Rok 1760 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1760
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2188

Marie Helena Bartelová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Josefa Mayße a Jana Blažeje Neidharta poslední vůli.

Datace: 22.01.1760

Ústní závěť (testamentum nuncupativum) paní Marie Elexy (Heleny?) Bartlové z Horního Slavkova, sepsaná před svědky roku 1760, upravuje vypořádání dluhů z jejího prvního manželství a odkaz jejímu druhému manželovi Simonu Bartlovi, zatímco zbytek majetku má připadnout jejím dvěma dětem spolu s manželem jako univerzálním dědicům. Listinu 21. března 1760 vyhlásila a 20. června 1760 potvrdila rada svobodného horního města Slavkov (Schlaggenwald), zápis provedl syndik Georg Matthias Jordan.

[Nahoře uprostřed drobná poznámka: „die". Kulatá městská pečeť Horního Slavkova se vztyčeným lvem, dole číslo „3".]

My, níže podepsaní, jsme byli paní Marií Elexou (Helenou?) Bartlovou zvlášť vyžádáni jako svědkové k sepsání jejího ústního posledního pořízení. Tímto přede všemi, a zejména před soudem, potvrzujeme – a kdykoli by to bylo potřeba, potvrdíme to znovu – že nám výše jmenovaná paní Maria Elexa (Helena?) Bartlová, ačkoli byla tělesně nemocná, přesto při plném rozumu a rozvážnými slovy, otevřela a přednesla svou poslední vůli takto:

Za prvé. Podle druhého bodu její svatební smlouvy jí manžel, pan Simon Bartl, do manželství vnesl svůj majetek – jak ten, který získal ještě před smrtí své matky, tak ten, který získal po ní, a stejně tak i majetek, jenž by ještě v budoucnu za jejího života mohl přibýt. Dále, podle jejich svatebního (věnného) ujednání, měly být vyrovnány pasivní dluhy, které za sebou zanechal její první muž jménem Georg Baltenheim (?) – to je bod druhý. Tyto dluhy mají být splaceny a děti z nich vychovány. To vše paní Bartlová výslovně stvrzuje.

Za druhé. Svému manželskému poručníkovi Simonu Bartlovi odkazuje na znamení vděčnosti a jako spravedlivý předkupní odkaz (prolegatum) částku sto padesát zlatých, slovy 150 zl. [28 kr?] – stejně jako dětem. Poté, co budou nejprve odečteny veškeré dluhy (jak ty vážící se k nemovitostem a k poli, tak její vlastní i manželovy pasivní dluhy, které musí být podle spisů uhrazeny přednostně), mají zbylé jmění zdědit společně její dvě děti a jejich manželský poručník – ať už jim připadne cokoli a nikdo z nich není z dědictví vyloučen. Jsou tak ustanoveni a jmenováni úplnými, společnými univerzálními dědici.

[Pravý sloupec listiny je silně vybledlý a čitelný jen zlomkovitě – zmiňuje se sepsání a popsání nějakého dokumentu, převzetí (milovaného?) domu, dluh, žádost a povinnost vůči něčemu, a dále vlastní (majetek?) obou stran. Text končí slovy „Tak se stalo dne … 1760", zbytek je nečitelný.]

Publikační doložka: Toto ústní pořízení (testamentum nuncupativum) bylo vyhlášeno za přítomnosti pana Simona Barthla a Anny Markéty Reihové (nad jménem dopsáno: Maria El[exa/Helena] Bartlová) v radě královského svobodného horního města Slavkov (Schlaggenwald) dne 21. března [1760].

[Vlevo nahoře, podtrženo:] Podle (?) spisů Slavkova … / 1760.

Bez jakéhokoli odporu byla tato závěť potvrzena v radě svobodného horního města Slavkov dne 20. června 1760.

Georg Matthias Jordan, syndik.
Georg Matthias Jordan, syndik.

[Poznámka na rubu listiny, psaná obráceně:] Ústní závěť Marie Heleny Bartlové, dne 2[1]. [měsíc nečitelný] 1760.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Nahoře uprostřed drobná poznámka: „die"] [Kulatá městská pečeť Horního Slavkova se vztyčeným lvem, dole číslo „3"]

My níže podepsaní, paní Marií Elexou [Helenou?] Bartlovou zvláště vyžádaní [svědkové] k sepsání jejího ústního posledního pořízení, tímto přiznáváme přede všemi, obzvláště pak před soudem, a kdykoli by to potřeba vyžadovala, že nám tatáž na počátku zmíněná paní Maria Elexa [Helena?] Bartlová /: ačkoli tělesně chorá, přesto však při plném rozumu a rozvážnými slovy :/ svou poslední vůli tímto způsobem otevřela a prohlásila:

Za prvé: poněvadž podle bodu 2. její svatební smlouvy jí její pan manžel Simon Bartl přinesl jako své jmění to, co získal před smrtí své matky i po ní, jakož i majetek, který by ještě v budoucnu za jejího života nabyl, a rovněž podle jejího svatebního (věnného) ujednání – pasivní dluhy, které nadělal její první muž jménem Georg Baltenheim [?] /: za druhé :/ mají být zaplaceny a děti vychovány. Toho se dovolává (protestuje).

A proto svému manželskému poručníku Simonu Bartlovi na znamení vděčné povinnosti, stejně jako dětem, mu předem jako slušný předkupní odkaz (prolegatum) sto padesát zlatých, slovy 150 zl. [28 kr?]; potom, jelikož jak na nemovitostech, tak na poli i její a jeho položky pasivních dluhů musí být přede vším podle spisů zaplaceny, mají – poté co budou nejprve odečteny dluhy (prius deducto aere alieno) – její dvě děti spolu s jejím manželským poručníkem být ke všemu ostatnímu jmění, jakkoli jim posléze připadne a nikdo z toho není vyloučen /: jakožto úplní a společní univerzální dědicové :/ jmenováni a v tom ustanoveni.

[Pravý, silně vybledlý sloupec, čitelný jen zlomkovitě:] … a to v [?] sepsaném[?] a popsaném … pak do … [nečitelné] milovaný dům[?] převzal, tak … dluh[?] … Jakož, a poté co … pak … požádán, a témuž … k jehož … povinen … její k … zachovat, jí[?] … obojí vlastní[m] … a s … Tak se stalo [dne … ] 1760. [zbytek nečitelný]

[Publikační doložka:] Vyhlášeno toto ústní pořízení za přítomnosti pana Simona Barthla a Anny Markéty Reihové [nadepsáno: Maria El. Bartlová], v radě královského svobodného horního města Horní Slavkov (Schlaggenwald) dne 21. března [1760].
[vlevo nahoře, podtrženo:] Podle[?] spisů Slavkov … / 1760.

Aniž se objevil jakýkoli odpor, byla tato závěť potvrzena v radě svobodného horního města Horní Slavkov dne 20. června 1760.

Georg Matthias Jordan, syndik.
Georg Matthias Jordan, syndik.

