationirte[?], an Cavente[n] durch die verstorbene Schwiegermutter Barbara Martin den [?] 8bris a.c. besage der Stadtbücher fol. 531 p.o. mittelst überliebter[?] Cession [übergebenen] gedachten Zwei Tagwerd Feld nebst dem Schürfe bey dem Leim-grube, ist mit Magistratualischer Bewilligung in das dasige Oblig[ationum et] Cautionum Buch fol. 532 ingrossiert worden. Schlaggenwald den 14 8bris 783.
Bürgermeister, Richter und Rath allda.

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Caution des Joseph Martin zu Handen des k. aerarii, über 230 fr.
Ingross: Lib: obl[igationum et] Cautionum Fol. 532.
[N]o Prot. Deposit... — Prot. Exhibit 99 de Ao 1783.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2406

Manželé Jan František a Kateřina Zeilovi z Horního Slavkova potvrzují, že si vypůjčili z peněz kostela svaté Anny v Horním Slavkově 25 zlatých rýnských.

Datace: 20.10.1783

Dlužní úpis z 20. října 1783: manželé Johann Frantz a Kateřina Zeidlerovi si při prodeji svého domku v Horní ulici v Horním Slavkově ponechali od kostela sv. Anny jistinu 25 zlatých rýnských, kterou zastavili zahradou a zahrádkou u domů. Zavázali se ji ročně úročit a po výpovědi splatit, jinak měl kostel právo na exekuci; úpis byl 25. října 1783 zapsán do městské knihy.

DLUŽNÍ ÚPIS (OBLIGACE), HORNÍ SLAVKOV (SCHLAGGENWALD), 1783

Přední strana – hlavní listina

My, oba níže podepsaní zdejší manželé, jakožto dlužníci tímto prohlašujeme, že nám bylo s náležitým schválením při prodeji domku Kateřiny Zeidlerové v Horní ulici – spolu s dolní zahradou k němu patřící a se zahrádkou nacházející se u domů – ponecháno v rukou z prostředků kostela sv. Anny (z kapličních peněz), a to formou novace, jistina 25 zlatých, slovy dvacet pět zlatých rýnských.

Tímto potvrzujeme, že jsme uvedené peníze i jistinu řádně převzali, a k tomuto dluhu se hlásíme. Zároveň slibujeme, že řečenou jistinu budeme nejen každoročně úročit čtyřmi procenty, ale že ji také po předchozí šestiměsíční, respektive půlroční výpovědi znovu vděčně splatíme. Jako pravou reálnou a zvláštní hypotéku k zajištění tohoto našeho úpisu vůči ctihodnému Božímu domu dáváme výše zmíněnou dolní, výše položenou zahradu a rovněž zahrádku nacházející se u domů. Tímto zapisujeme, že pokud by nastalo prodlení se splacením jistiny nebo úroku,

Rubová strana

má být kostel sv. Anny oprávněn vzít si zapsanou hypotéku do reálné exekuce a podle toho postupovat. Zříkáme se proto co nejslavnostněji všech právních dobrodiní, námitek a jiných kdykoli nově uplatnitelných právních prostředků a žádáme, aby tento úpis mohl být se svolením ctihodného magistrátu zapsán do městských knih. Na potvrzení a pro lepší ověření jeho právní platnosti, bez újmy komukoli a jeho dědicům, připojujeme své podpisy.

Horní Slavkov, dne 20. října 1783.

- Johann Frantz Zeidler, dlužník
- a Kateřina Zeidlerová
- Johann Gabriel Walder (jako svědek)
- Johann Wentzl Dittrich (jako svědek)

Registrační doložka

Se svolením magistrátu byl tento úpis zapsán do zdejší městské knihy úpisů na fol. 533. Horní Slavkov, dne 25. října 1783.
Purkmistr, rychtář a rada zdejší.

