Das Jahr 1749 in der Chronik

Die Abschriften und Übersetzungen historischer Dokumente wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen alter Handschrift enthalten. Der Originalwortlaut ist beim Eintrag meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift" verfügbar, gegebenenfalls direkt bei der angegebenen Quelle; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.

1749
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Vlastní purkmistr a konec daňové svobody

Stránka popisuje událost z roku 1749: dne 17. března byl ve Slavkově při obnově městské rady, za přítomnosti c. k. správce horního úřadu Kryštofa Mayera a nejvyššího mincmistra Jana Františka z Mitrovic, ustanoven a instalován vlastní purkmistr Anton František Faustin. Dále je zmíněno, že do roku 1749 byl Slavkov osvobozen od daní, ale od tohoto roku začal platit měsíční kontribuci.

Roku 1749, dne 17. března, byl ve Slavkově při obnově městské rady ustanoven a slavnostně instalován vlastní purkmistr, pan Anton František Faustin. Aktu byl přítomen c. k. správce horního úřadu Kryštof Mayer a nejvyšší mincmistr Jan František z Mitrovic.

Do roku 1749 byl Slavkov od daní osvobozen — dokládá to i skutečnost, že v taxaci z roku 1747 chybí jakákoli c. k. daň. Teprve od roku 1749 začal Slavkov platit měsíční kontribuci.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Roku 1749 dne 17. března byl ve Slavkově při obnově rady c. k. správcem horního úřadu Kryštofem Mayerem (za přítomnosti nejvyššího mincmistra Jana Františka z Mitrovic) ustanoven a instalován vlastní purkmistr, totiž pan Anton František Faustin.

Do roku 1749 byl Slavkov osvobozen od daní (což dokládá i to, že v taxaci z roku 1747 chybí jakákoli c. k. daň); teprve od roku 1749 platí Slavkov měsíční kontribuci.

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 2122

Magistrát města Horního Slavkova pronajímá Janu Davidu Wernerovi na jeden rok sklad tabáku za 175 zlatých.

Datace: 01.01.1749

Nájemní smlouva z 1. ledna 1750, kterou horní slavkovský magistrát pronajal měšťanovi a obchodníkovi Davidu Kraunerovi na rok 1749 obchod s tabákem (po předchozích nájemcích Jacobovi [?] a Kateřině [?]bergerové). Smlouva stanovuje roční nájemné 175 zlatých splácené v měsíčních splátkách do městské pokladny, podmínky placení dobrou mincí, kvalitu a množství prodávaného tabáku i ochranu nájemce před konkurencí.

Tabáková smlouva — Horní Slavkov (Schlaggenwaldt), 1. ledna 1750

Níže uvedeného roku a dne byla na veřejném zasedání městské rady uzavřena nájemní smlouva o obchodu s tabákem. Na jedné straně vystupoval jako pronajímatel zdejší chvályhodný magistrát, na druhé straně jako nájemce zdejší měšťan a obchodník [?] tohoto královského horního města Horního Slavkova, jménem David Krauner. Smlouvu se souhlasem čtyřiadvaceti mužů jménem obce uzavřeli na jeden rok a den, totiž od 1. ledna [příštího?] roku 1749 až do posledního dne téhož roku, tedy do 31. prosince včetně. Šlo o řádnou, zákonnou a trvalou nájemní smlouvu, uzavřenou po předchozí dražbě s tím, kdo nabídl více a plnil za výhodnějších podmínek — totiž s výše řečeným Davidem Kraunerem. Obchod předtím posledních dva roky drželi Jacob [?] a Kateřina [?]bergerová, kteří jej postoupili a Davidu Kraunerovi popřáli štěstí. Bylo dohodnuto, usneseno a potvrzeno, že se strany budou řídit a pevně stát v následujících bodech:

- Za prvé: Nájemce David Krauner má za tento obchod (za účelem výroby, jako dosud) platit chvályhodnému magistrátu, zmíněnému v úvodu, ročně sto sedmdesát pět zlatých (175 zl.) — tedy vydražené množství.

- Za druhé: Toto roční množství má nájemce odvádět v měsíčních splátkách, vždy před uplynutím 20. dne každého měsíce, do zdejší městské komory (pokladny), neboť z něj náleží městu i výplatní částka pro filiální kostel.

- Přitom má být platba v uvedeném termínu, tedy vždy do 20. dne měsíce, řádně a v hotovosti odvedena — jinak by nájemci v případě prodlení hrozila vojenská exekuce.

- Za třetí: Jelikož je obecně známo (patentem), že špatná (znehodnocená) mince ztrácí na hodnotě a při odvodu daní se nepřijímá, měl být nájemce podle smlouvy vždy povinen platit dobrou, plnohodnotnou a běžně oběžnou minci, a to bez jakékoli srážky, přirážky nebo ážia — pod hrozbou okamžité exekuce.

- Za čtvrté: Nájemce se rovněž zavázal neprodávat žádné podřadné [zboží?], nýbrž jen dobré druhy tabáku, a to v přiměřeném množství, které měl hospodyním [odměřovat/prodávat]. Dohled nad tím a rozhodování si magistrát vždy vyhrazoval, tak jako je toto právo vyhrazeno každé městské vrchnosti.

