The year 1762 in the chronicle

Transcriptions and translations of historical documents were produced with the help of artificial intelligence and may contain errors in reading old handwriting. The original wording is usually available with each entry in the expandable section "original transcription", or directly at the listed source; if you come across an inaccuracy, we would be grateful for a note.

1762
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) source →
Crop from the chronicle original

Prodej městských mlýnů a odkazy K. W. Schiessla

Stránka popisuje rok 1762, kdy královské horní město Slavkov prodalo do dědičného vlastnictví několik mlýnů za roční pozemkový (solní) úrok konkrétním mlynářům a valchářům. Dále zaznamenává, že téhož roku zdejší městský komorník Karl Wenzl Schiessl učinil odkazy a založil dvě nadace ve prospěch špitálního kostela.

Roku 1762 prodalo královské horní město Slavkov řadu mlýnů do dědičného vlastnictví, a to za roční pozemkový (solní) úrok. Vápenku-valchu získal valchář Franz Klötzer za 570 zlatých, selský mlýn Johann Riffel za 760 zlatých, Klappel-mlýn mlynář Jakob Mayssil za 575 zlatých a valchový (koželužský) Loh-mlýn na potoce Teplá mlynář Ignác Wahl za 540 zlatých. Dále byl prodán mlýn Vincence Pötschela, Faller-mlýn Davidu Wenzlovi za 400 zlatých a sladovnický mlýn přistavěný k obecnímu domu Ferdinandu Korbovi za 411 zlatých.

Téhož roku 1762 učinil zdejší městský komorník Karl Wenzl Schiessl několik odkazů a nadací. Svůj stříbrný pohár odkázal špitálnímu kostelu na mešní nádoby a kromě toho zřídil dvě nadace, a to částkami 1300 a 629 zlatých.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Roku 1762 prodalo královské horní město Slavkov řadu mlýnů do dědičného vlastnictví za roční pozemkový (solní) úrok: vápenku-valchu valcháři Franzi Klötzerovi (570 zl.), selský mlýn Johannu Riffelovi (760 zl.), Klappel-mlýn mlynáři Jakobu Mayssilovi (575 zl.), valchový (koželužský) Loh-mlýn na potoce Teplá mlynáři Ignáci Wahlovi (540 zl.), dále mlýn Vincence Pötschela, Faller-mlýn Davidu Wenzlovi (400 zl.) a sladovnický mlýn přistavěný k obecnímu domu Ferdinandu Korbovi (411 zl.).

Téhož roku 1762 učinil zdejší městský komorník Karl Wenzl Schiessl několik odkazů a nadací: svůj stříbrný pohár odkázal špitálnímu kostelu na mešní nádoby a částkami 1300 a 629 zlatých zřídil dvě nadace.

Farní kronika 1836–1943 · děkan František Pötschner / kaplan Carl Pfannagl source →
Crop from the chronicle original

Stránka kroniky Horního Slavkova shrnuje posloupnost beneficiátů u kostela sv. Anny od roku 1757 do roku 1834 a několik nadací z let 1762, 1774 a 1781 ve prospěch špitálu a chudých žáků. Hlavní část pak popisuje, jak město roku 1762 rozprodalo šest mlýnů (Panský, Klappenský, Lohstský, Faltinský, Sladovní a Botzscherův hostinec) místním měšťanům a mlynářům za trhové ceny s ročním pozemkovým úrokem, s dodatky o pozdějším snížení úroků kolem roku 1836. Na závěr je zmíněno sčítání domů v Čechách roku 1770 a velký hladomor roku 1771–1772.

Posloupnost beneficiátů u kostela svaté Anny

1. Roku 1757, dne 4. října, se beneficiátem ad S. Annam stal zdejší městský kaplan Anton Krärczem (jméno nejisté), který se roku 1763 měl stát farářem v Elbgstadtu (i tento název je nejistý). (Podle V. G. B., svazek II, list 24 rub.)

2. Roku 1763 nastoupil pan Leop. Müller. Byl rovněž po nějakou dobu městským kaplanem a proslavil se v matrikách svým krásným rukopisem. Roku 1767 se měl stát farářem v Čisté (Lauterbach).

3. Roku 1767 nastoupil pan Anton Schödl (jméno nejisté), zemřel 21. prosince 1771.

4. Roku 1772 je podle slavkovských kostelních účtů z 22. května jmenován Johann Christoph Lorenz (jméno nejisté).

5. Roku 1774 je podle slavkovských kostelních účtů z 23. srpna jmenován Johann Aug. Aringshausen (jméno nejisté), zemřel 18. dubna 1795.

6. Roku 1795 nastoupil Joseph Bankrat (jméno nejisté), zemřel 30. ledna 1810.

7. Roku 1810 nastoupil Willibald Martmann, zemřel 25. (den nejistý) 1823.

8. Roku 1823 nastoupil Joseph Blückner (jméno nejisté), zemřel 13. (den nejistý) 1826.

9. Roku 1826 nastoupil Vaiclaus Weishart (jméno nejisté), zemřel 3. července 1834.

Nadace a odkazy

Roku 1762 učinil pan Jos. Christoph Saul Wenzel (jméno nejisté), zdejší městský komorník, podle zdejší fundační knihy (str. 77) několik nadací: odkázal stříbrný kalich a další předměty ke zhotovení svatých nádob pro špitální kostel, dále věnoval špitálu blíže neurčenou částku (text je na tomto místě nečitelný) a zřídil nadaci pro chudé ve výši 1300 zlatých a další nadaci pro chudé žáky ve výši 629 zlatých (podle fundační knihy, str. 77–80).

Roku 1781, dne 20. října, učinil pan Ant. Baumüller, měšťan, nadaci (přesný účel je na tomto místě nejasný, patrně se týkala vyučování chudých žáků) v částce 800 zlatých (podle fundační knihy, str. 80).

Roku 1774 (podle knihy testamentů, Lit. A. 3, list 38) dal pan Christian Rössel, tehdejší beneficiát ad S. Annam, zřídit u kostela zahrádku, aby si v ní mohl pro potěšení něco zasadit, zejména květiny k ozdobě oltáře, a aby na něj bylo v modlitbách vzpomínáno.

Prodej mlýnů a hostince roku 1762

Roku 1762 rozprodalo císařsko-královské horní město Slavkov několik svých mlýnů a hostinec:

- Tzv. Botzscherův hostinec, se zazděnou pivovarní pánví, šenkem a měšťanským várečným právem, byl prodán zdejšímu měšťanu a řezníkovi Franzi Blücknerovi za 570 zlatých rýnských, s roční povinností odvádět dědičný pozemkový úrok 34 zlatých (čtvrtletně po 8 zlatých 30 krejcarech) městskému komorníkovi. V případě prodlení byť jen o jednu čtvrtletní splátku mělo město právo hostinec ihned odejmout a přenechat spolehlivějšímu kupci. (V. G. B., sv. II, list 38.)

- Tzv. Panský mlýn ve zdejším úvale, s vodní spravedlností k zavlažování přilehlých luk, byl prodán panu Johannu Rößlovi za 760 zlatých, s ročním úrokem 235 zlatých (čtvrtletně po 58 zlatých 45 krejcarech). (V. G. B., sv. II, list 39.) Podle pozdějšího vyrovnání platí mlynář od roku 1836 už jen 12 (číslo nejisté) zlatých ročního pozemkového úroku.

- Tzv. Vlnařský neboli Klappenský mlýn, se třemi chody, dvěma valchovacími stoupami a jednou zahrádkou k zavlažování, byl prodán měšťanskému mlynářskému mistru Jakobu Mayblovi za 575 zlatých rýnských, s ročním úrokem 235 zlatých (čtvrtletně po 58 zlatých 45 krejcarech). (V. G. B., sv. II, list 40.) Roku 1836 platí tento mlýn už jen 120 zlatých ročního úroku.

- Tzv. Lohstský mlýn u řeky Teplé, se čtyřmi chody a zahrádkou, byl prodán mlynářskému mistru Ignatzi Wohlovi (jméno nejisté) za 540 zlatých rýnských, s ročním úrokem 218 zlatých; město se zavázalo udržovat jez tohoto mlýna v dobrém stavu. (V. G. B., sv. II, list 42.) Tento úrok byl roku 1811 snížen na 25 zlatých ročně, přičemž povinnost udržovat jez na vlastní náklady přešla na mlynáře. (V. G. B., sv. II, list 97.)

- Tzv. Faltinský mlýn (vlastním jménem Daniel-Schefeld-Mühle), se dvěma chody a dvěma valchovacími stoupami k zavlažování, byl prodán mlynářskému mistru Davidovi Wenzlovi (jméno nejisté) za 400 zlatých rýnských, s ročním úrokem 105 zlatých (čtvrtletně po 26 zlatých 15 krejcarech). (V. G. B., sv. II, list 43.) Roku 1836 platí tento mlýn už jen 65 zlatých ročního úroku.

- Tzv. Sladovní mlýn, přistavěný u zdejšího várečného domu, se dvěma chody, byl prodán mlynářskému mistru Andreasi Kombovi za 411 zlatých rýnských, s ročním úrokem 77 zlatých (čtvrtletně po 19 zlatých 15 krejcarech). Jakékoli rozšíření či přestavba, kterou by na tomto mlýně provedla městská obec, mělo být zapsáno do zdejší městské gruntovní knihy (sv. II, list 45 a 89). Roku 1836 platí tento mlýn už jen 55 zlatých ročního úroku.

Další události

Roku 1770 bylo v celých Čechách provedeno nové číslování domů.

Roku 1771 postihla Čechy velká drahota a hladomor, který v následujícím roce ještě zesílil. Nikdo nedokázal tuto bídu účinně zmírnit a bezohlední ziskuchtivci, kteří měli zásoby obilí, je raději prodávali za pár zlatých cizincům, než aby je přenechali domácím. Většina venkovanů se musela živit mlýnskými otrubami, čekankou a trávou, a nedostatek pociťovali i ti, kdo ještě měli peníze na nákup. V Praze se chléb prodával za velmi vysoké ceny, a stávalo se, že lidé, kteří ho denně kupovali i za dvojnásobnou cenu, přesto museli odcházet s prázdnou.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

[LEVÁ STRANA — seznam beneficiátů u sv. Anny a další zápisy 1762, 1774, 1781]

Posloupnost (Folgenreihe) pánů beneficiátů ad S. Annam [u sv. Anny]:

1. Roku 1757 dne 4. října se stal beneficiátem ad S. Annam zdejší městský kaplan (Stadt-Caplan) Anton [Krärczem?], jenž v roce 1763 měl se stát farářem v [Elbgstadt?]. (V. G. B. Tom. II. fol. 24 pag. versa.)

2. Roku 1763 pan Leop. Müller. Byl rovněž od jisté doby městským kaplanem a [proslavil] se v matrikách svým krásným rukopisem. Měl se v roce 1767 stát farářem v Lauterbachu.

3. Roku 1767 pan Anton [Schödl?] (+ 21. prosince 1771).

4. Roku 1772 — dle slavkovských kostelních účtů z 22. května jmenovaný Johann Christoph [Lorenz?].

5. Roku 1774 — dle slavkovských kostelních účtů z 23. srpna jmenovaný Johann Aug. [Aringshausen?] (+ 18. dubna 1795).

6. Roku 1795 Joseph [Bankrat?] (+ 30. ledna 1810).
7. Roku 1810 Willibald Martmann (+ 25. [?] 1823).
8. Roku 1823 Joseph [Blückner?] (+ 13. [?] 1826).
9. Roku 1826 [Vaiclaus Weishart?] (+ 3. července 1834).

[Pozn. na okraji: 1762 Stadtkämmerer Wenzel — fundace]
Roku 1762 učinil pan Jos. Christoph [Saul?] Wenzel, zdejší městský komorník (Stadtkämmerer), (dle zdejší fundační knihy pag. 77) tyto následující nadace (Vermächtnisse):
§ 9. [Odkázal] jeden stříbrný kalich (Kelch) atd. ke zhotovení pro špitální kostel na svaté nádoby (Gefäße), a
§ 11. Špitálu 8 [?] u [?] [?] Bohaté [?] v penězích.
§ 12. Částkou 1300 f učinil [?] nadaci pro chudé [?], a
§ 13. Částkou 629 f další pro chudé žáčky (Scholaren). (Dle fundační knihy pag. 77–80.)
Roku 1781 dne 20. října učinil pan Ant. Baumüller, měšťan, [nadaci] [?] [pro [?] [?] s vyučováním pro chudé žáčky se 800 zlatými. (Dle fundační knihy pag. 80.)

[Pozn. na okraji: 1774 pan Christian Rössel — zahrádka u špitálu]
Roku 1774 (dle knihy testamentů Lit. A. 3. fol. 38) [dal] pan Christian Rössel coby tehdejší beneficiát ad S. Annam zřídit zahrádku (Gärtchen) u kostela, aby v ní zároveň pro své potěšení něco zasel, a zvláště květiny (Blumen) k ozdobě oltáře vypěstoval, a aby [v Bohu?] [vzpomenut?] být mohl.

[PRAVÁ STRANA — Pag. 43, rok 1762]
[Pozn. na okraji: Slavkov prodává 1762 — 1. Botzscherův hostinec]

Roku 1762 prodalo c. k. horní město Slavkov tzv. Botzscherův hostinec (Botzscher-Wirthshaus) s [?], se zazděnou pivovarní pánví (Pfannenbrau) a [?] šenkem, jakož i s měšťanským várečným (Bräuhaus-) právem a [zahrádkou?] atd. zdejšímu měšťanu a řezníku (Fleischhauermeister) Franzi Blückner za hotovou trhovou (Kaufschillings-) sumu 570 f rýnských s tím, že kupec má odvádět dědičný pozemkový roční úrok (Erbgrundzins) ve výši 34 f ročně, tedy čtvrtletně 8 f 30 xr, zdejšímu městskému komorníkovi (Stadtkämmerei), aby v případě prodlení (Zurückbleibung) byť i jen s jedinou čtvrtletní platební lhůtou mohl tento hostinec ihned zpět vzít a jinému, jenž v placení je spolehlivější, kupní cestou přepustit. (V. G. B. Tom. II. fol. 38.)

[Pozn. na okraji: 2. Panský mlýn (Herren-Mühle)]
Roku 1762 prodalo c. k. horní město Slavkov tzv. Panský mlýn (Herren-Mühle) ve zdejším úvale ležící, s [?] chody, jakož i s [?] [?] vodní spravedlností (Wasser-Gerechtigkeit) k zavlažování luk u mlýna mezi řekou a potokem ležících, panu Johannu Rößlovi za hotovou trhovou sumu 760 f, s tím, že má odvádět dědičný pozemkový roční úrok ve výši 235 f, ve čtvrtletních splátkách po 58 f 45 xr, zdejšímu městskému komorníkovi, aby v případě prodlení byť i jen s jedinou čtvrtletní platební lhůtou tento mlýn jinému kupci přepustit mohl. (V. G. B. Tom. II. fol. 39.)
Pozn. Dle pozdějšího vyrovnání platí pan mlynář od roku 1836 jen 12 [?] f W.W. ročního pozemkového úroku.

[LEVÁ STRANA — pokračování prodejů mlýnů, rok 1762]
[Pozn. na okraji: Slavkov prodává 1762 — 3. Klappen-Mühle (Klappenský mlýn)]

Roku 1762 prodalo c. k. horní město Slavkov ve zdejším úvale ležící tzv. Wollen- neboli Klappen-Mühle [Vlnařský neboli Klappenský mlýn] se 3 chody spolu se 2 valchovacími stoupami (Walk-Stocken) a 1 zahrádkou k zavlažování měšťanskému mlynářskému mistru Jakobu Mayblovi za hotovou trhovou sumu 575 f rýnských, s tím, že kupec má odvádět dědičný pozemkový roční úrok ve výši 235 f, ve čtvrtletních splátkách po 58 f 45 xr, zdejšímu městskému komorníkovi, aby v případě prodlení byť i jen s jedinou platební lhůtou tento mlýn jinému kupci přepustit mohl. (V. G. B. Tom. II. fol. 40.)
Pozn. Klappenský mlýn platí dnes (1836) jen 120 f W.W. ročního pozemkového úroku.

[Pozn. na okraji: 4. Lohst-Mühle (Lohstský mlýn)]
Roku 1762 prodalo c. k. horní město Slavkov u řeky Teplé (Tepl) ležící tzv. Unei- neboli Lohst-Mühle [Lohstský mlýn] se 4 chody spolu se zahrádkou [?] mlynářskému mistru Ignatzi [Wohl?] za hotovou trhovou sumu 540 f rýnských, s tím, že kupec má odvádět dědičný pozemkový roční úrok ve výši 218 f; za to se město zavázalo udržovat jez (Wehr) tohoto mlýna v dobrém stavu. (V. G. B. Tom. II. fol. 42.)
Pozn. Tento úrok ve výši 218 f byl roku 1811 snížen na ročních 25 f, a mlynáři uloženo udržovat jez na vlastní náklady v dobrém stavu. (V. G. B. Tom. II. fol. 97.)

[Pozn. na okraji: 5. Faltin-Mühle (Faltinský mlýn)]
Roku 1762 prodalo c. k. horní město Slavkov ve zdejším úvale ležící tzv. Daniel-Schefeld-Mühle (vulgo Faltin-Mühle [Faltinský mlýn]) se 2 chody spolu se dvěma stoupami [?] u mlýna se nacházejícími [?] Faltin a dvěma valchovacími stoupami (Walk-Stocken) k zavlažování mlynářskému mistru Davidovi [Wenzl?] za [pokračuje na pravé straně]

[PRAVÁ STRANA — Pag. 45, dokončení prodeje mlýnů 1762; dále roky 1770 a 1771]

... za hotovou trhovou sumu 400 f rýnských prodalo, s tím, že kupec má odvádět dědičný pozemkový roční úrok ve výši 105 f, ve čtvrtletních splátkách po 26 f 15 xr, zdejšímu městskému komorníkovi. (V. G. B. Tom. II. fol. 43.)
Pozn. Faltinský mlýn platí dnes (1836) jen 65 f W.W. ročního pozemkového úroku.

[Pozn. na okraji: Slavkov prodává 1762 — 6. Malz-Mühle (Sladovní mlýn)]
Roku 1762 prodalo c. k. horní město Slavkov u zdejšího várečného domu (Bräuhaus) přistavěný tzv. Malz-Mühle [Sladovní mlýn] se 2 chody mlynářskému mistru Andreasi Kombovi za hotovou trhovou sumu 411 f rýnských, s tím, že kupec má odvádět dědičný pozemkový roční úrok ve výši 77 f, ve čtvrtletních splátkách po 19 f 15 xr, zdejšímu městskému komorníkovi. Jakékoli rozšíření (Erweiterung), jež zdejší městská obec na tomto mlýně k mletí — k novostavbě či přestavbě — vykoná, má být [započteno?] do zdejší městské gruntovní knihy (Stadt-Grundbuch Tom. II. fol. 45 u. 89).
Pozn. Sladovní mlýn platí dnes (1836) jen 55 f W.W. ročního pozemkového úroku.

[Pozn. na okraji: 1770 sčítání v Čechách]
Roku 1770 bylo v celých Čechách provedeno nové očíslování domů (Numerierung der Häuser).

[Pozn. na okraji: 1771 velká drahota/hlad v Čechách]
Roku 1771 byly Čechy postiženy velkou drahotou (Theuerung) a hladomorem (Hungersnoth), jenž v následujícím roce ještě více [?] nabyl. Vždyť žádný nemohl [?] [?] zmírnit tuto bídu, a nesoucitní ziskuchtivci, kteří měli zásoby obilí (Vorrath), je raději [?] [?] za pár zlatých cizincům prodávali, [než aby je domácím přenechali]. Většina venkovanů (Landleute) se musela živit mlýnskými otrubami (Mühlkleien), čekankou [?] a trávou, a dokonce i ti, kdož ještě měli peníze koupit, často nacházeli nedostatek (Mangel). V Praze se prodával chleba se zvýšením [?] [?] za velmi vysokou cenu mezi [?]; a stávalo se, že lidé, kteří jej denně — ač jej koupili za dvojnásobek — zaplatili, přesto pro chleba [?] [musili jít domů?]. —

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2207

Purkmistr a rada města Horního Slavkova prodávají Davidu Stenglovi z Horního Slavkova Samuelův mlýn za 400 zlatých.

Datace: 05.01.1762

Kupní smlouva z 5. ledna 1762, kterou královské svobodné horní město Slavkov (Schlaggenwaldt) prodalo po veřejné dražbě dvě mlýnské usedlosti zdejšímu měšťanovi a mlynářskému mistru Davidu Kienzlovi za 400 zlatých. Smlouva stanovuje čtvrtletní splátky kupní ceny i řadu povinností nového mlynáře vůči městu (odvody do městské komory, mletí městského sladu, dřevo z obecního lesa) a byla potvrzena (ratifikována) 6. listopadu 1762 v Praze nejvyšším mincmistrem a horním hejtmanem Království českého, hrabětem Franzem [...].

Kupní smlouva na mlýn Davida Kienzla, Slavkov 1762

Dne 5. ledna roku 1762 byla mezi královským svobodným horním městem Slavkovem (Schlaggenwaldt) jako prodávajícím na jedné straně a zdejším měšťanem, mlynářským mistrem Davidem Kienzlem, jako kupujícím na straně druhé, sjednána a uzavřena níže popsaná kupní smlouva.

Předmět a cena koupě

Královské svobodné horní město Slavkov prodalo, za přítomnosti slavného královského vrchního úřadu (zastoupeného Jeho Excelencí panem [...]) i za přítomnosti měšťanů a obce, po předchozí veřejné dražbě tomu, kdo nabídl nejvyšší cenu – tedy mlynářskému mistru Davidu Kienzlovi – dvě mlýnské usedlosti patřící obci, se všemi právy a příslušenstvím, tak jak je dosud drželo a užívalo samo město i jeho měšťané, avšak s výslovně předepsanými výhradami. Kupní cena byla stanovena na 400 zlatých rýnských (slovy: čtyři sta zlatých).

Splátky

Tuto částku měl kupující splácet ve čtvrtletních splátkách, počínaje rokem 1762, pokaždé patrně ve výši 26 zlatých 15 krejcarů, které měl řádně a v daných termínech odvádět do zdejší městské komory (pokladny). Ke koupi se vázala i jistá zástava a Kienzl se zavázal sjednanou smlouvu dodržovat. Dohled nad řádným placením splátek byl svěřen [místu, jehož jméno se nedochovalo].

Text dále zmiňuje případný nedoplatek na dluzích, který měl být vymáhán stejným způsobem jako u ostatních zdejších měšťanů, a to podle magistrátní taxy.

Podmínky smlouvy (jednotlivé body)

Dochované části smlouvy obsahují několik očíslovaných ustanovení:

- Bod 4: Kupujícímu bylo přiznáno právo (podle vzoru zavedeného již pro ostatní měšťany) připisovat si čtvrtinu z jistého poměrného podílu [...] zlatých, jak bylo zvykem u ostatních mlynářů v obci.
- Bod 5: Kienzl byl, stejně jako všichni ostatní mlynáři, povinen odvádět příslušné dávky (kontribuce) do městské komory, a to i pokud jde o povinnosti vůči královskému filiálnímu úřadu. Rovněž měl platit své pozemkové (dědičné) dávky královskému úřadu. Tato ustanovení měla zůstat neměnná; pokud by své závazky neplnil, mělo být proti němu postupováno příslušnými prostředky.
- Bod 6: Kupující byl povinen mlít městský slad v tomto mlýně a spokojit se přitom s obvyklou mzdou (mlýnským podílem), a to bez výjimky.

Dřevo pro mlýn

Pokud jde o dřevo potřebné k provozu mlýna, mělo být kupujícímu vydáváno z obecního lesa, a to po zaplacení příslušného lesního poplatku, v souladu s nařízením Jeho císařsko-královského Veličenstva – vždy až po předchozí prohlídce na místě (dřevo bylo tedy nejprve nutné na místě ohledat, a teprve poté je bylo možné vydat).

Zbylá část textu, týkající se dalších podrobností (patrně o udržování vodního toku a souvisejícího hospodaření), se v předloze bohužel nedochovala v čitelné podobě.

Svědci

Smlouvu podepsala řada svědků, jejichž jména se v pramenu dochovala pouze jako „Johann" bez čitelného příjmení (celkem šest podpisů), a dokument nese také záznam říšského císařsko-královského mincovního a horního úřadu.

Ratifikace v Praze

Na třetí straně listiny, označené číslem 16, je uvedeno, že jde o smlouvu na zde zakoupený mlýn – zvaný podle dřívějšího majitele Rüppeltův, jinak též Waltherův mlýn. Smlouva byla potvrzena (ratifikována) v Praze dne 6. listopadu 1762. Potvrzení podepsal skutečný tajný rada Jeho císařsko-královského apoštolského Veličenstva, prezident reprezentace a komory pro vojenské a další komise a rovněž nejvyšší mincmistr a horní hejtman v Království českém – Franz hrabě [...] (vlastnoruční podpis).

Rubový záznam

Na rubu listiny je zapsáno: „Kupní smlouva o [...] pro Davida Kienzla, dědičného kupce, [Panülově?] mlýně v [...], 400 zl", s podpisem Johanna Georga S. [Wirtia?].

Poznámka: Listina je na mnoha místech poškozená a text v hranatých závorkách [...] označuje místa, která se v předloze nedochovala nebo jsou nečitelná; jména a čísla jsou uvedena přesně tak, jak je zachycuje dostupný přepis, včetně otazníků u nejistých míst.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Kancelářský kolek]

Podle data 5. dne měsíce ledna roku 1762 byla mezi královským svobodným horním městem Slavkovem (Schlaggenwaldt) jakožto prodávajícím na jedné straně a zdejším měšťanem, mlynářským mistrem Davidem Kienzlem, řečeným kupujícím, na druhé straně sjednána, schválena a uzavřena níže uvedená právoplatná kupní smlouva. Totiž:

Řečené královské svobodné horní město Slavkov prodává, a to za přítomnosti [slavného] královského vrchního úřadu, Jeho Excelence pana [...], jakož i měšťanů a obce, po předchozí dražbě (praevia licitatione) tomu, kdo nabídl nejvíce, [...] dvě mlýnské [usedlosti/stavy], se všemi předepsanými výslovnými výhradami (reservata), se vším právem a příslušenstvím, ať už to má jakékoli jméno, tak jak je královské horní město a všichni jeho [měšťané] drželi, užívali a požívali, mlynářskému mistru Davidu Kienzlovi za hotovou [...] částku 400 zlatých, slovy čtyři sta zlatých [rýnských?], a to tak, že [...]

[...] má tuto částku splatit, přičemž tato suma má být počínaje tímto rokem 1762 ve čtvrtletních splátkách, pokaždé [26 zl 15 kr?], odváděna a řádně placena do zdejší městské pokladny (komory); [...] v termínech, a protože je koupě [zajištěna zástavou] [...], zavázal se rovněž [dodržet] tuto sjednanou smlouvu. Toto [mlýnské] [...] a řádné dodržování splátkových termínů [mu bylo přenecháno]. [...] avšak co se týče [...]

[...] příslušný nedoplatek z [...] závazků [...] má být [držen] proti [...], pokud tentýž [...], právě tak jako [se to má] u měšťanů řečeného města [...]

[...] podle magistrátní taxy vést dovoleno: — měšťanstvo [...] potřetí [...], s ratifikací [...], nebo [tuto koupi] v případě nedostatku [...] [uvést v prodej?], anebo pokud by u svého mlýna [...] osivo/dávku co do množství i jakosti (in quanto & quali) zpronevěřil, oproti tomu se — [4.] — [...] kupujícímu [přiznává], že [...] podle vzoru zavedeného měšťanského [regulativu] [...] jednu čtvrtinu [...] à proportione ze [...] zlatých má připisovat [...]; a stejně jako — 5. — kupující, tak jako všichni ostatní mlynáři, [administraci a] kontribuce (collecten) [...] do zdejší komory odvádět povinen, [...] královskou filiální [...]

[...] odvádět, rovněž své pozemkové (dědičné) [...] královské [...] platit povinen [...]; při tom tedy zůstává neměnně, tudíž [...] tentýž [...] příslušné závazky nést a takto splnit má, [...] a v [opačném] případě by proti němu bylo postupováno [...] prostředky. — 6. — Kupující je povinen městský slad, jakož i [...] mlýn [semlít?] [...]; rovněž je v tom [...] podporovat

[...] a spokojit se s [obvyklou/patřičnou] mzdou, [...] povinen a zavázán. Co se však týče [...] dřeva, to sice bude kupujícímu pro jeho potřebnou [živnostenskou] činnost z [obecního?] [...] proti [zaplacení] [...] [lesního?] platu [...] vydáváno, jak to podle [nařízení] Jeho císařsko-královského Veličenstva [...] má být vydáváno, po předchozí ohledací prohlídce na místě (praemissa inspectione oculari),

[...] avšak [...] druhů, jako [...] místa, obilí a některé [...] k udržování [vodního] toku, [...] z toho [vodě?] [...], mimo to [...]

[pravý sloupec / podpisy svědků:]
Johann [...]
Johann [...]
[...]
Johann [...]
Johann [...]
Johann [...]

Od říšského císařsko-královského mincovního a horního úřadu [...]

[Strana 3 — ratifikace:]
16
Smlouva o zde [zakoupeném] [...] Rüppeltově, jinak takzvaném Waltherově mlýně [...]. Praha, 6. listopadu 1762.

[...] tuto kupní smlouvu tímto ratifikujeme. Dáno v Praze dne 6. listopadu roku 1762.

Římského císařsko-královského apoštolského [Veličenstva] skutečný tajný rada, prezident reprezentace a komory vojenských a [...] komisí, jakož i Consessus Delegati Summi Principis et Comissorum Comercialis et Manufacturistici, a dále nejvyšší mincmistr a horní hejtman v Království českém.

Franz hrabě [...] [vlastnoruční podpis]

[Rubový záznam / docket:]
Kupní smlouva o [...] pro Davida Kienzla, dědičného kupce, [Panülově?] mlýně v [...]
400 zl

Johann Georg S. [Wirtia?] [vlastnoruční podpis]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kanzleistempel]

Vermög dato den 5.t Monaths Tag Jäner: in dem 1762 Jahr ist zwischen der König: Freyen Bergstadt Schlaggenwaldt alß Verkäuffern an einem, dann dem hiesigen Bürger Müller-Meister David Kienzl gena[nnt] Käuffern anderten Theils nachgesezter Rechtsbeständiger Kauf-Contract verabredet, beliebet und beschlossen worden. Nemblch:

Es verkauffet nemlichen ermelte König: Freye Bergstadt Schlaggenwaldt in gegenwarth [des löbl.] König: Ober-Amts Ihre Excel: des [Herrn ...] Herr Herrn [...], dann der Bürger und [Gemein]schafft, praevia Licitatione dem [Meist]bietenden [...], so ermelte [Gemein]schaft [...] auf [2 ...] [...] [Mühl?-]Stellen, sohin zwey [...] Mühl-Stellen [gehörig?] unter vorgeschriebenen ausdrücklichen Reservatis, in allem Recht und Gerechtigkeiten oder [wie es] Nahmen [haben mag] beschaffen, wie solche die König: Bergstadt und alle ihre [Bürger] besessen, genutzet und gebrauchet haben, dem Müller Meister David Kienzl umb und für [die] eine baare [...] Schillings Summa zu 400 fr, sage vier hundert Gulden, [rheinisch?], dergestalten, das [...]

[...] zu entrichten, welche Summa in Quartaliger Ratis [beginn?] nach dieses 1762 Jahr anfangend, jedesmahl [26 fl 15 xr?] in die allhiesige Stadt-Cämmerey [...] auch zu gebühr[?] abgeführt werden solle, [...] in Terminen und da [er?] Kauf: [...] hinter besezt [...], und dem [...] beliebten Contract auch nachzuhalten sich [unterworfen?] hätte. Dieser [Mühl?]-[...] [...] und deren Zahlungs-Termine richtig einzuhalten, [...] überlassen worden. [...] aber sei diß-

[...]fälliger Rest von den [...] Schuldigkeiten [...] gegen [...] zu [halten?], wann derselbe [...] als [...] eben als, wie einem Bürgersleuten der [...] gedacht Stadt [...]

