Opis. Já, Sebastian Hausner, toho času měšťan v Sokolově (Falkenau), oznamuji za sebe, své dědice a potomky a veřejně vyznávám, že jsem po dobrém uvážení […] řádně a poctivě prodal a do dědičného držení dal ctihodnému a moudrému purkmistru a radě města Sokolova a jejich dědicům […] [grunt a půdu], jež pochází po mém milém otci Hansi Hausnerovi, za třiašedesát (63) zlatých zemské měny, kteroužto částku mi jmenovaní purkmistr a rada jakožto kupující v hotovosti zaplatili […] [následuje obvyklá záruční a zříkací formule: prodávající prohlašuje kupující a jejich dědice statku „prosté, svobodné a volné", aby jej užívali a požívali jako vlastní majetek…]. — Ověření: […] pod veřejnou vírou (sub fide publica) na potvrzení. Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 7. června roku 1765. — Johann Joseph Mayß, z apoštolské pravomoci přísežný a imatrikulovaný veřejný notář.

Copia. Ich Sebastian Haußner, dießer Zeit Bürger zu Falkenau, thue kund vor mich, meine Erben und Nachkommen, und bekenne öffentlich, daß ich mit guter Vorbetrachtung […] recht und redlich verkauft und erblich zu kaufen gegeben habe den ehrbaren, weisen Bürgermeister und Rat der Stadt Falkenau und deren Erben […] [Grund und Boden], so von meinem lieben Vater Hans Haußner [herrührt], umb drei und sechzig (63) Gulden Landeswährung, welche mir die genannten Bürgermeister und Rat als Käufer mit barem Geld bar bezahlt [haben] […] [folgt die übliche Gewähr- und Verzichtsformel: der Verkäufer spricht die Käufer und deren Erben des Gutes „quitt, frei, ledig und los", sie mögen es nutzen und gebrauchen als ihr eigenes Gut…]. — Beglaubigung: […] sub fide publica […] zur Bestätigung. Actum Schlackenwald (Horní Slavkov) […] die 7. Junii Anno 1765. — Johann Joseph Mayß, Authoritate Apostolica Notarius publicus juratus et immatriculatus.

Opis (Copia).

Já, Wenzel Haußner z E[?], vyznávám a činím známým za sebe, za svou řádnou manželku i za jejich dědice a nápadníky, že jsem po zralé úvaze ohledně svého nejlepšího prospěchu — s vědomím a svolením urozené paní paní Anny Alž[běty] Peckové[?], rozené [...] v Rabensteině[?], vládnoucí paní na Falknově (Falckenau) — [...] pod datem svatého Martina léta tisícího pětistého a šestapadesátého [tj. 1556] řádně, poctivě a stejným způsobem prodal a dědičně postoupil, k dědičnému držení, nezvratně a neodvolatelně městu Falknovu i všem jeho potomkům jeho svobodný les, který nezůstal příslušný k panskému lesu (forst) a který jsem [zdědil] po svém nebožtíku otci Haußnerovi, se vší půdou a pozemkem, tak jak týž leží se svými čtyřmi mezníky na místech nedotčených, u [pozemku] mého otce [...]; a to tak, jak jsem jej rovněž oné zmíněné radě prodal — les ležící v Steinbergu vedle lesa urozené jejich milostivé paní atd. — za čtyřicet zlatých rýnských zemské měny; kteroužto právě zmíněnou sumu mi ctihodný moudrý purkmistr a rada jakožto kupující beze vší mé škody hotovými penězi, vyplacením hotovosti, takto v hotovosti zaplatil. Tu jsem zcela přijal a dále ji obrátil ke svému užitečnému prospěchu. Proto za sebe i za svou manželku a všechny své dědice, nápadníky a potomky propouštím řečenému ctihodnému a moudrému purkmistrovi a radnímu úřadu, jeho dědicům a potomkům, výše zmíněných čtyřicet zlatých kupní ceny mocí tohoto listu jako kvitované, volné, prosté a zproštěné, a odevzdávám jim tímto rovněž výše jmenovaný prodaný les, a to tak a takovým způsobem, aby oni nebo jejich potomci tento les nyní i napříště pokojně drželi, užívali a užitkovali, též s ním nakládali a činili, jak se jim líbí, jako se svým jiným vlastním majetkem. Neboť já se všemi dědici chci se tohoto mnohokrát zmíněného lesa zcela a úplně tímto zříci a jej postoupit, a to tak a takovým způsobem, že ani já, ani žádní dědicové nyní ani napříště na věčné časy nemáme mít ani získat žádný nárok, právo nebo spravedlnost k tomuto prodanému lesu, ani jej nadále držet nebo mít. Přitom máme a chceme jim, kupujícím, tento prodej — jak je při koupi po právu — zaručit (garantovat). Ježto však toho v nynější době [...] hned poprvé nelze vykonat, dal jsem jim za to ohledně [záruky] jako přiměřený úrok (jistotu) do zástavy [pozemek] zvaný „Pschütten“ ležící v [...], takže kdyby oni nebo jejich potomci vzali jakoukoli škodu stran onoho lesa v krátkém či dlouhém čase, aby se z toho [pozemku] mohli opět zhojit a věděli o tom. A na větší [...] osvědčení tohoto jsem já, Wenzel Haußner, s pílí požádal ctihodné [...] a přiměl je, aby k tomu opět přitiskli [...] Marx Rostbrger[?] [...] a [...] sedlák v Lauitz[?], aby ke cti a k tomuto listu přivěsili svou vrozenou (rodovou) pečeť [...]. Což jsme my zmínění [...] tak učinili, avšak bez škody [...] dědiců i potomků. Dáno jako výše.

