The year 1772 in the chronicle

Transcriptions and translations of historical documents were produced with the help of artificial intelligence and may contain errors in reading old handwriting. The original wording is usually available with each entry in the expandable section "original transcription", or directly at the listed source; if you come across an inaccuracy, we would be grateful for a note.

1772
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) source →
Crop from the chronicle original

Výmalba špitálního kostela

Stránka popisuje vymalování špitálního kostela sv. Anny v roce 1772 freskovým malířem a purkmistrem Eliasem Dollhopfem, což dokládá dochovaný nápis nad kůrem s uvedením tehdejšího představeného Joh. Steinmutha.

Roku 1772 vymaloval pan Elias Dollhopf, zdejší freskový malíř a purkmistr, špitální kostel sv. Anny. Dokládá to nápis nad kůrem: „Když byl představeným pan Joh. Steinmuth, dal toto ke cti Boží vymalovat. Elias Dollhopf pinxit 1772."

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Roku 1772 vymaloval pan Elias Dollhopf, zdejší freskový malíř a purkmistr, špitální kostel sv. Anny. Dokládá to nápis nad kůrem: „Když byl představeným pan Joh. Steinmuth, dal toto ke cti Boží vymalovat. Elias Dollhopf pinxit 1772."

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2306

Jan Jiří Roßmeißl a Jan Kryštof Roßmeißl potvrzují, že si vypůjčili z Mayßovské fundace kostela svaté Anny v Horním Slavkově 100 zlatých rýnských.

Datace: 11.01.1772

Dlužní úpis z ledna 1772, kterým se koželužští mistři Jan Jiří a Jan Kryštof Rosenzweigovi zavazují splácet 100 zlatých vypůjčených z magistrátních nadačních peněz, zajištěných hypotékou na jejich poli u kapličky sv. Josefa. Zápis byl do městské knihy dluhů vtělen až v říjnu 1773.

Dlužní úpis (obligace), Horní Slavkov, leden 1772

My, níže podepsaní dlužníci, tímto potvrzujeme, že nám byla s předchozím a vrchnostenským schválením z magistrátních nadačních peněz – patřících ctihodné nadaci [...] ležící v okrsku [Nortenrisch?] – vyplacena obnovením (per novationem) jistina ve výši 100 zlatých, slovy jedno sto zlatých.

Tento dluh tímto uznáváme a zavazujeme se:

- onu jistinu každoročně úročit čtyřmi procenty,
- po naší odvolatelné výpovědi ji dále vést[?],
- a po půlročním vypovězení ji věřiteli opět vyplatit.

K lepšímu zajištění zmíněné ctihodné nadace zapisujeme jako reálnou a zvláštní hypotéku své movité pole u kapličky svatého Josefa, ležící mezi pozemkem Jana Grosse [...] a jedním [říšským?] pozemkem. Zavazujeme se, že kdyby došlo k prodlení s placením jistiny nebo úroku, jsme my i tato hypotéka podle znění královské deklarace k novele povinni strpět reálnou exekuci. Zříkáme se proto všech právních výhod, výsad a moratorií a jsme povinni [je podpořit?]. Na základě toho může být tato obligace se svolením ctihodného magistrátu vtělena zde do městské knihy obligací.

Na potvrzení toho je listina podepsána a dobrovolně opatřena přitištěnými pečetěmi. Horní Slavkov, dne [..] ledna 1772.

Pečeť: Johann Georg Rosenzweig jako dlužník
Pečeť: Johann Christoph Rosenzweig jako dlužník

Vklad do knihy

Podle nařízení[?] magistrátu byl úpis vtělen do zdejší městské knihy dluhů, folio 410, dne 29. října [17]73.

Rubová strana (dorzální poznámka)

Obligace č. 8 Jana Jiřího a Kryštofa Rosenzweigových, měšťanských mistrů koželuhů (Rothgerber), na jistinu 100 zlatých, která jim byla z magistrátních nadačních peněz obnovením (per novationem) vyplacena do rukou.

Vtěleno: kniha obligací, folio 410.
I. [Lerend?], folio 141.

Na rubu je ještě letmá tužková poznámka, dnes už těžko čitelná: mzda 36 za [...] 50 zl / [...] – 50 zl / mzda 24 [...].

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

DLUŽNÍ ÚPIS (obligace), Horní Slavkov (Schlaggenwald), leden 1772.

[Hlavní text, s. 1–2:]
My níže podepsaní dlužníci tímto vyznáváme, že nám bylo s předchozím a vrchnostenským schválením (ratifikací) z magistrátních nadačních peněz při ctihodné [nadaci] [...] ležící v okrsku [Nortenrisch?] složeno do rukou obnovením (per novationem) jistina ve výši 100 zl., slovy jedno sto zlatých. Poněvadž tedy tento dluh uznáváme, zavazujeme se onu jistinu každoročně úročit 4 procenty, dále ji po naší odvolatelné [výpovědi] dále vést[?] a po půlročním vypovězení opět [věřiteli] vyplatit; a rovněž k lepšímu zajištění zmíněné ctihodné nadace tímto zapisujeme jako reálnou a zvláštní hypotéku [naše] movité pole u kaple sv. Josefa, ležící mezi Janem Grossem [...] a jedním [říšským?] pozemkem, a to tak, že kdyby se s platbou jistiny nebo úroku otálelo, chceme a máme my i tato hypotéka podle obsahu královské deklarace k novele strpět reálnou exekuci; zříkáme se proto všech právních dobrodiní, výsad a moratorií, a jsme povinni [je podpořit?], načež tato obligace se svolením ctihodného magistrátu může být zde v městské knize obligací [vtělena].

Na potvrzení toho je [tímto] podepsáno a dobrovolně přitištěnými pečetěmi [stvrzeno]. Horní Slavkov dne [..] ledna 1772.

[pečeť] Johann Georg Rosenzweig jako dlužník
[pečeť] Johann Christoph Rosenzweig jako dlužník

[Vklad do knihy:]
Podle nařízení[?] magistrátu vtěleno do zdejší městské knihy dluhů, fol. 410, dne 29. října [1]773.

[Rubová strana / dorzální poznámka, s. 3:]
Obligace č. 8
Jana Jiřího a Kryštofa Rosenzweigových, měšťanských mistrů koželuhů (Rothgerber), na jistinu 100 zl., která jim byla z magistrátních nadačních peněz obnovením (per novationem) složena do rukou.
Vtěleno: kniha obligací, fol. 410.
I. [Lerend?] fol. 141.

[Tužková poznámka na rubu, letmá:]
[...] mzda 36 za [...] 50 zl / [...] — 50 zl / mzda 24 [...]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

OBLIGATION (Schuldschein), Schlaggenwald, Januar 1772.

[Hauptteil, S. 1–2:]
Wir Ends unterschriebene Schuldnere bekennen hiermit, daß uns mit Vor- und obrigkeitl[icher] ratification von denen Magistrischen Fundations-geldern bei hochlöbl[icher] [...] des Bezirks [Nortenrisch?] gelegen[?] ein Capital zu 100 fl, sagen Ein Hundert Gulden, per novationem in Handen gelegt worden; als nun wir dieß zu dieser Schuld bekennen und sothanes Capital alljährl[ich] à 4 pro Cento zu verinteressiren, dann dasselbe nach unserer geschehenen wiederrufflichen fortzuschreiben[?], halbjähriger Aufkündigung [an]widerum den durchmig[?] [...] zu bezahlen; als auch zu besserer Versicherung der löbl[ichen] Fundation derselben zu einer real und special hypothec [unser] bewegl[iches] Feld bei der S[ankt] Joseph Capellen, zwischen Johann Groß [...] und einer [Reichs?]-clainung gelegen, hiermit verschreiben, daß, falls mit Bezahlung des Capitals oder interesse gesäumt werden solte, wir und die hypothec nach Inhalt der Königl[ichen] Novell-Deklarat[ion] die real execution zu dulten wollen und sollen, renunciren daher allen Rechtswohlthaten, privilegien und moratorien, und seind zu förden[?], worauf gegenwärtige Obligation mit bewilligung [des] Löbl[ichen] Magistrats in der hiesigen Stad[t] Obligations-buch mit [einverleibt?] werden künn[e].