[...] nach der Magistratual Tax zu treiben erlaubt sein: :/ die Bürgerschafft auf die föstung zum drittenmahl [...] besezter beach-\ [...]zeigung mit [ratificiren] gefördert führen [...], oder deren [...] [...]kauf in [Ermanglung?] als [...] auf die [...] bringen [...], oder bey ihe Müller [...]enden Gefrayds in quanto & quali defraudiren solte, dahingegen wird :/. [4.] :/ [...] Käuffer [zugestanden?], das [...] als Exemplo der Bürger[schafft] ein geführten [Regulativ?] [...] von den [...] zu [...]-Gefrayds ein Viertl, [...] à proportione von [...] fr zu schreiben[?] [...] Gefrayds zwischen [...], über [...] [...] aber unter [...] beschrieben solle; und gleich wie :/. 5. :/ er Käuffer so wie all andere Müller die [administration] Collecten [...] [...] daher Cämmerey zu entrichten abzuführen [...] die König: Filial-[...]

[...] abzuführen, auch die ihre Erbstunden König: [...] bey [...] [...] zu entrichten gehalten [...]; alß hat es hierbey sein unabänderlich verbleiben, folgl. [...] derselbe [...]fälliger Schuldigkeiten Lastrofen[?] [...] zu erhalten, und so beweisen besagt, es sei [...] [...] und [...] fall wider denselben mit denen [...] Mitteln [...] werden würde. :/ 6. :/ Ja er ist [Käuffer?] gehalten das Stadt Malz dann die [...] [...]-Mühl [...] oder [...] sollte; auch hierin [...] zu befördern

[...] und mit dem [...]lichen Lohn sich begnügen zu lassen aller [...] schuldig und verbunden. Was aber das [...]sige [...] Holz anbelangt, da wird zwar solches dem Käuffer zu seinen erforderlichen [Profession]-Trieb aus[?] [...] [Ge]meind [...] gegen [...]richtung des [...] [...]-Zinses in [...] durch, wie dieß aus Ihro Kais: König: Maj[estät] [...] [...] abgefolgt zu werden [...], praemissa inspectione oculari [...],

[...] jedoch [...] Sorten als dies [...] Stellen, getreidt und einige [...] zu Unterhaltung des Fluß-[...], sohin [...] darauß dem [Wasser?] [...], unter das [...]

[rechte Spalte / Zeugen-Unterschriften:]
Johann [...]
Johann [...]
[...]
Johann [...]
Johann [...]
Johann [...]

Von der Röm: Kais: König: Münz- und Bergwesen [...]

[Seite 3 — Ratifikation:]
16
Contract über den anhero [erkaufften?] [...] Rüppelt, ander so genannte Walther-Mühl [...]. Prag 6. November 1762.

[...] wird gegenwärtiger Kauf-Contract in Aventur[?] de Jure hinmit ratificirend. Geben Prag, den 6. Nov: A° 1762.

Der Röm: Kais: König: Apostol: [...] würcklich Ge-
heimer Rath, Repräsentations- und Camer- der Militar- und [...]
rer Comissionen, wie auch des Consessus Delegati Sumi Principis
et Comissorum Comercialis et Manufacturistici Praeses, dann Obrist
Münz und Bergmeister im Königreich Böheim :/:

Franz Graf [...] [eigenhändige Unterschrift]

[Rückvermerk / Docket:]
Kauf-Contract über die [...] den David Kienzl Erb-
Käufer [Panül?]-Mühl zu [...]
400 fr

Johann Georg S. [Wirtia?] [eigenhändige Unterschrift]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2208

Purkmistr a rada města Horního Slavkova prodávají Ignáci Wohlovi Kohlův mlýn na řece Teplé za 540 zlatých.

Datace: 05.01.1762

Pachtovní smlouva z 5. ledna 1762 mezi královským svobodným horním městem Horní Slavkov a měšťanem, mlynářským a pekařským mistrem Ignácem Großem na nově zbudovaný mlýn o 4 chodech na královské řece za 540 zlatých rýnských, splatných ve čtvrtletních splátkách po 54 zlatých. Smlouva stanovuje povinnosti pachtýře (odvody do královské filiální pokladny, dbalost při požáru a povodni, dodávky stavebního dříví z obecních i vyhrazených lesů) a byla ratifikována mincmistrovským a horním úřadem v Praze 6. října a ve Vídni 6. listopadu 1762.

Pachtovní smlouva na mlýn Ignáce Große v Horním Slavkově (1762)

Dne 5. ledna roku 1762 uzavřelo královské svobodné horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald) pachtovní smlouvu s Ignácem Großem, zdejším měšťanem, mlynářským mistrem a pekařem. Smlouva byla sjednána, schválena oběma stranami a usnesena k pevnému dodržování. Stalo se tak za přítomnosti zástupce královského vrchního úřadu, urozeného a statečného pana Christiana Hölla.

Předmět a cena pachtu

Poté co mezi měšťanstvem proběhla licitace (veřejná dražba), přenechalo město Ignáci Großovi mlýn – teprve zbudovaný, o čtyřech mlecích složeních (chodech), položený na královské řece, spolu s náhonem a příslušným zařízením. Mlýn měl fungovat podle stejného starého řádu a v témže stavu, v jakém jej město u všech dosavadních držitelů drželo a užívalo.

Za pacht byla dohodnuta hotová částka 540 zlatých rýnských (slovy: pět set čtyřicet zlatých). Pachtýř se zavázal tuto sumu splácet každoročně ve čtvrtletních splátkách, počínaje rokem 1762, vždy po 54 zlatých, a odvádět je do zdejší královské filiální pokladny. Text smlouvy je na tomto místě dosti poškozený a nečitelný, takže přesný mechanismus výpočtu celkové doby splácení (v předloze se objevuje nejistý údaj „278") nelze s jistotou rekonstruovat.

Smlouva pamatovala i na řádné dodržování platebních termínů: pokud by se pachtýř kdykoli odvážil sjednanou smlouvu nedodržet, měl být mlýn přenechán jinému zájemci, který by platby řádně dodržoval.

Další ujednání (dochovaná, byť místy jen torzovitě)

- Za třetí: Při řádném placení mohl pachtýř očekávat stejné zacházení, jaké bylo podle magistrátního řádu obvyklé u jiných měšťanů s obdobným domem. Měšťanstvo nemělo obilí nepoctivě zadržovat ani jinak poškozovat provoz mlýna – v opačném případě by šlo o podvodné jednání (v listině doslova „in quanto et quali defraudirt").
- Za čtvrté: Pachtýř měl udržovat a podporovat provoz mlýna v rozsahu výše stanovené částky, a to podle vzoru zavedeného řádu, jímž se řídili i podřízení mlynáři.
- Za páté: Stejně jako všichni ostatní mlynáři měl Ignaz Groß odvádět stanovenou správní dávku (tzv. collectu) do královské filiální pokladny. Zároveň byl zavázán dbát na nově vystavěné městské zařízení zejména při největším nebezpečí – tedy při povodni nebo požáru. K plnění těchto povinností se zavázal dobrovolně; v případě prodlení či odkladu mělo být proti němu postupováno donucovacími prostředky.
- Za sedmé: Pachtýři bylo povoleno brát potřebné stavební dříví pro svou potřebu ze zdejších obecních lesů, a to za úhradu. Z lesů vyhrazených Jeho královskému Veličenstvu směl dříví brát pouze po předchozí obhlídce na místě (previa inspectione oculari) a se svolením – přitom měl šetřit některé stromy sloužící k udržování břehů řeky. Pachtýř se rovněž zavázal řádně opatřovat čerstvý stavební materiál pro potřebné opravy mlýna, aby dílo nemuselo být zbytečně zdržováno.
- Za desáté(?): Poslední dochovaná pasáž se týkala dalšího vybavení náležejícího k mlýnu, text je však na tomto místě již příliš poškozen, než aby šlo obsah spolehlivě přeložit.

Ratifikace

Smlouvu potvrdil Úřad mincmistra a nejvyššího horního mistra v Království českém, a to „in quantum de jure" (pokud je to podle práva možné). Stalo se v Praze dne 6. října 1762 a ve Vídni dne 6. listopadu 1762.

Pod smlouvou je uveden titul potvrzujícího úředníka: skutečný tajný rada Jeho Římského císařského a královského apoštolského Veličenstva, prezident reprezentace a komory, vojenských a jiných komisí i konsesu pro delegaci nejvyššího knížete a komisařů pro obchodní a manufakturní záležitosti, a zároveň nejvyšší mincmistr a horní mistr v Království českém. Podepsáni jsou Franz hrabě Haßlala (jméno nejisté) a Johann Georg Urtica (jméno rovněž nejisté).

Na rubu listiny je stručný záznam: pachtovní smlouva na mlýn náležející [mistrovi?] za 540 zlatých, s podpisem Johanna Georga Urtiky (jméno nejisté).

Poznámka: Rukopis listiny je na řadě míst velmi špatně čitelný, proto jsou nejisté nebo chybějící pasáže v textu naznačeny otazníkem. Bezpečně doloženo je: datum uzavření 5. ledna 1762; smluvní strany – královské svobodné horní město Horní Slavkov a měšťan, mlynářský a pekařský mistr Ignaz Groß; přítomnost Christiana Hölla za královský vrchní úřad; předmět smlouvy – nově zbudovaný mlýn o čtyřech chodech na královské řece; pachtovní částka 540 zlatých rýnských splácená čtvrtletně po 54 zlatých; ratifikace mincmistrovským a horním úřadem v Praze 6. října 1762 a ve Vídni 6. listopadu 1762.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

NÁJEMNÍ (PACHTOVNÍ) SMLOUVA (Královské svobodné horní město Horní Slavkov – Ignaz Groß, mlynářský mistr), 1762

[Strana 1]
Stalo se dnešního dne, 5. dne měsíce ledna roku [1762], že mezi královským svobodným horním městem Horní Slavkov (Schlaggenwald) jakožto smluvní stranou z jedné strany a Ignácem Großem, měšťanem, mlynářským mistrem a pekařem, ze strany druhé, byla zřízena, schválena a k pevnému dodržování usnesena níže psaná pachtovní smlouva, totiž:
Za prvé: [Zmíněné?] královské svobodné horní město Horní Slavkov v přítomnosti královského vrchního úřadu, urozeného a statečného pana Christiana Hölla, poté co proběhla mezi měšťanstvem konaná licitace (dražba), přenechalo mlynářskému mistru Ignáci Großovi svůj na královské řece [?] položený, teprve zbudovaný mlýn (či [?]mlýn) o 4 složeních [chodech], spolu s [?] a náhonem, který má pracovat na [témže?] místě podle staré [?]
[?] úpravy a stavu, jak jej královské [horní] město Horní Slavkov u všech držitelů drželo, užívalo a užívat bylo zvyklé; a to za hotovou částku 540 zl., slovy pět set čtyřicet zlatých rýnských. Zároveň se pachtýř [vzdává?] [?] a naopak má každoročně [?] 278[?] [?] tuto [?] ve čtvrtletních [splátkách?] počínaje rokem 1762, vždy po 54 zl., odvádět do zdejší královské filiální pokladny, [?]
[?] s řádnými platebními lhůtami; a pokud by se odvážil kdykoli povolenou smlouvu řádně nedodržovat, byl by [mlýn?] přenechán jiným, kteří platební lhůty řádně dodržují. Za třetí pak, při řádné platbě [?], má v onom případě očekávat [?], tak jak je to výše u měšťana [?] podle magistrátního [?] dovoleno; měšťanstvo podle práva [?]
a nemá [obilí?] nepoctivě zadržovat ani [rolníky?] [?] přivádět na [mlýn?], ani [?] domům [škodu?] [?] – in quanto et quali defraudirt (v čemkoli a jakkoli by ošidil).

[Strana 2]
[?]; a za čtvrté [:4to:]: [?] u zdejších [purkmistrů?], má to pachtýř za výše stanovenou [?] částku udržovat a podporovat. [?] pachtýř [?] podle vzoru zavedeného řádu podřízených [?] [?]
[?] v poměru [proportione ad?] [?] [?], o čemž [?], avšak co se nemá psát, jakož i
[:Za páté:]: On, pachtýř, tak jako všichni ostatní mlynáři, má správní [poplatek?] (collecta) v [uložené?] výši u [komory?] odvádět do královské filiální pokladny a rovněž má být zavázán dbát nově vystavěné [?] města při největším nebezpečí vody a ohně; načež [?]
[?] dobrovolně zůstalo, aby [tentýž?] tyto povinnosti [?] plnil, a při menším [prodlení?] či v případě odkladu by proti němu bylo zakročeno donucovacími prostředky; [:Za sedmé:]: pachtýři se povoluje potřebné stavební dříví pro jeho [potřebu?] z místních obecních lesů za [úhradu?] [?]; z lesů vyhrazených Jeho královskému [Veličenstvu] však [?]
[?] po předchozí obhlídce na místě (previa inspectione oculari) dovoleno, avšak [?] a některé stromy k udržování řeky [?] pod [?] léty [?] nemá oddávat [ani?] [?]; a pachtýř má čerstvý stavební materiál řádně [?]
[?] a k potřebné stavbě [?], aby [dílo?] [?] nemuselo [?]; [:Za desáté(?):] [?] co se týče u tohoto mlýna nacházejícího se [?]

[Strana 3 – ratifikace / vyhotovení]
[Poznámka nahoře:] [?] ohledně pachtýře a jiné užitečné [?]. Vídeň 6. listopadu 1762.
Úřad mincmistra a nejvyššího horního mistra v Království českém tímto přítomnou pachtovní smlouvu, in quantum de jure (pokud dle práva), ratifikuje. Dáno v Praze dne 6. října (8bris) roku 1762.

[Titulatura:] Jeho Římského císařského, královského apoštolského Veličenstva skutečný tajný rada, prezident reprezentace a komory, vojenských a jiných komisí, jakož i konsesu [?] delegace nejvyššího knížete a komisařů obchodních a manufakturních záležitostí (Delegationis Summi Principis, et Commissorum Commercialis et Manufacturistici Praeses), pak nejvyšší mincmistr a horní mistr v Království českém atd.

[Podpisy:] Franz hrabě [Haßla?]la [?]
Johann Georg Urtica[?]

[Rubní záznam / dorso:] Pachtovní smlouva o [?] mlýn [náležející?] [?] mistru [?], [?]-mlýn, za 540 zl.
Johann Georg Urtica[?]

Poznámka: Rukopis je místy velmi obtížně čitelný; slova označená [?] jsou nejistá. Jistá jsou: datum uzavření 5. ledna 1762; strany – král. svobodné horní město Horní Slavkov a měšťan a mlynářský mistr Ignaz Groß; přítomen Christian Höll (král. vrchní úřad); předmět – mlýn o 4 chodech na král. řece; kupní/pachtovní částka 540 zlatých rýnských (čtvrtletní splátky po 54 zl.); ratifikace mincmistrovského a horního úřadu, Praha 6. října 1762 / Vídeň 6. listopadu 1762.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

PACHT-CONTRACT (Königl. freye Bergstadt Schlaggenwald – Ignaz Groß, Müllermeister), 1762

[Seite 1]
Geschehen dato den 5.ten Monaths Tag Jenner: im [1762] Jahr, ist zwischen der königl. freyen Bergstadt Schlaggenwald als Contrahenten, an einem, dann dem Ignaz Groß Bürger [und] Müllermeister und Bäcker, anderten Theil nachgehen[der]
nachbeschriebene[r] Pacht Contract errichtet, beliebet, und fest zu halten beschlossen worden; nemlich:
Erstlich: [Es hat?] rühmen euch [= erwähnte?] einander königl. freye Bergstadt Schlaggenwald in gegenwarth des königl. Oberamts, Ihro [Wohl-]Edl[en] Gestreng[en] Herrn Christian Höll, wie nach der Bürger und Bürgerschaft geübte[r] licitatione, die ihr- an dem königl. Fluß[?] verlegte, zu erbauende Mühl oder [Loh?]-Mühl mit 4 Gängen[?] nebst einem Ganz und Bach[?], die bey einem [gleichen?] Platz[?] zum soll arbeiten an der [Müller?] alte[n]
[?]ordnung und [Beschaffen]heit, wie solche die königl. [Berg-] Stadt Schlaggen[wald] an alle[n] denen possessore[n] [besessen?], genutzt, und gebräuchet haben, dem [Müller-]Meister Ignaz Groß erschienen und für [vier?] baaren [?] Schillings Summa zu 540 fl. Sage fünf hundert vierzig gulden reinisch. Dreygestalten dann [?] Pächter [einen] Verzicht [?] [ge-]thut hin[gegen] und war all jahr: 278[?] [?] dieser [?] in quartaliger Rath[?] von [?] Anno 1762 [?] anzurechnen[?] jedennoch mit 54 fl. wie in der allhiesige[n] königl. Filial-Casse [?] [?] jeweiligen abzuführen sollen[?], [?] in [Bruch?]richten [?] da man[?]
[?] wieder [?] verhaften[?] [?] mit [richtigen] zahlungs Termin[en] einbehalten [zu] haben, und da[s] jemals bewilligten Contract nicht richtig zu halten sich unterwinden solle: Ihre [Müller?]meister [?] [?] Zahlungs Termine[n] richtiger einhaltende[n] Häusern überlassen werden würde; [?] Dritte[ns] aber, sal[va?] [?] richtiger Zahlung [?] [?] in jenen fall zu gewärtigen, [wan-]dertselben[?] als solches oben also bey einem Bürger [?] die [Steuer?] gehörig[en] Haus nach der Magistratlich[en] [?] [?] zu [?] erlaubt ist: die [Bürger?]schaft auf die [?] den [Rechten?] nach beschaffen[?], [?]
und untüchtigen [Geträg?] hintergehen, oder den [?]bauer[n] [?] Erweißlich[?] des [?] auf die [Mühl?] [zu] bringen, oder [?] Häuser [?] [Sachschaden?] ge[?] in quanto et quali defraudir[t]

[Seite 2]
solle; und [Viertens?] [:4:to:] bey [dieser?] auf die hiesigen [Bürger?]meister zu machen [ver-]legen, so hat er [Pächter?] solche unter der obbestimten [?] Zahl [?] zu erhalten, und zu fördern. So [nunmehr?] den [?] [Pächter?] [?] sind, [derselbe?] ab exemplo des [?] eingeführte[n] regulativ der [nachgeordneten?] [?] [?] Ein-
[?] [proportione?] [ad?] [?] [?] [?] [?] [Machtgerechte?] [?], über die[s]fällige[n] [?], aber unter [billigst?] was nicht [ge]schrieben soll, wie gleichfalls
[:Fünftens:] Er Pächter so wie all andere Müller die administration [?] collectam in [erbetter?] Zahl bey [?] [Cammerey?] zur [?] abfuhr an die königl. Filial-Cassa abzuführen, auch die [neu?] erbaute[n] Stadt königl. [?] [?] bey [höchsten?] [Wasser?] Feuers[gefahr?] zu [unter]richten gehalten [?], als hat der [?]
[?] frey[willig?] verblieben, [?] [derselbe?] die[s]fällige[n] [Schuldigkeiten?] [?] zu [?]halten und [zu?] weniger[er] Beschied, als in [?] Verzögerungs [Fall?], wieder denselben mit der[?] zwangs Mitteln [?]gegangen werden würde; [:Siebentens:] soll[?] den [Pächter?] das [?] nöthige[?] [Bau?] Holz zu seiner [?] procession [Amtes?] der allhiesigen gemeine[n] Waldungen gegen [Ent-]richtung des [?] [?] in [?] [?], wie [?] auf Ihro K[önigl.] [Maj.] reservirten Waldungen aber [?]
[?] zu werden gestattet, previa inspectione oculari erlaubt, jedoch [?] Sohlen als [?] [?] gewinnen, [?] [einige?] Bäume zu [Unter]haltung des Fluß[?] [?] [?] [?], unter [?] [?] Jahren [?] Vorstellungen nicht abzugeben, [oder?] zu [?] [?] [?] und [?] der [?] [?] [?] werden, [?] hat der Pächter und [?] die [frischen?] Bau Materialj [ordentlich?] [?] zu
[?], und in [?] den nöthigen Bau zu [?], ein [?] dahin herzugeben, damit die [?] durch [?] [?] nicht [?] werden müsste; [:Zehendens:] [?] laß die bey dieser Mühl befindliche [?]

[Seite 3 – Ratifikation / Ausfertigung]
[Randnote oben:] [?]übern den [Pächter?] und andere nutzliche [?] Gestell[?]. Wien 6. Novembe[r] 1762.
Münz und Berg Meister Amt in Königreich Böheim wegen, vorn[der]gegenwärtigen Pacht=Contract in quantum de jure hiemit ratificiert. Gegeben Prag den 6.ten 8bris [Oktober] Ao 1762.

[Titulatur:] Der Röm[isch] Kais[erlich] Königl[ich] Apostol[isch] Maj[estät] würckl[icher] Geheimer Rath, Repraesentations= und Camer=, der Militar= und anderer Comissionen, wie auch des Consessus [?] Delegationis Sumi Principis, et Comissorum Comercialis et Manufacturistici Praeses, dann Oberster Münz und Berg Meister in Königreich Böheim &c.

[Unterschriften:] Franz Graf [Haßla?]la [?]
Johann Georg Urtica[?]

[Docket / Rückvermerk:] Pacht Contract über die [dem?] [Schatz?] Meister[?] [gehörige?] [?] Mühl weg= oder [?]=Mühl zu 540 fl.
Johann Georg Urtica[?]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2209

Purkmistr a rada města Horního Slavkova prodávají Ondřeji Korbovi z Horního Slavkova mlýn na slad u pivovaru v Horním Slavkově za 411 zlatých.

Datace: 05.01.1762

Kupní smlouva z roku 1762 mezi královským svobodným horním městem Slavkov (Schlackenwald) a zdejším měšťanstvem o nově vystavěném pivovaru a přilehlém sladovnickém mlýně. Listinu roku 1762 v Praze potvrdil (ratifikoval) mincovní a hormistrovský úřad Království českého, kupní cena mlýna činila 411[½?] zlatých.

[Kolková známka 15 krejcarů]

Budiž tímto známo všem a každému, že došlo k ujednání: mezi královským svobodným horním městem Slavkov (Schlackenwald / Horní Slavkov) jako prodávajícím na jedné straně a zdejším měšťanstvem na straně druhé byla ohledně jejich nově vystavěného pivovaru zmíněného města sjednána, sepsána a uzavřena řádná kupní smlouva. Zněla takto:

Za prvé

Královské svobodné horní město Slavkov jednalo mocí a za přítomnosti královského správce, pana Frantze Christiana Hörla[?], a dále měšťanstva a právovárečníků, mezi nimiž je jmenován [...] Leitofer[?]. Tamní pivovar, zvaný „Bauerbräuen"[?], stál ve Slavkově a byl provozován již po mnoho let – vystavěn a v chodu je až dosud. Královské horní město i všichni ostatní dosud usedlí měšťané mají k němu obecné právo várečné. Provozoval jej jejich mlynář, mistr Andreas Bortz[?], a to za jistý poplatek, přičemž strany se dohodly na lhůtě čtrnácti dnů pro vzájemné vyrovnání v zlatých.

Várečníci odváděli jistou částku za provoz, a to každoročně. Tyto dosavadní platby se nynějším ediktem od roku 1762 ruší. Přesto se má ve zdejším městě Slavkov provoz zachovat – tedy má být znovu obsazen a osazen, a to s jistým platebním termínem. Pokud by smlouva nebyla dodržena, měl by nastoupit jiný zájemce s odpovídajícími platebními termíny. V takovém případě platí totéž ujednání, jaké se týká situace, kdy obchod povolí magistrát na roční bázi.

Za druhé

Měšťanstvo se zavazuje, že se nikterak neprohřeší proti řádnému pořádku, ani že žádný měšťan nebude v souvislosti s mlýnským provozem či u mlynáře šidit ať už v množství, nebo v jakosti (in quanto et quali).

Naproti tomu se pekaři přiznává právo, že podle příslušného regulativu za pozemkovou škodu smí odebírat obilí – jednu čtvrtku v přiměřeném poměru, avšak nemá být sypáno nad ani pod stanovenou míru. Pekař má, stejně jako všechny ostatní mlýny, spravovat provoz řádně. Výplatu je třeba odvádět do královské filiální pokladny (filial Casa), rovněž je třeba dodržovat příslušné knižní povinnosti (Buch-praestanda). Každému z účastníků náleží dědičný podíl, přičemž nejpovinnější strana má být zproštěna povinnosti méně, než tomu bylo v obdobném případě dříve.

Pekař má být, pokud jde o spotřebu mouky, podle tohoto ujednání podporován, a tento mlýn má být při dalším provozu upřednostněn před ostatními mlýny. Pokud jde o práva, která se pekaře týkají, vyžaduje se provoz ze zdejší obce a jeho zřízení tak, jak bylo dosud vyhrazeno – k tomu se má dohled vykonávat inspekčně.

---

Ratifikace (rubová strana / list 3)

19.

Ratihabice (potvrzení) ohledně sladovnického mlýna u pivovaru, léta 1762.

Mincovní a hormistrovský úřad v Království českém tuto kupní smlouvu, pokud to právo připouští, plně potvrzuje.

Dáno v Praze dne 6. října (8bris) roku 1762.

Podepsán: skutečný tajný rada Jeho Římského císařského, královského apoštolského Veličenstva, president reprezentace a komory, vojenských i jiných komisí, jakož i president kongresu delegovaného od nejvyššího knížete (Congressus Delegati Summi Principis) a komisí obchodní a manufakturní, a dále nejvyšší mincmistr a hormistr v Království českém.

[Poznámka na okraji / název spisu:] Kupní smlouva o nově vystavěném slavkovském mlýně za 411[½?] zlatých.

[Podpisy:] Frantz hrabě Kayser[stein?] [?]
Johann Fridrich Urtica[?]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Kolková známka 15 krejcarů]

Ať je tímto všem a každému známo: poněvadž došlo k ujednání, že mezi královským svobodným horním městem Slavkov (Schlackenwald / Horní Slavkov) jakožto prodávajícím na jedné straně a zdejším měšťanstvem [...] ohledně jejich nově vystavěného řečeného pivovaru zmíněného města byla sjednána, sepsána a uzavřena řádná kupní smlouva; a to takto:

Za prvé: Poněvadž nyní královské svobodné horní město Slavkov mocí a za přítomnosti královského [...] správce [pana] Frantze Christiana Hörla[?], dále měšťanstva a právovárečníků [...] Leitofera[?] [...] tamní pivovar zvaný „Bauerbräuen"[?] ve Slavkově [...] po mnoho let [...] vystavělo a provozovalo, až dosud, kdy královské horní město i všichni ostatní až posud usedlí mají obecné právo várečné[?], jej provozoval jejich mlynář mistr Andreas Bortz[?], a za jistý [...] šilink [...] během 14 dnů oboustranně [...] zlatých [...]: přičemž 6 [...] várečníci jistou [cenu] [...] provozoval, a to [...], sice každoročně [...] odvádět museli, tyto se nynějším ediktem z [...] v roce 1762 ruší, [nicméně?] ve zdejším městě Slavkov [...] má být [...] provozováno, tedy [...] opět obsazeno a osazeno, a s jistým [...] platebním termínem v [...], pakliže by smlouva nebyla dodržena [...]: [...] jiný [termín], s příslušnými platebními termíny [...] ponechán [...]. [...] v takovém případě týž [...], jako [...] týkající se [...], když [pan] [...] obchod dle magistrátu jako roční [...] povolí [...].

[Za druhé?:] aby měšťanstvo nikterak [...] podle náležitého [...] neprohřešilo, nebo aby měšťan v důsledku [...] ohledně mlýnského [...], anebo u [...] mlynáře [...] v množství i jakosti (in quanto et quali) nešidil: naproti tomu se pekaři přiznává, že tentýž ohledně [...] podle [...] regulativu z pozemkové škody 5 [...] obilí jednu čtvrtku [...] úměrnou [...], avšak [...] nad [...] pod [...] nemá být [...] sypáno, a konečně 5[?] pekař tak jako všechny ostatní mlýny má spravovat; [...] výplatu odvádět do královské filiální pokladny (filial Casa), rovněž [...] knižní povinnosti (Buch-praestanda) [...] k nejbližšímu držet [...], jako každý [...] dědičné, [...] nejpovinnější [...] má odpadnout, a to méně [...] než v [...] v tomto případě opět proti témuž s [...]. [...] avšak pekař [...] ohledně spotřeby mouky [...] podle tohoto [...] má být podporován/vymáhán, a má [...] podporován být [...], čímž tento [mlýn] při dalším [...] před ostatními mlýny prosazován [...], co se však [...] práva [...] týče [...], tedy se pekaři k [...] vyžaduje [...] provoz ze zdejší obce [...], zřízení [...], jak jsme dosud [...] vyhrazené [...], přesvědčit, [...] zvyklo, [...] inspekčně.

[Ratifikace — rubová strana / list 3:]
19.
Ratihabice (potvrzení) ohledně sladovnického mlýna u pivovaru, léta 1762.
Mincovní a horní hormistrovský úřad v Království českém tuto kupní smlouvu, pokud to právo připouští (inquantum de jure), plně[?] potvrzuje. Dáno v Praze dne 6. října (8bris) 1762.
Římského císařského, královského apoštolského Veličenstva skutečný tajný rada, president reprezentace a komory, vojenských i jiných komisí, jakož i president kongresu delegovaného od nejvyššího knížete (Congressus Delegati Summi Principis) a komisí obchodní a manufakturní, poté nejvyšší mincmistr a hormistr v Království českém.

[Poznámka na okraji / název spisu:] Kupní smlouva o nově vystavěném slavkovském řečeném mlýně [...] za 411[½?] zl[?]

[Podpisy:] Frantz hrabě Kayser[stein?] [?]
Johann Fridrich Urtica[?]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Stempelmarke 15 kr]

Zu wißen und zu wißen sey hiermit jedermänniglich: demnach da es zu einer Convention [gekommen], daß zwischen dem König[lich] Freyen Bergstadt Schlackenwald als Verkäufern [einer-], dann dem allhiesigen Bürger[schaft] [...] wegen ihres neuerbauten benandten Bräuhauses [a]gedachter Stadt ein begründeter Kauff-Contract verabredet, errichtet und beschloßen worden; Als:

Erstlichen: Nachdeme nunmehr König[lich] Frey Bergstadt Schlackenwald [durch] Gewalt [und] Gegenwart des König[lichen] [...] Verwalters [Herrn] Frantz Christian Hörl[?], dann der bürger- und Brauerschaft [...] Leitofer[?] [...] das dasige Bräuhaus Bauerbräuen[?] genandten [zu] Schlackenwald [...] seit vielen Jahren [...] erbauet und geschwenckhet[?], bis jetzo, [da] es das König[lich] Bergstadt und alle übrige bishero besessene gemein Baudgebrauchs[?] haben, Ihro Müller Meister Andreas Bortz[?] trieb, und für einen [...] Schillings [...] in [...] 14 Tage beiderseits [...] Gülden [...]: durchschalten daß 6 [und] Bräuter einen [Preis] [...]trieb, und deßen zumb[?] [...], zwar all Jahr [...] entrichten, müßen solche in gegenwärtigen Edict von [...] in dem 1762 Jahres abgeschaffet, [gleichwohl?] in der allhiesigen Stadt Schlackenwald [...] verbrochten[?] sole, also [...] wieder besetzet Einfassten[?], und mit einem [...] Zahlungs-Termin in [...] Sachs [...] Contrahs nicht eingehalten [...] würden solt: Die [...] einen anderen, mit deren Zahlungs-Terminen [...] übrlaßen [worden] [...] habe. [...] hat [...] betreff [...] in jenen Fall [...] eben derselbe, als [...] über [...] betreffen [...], wann der [Herr] [...] Handel nach der Magistrat als Jahr zu [...] erlaubt [...].

[Zweytens?:] die bürgerschaft nicht die höchstes zum Schilten[?] nach beschaffener Österreichung[?] mit [...] und friedvergehen, oder der Bürgersmann in Consequenz des [...] nach die Mühlbrün[...]gebde, oder bey [...] Müller [...] in quanto et quali defraudieren solte: Dahingegen wird [...] den Bäcker eingestanden, daß derselbe abewegen[?] halb des [...] regulativi [von] Grundschaden 5, [...] Getreid ein Viertl [...] proportionirte [...] über die [...] aber unter [...] Pracht[?] nicht geschütter [geschüttet] soll, und schließlich 5[?] er Bäcker so wie all andere Müllen die administralen [administriren] soll; [...] ablösen an die König[lich] filial Casa abzuführen, auch die [...] Buch: praestanda [...] zu nechsten gehalten [...], als jedes ein [...] erblichen, [...] die schuldigsten [...] zu entfallen, und es weniger [...] als in [...] gegenwärts fall wieder demselben mit [...] wird. [...] aber ist Bäcker [...] wegen Verbrauch des Mehls [...] nach dieser [...] gefördert werden, und solle [...] gefördert werden solle [...], womit dieße [Mühl] bey weiterer [...] anderen Müllen gefördert [...], was aber [...] das Recht [...] solle [...], also dem Bäcker zu [...] erfordert [...] trieb aus allhiesig gemeind [...], richtung des [...], wir bißher [...] reserwirten [...] überzeugen, zu [...] pflegt, [remainen?] inspectiv[e].