- Za páté: Jelikož měl nájemce David Krauner odvádět řečené roční množství 175 zl. k rukám obce, a jelikož to bylo shledáno spravedlivým, zavázala se obec chránit ho proti [neoprávněné konkurenci?] a poskytnout mu ze strany vrchnosti přednost před jinými nájemci. Pokud by on sám nebo jiný udavatel mohl důkladně doložit, že někdo prodává tabák v rozporu s podmínkami smlouvy [další text listiny je na tomto místě nečitelný/poškozený a nelze jej bez domýšlení doplnit].

- Za šesté: [Tato část smlouvy, týkající se měšťanstva a pokuty ve vztahu k odběru tabáku, je v předloze na mnoha místech nečitelná a poškozená, takže obsah nelze bez domýšlení rekonstruovat.]

Smlouva byla zákonně vyhotovena a předána k rukám purkmistra, nájemce a rady výše řečeného horního města Horního Slavkova, opatřena pečetí.

Předcházející nájemní smlouva byla poté na veřejném zasedání rady znovu obnovena, a to podáním ruky (stipulatâ manu), s tím, že se ročně mělo Jeho Veličenstvu odvádět [ve výši] sto třicet sedm [zlatých?] — [další text nečitelný].

Splátky měly být odváděny v dobrých penězích do městské komory a o každé mělo být vydáno řádné potvrzení (kvitance). Tak zapsáno v radní, královské kovové (horní) knize města Horního Slavkova. Z protokolu z roku 1749, list „84", strana rubová, § č. 10.

Horní Slavkov (Schlaggenwaldt), dne 1. ledna léta 1750.

(L. S. — místo pečeti) Johann Joseph Marx, tehdejší syndik a přísežný obce.

Na rubu listiny je poznámka: „Tabáková smlouva."

---
Poznámka: Předloha je na řadě míst poškozená a nečitelná (v přepisu i překladu označeno otazníky a výpustkami). Text výše se drží pouze toho, co je v předloze doloženo — poškozené pasáže nejsou domýšleny.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Záhlaví, uprostřed:] „d." (dne)

V níže uvedeném roce a dni byla při veřejném zasedání rady uzavřena následující nájemní smlouva o obchodu s tabákem (Toback-Traffic-Pacht-Contract), a to mezi zdejším chvályhodným magistrátem jakožto pronajímatelem na jedné straně — a zdejším měšťanem a obchodníkem [?] této královské horní [?] města Horního Slavkova (Schlaggenwaldt), jménem Davidem Kraunerem, jakožto nájemcem na straně druhé, se souhlasem čtyřiadvaceti mužů jménem obce, na jeden rok a den, to jest od prvního ledna [příštího?] roku 1749 až do posledního [dne], a to do 31. prosince včetně téhož roku; jde o řádnou, zákonnou a nepomíjivou[?] nájemní smlouvu; po předchozí dražbě (praemissâ Licitatione), [uzavřenou] s tím, kdo nabídne více a plní za výhodnějších podmínek (plus offerenti et melioris conditionis Solventi), totiž s řečeným Davidem Kraunerem, poté co Jacob [?] a Kateřina [?]bergerová, kteří [obchod] po poslední dva roky drželi, jej postoupili[?] a Davidu Kraunerovi popřáli štěstí; bylo dohodnuto, usneseno a potvrzeno, že se bude dodržovat a pevně stát v následujících bodech. Jak následuje.

Za prvé (Primò): nájemce David Krauner má a je povinen ročně za tento obchod (Trafficum) za účelem jejich výroby (fabricandi), jako dosud, chvályhodnému magistrátu zmíněnému v úvodu ... [dovézt] z Prahy prostřednictvím ... dát a zaplatit sto sedmdesát pět zlatých, to jest slovy 175 zl., jakožto vydražené množství (Quantum). A to má výše řečený nájemce

Za druhé (Secundò): toto množství ve měsíčních splátkách (ratis) pokaždé před uplynutím 20. dne každého měsíce [odvést] do zdejší městské komory (pokladny), neboť takové ... městu příslušející výplatní/výkupné množství (Reluitions-Quantum) k filiálnímu kostelu ...

[Strana 2, levý sloupec:] Přitom má vždy v řečeném termínu ... každého měsíce, pod hrozbou vojenské exekuce — (té, jíž by se nájemce v případě prodlení vystavil) — řádně a v hotovosti odvést, proto rovněž řádně zaplatit. A jelikož

Za třetí (Tertiò): je patentem známo, že špatná mince ztrácí na hodnotě (devalvuje) a [ne]zůstává, ani se nepřijímá při žádném srážení daní; má proto být nájemce podle úmluvy zavázán vždy a stále [platit] dobrou, hrubou a oběžnou minci bez sebemenší srážky, přirážky nebo ážia, a to pod pohotovou exekucí (Sub parata executione), a neméně

Za čtvrté (Quartò): sám ze [zboží] žádné poddajné[?] ... [neprodávat?], a ... dobré druhy, jakož i [prodávat] v přiměřeném množství ... hospodyním[?] rozvažovat; nad čímž si dohled a rozhodování magistrát pokaždé vyhrazuje, tak jako je takové [právo] vyhrazeno každé městské vrchnosti. A jelikož nyní

Za páté (Quintò): má nájemce David Krauner užitečně [na] začátku[?] řečené roční množství ve výši 175 zl. odvádět k rukám obce, a ..., jelikož je to rovněž po právu odůvodněno. [Zavazuje se ho] chránit proti veškerému [?], a bezpečnou hotovostní ochranou, [dát mu] proti [jiným] nájemcům z moci vrchnosti přednost ..., že v případě, kdyby on nebo jiný udavatel (denunciant) mohl důkladným průkazem přednést a doložit, že by někdo pro své zboží [porušil] podmínky ...