Zu dessen bestättigung ist [durch] deren höch[...] unterschrieben und [freiwillig durch]drückliche [Pettschaften?]. Schlaggenwald d[en] [..] Jan[uar] 1772.

[Siegel] Johann Georg Rosenzweig alß Schuldner
[Siegel] Johann Christoph Rosenzweig alß Schuldner

[Ingrossierungsvermerk:]
Ad mente Judy[?] Magistratu ingrossirt in hiesige[s] [Stadt-]Schuld-Buch Fol. 410, den 29 Octobr[is] [1]773.

[Rückseite / Dorsalvermerk, S. 3:]
Obligation N: 8
des Johann Georg und Christoph Rosenzweig, bürgl[iche] Rothgerbermeister, über ein ihnen von Mag[i]strischen Fundations-geldern per novationem in Handen gelegtes Capital p[er] 100 fl.
Ingross[irt]: lib[er] obligat[ionum] Fol. 410.
I.te [Lerend?] Fol: 141.

[Bleistift-Notiz auf der Rückseite, flüchtig:]
[...] Lohn 36 pro [...] 50 f / [...] — 50 f / Lohn 24 [...]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2307

Marie Magdaléna Jößlová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Blažeje Neidharta a Jana Ondřeje Trötschera poslední vůli.

Datace: 17.02.1772

Závěť Marie Magdaleny Zöllové z 27. února 1772, sepsaná ve jménu Nejsvětější Trojice a svěřená ochraně Panny Marie a svatých patronů. Zůstavitelka v ní rozděluje svůj majetek – dům se stodůlkou, pole, louky a další pozemky – mezi syna Johanna Michaela a šafáře Josefa Homamanna, a zároveň pamatuje na zádušní mše za sebe i za zesnulého syna Josefa.

Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

S dobře uváženou dobrou vůlí a při zdravém rozumu sepisuji svou závěť, slavnostně vyhotovenou, [poroučím ji] Nejsvětější Trojici. Své vykoupení obracím k tvé nejsvětější přízni, své tělo chladné zemi a svou duši Panně Marii, Matce Boží, pod její ochranný plášť; svatému Josefovi, [...] Srdci Kristovu, svatému Janu Křtiteli a svatému Antonínu. Tito tři svatí patroni ať jsou mými svědky, a svatý archanděl Michael ať je mým průvodcem na cestě do věčné vlasti. — Pořizovatelka.

Rozpis majetku:

- Za prvé obytný dům spolu se stodůlkou, [...] a přilehlým kusem pole a domovní loukou — 3 zl 232 (?)
- nově přistavěné [stavení] — 25 (?)
- půl jitra (jednodenní výměry) pole, jež bylo prodáno nebožkou Rosinou Schmiedmüllerovou, má být rovněž přenecháno synovi, který [je] převzal — za 60 (?)
- to, co bylo prodáno nebožkou Kateřinou Pollmannovou, má být rovněž přenecháno jemu — za 10 (?)
- [...] na syna — za 12 (?)
- pole ležící rovněž u Cihelného dvora, [...] rozděleno [...]

Součet: 339.

Polní cesta [...] – můj šafář ode mne přebírá louku a má [ji] vyplatit — 15 (?); rovněž to [...] syn Michael, a [...] zůstává při domě.

Z toho jde srážka za to, co bylo šafáři na mě naúčtováno — srážka 15, a dále kvůli poli u Cihelny — 324 (?).

Celková částka Johanna Michaela tedy činí — 324 (?).

Druhá strana:

Josefu Homamannovi, mému šafáři, má připadnout ono jitrové pole, také to ležící při „Hueb", [které] drželi Antonín Würtschnitzer a Ondřej [...] — za 197 (?).

Dále kostelní poplatek — 8 (?).

Součet: 1[.]25 (?).

Kdyby můj syn zemřel a pole ležící rovněž u Cihelného dvora mělo přejít do cizích rukou, pak má být můj šafář jeho správcem (rentiérem).

Z této částky, kterou by Michael, můj šafář, musel vyplatit, ať slavnostně dbá o potvrzení a na mou památku ať jsou sloužené také svaté mše — 9 (?).

Za nebožtíka syna Josefa rovněž svaté mše — 6 (?).

A dokud mi Bůh dá život, budu z toho čerpat nutnou obživu a výživu. Když mi můj syn něco zaplatí, písemně mu to potvrdím.

Toto má být uznáno a přijato jako má poslední vůle. Jako byla započata ve jménu Nejsvětější Trojice, tak má být uzavřena ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, amen. Stalo se dne 27. února roku 1772.

Maria Magdalena Zöllin

Jako přizvaní svědci: Johann Blasius Neidhardt(?)/Rudthardt(?), Johannes Andreas Zröschner(?)/Fröschner(?)

Dorsální nadpis: Závěť ode mne, Marie Magdaleny Zöllové.
Archivní poznámka: Předloženo (presentováno) 21. února [17]72.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Záhlaví:] In [= Ve jménu]

Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

S dobře uváženou dobrou vůlí a při zdravém rozumu činím [sepisuji] svou závěť, slavnostně sepsanou. [...] Nejsvětější Trojici. Své vykoupení obracím k tvé nejsvětější [přízni/pětiráně?], své tělo chladné zemi, [svou duši] Panně Marii, Matce Boží, pod její ochranný plášť; svatému [Josefovi?], [...] Srdci Kristovu, svatému Janu Křtiteli, svatému Antonínu. Tito tři svatí patroni ať jsou mými svědky; [mým svědkem] svatý archanděl Michael ať je mým průvodcem [na cestě] do věčné vlasti. — Pořizovatelka.

[Rejstřík položek:]
1. Za prvé obytný dům spolu se stodůlkou, [...] a přilehlý kus pole, domovní louku — — — 3 [zl?] 232 [?]
2. nově přistavěné — — — — — — — 25 [?]
3. půl jitra (jednodenní výměry), jež bylo prodáno nebožkou Rosinou Schmiedmüllerovou, má být rovněž synovi, [který jsme] převzali, přenecháno — za 60 [?]
4. to, co bylo prodáno nebožkou Kateřinou [Pollmannovou?], má být rovněž jemu přenecháno — za 10 [?]
5. [...] na syna — — — — za 12 [?]
6. to pole ležící rovněž u Cihelného dvora, [...] rozděleno [...] — —
[Součet:] 339
[7?] Polní cesta [...] můj šafář [pastýř?] ode mne přebírá louku [...] vyplatit — 15 [?] rovněž to [...] syn Michael, a [...] zůstává při domě.
z toho srážka, co bylo šafáři na mě naúčtováno — srážka 15, kvůli tomu poli u Cihelny — — — 324 [?]
činí Johanna Michaela celková částka — — 324 [?]

[Strana 2:]
Josefu Homamannovi [...], mému šafáři, má připadnout ono jitrové pole, také ono při hubě (Hueb) ležící [...], [které] Antonín Würtschnitzer a Ondřej [...] [drželi] — — — za 197 [?]
jakož i kostelní [poplatek/stolec?] — — — 8 [?]
Součet 1[.]25 [?]

Kdyby měl můj syn svůj [vlastní] život položit [zemřít], a mělo by ono pole ležící rovněž u Cihelného dvora přijít do cizích rukou, pak má můj šafář být [rentiérem/správcem?] toho [...].

Z této částky, kterou by Michael, můj šafář, musel vyplatit, [aby mne?] slavnostně ohledně potvrzení [...], a na mou vůli [ať pamatuje] také svaté mše — — — 9 [?]
za nebožtíka [syna?] Josefa rovněž svaté mše — 6 [?]
a dokud mi Bůh dá život a budu potřebovat nutnou obživu a výživu.
Když mi můj syn něco zaplatí, písemně mu potvrdím (kvituji).

Toto má být uznáno a přijato jako má poslední vůle. Jako bylo započato ve jménu Nejsvětější Trojice, tak má být uzavřeno ve jménu Otce + Syna + i Ducha svatého, amen. Stalo se dne 27. února roku 1772.

Maria Magdalena Zöllin

jako přizvaný svědek: Johann Blasius [Neidhardt?/Rudthardt?]
Johannes Andreas [Zröschner?/Fröschner?]

