Listina města Horní Slavkov č. 2127
Jan Jiří Gartner potvrzuje, že si vypůjčil z peněz Mariánského těžařstva v Horním Slavkově 12 zlatých.
Datace: 04.05.1750
Dlužní úpis (obligace) č. 67 ze Slavkova z 4. května 1750 zaznamenává, jak si Jan Jiří Gartner půjčil od Mariánské hornické společnosti dvanáct zlatých, zajištěných hypotékou na svůj zdejší pozemek. Dodatek z 8. ledna 1753 dokládá, že mu společnost na tutéž hypotéku půjčila ještě deset zlatých, takže jeho dluh dosáhl celkem dvaceti dvou zlatých.
DLUŽNÍ ÚPIS (OBLIGACE) č. 67, Slavkov (Horní Slavkov / Schlaggenwald), 4. května 1750 — s dodatkem z 8. ledna 1753
[na horním okraji listiny je poznámka: „ad"]
Se souhlasem Jeho Důstojnosti pana preláta P. Jana Jakuba [Zöstnera?], patrně příslušníka blíže neurčeného řádu, a s potřebným měšťanským a vrchnostenským schválením, za úřadujícího purkmistra Františka Antonína Pauluse, zapůjčil pan zplnomocněnec (mandatář) Jiří Mayer jménem [hraběcí?] Mariánské hornické společnosti (těžařstva) Janu Jiřímu Gartnerovi dvanáct zlatých. Peníze byly vyplaceny z pokladny řečené Mariánské hornické společnosti, patrně v hotovosti, a Jan Jiří Gartner je řádně převzal do svých vlastních rukou a na jejich přijetí vystavil kvitanci.
Zároveň se zavázal – za sebe i za svou manželku –, že dokud bude oněch dvanáct zlatých držet a užívat, bude z nich platit poměrné, běžné úroky, a že je po předchozí, svobodně ponechané (patrně čtvrtletní) výpovědi, bez odvolávání se na jakákoli právní dobrodiní, bez odmluvy vrátí. Jako záruku za jistinu i úroky dal dlužník do zástavy – jako reálnou a zvláštní (speciální) hypotéku – svůj zdejší pozemek, patrně zahradu nebo drobnou usedlost, [...].
Pro lepší zajištění této zbožné nadace byl tento dlužní úpis zapsán do knihy obligací na foliu 284.
Dáno ve Slavkově dne 4. května roku 1750.
Jan Jiří Maÿß (Maiß)
t. č. syndik
Dodatek (kvitance):
Témuž panu Jiřímu Gartnerovi bylo na tutéž hypotéku od řečené slovutné Mariánské hornické společnosti zapůjčeno ještě deset zlatých, takže dohromady dlužil = = = = = = 22 zlatých.
Dáno ve Slavkově dne 8. ledna roku 1753.
Jan Jiří Maÿß (Maiß)
t. č. syndik
Poznámka na rubu listiny (dorsální zápis):
Č. 67
Obligace na 12 zlatých od Jiřího Gartnera u Mariánské hornické společnosti.
Folio 28[4] v knize obligací, vzato na vědomí (ad notam).
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
DLUŽNÍ ÚPIS / OBLIGACE (č. 67), Slavkov (Horní Slavkov / Schlaggenwald), 4. května 1750 — s dodatkem z 8. ledna 1753
[na horním okraji: „ad"]
Poté, co byl se souhlasem Jeho Důstojnosti pana preláta P[atera] Jana Jakuba [Zöstnera(?)] řádu [...(?)] a s potřebnou [měšťanskou?] a vrchnostenskou ratifikací, za úřadujícího [t. č.(?)] purkmistra Františka Antonína Pauluse, od pana zplnomocněnce (mandatáře) Jiřího Mayera [hraběcí(?)]-Mariánské hornické společnosti (těžařstva) Janu Jiřímu Gartnerovi zapůjčeno a vyplaceno dvanáct zlatých, totiž z pokladny řečené Mariánské hornické společnosti [v hotovosti(?)] zlatých, kteréžto on řádně do svých [volných(?)] rukou přijal a na to vydal kvitanci, a zároveň sebe i svou manželku [tímto zavazuje(?)], že dokud bude řečených 12 [zlatých] držet a užívat, bude je nejen poměrně (pro rata) [běžnými(?)] úroky z nich úročit, nýbrž je také po předchozí a svobodně ponechané [čtvrtletní(?)] výpovědi, s odřeknutím se všech právních dobrodiní, bez odmluvy vrátit (restituovat). K zajištění jistiny i úroků [dává(?)] dlužník svůj zde ležící [zahradní pozemek / statek(?)] za reálnou a zvláštní (speciální) hypotéku [...]
