Stavba výběrčí budovy
Stránka popisuje výstavbu celní (výběrčí) stanice v Horním Slavkově v letech 1755-1756, jejíž náklady 3926 zlatých 21 krejcarů uhradila městská pokladna. Uvádí jméno stavbyvedoucího zednického mistra Jos. Georga Wippaufa a dohlížejícího správce Jos. Jakoba Höferera.
V letech 1755 a 1756 byla ve Slavkově postavena budova výběrčí, tedy celní stanice. Stavba přišla na 3926 zlatých a 21 krejcarů a náklady uhradila městská pokladna, která v té době disponovala jměním přesahujícím 12 000 zlatých.
Stavbu vedl zednický mistr Jos. Georg Wippauf a podílela se na ní řada dalších řemeslníků. Nad celým dílem dohlížel správce Jos. Jakob Höferer.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
V letech 1755 a 1756 byla postavena budova výběrčí (celní) stanice; stála 3926 zlatých 21 krejcarů. Náklady uhradila městská pokladna, která měla jmění přes 12 000 zlatých. Stavbu vedl zednický mistr Jos. Georg Wippauf a podílela se na ní řada řemeslníků; dohled měl správce Jos. Jakob Höferer.
Listina města Horní Slavkov č. 2153
Magistrát města Horního Slavkova pronajímá Jakubu Longovi a Janu Davidu Wernerovi na 6 let sklad tabáku za 137 zlatých 20 krejcarů ročně.
Datace: 09.01.1755
Pachtovní smlouva z roku 1755 svěřuje obchod s tabákem v Horním Slavkově (Schlaggenwaldu) na šest let měšťanům Jacobu Longovi a Davidu Wernerovi, kteří za výhradní právo prodeje a výroby platí městu ročně 137 zlatých 20 krejcarů. Smlouva podrobně upravuje způsob a jistotu placení, ochranu pachtýřů před nedovoleným prodejem tabáku jinými osobami i tresty pro ty, kdo by jim „brali chleba", a byla téhož roku potvrzena císařsko-královskou mincovní autoritou.
Pachtovní smlouva na obchod s tabákem, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1755
Ve zde uvedeném roce a dni byla na řádném zasedání městské rady uzavřena následující pachtovní smlouva o obchodu s tabákem. Jednou stranou, tedy propachtovatelem, byl zdejší slavný magistrát, druhou stranou, tedy pachtýři, zdejší pan Jacob Longo, měšťan a zapsaný (immatrikulovaný) kupec, a David Werner, rovněž měšťan, obchodní švec (Handelsschuhmacher) tohoto královského svobodného horního města Slavkova. Při uzavírání smlouvy byli přítomni i čtyřiadvacet mužů jednajících jménem celé obce.
Smlouva byla sjednána na šest let, tedy od 1. ledna 1755 až včetně roku 176[0?], jako řádná, zákonná a neodvolatelná. Předcházela jí dražba, v níž zvítězil ten, kdo nabídl nejvíce a zároveň dával nejlepší záruku placení. O pacht se ucházel kromě pana Longa a Davida Wernera i Johann Georg Adolph, taktéž měšťan a [Bräu?]schreiber-mistr, ten však nakonec ze soutěže odstoupil. Nakonec bylo usneseno a potvrzeno, že se budou dodržovat a plnit tyto body:
- Za prvé — pachtýři, pan Longo a David Werner, se zavazují ročně platit za obchod s tabákem, včetně práva na jeho výrobu (jak to dosud dostával magistrát), částku sto třicet sedm zlatých dvacet krejcarů (137 zl 20 kr.) — tedy tolik, kolik sami nabídli.
- Za druhé — tuto částku mají odvádět v měsíčních splátkách vždy do zdejší městské pokladny (Stadtkammer). Odvod musí proběhnout pokaždé ihned a v hotovosti; kdyby pachtýři platbu opozdili, hrozí jim vojenská exekuce.
- Za třetí — protože je úředně (patentem) známo, že špatná, znehodnocená mince se při venkovských odvodech nepřijímá, musí pachtýři vždy platit dobrou, plnohodnotnou a běžně oběžnou mincí, bez jakéhokoli srážení či přirážky, a to pod hrozbou okamžité exekuce.
- Za čtvrté — pachtýři mají platit výhradně z vlastní kapsy a nic navíc požadovat; zároveň musí zákazníkům (venkovanům) prodávat tabák v plné míře a odpovídající kvalitě. Dohled nad tím a konečné rozhodování si vždy vyhrazuje jak slavný magistrát, tak městská vrchnost.