[Dorsální nadpis:] Závěť ode mne, Marie Magdaleny Zöllové
[archivní poznámka, obráceně:] Předloženo (presentováno): 21. února 772

[Pozn.: Rukopis je velmi kurzívní a místy setřelý; slova označená [?] a peněžní jednotka (patrně zlatý/fl) jsou čtena s nejistotou. Strany p3_b1–b2 jsou prázdné, p3_b3–b5 obsahují pouze dorsální nadpis a archivní poznámku.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kopf:] Jn [= In Nomine]

In Nahmen der Allerheÿligsten Dreÿfaltigkeit, Gott Vatter, Sohn und Heÿligen Geist.

Mit wohlbedachten guten Willen und vorhandener Vernunfft [mache?] ich mein Testament, festlich verfaßet. [Nein? Mein?] Nemo [soll?] das [...] der Allerheÿligsten Dreÿfaltigkeit. In dem [thue ich?] meine Erlösung zu deiner allerheÿligsten [Gunst?/Fünft?] wenden, meinen Leichnamb der kühlen Erden, [meine Seele?] der Jungfrauen Maria, Mutter Gottes, unter ihren Schutzmantel; den heÿligen [Joseph?], [...] hertzen Christi, den heÿligen Johanni dem Tauffer, den heÿligen Antoni. Diese dreÿ heÿlige Patron wollen mein[e] Zeugen [sein]; [mein Zeuge?] der heÿlige Ertz-Engel Michael soll mein Weegführer in das ewige Vatterland zu wegen [bringen]. — Verfaßer.

[Rejstřík položek:]
j. Erstens das Wohnhaus sambt den Städle, Zinns der [Ziegl?] [...] gelegenen Stückl Feld, den Haus-Wieß — — — 3 [fl?] 232 [?]
2. das neu angebaute — — — — — — — 25 [?]
3. ein halber Tagwerch, von der seeligen Rosina Schmiedmüllerin verkaufft ist worden, soll auch der Sohn, [wir uns?] angetreten haben, werde überlaßen — zu 60 [?]
4. was von der seeligen Catharina [Pollmannin?/Vollmannin?] verkaufft ist worden, auch ihm überlaßen worden — zu 10 [?]
5. die Mütz-Ruck auf den Sohn — — — — zu 12 [?]
6. das auch dem Ziegl-Hoff gelegene [Feld], [...] zertheilt [...] — —
[Summe:] 339
[7?] Feldweeg [...] mein Huttmann bezieht mich den Wieß [...] herauß zahlen — 15 [?] auch das [...] der Sohn Michael, und der [...] bleibt beim Hauß.
davon Abschlag, was dem Huttmann angesetzt mir worden — 15 Abschlag, wegen dem auch dem Ziegl-Feld — — — 324 [?]
macht des Johann Michael sein gantze Summe — — 324 [?]

[Strana 2:]
Den Joseph Homamann [...] meinen Huttmann soll das Tagwerch Feld, auch das Hueb gelegene [...], den [Anton?] Würtschnitzer, und Andres [...] [ver]blieben — — — zu 197 [?]
wie auch den Kirchen-[Standt?/Pfundt?] — — — 8 [?]
Summa 1 [.]25 [?]

Wann soll mein Sohn sein [eigen?] Leben laßen, und soll das auch dem Ziegl-Hoff gelegene Feld in fremde Händt kommen, so soll mein Huttmann des [...] [Renter?] sein.

Von dieser Summa, was der Michael, mein Hüttmann, müste herauß zahlen, mich festlich wegen Bestättigung zu [Boden?] werden, und meiner wollen [gedenken?] auch heÿlige Meßen — — — 9 [?]
der seeligen [Sohn?] Joseph auch heÿlige Meßen — 6 [?]
und so lang mir Gott das Leben geben thut, und soll zur nothwendigen Nahrungs-Unterhalt bedürffen.
Wann mir mein Sohn zahlet etwas, werde ihm schrifftlich quittiren.

Sichs soll dieses mein letzter Willsahr bekanndt angenommen werden. Wollen es angefangen ist in Nahmen der allerheÿligsten [Dreÿ]faltigkeit, soll es seinen Schluß haben in Nahmen des Vatters + Sohns + und Heÿligen Geistes, amen. Actum den 27. Feb: 1772 Jahr.

Maria Magdalena Zöllin

als betener Zeüg: Johann Blasius [Neidhardt?/Rudthardt?]
Johannes Andreas [Zröschner?/Fröschner?]

[Dorsalní nadpis:] Testament von mier Maria Magdalena Zöllin
[archivní poznámka, obráceně:] Präsent[iert]: 21. Feb: 772

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2308

Anna Marie Hopnerová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Jiřího Petschnera a Jana Josefa Brandla poslední vůli.

Datace: 30.03.1772

Testament Anny Marie Höznerové, dcery slavkovského měšťana, sepsaný 30. března 1772 na smrtelné posteli a vyhlášený na radnici 6. dubna 1772. Anna Marie odkazuje svůj skromný majetek bratru Jiřímu Adamu Höznerovi, který ji má za to poctivě pohřbít, a sestře Marianě (sestře Jana Jiřího Adama Höznera) odkazuje menší podíl dědictví jako poděkování za péči, kterou jí poskytovala.

Testament Anny Marie Höznerové, Slavkov (Schlaggenwald), 1772

Anna Marie Höznerová, dcera zdejšího měšťana, byla v době sepsání této listiny těžce nemocná. Přesto byla při plném rozumu a vědomí – z bezvědomí se opět probrala a s pomocí přítomných dokázala jasně vyjádřit svou poslední vůli. Ústně ji přednesla tak, aby byla přesně zaznamenána, a požádala, aby to, co následuje, bylo považováno za její řádné poslední pořízení, bez jakýchkoli dalších dodatků či změn.

Za prvé poroučí svou ubohou duši nejvýš dobrotivému Stvořiteli, který ji ze svého milosrdenství stvořil a jehož milosti doufá dojít. Své tělo pak odkazuje podle církevního řádu zemi – matce, z níž vzešla. Přeje si, aby nebyla pohřbena s okázalou pompou a hostinou, nýbrž prostě, podle zdejšího měšťanského způsobu a zvyklosti.

Pokud jde o ustanovení dědice, Anna Marie Höznerová odkazuje veškerý svůj nepatrný majetek a jmění svému bratru Jiřímu Adamu Höznerovi, kterého ustanovuje univerzálním dědicem. Podmínkou je, že ji nechá pohřbít s poctivými, řádnými náklady na pohřeb a zádušní obřady.

Sestře Jana Jiřího Adama Höznera, jménem Mariana, odkazuje menší část dědictví po sobě – a to proto, že o ni Mariana pilně a pečlivě pečovala.

Co pak zbývá z majetku – patrně kolem 40 zlatých – je vázáno u sládka (pivovarníka) a u dalších dlužníků. Tato zbývající částka má připadnout jejímu bratru Jiřímu Adamu Höznerovi.

Po vyslovení těchto ustanovení poděkovala přítomným svědkům a naléhavě je prosila, aby její poslední vůli ve všem potvrdili a dohlédli na její pevné dodržení – v případě potřeby i tak, že by potřebné náklady byly řádně zadrženy z dědictví.

Stalo se ve Slavkově dne 30. března roku 1772.

Pod listinou jsou podepsáni:
- Jan Jiří Hözner, jako pověřený (probatorní) svědek, s pečetí
- Jan Josef Brandtner, jako dožádaný svědek

Tento ústní (nuncupativní) testament byl veřejně vyhlášen za přítomnosti všech dotčených osob na slavkovské radnici dne 6. dubna 1772, a to purkmistrem, rychtářem a radou města.