[...] připsání; k lepšímu zajištění zbožné nadace byl tento úpis v knihách obligací na foliu 284 vzat na vědomí (ad notam).
Dáno ve Slavkově dne 4. května roku 1750.
Jan Jiří Maÿß (Maiß)
[t. č.(?)] syndik
[Dodatek / kvitance:]
Item bylo témuž panu Jiřímu Gartnerovi na výše uvedenou hypotéku od řečené slovutné Mariánské hornické společnosti zapůjčeno ještě deset zlatých, úhrnem tedy = = = = = = 22 zl[atých].
Dáno ve Slavkově dne 8. ledna roku 1753.
Jan Jiří Maÿß (Maiß)
[t. č.(?)] syndik
[Poznámka na rubu / dorsální zápis:]
č. 67
Obligace
na 12 zl. od
Jiřího Gartnera
u Mariánské
hornické společnosti.
Fol. 28[4] v knize obligací vzato na vědomí (ad Notam).
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
OBLIGATION (No 67), Schlaggenwald (Horní Slavkov), 4. Mai 1750 — mit Nachtrag vom 8. Januar 1753
[am oberen Rand: "ad"]
Demnach mit Consens Ihro Hochwürden Herrn Praelaten P[ater] Joannis Jacobi [Zöstner(?)] des [...(?) ] Ordens, mit dem nothwendigen [Bürger?]- und obrigkeitlicher Ratification unter den Regierenden [derzeit(?)] Bürgermeister Frantz Antoni Paulus, von Herrn Mandatario Georgs Mayer der [gräfl.(?)]-Marianischen Gewerkschaft, dem Hans Georg Gartner Zwölf gulden, nemlich von vorgedacht=Marianischen Gewerkschaft Cassa gulden [baar(?)] vorgeliehen, und zugestellt worden, welche Er zu seinen [freÿen(?)] Handen richtig empfangen, und hierüber quittiert, zugleich auch sich und sein Weib kraft [dessen(?)] [verbindet(?)], so lang Er vermeldte 12 [fl] zu Handen [haben(?)], und genüßen wird, nicht nur mit denen pro rata [laufenden(?)] Interessen davon [selbe(?)] darauf zu verzinsen, sondern auch nach vorher beschehen= und freÿgelaß=ner [viertljährigen(?)] aufkündigung, mit renunciierung aller Rechts Wohltha=ten, unweigerlich zu restituieren. Zur Sicherheit des Capitals, als Interessen [stellt(?)] der debitor Herr sein beÿ dem hier gelegenes [Gärtl/Guth(?)] zu einer real und Special Hypothec an[...]
[...]e Beyschreiben, zur beßeren Bewahrung der milden Stiftung ist dieses Obligo in Libris Obligationum Fol. 284 ad notam gezogen worden.
actum Schlaggenwald d[en] 4 May A[nno] 1750.
Johann Georg Maÿß
[p:t:] Syndicus
[Nachtrag / Quittanz:]
Item [ist obgemeldtem(?)] demselben H[errn] Georg Gartner über obiger Hypothec von besagter Löbl[icher] Marianischen Gewerkschaft annoch Zehen gulden [vorgeliehen worden], in Summa alß = = = = = = 22 f[l].
actum Schlaggenwald d[en] 8 Jenner A[nno] 1753.
Johann Georgs Maÿß
[p:t:] Syndicus
[Rückseitiger Vermerk / Dorsalnotiz:]
No 67
Obligation
p[e]r 12 fl von
Georg Gartner
beÿ der Marianischen
Gewerkschaft.