[pečeť] [pečeť]

Že předstojící vidimovaný opis po předchozím přečtení souhlasí od slova do slova, doslovně a ve všech svých klausulích s [...] viditelně předloženým originálem [...], to potvrzuji svým níže pod veřejnou vírou připojeným ověřením. Dáno v Oseku[?] pod nejmilostivější Boží prozřetelností za pontifikátu nejsvětějšího papeže Klementa XIII., v římské indikci 13., dne 7. června roku 1765.

Johann Georg Maiß,
z apoštolské autority přísežný a imatrikulovaný veřejný notář.

[Na rubu / archivní poznámka: č. 49]

Copia.

Ich Wenzel Haußner zur E[?] bekenne, und thue kund vor mich, meine ehliche Haußfrau alß ihre Erben und Erbnehmen, das ich mit Güter Vorbetrachtung wegen meines besten Nutzn, das mit Wissen und Vergunst der Wohlgebornen Frauen Frauen Anna Elis[?] Peckin, ihr[e] geborne Zug in dem Rabenstein[?], und Regierende Frau zu Falckenau, [...] unter Dato Martini Anno tausend fünffhundert, und in sechs und fünffzigsten, recht und redlich und gethan gleichen Kauf verkauft, und geliehen zu solchem erben habt, seinen[?] geborn, Erbnehmen, und Wissen unwiderruflich und nach der Stadt Falckenau, und all ihren Nachkommen ihr frei[es] Holz, so nicht gebliben zum Forst gehörig, welches ich von meinem Vatter beßel[igen] Haußner verkauft mit Grund und Boden, wie dasselbige mit seinen vier Rainen an orten unberührter, gelegen an meines Vatters [...], so ihr auch ihnen gedachten Rath verkauft im Steinberg neben der Wohlgebornen ihrer gnädigen Frauen etc. Holz gelegen, umb vierzig Gulden Rheinischer Güter Landeswährung, welche jetzt gedachte Summa ein ehrbar[er] weiser Bürgermeister, und Rath alß Käufer mir ohn all mein Schaden, mit Darzehlung baaren Geld[e]s also baar bezahlt, die ich den gänzlichen empfangen, und sie fürder zu meinem[?] nützlichen Nutz gewandt hab, dazu und lasse derselben für mich benebst meiner Haußfrau, all meine Erben, Erbnehmen und Nachkommen gedachten ehrbaren und weisen Bürgermeister, und Rathsamt der[en] Erben und nachkommen obenbemelte[n] vierzig Gulden Kaufgelds hiermit crafft dits briefs quit, frei, ledig, und loß, über-geb ihnen auch hiermit obengenanten verkauften Holz, also und dergestalt, das sie oder ihr[e] Nachkommen solches Holz jetzund, und fürthin ruhiglichen inne haben, nutzen, und gebrauchen, auch damit thun und lassen sollen, und mögen, alß mit andern ihr[en] eigenen Gütern, denn ich sammt all die Erben wollen des solch vielgedachten Holzes gänzlichen, und gar hiermit verzeihen, und vergeben haben, also und dergestalt, das ich noch all die Erben jetzund, und fürthin zu ewigen Zeiten dem an[s]pruch, Recht oder Gerechtigkeit zu solchem verkauften Holz, nach demselben besitzer und zu haben nicht mehr haben, noch gewinnen sollen, oder wollen. In dem sollen, und wollen wir auch ihnen den Käufern solchen Kauf wie Kauf recht ist, gewöhren[?]. Ehrbar[en?] aber jetziger Zeit [...] erstmal nicht geschehen kan, hab ich ihnen des [...] halber darumb zu einem billigen Interesse eingesetzt am [...] die Pschütten genannt in einem [...] gelegen, alß das im fall sie oder ihr[e] Nachkommen einigerlei Schaden [des] Holz[s] halben, [...] über kurz oder lang nehmen würden, daß sie sich an solchem [...] wiederumb zu erholen hätten und wüßten, des zu mehrer [...] Urkundnuß, hab ich Wenzel Haußner mit Fleiß erbetten die ehrbaren [...]zwungen, und ihn solchen [...] hinzusetzen, umb von neuen [...] Marx Rostbrger[?] [...] und [...] Bauer zu Lauitz[?], das ihr Ehr und dits briefs ihr angeborne Petschaft wollen anhängen und [...]. Welches wir gedachte [...] denn also geschehen, doch [...] Erben, in [...] auch gehorsamen, und Nachkommen ohne Schaden. Actum ut supra.