[Ratifikation — Rückseite / Blatt 3:]
19.
Ratihabition über die Malzmühle beim Bräuhaus Anno 1762.
[Von] Münz- und Berg-Meister-Amt in Königreich Böhmen wird gegenwärtiger Kauf-Contract, inquantum de jure, summit[?] ratificiert. Geben Prag den 6. 8bris [Oktober] 1762.
Der Röm[isch] Kais[erlich] Königl[ich] Apostol[isch] Maj[estät] Wirckl[ich] Geheimer Raths, Repraesentations- und Camer-, der Militar- und anderer Commiss[io]nen, wie auch der Congressus Delegati Summi Principis, et Commissorum Commercialis et Manufacturistici Praeses, dann Obrister Münz- und berg-Meister in Königreich Böheim.

[Randvermerk / Rubrum:] Kauff Contract über die neuerbaute [Berg-] Schlackenwaldische gemelte Mühl [...] zu 411[½?] fl[?]

[Unterschriften:] Frantz Graf Kayser[stein?] [?]
Johann Fridrich Urtica[?]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2210

Purkmistr a rada města Horního Slavkova prodávají Ondřeji Korbovi z Horního Slavkova mlýn na slad u pivovaru v Horním Slavkově za 411 zlatých (druhé vyhotovení listiny č. 2209).

Datace: 05.01.1762

Kupní smlouva z 6. prosince 1762, ratifikovaná v Praze úřadem mincmistra a horního mistra Království českého, řeší prodej pivovaru u budovy zvané mlýn v Horním Slavkově magistrátem a měšťanstvem mlynáři za 411 zlatých formou ročního dědičného úroku. Listina dále upravuje povinnosti mlynáře vůči poddaným a městské komoře, včetně odvodů do filiální pokladny a užívání obecního lesa.

L 2210 — Kupní smlouva s vrchnostenskou ratifikací, Praha, 6. prosince 1762
(Registraturní značky: nahoře „Nro.", po straně „15.", na rubu červené „24/", „411/2".)

Strana 1

Budiž každému známo, zvláště že k velké mrzutosti posloužilo, že mezi magistrátem královského hutního horního města Horní Slavkov jakožto představenými na jedné straně a zdejším [protějškem] na straně druhé byl kvůli výše zmíněnému sporu sjednán, schválen a usnesen následující smluvní text:

Za prvé, zmíněná královská svobodná horní obec za přítomnosti královského horního vrchního úřadu, jehož představeným byl pan Frantz Christian Küßel (patrně Kýsel), spolu s měšťanstvem a obcí, prodala ve veřejné licitaci jim náležející pivovar u budovy zvané mlýn, a to za níže uvedených výslovných výhrad, se všemi právy a spravedlnostmi i vrchnostenskými právy, tak jak je královské město odedávna a podle veškerého zvyku drželo a užívalo. Kupujícím byl mlynář, který objekt koupil za čtyři roky úroku ve stříbrných groších. Celková suma činila 411 zlatých (čtyři sta jedenáct zlatých). Kupující se zavázal odvádět dědičný pozemkový úrok a dávku každoročně, podle stanoveného rozvrhu, počínaje složením prvního roku a dále postupně tak, jak to bylo předepsáno v této městské komoře. Obě smluvní strany se dohodly nyní přijatou smlouvu poctivě dodržovat a zachovávat. Splátky měl mlynář odvádět řádně a povinně v příslušných termínech; v případě neplacení měl počítat s následky podle rozhodnutí magistrátu, k čemuž se zavázalo i měšťanstvo.

Strana 2

Za třetí, po provedeném vyměření s poddanými bylo ujednáno, že tito mají obilí přivážet na mlýn, nebo je u svých mlýnů obhospodařovat v odpovídající jakosti. Naproti tomu bylo mlynáři stanoveno, že po složení již zavedeného regulovaného poplatku z narostlého obilí odvede poměrnou část dříve, než mu bude užívání mlýna dále přiznáno. Stejně jako všechny ostatní mlýny měl i tento odvádět příslušné kontribuce prostřednictvím této komory k filiální pokladně, na vyhrazený královský účel, aniž by v tomto ohledu mělo dojít k jakékoli změně. Dále bylo mlynáři uloženo vést o tom řádný účet, a to i pro případ, že by mělo dojít opět k milostivě povoleným úlevám; toto ustanovení mělo zůstat kdykoli zachováno.

Strana 3 (tělo textu)

Tyto záležitosti měly být předloženy k dobrozdání tam, kde by mohly být jinak podpořeny — patrně ve vztahu ke klášteru Loket (Elbogen). Pokud by proti tomu stála vyšší instance, měl mlynář ke své zvláštní řemeslné potřebě používat i zdejší obecní les, a to v nejbližší dostupné míře; toto ustanovení mělo být plněno až do [dalšího určení]. Přislíbené věci (promissa) měly být dodrženy, kromě výhrad týkajících se stromů určených k údržbě [mlýna či souvisejících zařízení], a dále mělo být zlepšeno i [další opatření] podle potřeby v příslušných obdobích.

Strana 3 — závěr ratifikace

Jménem Úřadu mincmistra a horního mistra v Království českém se tato kupní smlouva, pokud je po právu platná, spolu-ratifikuje.

Dáno v Praze dne 6. prosince (Xbris) 1762.

Podepsán: Jeho Římského císařského a královského apoštolského Veličenstva skutečný tajný rada, prezident zastupitelské a komorní komise, vojenské a jiných komisí, jakož i zasedání Delegati summi Principis et Commissorum, prezident komerční a manufakturní komise (Comercialis et Manefacturistici Praeses), dále nejvyšší mincmistr a horní mistr v Království českém atd.

Franz, hrabě [patrně Wrbna nebo Stampa] — podpis s ozdobou
(přitištěná pečeť)

Rubová strana / dorsální poznámky

Suma 411/2 zlatých
Johann Philipp Wirtia (patrně Wirth) — podpis s ozdobou
Zaprotokolováno do memoriálu (in memoriali)
Červené archivní číslo: 24/

Poznámka: Přepis obsahuje řadu na skenu nečitelných nebo nejistých míst (označených v předloze otazníky a výpustkami). Tato místa byla v čtivém textu ponechána jako nejistá nebo mírně naznačená slovy „patrně" a podobně, bez domýšlení konkrétních jmen či čísel, která v předloze chybí.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[L 2210 — Kupní smlouva s vrchnostenskou ratifikací, Praha 6. prosince 1762. Registraturní značky: nahoře „Nro.", po straně „15.", na rubu červené „24/", „411/2".]

[Strana 1]
A pokud jde o [spor?], budiž [každému?] [známo?], zvláště že k velké mrzutosti [posloužilo], že [ve věci?] onoho dne mezi magistrátem královského hutního horního města jakožto představenými na jedné straně a zdejším [?] — pro obě strany níže položený [spor] — byla [smluvně?] ujednána, schválena a usnesena smlouva; a to:
Za prvé nechť [zmíněná?] královská svobodná horní [obec?] [mocí úřední] za přítomnosti královského [horního vrchního] úřadu [?], jakožto představený pan Frantz Christian [Küßel/Kýsel?], dále pak měšťanstvo a obec, [včerejší/veřejnou?] licitací [prodala] jim náležející [?] pivovar u [?] budovy zvané mlýn [?], též [?] uvedený, za níže uvedených výslovných výhrad, se všemi právy a spravedlnostmi, vrchnostenskými [právy?] [?], tak jak je královské [město] odedávna a podle veškerého [zvyku?] drželo, užívalo a užívalo, mlynáři [?] [koupí] za a na čtyři roky úroku [ve stříbrných groších?]. Suma činí 411 zl. [čtyři sta jedenáct zlatých?] [?] — s tím, že kupující [bude odvádět?] dědičný pozemkový úrok a dávku každoročně [?], které jsou takto stanoveny; a to počínaje složením [tohoto prvního?] roku [?] postupně, jak v této městské komoře [je předepsáno?] — takže smluvní strany, a když nyní [?] opět [?], avšak jinak, se dohodly nyní přijatou smlouvu poctivě dodržovat [a] [?] zachovávat. Tuto [dávku?] má na příslušných termínech řádně a povinně platit; kdyby [neplatil?], [pak?] [?]. [?] ale je povinen [?] a v takovém případě [očekávat] [?], jestliže [?] takové [?] až [do] [?] měšťanstvo [?] [?] rukou podle magistrátního [rozhodnutí?] [?] dovoleno [?], [?] i měšťanstvo [?].

[Strana 2]
Za třetí, po provedeném vyměření(?) s [?] [?] poddanými, aby [obilí?] na mlýn přiváželi nebo u svých mlýnů [?] [?] v [?] jakosti [obhospodařovali?]; naproti tomu bude [?] mlynáři [?], že tentýž po složení již zavedeného regulovaného [?] z narostlého obilí jeden díl [?], jehož poměrnou část z [?] [?] dříve, než se o užívání mlýna nic nepředepíše, a [?] až [?] [?] tak jako [všechny ostatní?] mlýny [?] [?] kontribuce v [?] má při této [komoře?] k [?] odvodu k [?] filiální pokladně odvádět, na jí [vyhrazený?] královský [?] [?]. [?] tak, aby se [?] [?] změna [nedála?]. [Bude?] dále zavázáno [?], že tentýž [?] [?] [?] [účet?] jako v [?] [?] a v [?] případě opět z milostivě povolených [?]; [?] ale je [?] [?], které kdykoli též [?] [?] zůstává [zachováno?] i tam [?].

[Strana 3, tělo textu]
[?] budou, a takové k [dobrozdání?] [?] [?] mají být, [?] tam, kde by tato [?] klášteru Loket [Elbogen] jinak podporovány mohly být; co by však [?] vyšší [?] tomu bylo na odpor, to nechť mlynář ke své zvláštní [řemeslné/živnostenské?] potřebě [?] i zdejší obecní les proti [?] [?] nejblíže [?]; to nechť až [?] [?] plněno bude. Promissa respective [přislíbené věci], nicméně kromě [?] [?] [?] [?] zachovat, [?] stromy k udržování [?] [?] a vedle toho, pak lépe to [?] [?] [?] [?] časy [?].
X

[Strana 3, závěr ratifikace — dobře čitelné]
Jménem Úřadu mincmistra a horního mistra v Království českém, jemuž tato kupní smlouva, pokud je po právu platná (in quantum de jure firma), spolu-ratifikuje. Dáno v Praze dne 6. prosince (Xbris) 1762.

[Podepsán] Římského císaře, krále apoštolského Veličenstva skutečný tajný rada, prezident zastupitelské a komorní [komise], vojenské a jiných komisí, jakož i zasedání Delegati summi Principis et Commissorum, komerční a manufakturní (Comercialis et Manefacturistici) prezident, pak nejvyšší mincmistr a horní mistr v Království českém atd.:

Franz [hrabě?] [?] [podpis s ozdobou; Wrbna/Stampa?]
[přitištěná pečeť]

[Rubová strana / dorsální poznámky]
Suma 411/2 [zl.]
Johann Ph[ilipp?] [Wirtia/Wirth?] [podpis s ozdobou]
Zaprotokolováno do memoriálu (Inprotocollirt in memorb.) [?]
[červené archivní číslo] 24/

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[L 2210 — Kaufcontract mit obrigkeitlicher Ratifikation, Prag 6. Dezember 1762. Registratursignaturen: „Nro." (oben), seitlich „15.", rückseitig rote „24/", „411/2".]

[Seite 1]
Und der [?]halber seÿe [Jedermänniglich?] [?], besonders da es zu großem Kummer(?) [gereicht], daß [?] zu [?] gezogenen dato zwischen der königl: hütten Bergstadt Magistrat als Vorgesetzten an Einem, dann dem allhießigen [?] beÿden Theilen nachgesetzter [Streitigkeit?] der Streitigen [?] Contract [ver]abredet, beliebt und beschlossen worden; als:
Erstlich seÿe [genannte?] königl: freÿe Berg[stadt?] [?]gewalt in Gegenwart des königl: [Berg]=[Ober]amts [?] als Vorsteher H: Frantz Christian [Küßel/Kÿsel?], dann der Bürgerschaft und Gemeinschaft [gestrige/öffentliche?] Licitation der ihnen an dem [?] Bräuhaus zu [?]gebäude so genannte Mühl [?], auch [?] gezeigten unter nachfolgenden ausdrücklichen Reservationen mit allen [Recht?] und gerechtigkeiten Obrigkeit(?) [?], als solche die königl: von Alters und aller [?] herkommen besessen, gebraucht und gebrauchet haben, dem Müller [?] [Kaufweiß?] umb und für vier Jahr Zinß Schilling [?]. Summa pr 411 fl [vierhundert eilf Gulden?] [?] behalten, daß [?] / Kaufer einen [?] erb=grundzinß und gewer all Jahr [?], welche solche zu geordnet: Endes bei Erlegung dieses [ersten?] Jahres anfangen [?] nach und [?], die in dieser Stadt Cammereÿ [zu?] [?] [?] wieß(?), also die [Contrahenten?] und da nun [?] wieder [?] [?] aber mit einer [wieder?] gestalt(?) betreffen(?) [?], und den [nunmehr?] beliebten Contract [aufrichtig?] zu halten [?] zu unterhalten [?], solle. Diese [?] wieder auf deren [?] terminen richtig und schuldige Zahler [?] [?] geben würde. [?] aber hat sich schuldiger [?] aber der [?] [Rückstall?] in jenem Fall zu gewärtigen, wann [?] dergleichen als [?] [?] biß hüntere Bürgerschaft [?] der [?] [?] hand nach der Magistratskul[?] zu [?] verlaubt(?) [?], [?] die bürgerschaft auch die [?].

[Seite 2]
Zum dritten nach beschehener Ellermierung(?) mit [?]hierzu [?] [?] Hintersaßen, oder den [?] [Kammern?] in Handlung [?] [?] auf die Mühl bringen oder beÿ ihren Mühlen [?] [?] eichracht(?) in gequett und [quali?] Sac[?]tandiren [?]: dahingegen wird [?] den Bächer [?] [?], daß derselbe ab [Erlegung?] des [bereits?] eingeführten Regulat[?] [?] Erwachsenden [?] Getreÿd ein Theil [?], welchen à proportione von [?] [?] [?] eher der [Mühlen? ge]brauch nichts geschrieben solle, und [?] biß [?] [?] [?] so wie [all andere?] Mühlen die [?] [?] Colecten in [?] biß beÿ dieser [Cameraÿ?] zur [?] abfuhr an die [?] Filial Cassa abzuführen, auf die ihro [vorbehaltene?] königl. [?]bestand beÿ [?] [?] auf die [?] verlegte [?] [?] beÿ [?] [Müller?] [?] zu [unterhalten?] verhoffen [?], also des [?] [?] [?]abänderung. [Werden?] weiter verschrieben [?] [?], daß derselbe die [?] [?] [?] [?] [Rechnung?] als in [?] [?] und [ge]währes(?) fall wieder derselben aus deren gnädigst bewilligten [?] [?] aber ist [?] [?] [?] welche jederzeit auch [?] [?] [?] bleibe zu [?] auch alda [?].

[Seite 3, Textkörper]
[?] werden, und solche zu gutächtlich [?] [?] werden solle, [?] den [?] dahin zu [?] worin dieser [?] dem Kloster Elbo[gen?] auf andere künften gefördert werden möchte, was aber [?] [?] höhere [?] von solch [?] zu wieder wäre solle den Bächer zu seinem besonderen professions [?] auch allhier gemeinds walding gegen [?] des [?] halt zunächst zu [raums?] [?], da dieß biß [?] [?] [?] leisten [?] werden solle. Promissa respective [?] Antabreüsche(?), jedoch außerhalb [?] [?] [?] [?] [?]hallen, [?] [?] Bäume zu unterhaltung des [?] [?] [?] und daneben, dann besser das [?]arms [?] [?] [?] [?] Zeiten [?].
X

[Seite 3, Ratifikationsschluß — gut lesbar]
Münz= und berg Meister Amts in Königl: Reich böhmen wegen, weme gegenwärtiger Kauf=Contract in quantum de jure firm, mit ratificiert. Geben Prag den 6:ten Xbris [Dezember] 1762.

Der Römis: Kaÿs: Königl: Apostol: Maÿst: Würckl: Geheimer Rath, Repraesentations= und Camer=, der Militar= und anderer Comißionen, wie auch der Consess: Delegati sumi Principis, et Commissorum, Comercialis et Manefacturistici Praeses, dann Obrist=Münz= und berg Meister in König: Reich böhmen etc:

Franz [Graf?] [?] [Unterschrift, Schnörkel; Wrbna/Stampa?]
[aufgedrücktes Siegel]

[Rückseite / Dorsalvermerke]
Summa 411/2 [fl]
Johann Ph[ilipp?] [Wirtia/Wirth?] [Unterschrift mit Schnörkel]
Inprotocollirt in memorb: [in memoriali / Memorialbuch] [?]
[rote Archivzahl] 24/

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2211

Purkmistr a rada města Horního Slavkova prodávají Janu Kuppischovi mlýn, nazývaný panský, u Horního Slavkova za 760 zlatých.

Datace: 05.01.1762

Kupní smlouva z 5. ledna 1762, kterou královské svobodné horní město Slavkov (Schlaggenwald) prodalo mistru Johannu Ludwigu Müllerovi tzv. Panský mlýn i s vodním a náhonovým právem za 760 zlatých. Listina stanovuje podmínky splátek, mlecí povinnosti vůči poddaným i vrchnosti a byla potvrzena (ratifikována) v Praze 6. listopadu 1762 nejvyšším mincmistrem a horním hejtmanem Českého království Franzem Christianem [Waczlawem?].

Smlouva o Panském mlýně, léta 1762

Dnešního dne, totiž 5. ledna roku 1762, byla mezi královským svobodným horním městem Slavkovem (Schlaggenwald) jakožto prodávajícím na jedné straně a mistrem Johannem Ludwigem Müllerem jakožto kupujícím na straně druhé sepsána, schválena a k pevnému dodržení uzavřena níže popsaná kupní smlouva.

V úvodu jmenované královské svobodné horní město Slavkov prodává – za přítomnosti a s vědomím královského vrchního úřadu, totiž Jeho vysoce urozené a přísné Milosti pana Franze Christiana [Poppa?], a se souhlasem měšťanů a měšťanstva – takzvaný Panský mlýn, který městu společně náleží. Součástí prodeje jsou i mlýnská soukolí ("chody") a s nimi spojené trvalé právo k vodnímu toku a náhonu (struze). Mlýn stojí na pastvině nad mlýnem, mezi tokem a struhou. Prodává se se všemi právy a spravedlnostmi i se všemi břemeny a závazky, tak jak jej dosud drželo a užívalo město i všichni jeho předchozí držitelé – ovšem s níže uvedenými výslovnými výhradami.

Kupní cena byla stanovena na 760 zlatých, slovy sedm set šedesát zlatých. Smlouva k tomu stanovuje následující podmínky:

Za prvé – kupující bude z mlýna odvádět věčný dědičný pozemkový úrok (tzv. Erbgrundzins), a to každoročně [ve výši blíže neurčené v předloze]. Tento úrok se má platit ve čtvrtletních splátkách, počínaje začátkem roku 1762, vždy po 58 zlatých 45 krejcarech, a to skutečně a spolehlivě do zdejší městské komory.

Za druhé – pokud by kupující proti tomuto závazku byť jen jedinkrát upadl do prodlení s platbou a odvážil se schválenou smlouvu nedodržet, byl by mlýn odňat a přenechán jinému kupujícímu, který by platební termíny dodržoval řádněji.

Za třetí – kupující si vymínil, aby v jeho případě platilo obdobné zvýhodnění, jaké se povoluje i běžnému měšťanovi při mletí obilí (či "písku"?) pro pána podle magistrátní taxy. Měšťanstvo mělo být po třetí náležité výstraze [text na tomto místě nejistý] napomenuto, aby nezkracovalo mlynáře na množství ani jakosti obilí, ať už jde o mletí vlastního obilí přímo na mlýně, nebo o obilí prodané u jejich mlynáře.

Za čtvrté – kupujícímu se přiznává, že podle vzoru již zavedeného regulativu smí využívat poměrnou míru "nádavku" (Aufgeltmaß) – z 20 strychů namletého obilí 1 strych jako svou odměnu. Případné navýšení této míry by však směl provést jen se svolením vrchnosti.

Za páté – slibuje se kupujícímu, stejně jako všem ostatním mlynářům, že takzvané pomocné sbírky (adminicular-Collecten) budou ve stanovené době odváděny přes zdejší komoru do královské filiální pokladny. Kupující má také včas dbát o odvádění královských dávek (praestanda), které se ho týkají, tak aby byly každoročně beze zbytku plněny. Vyplývá z toho, že za své povinnosti ručí sám – a tím spíše, že by v případě prodlení bylo proti němu postupováno stanovenými donucovacími prostředky.

Za šesté – kupujícímu se ukládá, že pokud by k tomu určený panský sladovnický mlýn (Malzmühle) trpěl nedostatkem vody, je povinen a zavázán mletí pro něj poskytnout na svém mlýně, a to za obvyklou odměnu.

Za sedmé – protože velmi poškození obecní poddaní byli odkázáni k mletí svého obilí právě na tento mlýn [text zde poškozen a nejasný], byli takoví "mlecí hosté" ponecháni kupujícímu k jeho lepší obživě.

Dále se vysvětluje užívání vodního (náhonového) práva, které bylo kupujícímu přiznáno již na počátku smlouvy k výše zmíněné pastvině: kdyby toto právo mělo v budoucnu, ať už časem nebo z jiného důvodu, poškodit dolní obecní mlýn tak, že by zchátral, měl by je kupující sice odstoupit, avšak svobodné horní město by ho za to muselo v plné výši odškodnit.

Pokud jde o spornou otázku velmi nutné stavby (opravy) mlýna, ta zůstává na kupujícím k jeho vlastní potřebě, včetně šrotu a hráze; text na tomto místě je však silně poškozen a nejasný, takže přesný obsah tohoto ujednání nelze spolehlivě rekonstruovat – zmiňuje se v něm potřeba pravidelné (patrně "oční") kontroly stavu mlýnského obydlí a jeho příslušenství i řádných náhonových prken.

Poslední zachovaná pasáž se týká lesního úroku (Waldzins), který se odvádí ze všestranných obecních lesů podle příslušné resoluce Jeho císařsko-královské Milosti; přiznává se přitom i právo na několik stromů potřebných k udržování náhonových staveb.

Ratifikace (jinou rukou): Léta 1762 byla přítomná smlouva, pokud to právo připouští, ratifikována. Dáno v Praze dne 6. listopadu léta 1762. Potvrdil ji Jeho Římsko-císařské a královské apoštolské Milosti skutečný tajný rada, president Reprezentace a Komory pro vojenské a jiné komise, jakož i president zasedání zplnomocněného nejvyššího knížete a komisařů obchodních a manufakturních, dále nejvyšší mincmistr a horní hejtman v Království českém atd., Franz Christian [Waczlaw / Waczlík?].

Pod smlouvou je dále podpis Johanna Georga [Justicze? / Justitii?] a řada podpisů svědků či měšťanů: August Chr[istoph?] [—], Elias [—], Johann [—], Johann Bra[un?], Ludwig Jos[eph?] [—], Johann Simon [—], Johann David [—], Johann Georg [—], Johann Lorenz [—] a Johann Georg [—].

Na konci listu je ještě zmínka o Římské císařské a královské [Milosti?] a zemském horním hejtmanovi, text je však na tomto místě poškozen.

Poznámka: Rukopis smlouvy je na řadě míst silně odřený a nečitelný (přeložený list), proto zůstávají některá jména, čísla a slova označena otazníkem jako nejistá. Pevně doložené skutečnosti jsou: datum uzavření smlouvy 5. ledna 1762, prodávající královské svobodné horní město Slavkov, kupující mistr Johann Ludwig Müller, předmět prodeje "Panský mlýn" s vodním a náhonovým právem, kupní cena 760 zlatých, čtvrtletní splátky po 58 zlatých 45 krejcarech od počátku roku 1762, věčný dědičný pozemkový úrok a ratifikace v Praze 6. listopadu 1762.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Kancelářský přípis na horním okraji, jiná ruka:] Smlouva o Panském mlýně[?] léta 1762.

Dnešního dne 5. dne měsíce ledna tohoto roku 1762 byla mezi královským svobodným horním městem Slavkovem (Schlaggenwald) jakožto prodávajícím na jedné straně a Johannem Ludwigem Müllerem, mistrem, jakožto kupujícím na straně druhé sepsána, schválena a k pevnému dodržení uzavřena níže uvedená stálá kupní smlouva; totiž:

V úvodu jmenované královské svobodné horní město Slavkov prodává, v přítomnosti [a mocí?] královského vrchního úřadu Jeho vysoce urozené a přísné Milosti pana Franze Christiana [Poppa?], jakož i za souhlasu měšťanů a měšťanstva, jim společně náležející, [témuž?] vlastnicky příslušející, tzv. Panský mlýn s [chody/složeními?], spolu s jeho průběžným vodním a náhonovým (struhovým) právem, na [pastvině?/lučině?] nad mlýnem mezi tokem a struhou položený, za níže uvedených výslovných výhrad, se všemi právy a spravedlnostmi, břemeny a závazky, tak jak jej královské svobodné město a všichni předchozí držitelé drželi, užívali a požívali, témuž Johannu Ludwigovi[?], a to za pravou kupní trhovou částku 760, slovy sedm set šedesát zlatých, s tou podmínkou, že [za prvé:] kupující bude odvádět věčný dědičný pozemkový úrok (perpetuierlicher Erbgrundzins), a to každoročně [… ve výši … grošů?], přičemž ve čtvrtletních splátkách počínaje počátkem tohoto roku 1762 má pokaždé částku 58 zl 45 kr do zdejší městské komory (Kameraÿ) skutečně a spolehlivě odvádět; v opačném případě, a kdyby [za druhé] proti [závazku?] jen s jediným platebním termínem upadl do prodlení a odvážil se poté schválenou smlouvu nedodržet, byl by tento mlýn přenechán jinému kupujícímu, který platební termíny řádněji dodržuje.

Za třetí: kupující si vymínil právě to, [aby?] [—] ve svém případě požíval [výhody?], když [tentýž?] jako povolání, právě tak jako povolujeme měšťanovi mlít [obilí/písek?] pána podle magistrátní taxy; [aby?] měšťanstvo po třetí náležité výstraze [—] nebo měšťanovi napomenutí ohledně mletí vlastního obilí na mlýně, či ohledně u jejich mlynáře prodaného obilí v množství i jakosti [nezkracovalo?]; naproti tomu se mu za čtvrté kupujícím přiznává, že týž podle příkladu již zavedeného regulativu o [mletí?] [—] může využívat poměrně z 20 strychů 1 strych na [míru „nádavku“ / Aufgeltmaß?] jakožto míru [odměny?]; avšak co se týče případného navýšení, smí [k němu] přikročit jen se svolením [vrchnosti?]. A slibujeme za páté kupujícímu, jakož i všem ostatním mlynářům, že pomocné sbírky (adminicular-Collecten) ve stanovené době u zdejší komory ke skutečnému odvedení do královské filiální pokladny odvedeme; a že o jemu příslušející královské povinné dávky (praestanda) má včas pečovat, tak aby ročně [nedotčeně?] i nadále [—] zůstaly; z čehož plyne, že [sám?] má za své povinnosti [ručit?], a tím spíše [—], neboť v případě prodlení by proti němu bylo postupováno stanovenými donucovacími prostředky. Za šesté je pak kupujícímu uloženo, že kdyby k tomu určený panský sladovnický mlýn (Malzmühle) měl trpět nedostatkem vody, je rozhodně povinen a zavázán mlít (poskytnout mletí) na svém mlýně a spokojit se s obvyklou odměnou. A poněvadž za sedmé byli velmi poškození obecní poddaní k mletí svého obilí na tento mlýn odkázáni [—], nebo měšťanovi [—] mletí vlastního obilí na mlýně [—].

[dále:] poměrně z 20 strychů, 1 strych na míru [nádavku?], může využívat, avšak co se týče případného navýšení, smí [k němu] přikročit jen se svolením [vrchnosti?]; a slibujeme za páté kupujícímu, jakož i všem ostatním mlynářům, pomocné sbírky ve stanovené době u zdejší komory ke skutečnému odvedení do královské filiální pokladny odvádět, a o jemu příslušející královské dávky včas [pečovat?]; [tak aby?] každoročně [—] nedotčeně i nadále [—] zůstaly; z čehož plyne [—].

[dále:] aby za vlastní povinnosti [ručil?] a tím spíše [—], neboť v případě prodlení by proti němu bylo postupováno stanovenými donucovacími prostředky; kupujícímu se však ukládá, že kdyby k tomu určený panský sladovnický mlýn měl trpět nedostatkem vody, je rozhodně povinen a zavázán mlít na svém mlýně a spokojit se s obvyklou odměnou. A poněvadž za [sedmé?] velmi poškození [—] obecní poddaní byli k mletí svého obilí na tento mlýn odkázáni [—].

[dále:] tak jsou takoví [mlecí hosté / Mahlgäster?] jemu kupujícímu pro jeho lepší obživu ponecháni; přičemž [—] se objasňuje, že užívání vodního práva, kupujícímu při počátku smlouvy k [pastvině?] přiznaného, [platí tak,] že [—] v posledním případě, kdyby toto pro dolní obecní [—] mlýn během delší doby nebo [—] mělo zchátrat, je sice třeba je odstoupit, avšak naproti tomu má [knížecí?] svobodné horní město [je?] zcela (ex integro) odškodnit. Co se pak týče onoho sporného [bodu?] velmi nutné stavby, ta se sice kupujícímu k jeho požadovanému [—] [ponechává, se] šrotem a [hrází?], poněvadž nyní [—] možná vyobrazení nechybí, [je?] pokaždé [oční?] inspekce [—] nutná, aby [—] příslušenství mlýnského obydlí [—] a získání řádných [náhonových prken / Prietschen?] včas [—] nutnou stavbu [—] mlýn skrze [výslovné?] [—] provedeno; [zavazuje?] se zdejší [—] [—] jen ve stavebních věcech bude kupující při zdejším mlýně [—] provozovat [—] zároveň[?].

[dále:] tak jsou takoví [mlecí hosté?] jemu kupujícímu pro jeho lepší obživu ponecháni; přičemž se ohledně [—] užívání vodního (náhonového) práva, kupujícímu při počátku smlouvy k [pastvině?] přiznaného, objasňuje, že [—] v posledním případě, kdyby toto pro dolní obecní [—] mlýn během delší doby nebo [—] mělo zchátrat, je sice třeba je odstoupit, avšak naproti tomu má [knížecí?] svobodné horní město [je?] zcela odškodnit. Co se pak týče onoho sporného [bodu?] velmi nutné stavby, ta se sice kupujícímu k jeho požadovanému [—] [ponechává].

[dále:] podle povolání a zůstává, ze všestranných obecních lesů, k odvedení povinného lesního úroku (Waldzins) s ohledem na to, jak se z Resoluce Jeho císařsko-královské Milosti [—] lesy odevzdávat obvykle mají, [se přiznává?], avšak více druhů než [—] dědičného pozemkového úroku a několik stromů k udržování náhonových [staveb?].

[Ratifikace, jiná ruka:] Léta 1762 přítomná smlouva, pokud to právo připouští (in quantum de jure), ratifikována. Dáno v Praze dne 6. listopadu léta 1762.
Jeho Římsko-císařské a královské apoštolské Milosti skutečný tajný rada, president Reprezentace a Komory pro vojenské a jiné komise, jakož i president Zasedání zplnomocněného nejvyššího knížete a komisařů obchodních a manufakturních (Consessus delegati summi principis et commissorum commercialis et manufacturistici praeses), pak nejvyšší mincmistr a horní hejtman v Království českém atd.
Franz Christian [Waczlaw / Waczlík?]

[Podpis dole:] Johann Georg [Justicz? / Justitia?]

[Podpisy svědků / měšťanů v pravém sloupci:] August Chr[istoph?] [—] · Elias [—] · Johann [—] · Johann Bra[un?] · Ludwig Jos[eph?] [—] · Johann Simon [—] · Johann David [—] · Johann Georg [—] · Johann Lorenz [—] · Johann Georg [—]

[Konec listu:] Od Římské císařské královské [Milosti?] a horního hejtmana zemského [—].