- Za páté — protože pachtýři musí obci odvádět zmíněnou roční částku 137 zl 20 kr., je jen spravedlivé, aby byli chráněni před konkurenčním prodejem tabáku jinými osobami. Vrchnost proto slibuje přísně trestat každého, kdo by — ať jakéhokoli stavu — prodal tabák byť jen za jediný krejcar a tím pachtýřům „bral chleba". Takový nepovolený prodavač má být potrestán jak peněžitě, tak [i jinak, patrně veřejně/potupně]. Z uloženého trestu má udavač vždy dostat jednu třetinu, zbylé dvě třetiny půjdou na úhradu královských povinných dávek za příslušné roky.
- Za šesté — měšťané mají být vedeni k tomu, aby si svůj potřebný tabák [opatřovali u pachtýřů — text je zde poškozen a nečitelný].
Závěrečná část listiny je bohužel na několika místech špatně čitelná či zcela nečitelná. Hovoří se v ní ještě o povinnostech vůči panu Wernerovi a o rozprodeji zboží v souladu s bodem čtvrtým, dále o údržbě (snad osvětlení) a o vyhotovení a předání listiny k rukám příslušných osob ve Slavkově. Listina byla opatřena pečetí purkmistra a rady. Následuje zmínka, že císařsko-královská strana přijala určitou sumu z pachtu, a nakonec je uvedeno, že smlouva byla „de jure" tímto ratifikována dne 3. října 1755, a to při jednání u římsko-císařské strany, z pověření (depraesentace) vrchního mincmistra. Podpisy pod textem se bohužel nepodařilo rozluštit.
Na rubu (na třetím listu) je záznam: „Pachtovní smlouva na tabák pro rok 1755 až včetně roku 1761. 137 zl 20 kr. Pan Jacob Longo a David Werner. Č. 1." s dalším nerozluštěným podpisem.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
NÁJEMNÍ (PACHTOVNÍ) SMLOUVA NA OBCHOD S TABÁKEM, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1755.
[List 1:]
V níže uvedeném roce a dni byla při řádném zasedání rady uzavřena následující pachtovní smlouva o obchodu s tabákem (Tobacks-Traffici-Pacht) mezi zdejším slavným magistrátem jakožto propachtovatelem na jedné straně, a zdejším panem Jacobem Longem, měšťanem a zapsaným (immatrikulovaným) kupcem, a Davidem Wernerem, rovněž měšťanem a obchodním ševcem (Handelsschuhmacher) tohoto královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald), jakožto pachtýři na druhé straně, za účasti čtyřiadvaceti mužů jménem celé obce, na šest let, to jest od 1. ledna 1755 až včetně roku 176[0?] — řádná, zákonná a neodvolatelná pachtovní smlouva /: po předchozí dražbě ve prospěch toho, kdo více nabídne a lépe zaplatí (praemissa licitatione plus offerenti et melius solventi) :/, a to prostřednictvím níže jmenovaného pana Jacoba Longa, dále Davida Wernera a Johanna Georga Adolpha, rovněž měšťana a [Bräu?]schreiber-mistra /: z nichž posledně jmenovaný zájemce o pacht nakonec odstoupil :/; a bylo usneseno a potvrzeno dodržovat a pevně stát v následujících bodech, jak následuje:
Primo (za prvé): pachtýři, pan Longo a David Werner, chtějí a mají ročně za obchod (trafficum) s právem výroby (cum jure fabricandi), tak jak to dosud slavný magistrát […] dostával, obdržet, dávat a platit sto třicet sedm zlatých dvacet krejcarů, řečeno 137 zl 20 kr., jakožto jimi nabídnutou částku (quantum); a to mají řečení pachtýři [platit].