[Doklad na rubu (psáno obráceně, hlavou dolů):] Ústní závěť Marie Heleny Bartlové, dne 2[1]. [měsíc nečitelný] 1760.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Oben Mitte kleiner Vermerk: „die"] [Rundes Stadtsiegel von Schlaggenwald mit aufrechtem Löwen, unten „3"]

Wir Endes unterschriebene, von der Frauen Maria Elexa [Helena?] Bartlin zu Ver[zeichnung] ihres mündlichen letzten Willens aigens erbethene [Zeugen], bekhennen hirmit vor männiglich, absonderlich aber dem Gericht, und wo es die Nothdurfft erheischen solte, wie daß uns dieselbe eingangs mentionirte Fr. Maria Elexa [Helena?] Bartlin /: obzwar leibs kränkig, dannoch aber bey volkommenen Vernunfft, und mit wohlbedächtlichen Worthen angebracht :/ dann ihre letztwillige Disposition folgendergestalten eröffnet habe:

Erstlich, nachdeme durch ihres Heuraths-Contracts it[a] puncto 2do ihr Herr Ehe-Consort Simon Bartl als das Seinige vor= und nach seiner Mutter Todt zugebrachtes, so wohl als auch das künftig annoch bey ihren Lebzeiten überkommende Vermögen ihr geheurathet, nicht minder besag ihres Ehestandes-Ziels, von ihrem ersten Mann nomine Georg Baltenheim [?] gemachte passiv-Schulden /: Zweitens :/ bezahlet, dann die Kinder erzogen werden sollen. Des Protestirens.

Und demnach die[?] ihren Ehe-Vogt Simon Bartl zur erkäntlichen Schuldigkeit, so gleich wie deren Kindern, Erstern ihr zum Voraus ihm billigermassiges prolegatum hundert = und funfzig gulden, sage 150 f[l]. [28 x?], alsdann klein[?] annoch so wohl auf denen immobilibus als Feldt, und ihre seinige passiv-Schulden Posten, und diese vor allen laut denen Akten bezahlet werden müssen, als sollen prius deducto aere alieno, so dann ihr zwey Kinder, sambt ihren Ehe-Vogt zu all übrigen Vermögen, wie es ihnen nachher haben mag, und nicht davon außgeschlossen /: als Toti[?]-Contra Universal Erben :/ ernennet und darinnen constituiret seyn.

[Rechte, stark verblaßte Spalte, nur bruchstückhaft lesbar:] … und zwar in [?] aufgerichter[?] und beschri[eben] … dann in den … [unleserlich] liebtes Hau[ß?] bezogen, so … schuld[?] … Wie, und nachdem die … dann … ersucht, und demselben … zu dessen … schuldig zu … ihrer zur … halten, ihr[?] … beiden aigen[en] … und mit … So geschehen [den … ] 1760. [Rest unleserlich]

[Publikationsvermerk:] Publicatum hoc testamentum nuncupativum, praesente D[omino]: Simone Barthl et Anna Margaretha Reihin [übergeschrieben: Mar[ia]: El[exa/Helena]: Bartlin], in Consilio Regiae liberae montanae Civitatis Schlaggenwaldensis die 21. Martii [1760].
[oben links, unterstrichen:] Laut[?] Actorum Schlaggen[wald] … / 1760.

Nulla interveniente oppositione confirmatum fuit hoc testamentum in Cons[ilio]: Lib[erae]: mont[anae]: Civit[atis]: Schlaggenwaldensis die 20. Junii 1760.

Georg Matthias Jordan, Syndicus.
Georg Matthias Jordan, Syndicus.

[Rückvermerk (kopfstehend geschrieben):] Testamentum nuncupativum der Maria Helena Bartlin, den 2[1]. [Monat unleserlich] 1760.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2192

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova potvrzují, že jim Leopold Hübner, poštmistr ve Svatavě, půjčil 1.000 zlatých rýnských.

Datace: 28.05.1760

Dlužní úpis (obligace) města Horní Slavkov z 28. května 1760, kterým si městská rada půjčila od poštmistra Leopolda Hübnera ze Zwody (Svatavy) 1000 zlatých na 5 % úrok. Jako záruku splacení zastavila město dvanáct jiter pozemku zvaného „Velký a Malý Kalck" (vápenka) a zavázala se dluh i s úroky splatit, jinak mohl věřitel zástavu užívat, dokud by dluh nebyl zcela umořen.

Obligace (dlužní úpis) královského svobodného horního města Horní Slavkov, 1760

My, purkmistr, rychtář a rada královského svobodného horního města Horní Slavkov, tímto potvrzujeme a prohlašujeme za sebe i za všechny naše nástupce, přede všemi a před každým, komu je to třeba vědět, následující:

Vypůjčili jsme si od urozeného pana Leopolda Hübnera, poštmistra Jeho císařsko-královského apoštolského Veličenstva ve Zwodě (Svatavě), na úhradu zdejších značných starých dluhů, a to s milostivým svolením vysoce ctěného císařsko-královského Nejvyššího mincmistrovského a horního úřadu v Království českém, kapitál ve výši jednoho tisíce zlatých (1000 zl.). Peníze nám byly dnešního dne vyplaceny hotově, řádně a v dobré, plnohodnotné a běžné minci, která nepodléhá žádnému znehodnocení. Úrok jsme si dohodli ve výši 5 procent.

Přijetí této částky tímto potvrzujeme v nejtrvalejší právní formě a vzdáváme se přitom všech námitek, že by peníze nebyly vyplaceny, že bychom byli k půjčce přemluveni, oklamáni, nebo že by věc proběhla jinak, než je zde popsáno. Zavazujeme se, že po předchozí oboustranně dohodnuté půlroční výpovědní lhůtě vrátíme celou částku 1000 zlatých zpět, a to opět v téže dobré a běžné minci, s náležitým poděkováním, a zaplatíme ji v dohodnutém čase.

Aby byl výše jmenovaný pan věřitel lépe zajištěn, dáváme mu jako pravou, svobodnou a žádným jiným závazkem nezatíženou nemovitou zástavu (reálnou hypotéku) dvanáct jiter zdejšího městského obecního pozemku, který pevně náleží k městu a je znám pod názvem „Velký a Malý Kalck" (vápenka). Tento pozemek tímto ustanovujeme, určujeme a zapisujeme jako záruku.

Zároveň si vyhrazujeme – pro případ nejhoršího – následující: kdyby se snad, proti veškerému očekávání, stalo, že bychom rok co rok řádně nespláceli úroky, smí, může a má jmenovaný pan věřitel podle příslušného královského novelového nařízení uvést se v držení naší výše popsané zástavy a úpisu a užívat tuto hypotéku se všemi jejími užitky, právy, vlastnostmi a příslušenstvím tak dlouho, dokud kapitál 1000 zlatých spolu s úroky a vším ostatním nebude zcela zaplacen a dluh umořen.

Proti tomuto závazku nemůže a nesmí nás chránit žádné právo, ať duchovní nebo světské, žádný císařský ani královský reskript nebo indult, žádné obecné ani zvláštní privilegium nebo moratorium, ani jedna či více námitek, ať se jmenují jakkoli nebo je lidská vynalézavost teprve vymyslí.

Z tohoto důvodu zvlášť svolujeme, aby tato naše obligace byla zapsána a vtělena do zdejší (nové) obligační knihy. Na potvrzení toho jsme listinu opatřili obvyklou obecní pečetí zdejšího města.

Dáno v Horním Slavkově dne 28. května 1760.

