Das Jahr 1775 in der Chronik

Die Abschriften und Übersetzungen historischer Dokumente wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen alter Handschrift enthalten. Der Originalwortlaut ist beim Eintrag meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift" verfügbar, gegebenenfalls direkt bei der angegebenen Quelle; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.

1775
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Zrušení Hüberského hlavního dolu

Stránka stručně popisuje osud Hüberského hlavního dolu: roku 1775 jej císařsko-královský erár zrušil, poté byl propůjčován dalším těžařům, kteří však nad Pluhovou štolou do roku 1801 vytěžili jen několik odštěpů.

Roku 1775 byl Hüberský hlavní důl ze strany c. k. eráru zrušen. Poté byl propůjčen několika dalším zasloužilým těžařům, kteří nad Pluhovou štolou vytěžili jen několik odštěpů, a to až do roku 1801.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Roku 1775 byl Hüberský hlavní důl ze strany c. k. eráru zrušen. Poté byl propůjčen několika jiným zasloužilým těžařům, kteří nad Pluhovou štolou vytěžili jen několik odštěpů až do roku 1801.

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 2336

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova udělují Jiřímu Adamovi Kempfovi z Hájů výhost do Horního Slavkova.

Datace: 01.06.1775

Propouštěcí (svobodný) list královského horního města Slavkova z 1. června 1775, kterým městská rada zprostila poddanství jistého Groše Adama Rumpfa (jméno nejisté) ze vsi patrně zvané Rabuš-Grün a dovolila mu usadit se svobodně ve Slavkově. Listina zaručuje, že si na jeho svobodu nikdy nebude činit nárok ani město, ani jeho nástupci, a je stvrzena přitištěnou papírovou pečetí s městským znakem.

My, purkmistr, rychtář a rada královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), tímto stvrzujeme a prohlašujeme, že jsme poddaného obecního města, jménem patrně Groš Adam Rumpf[?], pocházejícího ze vsi, která patrně náležela k panství …grünwald a jmenovala se snad Rabuš-Grün[?], na jeho poníženou prosbu propustili z poddanství, jímž byl dosud vázán ke kostelu a k obecnímu městu.

Tímto ho ze zmíněného poddanství zprošťujeme a prohlašujeme ho za svobodného. Smí se nyní svobodně usadit ve Slavkově, a jak my, tak ani naši budoucí nástupci nebudeme moci ani chtít na jeho svobodu činit sebemenší nárok nebo námitku.

Pro větší potvrzení jsme tento propouštěcí (rozlučný) list opatřili radní úpravou a nechali jsme na něj přitisknout městskou pečeť.

Stalo se v královském horním městě Slavkově dne 1. června [1]775.

Purkmistr, rychtář a rada tamní.

(Ve spodní části listu je přitištěna papírová pečeť města s městským znakem.)

Poznámka: Jde o jednostránkový propouštěcí (svobodný) list, kterým se poddaný zprošťoval závazků vůči vrchnosti a mohl se svobodně usadit v jiném městě. Pravý okraj původní listiny je fyzicky oříznutý, proto se konce některých řádků nedochovaly, a klíčová jména (příjemce i jeho rodné vsi) jsou kvůli poškození a ozdobnému písmu nejistá.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

PŘEKLAD (jeden list, rok 1775; pravý okraj skenu je uříznut – chybějící konce řádků [—], nejistá čtení [?]):

My, purkmistr, rychtář a rada královského horního města Slavkova (Schlaggenwald – Horní Slavkov), tímto stvrzujeme a vyznáváme, že jeho [nositele tohoto listu], poddaného obecního města, Groše Adama Rumpfa[?], z jiné [—], k [panství] …grünwald náležející vsi Rabuš-Grün[?], na jeho poníženou prosbu [z] poddanství, jímž byl dosud vázán ke kostelu a k obecnímu městu, tímto propouštíme a zprošťujeme, a prohlašujeme jej za svobodného [—], [prohlašujíce], že se smí svobodně usadit ve Slavkově [a že se] tudíž my ani jiní naši nástupci nebudeme moci a chtít činit na této jeho [svobodě —] ani nejmenší nárok či námitku.