Secundo (za druhé): tuto částku v měsíčních splátkách (ratis), pokaždé do zdejší městské komory (Stadtkammer) /: neboť taková refundační částka k [filiální … hlavní?] pokladně :/ musí být pokaždé ihned, pod hrozbou vojenské exekuce — jíž se pachtýři v případě prodlení vystavují — řádně a v hotovosti odvedena, a rovněž řádně zaplacena; a protože
Tertio (za třetí): je patentem (patentaliter) známo, že špatná mince je znehodnocena (devalvována) a taková se při žádné venkovské odvodní platbě (Bauer-abfuhr) nepřijímá, mají tudíž pachtýři podle úmluvy být zavázáni platit vždy a pokaždé dobrou, hrubou a oběžnou mincí bez nejmenšího úbytku, bez přirážky (aufschlag) či ážia (aggio), pod pohotovou exekucí (sub parata executione); a nadto
Quarto (za čtvrté): platit sami ze svého vlastního měšce a nic nežádat, a to jak co do jakosti druhů (qualitate der Sorten), tak i takové zboží v plné míře (quantitě) za [hotové?] peníze [venkovanům?] rozprodávat (ausschneiden); nad čímž si dohled a rozhodování slavný magistrát vždy vyhrazuje, tak jako si to vyhrazuje i městská vrchnost; a poněvadž
Quinto (za páté): pachtýři onu řečenou roční částku 137 zl 20 kr. mají a musí odvádět k rukám obce, je také po právu (v slušnosti) založeno chránit je proti všem [vetřelcům / vedlejším prodejcům] a s vážným, náležitým trestem proti [poškozovatelům] pachtýřů z moci vrchnosti postupovat, [tak jak] z ustaveného usnesení [plyne], že kdyby se někdo — buď jakéhokoli stavu — opovážil byť jen za jeden krejcar hodnoty prodávat (vyřezávat) a brát jim to z chleba, má být takový obchodník či rozprodavač potrestán jak peněžitě, tak [potupně?]; z kteréhožto trestu udavač (denunciant) obdrží vždy jednu třetinu a druhé dvě třetiny připadnou na úhradu (odvedení) královských povinných dávek (praestanda) za příslušné roky; avšak protože
Sexto (za šesté): měšťanstvo je třeba držet k tomu, aby svůj [potřebný] tabák […] […]
[pravý sloupec / závěr — zčásti obtížně čitelný, resp. nečitelný:]
… od každého z nyní často zmíněných [pachtýřů / …] … Werner brát … takovým zbožím […] a takové […] … [jak] za čtvrté již zmíněno se stalo … rozprodávat. … a udržování […] osvětlení (?), a […] zhotoveno, a s ohledem k rukám […] opatřeno […]
[pečeť] purkmistr [?] a rada […]
Od cís[ařsko-]král[ovské] […] přijatá suma pacht[ovní] […]
De jure tímto ratifikováno. Dne 3. října 1755. Při / u řím[sko-]cís[ařské] […] z pověření (depraesentation) […] vrchní mincmistr (Ober-Münzmeister)
[podpisy / jmenné tahy — nerozluštitelné]
[List 3, rubová strana / rubrum:]
Pachtovní smlouva na tabák (Tobacks-Pacht-Contract) pro rok 1755 až včetně roku 1761.
[Jn?:] 137 zl 20 kr. Pan Jacob Longo a David Werner. Nro 1.
[jmenný tah]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
TOBACKS-TRAFFICI-PACHT-CONTRACT, Schlaggenwald (Horní Slavkov), 1755.
[Blatt 1:]
Punctß zu End gesetzten Jahr, und Tag, bey ordentlichen Rath folgender Tobacks-Traffici-Pacht Contract zwischen einem allhiesigen Löbl: Magistrat, alß Verpächtern an Einem, dann den allhiesigen H: Jacob Longo Burgern, und immatriculirten Kauffmann, und David Werner, ebenfalls Burgern, und Handelßschuemacher dießer König: Freyen Bergstadt Schlaggenwald, alß Pächtern am Andern Theil, mit zuziehung der Vier und Zwantzig Männern, in Nahmen der gesambten Gemeinde, auf Sechs Jahr, id e[st]: à 1ma Januarii 1755, biß inclusive 176[0?] ein ordentlicher legaler, und unwiderlicher Pacht-Contract /: praemissa licitatione plus offerenti, et melius Solventi, vermittelst gleich [unten] besagten H: Jacob Longo, dann David Werner, und Johann Georg Adolph, auch Burgern, und Bräu[?]schreiber-Meister /: von welchen der letztere Pachtlustige am Ende abgelegen [= zurückgetreten], und in folgenden passibus zu halten, und fest zu stehen beschlossen, und Confirmirt worden, wie folget.
Primo: wollen, und sollen Pächtere, H: Longo, und David Werner jährlich vor das Trafficum, cum jure Fabricandi, wie solches [bißhero] besagter Löbl: Magistrat von [Bierg?] […] die sonst gehörte [Gebühr?] erhalten, geben, und bezahlen, hundert Sieben und Dreyßig gulden, Zwantzig Kreutzer, uf b[esagt] sagn 137 f 20 X., alß das [ihm] angebothene quantum, und zwar sollen berührte Pächtere.