Fol: 28[4] in Lib[ro] oblig[ationum] ad Notam gezogen worden.
Listina města Horní Slavkov č. 2131
Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova prodávají Jiřímu Leibeltovi z Horního Slavkova Samuelův mlýn v Údolí u Horního Slavkova za 496 zlatých 45 krejcarů a vymezují pozemky příslušející k tomuto mlýnu.
Datace: 05.11.1750
Kupní list města Slavkova (Horní Slavkov) z roku 1750 dokládá, jak obec pod vedením purkmistra Antonína Františka Hackla prodala tzv. Bäuselský neboli Sicht(e)lský mlýn i s přilehlými pozemky panu Jiřímu Leibeltovi za 496 zlatých 45 krejcarů, aby se mlýn místo dosavadního pachtu proměnil v obyčejný mlýn. Listina podrobně popisuje platební podmínky, hraniční body pozemku vyměřené v krocích a končí kvitancí o doplacení kupní ceny v roce 1752 a dodatečným přidělením dalších šesti jiter pole v roce 1764.
Kupní list města Slavkova na Bäuselský (Sicht(e)lský) mlýn, 1750
Budiž tímto všem známo a na vědomí, zejména pak pro případ, že by to bylo časem – dříve či později – zapotřebí. Z vůle vrchnostenských měšťanů, pod správou pana purkmistra Antonína Františka Hackla a za přizvání celé obce, osmnácti- a čtyřiadvacetimužů (jak se tehdy říkalo), byla dnešního data a roku uzavřena neodvolatelná, řádně stvrzená kupní smlouva. Na jedné straně vystupovalo město a obec Slavkov jako prodávající, na druhé straně pan Jiří Leibelt jako kupující pozemku s mlýnem, hutí a tavírnou náležejícím k hornickému dílu.
Smlouvě byli přítomni: výše zmíněný úřední purkmistr, dále městský syndik Jan Josef Mayß, pan Jan [?]äder, pan Fridrich Weitländer (jméno nejisté), pan Vavřinec František Roth (jméno nejisté), pan Augustin Kristián Feldmann (jméno nejisté) jakožto radní; dále pan Šebestián Richter (jméno nejisté) a pan Jiří Antonín Beigl (jméno nejisté) jakožto obecní starší; dále pan stavební správce Antonín František a Martin Erboth (jméno nejisté), Josef Neuland (jméno nejisté) jakožto tzv. osmnáctníci; a konečně Šebestián [?] a Kuntzl (jméno nejisté) Benedikt Mayß jakožto tzv. čtyřiadvacetníci, tedy jako zástupci měšťanského výboru.
Za prvé – proč se mlýn prodává
Po zralé kolegiální úvaze bylo shledáno potřebným a prospěšným, aby tzv. Bäuselský neboli Sicht(e)lský mlýn – dosud vyhrazený obecní majetek náležející městu Slavkovu – nebyl nadále dáván jen do pachtu či za úrok, ale byl přeměněn na běžný mlýn jako ostatní ve městě. K mlýnu odedávna náleželo i přes vodu, naproti na kopcích, asi dvanáct jiter pole, dále pozemek zvaný „jehla" u lokality Schwärtz, spolu s třešňovými loukami, pastvinami a dalšími travnatými pozemky. Vše bylo dražbou (licitando) prodáno a přenecháno kupujícímu s právem výkupu (cum iure reluitionis), a to za kupní cenu:
- 496 zlatých 45 krejcarů (slovy: čtyři sta devadesát šest zlatých 45 krejcarů),
jak podrobněji uvádí komisní protokol pořízený ve Slavkově dne 5. října 1750.
Za druhé – roční úrok vrchnosti
Kromě toho byl ujednán roční úrok, jakési tzv. quasi-léno, ve výši:
- 3 zlaté ročně, splatné o svátku sv. Havla (Galli) do úřadu vrchnosti v Lokti.
Kupující, pan Jiří Leibelt, se zavázal vlastní rukou (co nejzávazněji, stipulata manu), že tento třízlatý roční úrok bude sám odvádět magistrátu nad rámec kupní ceny a bude jej z vlastního odvádět do Lokte.