Na rubu listiny je uvedeno: „Testament – poslední vůle Anny Marie Höznerové, zdejšího měšťana dcery.“

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Testament Anny Marie Höznerové, Slavkov (Schlaggenwald) 1772]

Poněvadž dnešního níže podepsaného [dne], a v uplynulém roce a dni, Anna Marie Höznerová, zdejšího měšťana dcera, ve své sice velmi těžké nemoci, avšak při pravém [rozumu a vědomí], k němuž se opět probrala, a jsouc též [jinými] k tomu [přivedena], jak skutečně [učinila], svou poslední vůli ústně takto vyjádřila, aby od ní bylo vyslechnuto, že tato — pokud toho zvláště potřebuje — následující jakožto poslední pořízení výslovnými slovy [zřídila], žádajíc [uspořádání] svého pozůstalého majetku a péči bez dalšího rozmnožování:

[Za prvé] jest ustanoveno, [poroučí] svou ubohou duši nejvýš dobrotivému [Stvořiteli], který ji ze své pravé milosrdenství stvořil, a v naději, že ji též na milost přijme; své tělo pak podle církevního [řádu], jakožto matce, z níž byla vzata, kvůli ní [žádá], aby tato [nikoli] s [pompou] při hostině, nýbrž podle měšťanského způsobu a zvyklosti zde mohla být pohřbena.

Item, a podle svého [každého] testamentu čili poslední vůle, jest ustanovení dědice takové, že totiž ona, Anna Marie Höznerová, volí svůj veškerý nepatrný majetek a jmění za svého univerzálního dědice Jiřího Adama Höznera (Georg Adam Hözner) jakožto svého [vlastního] bratra, avšak tak, aby ji dal s poctivými [zádušními] [náklady] pohřbít; a [sestra] Jana Jiřího Adama Höznera, jménem Mariana, má její nepatrné [dědictví] po ní obdržet, [ježto] byla od ní pilně opatrována. Co nyní zbývá, totiž [40 zl?], vězí u [sládka/pivovarníka] a jiných dlužníků, má pak [mému] bratru Jiřímu Adamu Höznerovi zůstati;

Po uzavření těchto ustanovení poslední vůle nám poděkovala a snažně prosila, aby tato její poslední vůle byla ve všem potvrzena, aby nad ní byla držena pevná ruka, i v případě nouze, aby to náležitě z [dědicových] ... nákladů bylo zadrženo. Tak se stalo

ve Slavkově dne 30. března roku 1772

[pečeť] Jan Jiří Hözner
jako pověřený svědek (probatore)
Jan Josef [Brandtner]
jako dožádaný svědek

Publikováno tento nuncupativní testament v přítomnosti těch, jichž se týče, na radnici slavkovské dne 6. dubna [1]772.
Purkmistr, rychtář a rada tamtéž

[Rubová strana / adresa:]
Testament
Poslední vůle Anny Marie Höznerové, zdejšího měšťana dcery

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Testament der Anna Maria Höznerin, Schlaggenwald 1772]

Demnach und heute [am] unterzeichneten [Tag], und in verwichenem Jahr und Tag, die Anna Maria Höznerin, allhiesiges Bürgers Kindt, in ihrer zwar sehr großen Kranckheit, jedoch bei rechter [Vernunft und Besinnung] nachgestanden, und zu sich [wieder gekommen], auch von [andern] dahin [gebracht/kommen], als wircklich gereicht [?], ihren letzten willen mündlich also anzugeben, [demselben] von ihr zu vernehmen, daß selbte, wo sie sonderlich zu nöthen [hat], folgende als ein letztwillige Disposition mit ausdrücklichen wor[t]en [errichtet], ihres Hinterlassens, und Sorge ohne fernere Vermehrung begehren[d]:

[Erstlich] Ist festgesetzt, [empfiehlt] sie ihr armes Seel [dem] grundgütigsten [Schöpfer], welcher sie aus seiner wahren Barmherzigkeit geschaffen, und in Hoffnung auch zu gnaden aufzunehmen werde; ihren leib aber [nach der] Kirchen[ordnung], als der Mutter, von der sie genommen worden ist, belanget aber [derer] wegen, damit selbte [nicht] zu [einer] bey Sättigung im Gepräng[e], sondern nach bürgerlichem art und gewohnheit allhier möchte begraben werden.

Item, und nach ihres [jeden] Testament oder letzten willens, die Einsetzung des Erben ist, als nemblichen erwehlt sie Anna Maria Höznerin ihr gäntzliches weniges Hab und Vermögen zu ihrem universal-Erben, den Georg Adam Hözner, als ihren [eigenen] Bruder, jedoch daß er sie mit denen ehrlichen [seligen] [Unkosten] begraben lassen [wolle]; und des Johann Georg Adam Hözner [Schwester], mit nahmen Mariana, solle ihr weniges [Erb] und von ihr haben, wei[len] sie von ihr fleißig gewartet worden ist. Was nun das übrige ist, als [40 fl?], stehet aus dem [Bräuer] und andere schuld[t] Leuthen, solle als [dann] [meinem] Bruder Georg Adam Hözner [ver]bleiben;

Nach beschluß[e] dieser letztwilligen puncten hat sie sich gegen uns bedanckt, und inständig gebetten, diesen ihrem letzten willen allenthalben zu bestätigen, feste Hand darüber zu halten, selbst in nothfall, da wo es gehörig aus des [Erben] ihm/inn[en] ... kosten einbehalten [ein]zu lassen. So geschehen

Schlaggenwaldt Ihm 30. Martii Ao 1772

[L.S.] Johann Georg Hözner
als Probatore Zeug
Johann Joseph [Brandtner]
als erbetner Zeug

Publicatum hoc testamentum nuncupativum in presentia eorum quorum interest in Curia Schlaggenwaldensi die 6 Aprilis [1]772.
Bürgermeister, Richter und Rath allda

[Rückseite / Dorsal:]
Testamentum
Letzter willen, der Anna Maria Höznerin, allhiesiges Bürgers Kindt

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2311

Anna Zuzana Prücknerová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Jiřího Marterera a Jana Jiřího Pöttiga poslední vůli.

Datace: 01.10.1772

Poslední vůle Anny Susanny Brücknerové ze Slavkova (Schlaggenwaldu) z 1. října 1772, sepsaná v nemoci, ale při zdravém rozumu. Odkazuje majetek – dům, pole, zahradu, lůžkoviny i peníze – svým dvěma svobodným dcerám a řeší splátky dluhů a odkazů. Listina byla veřejně vyhlášena na slavkovské radnici 9. října 1772.

H. M. D. G. [?] (zbožné vzývací zvolání, patrně náboženská formule)

Poněvadž jsem já po zralé úvaze a vzhledem k těžké nemoci, jíž jsem stižena, avšak ještě při zdravém rozumu, sepsala svou poslední vůli, odkazuji takto:

1. Po svém skonání odevzdávám svou ubohou duši Bohu Všemohoucímu, který ji stvořil, a své tělo chladné zemi.

2. Svým dvěma svobodným dcerám má být z pozůstalosti vyplaceno každé po devadesáti zlatých.

3. Pokud by tyto dvě dcery chtěly zůstat u rodičů „na chlebě" a svůj výdělek odevzdávat do domácnosti, mají mít přede všemi ostatními prospěch ze staré krávy (patrně jako zvláštní odměnu navíc).

4. Odkazuji dvoje lůžkoviny: jednu svrchní peřinu a jednu spodní peřinu, k tomu jeden polštář, který jim kdysi daroval pan strýc Kašpar; a dále ještě jeden kus lůžkoviny od jednoho dobrého přítele.

5. Pozemek o výměře jeden a čtvrt dne orby v místě zvaném [Döppel/Doggel] [Strauß], společně se čtvrtinovým podílem, má být přenechán dál – vázne na něm dluh 105 zlatých rýnských, patrně vůči kostelu.

6. Pozemek o výměře pět a půl dne orby u Hladového příkopu (Hungergraben) má za náležitou sumu peněz koupit (nebo prodat) jistý Georg (Jiří) – i na tomto pozemku vázne dluh.

7. Obytný dům má být přenechán za sto zlatých – třicet zlatých jako závdavek a k tomu ročně dalších deset zlatých.

8. Zahrada připadá do pozůstalostní podstaty; vázne na ní třicet zlatých ve prospěch mariánského těžařstva (hornického spolku).

9. Místo v kostele (lavice či stání) má být přenecháno za odpovídající peníze. Ostatní věci ať dcery užívají v pokoji a svornosti. Pokud jde o příbuzné, které po sobě na světě zanechává, svěřuje vše do dobré péče světské vrchnosti, aby jim byla poskytnuta pomoc a ochrana.

Sepsáno ve Slavkově (Schlaggenwaldu) dne 1. října roku 1772.