[Pozn. paleografa: Písmo je běžný kancelářský kurent poloviny 18. století, místy silně kurzívní a odřené (přehyby listu), proto řada slov označena [?] jako nejistá. Pevně doložené údaje: datum uzavření 5. ledna 1762; prodávající = král. svobodné horní město Slavkov (Schlaggenwald); kupující = mistr Johann Ludwig Müller; předmět = „Panský mlýn" s vodním/náhonovým právem; kupní částka 760 zlatých; čtvrtletní splátky po 58 zl 45 kr od počátku roku 1762; věčný dědičný pozemkový úrok; ratifikace v Praze 6. listopadu 1762 nejvyšším mincmistrem a horním hejtmanem Českého království Franzem Christianem [Waczlawem?]. Žádný samostatný dvousloupcový splátkový rejstřík dokument neobsahuje.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kanzleivermerk am oberen Rand, andere Hand:] Contract über die Herr Mühl[?] Anno 1762.

Seünt dato den 5.ten Monaths Tag Januarij dieß 1762. Jahres ist zwischen der königl. freÿen Berg Stadt Schlaggenwald alß Verkäuffern an einem Theil, dann dem Johann Ludwig Müller, Meister, qua Käuffern anderen Theils nachgesetzter Kaufs beständiger Kauff-Contract errichtet, beliebet und fest zu halten beschlossen worden; nemblichen:

Es verkauffet eingangs benannter königl. freÿe Berg Stadt Schlaggenwald in gegen[wart?] [krafft?] deß königl. Ober-Ambts Ihro Hoch Edl gestreng Hn. Franz Christian [Popp?], wie auch Bürger und Bürgerschafft die ihr in gemein gelegene, [derselben?] proprietarie zuständige, zu genannte Herrn-Müll mit denen [Gängen?] nebst [seinen?] fortlauffenden Fluth- und Graben-Gerechtigkeit, zur [Grasseney?] ober der Mühl zwischen der Fluth und Graben gelegen, unter denen nachfolgenden ausdrücklichen Reservatis, mit allen Rechten und Gerechtigkeiten, oneribus und [Beschwerden?], wie solche die königl. freÿe Stadt und alle vorige Besitzere besessen, genutzet und gebrauchet haben, dem Johann Ludwig[?] und um für eine wahre Kaufs-Schillings-Summa pr: 760, sage Sieben hundert Sechzig Gulden, [in einem?] etzt gestalten, daß [primo:] Käufer einen perpetuierlichen Erb-Grundzinß, und zwar alle Jahr [… mit … Gr.?] zu entrichten, mithin sollen in quartalischen Latis von Eingang dieß 1762. Jahrs anfangend jedesmahlen mit 58 fl 45 xr in die allhiesige Stadt-Cameraÿ actual und so gewieß abführen solle; alß in widrigen und da man Fürs 2.te [zweÿtens] wieder besag [bestehen?] mit einem einzigen Zahlungs-Termin in Ruckstand [Ratten?] und den [darnach?] beliebten Contract nicht einzuhalten sich unterwinden solte, diese Mühl einem anderen mit denen Zahlungs-Terminen richtiger einhaltenden Käufer überlassen werden würde.

Fürs dritte: aber hat ausgedinget Käufer eben das, [darumb?] [Schulsaal?] in ihrem Fall zu genädigen, wann [dieselbe?] alß Beruf, eben also wir einen Bürger[s]-Mann deß Herrn [Gebräudes?] Sand nach der Magistratul-Tax zu treiben erlaubet; [so soll?] die Bürgerschafft auf die [Hofstrub?] zum dritten [maß?] beschehene Warnigung mit richtiger [… gebräudes?] [Hindert-weisen?], oder dem Bürgers-Mann eine Ermahnung deß eigenen auf der Müll [zu bringen?] oder bey ihrer Müller verkaufften Geträydts in quanto & quali defrau[dieren] wolle; dahingegen wird ihm Fürs 4.te [viertens?] denen Käuffern eingestanden, daß selber ab exemplo deß bereits [eingeführten?] Regulativ von [einmahlenden?] 5 [Sechs?] Geträydt [—] à proportione von 20 Strich [1 Strich?] an [Metzen?] Aufgeltmaaß genützen könne; über die [zufällige?] auß-[Bemessung?] aber unter [Bewilligung?] [—] schreiten solle. Und geloben wir Fürs 5.te [fünftens?] dem Käuffer, so wie all andere Müller, die adminicular-Collecten in bestimter Zeit bey daiger Cameraÿ zu wirklichen Abfuhr an die königl. Filial-Cassa abzuführen; auf die ihm betreffende königl. praestanda bey Zeiten Sorge [hinfüro?] zu richten gehalten gewesen, alß [wo?] jährlich [—] unabbrüchlich ferner [—] verblieben; erfolget [dahero?] [selber?] sich [—] seiner Schuldigkeiten [—] zu rückfallen, und so weniger [—], alß in widrigen Verzögerungs-Fall wider denselben mit denen [angewie­senen?] Zwangs-Mitteln fürge­gangen werden würde. Fürs 6.te [sechstens?] aber ist Käuffern dazu ausgestellet, daß, [wann?] die zu[m] [Herrn?] bestimte Malz-Mühl mangl an Wasser leiden solte, auf seiner Mühl zu förderen, und mit dem gewöhnlichen Lohn sich begnügen lassen, allerdings [schul­dig?] und verbunden. Und weilen Fürs Sieben­der: die [—] beschädigte [—] gemeine[n] Unterthanen zu mahlung ihres Geträydts an diese Müll angewiesen [—], oder dem Bürgers-Mann eine Ermahlung deß eigenen auf der Müll [zu bringen?] oder bey ihrer Müller verkaufften Geträydts [—] [—].

[weiter, mittlere Kolumne:] à proportione von 20 Strich, 1 Strich an [Metzen?] Aufgeltmaaß genützen könne, über die zufällige auß-[Bemessung?] aber unter [Bewilligung?] [—] schreiten solle; und geloben wir Fürs 5.te [fünftens?] dem Käuffer, so wie all andere Müller, die adminicular-Collecten in bestimter Zeit bey daiger Cameraÿ zu wirklichen Abfuhr an die königl. Filial-Cassa abzuführen, auf die ihn betreffende königl. praestanda bey Zeiten [Sorge?] zu richten gehalten gewesen; alß [—] [Jahr?] jährlich [—] unabbrüchlich ferner [—] verblieben; erfolget [dahero?] [—]

[Fürs 8.te / weiter:] daß eigenen Schuldigkeiten [—] zu rückfallen, und so weniger [—], alß in widrigen Verzögerungs-Fall wider denselben mit denen [angewiesenen?] Zwangs-Mitteln fürge­gangen werden würde; abrz [aber?] ist Käuffern dazu ausgestellet, daß, wann die zu[m] Herrn bestimte Malz-Mühl mangl an Wasser leiden solte, auf seiner Mühl zu förderen, und mit dem gewöhnlichen Lohn sich begnügen lassen, allerdings [schuldig?] und verbunden. Und weilen Fürs [Sieben­der?] die sehr beschädigte [—] gemeine[n] Unterthanen zu mahlung ihres Geträydts an diese Müll angewiesen [—].

[weiter:] hat, so werden auch solcher [Mahl­gäster?] ihm Käuffer zu seiner besseren Subsistenz [angewiesen?] beygelassen; wo [—] daß der ihm Käuffer zu Eingang deß Contracts zur [Grasseney?] angewiesenen [Nützung?] der Fluth-Gerechtigkeit lassen erläutert wird, daß [—] letzten Falls, wann solches zum unteren gemeinen [—]-Müll über lang oder [—] baufällig sein solte, zwar abzutretten und, hingegen [—] Stadt [—]-selben ex integro zu indemnisieren gehalten sein solte. Deß Dahero[?] Streittnußes daß hoch nöthiger Bau solt anbetrifft, da wird zwar solches dem Käuffer zu seiner erforderten [—] [—] Schrott und [Damm?], da nun daß [—] mögenden Vorstellungen nicht ab[gehen?], jederma[hl?] eine [oculair?] inspection [—] [—] nöthig sein[?] veranlasset zu [stellen?] deß Müll-Wohnung [Zugehörn?] [—] und Überkommung der richtigen [Prietschen?] in Zeiten [—] nöthigen Bau zu [—] die Müll durch [expresse?] [—] geschehen; [erbindet?] sich daiger [—] [—] allein in baulichen wir[d] Käuffer bey daiger Müll [—] zu treiben [—] zugleich[?].

[weiter:] hat, so werden auch solcher [Mahl­gäster?] ihm Käuffer zu seiner besseren Subsistenz beygelassen; wo [—] auf [—] die ihm Käuffer zu Eingang deß Contracts zur [Grasseney?] angewiesenen Nützung der Fluß-Gerechtigkeit lassen erläutert wird, daß [—] letzten Falls, wann solches zum unteren gemeinen Fluß-Müll über lang oder [—] baufällig sein solte, zwar abzutretten und, hingegen [Herzogl?] freÿe Berg-Stadt [dem?]-selben ex integro zu indemnisieren gehalten sein solte. Deß Dahero-Streittnußes, daß hoch nöthiger Bau solt anbetrifft, da wird zwar solches dem Käuffer zu seiner erforderten [—]

professions[weise?] und bleib auß allseitigen gemeinen Waldungen zur [Errichtung?] deß schuldigen Wald-Zinßes in [Ansehung?] deß, welche wir dieses aus Ihro [Kaÿserl?]-königl. Maÿt. [Resol?] [—] werden Waldungen abgefolget zu werden [pflegt?], erbeuchtet[?], jedoch mehrer Sorten alß daige[?] [Erb-Grund-Zinßern?] und [einige?] Bäume zu Unterhaltung der Fluth-[Gebäude?].

[Ratifikation, andere Hand:] Anno 1762. gegenwärtiger Contract in Quantum de Jure sumit ratifi=ciert. Geben Prag, den 6. Nov: Aô 1762.
Der Röm. Kais. Königl. Apostol. Maiestät wirklicher Geheimer Rath, Repraesentations- und Kammer- der Militär- und anderer Commissionen, wie auch des Consessus delegati sumi Principis et Comissorum Commercialis et Manufacturistici Praeses, dann Ober-Münz- und Bergmeister im Königreich Böheim etc.
Franz Christian [Waczlaw / Waczlik?]

[Unterschrift unten:] Johann Georg [Justicz? / Justitia?]

[Zeugen-/Bürger-Unterschriften rechte Spalte:] August Chr[istoph?] [—] · Elias [—] · Johann [—] · Johann Bra[un?] · Ludwig Jos[eph?] [—] · Johann Simon [—] · Johann David [—] · Johann Georg [—] · Johann Lorenz [—] · Johann Georg [—]

[Blattende:] Von der Röm. Kaÿs. Kaÿserl. König[l.] und Bergmeister der Land[—].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2212

Purkmistr a rada města Horního Slavkova prodávají Jakubu Mayßlovi z Horního Slavkova štolní mlýn u Horního Slavkova za 575 zlatých.

Datace: 05.01.1762

Listina z roku 1762 zachycuje kupní a nájemní (pachtovní) smlouvu mezi královským horním městem Horní Slavkov a mlynářským mistrem Jacobem Maischem o městském mlýně. Stanovuje kupní/pachtovní částku, splátky do městské pokladny, povinnosti pachtýře vůči vrchnosti i měšťanům (vaření piva, mletí, clo, odvody) a byla dodatečně ratifikována pražským báňským úřadem v listopadu 1762.

KUPNÍ A NÁJEMNÍ (PACHTOVNÍ) SMLOUVA KRÁLOVSKÉHO HORNÍHO MĚSTA HORNÍ SLAVKOV O MĚSTSKÉM MLÝNĚ, ROK 1762

Nahoře na listině je královský znak s korunou a pod ním monogram „I. F."; dále je zde kancelářský záznam a paraf.

V nadpisu, který je zčásti nečitelný, se praví, že je třeba prokázat a stanovit, že mezi královským horním městem Slavkovem jakožto prodávajícím na jedné straně a mlynářským mistrem Jacobem Maischem jakožto kupujícím na straně druhé byla uzavřena tato jistá trvalá kupní smlouva, kterou obě strany zavazuje se pevně dodržovat. Konkrétně jde o následující ujednání.

Výše jmenované, patrně již bývalé, královské horní město Horní Slavkov (jeho rada) přenechává za přítomnosti královského vrchního rychtáře, urozeného pana Franze Christiana Hösse, a dále měšťana a hospodáře, patrně pana Marii [Zückelede?], jejich podíl na tzv. městském mlecím mlýně, který leží na výše zmíněném místě. Spolu s mlýnem přechází vše, co k němu náleží, včetně dalších užitků a podílu na rybníku, jakož i oprávněné užitky podle vrchnostenského řádu, s výslovně vyhrazenými škodami, a veškerý užitek a právo, jak je dosud náležitě požívali a užívali dřívější mlynáři a všichni předchozí držitelé.

Mlýn se přenechává Jacobu Maischovi jako dědičnému mlynářskému mistrovi za hotovou kupní/pachtovní částku ve výši 575 zlatých, přičemž jde o pachtovné splácené v podobě pěti set stříbrných grošů ročně v rýnských zlatých; z této částky měl každý pachtýř odvádět ročně 295 zlatých za daný termín splátky.

Splátky měly začít od nadcházejících Velikonoc roku 1762, a to tak, že pachtýř pokaždé odvede 58 zlatých 45 krejcarů ve třech ročních splátkách přímo do městské pokladny, skutečně a bez odkladu. Pro případ, že by mlýn zdědili nezletilí držitelé a nebyla by nalezena přiměřená částka, respektive pozůstalí by nebyli ochotni smlouvu dodržet, mělo se právo k mlýnu přenechat jinému pachtýři, který stanovenou částku řádně dodrží.

Za třetí byl pachtýř zavázán ve všech případech dostát svým povinnostem: měl mimo jiné, dojde-li k mimořádné situaci u některého měšťana-sedláka, dodržovat vaření piva podle magistrátní taxy, zůstat měšťanstvu k dispozici na usedlosti při hlídce a dalších úkonech spojených s vařením piva, a neomezovat měšťana na jeho vlastním právu, respektive u něj hájit prodávané pivo v takovém stavu a kvalitě, v jakém je.

Za čtvrté bylo pachtýři povoleno, aby se podle příkladu již zavedeného pivovarského regulativu řídil sazbou 5 zlatých za várku, poměrně málo, totiž 20 zlatých za každé pivo vařené u jiných měšťanů, avšak nad rámec této měšťanské výroby neměl ceny svévolně snižovat.

Za páté měl pachtýř, stejně jako všichni ostatní mlynáři, řádně odvádět předepsaný úrok (administrativní odvod) do královské filiální pokladny a odvádět i jemu příslušející královské dávky při vrchnostenském účtování. Pokud jde o povinnosti spojené s ročním zápisem stavebního stavu, měl je pachtýř plnit; kdyby v tomto ohledu docházelo k prodlení, mohla být proti němu uplatněna smlouva ve spojení s jeho najatými mlynáři.

Za šesté byl pachtýř oprávněn, pokud by vrchnost pro nedostatek vody nemohla zajistit příslušné mletí, požadovat toto mletí na svém mlýně a spokojit se s obvyklou mzdou; časem to mělo platit patrně na polovinu.

Za sedmé, pokud jde o clo, bylo pachtýři připuštěno být k tomu vyzýván, přičemž měl trvale a přesně dbát na obecní odvody a vyúčtování vůči dlužníkovi.

Dále text pokračuje v pravém sloupci: ve městě se dřevo z lesů vydávalo lesníkům jako potřebný materiál, jinak se nic nevydávalo a zbořené části se přenechávaly jen k nezbytné opravě. Náklady na stavbu či opravu zařízení nesly patrně obě strany, přičemž bylo dbáno na to, aby nedošlo k žádné škodě; pachtýř měl na polovinu takové stavby přispívat. Smlouva byla poprvé sepsána a dále zpracována (na tomto místě je text listiny nejméně čitelný a nejistý).

Na třetí straně listiny následuje ratifikační doložka pod číslem 15: nájemní smlouva o městském mlýně z roku 1762 byla ze strany báňského úřadu v Království českém tímto v přítomné kupní smlouvě in eventum de jure ratifikována. Dáno v Praze dne 6. listopadu 1762.

Ratifikaci podepsal skutečný tajný rada Jeho římskocísařského, královského a apoštolského Veličenstva, prezident reprezentace a komory vojenských a jiných komisí, jakož i příslušných obchodních a manufakturních komisí, dále nejvyšší mincmistr a báňský mistr v Království českém atd. — Franz hrabě, patrně Chotek nebo Kolowrat (jméno není zcela čitelné).

Na rubu listiny je záznam: Kupní smlouva o městském mlýně prodaném (patrně Jacobu Maischovi) za 575 zlatých ročně městu Horní Slavkov. Podepsán je městský písař Johann Joseph Martius (jméno nejisté).

Pod tím jsou další podpisy členů magistrátu, zčásti nečitelné (Johann…, August…, Elias…, Johann…, Johann… atd.), a pod nimi je otištěna pečeť královského horního města Horní Slavkov se znakem.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

KUPNÍ A NÁJEMNÍ (PACHTOVNÍ) SMLOUVA KRÁLOVSKÉHO HORNÍHO MĚSTA HORNÍ SLAVKOV (SCHLAGGENWALD) O MĚSTSKÉM MLÝNĚ, ROK 1762.

[Nahoře: královský znak s korunou, pod ním monogram „I. F."; kancelářský záznam / paraf.]

[Nadpis, zčásti nečitelný:] … zvláště tam, kde je to třeba prokázat: aby se podle toho stanovilo, že mezi královským [horním městem Slavkovem] … jakožto prodávajícím na jedné straně a …

… mlynářským mistrem Jacobem Maischem jakožto kupujícím na straně druhé byla následující [jistá] trvalá kupní smlouva uzavřena a pevně dodržována; totiž:

Přenechává [výše] jmenované [někdejší?] královské horní město Horní Slavkov (rada), za přítomnosti královského vrchního rychtáře, jeho urozeného pana Franze Christiana Hösse, jakož i [měšťana?] a hospodáře [pana?] Marii [Zückelede? ?] jejich [podíl], v [již zmíněné] poloze ležící tzv. městský [mlecí] mlýn, se vším k němu příslušejícím, [skrze?] jiný užitek [a] [podíl] … [rybníku?], spolu s [oprávněnými?] užitky podle vrchnostenského [řádu], s výslovně vyhrazenými [škodami?] a veškerým užitkem a právem, jak jich [dřívější?] mlynáři a všichni [předchozí?] dosud náležitě požívali a užívali, Jacobu Maischovi jakožto dědičnému mlynářskému mistru, za hotovou kupní/pachtovní částku [ve výši?] 575 zl., [za?] den pět set stříbrných grošů [ročně?] zlatých [rýnských?] pachtovného, z čehož [3 zl.?] každý pachtýř [?] [dosahuje?] a to [každoročně?] 295 zl. za [termín?] odvede, kteroužto

… počne od [milostivé?] smrti [nadcházejících?] Velikonoc roku 1762 a pokaždé 58 zl. 45 kr. ve [třech?] ročních [splátkách?] do městské pokladny skutečně a [bez?] odkladu odvede a tam [uhradí]; a kdyby /: pro případ :/ [nezletilí?] [držitelé?] byli, a nějaká přiměřená stanovená částka v [?] chyběla, a [pozůstalí?] by nebyli ochotni smlouvu dodržet, pak [by se?] jinému, jenž stanovenou částku [řádně?] dodrží, pachtýři mlýn přenechal.

/: Za třetí :/ však má týž pachtýř nade vše [svou?] povinnost v každém případě očekávat, [totiž že?] týž [jakožto?] [v případě?] přepadu u některého měšťana-sedláka vaření [piva?] podle magistrátní taxy [provozovat?] [zůstane?], [?] měšťanstvu na [usedlosti?] [hlídku?] [konat?] s [uvedeným?] vařením [užívat?], anebo měšťana v [ochraně?] o vlastní [právo?] [nepřipravit?] či u něj [?] prodávané vaření ve [stavu?] et quali (v jakém jest) hájit. Naproti tomu se /: za čtvrté :/ pachtýři povoluje, aby podle příkladu již zavedeného regulativa [pivovaru?] 5 zl. [za?] vaření [poměrně?] málo, à proportional 20 zl. za [každé?] u jiných měšťanů [vaření?] [pivo?], nad [měšťanskou?] výrobu však podle libovolné ceny [nesnižoval?], a rovněž jak /: za páté :/ pachtýř tak jako všichni ostatní mlynáři administrativní kolektu (odvod), [předepsaný?] [úrok?], [spolu?] [řádně?] odvede do královské [filiální?] pokladny, jakož i jemu [příslušející?] královské [dávky?] při [vrchnostenském?] účtování odvede; jak [ročně?] své [stavební?] [?] [zapsal?], následuje: [?][týž?] splatnou [povinnost?] a [příslušenství?] užívat má, [a] pokud by [něco?] činila, pak v [nepříznivém?] případě prodlení opět proti němu s jeho [najatými?] [určitými?] mlynáři [namítnout?] smlouvu [uplatní?]. /: Za šesté :/ je pachtýř [oprávněn?] městský mlýn, pokud by [vrchnost?] [dotyčné?] mletí pro nedostatek vody [nemohla?], na svém mlýně požadovat, a s obvyklou mzdou se spokojit, časem ovšem [na polovic?] a [?]. /: Za sedmé :/ [pokud jde o?] clo, [tam?] se sice [připouští?] pachtýře [požádat?], profesní neustále jakožto všeobecné obecní [odvody?] proti vyúčtování dlužníka přesně [užívat?].

[Pravý sloupec / pokračování:] v [jednom?] městě, u [lesů?] se [vydá?] [lesníkům?] jakožto [k tomu?] [potřebný?] materiál, kromě toho se [nic?] nevydává, [?] [zbořené?] jen [přenechá?] k [nutné?] opravě. Stavbu či opravu zařízení [na náklad?] [obou?] stran [?], nad [poplatek?] [?] [náležitě?] [?], aby se [v jistotě?] nic nepoškodilo, [?] pachtýř [?] této [?] i polovinu [stavby?] ke svému [?] přispěje. Poprvé [?] [z?] [?] sepsáno a [dále?] [?]. Staré [?] …

[Strana 3 — ratifikační doložka:]
Č. 15. [Nájemní] smlouva o [městském] mlýně z důvodu … roku 1762, a [ze strany?] báňského úřadu v Království českém, [se?] tímto v přítomné kupní smlouvě in eventum de jure ratifikuje. Dáno v Praze dne 6. listopadu 1762.

Římskocísařského, královského a apoštolského Veličenstva skutečný tajný rada, prezident reprezentace a komory vojenských a jiných komisí, jakož i Consessus Delegati Summi Principis et Comissorum Comercialis et Manufacturistica, dále nejvyšší mincmistr a báňský mistr v Království českém atd.

[Podpis:] Franz hrabě [Chotek? / Kolowrat? ?]

[Rubrika / záznam na rubu:] Kupní smlouva o [Jacobu Maischovi?] prodaném městském mlýně … [ročně?] za 575 zl. městu Horní Slavkov.
[Podpis městského písaře:] Johann Joseph Martius [?]

[Další podpisy magistrátu, zčásti nečitelné: Johann …, August …, Elias …, Johann …, Johann … atd.; pod nimi tlačená pečeť královského horního města Horní Slavkov se znakem.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

KAUF- UND BESTAND-(PACHT-)CONTRACT DER KÖNIGL. FROHNBERGSTADT SCHLAGGENWALD ÜBER DIE STADTMÜHLE, 1762.

[Oben: königliches Wappen mit Krone, darunter Monogramm „I.F."; Kanzleivermerk / Signatur.]

[Überschrift, teils unleserlich:] … besonders da, wo es zu erzeigen nöthig: dass [dem?] gemäß zu setzen, dass zwischen der Königl. [Frohnbergstadt] … als Verkäuferin an einem [Theil]: dann der …

… Müller Meister Jacob Maisch qua Käufern andern Theils nachgehender [gewisser] beständiger Kauf-Contract nachfolgend und fest zu halten beschlossen worden; nemlich:

Es überlässt [ein]genanter [gewesener?] Königl. Frohn-BergStadt Schlaggenwald [Rath?], in Gegenwarth des Königl. Oberrichters, Ihro [Wohl]edelgestrengen Herrn Franz Christian Höß, dann dem [Bürger?] und Hauswirth [Herrn?] Maria [Zückelede? ?] die ihrige, in [obbemeldter?] gelegene so genante Stadt-[Mahl-]Mühle, mit [allen?] hierzu gehörigen, [durch?] andere Nutz [und] [Anpart?] … [Fischwasser?] gangen, [samt?] [Gerechten?] Nutz [nach] der Herrschaft [Vater?] nach [Schaden?] ausdrück[lich] reservat[en?] und aller Nutz- und Gerechtigkeit, wie solche die [vorige?] Müller und alle [vorigen?] bisher [er]gebühr[lich] und gebrauchet haben, dem Jacob Maisch [Erbrecht]lichen Müllermeister, um und [vor?] die baare Kauf-Schillings-Summe [von?] gr[oschen] 575, [in?] Tage fünf hundert Silbergroschen [jährlich?] Gulden [rheinisch?] Pachtschulden, da[von?] [3 fl.?] jeder Pächter [?] [erstreckt?] sich und zwar [alljährl.?] 295 fl per [Termin?] entrichten, [welche?] solche

… in [gnadschaftlichen?] Todes des [künftigen?] [Ostern?] 1762. Jahres anfangen, und jedesmahl 58 fl 45 kr in [drei?] alljährige [Rat?] [an?] Stadt-Cassa actual und [ohne?] gleichen abführen solle, allda [rendigen?]; und da wann /: geZeichnet :/ [Minderjährige?] [besitzendes?] [?] wären, und einige mäßige gefunden Betrag in [?][statt?] [fehlen?], und die [rückständig?] beliebten Contract nicht einzuhalten [gesinnet?] wäre, [alsdann?] [?] solle, [?] Buch eine andere mit denen gefunden Betrag [?] [richtigen?] einhaltenden Pächter überlassen werden würde.

/: Zum Dritten :/ aber hat [derselbige?] Pächter über das [?] [?] [Schuldigkeit?] in jeden Fall zu gewärtigen, [dann?] [?] [derselb: als solchen?] überfall bei einem Bürgersbauern der Herrn [Gebräude?]-Handel nach der Magistratial-Tax zu [treiben?] [verbleibt?] [?] die Bürgerschaft [auf?] die Hofstatt zu [Diebswacht?] [bestehen?] [Verrichtung?] mit [einführen?] Gebräude [zu?] [nutzen?], oder den Bürgersmann in [Verwahrung?] das eigene [Recht?] [nicht?] bringen oder bey ihm [?] verkaufenden Gebräude in [statu?] et quali defendieren solle? Dahingegen wird /: Für Viertens :/ [dem?] Pächter [erlau]-bet, dass selber ab exemplo des bereits eingeführten regulativi [der?] Bierostatt 5 fl [nach?] Gebräud [ein?] [ziemlich?] [wenig?] à proportional von 20 fl [für?] [jedes?] an [andern?] Bürger [gebräude?] [gerichten?] [Bier?], über [einbürgerlich?] [Erzeugung?] aber [nach?] willkühr: [Preise?] nicht [schmiedern?] solle, und [nach?] wie /: Für [Fünftens?] :/ der Pächter so wie all andere Müller die administratial collectam [beschriebenen?] [Zins?] [bey?] [dagegen?] [samm]-entlich [zur?] [rechten?] abführen an die Königl. [Filial-?]Cassa abzuführen, auch die ihm [obliegende?] Königl. [Praestanda?] bey [herrschaftlicher?] [Buchführung?] zu entrichten gehalten [ge]legten, als hat [der?] Jahr[lich?] [sein?] gebäudlich: [Herrn?] [Buch?] [verschrieben?], [dem]folgt: [?][derselb?] die [fällige?] [Schuldigkeit?] [Zubehör?] zu [nutzen?] haben [?] so [einige?] betragt, alsdann [in?] [widrigen?] [Verzögerungs?]-Fall wieder demselben mit ihren [angewordeneten?] [gewisse?] Müllern [einzuwenden?] Contract [einträgt?] /: Für [Sechste?] :/ haben [ist?] Pächter [befugt?] die Stadt-Mühl wann die [Herrschaft?] [betreffende?] [Mahl?] [wegen?] Mangel an [Wasser?] [beyden?] solte, auf seiner Mühl zu fordern, und mit dem [gewöhnlichen?] [Lohn?] sich [begnügen?], zu [Zeiten?] allerdings [halbig?] und [?]; [?] [?] [obliegen?] /: Siebendens :/ [wo?] [Joseph?] [?] [für?] den Zoll [einbezieht?], da wird zwar [zulässig?] den Pächter zu [einer?] [er?]-[fordern?], professions unabläßlich als allseitigen gemeind Abwendungen gegen Nachrichtung des Schuldigen exact [genutzt?].

[Rechte Spalte / Fortsetzung:] in [einer?] Stadt, bei [den?] [Waldungen?] [ab?]folgt zu [Forstern?] als [hierzu?] [nutz?] [Materialien?], unter das in nicht abgegeben, [?] [ab-] [gebrochenen?] nur [überlassen?] zur [ehunlichen?] [Ausbesserung?]. Den [Bau?] oder Reparation des Zeug [gegen?] [beeder?] [Theile?] [ab?] [?] über [Zöllung?] [?] [gebühr?] [?], [?] in [gewiß?] [?] dahin [herzuwenden?] [?] nicht [beschädiget?] werde, [?] den [Pächter?] [?] dieser [?] auch die halbe [Bau?] zu [seinem?] [?] der [betragen?] [Anhalten?]. Zu [erstenmal?] [?] [aus?] [?] [abgefasset?], und [hinüber?] [?]. Altem [?] …

[Page 3 — Ratifikationsklausel:]
No. 15. [Bestand-]Contract über die [Stadt-]Mühle wegen … Anno 1762, und [von dem?] Bergmeister-Amt im Königreich Böheim wegen, [in?] gegenwärtigem Kauf-Contract in eventum de jure hiermit ratificiert. Geben Prag d. 6. Nov. 1762.

Der Röm. Kais. Königl. et Apostol. Majest. würcklicher Geheimer Rath, Repraesentations- und Cammer- der Militär- und anderer Comissionen, wie auch des Consessus Delegati Summi Principis et Comissorum Comercialis et Manufacturistica Praeses, dann Oberst Münz- und Bergmeister im Königreich Böheim etc.

[Unterschrift:] Franz Graf [Choteck? / Kolowrat? ?]

[Rubrik / Dorsalvermerk:] Kauf-Contract über die dem [Jacob Maisch?] verkaufte Stadt-Mühle … [jährlich?] zu 575 fl an die Stadt Schlaggenwald.
[Unterschrift des Stadtschreibers:] Johann Joseph Martius [?]

[Weitere Unterschriften des Magistrats, teils unleserlich: Johann …, August …, Elias …, Johann …, Johann … etc.; darunter Prägesiegel der königl. Bergstadt Schlaggenwald mit Wappen.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2213

Rada města Horního Slavkova prodává Františku Kluckhennovi z Horního Slavkova hostinec „U červeného vola“ v Horním Slavkově za 570 zlatých.

Datace: 05.01.1762

Kupní smlouva z roku 1762 mezi královským svobodným horním městem Slavkovem (Schlackenwald) a řeznickým mistrem Františkem Blüthnerem o prodeji městské masné lavice (řeznického krámu) za 510 zlatých. Smlouva byla sepsána 5. ledna 1762 a potvrzena pražskou Reprezentací a Komorou 6. listopadu 1762.

Kupní smlouva č. 18
O prodeji městské masné lavice (řeznického krámu)
Ze dne 6. listopadu 1762 (potvrzení), smlouva sama sepsána 5. ledna 1762.

Budiž tímto známo a na vědomí každému, že dnešního dne byla mezi královským svobodným horním městem Slavkovem (Schlackenwald) jako prodávajícím na jedné straně a mistrem řeznickým Františkem Blüthnerem jako kupujícím na straně druhé dohodnuta, schválena a uzavřena níže popsaná trvalá kupní smlouva.

Řečené královské svobodné horní město Slavkov tedy prodává, v souladu s povolením královského vrchního úřadu, panu Františku Kristiánovi Blüthnerovi (patrně témuž kupujícímu, zdejšímu měšťanu a řezníkovi), cestou předchozí veřejné dražby takzvanou masnou lavici čili řeznický krám i se starým příslušenstvím a k němu náležející řeznickou živností a právy — včetně řeznického náčiní a vybavení, jak je uvedeno v dále nečitelné pasáži — se vším jejím právem a veškerým užitkem, právem, spravedlností i případným zlepšením, tak jak to královské horní město i jeho předchozí držitelé po celou dobu drželi, užívali a užívali.