Za třetí – splátky kupní ceny
Kupující se dále zavázal zaplatit ke smluvenému kupu ještě další částky (tato část listiny je bohužel silně vybledlá a místy nečitelná):
- 100 zlatých, splatných ročně o svátku sv. Jiří (St. Georgi) na místě, tedy v obci (loco Civitatis);
- k tomu ještě blíže neurčenou částku a 45 krejcarů, které chtěl doplatit patrně na podzim daného roku.
Za čtvrté
Prodej s právem výkupu se dále týkal i dalších ujednání ohledně úroků a hranic k okolním slavkovsko-horním pozemkům, které však text na tomto místě nedovoluje spolehlivě přečíst. Vše mělo být zaznamenáno „na věčnou paměť" (eterna memoria).
Vytyčení hranic pozemku (31. října 1750)
Kromě samotné smlouvy byl do kupního listu zanesen i podrobný popis hranic prodávaného pozemku. Dne 31. října 1750 byl kupující, pan Jiří Leibelt, slavnostně uveden do držby. Hranice byly vyměřeny krokováním a jsou popsány takto:
- od místa zvaného „jehla" ke kamenné zídce vede přímá linie o délce 32 kroků;
- vzadu pak vede přes hlavní ohradu výjezd mezi pozemky vrchnosti a poli kupujícího až k vodě (v tomto úseku je již zahrnut i houštinatý pozemek kupujícího);
- odtud dále k malému rybníčku, kde stojí i malá kamenná zídka, a pak dále vzhůru až k tzv. josefstaurské hranici;
- odtud stoupá hranice dále vzhůru, kolem brodu u pozemku Vavřince Häubla; od spodní houštiny nahoru se napočítá 28 kroků;
- odtud výše v přímé linii k dalšímu bodu 49 kroků;
- odtud ke třetímu bodu 22 kroků;
- odtud k tzv. lávce ke čtvrtému mezníku 32 kroků;
- poté u tzv. „žebříku" dva sáhy stranou, po dalších 110 krocích stojí opět jeden mezní kámen;
- odtud kolmo do výšky 50 kroků další mezník;
- od něj k dalšímu bodu 72 kroků;
- a dále ke třetímu bodu 89 kroků;
- poté podél kamenné zídky a mezního kamene přirozeně 25 kroků;
- a nakonec ještě dále v obecní hranici, tzv. „údolní záběr", vzhůru až k prastarému kamennému mezníku.
Popis hranic dále pokračuje zmínkou o další ohradě a starém mezním kameni, ovšem text je na tomto místě natolik vybledlý, že jej nelze spolehlivě přečíst. Hranice byly nicméně zaneseny a stvrzeny (realizovány) dne 5. listopadu 1750.
Podpis a registrace
Pod listinou je podepsán purkmistr (patrně Antonín František Hackl) spolu s celou radou i počestnou obcí jménem královského horního města Slavkova. Právo výkupu (ius reluitionis) bylo zaneseno do pamětní knihy (na blíže neurčeném foliu) a tím byla smlouva realizována. Listina byla vydána (Actum) roku 1750 a opatřena voskovou pečetí.
Kvitance o doplacení (28. října 1752)
Zbývající část kupní ceny byla dne 28. října 1752 zcela a úplně zaplacena, takže již nebylo třeba doplácet ani to nejmenší. Toto potvrdil svým úředním podpisem:
- Antonius Frantz Hackel, úřední purkmistr (opatřeno značkou/paraf).
Dodatečný záznam (2. dubna 1764)
K pozemku bylo dne 2. dubna 1764 kupujícímu (patrně Jiřímu Leibeltovi) navíc přiděleno a připsáno dalších 6 jiter pole.
Rubní poznámka
Na přehybu listiny je poznámka o poplatku: Taxae = 1 zlatý (částka blíže neurčitá kvůli poškození textu).