Obal a hřbetní poznámky

- (červeně:) Z
- poznámka o poplatku: Zeidl (domek?) – 25 zl (?)
- č. 77.
- (škrtnuto: 49) Obligace č.: (47 škrtnuto)
- Měšťan a horník Frantz Zeidl na jistinu 25 zlatých, ponechanou mu v rukou z peněz kostela sv. Anny (kapličních peněz) cestou novace.
- (tužkou:) 1783
- Zapsáno do knihy úpisů, fol. 533.
- Č.: (46 škrtnuto) Č.: 60. – 2. fascikl (svazek)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

DLUŽNÍ ÚPIS (obligace), Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1783

[Přední strana / hlavní listina]

My oba níže podepsaní zdejší manželé jakožto dlužníci tímto vyznáváme, že nám bylo s náležitým schválením při prodeji domku Kateřiny Zeidlerové v Horní ulici, spolu s dolní k němu příslušející zahradou a se zahrádkou nacházející se u domů, z prostředků kostela sv. Anny (z peněz kaple) ponecháno v rukou cestou novace (per novationem) jistina 25 zlatých, slovy dvacet pět zlatých rýnských.

Když tedy tímto potvrzujeme [řádné?] převzetí těchto peněz a jistiny a k tomuto dluhu se přiznáváme, slibujeme rovněž, že řečenou jistinu budeme nejen ročně úročit 4 procenty, nýbrž ji také po předchozí šestiměsíční, resp. půlroční [?] výpovědi opět vděčně splatíme; a dáváme k tomu jako pravou reálnou a zvláštní hypotéku, k zajištění našeho úpisu vůči tomuto ctihodnému Božímu domu (kostelu), výše řečenou dolní, výše položenou zahradu, jakož i zahrádku nacházející se u domů. Tímto zapisujeme, že pokud by bylo prodleno se splacením jistiny nebo úroku,

[Rubová strana]

má být kostel sv. Anny oprávněn vzít na zapsanou hypotéku reálnou exekuci a s ní postupovat; zříkáme se proto co nejslavnostněji všech právních dobrodiní, námitek (exceptio) a jiných kdykoli nově uplatnitelných [?] právních prostředků, a žádáme, aby tento úpis mohl být se svolením ctihodného magistrátu vtělen do městských knih. K jeho většímu potvrzení, lepšímu ověření a jeho právní platnosti [náležitosti?], bez újmy komukoli a jejich [dědicům], připojujeme svůj podpis.

Horní Slavkov, dne 20. října 1783.
Johann Frantz Zeidler, dlužník
a Kateřina Zeidlerová
Johann Gabriel Walder [jako svědek?]
Johann Wentzl Dittrich [jako svědek?]

[Registrační doložka:]
Se svolením magistrátu bylo vtěleno do zdejší městské knihy úpisů (obligací) na fol. 533. Horní Slavkov, dne 25. října 1783.
Purkmistr, rychtář a rada zdejší.

[Obal / hřbetní poznámky:]
[červeně:] Z
[poznámka o poplatku:] Zeidl [domek?] — 25 zl [?]
Č. 77.
[škrtnuto: 49] Obligace č.: [47 škrtnuto]
Měšťan a horník Frantz Zeidl na jistinu 25 zlatých, ponechanou mu v rukou z peněz kostela sv. Anny (peněz kaple) cestou novace.
[tužkou:] 1783
Zapsáno do knihy úpisů (obligací) fol. 533.
Č.: [46 škrtnuto] Č.: 60. — 2. fascikl (svazek)

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

OBLIGATION, Schlaggenwald (Horní Slavkov), 1783

[Vorderseite / Haupturkunde]

Wir Endes unterschriebene beyde Eheleute allhier alß Schuldner bekennen hiemit, daß uns mit behörig[er] ratification bey Verkauffung des Katharina Zeidl[er]schen Häußls auf der obern Gaß sambt dem untern darzu gelegenen Gärthen, dann an Häußer[n] erfindlichen Gärtel, von dem St: Anna Kirchen Kappa-geldern ein Kapital pr 25 f[l], sagen Zwanzig fünf Güldenrhein[isch], per novationem in Händen gelaßen worden.

Wie nun wir der [wüstigen?] Übernahme der gel[der] und Kapital hiemit bestättigen und zu dießer Schuld uns bekennen, also auch versp[r]echen, besagtes Kapital nicht nur alljähr[lich]: à 4 pro Cento zu verinteressiren, sondern auch solches nach vorgängig[er] sechsmonatlicher vorher[gehender] halbjähriger [?] auch Kündigung wiederumb dankbahrlich zurück zu zahlen; zu einer wahren real- und Special-hypothec über [geben], zu unserer Verschreibung des löbl[ichen] Gottes-Hauses. Derselben obbesagten, untern ober-gelegenen Gärthen, dann so an Häußer[n] befindlich[en] Gärtel hiemit verschreiben, daß, falls mit bezahlung des Kapitals oder interesse gesäumet