[Strana 2, pravý sloupec:] ... chtěl, aby ... buď dovnitř nebo ven[?] ... onoho zvláštního nebo jiného [nájemce?] ještě ... [?] ... udavatel ... [?], a k ... k úhradě ... by měl mít. Za šesté (Sextò): měšťanstvo[?] pod pokutou ...[?] tabák, který každý ... jim často [?] ... odebírat[?] ... [?] ... aby s takovými návrhy zůstalo, poté ... rozvažovat, ... se stáhne, a ... dobré[?] pro sebe[?] ... vyžádáno, bude-li třeba ... ať jsou v platnosti[?] nájemní smlouvy ... [?]. Zákonně vyhotoveno a ... k rukám ... slavkovského[?] [PEČEŤ] purkmistra, nájemce[?] a rady výše řečeného horního města Horního Slavkova.

Předcházející nájemní smlouva byla při veřejné radě znovu obnovena (renoviert), et Stipulatâ manu (a podáním ruky) ..., ročně Jeho Veličenstvu[?] ve výši sto třiceti sedmi[?] ...

[Strana 3:] ... [ve] splátkách (Ratis) a v dobrých penězích odvádět do komory, a obdržet o tom čistou kvitanci. Tak v knize rady, královské kovové (horní) knize města Horního Slavkova. Z protokolu z roku 1749, fol. „84", strana verso, §. č. 10.
Horní Slavkov (Schlaggenwaldt), dne 1. ledna roku 1750.
(L. S. — místo pečeti) Johann Joseph Marx
t. č. syndik, přísežný obce (Juratus loci)

[Rubová strana / verso:] Tabáková smlouva (Tabak Contract)

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kopf, zentriert:] „d."

Heünth zu Ende gesetzten Jahr und Tag ist bey öffentlichen Rath folgender Toback-Traffic-Pacht-Contract zwischen einem alhiesigen Löbl: Magistrat als Verpachtern an einem = dann dem alhiesigen Bürger und Handelßmann [?] machten dieser König[lichen] Berg[stadt] [?] Stadt Schlaggenwaldt, nomine David Krauner, als Pächtern am andern Theil, mit Genehmhaltung der vier und zwanzig Männern in Nahmen der Gemeindt, auf ein Jahr und Tag, id est à p[rimo] Januar[y] des [nächsten?] Jahren 1749ten Jahrs biß auf leztern, und am 31=ten Decemb[er] inclusivé ejusdem Anni; ein ordentl: = Legal = und unfür[denklichen?] Pacht-Contract; praemissâ Licitatione, plus offe=renti, et melioris conditionis Solventi, vermittl[ich?] als [dem] besagten David Krauner, dann Jacob [?] und Catharina [?]bergerin; von welch[en] Longo[?] ... die letzten zwey Jahr besitzt, am F[?]er abgelassen, und dem David Krauner Glück gewün=schen=) draabgeredt, und in folgenden passibus zu halten, und fest zu stehen beschlossen, und confirmiert worden. Wie folgt.

Primò: will = und soll Pächter David Krauner jährlich vor das Trafficum um ihre fabricandi, wie bißher, eingangs bedachter Löbl: Magistrat ... vor Prag durch ... geben = und bezahlen hundert Siebenzig fünf gulden, id: sage 175 f[l]: Laß das mich[?]= ausgebothenes Quantum. Und zwar solle der oft besagter Pächter

Secundò: solches Quantum in monathlichen ratis jederzeit vor außgang des 20=ten jeden Monaths in der alhiesigen Stadt-Cammer[ey]: dieweilen ein solches ... [Stadt?] gehörig[es] Reluitions-Quantum zu der Filial-Kirchen ...

[Seite 2, linke Spalte:] Anbey solle jedesmahl in besagten Termino ... [monat]lichen Monaths unter Vermeidung Militärischer Execution: (derselben, so Pächter in Verzöge=rung Fall sich theilhaftig machte=) richtig und baar abgeführet werden müß=) daher gleichfalls richtig bezahlen. Und weilen

Tertiò: patentaliter bekannt, daß das schlechte gelds de=valvirt, auch [nicht?] bleibt, in keiner Steuer-abzug angenohmen wird; soll demnach so Pächter gemäß Convention dahin gehalten seyn, jedes=mahl, und alzeit gut = grob = und gangbahre Müntz ohne mindesten Abzug eines Aufschlags oder Aggio, Sub parata executione zu erlegen, nicht minder

Quartò: sich selbsten auß keinen fügsamen[?] ... zu [ver]tragen, und ... [gu]te Sorten, als auch bleib[?] in billigmäßi=ger Quantität ...gelds denen Hausfrauen[?] auszuschneiden; über welches die Aufsicht und Determination ein Magistrat jedesmahl sich vorbehaltet, gleich wie jeder Stadts-Obrigkeit ein solches vorbehalten ist. Und da nun

Quintò: so Pächter David Krauner nützlich=ein=gang besagtes jährliches Quantum p[er] 175 f[l] der Gemeinde zu Handen praestiren solle, und[er]=maß=) als solches auch in Billigkeit gegrün=det. Ihne wieder alle Kauf[?]atzion zu schützen, und mit sicherem baaren Schutz, wieder die Pächter von Obrigkeits wegen vorzüg=... ihn eine ausgemachte sich, wie daß, da in Fall er, oder ein anderer denunciant mit gründlichen Beweißthu[m] an= und aufbrüngen kunte, daß jemand für seine Waar Conditions ...

