The year 1748 in the chronicle

Transcriptions and translations of historical documents were produced with the help of artificial intelligence and may contain errors in reading old handwriting. The original wording is usually available with each entry in the expandable section "original transcription", or directly at the listed source; if you come across an inaccuracy, we would be grateful for a note.

1748
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) source →
Crop from the chronicle original

Prodej dolní pily

Stránka popisuje prodej dolní pily (Schneidmühle) ve Slavkově v roce 1748 mlynářskému mistru Josefu Václavovi. Obec pilu s vybavením prodala za 400 zlatých rýnských, přičemž si vymínila věčný roční úrok 30 zlatých.

Roku 1748 prodala slavkovská městská obec dolní pilu (německy Schneidmühle) se dvěma vodními chody, třemi políčky a ocelovou tyčárnou mlynářskému mistru Josefu Václavovi. Kupní cena činila 400 zlatých rýnských, obec si však při prodeji vymínila věčný roční úrok ve výši 30 zlatých.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Roku 1748 prodala slavkovská městská obec dolní pilu (Schneidmühle) s dvěma vodními chody, třemi políčky a ocelovou tyčárnou mlynářskému mistru Josefu Václavovi za 400 zlatých rýnských, s výhradou věčného úroku 30 zlatých ročně.

Farní kronika 1836–1943 · děkan František Pötschner / kaplan Carl Pfannagl source →
Crop from the chronicle original

Stránka obsahuje závěr latinského přiznání (Fassio parochi) slavkovského děkana Jana Jakuba Höffnera z roku 1747 s vyúčtováním jeho příjmů a výdajů, doplněný pozdějšími německými vysvětlujícími poznámkami k mírám a cenám. Dále navazuje výčet událostí z let 1748–1750: prodej Panské (Soukennické) mlýnice a Soukenické (Schefeld) mlýnice ve Slavkově, ustanovení prvního obecního hospodáře a zavedení pravidelné kontribuce od roku 1749.

Na této straně pokračuje a končí latinské přiznání (Fassio parochi) slavkovského děkana z roku 1747, doplněné účetní tabulkou.

Přeneseno bylo 756 zlatých, 33 krejcarů a 2¼ denárů. K tomu se dále přičítají výdaje způsobené nedostatky a nedbalostí selských poddaných lešnitzenských a dalších – tyto výdaje sice bylo nutné vynaložit, ale nelze je přesně vyjmenovat a vyčíslit, odhadují se nejméně na 150 zlatých.

Celkový souhrn výdajů tak činí 906 zlatých, 33 krejcarů a 2¼ denárů. Po odečtení od celkových příjmů (948 zlatých, 48 krejcarů a 4½ denáru) zbývá děkanovi na stravu, oděv, léky a další nutné výdaje 42 zlatých, 15 krejcarů a 2¼ denárů.

Z toho plyne, že výše zmíněná štóla se nutně musí započítávat do kanonického podílu (canonica portio).

Děkan svědomitě dosvědčuje a stvrzuje pravdivost uvedeného vlastnoručním podpisem a přitištěním své pečeti. Podepsáno ve Slavkově (Schlaggenwaldě) dne 30. června 1747 – P. Joannes Jacobus Höffner, tehdejší děkan slavkovský.

Následují německy psané doplňující poznámky pozdějšího kronikáře:

1. Autor poznámky upřesňuje, že nechce tvrdit, že v době sepsání předchozího přiznání odpovídalo tehdejší množství (patrně 60 nějakých jednotek) dnešnímu jednomu zlatému – šlo prý jen o menší přepočet (přesné znění je na tomto místě nejisté).

2. V oněch dobách se používala stará míra, přičemž 1 strych staré míry odpovídal 1½ strychu míry nové (tehdy platné). Podle staré míry tehdy stál 1 strych pšenice 1 zlatý 20 krejcarů, 1 strych žita 1 zlatý, 1 strych ječmene 40 krejcarů a 1 strych ovsa 30 krejcarů.

3. Kronikář si dlouho nedovedl vysvětlit, proč se v onom přiznání mezi výdaji vůbec neobjevuje zmínka o dávkách odváděných c. k. komoře. Vysvětlení nalezl až na následující stránce, kde je poznamenáno, že Slavkov byl až do roku 1749 od daně osvobozen (byl tzv. steuerfrei).