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
PŘEKLAD — Kupní list města Slavkova (Horní Slavkov / Schlaggenwald) z roku 1750 na tzv. Bäuselský neboli Sicht[e]lský mlýn. (Kurent, místy silně vybledlý; nejistá čtení označena [?].)
[Strana 1 — úvod, jeden sloupec:]
Známo a na vědomí budiž tímto všem, obzvláště pak tam, kde by časem dříve či později bylo třeba [?]. Jak z vůle vrchnostenských měšťanů pod správou pana purkmistra Antonína Františka Hackla, za přizvání celé obce, osmnácti- a čtyřiadvacetimužů (tak zvaných), byla dnešního data a roku mezi [?] městem a obcí jakožto [prodávajícím] na jedné straně a panem Jiřím Leibeltem [jako kupujícím] na druhé straně sjednána, uzavřena a stvrzena neodvolatelná řádná/legalizovaná kupní [smlouva] o pozemek s mlýnem, hutí a tavírnou náležejícím k hornickému [dílu], a to za přítomnosti v úvodu zmíněného pana úředního purkmistra, dále městského syndika Jana Josefa Mayße, pana Jana [?]ädera, pana Fridricha [Weitländera?], pana [Vavřince?] Františka Rotha, pana Augustina Kristiána [Feldmanna?] jakožto radních, dále pana Šebestiána [Richtera?], pana Jiřího Antonína Beigla[?] jakožto obecních starších, dále pana stavebního správce Antonína Františka a Martina [Erbotha?], Josefa [Neulanda?] jakožto osmnáctníků, též Šebestiána [?] a [Kuntzla?] Benedikta Mayße jakožto čtyřiadvacetníků neboli mužů měšťanského výboru. Jak [následuje] —
[Strana 2, levý (široký) sloupec:]
Za prvé: Poté, co po zralé kolegiální úvaze bylo shledáno potřebným, prospěšným a výhodným, aby tzv. Bäuselský neboli Sicht[e]lský mlýn — jakožto vyhrazený obecní majetek (bonum communitatis) náležející městu Slavkovu — nebyl nadále [dáván] za pacht či úrok, nýbrž aby byl přeměněn na obyčejný [řeznický/mlecí] mlýn jako ostatní; a poněvadž k němu odedávna náleželo přes [vodu] naproti na kopcích asi dvanáct jiter [pole] (12 Tagwerk), dále [„jehla"] u [Schwärtz], spolu s třešňovými loukami, [pastvinami] a jinými travnatými [pozemky] — byl tento [dědičně?] prodán a přenechán svým kupujícím dražbou (licitando) prostřednictvím kupní ceny s právem výkupu (cum iure reluitionis) za čtyři sta devadesát šest zlatých a 45 krejcarů, slovy 496 zl. 45 kr., jak o tom více uvádí komisní protokol ze Slavkova z 5. října 1750.
Za druhé: Ohledně ročního [pozemkového?] úroku neboli quasi-léna (quasi feudum) po třech zlatých (3 zl.), který se musí o době sv. Havla (Galli) odvádět do úřadu vrchnosti do Lokte, [?]. Kupující pan Jiří Leibelt se však má postarat, aby oné 3 zl. ročního úroku odváděl magistrátu nad kupní cenu ze svého (ex proprio) [?] a mohl je do Lokte odvádět, což co nejzávazněji vlastní rukou (stipulata manu) [ ... ] se zavazuje, avšak k [odměně/povolení?] —
[Strana 2, pravý (úzký) sloupec — silně vybledlý:]
Za třetí: řečený kupující [Jiří Leibelt] má zmíněné místo [?] rovnou zaplatit [?], k uzavřenému kupu rovných sto zlatých (100 zl.), splátku kterou[?] každoročně o sv. Jiří (St. Georgi) na místě města (loco Civitatis), a k tomu ještě [?] a 45 kr. [?] chce s [podzimem?] a rokem řádně zaplatit.
Za čtvrté: prodáno s právem výkupu (cum iure reluitionis), [?] úrok [?], kupujícímu do [?] [ ... ] prostřednictvím komisařů [?] též ze [slavkovsko]hornického [?] přilehlých [?] a čtyř[iadvacet?]=[?], [ ... ] což [chce se] mít na věčnou paměť (eterna memoria).