Secundo: solches quantum in Monathlichen Ratis, jedesmahl in die allhiesige Stadt Cammer /: dieweilen ein solches Refusions-quantum zu der Filial [Brauerei/Bauerei?] […] [Haubt?]-Cassa jedesmahl allsogleich unter [Vermey]dung Militarischen Execution :/ derselben die Pächtere in Ver[zöger]ungs-fall theilhaftig sich machen :/ richtig und bahr abgeführet werden muß, dahingegen [gleich]falls richtig bezahlen, und weilen
Tertio: patentaliter bekannt, daß schlechte geld devalvirat, auch solches in keiner Bauer-abfuhr angenohmen wird, sollen demnach die Pächtere gemäß Convention dahin gehalten seyn, jedesmahl, und allezeit Guth-, grob- und gangbahrer Müntz ohne mindesten abgang [mires?] aufschlags, oder aggio sub parata Executione zu Erlegen, nicht minder
Quarto: Sich selbsten auß ihren Eigenen Säckl zu Erlegen, und nichts fordern, so wohl in qualitate der Sorten, alß auch solche in völligmäßiger Quantität [baar?] geld denen [Landleuten?] auszuschneiden, über welches die Aufsicht, und determination ein Löbl: Magistrat jederzeit sich vorbehaltet, gleichwie zu der Stadt Obrigkeit ein solches vorbehalten zu, und da nun
Quinto: die Pächtere, um solch [einganges] besagtes jährliche quantum [pr:] 137 f 20 X der Gemeinde zu Handen praestiren sollen, und müssen, als ist es auch in der billigkeit gegründet, sie wider alle [Ein-]Pächteren zu schützen, und mit Ernst [gemessenen] straff wider die [Beeinträchtiger der] Pächtere von Obrigkeit-wegen vorzugehen, [wie] auß gemachter Sach, wie [daß], da jemand, er seye was Conditions er wolle, auch nur um einen Kreutzers werth zu reden [ihnen] es auß Brod auszuschneiden sollte, denjenige Handler, oder auß-schneider /: so wohl mit gelt, alß daran nunmehr[?] [schandlich] zu bestrafen seye, von welcher straff der denunciant zu- und allemahl das drittel zu Empfangen, und die andere zwey drittel zu de[r] [Ab]richtung deren Königl: praestandorum zu den Jahren [etc.] wird, jedoch und weilen
Sexto: die Bürgerschaft dahin zu halten, daß sie ihren Toback-[bedarf …] […]
[rechte Spalte / Schluß — teilweise schwer lesbar bzw. unleserlich:]
… Ab jeder der jetzt offtmentionirten [Pächtere / …] … Werner nehmen … mit solchen guet […] und eine solche ge[…] … [wie] 4to schon meldung ge[schehen … aus-]schneiden. … und Erhaltung die[…] Läuthen, und leyd[?] Verfertiget, und [in] Ansicht zu Handen […] versehen beschlagg[en] …
[Siegel] Bürgermeister [?] und Rath […]
Von Kay[serl:] Königl[…] angem[…] eine Sum[me] arend[…]
de jure hiermit Ratificirt. Am 3 Octobr: 1755. bey Der Röm: Kais[erl:] […] rey aus Depraesenta[tion] […] Obrister Münz-Meister
[Namenszüge / Unterschriften — nicht auflösbar]
[Blatt 3, Rückseite / Rubrum:]
Tobacks-Pacht-Contract pro Anno 1755 biß inclusive 1761.
[Jn?:] 137 fl 20 kr. Herr Jacob Longo, und David Werner. Nro 1.
[Namenszug]
Listina města Horní Slavkov č. 2154
Magistrát města Horního Slavkova pronajímá Jiřímu Antonínu Steidlovi na 6 let obchod solí za 104 zlaté ročně.
Datace: 28.02.1755
Listina z 28. února 1755 zachycuje smlouvu, kterou magistrát královského horního města Slavkova (Schlaggenwald) pronajal obecní kelní živnost (výčep piva) Georgu Antonu Fridlovi na šest let, od 1. května 1755 do konce dubna 1761, za roční pachtovní částku 104 zlatých. Smlouva zároveň stanovuje ceny piva pro měšťany i cizí osoby a ukládá pachtýři, aby dvěma chudým vdovám umožnil za zvýhodněných podmínek připrodávat.