Prodává se nynějšímu, řečenému mistru řeznickému Františku Blüthnerovi za hotovou kupní částku 510 zlatých, slovy pět set deset zlatých. Kupující se přitom zavazuje, že již nyní, v probíhajícím prodejním roce 1762, uhradí částku 8 zlatých 30 krejcarů jako příslušný odvod do městské pokladny. Zbylá část kupní ceny má být splácena v dalších platebních lhůtách (text bohužel na několika místech nečitelný, patrně šlo o čtyřicet splátek), dokud nebude kupní cena zcela zaplacena; teprve poté přejde vlastnictví definitivně na kupujícího, jinak by mohlo být opět odňato, pokud by platební lhůty nebyly řádně dodržovány.

Město si zároveň přátelsky vyhrazuje právo na vymáhání případných nedoplatků (retardat). Kromě samotné kupní ceny je řečený kupující — a po něm i jeho dědicové — povinen z tohoto řeznického krámu odvádět příslušné královské dávky (praestanda), jakož i poměrnou část dalšího zatížení (onus), a to vždy včas, aniž by na tyto povinnosti bylo třeba zvláště čekat či upomínat.

Pokud jde o dědice, zůstává jim možnost krám dále prodat či směnit, případně se podrobit zpětnému odkupu nebo jinému uspořádání (přesné znění této pasáže je v předloze nečitelné); vždy však musí zajistit řádné odvádění stanovených královských dávek. Dále je zmíněno, že určitá část zatížení má připadnout jízdě (kavalerii), zatímco zbytek má být započten jinam — přesný smysl této věty se však z poškozeného textu nedá s jistotou rekonstruovat.

Na potvrzení pravosti byla tato kupní smlouva vyhotovena ve dvou stejnopisech a každé ze stran byl předán jeden exemplář. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 5. ledna 1762.

Podepsáni za městskou radu Slavkova:
Johann Georg Fischer(?), toho času purkmistr (případně vrchní purkmistr), August Christian Helmond, Elias Wollschanzka(?), Johann Georg Schödl, Johann Georg Rudorff(?), (Laur.?) Joseph Blaßner(?), Johann Simon Barth(?), Johann Andreas Straßer(?). Vedle pečeti dále: Frantz Elias (jméno nečitelné) a Hans Wirth. Smlouva byla opatřena papírovou pečetí města.

Vrchnostenské potvrzení (podpisy z části nečitelné: Johann Georg…, Johann Georg…, Johann Lorenc…?) pochází od římsko-císařského královského mincovního a horního úřadu. Vydáno v Praze dne 6. listopadu 1762, jménem římsko-císařské královské české Reprezentace a Komory, jakož i příslušného grémia pro obchodní a manufakturní záležitosti; podepsán horní mistr v Königsbergu (patrně Kynžvart nebo jiné místo tohoto jména), jméno Frantz (dále nečitelné).

Na rubu listiny je stručný záznam opakující obsah: jde o kupní smlouvu o městské masné lavici prodané řezníkovi Blüthnerovi za kupní cenu 510 zlatých.

Poznámka: Rukopis listiny je na řadě míst velmi obtížně čitelný, proto zůstávají některá jména, čísla a formulace nejisté nebo zcela chybí (v textu značeno otazníkem nebo vynechávkou). Jisté a nesporné jsou hlavní fakta: jde o prodej městské masné lavice (řeznického krámu) v královském svobodném horním městě Slavkově (Schlackenwald) řezníkovi Františku Blüthnerovi za 510 zlatých, smlouva byla sepsána 5. ledna 1762 a potvrzena pražskou Reprezentací a Komorou dne 6. listopadu 1762.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

KUPNÍ SMLOUVA

[Titulní a hřbetní / rubní záznam, strana 3:]
Č. 18.
Kupní smlouva.
O prodaném městském
řeznickém krámu (masné lavici).
[Ze dne] 6. listopadu [1762].
Kupní smlouva o / městském řeznickém krámu prodaném řezníkovi[?] Blüthnerovi / za kupní částku 510 zlatých.

[Hlavní text, strana 1:]
Známo a na vědomí buď tímto [každému], že [jest] třeba věděti: že dnešního níže psaného / data byla mezi královským svobodným horním městem Slavkovem (Schlackenwald) / jakožto prodávajícím na jedné straně, a [na druhé straně] [… nečitelné …] / mistrem řeznickým Františkem (Frantz) Blüthnerem jakožto kupujícím / na straně druhé, dohodnuta, schválena a uzavřena níže uvedená trvalá kupní / smlouva; a to takto: / Prodává [tedy] jmenované královské svobodné horní město [Slavkov], / v souladu s [povolením] královského vrchního úřadu, / [panu] Františku Kristiánovi [Blüthnerovi?], [zdejšímu?] měšťanu a [řezníkovi?], / cestou předchozí dražby (praevia licitatione) tak zvaný [řeznický krám / masnou lavici] se starým [… nečitelné …], / s příslušející [řeznickou] živností [a právem] [… nečitelné …], / [řádek nečitelný – patrně o řeznickém náčiní / vybavení] / se vším jejím právem a veškerým užitkem, právem a spravedlností, / [se vším příslušenstvím a zlepšením], tak jak to královské horní město / i [jeho] [předchozí držitelé] drželi, užívali a užívali, / [nynějšímu / řečenému] mistru řeznickému / Františku Blüthnerovi za hotovou kupní / částku 510 zlatých, slovy pět set deset / zlatých, [a to tak], že kupující nyní [ihned] [… nečitelné …] / [… nečitelné …] [ročně?] [… nečitelné …] / v [nynějším] prodejním [postupu / záloze] roku 1762 / [počínaje] [… nečitelné …] částkou 8 zlatých 30 [krejcarů] [… nečitelné …] / [do pokladny / na příslušný odvod] náležitě odvésti / [povinen] jest, [takže?] [… nečitelné …] zbytek [… nečitelné …] / [… nečitelné …] zůstávající [a] v [… čtyřiceti?] platebních / lhůtách, [… nečitelné …], dokud [nebude] [zcela] / [zaplaceno], hned [zase] [zpět vzat / retrahován] a / [… nečitelné …] jinak s příslušnými platebními lhůtami řádně [… nečitelné …].

[Strana 2, pokračování levý sloupec:]
[… nečitelné …] bude opět přenechán, / přičemž si [obec / město] tímto své nedoplatky (retardata) přátelsky / vyhrazuje, a [k tomuto i k] jiným / [úkonům] jest [řečený] kupující povinen, on / i [jeho] dědicové, na tomto řeznickém krámu odvádět / [náležité] královské [dávky / povinnosti (praestanda)], jakož i [poměrné] / zatížení (onus) v [příslušné výši], vždy / včas platit, a [nařízené] [… nečitelné] / prostředky [zvláště] nevyčkávat. / [Vícero důrazně stanovených bodů / o dědicích:] dědicům zůstává, kdo [prodejem, směnou] nebo [… prodejem?] se zde / [… nečitelné …] podřízení, [zpětnému odkupu] nebo / [… nečitelné …] postavení se podrobit, [zvláště] / [aby?] [nařízené] vždy královské [dávky] [udržovali], / tak totiž, že [to, co?] má připadnout jízdě (Cavallerie), / [poté, co?] to druhé [… nečitelné …] / [pro?] jeho [… nečitelné …] jest, [má být započteno]. / Na [pravé] potvrzení toho byla tato / kupní smlouva vyhotovena ve dvou stejných duplikátních / exemplářích, a každé straně z ní / předán jeden exemplář. Tak / se stalo ve Slavkově (Schlackenwald) dne 5. ledna / 1762.

[Podpisy levý sloupec / městská rada Slavkova:]
Johann Georg [Fischer?], t. č. [vrchní?] purkmistr / August Christian Helmon[d] / Elias [Wollschanzka?] / Johann Georg Schödl / Johann Georg [Rudorff?] / [Laur.?] Joseph [Blaßner?] / Johann Simon [Barth?] / Johann [Andreas?] [Straßer?]
[vpravo vedle pečeti:] Frantz Elias [… nečitelné …] / Hans Wirth
[Papírová pečeť města]

[Pravý sloupec, vrchnostenské potvrzení:]
Johann Georg [… nečitelné …] / Johann Georg [… nečitelné …] / Johann [Lorenc?] [… nečitelné …]
Od římsko-císařského [královského] / mincovního a horního [úřadu / úřadu horního mistra], / za nynějšího [… nečitelné …]. / V Praze dne 6. listopadu 17[62]. / Římsko-císařská královská [česká] / Reprezentace a Komora, / jakož i [Consessus] / obchodních a manufakturních záležitostí (commercialis et manufacturis) [… nečitelné …] / Horní mistr (Bergmeister) v Königsbergu (Kynžvart?/Královské?) / Frantz [… nečitelné …]

[Na rubu / strana 3 dolní záznam, opakovaně:]
Kupní smlouva o / městském řeznickém krámu prodaném [řezníkovi] Blüthnerovi / za kupní částku 510 zlatých.

[Pozn.: Rukopis je místy velmi obtížně čitelný; slova označená [?] jsou nejistá čtení, úseky [… nečitelné …] se nepodařilo spolehlivě přečíst. Jistá jsou: místo (král. svobodné horní město Slavkov / Schlackenwald), předmět (městská masná lavice / řeznický krám), kupující (mistr řezník Frantz Blüthner), cena 510 zlatých, data 5. ledna 1762 a potvrzení 6. listopadu 1762 pražskou Reprezentací a Komorou.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

KAUFCONTRACT

[Titel- und Dorsalvermerk, Seite 3:]
No. 18.
Kaufcontrakt.
Über den verkauften städtischen
Fleischbank.
[Vom] 6. Novemb[er] [1762]
Der Kaufcontract über / das dem Fleischhauer[?] Blüthner / verkaufte städtische / Fleischbank aßn Kauf- / schillings gr[oschen] 510 fl[oren].

[Haupttext, Seite 1:]
Kund und zu wissen sey hiermit [Jedermänniglich], da er[?] / [erst?] zu wissen von nöthen: daß heut zu end gesetzten / dato zwischen der Königl[ichen] freyen Bergstadt Schlacken= / wald als Verkäufern an einem, dann dem [andern?] [… nečitelné …] / Fleischhackermeister Frantz Blüthner gleich[?] [Käufern?] / andern theils nachgesetzter [Puncten? Nutz] beständiger [Kauf=] / Contract [errichtet?] beliebet und beschlossen worden; Alß / Es verkaufet [nun?] wohlernannte Königl: freye Bergstadt [Schlackenwald] / in gemäßheit des Königl: Ober=amts [Bewilligung? gnädigsten?] / [Herrn] Frantz Christian [Blüthner?] deren [… nečitelné …] bürger und [Fleischhacker?] / praevia Licitatione das so genannte [Fleisch=/Fleischbank] altes [Kürst?] / [… nečitelné …] der aufliegenden Gerechtigkeit [gehörig] [… nečitelné …] [den?] / [… řádek nečitelný: patrně o "Fleischgeräth" / řeznickém náčiní …] / ihre Gerechtigkeit und allen Nutzen, Recht und Gerechtig= / [keit], greifen und besserung[?], wir solche die Königl[iche] Bergstadt / so wohl, als auch [seine?] [Vorbesitzer? Possessores] besessen, genutzt und / gebrauchet haben, dem [alzeitigen?] [gedachten?] Fleischhacker= / meister Frantz Blüthner um und für eine baare Kauf= / Schillings Summe [pr] 510 fl[oren], sage fünf hundert zehn / Gulden, [dergestalten?] daß Käufer nun [gegenwärtig? sogleich] [… nečitelné …] / [… nečitelné …] ein [Band?] zwar [Jahr?] Es [gr? zu?] [… nečitelné …] / [… nečitelné …] in [gegenwärtigem?] [Verkaufs=]Vorschusgang [de] anno 1762 / [… angefangen?] [… nečitelné …] mit 8 fl[oren] 30 [Kreuzer] [… nečitelné …] / [… nečitelné: o "Cassa Contribution" / odvod do pokladny …] [zu gebühr] abzuführen / [gehalten?] seyn solle, [also?] [… nečitelné …] [Rest?] der [Kürst?] / [… nečitelné …] zurückbleibend [und] [… vierzig?] Zahlungs= / termine[n], [… nečitelné …], bis [es] [völlig?] / [bezahlet?] worden, so gleich [wieder] [retrahiret?] und / [… nečitelné …] andern mit deren Zahlungs=terminen richtig[en] [… nečitelné …].

[Seite 2, Fortsetzung linke Spalte:]
[… nečitelné …] Fürst kauf[?] wieder überlassen werden, / wobei die [gemeine?] Stadt sich ihr rettardata [Rückstände] hiermit / freundlich vorbehalten, und [dieß?] [dieser] [… nečitelné …] an= / [dere?] Fürgänge ist [gedachter?] Käufer schuldig, und / [seine?] Erbrüder, die auf [diesen?] Fleisch[=]bank zu [praestieren?] / [würde?] Königl[iche] praestanda, wie auch das [pro rata?] / aufhaltende [Onus? Wachsal] in so [quantum?], [jederzeit? indeme?] / in tempore zu entrichten, und die [angeordnete?] [… nečitelné …] / Mittel [firmichfall? sonderlich] nicht abzuwarten. Der / [mehreren?] [eindrücklichen?] [Bruder?/Käufer] [… nečitelné …] dritten [… nečitelné …] / Erbrüder bleibet, der über [Kauf? Tausch] oder [… verkaufen?] sich hier / [… nečitelné …] Zurücksetzung oder [Wieder=Ein=Kauf?] oder / [… nečitelné …] der Stellung sich zu unterziehen, [insonderheit?] / [darab?] die [angeordnete?] jederzeit König[liche] zu unter= / [halten], so zwar, daß [dessen?] die der Cavallerie / [angedeihen?] soll, [nachdem?] das [andere?] [… nečitelné …] / [für?] sein [… nečitelné …] ist, [angerechnet?] werden / solle. Zu dessen [wahrer?] Bekräftigung ist dieser / Kauf=Contract in zwey gleiche Duplicat exem= / plaria [ausgefertiget?], und jedem Theil hievon / ein Exemplar zugestellet worden. So / geschehen Schlackenwald den 5ten Januar[ii] / 1762.

[Unterschriften linke Spalte / Stadtrat Schlackenwald:]
Johann Georg [Fischer?] / [p. t.] [Ober=?]bürgermeister / August Christian Helmon[d] / Elias [Wollschanzka?] / Johann Georg Schödl / Johann Georg [Rudorff?/Rudory?] / [Laur.?] Joseph [Blaßner?] / Johann Simon [Barth?] / Johann [Andreas?] [Straßer?]
[rechts neben dem Siegel:] Frantz Elias [… nečitelné …] / Hans Wirth
[Papiersiegel der Stadt]

[Rechte Spalte, obrigkeitliche Bestätigung:]
Johann Georg [dt.?] / Johann Georg [… nečitelné …] / Johann [Lorentz?] [… nečitelné …]
Von der Röm[isch] Kais[erlich] [Königlichen?] / Münz= Berg= [Meister=?] Amt / gegenwärtiger [Rats=?] [Cons…] / Prag den 6ten Novemb[er] 17[62] / Der Röm[isch] Kais[erlich] König[lich] [Böhm.?] / Repraesentations= und Camer, / wie auch des Consessus [Del?] / mercialis et Manufacturis [… nečitelné …] / Berg=Meister in König[sberg] / Frantz [… nečitelné …]

[Auf der Rückseite / Seite 3 unterer Vermerk, wiederholt:]
[Der] Kaufcontract über / das dem [Fleischhauer?] Blüthner / [verkaufte?] städtische [Fleischbank] / aßn Kauf[schillings?] / [betr.?] 510 fl[oren].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2215

Jan Kryštof Karel Wenzel z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Šimona Bartela a Jana Josefa Neidharta poslední vůli.

Datace: 12.03.1762

Testament (poslední vůle) Johanna Christopha Carla Hörtzla, sepsaný v roce 1762 před magistrátem královského horního města Slavkova. Zesnulý v něm zaopatřuje svou duši mešními odkazy a odkazuje značné částky peněz kostelům sv. Jiří, sv. Anny a jinam ve Falknově, klášteru v Teplé, jezuitské koleji v Chebu i chudým, přičemž zbytek majetku svěřuje jako univerzální dědičku své manželce Marii Margaretě Alžbětě Hörtzlové.

Nahoře na listině je zkušební tah pera a křížové znamení, vlevo kulatá pečeť s korunou.

Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého. Amen.

Tímto se dává na vědomí všem, obzvláště slovutnému a chvályhodnému magistrátu královského horního města Slavkova(?), že já, Johann Christoph Carl Hörtzl, po zralé úvaze o pomíjivosti lidského života, jemuž není určen jistý čas, a s vědomím nutnosti tělesného života, jsem se po dobrém rozvážení, svobodně a nedonuceně, při zdravé paměti rozhodl sepsat svou poslední vůli. Týká se jak zaopatření duše a dalších povinností, tak i zajištění mého prokázaného majetku proti všem pochybnostem a sporům, a to formou tohoto slavnostního a řádného testamentu.

Za prvé poroučím svou ubohou duši do otcovského milosrdenství Boha Otce jako jejího Stvořitele, dále do nejsvětějších pěti ran svého ukřižovaného Spasitele jako Vykupitele a nakonec do posvěcující milosti Boha Ducha svatého. Tohoto trojjediného Boha vroucně prosím a s dokonalou křesťanskou zbožností vzývám, aby na přímluvu přeblahoslavené Panny a Matky Boží Marie, mého svatého anděla strážného a všech milých Božích svatých, zvláště mých svatých patronů podle jména a narození, byl mně, největšímu ze všech hříšníků, milostiv a milosrdný a přijal mě k sobě do věčné radosti a blaženosti.

Své tělo naopak odevzdávám zemi. Přeji si být podle křesťanského zvyku po řádném pohřebním obřadu pochován do václavské hrobky k nohám svých zesnulých rodičů, bez veškeré okázalosti a bez rozdávání smutečního oděvu. Potřebné náklady na pohřeb ať se vezmou z mého zanechaného jmění. Nadto ať se za mou ubohou duši dá 30 zlatých na svaté mše u velebných pánů kapucínů ve Falknově – hned po mé smrti se to má zařídit a mše ať se co nejdříve za mou ubohou duši slouží.

Za druhé(?) odkazuji kostelu sv. Jiří 100 zlatých. Jejich úrok má vybírat příslušný pan magistrát, resp. jeho tehdejší držitel, a řádně z něj ročně nechat sloužit 4 zádušní mše – za mého otce, za duši mé matky a 2 mše za mou ubohou duši.

Za třetí odkazuji kostelu sv. Anny (cechovnímu?) 50 zlatých ročně, z čehož mají být slouženy 2 zádušní mše – jedna za mé rodiče, druhá za mou ubohou duši. Oněch 50 zlatých […] (text dále poškozen)

Pravý sloupec, okraj skenu je oříznutý:

Za čtvrté(?) […] u paní kmotry(?) Anny Marie Zeckerové(?) zůstalo ještě […] dobré za duši mých rodičů, a tím […]

Za páté […] u sv. Anny(?) […], oněch 50 zlatých níže […]

Za šesté [má se] zaplatit […]

Strana 3, levý sloupec:

[…] Georg Hötzl, někdejší puškař v Lokti, spolu s oběma zemskými stavy, a kdyby i nyní byly nějaké nedoplatky, ať se ještě přidají. Nadto 25 zlatých jednomu synovi pana cechmistra(?) Johanna Carla Sÿbetha […] Harnitzera a gröntzensteina(?), spolu s jejich případně ještě dlužnými a zameškanými úroky, na roční svatou mši po Dušičkách. Oněch 25 zlatých spolu s uspořenými úroky se má odvést kostelu sv. Jiří ve Falknově. Pokud by to však nestačilo a řečené mše by tam nemohly být slouženy, má se to doložit ve farním kostele. Kdyby však proti všemu očekávání nebylo možné splatit první vykázané dluhy, chci ze svého zanechaného jmění dát prve zmíněných 900 zlatých, a to tak, jak výše řečeno – oněch 25 zlatých odvést kostelu sv. Jiří ve Falknově a následně vyrovnat i další vykázané platby.

Za sedmé odkazuji kongregaci u velebných pánů Tovaryšstva Ježíšova v Chebu 25 zlatých.

Za osmé odkazuji stříbro zůstalé u mužských a ženských oltářních stavů zavedených při kostelech sv. Anny a sv. Jiří.

Za deváté odkazuji své nepatrné stříbro, zlatý prsten a další věci nacházející se ve stříbrném poháru, spolu s ním samým, kostelu sv. Anny – aby se z toho zhotovily posvátné nádoby (sacra vasa), ovšem s dohledem nad prací, a případný zbytek se použil na jiné potřebné příslušenství, pokud by ho k tomu nebylo […]

Pravý sloupec strany 3, oříznuto:

Za desáté […] u malíře(?) […] bratranec ještě […] úroky […]

[Za jedenácté?] […] Boha k […] budou-li […] připadlé, předloženo […] nebo nějaká vrchnost […] byly odvedeny […] i vyúčtovat […] k příjmu […]

Strana 4, levý sloupec:

[…] úroky obvyklým vyúčtováním byly zaplaceny, má to připadnout druhému pánovi na nejbližší následující […]; kdyby však po mé smrti z oněch 4000 zlatých bylo zaplaceno 2600 zlatých, prosím co nejpokorněji a nejponíženěji zdejší veledůstojnou duchovní, resp. křesťanskou vrchnost spolu se slovutným chvályhodným magistrátem, aby zmíněné sumy vzali do úschovy, uložili je na jistém místě a úročili je řádnou sazbou 4 ze sta. Úroky ať se ročně řádně vyúčtují, oněch 2600 zlatých ať se tu či onde shromáždí a rozdělí podle výše uvedeného, a ať je předají svým křesťanským příbuzným ve Falknově po odečtení případných nesplacených nákladů, ať už najednou, nebo ročně.

Z oněch ještě zbývajících 1400 zlatých pak 100 zlatých ke cti Panny Marie Pomocné v kostele v Rauhschenbachu(?). A poněvadž Jeho Veledůstojnosti a Milosti panu prelátovi kláštera Teplá(?) [dosud zůstává] nedoplaceno, zakládám z ještě zbývajících 1300 zlatých rovněž stálou nadaci pro zdejšího studujícího bohoslovce – na vikariát a zbytek doplnit 1000 zlatých. Dále pak 300 zlatých úročených 4 ze sta, vynášejících úrok 12 zlatých, opět na výpomoc [nutným] a jiným potřebám. To vše se má do nadace vkládat podle rozhodnutí vždy úřadující zdejší veledůstojné duchovní vrchnosti a slovutného chvályhodného magistrátu, pokud tam budou studia vyučována a přednášena. Po jejich absolvování však [studenti mají pokračovat] jinde, a tak dále. Kdyby však v Teplé(?) dříve nebo později studia zanikla […]

Pravý sloupec strany 4, oříznuto:

[…] nebo zcela zrušena […] tato nadace […] tam by nebyla […], nebo kdyby […] panu […] zůstávalo ještě nedoplaceno […] zdejší […] spolu se slovutným […] nejen sám […] 1300 zlatých u […] klášter Teplá […] vzít […] i pánům […] s dětmi […] nebo které […] jsou určeny […], kde […] trvale […] klášterní observance(?) […] podle vždy úřadujících představených […] hlas ukáže. Toto […] si přeji; kdyby se však tam nenašli k posvátné službě způsobilí [studenti] […] před [prověřením?] podle výše řečeného, [nesmí se] z mého zanechaného [jmění] na jinou nadaci či studia použít […]

Strana 5, levý sloupec:

[…] na to místo dát.

Za třinácté zakládám 629 zlatých ve dvou obligacích u Johanna Christopha Wieße. Pokud by rodiče nebyli k dispozici […], mají tyto peníze sloužit osiřelým, zanechaným chudým dětem k vyučení řemeslu nebo […]. Při každém přijetí a půjčení mají být náklady hrazeny z připadajících úroků a placeny, a to má trvale pokračovat i nadále. Rovněž zdejší veledůstojná křesťanská vrchnost spolu se slovutným chvályhodným magistrátem má nad tím bdít a vše řídit – řečený kapitál nejen vzít do úschovy, ale i s oboustranným porozuměním, jak uvedeno výše, udržovat prostřednictvím příslušných úroků ve prospěch mých dětí. Kdyby se pak nenašly děti mužského pohlaví tohoto rodu, má se to přenechat a použít na dívky. Tento kapitál je nyní úročen 4 ze sta, po mé smrti však má být u každé obligace úrok navýšen oproti současnému stavu.

Za čtrnácté odkazuji svému bratranci (synovci) Franzi Zeckerovi kapitál 100 zlatých, který stojí u jeho matky Marie Reginy Zeckerové, spolu s úroky, jakožto poslední odkaz bratranci, na obživu(?) jeho řemesla.

Za patnácté ať se svatým chudým rozdá 10 zlatých, dále 10 zlatých ať se dá mariánskému bratrstvu(?), přičemž 5 zlatých pro chudé do […]

Pravý sloupec strany 5, oříznuto:

Za šestnácté [kostelu] sv. Filipa a Jakuba zde vyprosit(?) […] […] odpuštění jen […], oněch 50 zlatých […] Ulrich Zeitl(?) […]

Za sedmnácté […] jako já jejich paní […], jež také při této […] zanechaní […] Brigitta Caroline […] stříbro […] Ludwig Meyer 50 zlatých […] co k tomu náleží, […] Anna Maria Barbe[…] 40 zlatých a poněvadž také […] jiné za mé […] zůstalé, a […] Johann Valentin(?) […] tento dluh […] úrok postaví(?) […]

Za osmnácté mým [… (dále text chybí)]

Strana 6, levý sloupec:

[…] zámožnému mistru Johannu Georgu Zeckerovi, nebo jeho vdově, a kdyby oba zemřeli dříve než já, jejich zanechaným dětem [ať se dá díl]. To však má být od příslušných dlužníků, spolu s dluhy vykázanými z odkazů a legátů učiněných u mne, při zveřejnění mého testamentu buď zčásti, nebo zcela splaceno. Jakmile se to prokáže, má se to přidat k mému zanechanému jmění, předat a doručit.

Za devatenácté, tak jako je [tento téměř] poslední z uvedených bodů testamentu věnován ustanovení dědictví, tímto ustanovuji a jmenuji svou pravou a bezvýhradnou univerzální dědičkou veškerého svého ostatního majetku – kromě již uvedených legátů a odkazů, ať už movitého či nemovitého, kdekoli se nacházejícího, nebo pohledávek – svou nejmilejší paní kmotru(?) Marii Margaretu Alžbětu Hörtzlovou. Činím tak však s výslovnou podmínkou a výjimkou, že se u kostela sv. Jana a jiných [souvisejících] podílů na měšťanském dolování ve Slavkově, s běžnými 4 zlatými a s tím, co k této stavbě náleží, nesmějí činit žádné dluhy, a tím méně z toho něco zcizovat. Z těchto řečených 4 zlatých a toho, co se u nich dále nachází, totiž mé ustanovené paní k majetku nic nepřipadne. Ihned po mé smrti se to má vydělit s jedenadvaceti měšťanskými [podíly?] pro velebné pány kapucíny u Panny Marie v Chlumu Svaté Maří nedaleko sv. Jáchymova(Jáchymova), a rovněž pilně a jinak […]

Pravý sloupec strany 6, oříznuto:

Za dvacáté […] nejen vše […] pokud je dlužen […] vykonat, […] kapitál půjčit […] nebo při ponechání […] vytěžit na […] nebo jejich úroky […] vynaložené náklady […] a s tímto […] Nejvyššího […] i všechny následné […] jím učiněné […] avšak téhož […] mají být považovány za […] kodicil, pak […] „co do způsobu poslední vůle" (specie ultimae voluntatis) […] mají být závazné […] a to […] zde skrze jiný […] jiné kodicily […] budou zřízeny(?) […] nebo i zcela […] pokud však […] budou zpečetěny […] zůstanou, s […] zdejší slovutný chvályhodný magistrát […] stav pfleger[…] jednoho vykonavatele (exekutora) […] odevzdat, toto […] přijmout. Sub[…]

---

Datace a podpisy se nacházely na pravé, ve skenu oříznuté části listiny, a nejsou dochovány. Rok listiny: 1762.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Nahoře zkušební tah pera / křížové signum; vlevo kulatá pečeť s korunou.]

Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého. Amen.

Tímto se dává na vědomí všem, obzvláště slovutnému chvályhodnému magistrátu královského horního města Slavkova(?), že já, Johann Christoph Carl Hörtzl, ve zralé úvaze o lidské pomíjivosti, jíž není jistého času, a rovněž [maje na paměti] nutný tělesný život, po dobrém rozvážení, svobodně a nedonuceně, při dobré paměti jsem se rozhodl svou poslední vůli — jak co do zaopatření duše a jiných povinností, tak i ohledně zajištění prokázaného majetku — proti všem pochybnostem a sporům následujícím způsobem ve slavnostní formě jakožto srdečný (řádný) testament tímto sepsat a stanovit.

Za prvé: poroučím svou ubohou duši do otcovského milosrdenství Boha Otce jakožto jejího Stvořitele, dále do nejsvětějších pěti ran svého ukřižovaného Spasitele jakožto Vykupitele a konečně do posvěcující milosti Boha Ducha svatého; tohoto trojjediného Boha vroucně prose a s dokonalou křesťanskou zbožností(?) [a] plnou důvěrou vzývaje, aby na přímluvu přeblahoslavené Panny a Matky Boží Marie, mého svatého anděla strážného, pak všech milých svatých Božích, obzvláště mých svatých patronů podle jména a narození, mně, největšímu ze všech hříšníků, byl milostiv a milosrdný a přijal mě k Bohu do věčné radosti a blaženosti. Své zanechané tělo naproti tomu odevzdávám zemi a chci podle křesťanského zvyku po řádném pohřebním obřadu být pochován do václavské hrobky k nohám svých zesnulých rodičů, bez veškeré okázalosti a bez rozdávání smutečního [oděvu]; nejen sám být pohřben, nýbrž i potřebné náklady na to vzít ze svého zanechaného jmění. Nadto za svou ubohou duši [nechať se dá] 30 zl. na tolik svatých mší u velebných pánů P.P. kapucínů ve Falknově, hned po mém skonu zařídit, a prosím, aby byly co nejdříve za mou ubohou duši slouženy.

Za druhé(?): kostelu sv. Jiří 100 zl., jejichž úrok má vybírat příslušný pán magistrát, resp. jeho držitel, řádně ročně [na] 4 sv. zádušní mše, a to [každou] za mého otce, [každou] za duši mé matky, 2 za mou ubohou duši sloužit.

Za třetí: kostelu sv. Anny (cechovnímu?) 50 zl. ročně, [z toho] 2 sv. zádušní mše, [jedna] za mé rodiče, druhá za mou ubohou duši; kteréžto 4 zl. níže […]

[pravý sloupec, pravý okraj skenu oříznut:] Za čtvrté(?): […] u paní kmotry(?) Anny Marie [Zeckerové?] se ještě […] dobré za duši mých rodičů, a tím […]. — Za páté: […] u sv. Anny(?) […], kteréžto 50 zl. níže […]. — Za šesté: zaplatit […].

[strana 3 vlevo:] […] Georg Hötzl, někdejší puškař v Lokti, spolu s obojími zemskými stavy, a kdyby i nyní byly nedoplatky, ještě k tomu [přidat]. Nadto 25 zl. jednomu synovi pana cechmistra(?) pana Johanna Carla Sÿbetha […] Harnitzer a gröntzenstein(?), spolu s jejich případně ještě dlužnými a zameškanými úroky, na roční sv. mši po Dušičkách a za tyto sloužit; oněch 25 zl. spolu s uspořenými úroky se mají odvést kostelu sv. Jiří ve Falknově. Pokud by to však nedostačovalo a řečené sv. mše by tam nemohly být slouženy, [má se to] doložit ve farním kostele. Kdyby však proti všemu očekávání první vykázané dluhy nebylo možno splatit, chci prve zmíněných 900 zl. dát ze svého zanechaného jmění, a to, jak výše řečeno, oněch 25 zl. odvést kostelu sv. Jiří ve Falknově, a následně i další vykázané [platby] uhradit.

Za sedmé: kongregaci u velebných pánů P.P. Tovaryšstva Ježíšova v Chebu 25 zl.