Podepsáni:
- August Christoph Helmont, tehdy (patrně úřadující) purkmistr
- Johann Georg [Ladom?]
- Elias Zollhöfer
- Johann Georg Schott, tehdy městský rychtář
- Jacob Longo
- Johann Simon Bart[l]
- Jos. Dnl. Mörgesch
- Johann David [Fischer/Vischer]

Úřední záznam (pravý sloupec):
Potvrzuje se, že výše uvedený magistrát byl zapsán do obligační knihy na foliích 155, 156 a 154.

Poznámka na rubu listiny:
Obligace královského svobodného horního města Horní Slavkov k rukám pana věřitele Leopolda Hübnera, poštmistra Jeho c. k. apoštolského Veličenstva ve Zwodě, na kapitál 1000 zlatých. Vtěleno do obligační knihy, fol. 155, 156 a 154.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Obligace (dlužní úpis) královského svobodného horního města Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1760.

[Hlavní text]
My purkmistr, rychtář a rada královského svobodného horního města Horní Slavkov osvědčujeme a vyznáváme za sebe i za všechny nástupce, přede všemi a před každým, obzvláště pak tam, kde je toho třeba věděti: že jsme si od urozeného pana Leopolda Hübnera, poštmistra Jeho císařsko-královského apoštolského Veličenstva ve Zwodě (Zwodau/Svatava), na uhrazení zdejších značných starých [dluhů?] pocházejících, s milostivým svolením vysoce chvályhodného císařsko-královského Nejvyššího mincmistrovského a horního úřadu v Království českém, dnešního dne hotově a řádně, rovněž v dobré, hrubé a oběžné minci, nepodléhající žádnému znehodnocení, vypůjčili kapitál jeden tisíc zlatých — proti 1000 zl. — úročený 5 procenty, a že nám byl obvyklým způsobem k rukám vyplacen.

Tak jako nyní o řádném přijetí právě jmenovaného kapitálu, s výslovným vzdáním se námitky nevyplacených peněz (exceptio non numeratæ pecuniæ), přemluvení (persvasio), lsti (dolus) i toho, že by věc nebyla [tak], nýbrž jinak provedena, v nejtrvalejší právní formě kvitujeme, tak se rovněž zavazujeme onu sumu 1000 zl. — po oboustranně předem stanovené půlroční výpovědi — opět a v téže dobré a oběžné minci s nejuctivějšími díky vrátit a [v pravý čas] zaplatit. Proto také k lepšímu zajištění výše uvedeného pana věřitele, jakožto pravou, svobodnou a žádným břemenem nezatíženou, dostatečnou nemovitou a reálnou hypotéku k tomu zdejšímu městskému obecnímu [majetku?] pevně náležející a k tomu jmenovaných dvanáct jiter [tagwerků] pevně ležících, zvaných velký a malý „Kalck" (vápenka), nejen ustanovujeme, nařizujeme a zapisujeme, nýbrž si též ohledně kapitálu i úroku a jiných z prodlení běžících [nároků] v nejhorším případě vyhrazujeme moc, právo a plnou pravomoc, že kdyby snad — proti vší naději — nebylo s úroky rok od roku řádně dostáno, směl by, mohl a měl by jmenovaný pan věřitel podle královského novelového nařízení z naší výše uvedené zástavy a úpisu se uvázat a hypotéku se všemi [užitky] a právy, vlastnostmi a příslušenstvími tak dlouho užívat, dokud onen kapitál 1000 zl. spolu s úroky a vším ostatním nebude zcela (in totum) zaplacen a umořen.

Proti tomu nechť ho nemůže a nemá chránit ani zaštiťovat žádné právo duchovní ani světské, ani císařské ani královské reskripty či induly, ani generální ani speciální privilegium či moratorium, ani jedna či více námitek, ať už mají jakékoli jméno nebo mohou být lidským důmyslem vymyšleny. Kvůli tomu pak zvláště povolujeme, aby tato jejich obligace byla do zdejší [nové] obligační knihy zapsána a vtělena; učinili jsme tak rovněž pod obecní vlastní obvyklou pečetí zdejšího města. V Horním Slavkově dne 28. května [1760].

[Podpisy]
August Christoph Helmont, t. č. [úřadující?] purkmistr
Johann Georg [Ladom?]
Elias Zollhöfer
Johann Georg Schott, t. č. městský rychtář
Jacob Longo
Johann Simon Bart[l]
Jos. Dnl. Mörgesch
Johann David [Fischer/Vischer]

[Úřední záznam, pravý sloupec]
Že výše uvedený magistrát do [obligační] knihy na fol. 155, 156 a 154 zapsán byl [...]

[Nápis na rubu / dorsální poznámka]
Obligace královského svobodného horního města Horní Slavkov k rukám pana věřitele Leopolda Hübnera, poštmistra Jeho c. k. apoštolského Veličenstva ve Zwodě, na kapitál 1000 zl.
Vtěleno do obligační knihy, fol. 155, 156 a 154.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Obligation (Schuldverschreibung) der königlich freyen Bergstadt Schlaggenwald, 1760.

[Hauptext]
Wir Bürgermeister, Richter und Rath der königl: freyen Bergstadt Schlaggenwald urkunden und bekennen vor uns und aller nachkommende bey und vor jedermänniglich, besonders aber, wo es zu wissen nöthig: wie daß wir von dem Wohledelgebohrnen Herrn Leopold Hübner, Ihro Kayserl: Königl: Apostol: Majest: Postmeister in Zwoda, zu Abstattung des hiesigen zu beträchtlichen alten [Schulden?] herrührenden [Bezahlungs?] mit gnädigen Consens des hochlöbl: Kayserl: Königl: Oberst Münz- und Bergmeister Amts im Königreich Böheim, heunt dato baar und richtig auch in gutt=, grob= und gangbahrer, keiner elevation unterworffenen Münz ein Capital zu ein tausend gulden gegen 1000 fl verzins: à 5 per cento vorgeliehen und wiederüblich zu Handen gezehlet habe.

Gleichwie wir nun über den richtigen Empfang gleich benannten Capitalis cum renunciatione Exceptionis non numeratæ pecuniæ, persvasionis, aut doli, rei non [ita?], sed aliter gestæ in beständigster Form Rechten quittieren, und solche Summam zu 1000 fl nach also bescheenen beederseits vorbestandenen halbjährigen Aufkündigung anwieder und in gleicher gutt= und gangbahrer Münz nebst allergezimmendisten Danck zu restituirn, und zu [rechter zeit] auch zu bezahlen [uns verbunden?]; also thun wir auch zu besserer Versicherung [Ihrer] obigen H: creditoris zu einer wahren freyen und mit keinem onere afficirten hinlänglichen und [...] unbeweg- und real hypothec die zu der hiesigen Stadt gemeind [Kügl?] fest gehörig- und hierzu benannte fest liegende zwölf tagwerd Stadt gross und klein Kalck genannt nicht allein constituirn, ordnen und verschreiben [wollen], sondern verhalten uns auch ratione Capitalis et interessurii und andern à mora laufenden im bösten halber dahin gewalt, fug und macht, daß, da im fall wieder Verhoffen mit denen interessen von Jahr zu Jahr nicht [richtig] gehalten würde, [selbiger] benannter Herr gläubiger vermög Königl: Novell: Decl: [F.F. 11.?] auß unser obenannter und Verschreibung unter[pfand] sich einzigern lassen- und die hypothec mit allen [nutzen] und gerechtigkeiten, aigenschaften und zugehörungen so lang gebrauchen könne, möge und solle, biß solche Capital zu 1000 fl samt dem interessen und allen andern in besten in totum gezahlet, und abgestochen seyn werden.