K většímu potvrzení jsme tento propouštěcí (rozlučný) list nechali v [—] jeho radní úpravě a [tímto?] ozdobili, a rozhodli jsme přitisknout městskou pečeť. Tak se stalo v královském horním městě Slavkově dne 1. června [1]775.

Purkmistr, rychtář [a]
rada [tamní]

(Ve spodní části listu přitištěná papírová pečeť města s městským znakem.)

Poznámka paleografa: Dokument je jednostránkový propouštěcí/usazovací list (Abschieds-/Freibrief) města Horního Slavkova; všech šest „stran“ ve složce jsou bajt po bajtu totožné duplikáty téhož listu. Neobsahuje žádné peněžní částky ani splátkový rejstřík. Pravý okraj skenu je fyzicky oříznut, proto konce řádků nelze přečíst (označeno [—]); klíčová jména jsou nejistá kvůli tahové výzdobě a oříznutí (příjemce Groš Adam Rumpf[?], ves Rabuš-Grün[?] u [—]grünwald).

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

TRANSKRIPCE (jeden list, kurent, 1775; pravý okraj skenu je uříznut, chybějící konce řádků označeny [—]; nejistá čtení [?]):

Wir Bürgermeister, Richter und Rath der König[l.] Berg-
Stadt Schlaggenwald urkunden und bekennen hiermit, daß wir deßen [—]
gemeiner Stadt Unterthan Groß Adam Rumpf[?], auß dem andern u[ns —]
grünwald gehörigen Dorff Rabuß-Grün[?], auf deren unterthänigst[e] Bitte[n], [aus der —]
Unterthänigkeit, mit welcher er Kirch und gemeiner Stadt bißher[o]
gewesen, hiermit entbinden und loß zählen, dann ihm frey nun[mehr] ge[—]
[frey]gesprochen[?] declariren, daß er frey zu Schlaggenwald sich niederlassen
[könne], und somit Wir und andere Nachkommende an dieser sein[er Freyheit —]
nicht das Mindeste an- oder Zuspruch machen können und wollen. Zu
mehrer Bestättigung haben Wir gegenwärtigen Abschied[s]brief in [—]
seiner Raths-Fertigung und [hiebey?] gezieret, den Stadt-Insigill wo[llen]
aufstellen laßen. So geschehen K[önigl.] Berg-Stadt Schlaggenwald den 1[.ten]
Junÿ [1]775.
Bürger Meister, Rich[ter und]
Rath a[llda]

(Přitištěná papírová pečeť města s městským znakem uprostřed spodní části listu.)

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 2337

Magistrát a obec města Horního Slavkova uzavírají s Janem Václavem Schunkem, kamenickým mistrem ve Vřesové, smlouvu o obložení kašny ležící nad radnicí na náměstí v Horním Slavkově, které zhotoví společně se zednickými mistry Kryštofem Philippem a Ondřejem Schmallerem a kovářským mistrem Sebastiánem Seiplem.

Datace: 17.06.1775

Smlouva z 17. června 1775 mezi slavkovským magistrátem a kamenickým mistrem o opravě kamenné kašnové nádrže (Röhrkasten) u radnice na náměstí, která přestala držet vodu. Dokument stanovuje mzdu kamenického i zednického mistra, náklady na materiál a odměnu kováři Sebastianu Kriplovi za nové skoby, a je opatřen podpisy členů magistrátu i řemeslníků.

Röhrkasten (kašnová nádrž) na náměstí

Kamenická smlouva o kašnové nádrži u radnice, dané dne 17. června 1775.

Dne 17. června 1775 se slovutný magistrát a ctihodná obec královského horního města Slavkova (Schlaggenwald) na jedné straně dohodly s kamenickým mistrem [jméno v předloze neuvedeno] na straně druhé a uzavřely spolu následující smlouvu.

Za prvé magistrát a obec najaly kamenického mistra [patrně Tischler?], aby opravil zdejší kamennou kašnovou nádrž u radnice na náměstí, která už nedržela vodu a byla patrně sešlá, a uvedl ji do řádného, vodotěsného stavu. Měl tak zhotovit skutečně trvanlivé dílo. Mistr se zavázal, že se dá do práce co nejdříve, kašnovou nádrž postaví v obvyklé době, při práci si vypomůže schopným tovaryšem a že jeho dílo vydrží a bude trvanlivé.