Svědci:
Johann Georg Thurner (nebo Werner), vyžádaný svědek.
Johann Georg Püttig (nebo Süttig), svědek.

Publikační doložka (strana 2):
Tento ústní testament (testamentum nuncupativum) byl vyhlášen za přítomnosti všech dotčených osob na slavkovské radnici dne 9. října 1772, a to purkmistrem, rychtářem a radou tamtéž.

Poznámka na rubu listiny (strana 3, u červené pečeti):
Testament [k vyrovnání].
Anna Susanna Brücknerová.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Záhlaví / vzývání, nahoře uprostřed, velmi zběžně:] „H. M. D. G." [?] (zbožný nábožný tah — pravděpodobně vzývání Boha)

Za prvé, poněvadž já, po zralé úvaze [a] [vzhledem] k [?] těžké nemoci, avšak ještě při zdravém rozumu, [činím] svou poslední vůli takto [odkazuji]:

1. Po svém skonání odkazuje svou ubohou duši Bohu Všemohoucímu, který ji stvořil, a tělo chladné zemi.

2. Svým dvěma svobodným dcerám z [přátelství?] má být vyplaceno každé po devadesáti zlatých.

3. Chtějí-li nyní tyto dvě dcery zůstat u rodičů [na] chlebě a svůj výdělek do domu [vkládat / odevzdávat], pak mají tyto dvě dcery [přede] všemi ostatními mít prospěch ze staré [krávy?].

4. Dvě lůžkoviny: 1 svrchní peřina, 1 spodní peřina, k tomu jeden polštář, který jim pan strýc Kašpar (Caspar) [taktéž] [?] daroval; item ještě jeden [kus?] lůžkoviny od jednoho dobrého přítele.

5. Pozemek o výměře 1¼ dne orby v [Döppel / Doggel] [Strauß] spolu se ¼ dílem má být [přenechán], na němž vázne 105 zl. [rýn.?] [kostelního?] dluhu.

6. Pozemek o výměře 5½ dne orby u [Hunger]grabenu (Hladového příkopu) má [Georg / Jiří] za náležitou sumu peněz moci [koupit / prodat], na němž rovněž vázne dluh.

7. [Obytný] dům má být [?] za sto zlatých přenechán, třicet zlatých jako závdavek a k tomu ročně deset zlatých.

8. Zahrada na [?] připadá do pozůstalostní podstaty (massa), na níž vázne třicet zlatých [ve prospěch] mariánského těžařstva (Gewerkschaft).

9. [Kostelní] místo (lavice/stání v kostele) má být přenecháno [prvnímu? / za] peníze; zbytek mají [užívat] v pokoji a svornosti, ohledně [?], které na světě zanechává, [poroučí] to vše světské vrchnosti v dobrém [?], aby jim [?] byla poskytnuta pomoc [ochrana].

[Datace, vlevo:] Slavkov (Schlaggenwald), dne 1. října roku 1772.

[Svědci, vpravo:]
Johann Georg [Thurner / Werner], vyžádaný svědek.
Johann Georg [Püttig / Süttig], svědek.

[Strana 2 — publikační doložka:]
Publikace tohoto ústního testamentu (testamentum nuncupativum) za přítomnosti těch, jichž se týká, na radnici slavkovské atd., 9. října [1]772.
Purkmistr, rychtář a rada tamtéž.

[Strana 3 — rubová strana / dorsální poznámka, u červené pečeti:]
Testament [?] [k vyrovnání / rovnému rozdělení?].
Anna Susanna Brücknerová (Brücknerin).

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kopf / Invocatio, oben mitte, sehr flüchtig:] "H. M. D. G." [?] (frommer Anrufungszug)

Grundt, weilen Ich [wider] gethaner reifer Zusehet [Zusicht] die [?] einer schwaren Krankheit, mit [je]doch bey gesundem Verstandt Ihren Letzten Willen alß [volgt] ver[m]acht [ver[h]embt]:

1. Nach Ihrem Ableben vermachet Sie Ihre arme Seel Gott dem Allmächtigen, der Sie geschaffen hat, undt dem Leib der kühlen Erden.

2. Den Ihrigen zwey ledigen Töchtern der [Freundschaft?] gündt sollen zu Empfang jede Neünzig Gulden.

3. Wüllen [wollen] nun diese zwey Töchter bey denen Eltern Brott und [das] Ihr verdienst in [das] Hauß [halten] eingewendt, so sollen diese zwey Töchter [vor] andere die alte [Kuh?] zum Vortheil haben.

4. Zwey Bethgewandt: 1 ober Beth, 1 unter Beth, nebst ein Polster, welches der H[err] Vetter Caspar [ge]hündt auch [?] Ihro geschencket; item ein [Stück?] Beth noch von einem gueten Freundt.

5. Die 1¼ Tag feldt in der [Döppel? / Doggel] [Sträß/Strauß] sambt ¼ Theil [soll über]Letzern [überlassen] werden, worauf 105 fl. [rh.?] [Kirchen?] Schuldt haftet.

6. Das 5½ Tag feldt bey [Hunger]graben solle der [?] Georg umb das gebühr[end] Geldt [?] können ver[?]est [verkauft], worauf [auch] Schuld haftet.

7. Das [Wohn] Hauß solle denen [?] wegen [?] umb hundert Gulden über Lassen werden, dreyßig Gulden zur Angab und jährlich zehen Gulden noch.

8. Der Garten auf der [?] fallet in die Massa, worauf dreyßig Gulden [der] Marianisch Gewerkschafft [?] haftet.

9. Den [Kirchen] Standt solle der [Cath.? / erste] oder [?] geldt über Lassen werden; das [übrige] sollen sie in fried und Einigkeit [genüßen], wegen der [Freund?] welche in der Welt über Lassen, sie der weltlich Obrigkeit [?] alles bey guet [gönnen], sie nichts und [?] Beystandt zu [geschehen / gehaben].

[Datierung, links:] Schlaggenwaldt, d[en] 1. 8bris A[nn]o 1772.

[Zeugen, rechts:]
Johann Georg [Thurner / Werner], [er]betener Zeüg.
Johann Georg [Püttig / Süttig], Zeüg.

[Seite 2 — Publikationsvermerk:]
Publicatum huius Testamenti nuncupativi in praesentia coram quorum interest in Curia Schlaggenwaldensi &c. 9 Octobr[is] [1]772.
Bürgermeister, Richter und Rath allda.

[Seite 3 — Rückseite / Dorsalvermerk, bei rotem Lacksiegel:]
[d]estament [Wön? / von] [gleichrichten?].
Anna Susanna Brücknerin.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2312

Jan Josef Schmidt potvrzuje, že jeho poručník Jan Jiří Paulus mu složil řádný počet ze svého poručnictví a předal mu jeho majetek.

Datace: 10.10.1772

Krátké, silně poškozené prohlášení (kvitance) poručníka Johanna Georga Pau[liho?] z Horního Slavkova (Schlaggenwald) z roku 1772. Poručník v něm potvrzuje, že se staral o svěřené záležitosti a předal je pod vlastnoručním podpisem, přesné znění vinou utrženého a oříznutého okraje listu ale zůstává z velké části nečitelné.

Dochoval se jen zlomek jednolistového prohlášení, které sepsal poručník jménem Johann Georg Pau[li?] (čtení jména není jisté). List je silně poškozený – horní okraj papíru je utržený a datovací i podpisový řádek u pravého okraje z velké části vybíhá mimo dochovaný snímek, takže text lze rekonstruovat jen po částech.

Z toho, co se dá přečíst, vyplývá zhruba toto: podepsaný poručník Johann Georg Pau[li?] prohlašuje, že se o svěřenou záležitost staral (pečoval o ni), a že mu byly předány věci označené jako „zatajené" nebo „svěřené" (přesný výraz není jistý) – patrně z nějakého důvodu, který se ale nedochoval. Dále se zmiňuje, že šlo o cosi stvrzené jeho vlastnoručním podpisem („Handschrift").

Žádné konkrétní peněžní částky ani seznam splátek se na dochovaných částech listu nenacházejí – pokud snad byly součástí původního dokumentu, na zachovaných výřezech chybí.

Listina byla vystavena ve Slavkově, tedy v dnešním Horním Slavkově (německy Schlaggenwald/Schlackenwaldt). Přesný den v dataci není čitelný, uvedený je pouze rok 1772.