Darwieder auch kein geistlich- noch weltliches Recht, auch weder Kayserl: noch Königl: Rescripten, noch indulten, weder General- noch Special privilegium, aut moratorium, noch ein- oder mehrere Exceptionen, wie die immer nahmen haben, oder durch menschen witz erdencket worden mag, schützen oder schirmen können, noch solle. Iro halber wir dann specialiter bewilligen, daß diese Ihro obligation in das allseitige [neue?] obligations=buch [einregistrirt] und ingrossirt haben wir auch [unter] des gemeind aigen [gewöhnlichen] hiesigen Stadt Insigl [...] zu Schlaggenwald, den 28. Maÿ [1760].

[Unterschriften]
August=Christ: Helmont, p:t: [reg:?] Bürg[er]m[eister]
Johann Georg [Ladom?]
Elias Zollhöfer
Johann Georg Schott, p:t: Stadtrichter
Jacob Longo
Johann Simon Bart[l]
Jos: Dnl: Mörgesch
Johann David [Fischer/Vischer]

[Amtsvermerk, rechte Spalte]
Daß der Vorstehende Ma[gi]strat in dem [obligations=]buch fol: 155. 156 et 154 [einge]schrieben worden [...]

[Rückseitiger Aufschrift / Dorsalvermerk]
Obligation des Königl: freyen Bergstadt Schlaggenwald zu Handen des Herrn gläubigers Leopold Hübner, Ihro K. K. Apostol: Majest: Postmeister in Zwoda, über ein Capital zu 1000 fl.
Ingross: in lib: obli: [Ingros]sat: fol: 155. 156 et 154.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2193

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova potvrzují, že jim Antonín Leibolt, obchodník v Hroznětíně, půjčil 600 zlatých rýnských.

Datace: 24.07.1760

Listina z 24. července 1760 zaznamenává, jak si purkmistr, rychtář a rada královského horního města Horního Slavkova (Schlaggenwald) půjčili od obchodníka Antona Leybolda z Lichtenstadtu (Hroznětína) 600 zlatých na 5% úrok, aby uhradili naturální dodávky. Dluh měli splatit po půlroční výpovědní lhůtě a zajistili ho zástavou obecních pozemků; úpis byl zapsán do městské obligační knihy a stvrzen podpisy purkmistra, rychtáře a radních i městskou pečetí.

Dlužní úpis (obligace) města Horní Slavkov, 24. července 1760

(V levém okraji listiny je kancelářská značka a otisk pečeti se lvem.)

My, purkmistr, rychtář a rada královského svobodného horního města Horního Slavkova, tímto osvědčujeme a vyznáváme za sebe i za své nástupce, aby to věděl každý, komu na tom záleží: Pan Antoni Leybold, měšťan[?] a obchodník v Lichtenstadtu (Hroznětíně), nám dnešního dne na úhradu naturálních dodávek zapůjčil hotově, řádně a v běžné minci kapitál ve výši šesti set zlatých, a to proti úročení 5 procent. Peníze nám skutečně vyplatil do rukou.

Za řádné přijetí této sumy mu tímto v nejpevnější právní formě kvitujeme a výslovně se zříkáme jakékoli námitky, že peníze nebyly vyplaceny, že jsme byli přemluveni či ošizeni, nebo že se věc odehrála jinak, než je zde uvedeno. Zavazujeme se, že těchto 600 zlatých vrátíme a splatíme zpět stejně dobrou a běžnou mincí, a to po řádné, zemsky obvyklé půlroční výpovědní lhůtě.

Pro lepší jistotu věřitele k tomuto závazku navíc dáváme jako zástavu a věcnou hypotéku pozemkový majetek náležející zdejší městské obci (obecnímu deputátu[?]), a to výhradně a jednoznačně jej k tomuto účelu určujeme, nařizujeme a zapisujeme. Kdyby se – proti veškerému očekávání – stalo, že bychom rok co rok nedodrželi placení úroků, dostává tím věřitel právo a plnou moc: může se na základě příslušného královského (patrně krajského) výnosu domáhat nápravy a soudně se ujmout výše jmenované a zapsané zástavy. Hypotéku pak smí užívat se vším užitkem, právy a příslušenstvím tak dlouho, dokud nebude zaplacen celý kapitál i s úroky a všemi náklady. Obě strany se přitom mají řídit příslušnými královskými nařízeními, přičemž druhá strana se smí bránit jen rozumnou, oprávněnou námitkou.

Proto také svolujeme, aby byl tento náš úpis zapsán do zdejší městské obligační knihy. Na potvrzení toho byl tento úpis podepsán z naší strany úředně i obecně a stvrzen přitištěnou pečetí. Stalo se v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 24. července 1760.

Podpisy, levý sloupec:
- Augustus Frid[?] Helmont, tehdy úřadující purkmistr
- Johann Georg Rudo[?] / Ruden[?]
- Elias Dollhopff[?]
- Johann Georg Schön[?], tehdy městský rychtář
- Joseph Anton Mayr[?]
- Jacob Longin[?]
- Johann Simon [Bast?]

Podpisy, pravý sloupec:
- Johann David[?] [?]
- Johann Joseph Streußl[?] / Streusseß[?]
- Johann Georg Sohn[?]
- Johann Lorentz [Friebel?]
- Jos[eph] Brey[?] [?]
- Johann Anton [Zimmermann?]
- Johann Groß[?] [?]

(Na okraji je připsána registraturní poznámka: že výše uvedený úpis byl zapsán do naší registratury, se tímto poznamenává, dne 24. července 1760.)

---
Poznámka: Jedná se o dlužní úpis, jímž si město Horní Slavkov vypůjčilo 600 zlatých na 5 % úrok od obchodníka Antona Leybolda z Lichtenstadtu (Hroznětína) na úhradu naturálních dodávek (patrně souvisejících s vojenskými kontribucemi za sedmileté války), zajištěný zástavou obecních pozemků. Latinské právní formulace v textu jsou dobovým standardem tehdejších dlužních listin. Řada slov v hůře čitelných místech listiny i většina podpisů zůstává nejistá a je označena otazníkem v hranaté závorce.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

DLUŽNÍ ÚPIS (obligace) města Horní Slavkov (Schlaggenwald), 24. července 1760

[kancelářská značka / otisk pečeti se lvem v levém okraji]

My purkmistr, rychtář a rada královského svobodného horního města Horního Slavkova osvědčujeme a vyznáváme za sebe i za své nástupce přede všemi lidmi, zvláště pak tam, kde je toho třeba věděti: že nám měšťan[?], obchodník pan Antoni Leybold v Lichtenstadtu (Hroznětíně), na úhradu naturálních dodávek dnešního dne hotově a řádně, rovněž v běžné minci, zapůjčil kapitál ve výši šesti set zlatých, proti úročení à 5 procent, a skutečně nám jej k rukám vyplatil. A jelikož nyní o řádném přijetí uvedeného kapitálu — s výslovným zřeknutím se námitky nevyplacených peněz (exceptio non numeratae pecuniae), přemluvení, lsti či toho, že věc se sběhla jinak než uvedeno — v nejpevnější právní formě kvitujeme, tuto sumu 600 [zl.] se zavazujeme po řádné, zemsky obvyklé půlroční předchozí výpovědi opět stejně dobrou a běžnou mincí navrátiti a zpět zaplatiti.