[Rückseite]

werden solle, die S. Anna Kirchen in die verschriebene hypothec die real Execution zu nehmen, und damit fürzugehen befügt seyn solle; renunciren dahero aller Rechts-Wohlthaten, Exceptionen und sonstigen vor immer neuen [?] mögenden Rechts-behelfen auf das feyerlichste, und seynd zu förder[n]: daß gegenwärtige Obligation mit bewilligung Eines löbl[ichen] Magistrats in die Stadtbücher einverleibt werden kann. Zu dessen mehrer bestättigung zu besser[er] fertigung, und deren rechtkräftigen [Zugehör?], jeder[?] jed[er]schen und den ihrigen ohne nachtheil, ihr[e] unterschrift.

Schlaggenwald den 20 8ber [Oktober] 783.
Johann Frantz Zeidl[er], Schuldner
et Catharina Zeidlin
Johann Gabriel Walder [alß Zeug?]
Johann Wentzl Dittrich [alß Zeug?]

[Registraturvermerk:]
Ist mit Magistratsischer bewilligung in das hiesige Stadt-obligation-buch fol. 533. einverleibt worden. Schlaggenwald den 25 8ber [Oktober] 783.
Bürgermeister, Richter, und Rath alda.

[Umschlag / Dorsalvermerke:]
[rot:] Z
[Gebührenvermerk:] Zeidl [Häußl?] — 25 f [?]
No 77.
[durchgestrichen: 49] Obligation No: [47 durchgestrichen]
Der Bürger und Bergmann Frantz Zeidl über ein ihm über deren S: Anna Kirchen Kappa-geldern per novationen in Händen gelaßenes Kapital pr 25 f
[Bleistift:] 1783
Ingross[irt] lib[er] obligat[ionum] fol. 533.
No: [46 durchgestrichen] No: 60. — 2. Fasc[iculus]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2407

Anna Regina Franzová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Jiřího Dietla a Josefa Matyáše Jordana poslední vůli.

Datace: 03.12.1783

Ústní závěť (testamentum nuncupativum) ovdovělé měšťanky Anny Reginy Fränzové z Horního Slavkova, sepsaná dne 3. prosince 1783, kdy upoutána na lůžko, ale při plném rozumu, sdělila svědkům svou poslední vůli. Odkazuje peníze na mše za svou duši a za manžela, dále rozděluje majetek, splátky a vyrovnání mezi dceru Marii Kateřinu a vnučky Susannu a Kateřinu; závěrečná část listiny je na skenu jen zčásti čitelná.

Ústní závěť Anny Reginy Fränzové, Horní Slavkov, 3. prosince 1783

My, níže podepsaní svědkové, byli jsme zdejší ovdovělou měšťankou Annou Reginou Fränzovou vyžádáni, abychom přijali její ústní poslední pořízení. Tímto všem dosvědčujeme, že nám shora jmenovaná Fränzová, ačkoli upoutána na lůžko, avšak při své plné a zdravé rozvaze, dnes dne 3. prosince 1783 odpoledne po dvanácté hodině sdělila svou poslední vůli — jak má být po jejím skonu naloženo s jejím majetkem. Její vůli shrnujeme v následujících bodech.

Za prvé poroučí svou duši svému Bohu, Stvořiteli a Vykupiteli, dále požehnané nejvýš neposkvrněné Panně, Matce Boží Marii, a všem svatým. Tělo pak odevzdává zemi ke křesťanskému pohřbu.

Za druhé odkazuje 30 zlatých na mše k Matce Boží, sloužené u ní doma a za jejího pana manžela Johanna Adama Fränze. Po 30 krejcarech za každou mši má být vypraveno více mší, a to takto:
- titulární pan děkan zdejší — 8 zl
- pan páter Leopold Schindler — 5 zl
- pan páter [Ublscheid], pan páter [Herbert] a pan páter [Hofmeir], každý po 4 zl — 12 zl
- pan páter Jacob [Ragucius] — 5 zl
- Součet: 30 zl

Za třetí odkazuje ve Slavkově své dceři Marii Kateřině, rozené Fränzové, provdané [Kristinové] — (text zde pokračuje na další straně).

Za čtvrté jí postupuje dosud jí odkázané statky a rovněž budoucí péči a opatrování v její nemoci, a dále prostřednictvím peněz vynaložených po mnoho let, jako přednostní odkaz (prälegát), ve výši 4[?] zl.
Dále odkazuje přednostně také své vnučce, paní Susanně Fränzové, za vykonané opatrování 30 zl.