Za to se magistrát spolu s obcí zavázaly vyplácet mistrovi ročně jako obvykle 45 zlatých, splatných ze zdejší městské komory, a dále mu poskytnout jakési volné přispění (přesný význam v předloze nejistý). Potřebný materiál – lomový kámen, patrně vodu, cihly, snad plech, střešní krytinu a další nezbytnosti – měla komora hradit zvlášť.

Pokud jde o zednickou a řezačskou (případně otesávací) práci, měl zednický mistr dostat podle obvyklé denní sazby 21 zlatých, tedy tuto částku za postavení díla. Kovářský mistr Sebastian Kripl měl dostat za každou novou skobu, kterou přidělal k přiloženým starým skobám, 9 krejcarů za celý kus ukovaný vcelku a 12 krejcarů za poloviční kus.

Obě strany se zavázaly, že dílo bude řádně provedeno, jak si na svém místě slavnostně přislíbily. Na potvrzení toho smlouvu vlastnoručně podepsaly.

Jednáno ve Slavkově dne jak výše.

Podpisy – levý sloupec:
- Johann Anton Ohl [?], tehdejší radní purkmistr
- Johann Simon Laotz [?]
- Johan Anton Steinmüller [?]
- Johann Georg Schuhes [?] / Schubert [?]
- Johann [Georg König?] (přeškrtnuto)
- Johann Georg Mahler [?] / Martzer [?]
- Augustin Anton Schweigroß [?] (přeškrtnuto)
- Johann Joseph Freyd… [?] (přeškrtnuto)
- Johannes Ludwig Hofmann
- Johann Blasius Burckhardt [?]

Podpisy – pravý sloupec:
- Johann Wentzl Thün [?], výše zmíněný přísežný kamenický mistr
- Christoph Schölz a Andreas Schmaller, oba zednickými mistry

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Nadpis vpravo nahoře:] Vodní/kašnová nádrž (Röhrkasten) na náměstí.
[Titul na obálce:] Kamenická smlouva. — Smlouva o kašnové nádrži u radnice, dané dne 17. června 1775.

Dne 17. června 1775 bylo mezi slovutným magistrátem a ctihodnou obcí královského horního města Slavkova (Schlaggenwald) na jedné straně a kamenickým mistrem [jméno neuvedeno] na straně druhé podle uzavřené smlouvy dohodnuto a usneseno takto:

Za prvé. Slovutný magistrát a ctihodná obec zde najímá kamenického mistra [jméno, snad Tischler?], aby zdejší kamennou kašnovou nádrž (Röhrkasten), nacházející se u radnice na náměstí, která již nedrží vodu a je [sešlá?], uvedl do řádného a vodotěsného stavu, a tudíž aby zhotovil skutečně trvanlivější dílo. K tomu se týž tímto způsobem zavazuje, že co možná nejdříve práci započne, kašnovou nádrž během [běžné?] doby postaví, při této práci si vypomůže schopným tovaryšem, a že jeho dílo bude trvanlivé a vydrží. Naproti tomu se slovutný magistrát spolu s ctihodnou obcí zavazuje tomuto mistrovi ročně jako obvykle vyplácet 45 zlatých (fl.), dále mu poskytnout [volné přispění?], splatné ze zdejší městské komory (kámerey); naopak potřebný materiál, jako lomový kámen, [vodu?], cihly, [plech?], střešní [krytinu?], [ostří/nářadí?] a jiné nezbytnosti, hradit zvlášť z komory. Pokud jde o zednickou a [řezačskou/tesařskou?] práci či [otesávání?], má zednický mistr podle obvyklé denní [sazby?] dostat 21 zlatých, tedy za postavení díla oněch 21 zlatých; naproti tomu kovářský mistr Sebastian Kripl má za každou novou skobu (Klammer), kterou přidělá k přiloženým starým skobám, u nichž se to nachází, za celý kus vcelku ukovaný 9 [krejcarů], a za poloviční kus ukovaný 12 krejcarů (xr).

Podle [ujednání], jak bylo takto smluveno, má být zhotoveno řádné dílo, jak k tomu obě strany na svém místě slavnostně přislíbily. Na potvrzení toho následuje vlastnoruční podpis smluvních stran. Jednáno ve Slavkově, dne jak výše.