Podpisy na konci listu jsou zachyceny jen zčásti – čitelné je jméno „Johann" a zbytek podpisu ve zkratkách „G…" nebo „P…", což pravděpodobně odpovídá jménu poručníka Johanna Georga Pau[liho?], úplné znění podpisu se však nedochovalo.

Vzhledem k nízké kvalitě skenu, inkoustovým skvrnám a utrženému či oříznutému okraji papíru zůstává řada slov, přesné datum i úplné podpisy nejisté.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Jednolistový lístek / krátké prohlášení, asi 6 řádků textu, kurent, silně oříznuté a místy nečitelné; horní okraj papíru je utržený, datovací a podpisový řádek u pravého okraje zčásti vybíhá mimo snímek.]

Hlavní text (řádek po řádku, nejistá čtení označena [?]):

„že já níže podepsaný [?]
poručník Johann Georg Pau[li?] [Georg? / velký?]
[…] jsem [vedl/pečoval] gepflogen, a [že] mi
ty za[tajené?/svěřené?] jakož i
[měl?] […] z důvodu předal,
který svým vlastnoručním podpisem [Handschrift] […]"

Datace (vpravo, zčásti odříznuto):
„Stalo se ve Slavkově (Schlackenwaldt / Schlaggenwald = Horní Slavkov) [dne …] [1772]"

Podpisy (vpravo dole, zachyceny jen zčásti):
„Johann [… ?]
G[…?] / P[…?]"

[Poznámka: Jde o krátké prohlášení/kvitanci poručníka (poručník Johann Georg Pau[li?]) v Horním Slavkově (německy Schlaggenwald/Schlackenwald). Žádné konkrétní peněžní částky ani splátkový rejstřík se na dochovaných výřezech nevyskytují. Kvůli nízkému rozlišení skenu, inkoustovým skvrnám a utrženému, resp. oříznutému okraji nejsou některá slova, přesný denní datum ani úplné podpisy spolehlivě čitelné; rok 1772 je uveden podle zadání.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Einblattzettel / kurze Erklärung, ca. 6 Zeilen Text, Kurrentschrift, stark beschnitten und teils unleserlich; der obere Papierrand ist abgerissen, die Datierungs- und Unterschriftszeile am rechten Rand läuft teilweise aus dem Bild.]

Haupttext (Zeile für Zeile, unsichere Lesungen mit [?]):

„daß ich Endes unterschriebener [?]
Vormund Johann Georg Pau[li?] [groß? / Georg?]
[…ver]hung[?] gepflogen, und [es?] es mir
die ver[schmiegten? / verschwiegenen?] so wohl als
gehabt[?] […] wegen übergeben,
der mit meiner Hand[t]schrift[?] […]"

Datierung (rechts, teils abgeschnitten):
„Geschehen [Schlacken]waldt [den …] [1772]"

Unterschriften (rechts unten, nur teilweise erfaßt):
„Johann [… ?]
G[…?] / P[…?]"

[Anmerkung: Es handelt sich um eine kurze Erklärung/Quittung eines Vormunds (Vormund Johann Georg Pau[li?]) in Schlackenwald (Schlaggenwald = Horní Slavkov). Konkrete Geldbeträge oder ein Ratenregister sind auf den vorliegenden Ausschnitten nicht enthalten. Wegen der geringen Auflösung, der Tintenflecke und des abgerissenen bzw. beschnittenen Randes sind mehrere Wörter, das genaue Tagesdatum und die vollständigen Unterschriften nicht sicher lesbar; das Jahr 1772 ist laut Vorgabe angesetzt.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2313

Jan Kryštof Ikert, děkan v Horním Slavkově, potvrzuje křest Jana Jiřího Josefa Schödla z Horního Slavkova.

Datace: 16.10.1772

Křestní list vydaný roku 1772 slavkovským děkanstvím, který na žádost potvrzuje, že Jan Jiří Josef Böck, syn zdejšího krejčího Jana Jiřího Böcka a jeho ženy Zuzany Marie, byl pokřtěn 9. dubna 1712 v horní­slavkovském děkanském kostele svatého Jiří. Dokument uvádí jméno křtícího kněze, kmotra i svědků křtu a je opatřen podpisem tehdejšího děkana a pečetí.

[Kolek: „5 K." | v horní části listiny je připsáno: „L. J. Ch."]

Já, níže podepsaný, tímto dosvědčuji, že Jan Jiří Josef, manželský syn zemřelého Jana Jiřího Böcka, zdejšího měšťana a krejčího, a jeho manželky Zuzany Marie, byl pokřtěn léta Páně tisícího sedmistého dvanáctého (1712), dne 9. dubna, ve zdejším děkanském kostele svatého Jiří mučedníka. Křest vykonal vysoce urozený a veledůstojný pán Jan Josef Wild, tehdejší kaplan.

Kmotrem, který dítě zvedal od křtitelnice, byl pan Jan Kristián Antonín Mayer de Windthörst (jméno je v předloze nejisté).

Jako svědci byli u křtu přítomni:
- pan František (křestní jméno nejisté) Steinäcker, zdejší měšťan,
- Jan Vavřinec Kuttner, zdejší měšťan a krejčí,
- paní Maria Kandlerová (jméno nejisté),
- a Anna Maria Voitländerová (jméno nejisté).

Na plné potvrzení tohoto výpisu připojuji vlastnoruční podpis. Vydáno ve zdejším děkanství při farním matričním kostele ve Slavkově (Schlaggenwald), léta 1772, dne 16. října.

Jan A(?)korn, toho času děkan.

[L.S. — otištěna červená vosková pečeť]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Kolek: „5 K." | horní okraj: „L. J. Ch."]

Já níže jmenovaný dosvědčuji, že Jan Jiří Josef, syn zemřelého Jana Jiřího Böcka, zdejšího měšťana a krejčího, otce, a Zuzany Marie, matky — manželský (řádně zplozený) syn těchto rodičů — byl léta Páně tisícího sedmistého dvanáctého (1712), dne 9. dubna, ve zdejším děkanském kostele svatého Jiří mučedníka pokřtěn vysoce urozeným a veledůstojným pánem Janem Josefem Wildem, tehdejším kaplanem. Kmotrem (jenž jej zvedal od křtitelnice) byl pan Jan Kristián Antonín Mayer de Windthörst[?]; svědky byli: pan František[?] [...?] Steinäcker, zdejší měšťan, a Jan Vavřinec Kuttner, zdejší měšťan a krejčí, a paní Maria Kandlerová[?] [a] Anna Maria Voitländerová[?].

Na plné dosvědčení toho jsem připojil vlastnoruční podpis; dáno ve zdejším děkanství při farním (matričním) kostele ve Slavkově (Schlaggenwald), léta 1772, dne 16. října.

Jan A[?]korn, t. č. děkan.
[L.S. — červená vosková pečeť]

(Poznámka: Jde o latinský křestní list / výpis z matriky, vydaný roku 1772, jenž potvrzuje křest z roku 1712. Dokument je jednostránkový — čitelné jsou pruhy b1–b3, pruh b5 je prázdný a strany p2–p6 jsou totožnými duplikáty strany p1.)

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kolek: „5 K." | horní okraj: „L. J. Ch."]

Infra nominatus testor Joannem Georgium Josephum, defuncti Joannis Georgÿ Böck, Civis et Sartoris huiatis, Patris, et Susanna Maria Matris, Parentum liberorum legitimè datum filium, Anno Salutis Millesimo Septingentesimo duodecimo, die 9 Aprilis, in Eccl[esi]a Decanali huiate S[ancti] Georgÿ M[artyris], a P[erillustri] ac R[everen]do D[omi]no Joanne Josepho Wild, p[ro] t[empore] Capellano, baptisatum; Levante D[omi]no Joanne Christiano Antonio Mayer de Windthörst[?]; Testibus: D[omi]no Fr[ancisco?] [...?] Steinäcker, cive huiate, et Joanne Laurentio Kuttner, cive et Sartore huiate, et D[omi]na Maria Kand[e]leriana[?] [ac] Anna Maria Voitländerin[?].