Proto také k lepšímu zajištění, kromě výše uvedeného závazku, k našemu pravému [úroku?] a se zatížením řádně dostatečně [dáváme] zástavu a věcnou hypotéku, a to tímto z pozemkových prostředků náležejících zdejší městské obci [obecnímu deputátu?] jedině ustanovujeme, nařizujeme a zapisujeme; jinak pak i ohledně kapitálu a úroků a jiných z prodlení (à mora) vzešlých [nákladů] dáváme onu moc, právo a plnou moc, že kdyby proti vší lepší naději nebyly úroky rok co rok dodržovány, dle uvedeného vrchního... [kdyby nebyly dodrženy, může] k lepšímu ospravedlnění věřitel na základě královského... [krajského?] výnosu (deklarace)... i nad výše jmenovanou a zapsanou zástavu se soudně uvázati a hypotéku se vším užitkem, právy, vlastními požitky a příslušenstvím tak dlouho užívati, může a má, dokud onen kapitál spolu s úroky a veškerými náklady nebude v úplnosti (in totum) zaplacen. Načež se obě [strany]... královskými reskripty [řídí], leč druhá strana se jen rozumnou námitkou (exceptio) chránit či bránit smí.

Pročež také svolujeme, aby tento náš úpis byl do zdejší naší obligační knihy vtělen (zapsán). K většímu stvrzení toho byl přítomný úpis pod naším osobním úředním a obecním podpisem přitištěnou pečetí potvrzen. Horní Slavkov (Schlaggenwald), dne 24. července 1760.

[Podpisy, levý sloupec:]
Augustus Frid[?] Helmont, t.č. úřadující purkmistr
Johann Georg Rudo[?] / Ruden[?]
Elias Dollhopff[?]
Johann Georg Schön[?], t.č. městský rychtář
Joseph Anton Mayr[?]
Jacob Longin[?]
Johann Simon [Bast?]

[Podpisy, pravý sloupec:]
Johann David[?] [?]
Johann Joseph Streußl[?] / Streusseß[?]
Johann Georg Sohn[?]
Johann Lorentz [Friebel?]
Jos[eph] Brey[?] [?]
Johann Anton [Zimmermann?]
Johann Groß[?] [?]

[Hřbetní / registraturní poznámka na okraji:]
Že výše uvedený úpis (obligační kniha) byl do naší registratury zanesen, se tímto poznamenává dne 24. července 1[760].

Poznámka paleografa: Jde o dlužní úpis, jímž si město Horní Slavkov vypůjčilo 600 zlatých na 5 % od obchodníka Antona Leybolda z Lichtenstadtu (Hroznětína) na úhradu naturálních dodávek (patrně vojenských kontribucí za sedmileté války), se zástavou obecních pozemků. Latinské právní klauzule (renunciatio exceptionum, ratione capitalis et interesse, à mora) jsou formulaické. Řada slov v hůře čitelných pruzích a většina podpisů je nejistá, označeno [?].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

OBLIGATION (Schuldverschreibung) der Stadt Schlaggenwald, 24. Juli 1760

[Kanzleizeichen / Siegelabdruck mit Löwenwappen am linken Rand]

Wir Bürgermeister, Richter, und Rath der Königl: freyen Bergstadt Schlaggenwald urkunden und bekennen vor Uns und Unsere nachkommende, Vor Jedermänniglich, besonders aber da es zu wißen nöthig: wie daß Uns der Bürger[?] Handelsmann Hr. Antoni Leÿbold in Lichtenstadt zu Bestreittung deren Natural-Lieferungen heunt dato baar und richtig, auch in gangbahrer Münz ein Capital pr[o] Sechs Hundert Gulden, gegen Verzinsung à 5: per cento dargeliehen, und würcklich zu Handen gezahlet habe; gleichwie wir nun über den richtigen Empfang gleich ben[n]eten [= obenbenannten] Capitalis, cum renunciatione Exceptionis non numeratae pecuniae, persuasionis, aut doli, rei non sic sed aliter gestae, in beständigster Form Rechtens quittiren, und solche Summa zu 600 [fl.] nach ge[schehener] beschehener landesüblichen [vorher]stehenden halbjährigen Ankündigung [wieder]um mit gleicher gutt- und gangbahrer Münz zu restituiren = und zurück zu bezahlen [ver]sprochen:

Also thun wir auch zu[r] besseren Versicherung [außer] obigen Verbindung, zu unserm wahren Vorzin[s?] = und mit denen onere afficirt[?]lich hinlänglich Unterpfand und Real-Hypothec [geben?], dergestalt hiemit von dem zu den hiesigen Stadt gemein-Deputat[?] bestgehörigen Grund-mittl[?] und allein constituiren, ordnen, und verschreiben, sonst so theils auch ratione Capitalis et interesse usurae[?] = und anderer à Mora causireden[?] [Kosten] halber dahin Gewalt, Fug und Macht, daß, da wider [alles] beßeres Verhoffen mit dem Interessen von Jahr zu Jahr nicht eingehalten würde, vermög benneter Ob[er]... [nicht ein]gehalten würde, [so möge zu] beßerer Recht[fertigung] gläubiger Kron König[l]. [Kreis?]... Declarat[ion] ... [??] auch über das obenannt und verschriebene Unterpfand sich richterlich lassen, und die Hypothec mit allen Nutz, Gerechtigkeit[en], aigen Schatten [= Nutzungen] und Zugehörungen so lang gebrauchen künne, möge, und soll, biß solche Capital sambt denen Interessen = und alle Unkosten in totum gezahlet seÿn würde. Wornach sich beede [Theile] ... Königl. Rescripten, wider anderseit[h]s nur vernünftig Exception gehaben, oder schirmen sollen.

Derohalben wir dann auch bewilligen, daß diese Unsere Obligation in das allhiesige Unser Obligations-Buch einver[leibt/eingetragen] werden möge. In deßen mehrere[r] Bekräftigung ist gegenwärtige Obligation unter Unser individuellen Ambts und gemein Fertigung mit vorgedruckt[em] Insigill bestätigt worden. Schlagg[enwald]: den 24. July 1760.

[Unterschriften linke Spalte:]
Augustus Frid[?]. Helmont, p.t. am[t]s[zeit] Bürgermeister
Johann Georg Rudo[?] / Ruden[?]
Elias Dollhopff[?]
Johann Georg Schön[?] p.t. Stadtrichter
Joseph Anton Mayr[?]
Jacob Longin[?]
Johann Simon [Bast?]

[Unterschriften rechte Spalte:]
Johann David[?] [?]
Johann Joseph Streußl[?] / Streusseß[?]
Johann Georg Sohn[?]
Johann Lorentz [Friebel?]
Jos[eph]: Brey[?] [?]
Johann Anton [Zimmermann?]
Johann Groß[?] [?]

[Dorsalvermerk / Registraturvermerk am Rand:]
Daß vorstehende[s] Obligation[s-Buch] in[s] Registratur uns[er] [??] eingetragen [worden], wird hiemit ver[merkt/zeichnet] den 24. July 1[760].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2195/1

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova potvrzují, že jim Antonín Urban Jan Müller, rychtář v Hroznětíně, půjčil 500 zlatých rýnských.