[L.S.] [L.S.]

Daß der Vorstehende vidimirte Copia nach vorheriger beschehener Durchlesung, mit deme ab dem [...] visibili verzogenen originali de verbo ad verbum ad literam in omnibus suis clausulis mit seinem [...] originali übereinstimme, so solche bekräftige mit meiner sub fide publica hierunter gestellter Fertigung. Actum Ossegg[?] sub Clementissimis Divina Providentia auspiciis Sanctissimi[?] Papae Clementis: XIII regni[?] Indictione Romana: 13tia die: 7ma Juny Anno 1765.

Johann Georg Maiß
Auth[oritate]: Apost[olica]: Notarius publ[icus] juratus et immatriculatus.

[Auf der Rückseite / Archivvermerk: č. 49]

My purkmistr, rychtář a rada královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) osvědčujeme a přiznáváme tímto za sebe i za své nástupce a před každým, zvláště pak tam, kde je toho třeba věděti: že nám urozený a statečný pan Leopold Hübner, poštmistr Jeho císařsko-královského apoštolského Veličenstva ve Zwodě (Svatavě), k pokrytí zdejšího značného, tedy nákladného dodavatelského místa, s milostivým svolením svého vysoceslavného císařsko-královského Vrchního mincmistrovského a horního úřadu v Království českém atd. — pana pana Františka Josefa hraběte z [Vratislava?], Jeho Excelence atd., z plné moci — hotově a řádně ve výplatné a oběžné, před žádnou devalvací zavedené minci vyplatil do rukou kapitál 1000 zl. — slovy jeden tisíc zlatých — úročený 5 procenty; a jelikož jsme nyní ohledně řádného přijetí spokojeni, tento kapitál s zřeknutím se námitky nevyplacených peněz (exceptio non numeratae pecuniae), přemluvení či lsti (persuasionis aut doli) a že se věc má jinak, v nejpevnější formě kvitujeme, a onu sumu 1000 zl. slibujeme po řádné [výpovědi?] s vlastní dlužnickou výpovědí toutéž dobrou a oběžnou mincí spolu se vším příslušným navrátit a zpět zaplatit; pročež také k zajištění výše uvedeného [dluhu] po právu jednáme a žádnou jinou zatíženou, dostatečnou zástavou a reálnou hypotékou — totiž k zdejší městské obci náležejícími a za [uvedenými hranicemi?] ležícími dvanácti [?] jitry pole [?], zvanými „malé Staith" [?] — nejen ustanovujeme, přiřazujeme a zapisujeme, nýbrž je i zastavujeme z důvodu kapitálu a úroků (ratione capitalii et interesurii) i jiných z prodlení (à mora) běžících nákladů, a to tak mocně, že kdyby se snad proti očekávání stalo, že by prodlení s úroky nebylo dodrženo, může, smí a má řečený věřitel — bez ohledu na císařsko-královské novely, deklarace atd. i jakékoli [?] výsady a dědickou [?] zástavu — této hypotéky se všemi právy, vlastnostmi a příslušenstvím užívati tak dlouho, dokud onen kapitál spolu s úroky a všemi ostatními náklady nebude zcela (in totum) zaplacen a umořen; proti čemuž nás nemá chrániti ani hájiti žádný odpor ani ochrana, ani císařské či královské reskripty, ani indulty či [nouzové výsady] atd., ani obecné či zvláštní privilegium či moratorium, ani jedna či více námitek (exceptiones), ať už mají jakékoli jméno, nebo by mohly být lstivě vymyšleny; pročež jsme tuto obligaci dali zapsati do naší obligační knihy na foliu 250. Na pravé svědectví toho jsme tuto [obligaci] spolu s obvyklou [městskou pečetí] napsali a přitiskli. Stalo se dne 4. února 1765.

[Rubová strana / dorsální poznámka:]
Obligace obce města Slavkova na kapitál 1000 zl. přijatý u [titul:] pana poštmistra Leopolda Hübnera ve Zwodě (Svatavě).
Zapsáno do obligační knihy, folio 250.