Za páté odkazuje chudobinci 3 zl.

Za šesté je slavkovskou vůlí zůstavitelky toto: dcera Marie Kateřina, rozená Fränzová, provdaná [Kristinová], má obdržet věc danou kdysi na jméno, později patřící Gabrielu [Stalderovi], v hodnotě 152 zl 30 kr. Druhé peníze naproti tomu, rovněž v hodnotě 152 zl 30 kr, má přejít na vnučku Susannu Fränzovou. Susanna Fränzová má ovšem vnučce Kateřině [Aglein/Egerové] vyplatit její podíl ve výši 76 zl 15 kr.

Poněvadž její zesnulá dcera Veronika Fränzová se svými dvěma dcerami — našimi dvěma vnučkami — obdržela na domku v druhé části, lépe vystavěném, a na movitostech (o čemž byl s vnučkou učiněn zápis) již za jejího života dle vlastního svobodného uvážení 430 zl 24 kr 1 d: naproti tomu se slavkovské dceři Marii Kateřině Kristinové připisuje dům a pole, dále lepší statek spolu s jednou krávou navíc, jak výše počítáno. Poté jí nemá zůstat více než 28 zl [?], takže má ještě doplatit 149 zl 24 kr 1 d. Proto má vnučka vyplatit dceři Marii Kateřině Kristinové oněch 149 zl 24 kr 1 d, aby byla nastolena rovnost.

Dále —

(Pravý sloupec druhé strany, obsahující pokračování a závěrečnou doložku, je na dochovaném skenu jen zlomkovitě čitelný. Rozeznat lze zmínky o dalším bodu týkajícím se Slavkova, o dlužném zbytku, o jménech Johann M[üller] a [Riegler], o domu a o dítěti [Aglein], dále o tom, že přeživší dcera Marie Kateřina a vnučka Kateřina Fränzová mají mít podíly zcela stejné, a o tom, že poslední vůle slavkovské Kristinové má být dále předložena k publikaci. Zbytek textu se z rukopisu nepodařilo bezpečně rozluštit.)

Hřbetní poznámka (na obálce listiny):
Testamentum nuncupativum paní Anny Fränzové. 1783. (červená pečeť)

---
Poznámka ke čtení: Pravý sloupec druhé strany a hřbetní doložka jsou na dochovaných skenech jen částečně čitelné; nejistá čtení jsou v textu ponechána v hranatých závorkách se otazníkem, tak jak je uvádí i německý přepis a doslovný překlad. Zkratky: zl = zlatý (Gulden), kr = krejcar (Kreuzer), d = denár.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

ÚSTNÍ ZÁVĚŤ (testamentum nuncupativum) Anny Reginy Fränzové, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 3. prosince 1783.

[Strana 1]
My níže podepsaní, jakožto svědkové vyžádaní zdejší ovdovělou měšťankou Annou Reginou Fränzovou k přijetí jejího ústního posledního pořízení, tímto všem vůči každému dosvědčujeme, že nám v úvodu jmenovaná Fränzová, ačkoli upoutána na lůžko, avšak při své plné a zdravé rozvaze, dnes dne 3. prosince (Xbr) 1783 odpoledne po 12. hodině sdělila svou poslední ústní vůli, jak má být po jejím skonu naloženo s jejím majetkem, a to v následujících bodech, totiž:

Za prvé poroučí svou duši svému Bohu, [Stvořiteli] a [Vykupiteli], dále požehnané nejvýš neposkvrněné Panenské: Matce Boží Marii a všem svatým; tělo pak odevzdává zemi ke svému [křesťanskému] pohřbu.