[Strana 3, levý (široký) sloupec — popis hranic / vyměření:]
mimoto zanést do kupního listu. Totiž [tak] byl roku 1750 dne 31. října kupující pan Jiří Leibelt uveden [v držbu], do [?] [„jehly"?], od níž je k kamenné zdi v přímé linii (linea recta) „32" kroků, a vzadu a [skrze] hlavní ohradu [?] výjezd mezi [pozemky vrchnosti?] a poli kupujícího až k vodě [?] ;: v čemž je již zahrnut [houštinatý pozemek?] kupujícího :; jak se ukazuje, odtud pak opět k malému [rybníčku], kde se rovněž nachází malá kamenná zídka, a [tak] dále vzhůru až k [josefstaurské?] hranici, tedy zde od jednoho stoupajícího [?], tedy od [přilehlých?] stoupajíc, kolem [brodu?] u [pozemku] Vavřince Häubla, který od spodní houštiny vzhůru čítá „28" kroků, od těch pak výše v přímé linii druhý „49" kroků daleko, odtud třetí vyměřen „22" kroky, [mírně?] až k výše zmíněné [lávce?] je čtvrtý [mezní kámen?] ukázán „32" kroky. Poté nahoře u [žebříku?] dvě sáhy (Klafter) daleko [?] dovnitř stojí, po „110" krocích opět jeden [mezní kámen], odtud do „50" kroků kolmo (perpendiculariter) do výšky zase jeden, od nichž k druhému čítáno „72" kroků, a tak dále až k třetímu odpočítáno „89"; poté podél kamenné zídky a [mezního kamene] zcela přirozeně „25" kroků, a nadto dále v [obecní?] [hranici?] [údolní?] záběr až vzhůru k jednomu [?]=[kamínku], pod nímž prastarý —
[Strana 3, pravý (úzký) sloupec — pokračování + registrace/podpis; vybledlý:]
ohrada, a [?] až [?] delší podle [?]. staly se; od kteréhož dole prochází [?] [ten] kámen[?] starý [mezní?], kamenná zídka [?] zcela [zaznamenán?]. Tedy[?] u [?] též [hranice?] jednoho [?] horního města, a [aby] do [?] byly zaneseny [a] realizovány, dne 5. listopadu [1750].
[Podpis:] Purkmistr [Antonín František Hackl?] spolu s radou i celou počestnou obcí, jak řečeného královského horního města [Slavkova].
Poněvadž totéž [jejich] právo výkupu (ius reluitionis) do pamětní knihy na foliu [?] [zaneseno] a tím realizováno, vlastnoruční podpis jménem. Dáno (Actum) roku [1750].
[Vosková pečeť]
[Strana 4 — kvitance:]
[zbývající?] kupní částka byla řečeného dne 28. října roku 1752 zcela a úplně zaplacena, a to tak, že již není třeba platit ani to nejmenší, což tedy proti mému úřednímu vyhotovení [potvrzuji].
[Podpis:] Antonius František Hackel, úřední purkmistr [značka]
Poznámka: k tomu bylo dne 2. dubna 1764 [kupujícímu / Jiřímu Leibeltovi] přiděleno a připsáno 6 jiter [pole] (6 Tagwerk).
[Rubní poznámka na přehybu:] Poplatek (Taxae) = 1 zl. [?]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
TRANSKRIPTION — Kaufbrief der Stadt Schlaggenwald (Horní Slavkov), 1750, über die sog. Bäusel- oder Sicht[e]l-Mühle. (Kurrentschrift, teils stark verblasst; unsichere Lesungen mit [?] gekennzeichnet.)