Datace: 24.10.1760

Dlužní úpis, kterým si slavkovská městská rada 24. října 1760 vypůjčila od Antona Urbana Jos. Müllera, bádenského markraběcího rychtáře v Küstenstadtu[?], kapitál 500 zlatých na 6 procent úroku, s dvouměsíční výpovědní lhůtou a zápisem do obligační knihy. Připojené okrajové poznámky pak dokládají, jak se dluh dál splácel – zaznamenávají úrok zaplacený do 24. dubna 1761 a zbývající dlužnou částku 525 zlatých rýnských.

DLUŽNÍ ÚPIS (OBLIGACE) MĚSTA SCHLAGGENWALD (HORNÍ SLAVKOV), 24. ŘÍJNA 1760

Hlavní text

My, purkmistři, rychtář a rada královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald), tímto listem vyznáváme a dosvědčujeme všem nynějším i budoucím lidem, komu je toho třeba, že pan Anton Urban Jos. Müller, vysoce knížecí markraběcí bádenský rychtář v Küstenstadtu[?], nám k obstarání naturálních dodávek[?] dnešního dne vyplatil hotově a řádně, v běžné platné minci, kapitál ve výši 500 zlatých – slovy pět set zlatých. Tento kapitál nám půjčil na 6 procent úroku a skutečně jej vyplatil do našich rukou. K půjčce bylo výslovně dodáno, že kapitál je vypověditelný ve dvouměsíční lhůtě a v této lhůtě má být i s příslušným úrokem opět vrácen.

Slibujeme tedy, že řádné přijetí zmíněného kapitálu tímto stvrzujeme (kvitujeme), a proto se – jak je v takových listinách zvykem – vzdáváme veškerých námitek, jimiž by bylo možné platnost dluhu zpochybnit: námitky, že peníze nebyly vyplaceny, námitky přemluvení, lsti nebo toho, že věc byla sjednána jinak, než je zde uvedeno. Kdyby se přesto stalo, že by řečený kapitál i s úrokem nebyl ve výše uvedené lhůtě věřiteli vrácen, bude pan věřitel oprávněn a zmocněn dát na nás žalobně uvalit zajištění (arrest) a užít proti nám všech právních prostředků, dokud nebude jak kapitál, tak úrok zcela uhrazen. Proti tomuto závazku nás nemá chránit žádné právo, ať duchovní nebo světské, žádné císařské ani královské nařízení, žádné zvláštní povolení, žádné obecné ani zvláštní privilegium ani odklad placení (moratorium), ani žádná jiná námitka, ať se nazývá jakkoli nebo je vymyšlena jakýmkoli lidským důvtipem.

Proto také dobrovolně svolujeme, aby tato obligace byla zapsána a vložena (ingrossována) do zdejší nové obligační knihy. Pro větší jistotu byla tato listina stvrzena vlastnoručním podpisem rady a obce a přitištěním městské pečetě.

Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 24. října 1760.

Podpisy

- [první řádek nečitelný, patrně zkratka][?]
- Johann Georg Lechner
- Johann Georg Nachbron[?]
- Johann Anton Krümmel[?]
- Johann Georg [?]
- [nečitelná připsaná poznámka][?]

Okrajová poznámka o zápisu a splácení úroků

Na okraji listiny je jinou, vybledlou rukou dopsáno:

- Obligace byla ingrossována (zapsána) do knihy městských civilních záležitostí, a to téhož roku jako výše uvedeno.
- Půlroční úrok byl zaplacen[?] do 24. dubna 1761.
- Dále je zaznamenáno poznamenání jistého Joachima [?], patrně ze Schwarzenwaldu[?], týkající se úroku z panského kapitálu ve výši 500 zlatých počítaného od 24. dubna 176[1]. Tento úrok byl spolu s přiloženou částkou zaplacen, což potvrdil svým podpisem rychtář [?]. Zbývalo doplatit 525 zlatých rýnských.

Rubový titul (dorsální nadpis)

Obligace na kapitál 500 zlatých, který přijala slavkovská městská obec od pana Antona Urbana Jos. Müllera, vysoce knížecího markraběcího bádenského rychtáře v Küstenstadtu[?].

Ingrossováno v knize obligací, fol. 167 a 168.

(Poznámka: jeden z pruhů rubové strany listiny je prázdný, resp. je na něm vidět jen prosvítající zrcadlově obrácené písmo z druhé strany; druhý pruh se v předloze nedochoval.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

DLUŽNÍ ÚPIS (obligace) města Schlaggenwald (Horní Slavkov), 24. října 1760

[Hlavní text — strany p1–p2, levý sloupec]

My purkmistři, rychtář a rada královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) tímto vydáváme listinu a vyznáváme, mocí tohoto listu a osvědčujíce to před každým nynějším i budoucím člověkem, avšak tam, kde je toho třeba, aby bylo známo, že pan Anton Urban Jo[s]. Müller, vysoce knížecí markraběcí bádenský rychtář v Küstenstadtu[?], k obstarání naturálních dodávek[?] nám dnešního dne hotově a řádně, rovněž v běžné (platné) minci, zapůjčil kapitál ve výši 500 zl., slovy pět set zlatých, půjčený na 6 procent, a skutečně jej vyplatil do rukou; [a to] s výslovným dodatkem, že tento kapitál je vypověditelný ve dvouměsíční lhůtě a má být zase vypovězen i s tím, co k němu jako úrok náleží (cum eo quod interest). Slibujeme tedy, že řádné převzetí zmíněného kapitálu tímto kvitujeme, a proto se co nejslavnostněji[?] vzdáváme a zříkáme námitky nevyplacených peněz (exceptio non numeratae pecuniae), námitky přemluvení, lsti, věci takto nedané a jinak sjednané (persuasionis, doli, rei non sic datae, aliter gestae), takže, kdyby proti očekávání[?] nastalo, že by řečený kapitál i s úrokem nebyl ve výše uvedené lhůtě věřiteli navrácen, bude pan věřitel oprávněn a zmocněn žalobně[?] provádět zajištění (arrest) a užít proti nám všech právních dobrodiní (beneficií), dokud jak zmíněný kapitál, tak i úroky nebudou k úplnému uspokojení uhrazeny. Proti tomu nás pak nemá a nesmí chránit ani zaštiťovat žádné právo duchovní ani světské, žádné reskripty císařské ani královské, žádné indulty, žádné privilegium generální ani speciální ani moratorium, ani jedna či více námitek (exceptií), ať už mají jakékoli jméno nebo ať jsou vymyšleny lidským důvtipem. Proto také dobrovolně [svolujeme], aby tato obligace byla zde do zdejší nové obligační knihy zapsána a ingrossována (vložena). Pro větší potvrzení toho byla tato obligace stvrzena vlastnoručním podpisem rady a obce a přitištěnou městskou pečetí. Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 24. října 1760.

[Podpisy — p2_b1, pravý sloupec]
[první řádek nečitelný, zkratka][?]
Johann Georg Lechner
Johann Georg Nachbron[?]
Johann Anton Krümmel[?]
Johann Georg [?]
[svorka / připsané slovo nečitelné][?]