[Seite 2, rechte Spalte:] ... wolle, um eine inn = oder auß[?] die jenige Sondere oder andere [Pächter?] noch zu betrachten [?] ... denunciant zu = und ... auftangen[?], und zu ... zu bestreitung ... hätten haben wird. Sextò: die Bürgerschaft[?] Sub poena ...[?] Tabak, was jeder ... ihnen oft ment[?] ... mir nehmen auß[?] ... woll mit bleiben zu ... woll mit solchen propose, dann ... auszuschneiden, ... sich zieße, und ... [g]ute[?] vor sein[?] ... gebeten connöthen[?] ... seÿen zustehe[?] Pacht-Contracts ...licher [?] ... Legaliter con=fer[tigt?], und ju[?]=rin[?] zu Handen gehen Schlaggenwa[ldischen?] [SIEGEL] Burgermeister -Pächter und Rath eingang Besagter[?] Bergstadt Schlaggen=waldt.

Der Vorstehende Pacht-Contract vor öffentlichen Rath auch de[nuo?] renoviert, et Stipulatâ manu ... all-jährlich dem Ihro Majestät zu Hundert dreyßig sieb[en?] ...

[Seite 3:] ... Ratis, und guten geldt zur Cammer[ey] abzuführen, dann reiner Quittung hierüber zu erhalten. Ita in Consilio Lib[ro] Reg[io] Metall[ico] Civitatis Schlaggenwaldensis. Ex Protocollo de Anno 1749 fol: „84" pag: vers: §. n[o] 10.
Schlaggenwaldt, d[en] 1=Januar[y] Anno 1750.
(L:S:) Johann Joseph Marx
p.t. Syndicus, Juratus loci

[Rückseite / Verso:] Tabak Contract

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 2123

Antonín Petschner, správce skladu v Horním Slavkově, činí za přítomnosti Jana Josefa Mayße a Jana Antonína Franze poslední vůli.

Datace: 21.01.1749

Poslední vůle (testament) Antona Zötschera, měšťana a skladního faktora ve Slavkově (Schlaggenwald), sepsaná ústně 21. ledna 1749 na smrtelné posteli a vyhlášená v městské radě 29. dubna 1749. Zötscher v ní odkazuje svou duši Bohu, určuje pohřeb u kostela sv. Jiří, rozděluje majetek mezi děti z obou manželství a manželku Marii Franciscu a stanovuje konkrétní částky, které jednotlivé děti již dostaly nebo mají dostat.

Léta a dne, jak je níže podepsáno, si dal pan Antoni Zöltscher(er) [?], zdejší měšťan a skladní faktor (Niederlags-Factor), ač byl tělesně velmi zesláblý, avšak při dobrém a jasném rozumu, zavolat k sobě svědky a řádně je požádal, aby vyslechli jeho poslední ústní vůli a v případě potřeby ji dosvědčili. Poté srozumitelnými slovy přednesl následující poslední pořízení a bez jakékoli překážky je dokončil.

Za prvé poroučí svou ubohou duši nejdobrotivějšímu Stvořiteli, který ji ze svého milosrdenství stvořil a jistě ji přijme na milost. Své tělo pak odevzdává zemi, z níž bylo vzato — matce zemi — přičemž si nepřeje žádný okázalý pohřební průvod. Přeje si být pohřben podle zdejšího měšťanského řádu a zvyklosti u farního kostela svatého Jiří. Rozhodnutí o tom, jaké zbožné přímluvy (pia suffragia) mu budou věnovány a kolik mší se za něj bude sloužit, ponechává zcela na své velemilované manželce a milých dětech.

Za druhé — a protože základem každé poslední vůle je uspořádání dědictví — stanoví, že veškerý jeho současný majetek, i to, co by snad v budoucnu ještě přibylo, mají zdědit jeho dcery i synové spolu s matkou, a to bez jakéhokoli rozdílu mezi dětmi z prvního a druhého manželství. Po provedeném vyrovnání, jak hlavním, tak dílčím, mají být po odečtení cizích dluhů (post deductum es alienum) všechny děti zcela rovnocennými dědici.

Za třetí, pokud jde o právo započtení (jus Collationis), zvláště u dětí z druhého manželství: jelikož v době jeho úmrtí zůstávají některé děti z tohoto manželství ještě nedospělé, vykazuje jako nevlastní otec poctivě a bez újmy kteréhokoli dítěte, co už každé z dětí z prvního manželství obdrželo a vyplaceno má, aby i ostatní dostaly totéž a nebylo třeba žádného zvláštního vyrovnávání. Konkrétně:

- 1. Jeho otci [P.?] Ignátovi dvě stě padesát zlatých.
- 2. Jaques, jako nejstarší syn, padesát až šedesát tolarů. Pokud by se však nedožil doby, kdy by prokázal řádné chování, má přesto dostat polovinu dědického podílu; ukáže-li se však, že svou záležitost vyřídí s náležitou opatrností a jeho nevina bude potvrzena, má být posuzován stejně jako ostatní.
- 3. Franz, jako třetí syn, sto čtyřicet [k tomu?] zlatých, což pro něj nebude příliš zatěžující, neboť vše dobře a rozvážně sám ví.
- 4. Jacob Georg: osmdesát zlatých, které mu jsou tímto zaznamenány jako dosud dlužné.
- 5. Johann Nepomuk však dosud nedostal víc než dvanáct zlatých.