4. Kronikář poznamenává, že člověk se snadno může mýlit. Podle přiznání na straně 30 mělo být komorou vybráno 24 strychů (přesné okolnosti jsou v textu nejasné a částečně nečitelné), avšak přiznání na straně 33 uvádí, že od komory bylo zaplaceno 30 strychů, patrně ze střední míry – i zde je část textu obtížně čitelná.

Na pokračování stránky (označené jako Pag. 35) je líčení událostí z let 1748 až 1750:

Roku 1748 prodalo slavkovské měšťanstvo městské obci tzv. Panskou neboli Soukennickou mlýnici (Herren- oder Tuchwalk-Mühle, lidově zvanou Scheibenmühle), stojící ve zdejším úvale na tamní hraně, se dvěma mlecími chody. Součástí prodeje byly i tři zahrádky odjakživa k mlýnici náležející – jedna z nich leží u sousední zahrady – a dále díl louky (Wies-Stückl) ležící pod mlýnem u potoka. Kupujícím byl pan Josef Wenzl, měšťan a mlynářský mistr, a to za hotovou trhovou sumu 400 rýnských zlatých. Prodej byl ovšem uskutečněn s výhradou zbývajícího dědičného ročního pozemkového úroku ve výši 30 zlatých a dále každoročního vodního poplatku, který byl kupující podle příslušného času povinen platit. (Zaznamenáno ve vrchní gruntovní knize, Tom. II, fol. 1 a 12.)

Dne 17. března 1749 byl ve Slavkově prostřednictvím tzv. Akts-Innovation (úřední rektifikace) – provedené c. královským vrchním úředníkem panem Christophem Mayerem (patrně z Bochova) a c. k. vrchním mincmistrem panem Johannem Sangnerem (patrně z Mitrovic) – ustanoven vlastní obecní hospodář (Gemeinde-Wirth), neboť do té doby zastávali tuto funkci jen prozatímně pověření lidé. Tímto hospodářem se stal pan Anton Franz Pauliny. (Vrchní gruntovní kniha, Tom. II, fol. 5.)

Od roku 1749 platí c. k. horní město Slavkov měsíční kontribuci (daň). (Vrchní gruntovní kniha, Tom. II, fol. 7.)

Roku 1750 prodalo slavkovské měšťanstvo tzv. Soukenickou neboli Schefeld-mlýnici s příslušenstvím přes vodu, s dvanácti jitry polí ležícími na úvale a s dalším pozemkem u domu Georga Leibelta, sládka, včetně k tomu náležejících luk, a to za 496 zlatých 45 krejcarů. Text dále uvádí, že u tohoto mlýna v dřívější (patrně léně vázané) době existoval závazek odvádět jako quasi feudi 3 zlaté slavkovskému vrchnímu úřadu – zápis na tomto místě přechází na další stranu, kde patrně pokračuje popis podmínek tohoto prodeje.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

[LEVÁ STRANA — pokračování a závěr latinského "Fassio parochi" (přiznání/výkaz děkana) z roku 1747, s účetní tabulkou vpravo; sloupce f (zlatý) / xr (krejcar) / d (denár)]

1747. Fassio parochi (přiznání) děkana sv. [?] [S.W. = Schlaggenwald].

[Tabulka:] Přeneseno (Translatus) ......... 756 | 33 | 2¼

... z důvodu nedostatků a nedbalostí selských poddaných lešnitzenských atd., které sice bylo nutno vykonat, avšak nelze je vyjmenovat a jednotlivě upřesnit, nejméně .......... 150

Souhrn výdajů (Summa expensarum) ......... 906 | 33 | 2¼

Odečtou-li se tyto od souhrnu příjmů (948 | 48 | 4½), zůstává děkanovi na stravu, oděv, léky a jiné nutné výdaje .......... 42 | 15 | 2¼

Z toho tedy plyne, že výše uvedená štóla se nutně započítává do kanonického podílu (canonica portio).

Že se vše takto má, svědomitě dosvědčuji a stvrzuji vlastnoručním podpisem a přitisknutím pečeti, jíž užívám.

Ve Slavkově (Schlaggenwalda) dne 30. června 1747.
[L.S.] P. Joannes Jacobus Höffner, t. č. děkan slavkovský (Decanus Schlaggenwaldensis).