[Seite 1 — Einleitung, einspaltig:]
S(o) Kund- und zu wissen sey hiermit männigl[ich], absonderlich aber da, wo es einer zeit[?] über kurtz oder lang nöthens die Not[h] durch Erlöschen [?] Volks. Wie nach [von] oberkeitl[ich] Bürgern unter dem Regiment Herrn Bürger[meister]s Antoni Frantz Hackl mit Zuziehung der gantzen Ge=meinde, Achtzehner=und Vierundzwantzig=Männern, oder auch also genannt, gütigen dato und Jahr mit der [?] Stadt=und Gemeind[e] als [Verkäufer?] von an[?] dann dem [Herrn] Georg Leibelt Schutzungen [?] den Grund besitzen eines Bergwercks Mü[hle], Schmeltz=und Hütten, als abkäufer[n] am andern Theil, ein[e] unwiderruf[liche] Kauf=und Vorkauf[?] legalis[i]erter [Herr?] abgeredt, geschlossen, und beschlossen worden seye; in beysein[?] eingang[s] gedachten Herrn Amts=Bürgermeisters, [dann] Stadt Syndici Jo[h]=Joseph Mayß, H[errn] Johann [?]äder, H[errn] Friedrich [Weitländer?], H[errn] [Lorentz?] Frantz Roth, H[errn] Augustin Christian [Feldmann?] als Raths=Verwandten, dann H[errn] Sebast[ian] [Richter?], H[errn] Georg Anton Beigl[?], als gemeine [Ältisten], dann H[errn] Bau=Verwalters Anton Frantz, und Martin [Erboth?], Joseph [Neuland?] als Achtzehner, auch Sebastian [?], und [Kuntzl?] Benedict Mayß qua Vier[und]=zwantzigern, oder Bürgers=ausschuß Männer[n]. Wie [folget?/Endes?] —
[Seite 2, linke (breite) Spalte:]
Primo: Nachdeme nun nach reiflicher=Collegialer=Überlegung für nöthig=ersprießlich, und zuträglicher befunden worden, daß hinkünftig die so genannte Bäusel= oder Sicht[e]l=Mühl, als ein reserviert=und zur Stadt Schlaggenwald gehöriges bonum Comunitatis, nicht mehr für eine Pacht oder Zins, wohl aber zu einer gleich anderen [gemein] Metzg=Mühle zu machen seye, selbe aber über den [Wasser] herüben auf denen Bergen gegen zwölf Tagwerck [Feld], dann ein [Nadel?] an der [Schwärtz], sambt denen Kirschmatten, [Wängen], und anderen Gras[t]rögen[?] sonsten [zu tab?]räch darzu gehabt und gehalten, deß[?] jynds[?] solche wie folgends [Erb=?] und [?] an Ihre Käufern licitando [ver]mittelst sind Kaufschillings cum jure reluitionis umb, und für Vier=Hundert Neuntzig Sechs Gulden " 45 xr, Sage 496 fl 45 xr, erkauft und überlas[sen] worden; wie das Comissions=Prothocoll de Schlaggenwald d[en] 5. Octob[er] 1750 das mehren[e] hievon indigitiret[?].
Secundo: [Wegen?] des jährlichen [Quorum?]=Zinßes oder quasi feudi per drey Gulden [3 fl], so nacher [Elbogen] in das Amt der Herrschaft umb Galli-Zeit abgeführet werden muß, aus der [?]. Doch soll[t] er zugleich versehen, daß nemblich der Käufer H[err] Georg Leibelt solche 3 fl Quorum=Zins [de] annua dem Magistrat über den Kauf=schilling ex proprio [de] der [Kaufsummen] von der nacher Elbogen in die Abfuhr bringen zu können, am kräftigsten stipulata manu [ ... ] sich obligiere[t], aber zu [Belohnung/Bewilligung?] —
[Seite 2, rechte (schmale) Spalte — stark verblasst:]
Tertio: gedachter Abkäufer [Georg Leibelt], bezogten Platz [?] gerade zu bezahlen [?], dem Kauf beschlossen[?] gleich Hundert G[ulden] [100 fl], Bezahlung welchen[?] jährlichen Jahres [auf] St. Georgi loco Civitatis, und die annoch [?] und 45 xr [?] mit der [Herbst?]=na[ch] und Jahr in gut[er ...] zahlen wolle=auch.