[Vlevo nahoře je otištěna pečeť, nad ní signatura: č. 2]
Níže uvedeného roku a dne byla mezi slovutným magistrátem královského svobodného horního města Slavkova, za přizvání celé obce a jejích 24 mužů jménem veškerého měšťanstva na jedné straně, a Georgem Antonem Fridlem, jemuž se živnost pronajímá a natrvalo (patrně) přenechává, na straně druhé, sjednána, uzavřena a potvrzena řádná, trvalá a neodvolatelná smlouva o takzvaném „Kellu" (Kell-Contract). Obsahovala tato ujednání:
Za prvé: Slovutný magistrát spolu s obcí tímto pronajímá Georgu Antonu Fridlovi obecní kelní živnost, a to za roční pachtovní částku sto čtyři zlatých (slovy 104 zl.) v čisté hotovosti, proti dostatečné pozemkové kauci, na dobu šesti let – od 1. května 1755 do posledního dubna 1761. Pachtovní částku měl Fridl každoročně odvádět a platit do zdejší městské pokladny ve čtvrtletních splátkách předem, a to v dobré, běžné minci odpovídající platným patentům.
Za druhé: Pachtýř byl povinen vydávat na řádné požádání sud piva:
- měšťanům za 6 zlatých 16 krejcarů (v ceně již započteno sudovné a náklady na palivo/topení),
- ostatním (patrně sousedním) poddaným a cizím osobám za 6 zlatých 30 krejcarů.
Za třetí: Fridl měl navíc dvěma chudým vdovám – Barboře Kraußové a Terezii Röttové (jméno nejisté) – umožnit, aby podle magistrátem stanovené ceny výpomocně s pivem obchodovaly.
Za čtvrté: Zbývající (přesahující) množství a druh pachtu měl Fridl nechat uložit ve zdejším obecním dolním kelním domě, a to pod dobrým a řádně opatřeným zámkem.
Pro lepší jistotu a zachování této kelní smlouvy byly vyhotoveny dva stejně znějící a právně potvrzené exempláře, z nichž každá strana obdržela jeden k dalšímu nahlédnutí.
Stalo se ve Slavkově dne 28. února roku 1755.
Purkmistr, rychtář a rada tamtéž. [otištěna městská pečeť]
[červená vosková pečeť] Georg Anton Fridl [vlastnoruční podpis]
Poznámky na rubu listiny:
Pachtovní smlouva na rok 1755 až včetně 1761. Číslo: 104 zl., a to vůči Antonínu Fridlovi. – Rok 4 (nejisté).
V pravém sloupci na rubu je text silně útržkovitý a u přehybu oříznutý – lze rozeznat zmínky o Království českém, o smlouvě týkající se Slavkova, o římsko-císařském a královském tajném (radovi), dále o nejvyšším (úřadu) a znovu o Království českém atd. Pod tímto textem je velký podpisový tah či parafa.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Vlevo nahoře pečeť; nad ní signatura: #2]
Léta a dne níže položeného byla mezi slovutným magistrátem královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald), za přizvání celé obce a jejích 24 mužů, jménem veškerého měšťanstva na straně jedné, a Georgem Antonem Fridlem, jemuž se [věc] postupuje a takřečeně na trvalo [?] přenechává, na straně druhé, ujednána, uzavřena a potvrzena řádná, trvalá [?] a neodvolatelná smlouva o Kellu (Kell-Contract). A to:
Za prvé (Primo): Slovutný magistrát spolu s obcí tímto pronajímá Georgu Antonu Fridlovi obecní Kell [obecní kelní živnost/dům ?] za roční pachtovní částku sto čtyři zlaté, slovy 104 zl., v čisté hotovosti, a proti dostatečné pozemkové kauci, na šest let, to jest od 1. května 1755 do posledního dubna 1761, tím způsobem, že tuto pachtovní částku má každoročně k tomu účelu ve čtvrtletních splátkách předem (in quartaligen ratis anticipato) odvádět a platit do zdejší městské pokladny v dobré, běžné a patentům odpovídající minci, [k čemuž je zavázán ?].