Za druhé odkazuje 30 zl. na [mše svaté] k Matce Boží u sebe [doma] a za svého [pana] manžela Johanna Adama Fränze ke sloužení; po 30 kr. za každou má být vypraveno více mší:
Titl. pan děkan zdejší . . . . . . . 8 zl
p. P. Leopold Schindler . . . . . . 5
p. P. [Ublscheid], p. P. [Herbert] a p. P. [Hofmeir], každý po 4 zl . . . . 12
p. P. Jacob [Ragucius] . . . . . . . 5
Součet 30 zl

Za třetí odkazuje ve Slavkově své dceři Marii Kateřině, rozené Fränzové, provdané [Kristinové?] —

[Strana 2, levý sloupec:]
[Za čtvrté] postupuje jí dosud jí odkázané statky i budoucí [péči] a opatrování, a v její nemoci, a rovněž skrze [mnohaleté] [vynaložené/svěřené] peníze, jako [prälegát] (přednostní odkaz) . . . 4[?] zl.
[Dále] odkazuje přednostně též své paní vnučce Susanně Fränzové za vykonané opatrování . . . 30.
Za páté odkazuje [zdejšímu/pražskému] chudobinci . . . 3.
Za šesté je slavkovskou vůlí, aby její dcera Marie Kateřina, rozená Fränzová, provdaná [Kristinová], od [svého ženicha?] daná na [jméno], poté Gabrielu [Stalderovi?] v ní za [cenu] 152 zl 30 kr; druhé [věnné?] peníze naproti tomu proti distriktu rovněž za cenu 152 zl 30 kr její vnučce Susanně Fränzové [má připsat]; avšak ona, Susanna Fränzová, má vnukovi (dítěti) Kateřině [Aglein/Egerové] její podíl ve výši 76 zl 15 kr [řádně] vyplatit.
Poněvadž však její zesnulá dcera Veronika Fränzová se svými 2 [dcerami] a našimi dvěma vnučkami na [domku] v druhém dílu, [lépe] [vystavěném], a movitostech — my jsme s její vnučkou [učinili] zápis — již 430 zl 24 kr 1 d za jejího života dle svého svobodného [uvážení] [postoupili]: naproti tomu slavkovské dceři Marii Kateřině Kristinové na [domě] a [poli], dále na [lepším statku], spolu s jednou [krávou] navíc, jak výše počítáno, připisujeme, a [potom] tedy nemá mít více než 28 zl [?], takže má ještě 149 zl 24 kr 1 d [doplatit]: proto má tato vnučka její dceři Marii Kateřině Kristinové oněch 149 zl 24 kr 1 d k nastolení rovnosti vyplatit.
Dále —

[Strana 2, pravý sloupec — pokračování a závěrečná doložka, velmi špatně čitelné; jen zlomkovitě rozluštitelné:]
[Za sedmé?] . . . bod ve Slavkově . . . [dlužný zbytek?] . . . Johann M[üller?] . . . [?] . . . my dle . . . [Riegler] z [domu?] . . . [Aglein] . . . / . . . jsou každý [z] . . . [knížecí…] . . . jest; aby ten . . . odkaz [zachován] . . . / . . . [pře]žívající dceři Marii [Kateřině] . . . [vnučce] Kateřině Fränzové . . . [zcela stejně] . . . a druhá . . . majetek . . . slavkovské Kristinové . . . [její] poslední vůli . . . / . . . dále . . . k publikaci . . . pro [náležité] . . . [to] je . . . [sepsáno]. Tak [k] . . .

[Strana 3 — hřbetní nápis / dorzální poznámka:]
Testamentum nuncupativum paní [Eleny/Anny] Anny Fränzové.
1783.
(červená pečeť)

Pozn.: Pravý sloupec strany 2 a hřbetní doložka jsou na skenech jen zčásti čitelné; nejistá čtení jsou označena [?]. Peněžní částky: zl = zlatý (Gulden), kr = krejcar (Kreuzer), d = denár.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

TESTAMENTUM NUNCUPATIVUM (mündliches Testament) der Anna Regina Fränzin, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 3. Dezember 1783.

[Seite 1]
Es finden unterschriebene, von der alldaigen verwittibten Bürgerin Anna Regina Fränzin zu Einnehmung ihres mündlichen letzten Willens erbettene Zeugen, [sich hierdurch] männiglich bezeugen hiemit, daß [uns] eingangs besagte Fränzin, [obschon] wir wohl bettlägerig, jedoch bey ihrer richtigen und gesunden Vernunft, heut den 3 Xbr [December] 1783 nachmittag nach 12 Uhr ihren letzten mündlichen Willen, wie es nach ihrem Ableben mit ihrem Vermögen gehalten werden solle, in folgenden [nächsten] Sätzen, und zwar:

Erstlichen empfiehlet sie ihre Seele ihrem Gott, [Schöpfer] und [Seligmacher], dann der übrigen benedeyten, von der höchsten unbefleckten Jungfräulichen: Mutter Gottes Maria und allen Heiligen; den Leib aber zu der Erden, zu dessen [christlicher] Beerdigung, überlässet.