Quarto: der cum jure reluitionis verkauft, seine [?] Zins seinen auf[?] denen [Nutzen/Ansitzen?] [?] Abkäufer in die [?] [ ... ] durch die [Comissarien] [?] auch von [?] [Schlaggen]bergischen unter angräntzenden [?]ppl[?] und Vierun[d?]=[?tigst?], [ ... ] [des]s hat man die eterna memori[a].
[Seite 3, linke (breite) Spalte — Gränzbeschreibung/Vermessung:]
außer in dem Kaufbrief eintragen. Nemblich [ist so] Anno 1750 d[en] 31. Octob[er] Abkäufer H[err] Georg Leibelt eingeführet, in das anwerg[?] [schende?] [Nadel?], von welchem bis zur Steinmauer in linea recta " 32 " Schritt, und hinten, und [durch] die Haubt=Verzäunung den [?] Ausfahrung zwischen deren [Grund]herrn [scheiden?] und des Käufers Feldern bis zum Wasser Kirch[?] ;: in welchen um bereits das [Grobüsch?] des Käufers eingeschlossen ist :; angezeiget wird, von dannen aber wiederumb bis zum kleinen [Weyerl], wo sich auch ein kleines Stein=Mäuerl befindt, und [so] fort bis hinauf an der [Josefstauer?] Arz[nung/Grenz]=nung, also hier von einer hinauf steigen[?]nung, also von [angränzenden?] hinauf steigen, umb[?] der [Furt?] an des Lorentz Häubl, welcher von unterm Gebüsch hinauf " 28 " Schritt zählet, von diesen aber ober in linea recta der andern " 49 " Schritt weit sich, von dannen der dritte mit " 22 " Schritten ausgemessen, sacht[?] bis zum obigen [Fußsteg?] der vierte [Weyerstein?] mit " 32 " Schritten angezeiget wird. Alsdann oben der [Leiter?] zwey [Klafter] fern [?], hinein steht, nach " 110 " Schritten nochmahl ein [Weyerstein], von dann bis " 50 " Schritt perpendi=culariter der Höhe wieder eines, von welchen auf den anderen zu " 72 " Schritter gezählet, und so fort bis auf den dritten " 89 " ausge[zählt] worden; alsdann längst an ein Stein=Mäuerl, und [Weyerstein] gantz natürlich zu " 25 " Schritt, nicht minder weiters in der [Gemein?] [Weyerstein?] die [Thal?]=fangung bis hinauf zu einem Granabit[?]=Steydl[?], worunter ein uralter —
[Seite 3, rechte (schmale) Spalte — Fortsetzung + Registrierung/Unterschrift; verblasst:]
verzäunung, und b[?]lichen bis z[?] länger nach [?]. worden; von welch[em] darunter gehet [?] [den] Stein[?] ein alter [Grenz?]=arz[?], Steinmäuerl [?] wird gantz unter[schart] scharf[?]. Also[?] bey denen [?] auch der [Grenz?] eines [?] Mag[?] Bergstadt, und z[u] in das [?] ge[?]=eintragen, [und] realisiert wor[den] d[en] 5. Novemb[er] [1750].
[Unterschrift:] Bürgermeister [Antoni Frantz Hackl?] nebst Rath, sambt der gantzen Ehrsamen Gemeind[e], gleich besagter König[lichen] Berg=Stadt [Schlaggenwald].
Da solcher [dero] gala juris reluitionis a[n] Gedächtnis=Buch Fol[io] [?] und somit realisiert w[orden], Nahmens=Unterschrei[b]=eig[n]ung. Actum Anno [1750].
[Wachssiegel]
[Seite 4 — Quittung:]
[der übrige?] Kaufschilling ist besagt[?] dato den 28. 8bris [Octob(er)] A[nno] 1752 gar und völlig bezahlet worden, also zwar daß nicht das mindeste mehr zu zahlen seye, deß dann also gegen meine Amts=Fertigung
[Unterschrift:] Antonius Frantz Hackel, Amts=Bürgermeister [Signum]
Nota: hierbey seynd 6 Tagwerck [Feld] dem [Abkäufer / Georg Leibelt] d[en] 2. April 1764 zu und überschrieben worden.
[Rückvermerk auf dem Falz:] Taxae = 1 fl [?]