In cujus plenam fidem manus propriae subscriptionem dabam ex Decanali huiate ac Matrice p[aroch]iali Eccl[esi]a Schlaggenwald, Anno 1772 die 16 Octobris.

Joannes A[?]korn, p[ro] t[empore] Decanus.
[L.S. — červená vosková pečeť]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2314

Jan Kryštof Kluckhenn, František Kluckhenn, Zachariáš Hopner a Jan Jiří Eckl z Horního Slavkova potvrzují, že dostali od čtyř stavů Království českého půjčku 440 zlatých rýnských na zvelebení svého zemědělství, z nichž budou až do zaplacení celé půjčky platit ročně u krajské filiální pokladny 6 % úroku, a ustanovují jako kauci své pozemky.

Datace: 01.11.1772

Dlužní úpis (obligace) čtyř horno­slavkovských měšťanů-poplatníků z roku 1772, kteří si od zemských stavů Království českého vypůjčili celkem 440 zlatých na kostelní kapitál a hospodářské potřeby. Listina popisuje, kolik kdo dlužil, jak se měl dluh splácet (úroky a splátky po 28 let) a jaké pozemky sloužily jako zástava (hypotéka) pro případ neplacení.

DLUŽNÍ ÚPIS (OBLIGACE) měšťanů-poplatníků královského horního města Horní Slavkov, rok 1772

Přední strana

My, níže podepsaní poplatníci (kontribuenti) královského svobodného horního města Horní Slavkov, tímto dlužním úpisem prohlašujeme a stvrzujeme za sebe, za své dědice i za budoucí držitele našich pozemků, aby to bylo známo každému, komu by na tom mělo záležet, zejména tam, kde by toho bylo třeba:

Vysoce chvályhodní páni stavové Království českého si z oné daně ve výši 1 milionu zlatých — kterou jim Jeho římské apoštolské Veličenstvo nejvyšším reskriptem ze dne 28. srpna 1772 opětovně nejmilostivěji ponechalo na starší zemské pohledávky — od nás vybrali, na základě povolení uděleného naší vrchností, částku určenou k obnově naší obce a k pokrytí nutných hospodářských potřeb. Z toho bylo 440 zlatých vyčleněno na dosud zamýšlený kostelní (církevní) kapitál. Na této částce jsme se podíleli takto:

- já, Christoph Blüchßner: 200 zlatých
- Franz Blüchßner: 100 zlatých
- Zacharias Hozner: 75 zlatých
- Johann Georg Öhl [?]: 65 zlatých

Celkem tedy 440 zlatých.

Tímto potvrzujeme řádné přijetí zmíněné vypůjčené částky i příslib vydání dalšího certifikátu k tomuto kapitálu 440 zlatých, který nám vysoce chvályhodní páni stavové Království českého poskytli. Nejen za sebe, ale i za své dědice a budoucí držitele pozemků tuto částku kvitujeme (potvrzujeme její přijetí) a výslovně se zříkáme námitky, že peníze nebyly skutečně vyplaceny. Zároveň slibujeme a zavazujeme se, že tento dluh nenecháme nesplacený.

Druhá část listiny

Zapůjčený kapitál, určený na hospodářské potřeby, budeme od dnešního dne řádně úročit sazbou 4 procenta ročně. Kromě toho budeme na účet samotného kapitálu splácet 2 procenta ročně, takže celkem budeme každoročně odvádět 6 procent (úroky i splátku jistiny dohromady). Platit budeme ve 12 měsíčních zálohových splátkách, a to po dobu 28 po sobě jdoucích let, spolehlivě a bez výjimky u filiální pokladny sv. Vavřince.

Pro případ, že bychom my, naši dědici nebo budoucí držitelé pozemků tyto platby (4procentní úrok a 2procentní splátku kapitálu) v uvedených měsíčních splátkách po 28 let řádně neplatili, zavazujeme se vysoce chvályhodným pánům stavům Království českého nejen obecně svým majetkem, ale jmenovitě i konkrétními pozemky, které tímto určujeme jako zástavu (reálnou hypotéku):

- já, Christoph Blüchßner, zastavuji svůj podíl pole na Löbischu, mezi [pozemkem] radního [?] Kohrena [?]
- já, Franz Blüchßner, zastavuji [pozemek] v Höpelsu, mezi filiálním pozemkem pana Dollhopfa a hraničícím pozemkem chvályhodné obce Christenland [?]
- já, Zacharias Hozner, zastavuji tři čtvrtiny pole v Andorfu, mezi pozemky chvályhodných Blüchßnerů a Georga Simona Lorenze
- já, Johann Georg Öhl [?], zastavuji dvě pole, která jsem zdědil po svém otci a která mi zde patří

Pokud by uvedené splátky nebyly řádně dodržovány, mají vysoce chvályhodní páni stavové právo tuto zapsanou zvláštní zástavu (hypotéku) exekučně držet, a to jak na jistinu, tak na případné další náklady, aniž by proti tomu platila jakákoli výsada či námitka.

Zbytek textu na pravé straně je částečně zakrytý a nečitelný; hovoří o tom, že se obě strany dohodly písemně a vlastnoručně, a že tato obligace spolu s příslušným certifikátem zůstává v platnosti. Listina byla podepsána a opatřena pečetěmi v Horním Slavkově; přesné datum podpisu je na předloze zakryté.

Pod textem jsou tři červené voskové pečetě a tři znamení „XXX" osob, které neuměly psát, dále podpisy, mimo jiné „Joh[ann] …" — částečně nečitelné.

Zadní strana (hřbetní záznam)

Obligace zdejších měšťanů-poplatníků Christopha a Franze Blüchßnerových, Zachariase Hoznera a Johanna Georga Fritzeho [?] na stavovský kapitál ve výši 440 zlatých.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

DLUŽNÍ ÚPIS (OBLIGACE) měšťanů-poplatníků královského horního města Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1772

[Přední strana]

My níže podepsaní poplatníci (kontribuenti) královského svobodného [horního] města Horní Slavkov osvědčujeme a vyznáváme za sebe, za své dědice a za budoucí držitele pozemků, podle tohoto dlužního úpisu, jak náleží před každým, zvláště tam, kde by toho bylo třeba: kterak vysoce chvályhodní páni stavové Království českého z oné daně 1 milionu zlatých, kterou si tíž na základě [výslovného] nejvyššího reskriptu Jeho římského apoštolského Veličenstva ze dne 28. srpna 1772 opětovně na starší zemské pohledávky (super-erogata) nejmilostivěji ponechali, nám mocí [sporného?] a v důsledku povolení uděleného naší vrchností, a to [knížecí?] k obnově naší [obce/hospodářství] a tedy k uhrazení nutných [hospodářských?] potřeb, totiž pak k jiným nezbytným a hospodářským potřebám, 440 zl. — k tomu dosud zamýšlenému kostelnímu (církevnímu) kapitálu — z čehož

já Christoph Blüchßner . . . . . 200 zl
Franz Blüchßner . . . . . 100 zl
Zacharias Hozner . . . . . 75 [zl]
Johann Georg Öhl [?] . . . . . 65 [zl]
Součet 440 zl

jsme si přibrali (vypůjčili):

Tak jako se ohledně řádného přijetí výše zmíněného zapůjčeného a [nám/vám] dále vydaného certifikátu na tento v době kontribučního zádrhelu [?] řádně k výplatě vyčleněný kapitál ve výši 440 zl od výše jmenovaných vysoce chvályhodných pánů stavů Království českého — nejen za sebe, za své [dědice] a za budoucí držitele pozemků, nejlepší [formou práva] tímto kvitujeme a co nejdůrazněji se zříkáme námitky nevyplaceného obnosu (exceptio non numeratae pecuniae), tak také slibujeme a přislibujeme tímto, že tuto částku nejen po [?] rok nenecháme nesplacenou:

[Pokračování / druhý sloupec]