Za osmé: stříbro zůstalé u mužských a ženských [oltářních?] stavů zavedených při kostelech sv. Anny a sv. Jiří.

Za deváté: mé nepatrné stříbro, zlatý prsten a ostatní věci, jež se nacházejí v stříbrném poháru spolu s ním, [odkazuji] kostelu sv. Anny, aby se z toho zhotovily posvátné nádoby (sacra vasa), ovšem s dohledem nad prací, a použily se na jiné potřebné příslušenství; kdyby toho k tomu nebylo […]

[pravý sloupec str. 3, oříznuto:] Za desáté: […] u malíře(?) […] bratranec ještě […] úroky […]. — [Za jedenácté?]: […] Boha k […] budou-li […] připadly, předloženo […] nebo nějaká […] vrchnost […] byly odvedeny […] též zúčtovat […] k příjmu […].

[strana 4 vlevo:] […] úroky obvyklým vyúčtováním byly zaplaceny, tak to má být druhému pánu na nejbližší nato […]; kdyby však po mém skonu z oněch 4000 zl. bylo zaplaceno 2600 zl., prosím co nejpokorněji a nejponíženěji zdejší [duchovní] veledůstojnou, resp. křesťanskou [vrchnost] spolu se slovutným chvályhodným magistrátem, aby zmíněné sumy vzali do úschovy, na jisté [místo] a proti řádným úrokům, totiž 4 ze sta, úročily a půjčily; úroky ročně řádně vyúčtované, oněch 2600 zl. tu či onde shromáždit a taktéž jak výše poznamenáno [rozdělit], a chtějí je svým křesťanským pánům [strýcům?] ve Falknově po odečtení případných nesplacených nákladů celé nebo ročně předat. Dále z oněch ještě zbývajících 1400 zl. ke [cti] jejich P. Marie Pomocné v kostele v Rauhschenbachu(?) 100 zl. A poněvadž Jeho Veledůstojnosti a Milosti panu prelátovi kláštera Teplá(?) [dosud] nedoplaceno, zakládám z ještě zbývajících 1300 zl. rovněž stálou nadaci pro studujícího [bohoslovce] zde, vikariát, a zbytek doplnit 1000 zl., pak pro […] 300 zl. à 4 ze sta vynášející úrok 12 zl., rovněž na výpomoc k [potřebným] a jiným nezbytnostem, což se do nadace podle vždy představené zdejší veledůstojné duchovní [vrchnosti] a slovutného chvályhodného magistrátu potud [má vkládat], pokud tam studia budou vyučována a přednášena. Po jejich absolvování však na jiné [místo] a tak dále pokračovat. Kdyby však v Teplé(?) dříve či později studia zanikla […]

[pravý sloupec str. 4, oříznuto:] […] nebo zcela zrušena […] tato nadace […] tam by nebyla […], nebo kdyby […] panu […] nedoplaceno ještě […] zdejší […] spolu se slovutným […] nejen sám […] 1300 zl. u […] klášter Teplá […] vzít […] též pánům […] s dětmi […] nebo které […] jsou k jednomu […] stanoveno, kde […] trvale […] klášter observ=[…] podle představených […] hlas ukáže. Toto […] chci já, kdyby se však tam […] k posvátné službě způsobilí [bohoslovci] ne v […] před [zkoumáním?] podle prve řečeného z mého zanechaného […] na jinou nadaci a studie nepoužít […].

[strana 5 vlevo:] […] na to místo dát.

Za třinácté: zakládám 629 zl. na 2 obligacích u Johanna Christopha Wieße, kdyby rodiče nebyli k dispozici […] ruce, [pro] jejich osiřelé, ale zanechané chudé sirotky, k [vyučení] řemeslu nebo […]; při každém přijetí a půjčení mají být náklady hrazeny z připadajících úroků a placeny, poté navěky pokračovat; rovněž [má] zdejší veledůstojná křesťanská [vrchnost] spolu se slovutným chvályhodným magistrátem [nad tím] bdít a to řídit, i ke cti řečený kapitál nejen do úschovy vzít, nýbrž i s oboustranným porozuměním jako výše mým dětem prostřednictvím příslušných úroků udržovat. Kdyby se pak dětí mužského pohlaví takového rodu nenašlo, [má se to] přenechat a použít na ženské. Takový kapitál je nyní jako 4 ze sta neúročen, po mé smrti však u každé obligace kdykoli [má být úročen] výše, než je nyní použit.

Za čtrnácté: svému bratranci (synovci) Franzi Zeckerovi kapitál 100 zl. stojící u jeho paní matky Marie Reginy Zeckerové spolu s úroky, resp. připadajícím úrokem, jakožto bratranci naposledy [odkazuji] zpět, na obživu(?) jeho řemesla.

Za patnácté: svatým chudým 10 zl. rozdat, pak také 10 zl. mariánskému [bratrstvu?] dát, přičemž 5 zl. pro chudé do […]

[pravý sloupec str. 5, oříznuto:] Za šestnácté: [kostelu] sv. Filipa a Jakuba zde vyprosit, […] […] odpuštění jen […], kteréžto 50 zl. […] Ulrich Zeitl(?) […]. — Za sedmnácté: […] alß já jejich paní […] jež také při této […] zanechaní […] Brigitta Caroline […] stříbro [kl…] Ludwig Meyer 50 zl. […] co k tomu náleží, […] Anna Maria Barbe[…] 40 zl. a poněvadž také […] jiné za mé […] zůstalé, a […] Johann Valentin(?) […] tento dluh […] úrok postaví(?) […]. — Za osmnácté: Mým [… (oříznuto)].

[strana 6 vlevo:] […] zámožnému mistru Johannu Georgu Zeckerovi, nebo jeho vdově, a kdyby oba dříve než já z tohoto světa odešli, jejich zanechaným dětem [dílem?]. To však má být od příslušných dlužníků (debitores) spolu s dluhy vykázanými odkazy či legáty učiněnými u mne při zveřejnění mého testamentu zčásti nebo zcela splaceno, a jakmile se to prokáže, i k mému zanechanému jmění přidat, předat a doručit.

Za devatenácté: tak jako je [druhý] poslední a [obě] zmíněné [ustanovení] testamentu vsazením majetku, tak tímto ustanovuji a jmenuji svou pravou a bezvýhradnou univerzální dědičkou veškerého svého ostatního — kromě legátů a odkazů — kdekoli se nacházejícího movitého i nemovitého jmění nebo pohledávek (aktivních dluhů) svou nejmilejší paní kmotru(?) Marii Margaretu Alžbětu Hörtzlovou, avšak s výslovnou [podmínkou] […] a výjimkou, že se u kostela sv. Jana a [jiných] […] měšťanského dolování ve Slavkově s běžnými 4 [zl.] a s tím, co k této stavbě náleží, nesmějí činit žádné dluhy, tím méně z toho něco zcizovat; neboť z takových řečených 4 [zl.] a toho, co se u toho více nachází, mé ustanovené paní k majetku nic nepřipadne; ihned po nastalém [úmrtí] a tak jí ono s jedenadvaceti […] měšťanské [vytěžené] vydělit pro velebné P.P. kapucíny u P. Marie v Chlumu Svaté Maří nedaleko sv. Jáchymova (Jáchymova), též píli a jiné […]

[pravý sloupec str. 6, oříznuto:] Za dvacáté: […] nejen vše […] když je dlužen […] konat, […] kapitál půjčit […] nebo při ponechání […] vytěžit na […] nebo jeho úroky […] vynaložené náklady […] a s tímto […] Nejvyššího […] i všechny následně […] jím učiněné […] ale téhož […] považovány za […] kodicil, pak […] Specie ultimae vol[untatis] (co do způsobu poslední vůle) […] závazné být […] a to […] zde skrze jiný […] jiné kodicily […] budou zřízeny(?) […] nebo i zcela […] pokud však […] budou zpečetěny […] zůstanou, s […] zde slovutný chvályhodný ma[gistrát] […] stav pfleger[…] jednoho vykonavatele (Executora) […] odevzdat, toto […] přijmout. Sub[…].

[Datace a podpisy byly na pravé, ve skenu oříznuté části a nejsou viditelné. Rok listiny: 1762.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Oben Federprobe/Kreuz-Signet; links rundes Siegel mit Krone.]

In Nahmen der Allerheiligsten = und Unzertheil=ten Dreyfaltigkeit, Gott des Vatters, Gott des Sohns, und Gott des Heiligen Geistes: Amen.

Kund und zu wißen sey hiemit vor Jedermänig=lich, insonderheit vor Einem Wohl Löbl. Magistrat der König[l]. Bergstadt Schlaggenwald(?), daß ich Johann Christoph Carl Hörtzl in reiffer Erwägung der Menschlichen Zergäng=lichkeit, deßen keine sichere Zeit außzunehmen ist, und auch remanglich(?) nöthigen Leibs Leben, auch wohl bedächtlich frey und unge=zwungen bey guter gedächtnis entschloßen habt, meinen letzten willen, so wohl in Ver=sorgung der Seele, und andern obliegenheit, alß auch Errettung gewiesenen(?) Haabes zur abermündig(?) allen Zweiffell, und Streittigkeiten folgender weiße in forma Solemni alß eines Heerz=lichen Testaments hiemit zutrachten und zunächßnen(?).

Erstens: befehle ich meine arme Seele in die Vater=liche barmherzigkeit Gott des Vatters, alß deßen Erschaffers, dann in die Aller=heiligste Fünff wunden meines gekreüzigsten Heÿlandes alß Erlößers, und endlich in die Heiligmachende gnad Gott des Heiligen Geistes, dieser drei Einigen Gott imbrünstig bittend, und mit vollkomnenen Christlichen andacht(?) […] anruffend, das Er durch die Vorbitt der übergebenedeyten Jungfrauen und Mutter Gottes Mariä, meiner bey heil: Schutz Engels[,] dann aller Lieben Heiligen Gottes besonders meiner Heil: Nahmens und geburts Patronen mir aller größter Sünder wolle gnädig und barmherz=ig seyn, und mich zu Gott in die freyge(=ewige) Frid und Seeligkeit aufnehmen. Mein Hinterlaßenen Leichnam hingegen übergebe ich der Erden, und will dem Christlichen Gebrauch nach eines Ehrlichen Leichen=Fest in die Wentzlische Begräbnus zu denen Füßen meiner sel: Eltern ohne alles gepräng, auch ohne außtheilender Trauer nicht nur alleine begraben werden, sondern auch die erforderliche Unkosten auß meinem Hinter=laßenen Vermögen darzu herzunehmen. Über dieses vor meine arme Seel 30 fl auß so Heÿl: Meßen denen Wohl Ehrwürdigen Herren P.P. Capucineren in Falkenau anzuschaffen(?), gleich nach meinen Hintritten zubemachen, bitte baldigst gelesen zuwerden, vor meine arme Seel.

Zweytens(?): zur St: Georgi Pfarr=Kirchen 100 fl, deßen etwan Interesße bey /Zeit:/ Hl: Magistrat, respective deßen Inhaber zuheben richtig Jährl: 4 Hl: Seel Meßen, und zwar je[de] vor meinem Vatter, je[de] vor meine Mutter Seel: 2 vor meine arme Seel zulesen.

Drittens: zur St: Anna Zechtel(?) Kirchen 50 fl Jährl: alßt 2 Hl: Seel Meßen, je[de] vor meine Eltern, die andere vor meine arme Seel, welche 50 fl anieder […]

[rechte Spalte, rechter Rand vom Scan beschnitten:] Viertens(?): […] bey Frau Mahmb Anna Maria [Zeckerin?] haben sich übrig […] gut vor meine Eltern Seel, und damit ge=[…]. — Fünfftens: Denen […] zu St: Anna(?) […] welche 50 fl anieder […]. — Sechstens: zu bez[ahlen?] […].

[p3 links:] […] georg Hötzl emahlt gewesten Büchßer=meister in Elbogen nebst benderseits Landständen, und da auch jetzr rückständtig wären noch darzu heraten. Über dießes 25 fl an einen Söhn Hl: Zech[tl]: Herrn Johann Carl Sÿbeth […] Harnitzer u. gröntzenstein(?), nebst deren etwan noch schuldigen und rückständen Interße auf Jährliche Heil: Meße nach den Tag aller Seelen und vor solche zulesen, die 25 fl nebst erspardten Interße seind bey St: Georgi Pfarr=Kirchen in Falkeney zubringen. Jedoch wenn es das gebür nicht erreichet, vorbezagte Heil: Meße auch alda nicht heute(?) gelesen werden, in deren in der Pfarr=Kirchen zubeweisen ist. Zufall aber wieder alles besorgten der außgewiesenen erste zehen(?) Schulden nicht alß zurücklegen wäre, erst mentionirte 900 fl von meinen Hinterlaßenen Vermögen wollte herzugeben und zwar wie oben besagt die 25 fl bey St: Georgi Pfarr=Kirchen in Falkeney zubringen, folgends auch die außgeäberdaße(?) zureichen.

Siebentens: zur Congregation bey denen Wohl Ehr=würdigen PP. Soc: Jesu in Eger 25 fl.

Achtens: die bey St: Anna und St: Georgi Pfarr=Kirchen insaberait(?) Manns= und Weibes Stände verbliebene denen Silber.

Neundtens: Mein weniges Silber, goldener ring et reliqua, welche sich in einem silbernen Becher nebst solchem befindet zur St: Anna Kirchen woraus Sacra vaße zuverfertigen alß doch die arbeit zuübersehen, und zu andern benöttigter Zug=hör anwenden, wann derley doch darzu nicht […]

[rechte Spalte p3, beschnitten:] Zehentens: zur […] bey Mahler(?) […] Vetter noch her zu […] Leuchtenden Interße […]. — [Eilfftens?]: die nicht […] Gottes zur […] beŭnde bez=an […] zufälled, dargestellt, es die auß=[…] oder eine […] obrigkeit […] geleistet würden […] auch außmachend […] zur Einnahmb zu[…].

[p4 links:] […] Inter gewöhnlich Selbßäzung seind erzahlet worden, so soll es dem andern Herren auf das nächst darauf ge[…] gleich selber Zeit nach meinem Hingeschieden Zufall aber bey deren 4000 fl 2600 fl erzahlet würden, so bitte gehorsambst und rechtest demüttigst die gerinnend(?) hier Heÿßig Hochwürdige respective Christlichkeit sammt Wohl Löbl: Magistrat menti=onirte Summen in Verwarung zunehmen, an sichere auch auf gegen Heeren Zinßen alß 4 per cento zuverintereßiren umb außzuleihen, die Inter es Jahren richtig gemacht 2600 fl da oder dort zusammen nehmen, und auch ringerings bemerkter zuvieren, und wollen an Ihren Christlichen Herren Veltern in Falkeney nach abzug etwann außstehenden Unkosten alle oder Jährlich einhändigen zulaßen. Dann bey deren annoch überbleibenden 1400 fl zu Ihrer St: Mariae Hilf in der Kirchen zu Rauhschenbach(?) 100 fl. Und da Ihro Hochwürden und gnaden P. Praelat: Titl: Herren Herrn Praelaten des Klosters Töppel(?) außständig, so fundire deßen von annoch übrigen 1300 fl auch einen jederzeit Heÿßlichen studirenten hier Vicarie und Rest zureichen 1000 fl, so dann vor die nach […]schöttiger 300 fl à 4 per cento Ertragende Inter mit 12 fl, abenfalls vor dem zur belüftigen(?) Büchßen, und andern nothwendigkeiten außzuhelfen, der in die Fundation nach jedes mahligen Vorgesetzr hier Heÿßig Hochwürdigen geistlich=keit und Wohl Löbl: Magistrats in so weit alß alda die Studien docirt und tradirt an und außzunehmen pflege. Beÿ absolvirung deren aber in andere zwe[y]mnße(?) Statt, und so hens(?) zu continuiren seye. Zufall aber sich in Töppel(?) über kurz oder lang die Studien casirten […]

[rechte Spalte p4, beschnitten:] […] oder gantz aufge=[…] diese Fundation […] alda nicht wer[…] reiten, oder da […] herren Herrn […] außständig noch […] gerinnend hier […] sammt Wohl Ehl: […] nicht nur alleine […] Fürste 1300 fl bey […] Stifft Kloster Töppel[…] den zunehmen […] auch Heeren alß[…] mit der Kinder […] oder aber welche […] seind an ein ge=[…] gesetzten, wo die […] perpetuierlichen […] Kloster observ=[…] maßligen Vorgesetz=[…] stimmen zeige. dieß […] würg(?) und will ich, da sich aber alda […] Sacra tauglichen Eltern nicht in […] erpendentlich(?) vor einer betäugten […] nach vorbezagten von meiner Hinter=[laßenen …] zur andern von Fundation an=und Studie nicht anwen[…].

[p5 links:] […] in die Stelle zugeben.

Dreyzehentens: Fundire 629 fl an 2 obligationen bey Johann Christoph Wieß, wo der Eltern nicht füglich [Land?]sein oder oben deß(?) […] hand seÿn ihr abhandenlich aber überlaßene arme weißen Kinder in Handwerck oder Herbst=Kirchen(?) zu deren zulaßen, so kennen und sollen bey jedes mahligen aufnahme und außlehnung die Unkosten von fallenden Interessen bestritten, und bezahlet werden, dann so fort in perpetuum zu continuiren, auch wir gleich vorzügig werd hier Heÿßig Hochwürdige Christlichkeit sammt Wohl Löbl: Magistrat gehe, sammbßt reguliret, auch zur Ehr, bezagtes Capital nicht nur alleine in Verwahr zunehmen, sondern auch mit benderseitiger verständnus wie ringerings zuvor(?) meinen Kindern durch die betreffende Inter zuhalten. Da nun männlichen geschlechts sich derley Kinder nicht fänden, so ist es aber die weibliche in deßen ein und anderes zuverlaßen auch anzuwenden. Derley Capital ist zur Zeit wie à 4 per cento uninteressiret, bey meinem Tods aber bey jeder obligation jederzeit außezerung höher denn angewendt werden.

Vierzehentens: Meinem Vetter Franz Zecker, die bey seiner Fr. Mutter Maria Regina Zeckerin stehende 100 fl Capital nebst Zinßen oder auch herzustehen Inter alß einem Vetter letzten weißen zurück, deß(?) seiner Handwercks verspeisung(?).

Fünffzehentens: Denen Heil: armen 10 fl außzutheilen, dann auch 10 fl zur Marianischen [Bruderschaft?] gestellt, wobey doch 5 fl vor die arme in die Sigen(?) […]

[rechte Spalte p5, beschnitten:] Sechzehentens: Philippi et Jacobi [Kirchen] hier zu erbitten, brey= und zwei[fach] […] liche hin und […] verzeihung allein […] von=Schößten […], welche 50 fl […] Ulrich Zeitl(?) […]. — Siebenzehentens: […] unverliebte(?) […] alß ich dero Frau […] die auch bey dießer […] Hinterlaßenen […] Brigitta Caroline […] jetzten Silber [Kl…] Ludwig Meyer 50 fl […] waß darzu gehörig, […] Anna Maria Barbe[…] 40 fl und da auch […] es andere vor meine […] überbliebenen, und je[…] weißt auch und an […] Johann Valentin(?) […] diese Schuld über[…] Interesße stellet(?) […]. — Achtzehentens: Meinen [… (beschnitten)].

[p6 links:] […] vermögenden Meister Johann Georg Zecker, oder deßen Wittib, und wannen beede eher alß ich von dießer Welt abgescheiden sollen, Ihrer Hinterlaßenen Kinder etößl(?). Dann solle aber von deren respective Debitoribus sammt die bey mir gemachten Legata oder Vermächtnußen ausgewiesenen Schulden bey Publicirung meines Testaments zum Theil oder gantz bezahlt seyn worden, und so bald alß solches betaigte, auch meinen Hinterlaßenen Vermögen zuzusetzen: Herzugeben und zuzustellen seye.

Neunzehentens: gleich wie der [zwey?]te letzte und zwey vermelten Testaments die Haab einsetzung ist, so setze ich hiemit und benenne zu meinem wahren und lengezweiflaten Universal Erben in all meinen übrigen außer den Legaten, und Ver=mächtnußen wo immer befindlichen Im= und Mo=biliar=Vermögen oder außen stehenden Aktiv=Schulden meine herzliebste Fraue Mahmb Maria Margaretha Elisabetha Hörtzin, jedoch mit der außdrücklichen [Bedingnus] […] und außnahmb, so auch die bey St: Johann Kirchen und [andern] Zöttern(?) Bürger bergwercks zu Schlaggenwald mit lauffende 4 [fl] und waß zu dießen gebäu gehörig keine Schulden zumachen, noch viel weniger etwas davon zubalieniren, dann von solchen bezagten 4 [fl] und waß darbey befindlich mehr mentionirt meiner eingesetzten Fraue Haab nichts erfolgeten Zeit, alsobald nach hinnetreten Zufalls, und so hens ihr die mit einunzwanzig Bösßlichen(?) Bürger Hellende außbrechen für die Wohl Ehrwürdige PP. Capuciner zu H. Maria Kulm unweit St: Joachimsthal auch Fleiß und andere […]

[rechte Spalte p6, beschnitten:] Zwantzigstens: […] über nicht nur all[…] wenner der schuldig[…] leisten, die be=[…] Capital außzuleihen […] oder bey behalt[…] außbrechen an […] oder deren Zinßen […] leistenden Unkosten […] und mit dießem […] des Allerhöchsten […] auch alle nachgehig[…] auß es gemachten […] aber derselben […] angesehen wer[den …] Codicilli, dann […] Specie ultimae vol[untatis] […] verbindlich seyn […] und zwar von […] hier durch ein ander=[…] andern Codicillos […] würd zubereind=[…] oder auch gäntzlich […] so lang aber […] geziegel werden […] überbleiben, mit […] hier Wohl Löbl: Ma[gistrats] […] stand Pflegerne[…] Ein Executorem […] abzugeben, dieß […] anzunehmen. Sub[…].

[Datierung und Unterschriften standen auf dem rechten, im Scan beschnittenen Teil und sind nicht sichtbar. Jahr der Urkunde: 1762.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2217

Jana Alžběta Martererová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Josefa Elstera a Jana Josefa Mayße poslední vůli.

Datace: 05.07.1762

Ústní závěť panny Anny Alžběty Marktnerové, dcery zesnulého horoslavkovského měšťana, sepsaná 26. června 1762 na smrtelné posteli a potvrzená slavkovským magistrátem. Odkazuje 500 zlatých na mše a zbožné účely, rozděluje šatstvo a drobné částky mezi příbuzné a chudé a univerzálním dědicem a vykonavatelem závěti ustanovuje svého zpovědníka, duchovního otce Michaela Braunbacha.

TESTAMENTUM NUNCUPATIVUM — ÚSTNÍ ZÁVĚŤ

My, níže podepsaní, jsme byli počestnou pannou Annou Alžbětou Marktnerovou, dcerou zdejšího zesnulého měšťana, přizváni, abychom dosvědčili její ústní poslední pořízení. Jako řádní svědkové tímto veřejně přede všemi, a zvláště před slovutným magistrátem tohoto královského horního města Slavkova, potvrzujeme, že řečená panna Marktnerová dne 26. června léta 1762, dopoledne mezi desátou a jedenáctou hodinou, ačkoli byla nemocná a upoutaná na lůžko, přesto při plném zdravém rozumu a naprosto zřetelnými slovy pronesla svou poslední vůli tak, jak má být po jejím odchodu z tohoto světa neporušitelně a neodvolatelně zachována. Zněla následovně:

Za prvé. Poroučí svou ubohou duši Bohu všemohoucímu, svému Vykupiteli, do jeho bezedného milosrdenství, s pokorou v srdci a s pevnou nadějí, že bude na přímluvu nejblahoslavenější Panny a mateřské Matky Boží Marie, svého svatého anděla strážného a dalších jí zvláště blízkých patronů přijata do věčné radosti a blaženosti z milosti svého Vykupitele.

Co se týče pohřbu, svěřuje péči o něj pozůstalým kostelním správcům, aby byla pochována u zdejšího farního kostela svatého Jiří mučedníka, se slavnostním obřadem a zcela po měšťansku, podle katolického zvyku, spolu se zpěvem „Libera me Domine", podle uspořádání důstojného pána, otce Michaela Braunbacha, duchovního.

Za druhé. Odkazuje a hradí na svaté mše a jiné zbožné úkony za spásu duše — o jejichž přesném určení už zmíněný oblíbený duchovní pán, otec Michael Braunbach, byl zpravena zná její vůli nejlépe — ze svého veškerého movitého i nemovitého majetku částku pět set zlatých, slovy 500 zl. Protože tato suma 500 zl. má a musí být předána do rukou zmíněného duchovního pána, klade v něj plnou důvěru, že bude řádným vykonavatelem její poslední vůle a vše vykoná tak, aby bez nejmenšího zdržení nebo odporu byla její poslední vůle naplněna. (Pod tímto odstavcem je podepsáno: „Marktrin".)

Za třetí až za páté. Tyto tři odkazní články jsou zapsány na silně vybledlé protější straně listiny a dochovaly se jen zlomkovitě. Je patrné, že se týkaly odkazu patrně padesáti zlatých snad jejímu bratrovi (nebo jiným měšťanským dcerám) v souvislosti s jeho řemeslem, dále odkazu jeho ženě a nakonec odkazu na památku jeho malému synovi — přesné znění se však vinou poškození nedochovalo.

Za šesté. Odkazuje dětem svého nevlastního bratra Jana Adama Marktnera — chlapci Josefu Antonínovi a jeho sestře Anně Alžbětě, dětem zesnulé nevlastní sestry zůstavitelky — určité věci, patrně po dvou kusech od každé z jejích osobních věcí. Své ostatní šatstvo, stejně jako ložní prádlo a domácí náčiní, mají být rozdány mezi domácí chudé podle uvážení duchovního pána vykonavatele závěti, přičemž zvláště srdečně mají být podělen Jan Jiří Hanisch spolu se svou nemocnou ženou Magdalenou.

Za sedmé. Odkazuje synovi svého nejbližšího bratra (nebo příbuzného) Jana Jiřího Marktnera, duchovnímu otci Chrysostomovi z řádu františkánů, na přátelskou památku — neboť jí byl vždy věrný a upřímný — deset zlatých, s naléhavou prosbou, aby na její ubohou duši pamatoval ve svých zbožných modlitbách a svatých rozjímáních před Bohem a jeho nejctěnější Matkou.

Za osmé a za deváté. I tyto dva články se dochovaly jen útržkovitě na vybledlé protější straně. Týkaly se patrně další nevlastní sestry a ochrany nejbližších příbuzných (osmý článek) a dalšího odkazu na mše (devátý článek) — přesné znění však není čitelné.

Za desáté. Zůstavitelka ustanovuje svého duchovního pána zároveň univerzálním dědicem i vykonavatelem závěti, za asistence obou přítomných svědků, a vyjadřuje pevnou důvěru, že všechny její odkazy budou přesně vykonány. Protestuje proti jakémukoli zbytečnému úřednímu sepisování, inventarizaci a dělení pozůstalosti, neboť vše již sama uspořádala a rozdělila, jak má být. Po vyhlášení závěti má být veškerý movitý i nemovitý majetek, včetně pohledávek, ihned předán duchovnímu pánu univerzálnímu dědici k jeho volné dispozici, tak jak leží a stojí.

Celá její pozůstalost, po odečtení zbožných i jiných odkazů, sestává z těchto aktivních pohledávek (jistiny s dlužnými úroky):
- u Josefa Hüttela, zdejšího měšťana a mistra koželuha — 210[?] zl. 28[?] kr.
- u Jana Hüttela, jeho bratra — 150 zl. 28[?] kr.
- u Jana Hüttla, koželuha, z Koželužské ulice, ještě dlužných — 27[?] zl. [...] kr.

Součet: 387 zl. [...] kr.

Tím listina končí.

Datum a potvrzení.
Ústní závěť byla sepsána za přítomnosti všech dotčených osob v radě královského svobodného horního města Slavkova dne 9. července 1762. Purkmistr, rychtář a rada ji poté bez jakéhokoli odporu potvrdili — ve Slavkově v zasedání rady dne 20. srpna 1762, purkmistrem, rychtářem a staršími radními.

(V záhlaví listiny je poznámka: „Závěť Marie Alžběty Marktnerové ze dne 5. července 1762." — s dalšími útržkovitými poznámkami o vyhlášení a svědku-odkazovníkovi.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

ÚSTNÍ ZÁVĚŤ (TESTAMENTUM NUNCUPATIVUM).

My níže podepsaní, přibraní počestnou pannou Annou Alžbětou Marktnerovou (Marktrin), dcerou zdejšího zesnulého měšťana, k prokázání jejího ústního posledního pořízení, a jako řádní svědkové, tímto veřejně a přede všemi, obzvláště pak zde před slovutným magistrátem tohoto královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), pravdivě a hodnověrně osvědčujeme, dosvědčujeme a doznáváme, že u řečené měšťanky, panny Marktnerové, dne 26. června běžného roku (Anno Currente) dopoledne mezi desátou a jedenáctou hodinou, ačkoli byla nemocná a upoutaná na lůžko, avšak přesto při plném zdravém rozumu a smyslech a zcela zřetelnými slovy přednesla a projevila své poslední pořízení tak, jak má být po jejím časném odchodu neporušitelně a neodvolatelně zachováno, a to následujícím způsobem; a sice:

Za prvé (Primo): poroučí svou ubohou duši Bohu všemohoucímu jakožto svému Vykupiteli do jeho bezedného milosrdenství, se vší pokorou srdce a s pevnou nadějí, že bude na přímluvu nejblahoslavenější a nejsvětější Panny a mateřské Matky Boží Marie, pak svého svatého anděla strážného a jiných jí zvláštních patronů přijata do svobodné radosti a blaženosti z milosti svého Vykupitele.

Ohledně pohřbu přenechává svou péči pozůstalým [kostelním správcům], aby byla u zdejšího farního kostela sv. Jiří mučedníka slavnostně a zcela měšťansky, podle katolického zvyku, spolu s „Libera me Domine", podle nařízení a uspořádání důstojného pána, otce Michaela Braunbacha, duchovního (Ecclesiasticus), pohřbena.

Za druhé (Secundo): odkazuje a platí na svaté mše a jiné zbožné úkony za duši (pia suffragia) — o nichž již zmíněný oblíbený duchovní pán, otec Michael Braunbach, její volnou vůli a úmysl obdržel a nejlépe zná — ze svého veškerého movitého i nemovitého jmění a majetku pět set zlatých, slovy 500 fl. A protože těmto duchovním pánům má a musí být zmíněných 500 fl. odevzdáno do rukou, chce také a klade svou plnou důvěru, že on bude řádným vykonavatelem (Executorem) její poslední vůle a vše vykoná, aby bez nejmenšího průtahu či odporu, jakkoli a čímkoli, byla její poslední vůle naplněna a zachována. [pod tím: „Marktnerová"]

[Za třetí až za páté — tři následující odkazní články jsou na silně vybledlé protější straně a čitelné jen zčásti:]
Za třetí (Tertio): [...] aby buď jiným měšťanským [dcerám? ...] anebo [jejímu] bratru jakožto odkazovníku (Legatarius) [...] padesát zlatých, quod interest Professionis (co se týče řemesla/povolání) [...].
Za čtvrté (Quarto): jeho [...] ženě [...] jí dvě [...] pro případ, že [...].
Za páté (Quinto): témuž [...] malému synovi, rovněž odkaz [...] na památku [...].

Za šesté (Sexto): odkazuje [nevlastní] sestry svého bratra Jana Adama Marktnera chlapci Josefu Antonínovi, rovněž hochovi, a jeho sestře Anně Alžbětě, jakožto dětem nevlastní sestry zůstavitelky, [...] každému [...]. Své ostatní šatstvo, jakož i ložní [a] prádlo, [domácí náčiní ...] a jiné [...] rozdělit mezi domácí chudé podle uvážení duchovního pána vykonavatele; přitom má být Jan Jiří Hanisch spolu se svou nemocnou ženou Magdalenou obzvláště srdečně podělen.

Za sedmé (Septimo): odkazuje a odevzdává [synu] svého nejbližšího [bratra] Jana Jiřího Marktnera, [duchovnímu] pánu otci [Chrysostomovi], řádu františkánů, na přátelskou památku — jelikož jí byl vždy věrný a upřímný — deset zlatých, s naléhavou prosbou, aby na její ubohou duši ve svých zbožných modlitbách a svatých rozjímáních u Boha a jeho nejctěnější Matky pamatoval.

[Za osmé a za deváté — na vybledlé protější straně, čitelné jen zlomkovitě:]
Za osmé (Octavo): [nevlastní sestra ...] a k ochraně [...].
Za deváté (Nono): odkazuje [...] mše [...] s takovými [...].