[Podpisy, levý sloupec:]
Johann Anton Ohl[?], t. č. radní purkmistr
Johann Simon Laotz[?]
Johan Anton Steinmüller[?]
Johann Georg Schuhes[?] / Schubert[?]
Johann [Georg König?] [přeškrtnuto]
Johann Georg Mahler[?] / Martzer[?]
Augustin Anton Schweigroß[?] [přeškrtnuto]
Johann Joseph Freyd…[?] [přeškrtnuto]
Johannes Ludwig Hofmann
Johann Blasius Burckhardt[?]

[Pravý sloupec:]
Johann Wentzl Thün[?], jakožto výše zmíněný přísežný kamenický mistr
Christoph Schölz a Andreas Schmaller, oba zednickými mistry

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Rubrik oben rechts:] Röhrkasten am Markt.
[Umschlagtitel:] Steinmetz-Contract. — Contract über den Röhrkasten über [dem] Rathhaus, de dato 17. Juny 1775.

De dato den 17=ten Juny 1775 ist zwischen einem Löbl. Magistrat und Ehrsamber Gemeinde der k[öniglichen] Bergstadt Schlaggenwald an einem, dann dem Steinmetzmeister [N. N.] auf dießer Seit, an anderen Theil, nach errichtem Contract abgeredt und beschloßen worden, alß:

1mo. Contrahiert ein Löbl. Magistrat und Ehrsambe Gemeinde allhier den Steinmetzmeister [N. N. Tischler?], den allhiesigen übers[?] den Rathaus auf dem Markt befindlichen, nicht mehr Wasser haltenden und [baufälligen?] steinernen Röhr-Kasten in tauglichen und Wasser haltenden Stand herzustellen, mithin authentisch mehr eine dauerhafte Herstellung zu machen; wie dann derselbe aus solcher Arth der Herstellung sich verbindet, daß der so viel möglich den Anfang zu machen, und den Röhrkasten inhalt vahrender[?] Stund zu setzen, in solcher Arbeit mit tüglichem Gesellen zu fördern, mithin seine Arbeit haltbar zu [seyn] und zu dauern zu [leisten] [habe]. Dargegen ver-obligiert sich der Löbl. Magistrat sambt Ehrsame Gemeinde ihnen Meister jährlich wie gewöhnlich 45 fl., dann frey Beyställer[?] auf hiesiger Stadt-Kämerey abzureichen; im Gegentheil aber die nöthige Materialien alß Bruch, Waß[?], Ziegeln, [Blech?], Dach[?], Schwerth[?] und andere Erforderliches extra auf der Kämerey bezahlen zu laßen. Was aber die Maurer- und Schneidarbeit oder [Behauen?] betrift, da sollen dem Maurer-Meister tög[lich?] gewöhnl. gemäß machen 21 fl., so eben die [Arbeit] gestellet geschehen mit 21 fl.; dargegen dem Schmied-Meister Sebastian Kripl für jeden neuen Klammer, so er für die beygegebnen alten Klammer darein [macht], bey solch befindlich, für ganz Stück zusammen zu geschmiedet 9 [xr], dann für ½ halb geschmiedet 12 xr bezahlt werden.

In der [Zutrag], wie also Contrahirt worden, ein tüchtige Arbeit herzustellen, wie desfalls die Herablichkeit[?] ihres Orts feyerlich angelobt worden. Zu deßen Bestättigung ist dann Contrahenten allseitigen [Fertigung]. Actum Schlaggenwald, die ut supra.

[Unterschriften, linke Spalte:]
Johann Anton Ohl[?], p. t. Rathsbürgermeister
Johann Simon Laotz[?]
Johan Anton Steinmüller[?]
Johann Georg Schuhes[?] / Schubert[?]
Johann [Georg König?] [ausgestrichen]
Johann Georg Mahler[?] / Martzer[?]
Augustin Anton Schweigroß[?] [ausgestrichen]
Johann Joseph Freyd...[?] [ausgestrichen]
Johannes Ludwig Hofmann
Johann Blasius Burckhardt[?]

[Rechte Spalte:]
Johann Wentzl Thün[?], als vor gedachter geschworner Steinmetz-Meister
Christoph Schölz et Andreas Schmaller de[r] die Maurer-Meister

Zobrazit originál na Porta fontium →