A protože ostatní děti dosud nedostaly nic a výše jmenovaní obdrželi z otcovského majetku navzájem nestejné částky, má být — jak bylo řečeno na začátku — všechno dědictví srovnáno do rovnosti a poté rozděleno rovným dílem na hlavu (per portiones viriles).

Za páté: jeho velemilovaná manželka Maria Francisca má podle svatební smlouvy (Heuraths-Contract) dostat stejný podíl jako dítě, a navíc jako odkaz (legát) zvlášť dvě jitra pole na místě zvaném „Na Tonně“ (auf der Tonna), které jí připadnou.

Za šesté je jeho vůlí, aby celé jeho nynější jmění i závazky zůstaly nerozdělené (pro indiviso) až do zletilosti dětí z druhého manželství; o tyto děti má být postaráno a mladší mají být čestně vychovány svými nejbližšími.

Následující dvě ustanovení jsou na listině poškozená a čitelná jen zčásti, proto je nelze plně převyprávět:

Za sedmé se text týká toho, aby majetek nebyl [rozdroben] a aby [dítě] bylo řádně vychováno, „podle zásluhy“ (de condigno) — zbytek věty je poškozením listiny nečitelný.

Za osmé jde patrně o naplnění povinností vůči dětem z matčiny strany a manželce, aby zplozené děti [z majetku] užívaly, žily [řádně] a aby dětský podíl byl poslušně vyplacen — přesné znění je ale kvůli poškození textu nejisté.

Po ukončení tohoto posledního pořízení pan Antoni Zötscher [?] snažně prosil, aby bylo vůči všem dodrženo to, co ustanovil, ze strany dědiců. Tak se stalo ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 21. ledna léta 1749.

---

Rubová strana (dorsální poznámka):

Poslední ústní pořízení (dispositio nuncupativa) pana Antona Zötschera [?], učiněné 21. ledna léta 1749.

Vyhlášeno v radě slavkovské (in Consilio Schlaggenwaldensi) léta 1749 dne 29. dubna.

Vloženo (ingrossatum) na folio 2 knihy testamentů. — Antonius Paulus [?], [úřední] purkmistr [?].

Johann Georg Maisch, tehdejší syndik.

[Připojeny dvě červené pečeti.]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Poněvadž dnešního, níže podepsaného a napsaného roku a dne pan Antoni Zöltscher[er] [?], zdejší měšťan a skladní faktor (Niederlags-Factor), ač ve své velmi [zesláblé] tělesné slabosti, avšak při [řádném] dobrém rozumu, dal [k sobě povolat] a též [náležitě] požádal [další přítomné], aby jako svědkové vyslechli jeho poslední ústní vůli a ji, kde bude třeba, [vykonali]; přednesl následující jako své poslední pořízení (disposici) srozumitelnými slovy a v tom bez [jakékoli] překážky pokračoval.

Za prvé poroučí svou ubohou duši nejdobrotivějšímu [Stvořiteli], jenž ji ze svého milosrdenství [stvořil] a [v ohledu] též na milost [přijme]; své tělo však zemi, jakožto matce, z níž bylo vzato, [chce], nikterak aby s ním do země [byl činěn] okázalý průvod, nýbrž aby byl podle měšťanského [řádu] i zvyklosti zde pohřben u farního kostela sv. Jiří, s ponecháním volného rozhodnutí své velemilované paní manželce a milým dědicům, jaké zbožné přímluvy (pia suffragia) mu budou chtít [věnovat] a kolik mší nechají sloužit.

Za druhé, a poněvadž základem a fundamentem každé poslední vůle je uspořádání dědictví, tedy [?]: aby nyní ve veškerém jeho jmění a majetku, jak nyní, tak i pokud by v budoucnu ještě něco přibylo, jeho dcery [i synové] spolu s matkou, bez jakéhokoli rozdílu z prvního či druhého manželství, [byli zahrnuti], a to tak, že po níže provedeném vyrovnání, jak co do hlavního, tak i zvláštního, mají být v celkovém jmění po odečtení cizího (post deductum es alienum) zcela rovnými dědici. A poněvadž

za třetí, pokud jde o právo započtení (jus Collationis) zvláště u [nevlastních/manželských] dětí, když při jeho úmrtí zůstávají v manželství nedospělé děti z druhého manželství, jakožto nevlastní otec, s dobrým svědomím a bez újmy toho či onoho dítěte vykazuje, co každé v prvním manželství již vyplaceno a odebráno bylo, aby ostatní totéž obdrželi a nebylo třeba zvláštního započtení. Totiž:

1. Jeho otci [P.?] Ignáci dvě stě padesát zlatých.
2. Jaques, jakožto [nejstarší] syn, padesát až 60 tolarů. Kdyby se však tento svého chování [věku?] nedožil, má přesto obdržet polovinu dědického podílu; pakliže by však svou věc s lepší opatrností uspořádal a byl by zbaven [pochyb o] své nevině, pak ať je [posuzován] stejně jako ostatní.
3. Franz, jakožto třetí syn, sto čtyřicet [k tomu?] zlatých, což mu nebude příliš zatěžující, jelikož vše sám dobře uvážlivě ví.
4. Jacob Georg: osmdesát zlatých, jemu k dobru [dosud dlužné?] tímto vyznačeno.
5. Johann Nepomuk však dostal ne více než dvanáct zlatých.