Za druhé (Secundo): Pachtýř je povinen vydávat měšťanům sud piva na řádné požádání, se započtením sudovného a nákladů na topení (palivo), za 6 zl. 16 kr., ostatním [/sousedním ?] poddaným a cizím osobám (Extranei) za 6 zl. 30 kr.; rovněž tak
Za třetí (Tertio): nechť ještě dvěma chudým vdovám, totiž Barboře Kraußové a Terezii Röttové [?], podle magistrátem stanovené ceny výpomocně dovolí obchodovat (spolu prodávat). Dále
Za čtvrté (Quarto): že [má] vyčnívající (zbývající) pachtovní množství a druh (quantum und quale) složit ve zdejším obecním dolním kelním domě [?] pod dobrým a řádně opatřeným zámkem (uzávěrou). — Ostatně pro lepší jistotu a zachování této kelní smlouvy byly vyhotoveny dva stejně znějící a právně (legaliter) potvrzené exempláře a každé straně k dalšímu nahlédnutí do rukou odevzdány.
Tak se stalo ve Slavkově dne 28. února roku 1755.
Purkmistr, rychtář a rada tamtéž. [městská pečeť]
[červená vosková pečeť] Georg Anton Fridl [vlastnoruční podpis]
[Nápis na rubu / dorzální poznámky:]
Pachtovní smlouva / na rok 1755 až včetně 1761.
Č[íslo]: 104 zl., a to vůči Ant[onínu] Fridlovi. — Roku 4 [?]
[pravý sloupec, značně útržkovitý a u přehybu oříznutý:] … v Království českém … smlouva pokud (in quantum) se týkající slavkovská … Římsko-císařský, královský tajný, jakož i … rada, pak nejvyšší … království české atd. [pod tím velký podpisový tah/parafa]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Siegel links oben; darüber die Signatur: #2]
Zu End gesetzten Jahr, und Tag, ist zwischen einem Löbl:en Magistrat der Königl: freyen Bergstadt Schlaggenwaldt, mit Zuziehung der gesambten Gemeinde, und deren 24 Männern, in Nahmen der gesambten Bürgerschaft an einem, dann den Georg Anton Fridl, vergeben und beständnus=weise [?] am andern Theil, ein ordentlicher, beständiger [?], und unwiderruflicher Kell-Contract abgeredt, verschlossen, und bestättiget worden. Als:
Primo: Erpachtet hiemit ein Löbl: Magistrat samt der Gemeinde, dem Georg Antoni Fridl den Gemeind-Kellhandl [Gemeinde-Kell(-Handel/haus) ?], gegen jährlichen Pacht-quantum per Hundert Vier Gulden, sage 104 fl., reines baaren Geldts, und einer hinlänglichen liegenden caution, auf sechs Jahr, id est à 1ten May 1755 bis ultima Aprilis 1761, dergestalten, daß Er solches Pacht-Quantum alljährlich zum Behuf in quartaligen Ratis anticipato in die allhiesige Stadt-Cammer in guter, gangbaren, und Patenten mässigen Münz-Sorten abführen, und bezahlen [solle], [verbunden ?].
Secundo: Er Pächter gehalten seyn solle, denen Bürgern das Faß Bier auf allmässiges Begehren, mit Einrechnung des Faßlohns und Feuerungs-Unkosten, zu 6 fl 16 xr, denen [übrigen/benachbarten ?] Unterthanen und Extranei zu 6 fl 30 xr auszufolgen; nicht minder
Tertio: Er lasse Ihnen annoch zwey armen Witt-Weibern, als Barbara Kraußin, und Theresia Röttin [?], nach dem von einem Löbl: Magistrat ausgemessenen Preys, [aushilfs]weis mit handeln. Hiernächst
Quarto: daß [er das] Ausser stehende Pacht-quantum und quale in das hiesige gemeine untere Kellhauß [?] unter einer güten und Wohl verwahrten Sperr abladen zu lassen [habe]. — Übriges dieses zu besserer Sicherheit, und Erhaltung dieses Kell-Contracts, zwey gleichlautende und legaliter Corroborirte Exemplarien verfast, und jeden Theil zu seiner weiteren Einsicht zuhanden gestellet worden.
So geschehen Schlaggenwaldt den 28ten February A[nn]o 1755.
Bürgermeister, Richter, und Rath alda. [Stadtsiegel]
[rotes Lacksiegel] Georg Anton Fridl [eigenhändige Unterschrift]
[Rückseitige Aufschrift / Dorsualvermerke:]
Pacht[-]Contract / pro Anno 1755 biß inclusive 1761.
No: 104 fl. deren gegen Ant[oni] Fridl. — A[nn]o 4 [?]