Za desáté (Decimo): chce zůstavitelka svého duchovního pána ustanovit univerzálním dědicem zároveň jako vykonavatele závěti (Executorem Testamenti), za asistence oněch dvou svědků závěti, a především s poslední důvěrou, že její učiněné odkazy (Legata) budou náležitě a přesně (ad amussim) vykonány; protestuje proti všemu zbytečnému [sepisování], inventarizaci a dělení, neboť zde k svému pořízení vše sama inventovala, sepsala a rozdělila, kam co náleží; nýbrž po vyhlášení (publikaci) má být vše, každá movitá i nemovitá věc, pohledávky a jména (actiones et nomina) duchovnímu pánu univerzálnímu dědici k jeho volné dispozici hned uvolněno a tak, jak to leží a stojí, přenecháno. K vědomí: její celá pozůstalost po odečtení a umoření zbožných i jiných odkazů (piorum et aliorum Legatorum) činí:
— na aktivním kapitálu, který [u] každého, spolu s dlužnými úroky za [...], hotově nebo na jistině u Josefa Hüttela, zdejšího měšťana a mistra koželuha [...] = 210[?] fl. 28[?] kr.
— pak to, co u Jana [Hüttela], jeho bratra [...] = 150 fl. 28[?] kr.
— pak to, co u Jana Hüttla, koželuha, [v Koželužské ulici], odtud ještě [dluží/vázne] = 27[?] fl. [...] kr.
Součet (Summa) = 387 fl. [...] kr.
A tím konec.

[Datum a potvrzení:]
Ústní závěť (Testamentum nuncupativum) v přítomnosti těch, jichž se týká, v radě královského svobodného horního města Slavkova (Consulatu Reg. Lib. Mont. Civit. Schlaggenwaldensis), dne 9. července 1762.
[Purkmistr, rychtář a rada] ... bez jakéhokoli odporu potvrzeno (nulla interveniente Reprobatione confirmatum). Ve Slavkově v senátu (radě) dne 20. srpna 1762. Purkmistr, rychtář a starší radní.

[Nadpis/rubrika nahoře: „Závěť M[arie] Alž[běty] Marktnerové, dne 5. července 1762." — Vyhlášeno (Publicatum) dne [...] / svědek odkazovník (Testis Legatarius) [...]]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

TESTAMENTUM NUNCUPATIVUM.

Wir Endes unterschriebene von der Erst[ehrsamen] Jungfer Anna Elisabetha Marktrin, gewesten allhiesigen Bürgers Tochter, zu Erweisung ihres mündlichen letzten Willens aggregierte, dann zu redlichen Zeugen, urkunden und bekennen hiemit öffentlich, und vor jedermänniglich, insonderheitlichen aber allhier vor einem Löbl[ichen] Magistrat dieser königl[ichen] Bergstadt Schlaggenwald, wahrhaft, und gewißmäßig, [daß] bei der Bürgerin gedachte Jungfer [Marktner]in den 26. Juny A[nno] C[urrente] Vormittag zwischen zehn und [eilf]ten Uhr, [wiewohlen] zwar krank, und bettlägerig, aber jedannoch bei vollkommener gesunder Vernunft, und Verstand, und wohl deutlichen Worten, an= und vorbracht, dann ihre letztwillige Disposition, wie es nach ihrem zeitlichen Hinscheiden un=verbrüchlich= und unwiderruflich gehalten werden solle:/ folgender gestalten fürge=[bra]cht habe; und zwar

Primo: empfiehlet dieselbe ihre arme Seele Gott dem allmächtigen, als ihren Erlöser, in seine grundlose Barmherzigkeit, mit aller Herzensdemütigung, und zuversichtlicher Hoffnung, daß dieselbe durch die Fürbitt der allerseeligsten übergebenedeiten Jungfrauen [und] mütter[lichen] Mutter Gottes Maria, dann ihres heil[igen] Schutzengels, und anderen [ihr] sonderbaren Patronen, werde in die freien Freud, und Seeligkeit auß [ihres] Erlösers Gnad[en] [aufgenommen werden].

Die Beerdigung betreffend, so überlaßet sie ihren hinterbliebenen [freundlichen] Sorgen der Kirchen [Vorstehern], daß derselbe bei der allhiesigen Pfarr Kirchen St[.] Georgii Martyris, mit solennen Gepräng, und ganz bürgerlich, dem catholischen Gebrauch nach, nebst dem »Libera me Domine«, nach der Anordnung und Veranstaltung des Ehrw[ürdigen] Herrn Patris Michaelis Braunbach, Ecclesiastici, der begraben werden.

Secundo: Vermacht dann bezahlt sie auf heil[ige] Meßen und andere pia suffragia :/ von welchen aber gleich beliebter geistlicher Herr Pater Michaël Braunbach ihre frey Meinung und Intention schon erhalten, und an allerbesten weiß, dann ihr bekannt ist, aus ihrem sämtlichen mobil= et immobilen Haab, und Vermögen fünf hundert Gulden, sagen 500 f., einß folgbahr, und weilen dieser geistlichen Herrn die jetzt gleich mentionierte 500 f. zu Handen gestellt werden sollen, und müßten, als will sie auch, und setzt ihr gänzliches Vertrauen, daß er zu [sol]=[len]nerer Executor ihres letzten Willens sein, und alles vollziehen werde, oder männiglichen, [ge]ringsten [Nachbruch?], oder [wider]redendes wie und was, oder auf was vor gehalten [werde], sie zu vollziehen ihren letzten Willen ihr [gehen] gehalten sein solle. [darunter: „Marktrin"]

[Tertio bis Quinto — die drei folgenden Legats-Klauseln stehen auf der stark verblichenen Gegenseite und sind nur teilweise lesbar:]
Tertio: [Ihr Erst ...] daß entweder anderen Bürgers=[töchtern? ...] als [ihr] Bruder als Legit[arius] [...] fünfzig Gulden, quod interest Professionis [...] in daß[en ...] anderen und [...] werde [...].
Quarto: dessen [...] frauen [...] sie zu einem anderen [...] ihr zwey vor[...] imfall die [...].
Quinto: derselben ihr [...] kleinen Sohn, die auch Lega[t] [...] zum Andenk[en] in andra[cht ...].

Sexto: Legiert die ihres [Stief]Schwester Bruders Johann Adam Marktners einen Knaben Joseph[s] Anton, ebenfalls einen [Buben], und dessen Schwester Anna Elisabethe, als der Erb[lasserin] [Stief]Schwester gewesenen [...] jedwedern die zwey [dreyen?] [...] von ihnen erhalten, dann ihr Gutes [Fötzl]. Ihre übrige Kleidung, wie auch die Bett= [und] wäsch, den [Hausrat ...] und anderen [...] unter die Hausarmen nach Gut=achtung des geistlichen Herrn Executoris ausgetheilt, jedoch in Sena[?] der Johann Georg Hanisch sambt seinen kranken Weib Magdalena zu weiters herzlicher bedrückt darmit werden.

Septimo: Legiert, und vermacht sie ihres nechsten [Vettern/Bruders] Johann Georg Marktners einen [Sohn], den [geistlichen] Herrn Pater [Chrysostomum], Francißcaner Ordens, zu einem freundschaftlichen Andenken :/ welches ihr allzeit treu und aufrichtig ge=wesen, zehen Gulden, mit inständiger Bitte, er wolle ihrer armen Seelen in seinem andächtigen Gebeth, und heiligen Betrachtungen bey Gott= und seiner werthesten Mutter ingedenk Leben.

[Octavo und Nono — auf der verblichenen Gegenseite, nur bruchstückweise lesbar:]
Octavo: die [Stiefschwester ...] und zu Schutz [...] [ihres nächsten? ...].
Nono: die Legiert [...] Meßen [...] mit solchen [...] werden unter [...].

Decimo: wollen die Erblasserin ihren geistlichen Herrn Universal Erben zu gleich als Executorem Testamenti, mit Assistenz deren zweyen Testaments Zeugen ernennt haben, und förderst mit letztem Vertrauen, daß ihre gemachte Legata, als erfolgt, und ad amussim werden vollzogen werden; protesti=[e]rt sie wieder alle unnöthige [Registrir]=, inventir= und Theilung, maßen sie allhier zu ihrer Disposition alles selbsten inventirt, abgefaßt und getheilt, wohin es gebühren solle, sondern es solle nach der publication alles, und jedes mobil= und immobiles=actiones et nomina den geist[lichen] Herrn Universal Erben zu seiner Disposition gleich fürge=raumt, und so weithin wie es liegt und steht, überlassen werden; zu wißen: Ihre ganze Verlaßenschaft nach Abzug und Abdilgung deren piorum et aliorum Legatorum [besteht:]
— an activ Capital, so [bei] jedwedern, sambt den rückständigen Interesse pro [...], flüßmünder oder per Capitale bei Joseph Hüttel, allhiesigen bürgers und Lederermeisters [...] = 210[?] f. 28[?] x.
— dann die bei dem Johann [Hüttel], seinem Bruder [...] = 150 f. 28[?] x.
— dann die bei dem Johann Hüttl, Lederer[gerber], [Ledergasse], noch aus dem dort [ausstehen] = 27[?] f. [...] x.
Summa = 387 f. [...] x.
Endlichen.

[Datum und Bestätigung:]
Testamentum nuncupativum in praesentia eorum, quorum interest, in Cons[ulatu] Reg[iae] Lib[erae] Mont[anae] Civit[atis] Schlaggenwaldensis, die 9. July 1762.
[Bürgermeister, Richter, und Raths]... nulla interveniente Reprobatione confirmat[um]. Schlaggerwalda in senatu die 20. Augusti 1762. Bürgermeister, Richter und Rathsälteste[n].

[Aufschrift/Rubrik oben: „Test[ament] der M[aria] Elis[abeth] Marktrin, [den] 5. July 1762." — Publicatum ho[die ...] / Testis [Legatarius ...]]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2218

Jan Jakub Höffner, děkan v Horním Slavkově, a magistrát města Horního Slavkova potvrzují, že Jan Kryštof Wenzel, komorník města Horního Slavkova, odkázal 100 zlatých na čtyři každoroční mše v kostele svatého Jiří v Horním Slavkově.

Datace: 27.08.1762

Listina ze Slavkova z 27. srpna 1762 zaznamenává poslední vůli zesnulého Johanna Christopha Kuntzla, bývalého městského komorníka, který věnoval 100 rýnských zlatých na věčné sloužení čtyř zádušních mší ročně ve slavkovském děkanském kostele sv. Jiří — za jeho rodiče Christopha a Annu Marii a dvě mše za jeho vlastní duši. Listinu roku 1764 potvrdila pražská arcibiskupská konzistoř.

[Vlevo nahoře je nakreslený městský znak se signaturou „L 5".]

☩ Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Zemřelý Johann Christoph Kuntzl, někdejší ustanovený městský komorník [?] královského korunního města Slavkova (Schlaggenwald), ve své závěti nařídil, aby ve prospěch jeho duše a duší jeho zesnulých rodičů byly v tamním slavkovském děkanském kostele sv. Jiří Mučedníka každoročně slouženy čtyři svaté zádušní mše. Jedna měla být sloužena za duši jeho zemřelého otce Christopha Kuntzla, jedna za duši jeho zesnulé matky Anny Marie a další dvě za jeho vlastní duši.

Aby se toto zbožné předsevzetí mohlo naplnit, složil u vysoce chvályhodných pánů stavů Království dědičného Českého jedno sto rýnských zlatých jako kapitál úročený pěti procenty [?], a to hotově. Roční úrok z tohoto kapitálu, činící 5 zlatých, výslovně rozvrhl takto:
- celebrantovi (tedy knězi, který mši slouží) jménem stipendia náleželo za každou jednotlivou mši 36 krejcarů, dohromady tedy 2 zlaté 24 krejcarů za všechny čtyři mše;
- kostelníkovi (Messnerovi) náleželo za každou jednotlivou mši 6 krejcarů, v úhrnu 24 krejcarů;
- zbývajících 2 zlaté 12 krejcarů mělo natrvalo zůstat výše uvedenému kostelu na svíce, světla a paramenta (bohoslužebná roucha).

Proto byl také na věčnou paměť věci (ad perpetuam rei memoriam) sepsán tento nástroj — až do milostivé ratifikace vysoce důstojné knížecí pražské konzistoře, o niž se rovněž nejponíženěji a nejposlušněji žádá —, byl potvrzen a magistrátně podepsán.

Stalo se ve Slavkově dne 27. srpna 1762.

[Červená znaková pečeť a přitištěná městská pečeť.]

Podepsáni:
Pan [?] Joannes Jacoby, [Höffner Delausschlag ?], pověřený deputovaný [?]
Johann Georg Schödl, tehdy úřadující purkmistr
Augustus Helport [?]
Anton Joseph Fle[ischer?] [?]
Johann Simon Bach
Johann David We[rner?] [?]
Johann Georg Feuther [?]

[Konfirmace / potvrzení, jiná ruka, pravý sloupec:]
Nejdůstojnější a vysoce urozený kníže Svaté říše římské, náš pán, pan Anton Peter, z Boží milosti arcibiskup pražský, [...] apoštolské [...] ve věcech duchovních [...] tajný rada [...], nechal a výše uvedené [...] nejen uvážlivě [...] mocí arcibiskupskou (Authoritate Archi-Episcopali) potvrdil a schválil, chtěje [...] podle obvyklého obsahu [...] [následuje dlouhá formulaická potvrzovací klauzule bez vlastních jmen a částek]. Na svědectví toho vlastnoručně podepsal [...] konzistorní pečetí a tento fundační nástroj [...] od slova do slova [...] v arcibiskupské kanceláři [...] léta 1764.

[Přitištěná růžová konzistorní pečeť.]
Zaneseno do knihy fundací (Ingrossatum Libro Fundationum) [...]

[Pozdější archivní poznámky tužkou: „1800", „5 [...]".]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Vlevo nahoře nakreslený městský znak se signaturou „L 5“.]

☩ Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poté co zemřelý Johann Christoph Kuntzl, někdejší ustanovený městský komorník [?] královského korunního města Slavkova (Schlaggenwald), ve své závěti nařídil, aby ve prospěch jeho duše a duší jeho zesnulých rodičů byly v tamním slavkovském děkanském kostele sv. Jiří Mučedníka každoročně slouženy 4 svaté zádušní mše — a to jedna za duši jeho zemřelého otce Christopha Kuntzla, jedna za duši jeho zesnulé matky Anny Marie a poté dvě za jeho vlastní duši; a aby toto zbožné předsevzetí mohlo být uskutečněno, složil u vysoce chvályhodných pánů stavů Království dědičného Českého jedno sto rýnských zlatých jako kapitál na 5 procent [?] hotově, přičemž z tohoto [výše uvedeného] kapitálu ročně plynoucí úroky ve výši 5 zl. výslovně rozvrhl takto: celebrantovi jménem stipendia za každou jednotlivou svatou mši 36 kr., dohromady 2 zl. 24 kr., kostelníkovi (Messnerovi) pak za každou jednotlivou svatou mši 6 kr., v úhrnu 24 kr., a zbývající 2 zl. 12 kr. mají výše uvedenému Božímu domu (kostelu) natrvalo zůstat na svíce, světla a paramenta (bohoslužebná roucha);

pročež byl také ad perpetuam rei memoriam (na věčnou paměť věci) tento nástroj — až do milostivé ratifikace vysoce důstojné knížecí pražské konzistoře, o niž se rovněž nejponíženěji a nejposlušněji žádá — zřízen, potvrzen a magistrátně podepsán.

Stalo se ve Slavkově dne 27. srpna 1762.

[Červená znaková pečeť a přitištěná městská pečeť.]

Pan [?] Joannes Jacoby, [Höffner Delausschlag ?] pověřený deputovaný [?]
Johann Georg Schödl, t. č. úřadující purkmistr (Amtsbürgermeister)
Augustus Helport [?]
Anton Joseph Fle[ischer?] [?]
Johann Simon Bach
Johann David We[rner?] [?]
Johann Georg Feuther [?]

[Konfirmace / potvrzení — jiná ruka, pravý sloupec:]
Nejdůstojnější a vysoce urozený kníže Svaté říše římské, náš pán, pan Anton Peter, z Boží milosti arcibiskup pražský, […] apoštolské […] ve věcech duchovních […] tajný rada […], nechávají a výše označené […] nikoli pouze uvážlivě […] mocí arcibiskupskou (Authoritate Archi-Episcopali) […] a potvrzují, chtějí […] podle obvyklého obsahu […] [… dlouhá formulaická potvrzovací klauzule bez vlastních jmen a částek …] čehož na svědectví Náš vlastnoručně podepsaný […] konzistorní pečetí a tento fundační nástroj […] od slova [do slova …] […] v arcibiskupském […] léta 1764.

[Přitištěná růžová konzistorní pečeť.]
Zaneseno do knihy fundací (Ingrossatum Libro Fundationum) […]

[Pozdější archivní poznámky tužkou: „1800“, „5 […]“.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Am linken Rand oben gezeichnetes Stadtwappen mit Signatur „L 5“.]

☩ In Nahmen der Allerheiligsten und ungetheilten Dreyfaltigkeit, Gottes Vatters, Sohn und Heiligen Geistes, Amen.

Nachdeme der verstorbene Johann Christoph Kuntzl, vormahl[s] ausgestellter verordneter Stadt-Cämmerer [?] der König[lichen] Krön-Stadt Schlaggenwald, in seinem Testament dahin verordnet, womit zu Behuf seiner und seiner abgelebten Eltern Seelen in der dasigen Schlaggenwalder Dechantey-Kirchen S. Georgii Martyris alljährlich 4 heil[ige] Seelen-Messen, und zwar eine für die Seele seines verstorbenen Vatters Christoph Kuntzl, eine für die Seel seiner sel[igen] Mutter Anna Maria, dann zwey für seine Seele gelesen werden möchten; um aber zu Bewerkstelligung dieses frommen Gesinnens bey denen Hochlöbl[ichen] Herren Ständen des Königreichs Erb-Böhmen ein Hundert Gulden Rheinl[ändisch] als ein Capital unter 5 pro Cento güth [?] seiner Toleranz-schafft [?] baar verleget, dann die von solchem [ob-angeregten] Capital jährl[ich] mit 5 fl eingehenden Interessen folgender Gestalten per expressum ausgemachet, dass dem Celebranti nomine stipendii für nur jede heil[ige] Mess 36 kr, zusammen 2 fl 24 kr, dem Messner aber für nur jede heil[ige] Mess 6 kr, in Summa 24 kr, abgereichet werden, die übrige 2 fl 12 kr ob-angeregten Gottes-Hauß für Kerzen, Lichter und Paramenten eigenthümblich verbleiben sollen;

Als ist auch ad perpetuam rei memoriam gegenwärtiges Instrumentum bis auf gnädige Ratification Eines Hochwürdigen Hochfürstl[ichen] Prager Consistorii, worumben auch unterthänigst gehorsambst gebetten wird, errichtet, vest und solches Magistratualiter unterfertiget worden.

So geschehen Schlaggenwald, den 27 Augusti 1762.

[Rotes Wappen-Petschaft und aufgedrücktes Stadtsiegel.]

Sr. [?] Joannes Jacoby, Höffner Delausschlag [?] geübter Deputirter [?]
Johann Georg Schödl, p[ro] t[empore] Amtsbürgermeister
Augustus Helport [?]
Anton Joseph Fle[ischer?] [?]
Johann Simon Bach
Johann David We[rner?] [?]
Johann Georg Feuther [?]

[Confirmation / Bestätigung — andere Hand, rechte Spalte:]
Der Hochwürdigst Hochgebohrner des Heil[igen] Röm[ischen] Reichs Fürst, unser Herr Herr Anton Peter von Gottes Gnaden Erzbischof zu Prag, des […] Apostol[icae] […]ries in Spiritualibus […] ein geheimbter Rath […] lassen und ob-bezeichnet[e] […] nicht allein wohlbedächtlich […] Authoritate Archi-Episcopali […] und confirmiren, wollen […] Inhalt untern bräuchlich […] [… lange formelhafte Bestätigungsklausel ohne eigene Namen und Beträge …] Wir Dessen Unsern […]händig unterzeichneten […] Consistorial-Insigill und dieses Fundations-Instrument […] von Wort [zu Wort …] […]enz in dem Erzbischöfl[ichen] […] Anno 1764.

[Aufgedrücktes rosa Consistorial-Siegel.]
Ingrossatum Lib[ro] Fund[ationum] […]

[Spätere Archivnotizen mit Bleistift: „1800“, „5 […]“.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2219

Jan Jakub Höffner, děkan v Horním Slavkově, a magistrát města Horního Slavkova potvrzují, že Jan Kryštof Wenzel, komorník města Horního Slavkova, odkázal 50 zlatých na dvě každoroční mše v kapli svatého Josefa v Horním Slavkově.

Datace: 27.08.1762

Listina z 27. srpna 1762 zaznamenává nadaci zesnulého slavkovského koželuha Johanna Christopha Stenzla, který ze svého odkazu 50 zlatých zajistil každoroční sloužení dvou mší svatých v kapli sv. Josefa ve Slavkově – jedné za duše svých rodičů a druhé za duši svou. Listinu potvrdili slavkovský děkan a purkmistr s konšely a následně ji 19. listopadu 1762 ratifikovalo pražské (respektive chebské) biskupské konzistorium.

☩ Ve jménu Nejsvětější a nedílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Zesnulý Johann Christoph Stenzl [Wenzl?], syn Thomasův, bývalý městský koželuh (jirchář) královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), ve své poslední vůli nařídil, aby ku prospěchu jeho vlastní duše i duší jeho zesnulých rodičů byly ve slavkovské kapli sv. Josefa každoročně slouženy dvě mše svaté. Jedna měla být sloužena za duši jeho zesnulého otce Christopha Stenzla a matky Anny Marie, druhá pak za jeho vlastní duši.

Aby tento zbožný úmysl mohl být naplněn, uložil u zdejšího měšťana pana Augustina Löwa 50 zlatých. Tato částka byla zajištěna spolehlivou hypotékou na [Kirnovské?] půl jitra luk vedle jeho stávajících 6 jiter, a to formou obligace, dříve zapsané v městských knihách a nyní vedené v městské obligační knize na foliu 243, úročené 5 procenty. Roční úrok z těchto 50 zlatých činil 2 zlaté 30 krejcarů a Stenzl výslovně určil, jak má být rozdělen:

- celebrantovi (knězi sloužícímu mši) jménem stipendia za každou mši svatou 30 krejcarů,
- kostelníkovi za každou mši svatou [..] krejcarů,
- za nošení paramentů [..] krejcarů,
- celkem tedy mělo být vyplaceno 1 zlatý 8 krejcarů,
- zbývajících 42 krejcarů mělo zůstat samotné kapli sv. Josefa na víno, svíce a paramenta.

Na věčnou paměť věci byla tato listina potvrzena nejmilostivější ratifikací knížecího pražského konzistoria, k čemuž se níže vlastnoručně podepisují a co bylo magistrátně stvrzeno.

Ve Slavkově dne 27. srpna 1762.

[Pečeť] Johannes Jacobus Höfner, děkan slavkovský, vlastní rukou.
Anton Joseph Plaß, t. č. úřadující purkmistr
August Christoph Helwerth[?]
[Elias?] Dollhof[?]
Johann [Anton?] Schödl[?]
Johann Simon [Bach?]
Johann David [Weiner?]
Johann Joseph [Nižš?]hauer[?]
Johann [Anton] Zenker
Johann Lorenz [Schmidt?]
Johann Georg [Zehnert?]
Johann Georg [Zenker?]
[Joseph? Zeidler?]
Johann Georg Gott[sched?]

Ratifikace knížecího biskupského konzistoria (pravý sloupec listiny):

Pod č. 6 [..] ohledně oslovení [..] od Johanna Schmeda[?] [ohledně?] založeného legátu [..] generálního, v úřadě [..] biskupském [..]. Tento zákon a výše uvedenou fundaci [..] konzistorium se zalíbením přijímá, [..] biskupským řádným úřadem [..], a hodlá ji také uvést do obvyklé praxe. Na potvrzení toho se konzistorium vlastnoručně podepisuje a stvrzuje pečetí, přičemž listina má být vložena k fundační listině a do konzistorních knih. Zapsáno [..] v Chebu[?] dne 19. listopadu [1762?].

Joannes Andreas [..], biskup [resp.] vikář [..]

Zaneseno do knihy fundací, kniha [..] [..]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

☩ Ve jménu Nejsvětější a nedílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poté co zesnulý Johann Christoph Stenzl [Wenzl?], syn Thomasův, bývalý městský koželuh (jirchář) královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), ve svém pořízeném posledním pořízení (závěti) nařídil, aby ku prospěchu jeho vlastní duše a duší jeho zesnulých rodičů byly ve slavkovské kapli sv. Josefa každoročně slouženy dvě mše svaté — a to jedna za duši jeho zesnulého otce Christopha Stenzla a jeho matky Anny Marie, druhá pak za jeho vlastní duši; a poněvadž k uskutečnění tohoto zbožného úmyslu uložil u zdejšího měšťana pana Augustina Löwa 50 zlatých — mezitím zajištěných spolehlivou hypotékou na [Kirnovské?] půl jitra luk, vedle jeho stávajících 6 jiter — totiž jako obligaci, tak zvanou, dříve v městských knihách realizovanou a do městské obligační knihy na foliu 243 zapsanou, a to na 5 procent úroku, a úrok z těchto 50 zlatých, každoročně plynoucí ve výši 2 zlatých 30 krejcarů, výslovně takto rozvrhl: celebrantovi jménem stipendia za každou mši svatou 30 krejcarů; dále kostelníkovi za každou mši svatou [..] krejcarů a za nošení paramentů [..] krejcarů, celkem tedy má být vyplaceno 1 zlatý 8 krejcarů, zbývajících 42 krejcarů pak má zůstat výše řečené kapli sv. Josefa vlastnicky na víno, svíce a paramenta;

pročež na věčnou paměť věci byla tato listina skrze nejmilostivější ratifikaci knížecího pražského konzistoria [ověřena], k čemuž se také níže vlastnoručně podepisuje a co bylo magistrátně stvrzeno.

Ve Slavkově dne 27. srpna 1762.

[Pečeť] Johannes Jacobus Höfner, děkan slavkovský, vlastní rukou.
Anton Joseph Plaß, t. č. úřadující purkmistr
August Christoph Helwerth[?]
[Elias?] Dollhof[?]
Johann [Anton?] Schödl[?]
Johann Simon [Bach?]
Johann David [Weiner?]
Johann Joseph [Nižš?]hauer[?]
Johann [Anton] Zenker
Johann Lorenz [Schmidt?]
Johann Georg [Zehnert?]
Johann Georg [Zenker?]
[Joseph? Zeidler?]
Johann Georg Gott[sched?]

[Pravý sloupec — ratifikace knížecího biskupského konzistoria:]
Č. 6 [..] oslovení [..] od Johanna Schmeda[?] [ohledně?] založeného legátu [..] generálního, v úřadě [..] biskupském [..]; zákon a výše uvedenou fundaci [..] se zalíbením [přijímáme], nýbrž [..] biskupským řádným úřadem [..], chceme též [..] uvést v obvyklost [..]; k většímu [potvrzení?] to vlastnoručně podepisujeme a konzistorní pečetí [stvrzujeme], k fundační listině a do konzistorních knih vložit [dáváme]. [Zapsáno] [..] Cheb[?] dne 19. [listopadu] [1762?].
Johannes Andreas [..], biskup [resp.] vikář [..]

Zaneseno do knihy fundací, kniha [..] [..]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

☩ In Nahmen der Allerheiligsten und unzertheilten Dreyfaltigkeit, Gottes Vatters, Sohns und heiligen Geistes, Amen.

Nachdeme der Verstorbene Johann Christoph Stenzl [Wenzl?], Thomase, gewester Stadt-Lederer der König:[lichen] Bergstadt Schlaggenwald, in seiner verrichteten letztwilligen Disposition angeordnet hat, womit zu Behuf seiner und seiner abgelebten Eltern Seelen in der Schlaggenwalder S:[ankt] Josephs Capellen alljährlich zwey Heil:[ige] Messen, und zwar eine für die Seele seines verstorbenen Vatters Christoph Stenzl und seiner Mutter Anna Maria, die andere aber für seine [eigene] neue Seel gelesen worden möchten; Wie er aber zu Bewerckstelligung dieses frommen Gesinnens bey hiesigem Bürger H:[errn] Augustin Löw 50 f:[l.], vermög unter mittelst zur sichern Hypothec eingesetzten [Kirn?] halben Tagwerck Wiesen, über seine beystehenden 6 Tagwerck, so genannten [oder?] letzt vorher [in den?] Stadtbüchern realisierten = und in Stadt-Obligations-Buch fol: 243 eingeschriebenen Obligation à 5 per Cento angelegt, und die von solchen 50 f: mit 2 f: 30 xr alljährl:[ich] eingehende Interesse dahin per expressum ausgemessen [hat], noch, daß dem celebranti nomine Stipendii für iede Heil:[ige] Mess 30 xr zu [reichen], sodann dem Messner für iede Heil:[ige] Mess [..] xr, und für die Tragung des Paraments [..] xr, zt.[?] in Summa 1 f 8 xr abzureichen worden, das übrige 42 xr hingegen obbesagter S:[ankt] Josephs Capellen zu Wein, Lichter und Paramenten [..] eigenthümblich verbleiben solle;

Als dieß in perpetuam rei memoriam gegenwärtiges Instrumentum durch allergnädige Ratification [des] Hochfürstl:[ichen] Prager Consistorii [beurkundet] worden ist, worumben auch unterunießend[?] zu vorhandst gezeichnet wird :/ [angehefteter?] und solches magistratualiter unterfertiget worden.

Schlaggenwald den 27 Augusti 1762.

[Siegel] Joannes Jacobus Höfner, Decanus Schlaggenwaldensis m[anu] p[ro]pria.
Anton Joseph Plaß, p:t: Ambts-Bürgermeister
August Christ[oph] Helwerth[?]
[Elias?] Dollhof[?]
Johann [Anton?] Schödl[?]
Johann Simon [Bach?]
Johann David [Weiner?]
Johann Joseph [Nižš?]hauer[?]
Johann [Anton] Zenker
Johann Lorenz [Schmidt?]
Johann Georg [Zehnert?]
Johann Georg [Zenker?]
[Joseph? Zeidler?]
Johann G[e]org Gott[sched?]

[Rechte Spalte — Ratifikation des fürstbischöflichen Konsistoriums:]
Nro. 6 [..] Anrede finden [..] von Johann Schmed[?] [wegen?] Legati Nati [..] Generalis, [in?] Off[icio?] [..] bischöfl:[ich] [..] Legem und obstehenden Fundation [..] Wohlgefallen, sondern [..] Episcopali Ordinaria [Officio?] [..], wollen auch [..] in Gebräuchlich machen [..] haben; Zu mehrer [Bekräftigung?] wir dieses Unseren eigenhändig unterschreiben und [dem] Consistorial-Insigel [befestigen], [dem] Fundations-Instrument und [den] Consistorial-Büchern [ein]legen [lassen]. [Verzeichnet] [..] Eger[?] den 19 [Novem]bris [1762?].
Joan:[nes] And[reas] [..], Episcopus [seu] Vic[arius] [..]

Ingrossatum Lib:[ro] Fund:[ationum] Lib:[..] [..]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2220

Jan Jakub Höffner, děkan v Horním Slavkově, a magistrát města Horního Slavkova potvrzují, že Jan Kryštof Wenzel, komorník města Horního Slavkova, odkázal 50 zlatých na dvě každoroční mše v kapli svatých Filipa a Jakuba na Hubu.

Datace: 27.08.1762

Listina z 27. srpna 1762 popisuje nadaci zesnulého Johanna Christopha Renkela, měšťana Slavkova, který ve své závěti věnoval prostředky (50 zlatých úročených ročně 2 zl. 30 kr.) na mše svaté ve farní kapli sv. Filipa a Jakuba – peníze byly určeny na odměnu kněze, kostelníka a na provoz kaple (víno, svíce, paramenta). Listinu podepsal slavkovský purkmistr a děkan, další podpisy zdejších měšťanů, a čekala na schválení pražské arcibiskupské konzistoře.

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Budiž tímto známo a na vědomí každému, komu je toho třeba, jak zesnulý Johann Christoph Renkel, měšťan a bývalý obyvatel zdejšího města, nařídil ve své závěti. K této věci existují dva spisy: jeden se týká vyprošení a udržení Božího i časného požehnání, druhý pak byl určen k dalšímu zbožnému účelu a měl sloužit i k milostivému zachování bohoslužeb, jak bylo obvyklé u budov, fary a přístavků udržovaných při zdejší farní kapli sv. Filipa a Jakuba.