Wir Bürgermeister, Richter und Rath der königl: freyen Bergstadt Schlaggenwald urkunden und bekennen hiermit vor Uns und unsere nachkommende bey- und zu Jedermänniglich: besonders aber, wo es zu wißen nöthig: daß Uns der Wohl-Edlgebohrne Herr Leopold Hübner, Ihro Kayß: Königl: Apostol: Majtt: Postmeister in Zwoda, zu Abstoßtung des hiesigen zu erträchtl: also th[e]ür[en] Lieferungs-orth[s], mit gnädigem Consens Seiner Hochlöbl: Kayß: Königl: Obrist Müntz- und Bergmeister-Ambtts im Königreich Böhmen [et]c: des Herrn Herrn Franz Joseph Grafen von [Wratislaw?] Excell: [et]c: [et]c: [ple]nip[otentz?] hat, gleich[?] hundert das baar und richtig auß in guet[er]= geb[iger]: und gang-baaren, vor keiner Devalvation introducirten Müntz ein Capital zu 1000 fl. — sagen Ein Tausend Gulden — verm[ög]: à 5 per Cento verzeßlichen[?]= und wieder zu handen gezahlt habe; gleich wir wie nun über den richtigen Empfang gleich beru[h]eten da[s] Capitalij cum renunciatione exceptionis à numerata be[?] pecunia, persuasionis, aut doli, rei ita se ha[bentis?] aliter geste[?] in beständigster form abstehend quittir[en], und solche Summam zu 1000 fl. nach ehr betrachte[nden?] [scho]enen Erbschafft [?] seye[?] tehenden selbsschuldigen aufkündigung en cor[?]romb[?] mit gleicher guett- und gangbahren Müntz nebst all[er] gziemenden[?] gang[?] zu restituiren und zurück zu bezahlen verstorchen[verspr.?]; also thuen wir auch zu deßen Versicherung obiges [?] additoriß zu unser[er] rechten fertigen, und mit keinen andere afficir[t]en hinlängl: intervesand[?] und real-Hypothec- [nemlich] die zu der hiesigen Stadt-gemeind=[?] tugl[ich] gehörig[en]= und hinter benur[t]hen[?] be[?] liegende zwölf[?] Tagwerd Feld [?] und klein Staith genannt[?], nicht allein constituiren, ordnen, und be[i]schreiben, sondern verpfänden auch ratione Capitalij et interesurij und andrer à mora [?] laufenden Unkosten selber dahin gewaltig[?], dermaß[en], daß, da im fall wider besorch[?] geschehen mit denen interessen Verzug zu [ge]schehen nicht eingehalten wurde, ungeacht beruerter deßer H[err] gläubiger, Krono[?] Königl: Novell: Declarat: [et]c [et]c: auch keyer[?] ober[?]enen[?] [et?]tel und Erbschenbaurd[?] Untervesand sich ein=fießen laßen, und die Hypothec mit allen und ge[re]chtigkeitsen, aigenschafften und Zugehörungen so lang gebrauchen können, möge, und solle, biß solche[s] Capital sambt deren interessen, und allen andern Unkosten in totum gezahlt und abgestorben seyn wird, dawider Uns kein greif[?] noch schutz. Auch weder Kayß: nach Königl: Rescripten, noch indultes[?] nach noth[?] [et]c [et]c, ohn[?] noch behalten, oder general noch special privilegium, aut moratorium, noch ein oder mehrere exceptionen, wie die immer nahmen haben, oder durch machen erdicht werden mag, schützen, oder schirmen können noch solle, deßhalb[en] wir dann diese Obligation in das allerheiligste[?] Unser[?] ob-ligations= buch fol: 250. haben ingroßiren laßen. Zu währem deßen [Urkund] haben wir [gegenwärtige Obligation] sambt der ge[wöhnlichen] [Stadt-Insigl] geschrieben[?], und beygedruckt. So geschehen den 4.ten Febr: 1765.

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Obligation der Stadt Schlaggenwalder Gemeinde über ein bey [Tit:] H[errn] Postmeister Leopold Hübner in Zwoda auf-genohmenes Capital zu 1000 fl.
Ingross: lib: Obligat: fol: 250.