[rechte Spalte, stark fragmentarisch und am Falz beschnitten:] … in Königreich Böheim … Contract in quantum gezogenen Schlaggenwald[er] … Der Röm[isch] Kais[erlich] König[lich] geheimer, wie auch … Rath, dann Obrist[er] … reich Böheim etc. [darunter ein großer Namenszug/Paraphe]
Listina města Horní Slavkov č. 2156
Jan Adam Roth, Antonín Steinreitter a Jan Pavel Ignác Roth, Rothovi dědici z Horního Slavkova, činí s Kryštofem Ulrichem z Horního Slavkova smír ve sporu o okno a zeď dvora.
Datace: 05.09.1755
Listina ze Slavkova z 5. září 1755 zachycuje smírné vyrovnání mezi radními města a panem Christophem Fleischem ve sporu o sousedské stavební úpravy jeho domů. Fleisch se zavázal zazdít sporné okenní otvory a dveře v dolní části svých domů, směl si však upravit tři okna v horním patře; radní se zase zavázali zajistit u nově vztyčené zdi řádný odtok vody, aby se předešlo dalším sporům.
Dnešního dne, 5. září roku 1755, došlo ve Slavkově (Schlaggenwaldu) k smírnému vyrovnání mezi níže podepsanými radními města na jedné straně a panem Christophem Fleischem na straně druhé. Předmětem sporu byly domy, které chtěl pan Fleisch stavebně upravit, což radní zpochybňovali. Ve snaze o lepší sousedské vztahy se obě strany dohodly na narovnání, které bylo navíc stvrzeno úředním výrokem za přítomnosti purkmistra, pana Frantze Antona Paula (jméno nejisté).
Dohoda vypadala takto: Jelikož pan Christoph Fleisch nedokázal prokázat, že by měl právo zastavět či přestavět okna (případně domy), která měl na svém pozemku, zavázal se přesto z ohledu na dobré sousedské soužití, že otvory u horních částí svých domů řádně zazdí. Zavázal se také, že se s tímto stavem spokojí a že z těchto míst nebude nic vyčnívat ani vycházet ven – což ostatně beztak nebylo dovoleno. Stejně tak se zavázal, že v dolní budově zcela zazdí dveře i okenice (žaluzie), které tam byly patrné, a že tento stav zůstane trvale zachován.
Naproti tomu bylo panu Christophu Fleischovi umožněno, aby si horní tři okna zprovoznil a učinil je průchodnými (patrně tedy mohl tato okna nadále užívat běžným způsobem).
Protistrana, tedy radní, se pro změnu zavázala k následujícímu: mezi třemi domy (patrně radními) v daném místě nikdy předtím žádná zeď nestála. Tato zeď však byla později vztyčena, čímž vznikla škoda – vytvořila se totiž mezera či úzká ulička podél zdi. Radní proto přislíbili, že dole u této zdi nechají poctivým a únosným způsobem zřídit odtok, aby voda z daného místa mohla řádně odtékat. Tím mělo být předejito všem dalším rozepřím a nesnázím, a to bez jakéhokoli úmyslu někoho poškodit.
Na potvrzení a stvrzení této dohody bylo pořízeno níže podepsané vyhotovení listiny. Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwaldu) dne 5. září léta 1755.
Listinu podepsali: Johann Adam Zöschin (případně Wöschin, jméno nejisté), Antoni Reinicker (jméno nejisté) a Johann Paulus Ignatius Roth (jméno nejisté).
Na rubu listiny je dorzální poznámka, patrně týkající se „užívání" (Nutzung), a k listině je přitištěna papírová pečeť.
(Poznámka ke čtení pramene: dobový rukopis je místy obtížně čitelný, a proto zůstávají některá slova, jména a formulace v předloze nejistá a jsou označena otazníkem.)