K uskutečnění tohoto zbožného úmyslu bylo u zdejšího nejstaršího pana Johanna Georga Distla, pro jistotu formou hypotéky, zapsáno pole, které kdysi patřilo jeho v mezidobí zesnulému panu strýci Renkovi. Toto pole bylo v pozemkové knize zapsáno a v knize městských obligací na foliu 244 verso byl vložen úpis na 5 procent. Z této částky bylo vyčleněno 50 zlatých, které nesly roční úrok 2 zlaté 30 krejcarů. Z tohoto úroku měl být celebrujícímu knězi za každou mši svatou vyplácen stipendijní příspěvek 36 krejcarů, tedy celkem 1 zlatý 12 krejcarů, kostelníkovi pak za každou mši svatou 6 krejcarů a dále 3 krejcary za nošení paramentů. Zbytek úroku měl zůstat vlastnictvím výše zmíněné kaple a sloužit na víno, svíce a paramenta.

Na věčnou paměť této věci byla tedy sepsána tato listina, a to až do milostivého schválení (ratifikace) vysoké vrchnostenské konzistoře, o niž níže podepsaní také poddaně žádají. Listina byla magistrátně podepsána ve Slavkově (Schlaggenwaldu) dne 27. srpna 1762.

Anton Joseph Glass, tehdy úřadující purkmistr
Joannes Jacobi Höffner, děkan slavkovský, vlastní rukou

Podpisy:
August Ernst Helmuth (nejisté čtení)
Elias Dollhopff (nejisté čtení)
Johann Georg Schödl (nejisté čtení)
Johann Simon Groß
Johann David S...berg (jméno neúplné)
Johann Joseph Neidhardt
Johann Andreas Fischer (nejisté čtení)
Johann Ulrich (?) [...] (jméno neúplné)
Johann Georg Löhner (nejisté čtení)
Johann Georg Beattes (nejisté čtení)
Johann [...] (jméno nečitelné)
Johann Georg [...]schar (nejisté čtení)

Pravý sloupec listiny obsahuje biskupskou ratifikaci z Prahy, silně zkrácenou a místy nečitelnou. Vyplývá z ní, že tehdejší arcibiskupský vikář (Joan[nes] An[ton], biskup, vikář) nadaci schválil – neshledal na ní nic než zalíbení a arcibiskupskou řádnou pravomocí ji ratifikoval a potvrdil, aby její obsah byl závazný. Potvrzení bylo vydáno mocí obvyklého arcibiskupského dokumentu, který byl v této podobě od slova do slova shlédnut, patrně v listopadu roku 1762, a zapsán do knihy nadací.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Známo a na vědomí buď tímto každému, zvláště tam, kde je toho třeba, jakým způsobem zesnulý Johann Christoph Renkel, měšťan a bývalý zdejší obyvatel města, ve své [zřízené] závěti nařídil — o čemž [existují] dva spisy — totiž k vyprošení a udržení Božího i časného požehnání, druhý pak [...] k [...] určil a nadal, a dále [...] k milostivému uchování jakožto [...], aby při budovách, faře[?] a přístavcích [...] udržovaných ve zdejší farní kapli sv. Filipa a Jakuba obvyklým způsobem probíhalo [bohoslužby]. Nyní pak k uskutečnění tohoto zbožného úmyslu, u zdejšího [...] a nejstaršího pana Johanna Georga Distla [...], prostřednictvím pro jistotu jako hypotéka zapsaného [majetku] — patřícího jeho svého času zesnulému panu strýci [...] Renkovi [náležejícího] pole, v pozemkové knize zrealizovaného a v knize městských obligací na foliu 244. verso vloženého úpisu na 5 procent — vloženo, a z něj bylo na tento účel vyčleněno 50 zlatých, které s ročním nově stanoveným úrokem 2 zl. 30 kr., aby celebrujícímu knězi bylo z titulu stipendia za každou mši svatou vypláceno 36 kr., dohromady 1 zl. 12 kr., kostelníkovi pak za každou mši svatou 6 kr. a dále za nošení paramentů 3 kr., celkem [...]; zbytek pak má výše řečené kapli zůstat vlastnicky na víno, svíce a paramenta.

A tak byla na věčnou památku věci tato listina, až do milostivého schválení (ratifikace) vysoké vrchnostenské [...] konzistoře, o niž se také níže podepsaní poddaně žádá, sepsána a magistrátně podepsána. Slavkov (Schlaggenwald), dne 27. srpna 1762.

Anton Joseph Glass, t. č. úřadující purkmistr
Joannes Jacobi Höffner, děkan slavkovský, vlastní rukou

[Podpisy:]
August Ernst Helmuth[?]
Elias Dollhopff[?]
Johann Georg Schödl[?]
Johann Simon Groß
Johann David S.[...]berg
Johann Joseph Neidhardt
Johann Andreas Fischer[?]
Johann [Ulrich?] [...]
Johann Georg Löhner[?]
Johann Georg Beattes[?]
Johann [...]
Johann Georg [...]schar[?]

[Pravý sloupec — biskupská ratifikace, Praha; silně zkráceno a místy nečitelné:]
[My N. N.], římského křesťanského knížete [...], z Boží milosti [...] Apoštolské stolice rození legáti, generální a vrchní [...] biskupští [...], neshledáváme na výše uvedené nadaci nic než zalíbení, nýbrž [ji] arcibiskupskou řádnou pravomocí ratifikujeme a potvrzujeme, aby její obsah [...]; k čemuž [...] a potvrzení mocí obvyklého arcibiskupského [...] tato listina v této [...] od slova do slova [...] shlédnuta [...], dne [...] listopadu roku 176[2]. Joan[nes] An[ton?], biskup, vikář [...]
Zapsáno do knihy nadací [...].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

In Nahmen der Allerheiligsten und unzertheilten Dreyfaltigkeit, Gottes Vatters, Sohns und heiligen Geistes, Amen.

Kund und zu wissen seye hiemit jedermänniglich, besonders da wo es zu wissen nöthig, welchergestalten der verstorbene Johann Christoph Renkel, bürgerl[icher] gewester Stadt-Einwohner allhier, in seinem [errichte]ten Testament angeordnet, wovon zwey Schriften[?], nemlich zur Erbittung- und Erhaltung des göttl[ichen] und zeitl[ichen] Seegens, die andere [...] zum [...]lichen hin und ausgestattet, dann [...] zur gnädigen bewahrung als [...]gliedes, wann zu denen Gebäuden, Pfarr[?] und Zugebäuden [...]erhaltenden in der hiesigen Pfarr-Capellen St. Philippi et Jacobi als üblich gehen worden möchten; Nun aber zu bewerkstelligung dieser frommen gesinnung bey alldasigen [...] und Ältisten Herrn Johann Georg Distl [...] königs Feuer[?] mittelst zur sicheren hypothec [...]gesetzten, seinen in Zeiten verstorbenen Herrn Vetters [...]Renkung gehörigen [...] Feld, Stadtbuch: realisirten und in Stadt-Obligationen-Buch fol. 244. verso ingrossirten obligation à 5 per Cento eingetragt, und von solcher 50 fr, die mit 2 fr 30 kr jährl[ich] neu gefundene Interesse, dahin ausgesetzet worden, das dem celebranti nomine Stipendii für jede heil[ige] Mess 36 kr, zu summen 1 fr 12 kr, den Mesner aber für jede heil[ige] Mess 6 kr, dann für die tragung der Paramenten 3 kr, in summa [...] gezogen abgereichet werden, der übrige ist hinzu obbesagter Capellen für Wein, Lichter, und Paramenten aigenthümb[lich] verbleiben solle;

Als ist in perpetuam rei memoriam gegenwärtiges instrumentum, bis auf gnädige ratification hiemit Hocheobrigkeitl[ichen] [...] Consistorii, worüber auch unterzeichnet gehorsamst gebetten wird, kraftschaft, und solches Magistratualiter unterfertiget worden. Schlaggenwald den 27 Augusti 1762.

Anton Joseph Glass p[ro] t[empore] Amts-Bürgermeister
Joannes Jacobi Höffner, Decani Schlaggenwaldensis, m[anu] p[ro]pria

[Unterschriften:]
August Ernst Helmuth[?]
Elias Dollhopff[?]
Johann Georg Schödl[?]
Johann Simon Groß
Johann David S.[...]berg
Johann Joseph Neidhardt
Johann Andreas Fischer[?]
Johann [Ulrich?] [...]
Johann Georg Löhner[?]
Johann Georg Beattes[?]
Johann [...]
Johann Georg [...]schar[?]

[Rechte Spalte — bischöfliche Ratifikation, Prag; stark abgekürzt u. teils unleserlich:]
[Wir N. N.] Röm[isch] Christl[icher] Fürst[en] [...], von Gottes Gnaden [...] Sedis Apostolicae Legati Nati, Generalis, und Ober[...] bischöfl[icher] [...] lassen Uns obstehendes Fu[ndation ...] wohlgefallen, sondern [...] Archi-Episcopali Ordi[naria auctoritate] ratificiren und confirmiren, damit deßen Inhalt [...] inhaltet Uns [...]ung deßen ha[...] und Confirmation Kraft des gewöhnl[ichen] Erzbischöfl[ichen] [...] [Docu]ment in dis[em] [...] von Wort zu Wort [...] gesehen [...] in den [...] Novemb[er] Anno 176[2]. Joan[nes] An[ton?] Ep[iscopus] Vic[arius ...]
Ingrossat[um] Lib[ro] Fund[ationum] [...]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2221

Jan Jakub Höffner, děkan v Horním Slavkově, a magistrát města Horního Slavkova potvrzují, že Jan Kryštof Wenzel, komorník města Horního Slavkova, odkázal 50 zlatých na dvě každoroční mše v kostele svaté Anny v Horním Slavkově.

Datace: 27.08.1762

Listina z 27. srpna 1762 zaznamenává nadaci (fundaci) zřízenou podle poslední vůle zesnulého Johanna Christopha Wenzela, bývalého městského komorníka Horního Slavkova: pan Augustin Löw vložil 50 zlatých na zajištěné mši za duše Wenzelových zesnulých rodičů ve zdejším špitálním kostele sv. Anny. Dokument přesně rozepisuje, jak se má úrok z této částky rozdělit mezi kněze, kostelníka a kostel, a nese podpisy hornoslavkovských představitelů i doložku o schválení pražskou arcibiskupskou konzistoří.

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice Boží — Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.

Budiž tímto známo a všem na vědomí, že nebožtík Johann Christoph Wenzel, někdejší městský komorník královského horního města Slavkova (Horního Slavkova), ve své poslední vůli ustanovil, aby každoročně sloužil kostelník k prospěchu jeho a jeho rodičů mši v zdejším hornoslavkovském špitálním kostele u sv. Anny. Jedna mše měla být za duše jeho zesnulého otce Christopha a matky Anny Marie, druhá pak za jeho vlastní duši.

Aby se tento zbožný úmysl mohl uskutečnit, složil pan Augustin Löw, měšťan a obchodník, hotově padesát zlatých. Tato částka byla jištěna hypotékou na polovinu jeho zdejší louky zvané „Auswerts-Wiese" (venkovní louka), zapsanou v městské knize a v knize obligací na foliu 243, straně verso, s úrokem pět procent ročně. Z těchto padesáti zlatých tak plyne každoročně úrok dva zlaté a třicet krejcarů, a bylo výslovně stanoveno, jak se má rozdělit:

- knězi, který mši slouží, náleží jako stipendium za samotnou mši 36 krejcarů celkem,
- kostelníkovi za každou mši dále příslušná odměna a poplatek 3 krejcary, dohromady tedy 18 krejcarů,
- zbývající krejcary mají zůstat výhradně kostelu (Božímu domu) na svíce a na paramenta, tedy bohoslužebná roucha a náčiní.

Pro věčnou paměť věci byla proto sepsána tato listina, a to až do vyšší milostivé ratifikace nejdůstojnějšího arcibiskupského pražského konzistoria — o niž se tímto pokorně žádá — a na jejím základě byla listina magistrátně podepsána. Stalo se ve Slavkově (Horním Slavkově) dne 27. srpna 1762.

Listinu podepsali:
- Fr. Joannes Jacoby Höffner, děkan hornoslavkovský, vlastní rukou
- Anton Joseph Glas(?), tehdy úřadující purkmistr
- Augustin Christoph Helmont
- Augustin Christoph Helmont (další podpis, nejistý)
- filiální představený (jméno nečitelné)
- Johann Kroh(?) Schäd(?)
- pan Simon Gaß(?)
- Johann David Ullrich(?)
- Johann Georg Mühlhardt(?)
- Johann Georg Feuling(?)
- Johann Lorenz(?) Fritsch(?)
- Johann Georg Löser
- Johann Georg Nattowsky(?)
- (jméno nečitelné)
- Johann Georg (jméno nečitelné)

V pravém sloupci listiny je pak připojena ratifikační a konfirmační doložka od Jeho Excelence, patrně zastupujícího arcibiskupský (Legati Nati) a biskupský úřad: text potvrzuje, že se výše uvedená fundace nejen schvaluje, ale má být arcibiskupským řádem i se všemi doložkami ratifikována a přijata, opatřena obvyklou pečetí a zanesena z úřední moci do kostela. Datace této doložky je patrně listopad roku 1761(?), podepsán Joannes Anton(?), představitel arcibiskupského úřadu. Na patě dokumentu je uvedeno jméno nejdůstojnějšího a vysoce urozeného knížete Svaté říše římské, pana Antona Petra z Příchovic(?). Listina byla zanesena do knihy fundací.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice Boží, Otce, Syna [i] Ducha svatého. Amen.

Známo a na vědomí budiž tímto každému: Že podle nebožtíka [Johanna] Christopha Wenzela, někdejšího městského komorníka královského horního města Slavkova [Horního Slavkova], jenž ve své pořízené poslední vůli ustanovil, aby každoročně [?] kostelník k prospěchu jeho a jeho [?] rodičů v zdejším hornoslavkovském špitálním kostele ad S[anctam] Annam [u sv. Anny] — a to [jednu mši?] za duše jeho zesnulého otce Christopha [?] a Anny Marie, jeho [?] [matky?], a druhou za jeho [?] [?] — sloužil; aby však mohl toto zbožné předsevzetí uskutečnit, složil pan Augustin Löw, [měšťan a obchodník?], hotově 50 [zlatých], jež byly uloženy na jistou hypotéku vloženou na [?] polovinu jeho zdejší luční nivy „Auswerts-Wiese" [venkovní louka], zapsanou v městské knize a v městské knize obligací na foliu 243, strana verso, na úrok 5 procent; a úrok, jenž z těchto 50 [zlatých] každoročně činí 2 [zlaté] 30 krejcarů, byl výslovně určen takto: celebrantovi jménem stipendia za samotnou mši 36 krejcarů dohromady [?]; rovněž kostelníkovi za každou mši [?] krejcarů a [?] za [?] 3 krejcary, v součtu 18 krejcarů vydáno; zbývající [?] krejcary pak mají výhradně náležet výše zmíněnému domu Božímu na [?], na svíce a na paramenta [bohoslužebná roucha a náčiní].

A tak bylo pro věčnou paměť věci toto přítomné instrumentum — až do [vyšší?] milostivé ratifikace nejdůstojnějšího arcibiskupského pražského konzistoria, o niž se vás poslušně žádá — na jeho základě a magistrátně podepsáno. Slavkov [Horní Slavkov], dne 27. srpna 1762.

[Podpisy:]
Fr[ater] Joannes Jacoby Höffner, děkan hornoslavkovský, vlastní rukou.
Anton Joseph [Glas?], t. č. úřadující purkmistr.
August[in] Christoph Helmont.
August[in] Christoph Helm[ont] [?].
[filiální představený?].
Johann [Kroh?] Schäd[?].
[pan Simon Gaß?].
Johann David [Ullrich?].
Johann Georg [Mühlhardt?].
Johann Georg [Feuling?].
Johann [Lorenz?] Fri[t]sch[?].
Johann Georg Löser.
Johann Georg [Nattowsky?].
[?].
Johann Georg [?].

[Pravý sloupec — ratifikační/konfirmační doložka:]
Od Jeho Excelence [?] [?] Legáta Nata [?] generálního a biskupského úřadu [...] necháváme se výše uvedenou fu[ndací?] potěšit, nýbrž [ji chceme?] arcibiskupským řádem [i s?] klauzulemi ratifikovat a přijmout, aby jeho [...] souhlas [?], na potvrzení [?] ratifikace a konfirmace a obvyklé [pečeti?] přitisknutí, [?] [...] do kostela z úřední moci [?] [...] daného úřadu v [?] listopadu roku 1761[?]. Joan[nes] A[nton] [?], arcibiskupský [?].
[Na patě:] Nejdůstojnějšího a vysoce urozeného knížete Svaté říše římské a pána, pana Antona Petra [z Příchovic?].
Zaneseno do knihy fundací [?].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

In Nahmen der Allerheiligsten und ungetheilten Dreyfaltigkeit Gottes, Vaters, Sohns [und] heiligen Geistes. Amen.

Kund und zu wißen seye hiemit Jedermänniglich: Daß nach weyl[and] [Johann] Christoph Wenzel, vormahls gewester Stadt-Cämmerer der königl[ichen] Berg-Stadt Schlaggenwald, in seiner vorgesehenen letztwilligen disposition angeordnet hat, wormit alljährl[ich] [?] Meßner zu behuf seiner und seiner [?] von Eltern in der allhiesig[en] Schlaggenwaldter hospital Kirchen ad S[anctam] Annam, und zwar [von einer?] für die Seelen seiner abgelebten Vatter[s] Christoph [?] und Anna Maria seiner [?] [Mutter?], dann die andere für seine [?] [?] gehalten werden möchten; um aber zu bewerckstelligung dieses frommen gesinnens 50 [fl.] baar Herr Augustin Löw, [Bürger und Handelsmann?], auf unter[?] zur sicheren hypothec eingesetzten [?] halben Auswerts-Wießen von seiner [?] [?] [?] vorher genannten [?] zwischen Stadtbuch qualificirten und in Stad-obligation Buch fol[io]: 243 pag[ina]: vers[o]: eingeschriebenen obligation à 5 per cento angelegt, und die von solchen 50 [fl.] alljährl[ich] mit 2 [fl.] 30 x[r] eingehende interesse dahin per expressum ausgemercket worden, daß dem celebranti nomine stipendii pro die selbst[en]: Meß 36 x[r] zusamen [?]; item dem Meßner pro jede Meß: Meß [?] x[r] und rechte [?] [?] pro [?] 3 x[r], in summa 18 x[r] abgeraichet worden; der übrige [?] x[r] aber obbesagten Gottes Hauß zu [?], liechter und para-menta eigenthümlich verbleiben solle.

Alß ist in perpetuam rei memoriam gegenwärtiges instrumentum bieß auf [höhere?] gnädige ratification eines Hochwürdig[st]en Ertz-Bischöffl[ichen] Prayer [= Prager] Consistorii — warumben euch [?] gehorsambst gebeten wird — kraft deßen, und solches Magistratualiter unterfertiget worden. Schlaggenwald den 27. Augusti 1762.

[Unterschriften:]
Fr[ater] Joannes Jacoby Höffner, Decanus Schlaggenwaldensis m[anu] p[ropria].
Anton Joseph [Glas?], p[ro]:t[empore]: Ambts-Burgermeister.
August[in] Christ[oph] Helmont.
August[in] Christ[oph] Helm[ont] [?].
[Filial-Vorsteher?].
Johann [Kroh?] Schäd[?].
[Herr Simon Gaß?].
Johann David [Ullrich?].
Johann Georg [Mühlhardt?].
Johann Georg [Feuling?].
Johann [Lorenz?] Fri[t]sch[?].
Johann Georg Löser.
Johann Georg [Nattowsky?].
[?].
Johann Georg [?].

[Rechte Spalte — Ratifications-/Confirmations-Klausel:]
Von Ihro Excellenz [?] [des?] [?] Legati Nati [?] Generalis, und Offi[cii] bischöffl[ichen] [...] laßen Uns obstehende Fu[ndation?] wohlgefallen, sondern [wollen sie?] Archi-Episcopali Ordine [samt den?] Clauseln ratificiren [und an?]nehmen, damit deßen [...] Consens [?], der bekräfftigung [?] [ratifi]cation, und Confirmation, und deß gewöhnl[ichen] [Siegels?] beydrucken, [?] -ment in Kirch[en] hinein von Amtsw[egen?] [?] [...] [ge]gebenen Amts in [?] Novembr[is] A[nno]: 1761[?]. Joan[nes] A[nton] [?], Erz-Bisch[öflicher?] [?].
[Am Fuß:] Des Hochwürdigst-Hochgebohrnen des Heil[igen] Röm[ischen] Reichs Fürsten, und Herren, Herren Anton Peter [von Přichowsky?].
Ingrossatum Lib[ro]: Fund[ationum]: [?].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2222

Jan Jakub Höffner, děkan v Horním Slavkově, a magistrát města Horního Slavkova potvrzují, že Jan Kryštof Wenzel, komorník města Horního Slavkova, odkázal 25 zlatých na jednu každoroční mši v márnici v Horním Slavkově.

Datace: 27.08.1762

Listina z 27. srpna 1762 zaznamenává nadaci zesnulého slavkovského městského komorníka Johanna Christopha Wentzla: z úroku 25 zlatých uložených v městské obligační knize se má každoročně platit sloužení svaté mše v místním kostele (nebo v kostele sv. Jiří, pokud by hlavní chrám nebyl k dispozici) – 30 krejcarů celebrantovi a 6 krejcarů kostelníkovi. Dokument podepsal magistrát Slavkova a čekal na potvrzení arcibiskupskou konzistoří.

[Úvodní křížek †]

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Zesnulý Johann Christoph Wentzl, někdejší městský komorník královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), ve svém dřívějším posledním pořízení nařídil, aby se v místním slavkovském chrámu Páně každoročně, vždy v týž den, po všechny roky sloužila jedna svatá mše. K uskutečnění tohoto zbožného díla byl (jak dosvědčují dále nečitelná slova předlohy) věnován obnos 25 zlatých, z něhož byla část uložena jako jistá hypotéka a dále zapsána do městských knih – realizovaná a do městské obligační knihy na foliu 244 vložená (ingrosovaná) obligace, úročená na 5 procent.

Vyúčtování s místním [...] totiž uvádí, že z výše uvedených 25 zlatých plyne úrok 1 zlatý 15 krejcarů. Z toho se má celebrantovi vyplatit titulem stipendia za svatou mši 30 krejcarů a kostelníkovi (mesnerovi) za svatou mši 6 krejcarů. K tomu je připojen dodatek: pokud by budova (chrámu) nebyla k dispozici a zmíněná svatá mše by v ní nemohla být sloužena, má se sloužit v místním kostele svatého Jiří – kde lze oněch 25 zlatých rovněž přijmout k vkladu a odtud má být výplata poskytována, jak bylo zajištěno. Zbývajících 39 krejcarů má však, stejně jako výše uvedené, zůstat – podle posledního pořízení a přísahy – ve vlastnictví téhož (tj. zůstat vyhrazeno podle původního určení).

Na věčnou paměť věci bylo proto sepsáno toto vyhotovení (instrumentum), a to až do milostivého schválení (ratifikace) vysoce důstojné a vysoce chvályhodné Vysoké konzistoře, o něž se tímto nejponíženěji a nejposlušněji žádá, aby bylo zachováno. Bylo to podepsáno magistrátem. Slavkov, dne 27. srpna 1762.

[pečeť – červený vosk] Joannes Jacoby Höfner, patrně notář slavkovský, vlastní rukou.

Podpisy magistrátu (prostřední sloupec):
- Anton Joseph [Glaß?], tehdejší úřadující purkmistr
- August Christ[oph] [Hebentz?]
- (jeden řádek přeškrtnutý či nečitelný)
- Johann Georg Schö[ttl?]
- Johann Simon [Barth?]
- Johann David Werner
- Johann Joseph [Mühlfarth?]
- Johann Andre[as] [Günther?]
- Johann Lorentz [Hümbl?]
- Johann Georg [Löser?]
- Georg [Matthäus?]
- [Josef?] Benedikt
- Johann Georg (dále nečitelné)

Arcibiskupská ratifikace (pravý sloupec – silně formulaická a zčásti vybledlá pasáž)

Vysoce důstojný, vysoce urozený kníže Svaté říše římské z [Saska-Zeitz?], vévoda [...], rozený generální legát (Legatus Natus), a arcibiskupský ordinariát [...] si výše uvedenou nadaci nejen nechávají líbit, nýbrž ji prostřednictvím arcibiskupského ordinariátu ratifikují a potvrzují (konfirmují), aby její obsah byl vždy zachován [...]. Byla udělena milostivá ratifikace a konfirmace obvyklého arcibiskupského [...], stejně tak i takto přidané věnování [...] ve prospěch [...] v arcibiskupské konzistoři [...].

Joan[nes] Ant[on] [...] / patrně vikář konzistoře

(Strana 3 listiny je prázdná – jde o rubovou stranu.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Úvodní křížek †]

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poté, co zesnulý Johann Christoph Wentzl, někdejší městský komorník královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), ve svém dřívějším posledním pořízení (závěti) nařídil, aby se v místním slavkovském chrámu Páně každoročně, vždy v ten den, po všechny roky sloužila jedna [svatá] mše; nyní však k uskutečnění tohoto zbožného [díla] [… několik slov nečitelných …] byl věnovaný obnos (úrokový jmění) 25 zlatých, z něhož jeden [díl] jako jistá hypotéka [uložený], [… ] dále níže jmenované, do městských knih: realizované a do městské obligační knihy na foliu 244 vložené (ingrosované) obligace, uložen na 5 procent; neboť vyúčtování s místním […] vyjadřuje, že z výše uvedených 25 zlatých plyne úrok 1 zlatý 15 krejcarů: přičemž platí, že celebrantovi má být titulem stipendia za [svatou] mši vyplaceno 30 krejcarů, dále kostelníkovi (Mesner) za [svatou] mši 6 krejcarů, s dodatkem: že [svatá] mše, pokud by budova [nebyla k užívání / byla poškozena] a táž výše zmíněná [svatá] mše by nemohla být sloužena, [má se sloužit] v místním kostele svatého Jiří (S. Georgii) — kdežto oněch 25 zlatých lze tam přijmout k vkladu a odtud se má výplata poskytovat, jak bylo zajištěno — zbývajících 39 krejcarů však, právě tak [jako výše], má témuž, jak je zde vpředu [uvedeno], podle posledního [pořízení] a přísahy zůstat ve vlastnictví.

Pročež bylo na věčnou paměť věci sepsáno toto vyhotovení (instrumentum), a to až do milostivého schválení (ratifikace) vysoce důstojné a vysoce chvályhodné Vysoké konzistoře, o něž se tímto nejponíženěji a nejposlušněji žádá, [aby bylo zachováno], a bylo to magistrátně podepsáno. Slavkov, dne 27. srpna 1762.

[pečeť — červený vosk] Joannes Jacoby Höfner, [notář?] slavkovský, vlastní rukou.

(prostřední sloupec, podpisy magistrátu:)
Anton Joseph [Glaß?], t. č. úřadující purkmistr
August Christ[oph] [Hebentz?]
[jeden řádek přeškrtnutý/nečitelný]
Johann Georg Schö[ttl?]
Johann Simon [Barth?]
Johann David Werner
Johann Joseph [Mühlfarth?]
Johann Andre[as] [Günther?]
Johann Lorentz [Hümbl?]
Johann Georg [Löser?]
Georg [Matthäus?]
[Josef?] Benedikt
Johann Georg [… nečitelné …]

(pravý sloupec — arcibiskupská ratifikace; silně formulaická a zčásti vybledlá:)
Vysoce důstojného, vysoce urozeného, Svaté říše římské knížete z [Saska-Zeitz?], vévody […], rozeného legáta generálního (Legatus Natus) a arcibiskupského [ordinariátu?] […] Necháváme si výše uvedenou nadaci (fundaci) [nejen] líbit, nýbrž ji [prostřednictvím] arcibiskupského ordinariátu ratifikujeme a potvrzujeme (konfirmujeme), aby její obsah byl vždy [zachován] […]; udělili jsme [milostivou ratifikaci?] a konfirmaci obvyklého arcibiskupského […], nemenší měrou i takto přidané věnování […] k [dobru?] […] v arcibiskupské konzistoři […]
Joan[nes] Ant[on] […] / [konzistoře?] [vikář?]

[Strana 3 je prázdná / rubová.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Eingangskreuz †]

In Nahmen der Allerheiligsten und unzertheilten Dreyfaltigkeit, Gottes Vatters, Sohns und heyl: Geistes, Amen.

Nachdeme der Verstorbene Johann Christoph Wentzl, ehemahls gewester Stadt-Cämmerer der Königl: Bergstadt Schlaggenwald, in seiner vorigen letztwilligen disposition angeordnet hat, womit einer H[l]: Meß in dem allhiesig-Schlaggenwaldischen Gott[e]shaus alljähr[lich] nach dem Tag alle Jahr gelesen werden möchte; nun aber zu Bewerckstelligung dieses frommen [Wercks?] [… einige Worte unleserlich …] die gewidmete[n] Zinß[en] von 25 fl., wovon einer mittelst zur sicheren Hypothec [eingesetzt], [einen …?] nächst weiter genannt[en] Stadtbücher[l:] realisirten = und in Stadt-Obligations=buch fol: 244 ingrossirten Obligation à 5 per Cento angelegt worden; denn die [Aus?]meßung mit dem allhiesig-[…] von obberührten 25 fl. mit 1 fl: 15 xr: eingehende[n] Interesse ausdruck[end]: dabei bestehen, daß dem celebranti nomine Stipendii pro die H[l]: Meß 30 xr., dann dem Mesner pro die H[l]: Meß 6 xr. abzureichen, mit dem Hinzusatz: daß die H[l]: Meß, in so lang das Gebäude [des Einbrauchs?] nicht angreiffet werde, und deßelbst obbene[nnte] H[l]: Meß nicht gelesen werden könne, in der allhiesigen S: Georgii Kirchen — allwo vorderselbe 25 fl. zur Einzahlung zu nehmen können, und von daher die Auszahl zu reichen ist, [wie dann] proviert worden — die übrigen 39 xr. aber, eben [wie oben] deßelben, in dessen, hier vorn, letzt[er Verordnung] und juramentum [zum] Aigenthumb verbleiben solle.

Als ist in perpetuam rei memoriam gegenwärtiges Instrumentum, biß auf gnädige ratification einer Hochwürdig- und Hochlöbl[ichen] Hohen Consistori:, warumb hiemit unterthänigst gehorsambst gebetten würd, [beobachtet?], und solches Magistratualiter unterfertigt worden. Schlaggenwald den 27 Aug[usti] 1762.

[L. S. — rotes Siegel] Joannes Jacoby Höfner, [Notarius?] Schlaggenwaldensis m[anu] p[ropria].

(mittlere Spalte, Unterschriften des Magistrats:)
Anton Joseph [Glaß?], p[ro] t[empore] Amts-Bürgermeister
August Christ[oph] [Hebentz?]
[eine Zeile durchgestrichen/unleserlich]
Johann Georg Schö[ttl?]
Johann Simon [Barth?]
Johann David Werner
Johann Joseph [Mühlfarth?]
Johann Andre[as] [Günther?]
Johann Lorentz [Hümbl?]
Johann Georg [Löser?]
Georg [Matthäus?]
[Josef?] Benedikt
Johann Georg [… unleserlich …]

(rechte Spalte — erzbischöfliche Ratifikation; stark formelhaft und teils verblasst:)
Des Hochwürdigst Hochgebohrnen des Heil[igen] Röm[ischen] Reichs Fürsten von [Sachßen-Zeitz?] Herz[og] […] Legati Nati=bus Generalis, und Erzbischöfl[iches] [Ordinariat?] […] Laßen Uns obstehende Fun[dation] [nicht nur] wohlgefallen, sondern [durch das] Archi-Episcopali Ordinariat ratifizieren, und Confir[mieren], damit deßen Innhalt jederzeit [aufrecht erhalten] […]-tigung deßen; haben [… gnädige Ratification?] und Confirmation [ertheilt] des gewöhnl[ichen] Erzbischöfl[ichen …], nicht minder [sothanne] hinzu gewidmete[n] [… zum] [Wohl?] […] in dem Erzbischöfl[ichen] Con[sistorio] […]
Joan[nes] Ant[on] […] / [Consistorii?] V[icarius?]

[Seite 3 ist leer / Rückseite.]

Zobrazit originál na Porta fontium →