Ve jménu nejsvětější Trojice, Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

My níže podepsaní, ctihodným Johannem Josephem Faßmannem, zdejším měšťanem a mistrem ševcovským, jakož i velkým královským lesním hajným, výslovně dožádaní [a] k ústnímu poslednímu pořízení neboli k závěti nuncupativní (Testamentum nuncupativum) společně zvláště přizvaní svědci; osvědčujeme a tímto řádně vyznáváme každému, kde toho bude potřeba a kde toho čas vyžádá, obzvláště však zde před ctihodnou a vysoce moudrou radou královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), podle svého nejlepšího vědomí: že v úvodu jmenovaný zůstavitel nás dne 3. února tohoto nastalého roku 1765, odpoledne mezi druhou a třetí hodinou, ačkoli upoután na lůžko a opatřen všemi svatými svátostmi, přece jsa při dobré paměti a při zdravém [?] rozumu a zdraví: pročež, ježto chtěl své poslední pořízení sepsat a poučit [o něm], pokud mu to tělesná slabost dovolovala, a zcela zřetelně a dobře uváženě předložil, tedy svou nekonečnou [nezvratnou] poslední vůli /: jak má být také po jeho časném skonu neprominutelně (indispensabiliter) a naprosto (absolutè) považována za posvátnou :/ následujícím způsobem uvedl do pera [nadiktoval].

Za prvé: poroučí svou ubohou duši nejvěrnějšímu Stvořiteli, Vykupiteli a Spasiteli, do nejsvětějších [rukou] Ježíše Krista, pak blahoslavené neposkvrněné Matky Boží Marie a všech svatých; tělo pak přenechává zemi, jak tomu od starodávna bylo /: a to má být pochováno u zdejšího farního kostela sv. Jiří mučedníka zcela měšťansky, podle katolických zvyklostí.

Za druhé: pokud jde o zůstavitele, [odkazuje] svému duchovnímu panu synovi, patru Josephu Faßmannovi, 20 zlatých [?] [a] čtyřicet svatých mší s otcovskou radostí; pan syn [má být] blíže [pamatován] než ostatní příbuzní, jakož i jako dosud [ohledně] daně, a milé matky Constantie = pak se zahrnutím [dosud] žijící babičky: /: za jejich ubohé duše :/ abychom dříve dospěli k patření na Boha: / oněch čtyřicet svatých mší [lekcí], nemenší [pamětlivost] i jeho [odpočinku] v hrobní [klenbě?].

Za třetí: své pozůstalé rozené manželce Cathaŕině Faßmannové: která jej tak věrně jako pilně opatrovala, a v jeho nemoci jej neustále ošetřovala a dobře opečovala, [má] ona vše, co si přinesla [do manželství], a co je zapsáno ve slavkovských městských knihách, v Knize smluv matričních (Libro Contractuum matricularum) pod datem 20. prosince 1759, fol. 185, [jako] velké [?] jmění, jak se to potom in natura nachází nebo ještě je k dispozici: /: napřed užívat, a nemá to být do ničeho započítáno, tím méně sloučeno do [dědické] masy (ad Massam reduciret).

Za čtvrté: zmíněné manželce Catharině jako prelegatum napřed [odkazuje] faßmannovské spáleniště (Brandstelle) situované na Příkopě (auf dem Graben), spolu s domkem a chlévem, nemenší i sklep s horní a dolní zahrádkou, kde ono místo leží (alda locus jacet), a v ulici je svobodné a [purkrechtní?], jak se to tímto skutečně jako prelegatum odkazuje a do vlastnictví ustavuje; kdežto se sousedy okolo, s výjimkou Jos. Georga Fischera, mistra sklenářského, a paní Francisky Fischerové, [má] zahradní plot rozdělit na polovinu; a to z výše uvedených důvodů.

Za páté: mají také jeho v nejlepším manželství časně zplozené děti, jako jejich otec Joseph Faßmann [vychovat].

Za šesté: [jelikož] každé závěti základem a základnou (fabrica et basis) jest [poctivá péče o] pravé zákonné děti; pak Anna Cathrina Plüchsnerová, [k níž náleží] ona polovina denního dílu [pole] [?], obě tyto [?] anebo jako odkaz (pro legat): non [?].

Za sedmé: jest míněním [o] pozůstalosti, aby [ohledně] pozůstalosti [?] následovala [pravidla] města, v plném [rozsahu] a [aby byl ustanoven] vrchní poručník (Ober-Vormundt), k čemuž [je někdo] způsobilý [...]

[Pokračování:] ...aby ustavil, tak aby onen často jmenovaný královský Maißß [?] s dcerou zůstavitelovou Annou Catharinou zplozeným dětem v tomto i nadále dřívější dědický podíl dobrým hospodařením a péčí [rozmnožoval] a nikoli zmenšil; kdyby však zmíněný královský Maißß proti nadání zemřel, pak jest vůle zůstavitele, aby často zmíněný podíl jeho dcery Anny Cathariny Maißßové k jejímu lepšímu obživení a výchově byl jí opět jako vlastní jmění k rukám postaven, z poručenství vyňat, a aby ona jako pravá dědička se svým podílem vládla a nakládala, směla a mohla. Ohledně ostatní pozůstalosti se má u slovutného magistrátu co nejpokorněji žádat, aby jeho poslední vůle byla co nejúčinněji chráněna a ve všech bodech co nejpřesněji a nejsvědomitěji vykonána; jakož jsme rovněž byli za takové okolnosti požádáni, abychom se jako svědci (qua testes) podepsali, [a] my svědkové [máme] toto jako poslední pořízení po skonu zůstavitele slovutné radě nebo úřadu k vyhlášení (ad publicandum) odevzdat, a byli jsme [k tomu] přizváni a náležitě to osvědčujeme.