Zweytens verschaffet sie 30 f. auf [heilige]: Mutter Gottes [Kirche/Messen] bey sich [zu Hause], und ihrem [Herrn] Ehemann Johann Adam Fränz zu lesen, à 30 x mehrere aufzuführen solle:
Tit: H: Dechant allhier . . . . . . . . 8 f
H: P: Leopold Schindler . . . . . . . 5
H: P: [Ublscheid], H: P: [Herbert] u. H: P: [Hofmeir], jeder à 4 f . . . . . . . 12
H: P: Jacob [Ragucius] . . . . . . . . 5
Summa 30 f

Drittens vermacht sie zu Schlaggenwald ihrer Tochter Maria Katharina, geborenen Fränzin, verehlichten [Kristin/Verschlichten?] —

[Seite 2, linke Spalte:]
[Viertens] reichet sie die bisher ihr testierten geschehenen Güter und künftige [Pflege] und Wartung, und in ihrer Krankheit, dann durch [vieljährige] [zugebrachte/verwiesene] Geld als [ein] Prälegat . . . 4[?] f.
[Ferner] prälegiert sie auch ihrer Herr Enkelin Susanna Fräulin für die geleistete Wartung . . . 30.
Fünftens vermacht sie dem [hiesigen/Prager] armen Häusl . . . 3.
Sechstens ist der Schlaggenwald[er] Wille, daß ihre Tochter Maria Katharina, geborner Fränzin, verehlichte [Kristin], von [ihrem?] [Bräutigam?] auf den [Hanna/Namen] gegeben, [hi]erauf an Gabriel [Stalder?] darinnen um den [Werth] [von] 152 f 30 x; das andere [Jugend?]-Geld hingegen gegen die Distrikt auch um den Werth 152 f 30 x, ihre [Enkelin] Susanna Fräulin [übertragen/nachtragen] solle; jedoch [soll] sie, Susanna Fräulin, dem Enkel [Kind] Katharina [Aglein/Egerin] ihren Antheil mit 76 f 15 x [besser] heraus zu zahlen hat.
Alldieweilen aber ihre abgelebte Tochter Veronica Fräulin mit ihren 2 [Töchtern] und uns[eren] zwei Enkelin an [Häusl] [im] andern Theil, [besser] [gebaut], und Mobilien, wir dieselbe mit ihrer Enkelin die [Verschreibung] geschehen, bereits 430 f 24 x 1 d bei lebter Zeit noch ihrem eigenen freien [Gutbefinden] [verwiesen]: dagegen der Schlaggenwald[er] Tochter Maria Katharina Kristin an [Haus] und [Feld], dann an [besserem Gut], samt einer [Kuh] oben, wir obgezählt verschreiben, und [nachhero] dann mögen nicht mehr als 28 f [Rosolib?] [gehabt], [so] zu noch 149 f 24 x 1 d zu [nachtragen] hat: als solle sie [die] Enkelin ihrer Tochter Maria Katharina Kristin solche 149 f 24 x 1 d zu Herstellung der Gleichheit heraus zahlen.
Hiernächst —

[Seite 2, rechte Spalte — Fortsetzung und Schlußdoklausel, sehr schlecht lesbar; nur bruchstückhaft entzifferbar:]
[Siebentens?] . . . Satz zu Schlaggenwald . . . den [schuldigen Rest?] . . . der Johann M[üller?] . . . [Kron?] . . . wir vermög . . . [Riegler] aus [Haus?] . . . [Aglein] . . . / . . . sind jeder [von?] die [hochfürstlich…] . . . ist; als das . . . Vermächtnis [gehalten] . . . / . . . [über]lebenden Tochter Maria [Katharina] . . . [Enkelin] Katharina Fräulin . . . in [ganz gleiche] . . . und die andere . . . vermögen . . . Schlaggenwald[er] Kristin . . . [ihren] letzten Willen . . . / . . . den weiteren . . . zur Publication . . . für die dahin [gehörig] . . . [dessen] ist . . . [gestellt]. So [zu] . . .

[Seite 3 — Rückenaufschrift / Dorsalvermerk:]
Testamentum nuncupativum der [Frau] [Elena/Anna] Anna Fränzin.
1783.
(rotes Siegel)

Zobrazit originál na Porta fontium →