A poněvadž tedy [za šesté] ostatní děti dosud nic, a ti [uvedení] obdrželi z otcovského jmění navzájem nestejně, má být, jak na počátku uvedeno, [dědičně] vše uvedeno v rovnost a poté ve stejných dílech podle hlav (per portiones viriles) rozděleno (vybráno).

Za páté: jeho velemilovaná manželka Maria Francisca má podle svatební smlouvy (Heuraths-Contract) obdržet stejný dětský podíl, avšak nad to jménem odkazu (pro legati nomine) zvláště dvě jitra pole na místě zvaném „na Tonně“ (auf der Tonna), a [?] obdrží. Avšak

za šesté je jeho vůle, aby celé nynější dlužní i trvalé [jmění] zůstalo pohromadě (pro indiviso) až do zletilosti dětí [z druhého manželství]; ty [mají být opatrovány], menší mají být čestně vychovány [nejbližšími]. —

[Pravý sloupec, zčásti ořezaný okrajem listu / poškozený, převážně formulaický:]
Za sedmé: aby [totéž] nebylo [rozdrobeno], mělo by být před [jedním...] řádně vychováno [?], podle zásluhy (de condigno) pak [...] [?].
Za osmé: [?] mateřských dětí [a] manželky [naplnit] [?] zplozené děti [?] užívaly, opět [?] nýbrž [včas], a [?] žily, jedno dítě testament poslušně zaplaceno [?].

Po ukončení tohoto posledního [pořízení] pan Antoni Zötscher [?] a snažně [prosil], aby vůči všem [?] bylo totéž dodrženo, ze strany dědiců [?]. Tak se stalo ve Slavkově (Schlaggenwald) [dne 21. ledna léta 1749].

[Rubová strana / dorsální poznámka (p3):]
Poslední [/ duchovní] ústní pořízení (dispositio nuncupativa) pana Antona Zötschera [?], učiněné 21. ledna léta 1749.
Vyhlášeno v radě slavkovské (in Consilio Schlaggenwaldensi) léta 1749 dne 29. dubna.
Vloženo (Ingrossatum) na fol. 2 knihy testamentů. — Antonius Paulus [?] [úřední] [purkmistr?] [?]
Johann Georg Maisch, [t. č.] syndik.
[Dvě červené pečeti.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Demnach aus heut unterschriebenen, unten geschriebenen Jahr und Tag der Herr Antoni Zöltscher[er] [?], alhiesiger Bürger und Niederlaags-Factor, in seiner zwar sehr [geschwächten] Leibes-Schwachheit, jedoch bey [richtiger] guter Vernunfft, zu sich [beruffen] laßen, auch bey [anderer] dazu[künfftig] [ordentlich] ersucht, einen letzten mündlichen Willen als Zeugen deßelben von ihr zu [vernehmen], dann selben wo [erforderlich] zu [verrichten]; Hatt er folgendes als seine letztwillige disposition mit deutlichen Worten hinterbracht, und daran ohne [einige] [Unter]hinderung fortgefahren.

Erstlich befehle er seine arme Seele dem grundgütigsten [Schöpfer], welcher sie aus seiner barmherzigkeit [erschaffen], und in [Schonung] auch zu gnaden an[nehmen] [würde]; Seinen Leib aber der Erden, als der Mutter, von der er genohmen worden, [wolle er], keines wegen, daß mit selben zur Erden ein [besag]ter gebräng [beschehe], sondern er nach bürgerlicher [Ordnung] auch gewohnheit alhier zur St. Georgi Pfarrkirchen begraben werde, mit überlaßung einer freyen disposition seiner Vielgeliebten Frau consortin und lieben Erben, was dießelben ihme vor pia suffragia [wollen], und wie viel Celebrieren laßen werden.

Secundo, und nachdeme eines jeden letzter willens basis et fundamentum die einrichtung des Erbens ist, als [?]: nunmehr er in seinem gäntzlichen Haab und Vermögen pro nunc, als in futurum etwann noch überkommen, [seine] Erbs-Töchter [und Söhne] mit der Mutter, ohne eintzigen Unterschied der Ersten oder anderen Ehe verziehen, also zwar, daß nach folgend-beschehener Ausgleichung als Haubt- und [Sonders], in dem gäntzlich Vermögen post deductum es alienum vollkommentlich gleiche Erben seyn sollen. Und weilen

Tertio, daß jus Collationis insonderheitlich, als für Stattkinder, nachdeme [würcklich] bey Deceß unerzogene Kinder in Ehe auf der anderen Ehe, als Stief-Vater, mit gutem gewißen oder nachtheil einer oder der anderen Kindt der außweiß, was jedes in der ersten Ehe bereits ihme gelöst und gezogen, damit die andern selbte dergleichen überkommen, und keiner extra collation nöthig seyn müßten. Nembl[ich]:

1[mo] Ihro Vater [P.?] Ignati zwey hundert fünfzig gulden.
2[do] Jaques, als [eltester] Sohn, fünfzig biß 60 R[thlr]. Leichwohlen dießer seines Aufführens zu erleben weder, so solle er gleichwohlen die Helffte einer Erb-portion haben; So er aber dann, daß er seine Sache mit besserer Vorsicht ausmachte, und seine Unschuld beraubten würde, wo es dann er gleich denen andern [prüfen] soll.
3[tio] Franz, als dritter Sohn, Einhundert vierzig [darzu?] gulden, [welches] ihm nicht zu beschwerhaft seyn wird, nachdem er alles wohlbedächtlich selbsten wüßen kann.
4[to] Jacob Georg: Achtzig gulden, deme außstehen [unarest?] hiemit bezeichnet.
5[to] Johann Nepomuk, aber Hatt bekomen ein meh[r] werd nicht als zwölf gulden.