Na důkaz toho jsme tuto nuncupativní závěť uvedli na papír, pak ji vlastnoručně v plném [znění] podepsali a svými obvyklými pečetěmi na potvrzení opatřili; stalo se ve Slavkově (Schlaggenwaldt) dne 11. února roku 1765.

[Pečeť] B. Wehner, jako dožádaný svědek (in testem requisitus).
[Pečeť] Johann Joseph Maißß, jako dožádaný svědek (in testem requisitus).

Vyhlášena tato závěť na radnici slavkovské (in Curia Schlaggenwaldensi), před těmi, jichž se to týká (coram iis quorum interest), dne 12. září 1765.
Joseph Matthias Jordan, syndik.

In Nahmen der allerheyl. Dreyfaltigkeit, Gott des Vatters, und des Sohns, und des heyl. Geistes. Amen.

Wir Endes unterschriebene, und von dem Ehrsamen Johann Joseph Faßmann, allhiesig-Bürgern und Schuh-Macher-Meister, dann grossen Königl. Waldt-Höger, amb[?] eigends erbethene, zu einer mündlich-letztwilligen Disposition oder Testamentum nuncupativum aggregatè darzu insonderheit erbethene Zeugen; urkunden, und bekennen hiermit ordentl.- und [?] jedermänniglich da, wo es zu [?] nöthen, und einer Zeit die Nothdurfft erfordern, insonderheit-aber allhier vor einem Ehrsamen und wohlweisen Rath der Königl. Bergstadt Schlaggenwaldt nach unseren besten Wissen: daß bey Eingangs gemeldter Testator uns vor den 3.=Februarii dieses [?] eingetrettenen 1765.=ten Jahres, nachmittag zwischen zwey und drey Uhr, obwohlen bettlägerig, und mit allen heyl. Sacramenten versehen, jedoch wohl bedacht, aber bey zeitigen [?] Verstands, und Gesundheit [?] Vorpuncto: von dahero, weilen er letztwilligen Verlaß [?] ein solches [?] aufsetzen und unterrichten wolen, insoweit [?] die Leibes Schwachheit es zugelassen hätte: / und ganz deutlichen, und wohl überlegten [?] Verboten [?] an- und beygebracht, dann seinen unendlichen letzten Willen /: wie es auch seinem zeitlichen Ableben indispensabiliter, und absolutè [?] pro sacro [?] gehalten werden solle, folgender gestalten in die Feder [?] gegeben hat. -

Primò: empfehlet derselbe seine arme Seele einem [?] getreuesten [?] Erschaffer- Erlöser- und Seeligmacher in die allerheyligsten [?] Jesu Christi, dann der frohgebenedeyten unbefleckten Mutter Gottes Mariä und aller Heiligen; dem Leib aber überlässet er der Erden, wie von alters gewesen /: und dieser soll bey der hiesigen Pfarr-Kirchen St: Georgii Martyris ganz bürgerl. denen Catholischen Gebräuchen nach beschehen [beerdiget] werden. -

Secundò: Anbelanget der Testator seinen geistlichen Herren Sohn P: Joseph Faßmann 20 fl [?] [und] vierzig heyl. Messen mit väterlichen Freuden [?] P: Sohn näheren nach [?] anverwandten [?] wie sonders wie bißher der Steuer, und einer lieben Mutter Constantia = dann mit Einschlüssung der der [?] nach anverwandten lebenden Großmutter: /: ihro armer Seelen :/ uns zur Anschauung Gottes ehender zu gelangen: / solche vierzig heyl. Messen [Lectiones], nicht minder seiner in dem Grab-gebott [Grab-Gewölb?] beywöhrlich [?] eingedenckt seyn. -

Tertiò: seinen hinterlassenden gebornen Ehewirthin Catha=rina Faßmannin: welche ihn so getreu = als fleissig verpflegten Beystandes gewürdiget, und in seiner Krankheit unverrückt beygepflegt [?], dann wohl gepflegt hat, die oder all-ihr eingebrachtes, und in denen Schlag-gewaldischen Stadt-büchern Libro Contractuum matricularum sub dato den 20.ten December 1759 Fol. 185 in-großherzogl. [?] Vermögen [?], wie es sich demnachen in natura befündet, oder annoch vorhanden ist: /: zum Voraus geniessen, und in keinem angeschlagen gebracht, vielweniger ad Massam reduciret werden. -