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Dnešního data a roku byla mezi níže podepsanými radními (radními osobami) na jedné straně a panem Christophem Fleischem na straně druhé, kvůli domům, které tento chtěl učinit spornými, uzavřena a dojednána v dobré vůli a pro lepší sousedské vztahy smírná dohoda (vyrovnání); a to bylo vyřízeno také úředním výrokem za přítomnosti pana Frantze Antona Paula[?] z purkmistrovského úřadu. [Ujednáno bylo] takto: jelikož jmenovaný Christoph Fleisch nemohl prokázat, že by byl oprávněn zastavět (přestavět) [okna/domy], jež měl na svém [pozemku], zavázal se přesto z ohledu na dobré sousedství, že [okna/otvory] u svých horních domů řádně zazdí a spokojí se s tím, aby odtud nic nevycházelo, což beztak není dovoleno; a rovněž že v dolní [budově zjevné dveře(?)] i [zjevné] okenice (žaluzie) zcela zazdí, při čemž má zůstat [ponecháno]. Naproti tomu jmenovaný pan Christoph Fleisch [je oprávněn] horní tři okna [zprovoznit / prorazit] a učinit průchodnými [...]. Protistrana se naproti tomu zavázala k tomuto: poněvadž mezi třemi [radními] domy [v uvedeném místě] nikdy nestála žádná zeď, tato však byla [od jeho ...] vztyčena, čímž vznikla škoda, a to tak, že [ulička/mezera] mezi [...] u zdi [...] mohla [vzniknout], má se dole u zdi [...] poctivým a snesitelným způsobem [zřídit] odtok (svod), aby [voda] odtud měla odtok, a tím [se předešlo] všem [rozepřím / obtížím], bez úmyslu poškození. K stvrzení toho a na potvrzení [uzavření] se dosvědčuje níže znamenané vyhotovení. Stalo se v Slavkově (Schlaggenwald) dne 5. dne měsíce září roku 1755. — [Podpisy:] Johann Adam [Zöschin/Wöschin?] — Antoni [Reinicker?] — Johann Paulus Ignatius [Roth?]. [Na rubu: dorzální poznámka „[?] užívání (Nutzung)“ a přitištěná papírová pečeť.] (Pozn.: rukopis kurentu je místy obtížně čitelný, nejistá slova jsou označena [?].)
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Heünt Dato und Jahr ist zwischen denen ge=[handelt] / zu Ende gefertigten Rathspersohnen eines=, dann [andern theils dem] H[errn] Christoph Fleisch, wegen [der] von einem selben streitig machen wollenden denen Häusern, in gütlichen [Vergleich] um besserer Nachbahrschaft willen getroffen und beschlossen, auch durch einen Ambts=[Ausspruch/Spruch] in beysein [des] Bürgermeister=Ambt Herren Frantz Anton: Paula[?] erlestiget worden, daß, nachdeme gleich [ob]genannter Christoph Fleisch nicht erweißlich machen können, [ob er] [berechtiget] wäre die in seinem [?] gewesene[n Fenster / Häuser] [?] zu überbahen [überbauen], Wann [er] dessen ungeacht[et] sich jedennoch dahin um guter Nachbahrschaft willen [verstanden], des oben gleich an seinem gantz [beschließ=]lich[en] Häusern mit [zufrieden]stellen zu vermachen, damit nichts aus [solchen], welches ohne dem nicht [erlaubt] ist, ausgehen werde; auch [daß] in unteren [Behausung erkundlichen Thüren?] samt denn auch den [?] [erkundlichen] Laden gäntzlich zu vermachen, mit welchem es sein [?] verbleiben [sollen]; [dahingegen ver]nannter H[err] Christoph Fleisch die oberen drey [Fen]ster zu [treiben] und [flüßig] zu machen [befugt] [...] [dazu solle]. Entgegen aber [derselbe] sich dahin [begeben], weilen [derselbige] zwischen in dem drey [?] [Rathischen] Behausung [erkundlichen Seydel?] gegen [?] [?] niemahlen ein Mauer gewesen, [?] aber solche von seiner [?] [?] [?] aufge[zogen worden], wodurch [ihm/uns] ein Schaden, die so weit, daß [gäßlein zwischen ? ? ? Mauer ?] [?] können, gewachsen, unten an der Mauer [?] [...] [sich] ein[en] ehrlichen und verträglichen [?] lassen von Abzug zu machen, wodurch das [Wasser] dahin zu[?] [Ablauf] haben mag und dann alle [gelegenheit / Zwistigkeit ...] ohne Gefährde. Gleich zu dessen Beglaubigung und unter[schriebener?] [Beschließung?] [ist / wird dem?] gezeichnete Fertigung bezeuget. Geschehen [zu] Schlaggenwaldt den 5.[ten] Monaths Tag Septembris Anno 1755. — [Unterschriften:] Johann Adam [Zöschin/Wöschin?] — Antoni [Reinicker?] — Johann Paulus Ignatius [Roth?]. [Rückseite / Dorsalvermerk: „[?] Nutzung“ nebst aufgedrücktem Papiersiegel.]