Und weilen dann [Sexto] die andern Deßgl[eichen] Kinder annoch nichts, und diejenigen [worvon] specificirte einander ungleich auf dem Vätterlichen Vermögen überkommen, als solle er, gemäß eingangs bezeigt, [erblich] alles in eine gleichheit gesetzt, und nachgehendes zu gleichen Theilen per portiones viriles gehoben worden.

Quinto: Seiner Vielgeliebten Ehe-consortin Maria Francisca solle laut Heuraths-Contract einen gleichen Kindt-Theil, jedoch pro legati nomine extra zwey Tagwerk Feldt auf der Tonna genannt haben, und [?] überkomen. Jedoch aber

Sexto ist Sein Will, daß das gantze jetz Schuld- und beständliche [Wesen] pro [indiviso] erhalten [bleibe] biß zur Mündigkeit deren [zweyter Ehe] Kindern; [selbe zu] beygeben [werden], die Kleinern zur Ehr ge[zogen] werden [von den] nächsten. —

[Rechte Spalte, teils vom Blattrand beschnitten/beschädigt, überwiegend formelhaft:]
Septimo: daßselbe nicht beygra[ben], es solte vor einem [?]dig erzieh[en] [?], de condigno dann un[...] [?].
Octavo: [?] der Mütterl[ichen] Kind[er] [und] Ehe consortin erf[üllen] [?] bezeugte Kinder [?] genützten, wieder d[?] sondern [zeitig], und [?] leben, ein Kind Testament gehorsamst bezalt [?].

Nach beschluß dießer letzt[willigen disposition] [hat] der Herr Antoni Zötsch[er] [?] und inständig geb[eten], wieder allen [?] selben über zu halten, selbst[en] aus der Erben [?] So geschehen Schlaggen[wald] [den 21. Januar Anno 1749].

[Rückseite / Dorsalvermerk (p3):]
Herrn Anton Zötscher [?] [letztwillige/geistliche] dispositio nuncupativa, [indem] 21. Januar Anno 1749.
Publicatum in Consilio Schlaggenwaldensi Anno 1749 den 29. April[is].
Ingroßatum fol. 2. Lib[ri] Testamentorum. — Antonius Paulus [?] [Amts?]b[ürgermeister?] [Mstr?]
Joh[ann]: Georg Maisch, [c:s:] Syndicus.
[Zwei rote Siegel.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 2125

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova udělují svému městskému syndikovi Janu Josefu Mayßovi a zástupci magistrátu Vavřinci Františku Rothovi plnou moc, aby za ně jednali v Bečově s vyšší komisí o hostinci a řeznických lavicích.

Datace: 18.08.1749

Plná moc, kterou horní slavkovská městská rada dne 18. srpna 1749 zmocnila syndika a dva radní zástupce (Johanna Josepha Mayra a Laurenze Frantze Rotha), aby město zastupovali před vysoce zmocněnou vizitační komisí v Bečově (Petschau). Zástupci měli přednést stížnosti a žádost o nápravu, avšak v hlavní věci nic sami rozhodovat nesměli, jen vše hlásit zpět městské radě. Listina je stvrzena městskou pečetí a podpisy členů rady; neobsahuje žádné peněžní částky ani splátkový rejstřík.

Nahoře uprostřed je kancelářská poznámka „No.", vlevo kolková značka s korunovaným lvem a číslicí „2" a v dolní třetině listiny je otištěna červená papírová městská pečeť.

Plná moc

Touto listinou zmocňujeme naše pány – městského syndika a jednoho člena z rady magistrátu, totiž pana Johanna Josepha Mayra a pana Laurenze Frantze Rotha – aby jménem a namísto nás vystoupili před vysoce zmocněnou vizitační komisí v Petschau (Bečově) [?].

Mají tam přednést milostivé návrhy (propositiones), přičemž ale v samotné hlavní věci nesmějí nic sami uzavírat ani rozhodovat – vše si mají vzít jen k podání zprávy (ad referendum) zpět městu. Naproti tomu ohledně [hospodářství(?)] souvisejícího s dotazovanými záležitostmi mají pilně a náležitě přednést stanovisko a poté požádat vysoce zmocněnou komisi o nápravu (remedium). Rovněž mají, nakolik jim je z listin zde [obdržených] věc známa, co nejlépe vylíčit a město zastoupit.

To vše má platit tak, jako bychom byli u jednání přítomni sami a jako bychom je sami stvrdili a uzavřeli, a to s odvoláním se [?] na obvyklou doložku „rati, grati, nec non indemnitatis" (o schválení, souhlasu a odškodnění), jak stanoví Královské zemské zřízení, kapitola 48, § 49.

Na důkaz toho jsme k listině přitiskli naši prostřední městskou pečeť a rovněž se každý zvlášť podepsal.

Stalo se v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 18. srpna léta 1749.

Podpisy – levý sloupec:
- Antonius Frantz Paulus, úřadující purkmistr (Amts-Bürgermeister)
- Johann Georg Ludewig [?]
- Johann Friedrich Rothländer [jméno přeškrtnuto]
- Georg Sebastian Mägß [?]
- Tobias Le[ü]rger [?]
- Jos: Elias Dollhopff
- Augustus Christian Helmont[er] [?] [konec jména přeškrtnut]
- Johann Joseph [Fischer?] [?]