Quartò: der ihr mentionirten Ehegattin Catharina als ein prelegatum zum Voraus die auf dem Graben situirte Faßmannische Brandstelle, sambt dem Häußl- und Stall, nicht minder auf der Keller- mit den oberen, und unteren Gartl alda locus jacet, et in Strassen est freyhaftes, und Pramarcht [Pürgrecht?] sein, wie es auf hiermit würcklich prelegiret, und eigenthümlich constituiret wird; welche mit denen umbliegenden Nachbarn exceptò Jos. Georg Fischer Glaser-Meister, und Frau Francisca Fischerin den Garten-Zaun in die halbscheid zu machen, und zu selben hat, und diese aus obig-angeführten Ursachen der ehelich [?] Dienste selber. -

Quintò: sollen auch seine aus der besten ehe [?] zeitlicher erzeugte Kinder als [?] ihr Vater Joseph Faßmann [erziehen]. -

Sextò: eines jeden Testa=ments die fabrica et basis ist. [Er] wahren rechtmässigen Kinder [?]; dann Anna Cathrina Plüchsnerin jene der [?] Zoppelbüchßen [?] halber Tagwerck diese beyde Bäck[?]lia [?] oder prò legat: non [?].

Septimò: ist des Verlassenschafts Meinung, daß der [?] Verlassenschaft = oder [?] ihren Mann [?] Stadt gefolgt werden soll, im plenum [?] und einen [?] Ober-Vormundt, wozu tauglich= und Franösi[?] Verwesenschaft [?] als [?] [...]

[Fortsetzung:] Constituiren möchte, damit des dick-gemeldter Königl. Maißß[?] mit des Verlassers Tochter Anna Catharina verzogenen Kindern in dieser, und auch fürderhin [?] des vorigen Erbtheil durch gute Wirthschaft- und Achtung Verlaag [?], und nicht in geringers [?] werden dörffte; da im Fall aber tementionirter [?] Königl. Maißß wieder Verhoffen mit Todt abgehen solte, als dann ist des Testatoris Wille, daß die offt gedachte proportion seiner Tochter Anna Catharina Maißß zu besserer Subsistierung= und Erziehung ihr, [?] wieder als sich eigenen gut zu handen gestellt, die von der Mündschaft aufgehoben, und die als wahre Erbin mit denen ihrigen Antheil halten, und walten solle, dürffe, und möge. - Der übrigen selber Verlassenschaft soll bey einem Löbl. Magistrat mit ihmständigsten bitten zu suchen, womit sein unendlicher letzter Wille auf das kräfftigste geschützet, und in allen Puncten auf das genaueste, und nachdencklichste gehandhabet werden solle; gleich wir inglichen dergleichen Umbstandes unterschreiben qua testes gebetten, wie wir Zeugen dießes zu einer letzt-williger Disposition nach seinem Ableben des Testatoris einem Wohllöbl. Rath oder Amt ad publicandum verhändigen zu lassen, und hätten zugezogen, und beschehentlich beurkundt. -

Dessen zu Uhrkundt haben wir dieses Testamentum nuncupativum zu Papier gebracht, dann in Einer plenam eigenhändig unterschrieben, und unsern gewöhnlichen Petschaften zur Betätigung angedruckt; beschehen Schlaggenwaldt d. 11. February Anno 1765. -

[Siegel] B. Wehner in testem requisitus.
[Siegel] Johann Joseph Maißß in testem requisitus.

Publicatum hoc testamentum in Curia Schlaggenwaldensi, coram iis quorum interest, die 12. Sept. 1765.
Joseph Matthias Jordan, Syndicus.

Se souhlasem magistrátu vloženo do zdejší městské pozemkové knihy, folio 284, strana verso.

[podpis] purkmistr, rychtář a radní starší [?]

Dlužní úpis / obligace, Slavkov (Schlaggenwald), 24. srpna 1765.

(Kolek vlevo nahoře: daňová známka „15 kr.")