[Okrajová poznámka / záznam o ingrossaci a úrocích — p2, pravý sloupec, jiná, vybledlá ruka; zčásti nečitelná]
Ingrossováno: v knize městských civilních [záležitostí] (Lib. mont. Civil.), léta jako výše (anno ut ante / ut supra).
Půlroční úrok zaplacen[?] ... do 24. dubna 1761.
Poznamenání Joachima [?] ... [?] Schwarzenwald ... úrok ... panský kapitál (Herrl. Capitale) ve výši 500 zl. z 24. dubna 176[1] ... spolu s přílohou zaplaceno ... dalšího vyúčtování podpis, rychtáře zde[?] ... zbytek (Rest) 525 zl. rýnských.

[Rubový titul / dorsální nadpis — strana p3]
Obligace
na kapitál 500 zl. přijatý slavkovskou městskou obcí od pana Antona Urbana Jo[s]. Müllera, vysoce knížecího markraběcího bádenského rychtáře v Küstenstadtu[?].
Ingrossováno: v knize obligací (Lib. Obligat.), fol. 167 a 168.

[Pozn.: pruh p3_b1 je prázdný, resp. ukazuje jen prosvítající / zrcadlově obrácené písmo z rubu; pruh p3_b2 v předloze chybí.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

OBLIGATION (dlužní úpis města Schlaggenwald / Horní Slavkov, 24. října 1760)

[Hauptkörper — Seiten p1–p2, linke Spalte]

Wir Bürgermeistere, Richter, und Rath der Königl: freyen Bergstadt Schlaggenwald urkunden und bekennen, Kraft dieses und gegen[wärtig] und nachkommende Jedermänniglich bezeugend, aber da, wo es zu wißen nöthig, wie daß der H[err] Anton Urban Jo[s]: Müller, Hochfürstl: Marggräfl[ich] Baadischer Richter in Küstenstadt[?], zu Praestirung deren Natural-Lieferungen[?] hiemit dato baar und richtig, auch in gangbarer Münz, uns ein Capital pr[o] 500 f[l]: sagen Fünff hundert Gulden, einl[eglich] à 6 percento vorgeliehen und würckl[ich] zu Handen gezehlet habe; vorgestalten[?] und mit dem ausdrücklichen Hinzugethan: daß dieses Capital innerhalb 2 Monath Fristen abstellbahr, anwiederumb cum eo quod interest, aufgekündigt werden solle; geloben wir nun, über den richtigen Empfang gleich bemelten Capitalis in bestandtnuß[?] hiermit zu quittiren, also thun wir aus der Exception non numeratae pecuniae, persuasionis, aus doli, rei non sic Da[tae], aliter gestae, am feyrlichsten[?] Ausdruck begeben und so renunciren, daß, [falls] H[err] gläubiger[n], im Fall wider bestand[?] geschehen, wider solches Capital sambts interesse in obigen termin nicht restituiret worden würde, klagmäßig[?] Arresten sich zu halten und alle rechtliche beneficien wider uns zu gebrauchen befugt und berechtiget seyn solle, biß so wohl mehr genanntes Capital alß auch die interesse zu vollständiger Befriedigung entrichtet seyn worden. Dawider dann kein geistlich noch weltlich[es] Recht, weder kaiserl[iche] noch königl[iche] Rescripten, noch indulten, weder Generale noch Special privilegium aut moratorium, noch ein oder mehrere Exceptionen, wie diese immer Nahmen haben oder durch Menschen Witz erdacht werden mögen, schützen oder schirmen können noch sollen. Deroselben wir dann auch freywillig [bewilligen], daß wir[?] dere[n] obligation in das allhiesige neue Obligation buch hierin und mögen eingetragen und ingrossiret werden. Zu deßen mehrerer Bekräftigung ist gegenwärtige obligation unter deßen individuelen Raths und Gemeind fertigung mit aufgedrucktem Stadt Insigel bekräftiget worden. Sig[natum]: Schlaggenwald den 24. October[is]: 1760.

[Unterschriften — p2_b1, rechte Spalte]
[erste Zeile unleserlich, Kürzel][?]
Johann Georg Lechner
Johann Georg Nachbron[?]
Johann Anton Krümmel[?]
Johann Georg [?]
[geschweifte Klammer / Beischrift unleserlich][?]

[Randnotiz / Ingrossations- und Zins-Vermerk — p2, rechte Spalte, andere, verblasste Hand; teilweise unleserlich]
Ingross[iert]: Lib[ro] mont[ium] Civil[ium]: anno ut ante [ut supra].
Halbjährig[es] interesse b[ezahlt][?] ... bis 24. April 1761.
Vormerkung des Joachim [?] ... [?] Schwarzenwald ... interesse ... Herrl[iches] Capitale pr[o]: 500 fl. von 24. April 176[1] ... mit Anschluß bezahl[t] ... weiterer Rechnung Unterfertigung, des Richters da[hier?] ... Rest 525 fl. Rheinisch.

[Rückseiten-Titel / Docket — Seite p3]
Obligation
über ein von der Schlaggenwalder Stadt gemeinde bey H[errn] Anton Urban Jo[s]: Müller, Hochfürstl[ich] Marggräfl[ich] Baadischen Richter in Küstenstadt[?], aufgenommenes Capital zu 500 fl.
Ingross[iert]: Lib[ro]: Obligat[ionum]. Fol: 167 et 168.

[Anmerkung: der Streifen p3_b1 ist leer bzw. zeigt nur Durchschlag/Spiegelschrift der Rückseite; p3_b2 fehlt in der Vorlage.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov lio2535

August Christian Helmont, lékárník a konšel v Horním Slavkově, vysvědčuje, že se u něho Josef Šťastný z Klatov vyučil lékárnickému povolání.

Datace: 16.11.1760

Vysvědčení (výuční list) lékárníka Augustina Kristiána Helmonta ze Slavkova (Schlackenwald) z 26. listopadu 1760, kterým dosvědčuje, že jeho učedník Josef Šťastný z Bochova [?] u něj čtyři roky s velkou pochvalou vykonával lékárnické řemeslo. Listina Šťastnému doporučuje k dalšímu putování a působení v cizích krajích a je opatřena pečetí i podpisem vydavatele.

JÁ, AUGUSTIN KRISTIÁN HELMONT, přísežný lékárník, zkoušený a schválený, imatrikulovaný na vznešené císařsko-královské Karlo-Ferdinandově univerzitě pražské, jakož i měšťan a konšel královského horního města Slavkova (Schlackenwald),

dávám tímto na vědomí všem, kdo tento list čtou, a dosvědčuji, že Josef Šťastný (Iosephus Stiastny), rodák z Bochova [?], u mě v lékárně po celé čtyři roky s velkou chválou vykonával a dokončil svobodné lékárnické umění a nauku. Počínal si přitom s takovou pílí a obratností při zhotovování a přípravě léčiv, že jsem ho za jeho chvályhodné počínání – kterým uspokojil především mě a hojně i všechny ostatní – uznal za hodna toho, aby jej provázela veškerá chvála a doporučení.

Poněvadž nyní touží odejít do jiných, cizích krajů a zemí, aby tam zkusil štěstí a nabyl v tomto umění další zkušenosti, a naléhavě si ode mě vyžádal list dosvědčující jeho život a znalosti, uznal jsem za spravedlivé mu podle jeho oprávněného přání takový list vydat.