Podpisy – pravý sloupec:
- Sebastian Richter
- Lorentz Frickel [?]
- Johan Georg Lorßer [?]

Poznámka zpracovatele: Pět jedinečných obrazových pruhů (b1–b5) je ve složkách p1–p6 jen šestkrát totožně zduplikováno; jde o jediný jednostranný dokument. Neobsahuje žádné peněžní částky ani rejstřík splátek.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Kancelářská poznámka nahoře uprostřed: „No."; vlevo kolková značka s korunovaným lvem a číslicí „2"; v dolní třetině červená papírová městská pečeť.]

Plná moc

Pro naše pány, pana městského syndika a jednoho člena z rady magistrátu, totiž pana Johanna Josepha Mayra a pana Laurenze Frantze Rotha, kteří jménem a namísto nás mají [vystoupit] u vysoce zmocněné vizitační komise v Petschau (Bečově) [?], a milostivé návrhy (propositiones) — poté, co [ony?] v hlavní věci (in causa principali) vůbec nic [neuzavřou], nýbrž si je vezmou k podání zprávy (ad referendum) — naproti tomu ohledně [hospodářství(?)] dotazovaných záležitostí (quaestionis) mají pilně a náležitě přednést, a pak požádat vysoce zmocněnou komisi o nápravu (remedium); rovněž pak mají, nakolik jim z listin zde [obdržených] vešlo ve známost, věc co nejlépe vylíčit a zastoupit; a to tak, jako bychom byli sami přítomni a takové jednání sami stvrdili a uzavřeli, [s odvoláním se(?)] tudíž na obvyklou klauzuli rati, grati, nec non indemnitatis (o schválení, souhlasu i odškodnění), podle Král. zemského [zřízení] kap. 48, § 49. Na důkaz toho jsme přitiskli naši prostřední městskou pečeť a rovněž [každý] zvlášť se podepsali. Stalo se v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 18. srpna léta 1749.

[Podpisy — levý sloupec:]
Antonius Frantz Paulus, úřadující purkmistr (Amts-Bürgermeister)
Johann Georg Ludewig [?]
Johann Friedrich Rothländer [přeškrtnuto]
Georg Sebastian Mägß [?]
Tobias Le[ü]rger [?]
Jos: Elias Dollhopff
Augustus Christian Helmont[er] [?] [konec přeškrtnut]
Johann Joseph [Fischer?] [?]

[Podpisy — pravý sloupec:]
Sebastian Richter
Lorentz Frickel [?]
Johan Georg Lorßer [?]

[Poznámka zpracovatele: Pět jedinečných obrazových pruhů (b1–b5) je ve složkách p1–p6 jen šestkrát totožně zduplikováno; jde o jediný jednostranný dokument. Neobsahuje žádné peněžní částky ani rejstřík splátek.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kanzleivermerk oben Mitte: „No."; links Stempelmarke mit gekröntem Löwen und Ziffer „2"; rotes Stadtsiegel-Oblatensiegel im unteren Drittel.]

Vollmacht

Für unßern Herrn Herrn Stadt-Syndicum, und einem ex gremio Magistratus, alß H: Johann Joseph Mayr, und H: Laurenz Frantz Roth, welche in Nahmen, und statt unßer bey einer Hoch-Authorisirten visitirten Commißion zu Petschau [?] zu [erscheinen], und die gnädigen propositiones, nachdeme [sie?] in causa principali gar nichts be[schließen], sondern ad referendum nehmen, hingegen wegen deren Quaestionis[ten] [Wirthschaft(?)], und fleißig gebrauchte[s] vorbringen, dann umb Remedium eine Hoch-Authorisirte Commißion bitten sollen, nicht minder so viel ihnen von deren in [erhal]tenen Schrifften alhier bekannt worden wäre, und das bestmöglichste fürstellen können, und mögen; alßo zwar, alß wann wir selbsten gegenwärtig, und ein solches bekräftiget [bestätiget], und beschloßen hätten, [Revocirung(?)] uns dahero auf die Clausulam ordinariam Rati, grati, nec non indemnitatis, laut Königl: Landts[-Ordnung] C: 48. § 49. Urkundlich deßen haben wir unßer mittleres Stadt-Insigel angedrucket, wie auch [jeder] insonders unterschrieben: So geschehen Schlaggen-wald d[en]: 18. August A[nno] 1749.

[Unterschriften — linke Spalte:]
Antonius Frantz Paulus, Amts-Bürger-Meister
Johann Georg Ludewig [?]
Johann Friedrich Rothländer [durchgestrichen]
Georg Sebastian Mägß [?]
Tobias Le[ü]rger [?]
Jos: Elias Dollhopff
Augustus Christian Helmont[er] [?] [Ende durchgestrichen]
Johann Joseph [Fischer?] [?]

[Unterschriften — rechte Spalte:]
Sebastian Richter
Lorentz Frickel [?]
Johan Georg Lorßer [?]

[Anmerkung des Bearbeiters: Die fünf einzigartigen Bildstreifen (b1–b5) sind in den Ordnern p1–p6 lediglich sechsfach identisch dupliziert; es handelt sich um ein einziges einseitiges Schriftstück. Es enthält keine Geld- oder Ratenzahlungsverzeichnisse.]

Zobrazit originál na Porta fontium →