My níže podepsaní manželé tímto oznamujeme a přiznáváme před úřadem i před kýmkoli jiným — obzvláště pak zde, a jak toho potřeba k vědomí vyžaduje — že po provedeném vyúčtování dlužných sto šedesáti [?] zlatých, které po úmrtí [pana] Johanna Georga Schödla připadly na pozůstalostní podstatu (ad Massam), zůstáváme dosud dlužni sto, slovy 100 zlatých. Poněvadž však, když byla věc uvedena do pořádku, nám páni dědicové ponechávají řečený kapitál 100 zl. i nadále v rukou na 4½ ze sta a nechtějí spěchat s poskytnutím hypotéky, zavazujeme jim tímto co nejúčinněji jako reálnou a speciální hypotéku naši dosud nezávadnou [gelegenrischen?] zahradu u [?], a budeme ji držet tak dlouho, dokud řečených 100 zl. opět neodsloužíme (nesplatíme). Slibujeme rovněž tento kapitál každoročně, po celou dobu, co jej budeme užívat (usufructuiren), úročit 4 ze sta ke sv. Bartoloměji, a to úrok v ustanoveném termínu k určitému času; naproti tomu má, resp. musí, být volná čtvrtletní i výpověď kapitálu, a poté řádně uvedena věc do pořádku. V opačném případě má pánům dědicům být volno a nebráněno, se svolením slavného magistrátu, řečený kapitál vložit do zmíněné hypotéky podle [?] případně podle královské novely [deklarace?] F.f. ll [?], a proto k úplnému zaplacení kapitálu [i] úroků, jakož i v případě potřeby, tento závazek do zdejších městských knih, se souhlasem magistrátu (annuente Magistratu), i bez našeho dalšího přičinění a přítomnosti, může být vložen (ingrosován). Nad to a k tomu je toto naše přiznání opatřeno naším podpisem spolu s obvyklým pečetním ověřením. Stalo se ve Slavkově dne 24. srpna roku 1765.

(na okraji: Teste 100 zl.)

(Podpisy vpravo, u červené pečeti:)
Johann Joseph Stutzhauß [?], měšťan a přísedící cechu ševcovského
Maria Elisabetha Stutzhaußová [?], rozená [příjmení nečitelné]

(dole:)
Se souhlasem magistrátu vloženo do zdejší městské pozemkové knihy fol. 284, strana verso.
[podpis] purkmistr, rychtář a radní starší [?]

Schuldverschreibung / Obligation, Schlaggenwald, 24. August 1765.

(Stempel oben links: Steuermarke „15 K.")

Wir endes unterschriebene Eheleuthe thun kundt und bekennen hiermit gegen Amt und iedes ledes männiglich — in sonderheitlichen aber alda, und wie es ob die Nothdurfft zu wißten erheischet, wie daß wir nach eingepflogenter Berechnung deren schuldigen hundert sechzig [?] Gulden, [so] nach Absterben des [Herrn] Johann Georg Schödl ad Massam [dann] hundert, sagen 100 fl., noch schuldig verblieben, weillen aber, [nachdem] allein die Richtigkeit gebracht worden, und uns die Herren Erben ge[dachte] solche 100 fl. Capital fernerß hin á 4½ pr. Cento in Handen laßen, und gegen Stellung einer Hypothec nicht übereilen wollen, als thun wir denenselben zu einer Real- und Special-Hypothec unsern noch dato ohnermangelten gelegenrischen [?] Garten an dem [?] hiermit auch aufs kräftigste constituiren, und in so lang bishero besitzen, wie wir gedachte 100 fl. wiederumb abgedienet haben werden; versprechen auch solches Capital alljährig, in Zulang wir auch dasselbe usufructuiren werden, mit 4 pr. Cento zu St. Bartholomej [zu] ver[zinsen und zu] interessiren, und daß inter usurium in termino zu ein[er] gewißen Zeit; hingegen soll oder [muß] die viertel-jährige auch Kündigung des Capitals frey stehen, und nach ordentlich deren [?] die Richtigkeit hiervor eingeschlagen werden. Wiederauf[gen] falls soll denen Herren Erben solches Capital frey und unbenommen sein, sich mit Bewilligung eines löbl. Magistrats in gesagte Hypothec nach der [?] falls der Königl. Novela [Declaration?] F.f. ll [?] einzuführen, und dahero zur gänzlicher Bezahlung Capital [und] Interesen als bey nöthigen falls solches obligo in der allhiesigen Stadt-Bücher, annuente Magistratu, auch ohne unseren fernern wenden und bey sein, kennen und mögen ingrossiret werden. Über und deßen ist unserer diesen [Bekhennt]nußens Unterschrift sambt dem gewöhnlichen Petschaft-Fertigung, so geschehen, Schlaggenwaldt den 24. August Anno 1765.

(am Rand: Teste 100 fl.)

(Unterschriften, rechts, bei rotem Siegel:)
Johann Joseph Stutzhauß [?], Bürger und Schuhmacher-Verwandter
Maria Elisabetha Stutzhaußin [?], gebohrene [Nachname unleserlich]

(unten:)
Annuente Magistratu ingroßiert in hiesiges Stadt-Grundgebuch [Grundbuch] fol: 284 pag. verso.
[Unterschrift] Bürgermeister, Richter und Rathsältere [?]