Proto uctivě žádám všechny i jednotlivé pěstitele i znalce lékárnického umění, jak se sluší a patří, aby řečeného Josefa Šťastného – kterého jim vřele doporučuji pro vynikající píli a věrnost, jež prokázal v mé lékárně – i jeho poctivé snažení a smýšlení podle možností podpořili co nejlepší pomocí. Já sám se pak zavazuji totéž, veden jeho přízní, při naskytnuvší se příležitosti vděčně oplatit a o něj se zasloužit.

Pro větší věrohodnost jsem tento list vlastní rukou podepsal, opatřil obvyklou pečetí a vydal ve Slavkově (Schlackenwald) dne dvacátého šestého listopadu roku od panenského porodu tisícího sedmistého šedesátého [1760].

Vlastnoruční podpis: Augustin Kristián Helmont, vlastní rukou.

Na listině jsou mladší přípisky a knihovní stopy: archivní číslo „12.040" a oválné razítko „VEREIN FÜR GESCHICHTE DER DEUTSCHEN IN BÖHMEN" (Spolek pro dějiny Němců v Čechách). K listině je na černo-zlaté točené šňůře přivěšena kulatá červená pečeť uložená v dřevěné misce.

(Poznámka k předloze: Listina je psána latinsky na jediném ozdobném listě, nikoli německy; všech šest dodaných „stran" jsou totožné duplikáty téže sady pěti pruhů. Pravý okraj nejdelších řádků je na skenu seříznutý – doplňky podle ustálené formule byly v přepisu vyznačeny hranatými závorkami.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Pozn.: Listina je psána LATINSKY na jediném ozdobném listě (ne německy); všech šest dodaných „stran" jsou totožné duplikáty téže sady pěti pruhů. Pravý okraj nejdelších řádků je na skenu seříznutý, konce doplněné podle ustálené formule jsou v hranatých závorkách.]

[Titul:] JÁ, AUGUSTIN KRISTIÁN HELMONT, přísežný lékárník, zkoušený a schválený, imatrikulovaný na vznešené císařsko-královské Karlo-Ferdinandově univerzitě pražské, jakož i měšťan a konšel královského horního města Slavkova (Schlackenwald),

[Text:] dávám na vědomí všem, kdo tento list čtou, a tímto listem dosvědčuji, že Josef Šťastný (Iosephus Stiastny), rodák z Bochova [?] (Boch[o]viensis), v mé lékárně po plná čtyři léta s velikou (svou) chválou vykonával a dokončil svobodné umění a nauku (lékárnickou) a že si přitom počínal s takovou pílí a obratností při zhotovování a přípravě léčiv [neúnavně …], že jsem jej pro chvályhodné uspokojení, jež poskytl především mně a hojně i všem ostatním, uznal za hodna, aby jej provázela veškerá chvála a doporučení. Poněvadž pak touží odejít do jiných, cizích krajů a provincií, aby zkusil štěstí a nabyl v tomto umění zkušenosti, a ode mne naléhavě žádá zasloužený list dosvědčující jeho život a znalosti, uznal jsem za spravedlivé mu jej po jeho nanejvýš oprávněném přání udělit. Proto všechny i jednotlivé, jak pěstitele, tak znalce lékárnického umění, vším způsobem, jak se sluší, uctivě žádám, aby řečeného Josefa Šťastného — vřele jim doporučeného vzhledem k vynikající píli a věrnosti, kterou v uvedené lékárně osvědčil — a jeho poctivé snažení i smýšlení lepší podporou, pokud jen bude možno, ráčili podporovat; já pak se vynasnažím totéž vzájemně, puzen jeho přízní, při naskytnuvší se příležitosti vděčně oplatit a zasloužit si o něj.

Pro větší věrohodnost jsem tento list vlastní rukou podepsal, obvyklou pečetí opatřil a vydal ve Slavkově (Schlackenwald) dne dvacátého šestého listopadu roku od panenského porodu tisícího sedmistého šedesátého [1760].

[Podpis:] Augustin Kristián Helmont, vlastní rukou.

[Mladší přípisky:] archivní číslo „12.040"; oválné razítko „VEREIN FÜR GESCHICHTE DER DEUTSCHEN IN BÖHMEN" (Spolek pro dějiny Němců v Čechách). K listině je na černo-zlaté šňůře přivěšena kulatá červená pečeť v dřevěné misce.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Pozn.: Jde o jediný list psaný LATINSKY (nikoli německy); všech 6 "stran" jsou bajtově totožné duplikáty téže sady 5 pruhů. Pravý okraj nejdelších řádků je na výřezu seříznut – doplňky podle ustálené formule jsou v [ ].]

[Ozdobný titul, majuskule:]
EGO AUGUSTUS CHRISTIANUS HELMONT, PHARMACOPÆUS JURATU[S, EXA]MINATUS, ET APPROBATUS, AC ALMÆ CÆSAREÆ REGIÆQUE CAROLO-FERD[INANDEÆ] UNIVERSITATI PRAGENSI IMMATRICULATUS, NEC NON CIVITATIS REGIO-MONTANÆ SCHLACKENW[ALDENSIS]

[Text, humanistická kurzíva:]
Civis et Consul, notum singulis hasce legentibus, testatumque tenore Præsentium facio Iosephum Stiastny Boh[o]-
viensem [?] in Pharmacopolio meo Artem liberalem et Disciplinam integro Quatuor Annorum Decursu magna su[a]
commendatione absolvisse, inibique ea industria et dexteritate in conficiendis ac parandis medicamentis indefessa[m …]-
ram, ut ob Laudabilem satisfactionem mihi præprimis, et cæteris omnibus abunde præstitam omni laude et commen[datione eun]-
dem comitari dignum censuerim. Cum vero in externas alias Regiones et Provincias fortunæ suæ tentaturus aleam, [et]
arte hausturus experimentum migrare desideret, à meque promeritas vitæ, scientiæque testatrices efflagitet litteras, has æqui[ssimo]
desiderio duxi impertinendas. Quare omnes et singulos Artis Pharmaceuticæ tam Cultores, quam Peritos, omni, qua par est [ratione]
officiose requiro, ut præfatum IOSEPHUM STIASTNY, intuitu præclaræ in prædicto Pharmacopolio exercitæ diligentiæ, fidelita[tis]
impense sibi recommendatum, ejusque justos conatus, et animum, meliori, quo licebit, adjutorio promovere satagan[t];
ego idipsum reciproce, favore ejusdem inductus, pari oblata occasione gratus rependere ac demereri studebo.
In pleniorem fidem, has Chirographo proprio subscriptas, et consveto Sigillo munitas dedi Schlackenw[aldæ die]
Vigesima Sexta Novembris, Anno à Partu Virgineo Millesimo Septingentesimo Sexagesimo.

[Vlastnoruční podpis vpravo dole:] Augustus Chri[stianus Helmont] m[anu] p[ropria]

[Mladší přípisky / knihovní stopy:] „12.040"; oválné razítko: VEREIN FÜR GESCHICHTE DER DEUTSCHEN IN BÖHMEN.
[Na listině přivěšena kulatá červená pečeť v dřevěné misce, na černo-zlaté točené šňůře.]

Zobrazit originál na Porta fontium →