[levý sloupec:] tento na hospodářské potřeby [?] zprostředkovaně [?] použitý kapitál budeme ode dneška náležitě úročit 4 procenty, avšak nadto budeme na účet kapitálu (à conto) splácet 2 procenty spolu s ročním [umořováním?] zmíněných úroků a výnosu z kapitálu, ročně tedy 6 procent, a to ve 12 měsíčních předplacených splátkách po 28 po sobě jdoucích let u filiální pokladny sv. Vavřince (K. Lorenzi) jistě a neomylně vyrovnávat a platit; a pro případ, jak se předvídá [?], že bychom my, naši dědici a budoucí držitelé pozemků — jimž vysoce chvályhodní páni stavové Království českého nejen [zavázali?] pozemky a statky obecně (in genere), nýbrž i jmenovitě (in specie): já Christoph Blüchßner poměrně [pole / dvě tisíce? pole] na Löbisch mezi [?] radním [?] Kohrenem [?]; já Franz Blüchßner [pro svobodu?] v „Höpels" mezi H. filiálním [?] Dollhopfem a chvályhodnou [obcí?] Christ[en]land hraničící [?]; já Zacharias Hozner tři čtvrtiny [jistého?] pole v Andorfu mezi [dvěma] chvályhodnými Blüchßnery a Georgem Simonem Lorenzem; já Johann Georg Öhl [?] [dvě?] bývalá [pole], od mého otce zde ležící [tři?] mně náležející — jako pravou reálnou hypotéku tímto určujeme a zapisujeme: že my, pokud bychom všechny výše uvedené závazky, jak je Vám [tj. výše jmenovaným] a budoucím držitelům pozemků náleží, se splácením oněch 4procentních úroků a 2procentního kapitálu předem [?] ve 12 měsíčních předplacených splátkách po 28 po sobě jdoucích let řádně nedodrželi, mají být vysoce chvályhodní páni stavové vždy oprávněni a zmocněni tuto námi zapsanou zvláštní hypotéku (special hypotheca) tak dlouho [...]

[pravý sloupec, částečně zakrytý:] exekučně držet, jak na kapitálu, tak [na] případných jiných [nákladech?], aniž by proti tomu měla platit [nějaká?] výsada (privilegium) nebo [?] a nikdo se proti tomu nemá přít; [...] jak se má stát, [?] podle předchozího [?] o čemž jsme [?] vlastnoruční písemné [?], čímž tato [obligace] a k ní [certifikát?] proti [dosavadnímu?] zůstává [...] jak přítomně [?] právem a vlastní rukou [podepsáno a zpečetěno] v Horním Slavkově dne [datum zakryto].

[Následují tři červené pečeti (voskové) a tři vlastní znamení „XXX" osob neznalých písma a podpisy — mj. „Joh[ann] …" — zčásti zakryté/nečitelné.]

[Zadní strana / hřbetní záznam:]
Obligace
zdejších měšťanů-poplatníků
Christopha a Franze Blüchßnerových,
Zachariase Hoznera
a Johanna Georga Fritzeho [?]
na jednosto [?] stavovský
kapitál ve výši 440 zl.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

OBLIGATION (Schuldverschreibung der Bürger-Contribuenten der königl. Bergstadt Schlaggenwald, 1772)

[Vorderseite]

Wir Endes unterschriebene Contribuenten der königl.: Freystadt [Bergstadt] Schlaggenwald urkunden und bekennen für Uns, unsere Erben, und nachkommende Grundbesitzer, laut gegenwärtiger Schuldverschreibung, wie jedermänniglich, besonders da, wo es von nöthen wäre: welchergestalten die Hochlöbl: Herren Stände des Königreichs Böheim von derjenigen 1 Million Gulden Steuer: welche derselben von Ihro Röm: Apostol: Majestät [Ernst kund] Allerhöchsten Rescripts vom 28 Aug: 1772 wiederhohltermaßen auf die ältern Landes Super-erogat-Forderung allergnädigst zurück behalten worden ist, Uns kraft [gestrittigen ?] in Folge des von unserer Obrigkeit ertheilten Bewilligung und zwar [Fürstl:?] zur Herstellung unserer [?] gemeinschafts- [?] mithin zur Bestreitung der nöthigen [Wirthschafts?] [?] und zwar diese dann andern in umbgänglich- und wirthschafts-Erfordernißen 440 fl: zu den Kirch:-Capital dazu bißher gedacht [Sachs ?], wovon

ich Christoph Blüchßner . . . . . 200 fl
Franz Blüchßner . . . . . 100 fl
Zacharias Hozner . . . . . 75 [fl]
Johann georg Öhl [?] . . . . . 65 [fl]
Summa 440 fl

beygezogen haben:

Gleichwie wir uns über den richtigen Bezug des obsgedacht dargeliehenen und [dir/wir] weiter zu ertheilenden Certificats in dem Contributions-Stockungs [?] ordentlich mit Bezahl geworfenen [ausgesetzten] Capitals pr 440 fl aus vorbenannter Hochlöbl: Herren Stände des Königreichs Böheim nicht nur allein für uns, unsere [Erben] und nachkommende Grundbesitzer die besten [?] oben und nachkommende Grund Besitzer [?] Rechtes form hiermit quittiren, und der exception in numerata pecunia auf das kräftigste renunciren, also geloben, und versprechen auch hiermit, nicht nur allein dieses über [?] Jahr un-umbezahlt [zu lassen]:

[Fortsetzung / zweite Kolumne]

[linke Kolumne:] wirthschafts nothdurfts [?] mittelbare [?] verwendeten Capital von heutigen dato an mit 4 pro Cento gebührend zu verinteressiren, sondern auch à Conto Capitals 2 pro Cento mit sammt jährlicher [Tilgung ?] gedachten Interessen und Capital-Ertrags alljährl: 6 pro Cento und zwar in 12 monatlichen Anticipat-Raten durch 28 nacheinander folgende Jahre bey der K. Lorenzi Filial-Cassa gewiß und ohnfehlbar zu berichtigen und zu bezahlen; um vorher gesehen [?] wie dann für uns, unseren Erben, und nachkommende Grundbesitzer, deren Hochlöbl: Herren Stände des Königreichs Böheim nicht nur allein obeso gemachte [?] Land und Güter in genere sondern auch in Specie ich Christoph Blüchßner pro rata [ein Feld / zwey tausend ? Feld] auf den Löbischen zwischen [?] Landrath [?] Kohren [?], ich Franz Blüchßner frey- [?]worts wegen in der Höpels zwischen H. Filial [?] Dollhopf und Hochlöbl: Christ[en]land raini[erend ?], ich Zacharias Hozner drey Viertel [gewisses ?] bfld [?] in Andorf zwischen [Zwister] Hochlöbl: Blüchßner und georg Simon Lorenz, ich Johann georg Öhl [?] [zwey ?] gewesen [?] von meinig [meinem] Vater den [?]hier liegenden [drey ?] zu mir wahren real hypotheque dergestalt bestimmen, und verschreiben: daß wir, wo forne wir all[e] Vorschreiben, wie es Ihnen [?] oben und nachwerdende Grund-Inhabern mit Bezahlung deren 4 pro centigen Interessen und 2 pro centigen Capitals ab-Vorwerfahren [?] in 12 monatl: Anticipat-Raten durch 28 nacheinander folgende Jahre nicht richtig einhalten sollten, die Hochlöbl: Herren Stände allerwege befugt und berechtigt seyn sollen, diesen den [uns ?] bestimmten Special-Hypothequ [?] [sich ?] nicht so lang [...]

[rechte Kolumne, teilweise verdeckt:] Executivè halten, sowohl an capitali, [an] etwaigen andern [?] werden, als wovon [kein ?] privilegium, oder [?] dem selbst [?] streiten solle, [...] geschehen solle, [?] den vorigen [?] hie[von] uns deren be- [?] schriftliche eigenen [?] womit gegenwärt: [Obligation] und derselben die li[?] Certificat des [?] gegen bißher bey [?] bleibt worden [...] wie gegenwärtig [?] recht: und eigenhändig [unterschrieben und gefertigt] Schlaggenwald de [Datum verdeckt].

[Es folgen drei rote Siegel (Lacksiegel) sowie drei Handzeichen „XXX" der der Schrift Unkundigen und die Unterschriften — u. a. „Joh[ann] …" — teils verdeckt/unleserlich.]

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Obligation
Deren hiesiger Bürger: Contri-
buenten Christoph und Franz
Blüchßner, Zacharias Hozner
und Johann georg Fritze [?]
über einhundert [einhundert = Summe?] Ständisches
Capital pr 440 fl.

Zobrazit originál na Porta fontium →