[Následují německé poznámky:]
Pozn. 1. Nemíním tím tvrdit, že v oněch dobách, kdy bylo pořízeno předchozí přiznání, by [?] 60 [?] jako dnes obnášelo 1 zlatý; nýbrž jen 6 [?] [?] 1 [?] [?].

2. Poněvadž v oněch dobách byla stará míra, a 1 [strych] staré míry se rovná 1½ [strychu] naší míry, platil tehdy 1 [strych] pšenice naší míry 1 f 20 xr, 1 [strych] žita 1 f, 1 [strych] ječmene 40 xr, 1 [strych] ovsa 30.

3. Dlouho jsem si nedovedl vysvětlit, jak to, že se v onom přiznání pod výdaji nestala žádná zmínka o dávkách c. k. komoře (k.k. Kammer); avšak vysvětlení toho je na následující stránce, kde je poznamenáno, že Slavkov byl až do roku 1749 osvobozen od daně (steuerfrei).

4. Člověk se vždy mýlí podle svého [?]. Aby se [?] [?] mohl, praví přiznání na str. 30, [že byl] sebrán [?] [?] [?] komorou na 24 [strychů] [?]; [text okraje obtížně čitelný:] je to však opět [?] [?] [?] [?]; neboť přiznání na str. 33 uvádí od komory 30 [strychů] zaplacených ze střední [?].

[PRAVÁ STRANA — Pag. 35, líčí roky 1748–1750]

Roku 1748 prodalo slavkovské měšťanstvo městské obci (Stadtgemeinde) tzv. Panskou neboli Soukennickou mlýnici (Herren- oder Tuchwalk-Mühle, vulgo: Scheibenmühle) ve zdejším úvale na tamní hraně [?], se 2 mlecími chody (Mahlgängen) spolu se 3 zahrádkami (Gärtlein) odjakživa k tomu náležejícími, z nichž jedna leží podle [?] zahrady, jakož i s dílem (Wies-Stückl) ležícím pod mlýnem u potoka, panu Josefu Wenzlovi, měšťanu a mlynářskému mistru, ostatně za hotovou trhovou (kaufschillings-) sumu 400 f rýnských prodalo, avšak s ponecháním (Vorbehalt) zbývajícího dědičného ročního pozemkového úroku ve výši 30 f a navíc každoroční vodní [?] [?], které [?] dle příslušného času [?] [?] povinen platit jest. (V. G. B. [vrch. gruntovní kniha] Tom. II. fol. 1 u. 12.)

Roku 1749 dne 17. března byl ve Slavkově prostřednictvím rektifikace (Akts-Innovation) skrze c. král. vrchního úředníka pana Christopha Mayera v [Bochau?] a c. k. vrchního mincmistra pana Johanna Sangner [?] z [Mitrowitz?] [ustanoven] vlastní obecní hospodář (Gemeinde-Wirth, neboť dosud byli toliko [?]) — totiž: pan Anton Franz Pauliny. (V. G. B. Tom. II. fol. 5.)

Od roku 1749 platí c. k. horní město Slavkov měsíční kontribuci (Contribution). (V. G. B. Tom. II. fol. 7.)

Roku 1750 prodalo slavkovské měšťanstvo tzv. Soukenickou neboli Schefeld-Mühle [Schefeld-mlýn] s příslušenstvím přes vodu a s 12 jitry (Tagwerken) polí na úvale ležícími a s jedním [?] u [?] spolu s k tomu náležejícími lukami u domu Georga Leibelta, sládka (Schichtbürger?), i s pozemkem za 496 f 45 xr. Protože však u tohoto mlýna [?] v guelfské době [?] [?] [?], pakliže by quasi feudi pro 3 f v slavkovském vrchním úřadě nebyl odveden — [pokračuje na další straně]

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2118

Dědici po Marii Pleyerové prodávají Matouši Kropfovi, cajkáři v Horním Slavkově, jejich po matce zděděný dům ležící u kostela svaté Anny mezi Josefem Erbem a Petschnerovými dědici se zahrádkou a ostatním příslušenstvím za 127 zlatých rýnských.

Datace: 30.09.1748

Výpis z kupní smlouvy města Horní Slavkov (Schlaggenwald) z roku 1748 zaznamenává prodej domku zvaného „Svatá Anna" (nazývaného též červený domek) dědici po Marii Elzenzové soukenickému mistru Mathesi Zöblovi za 127 rýnských zlatých, se splátkovým kalendářem. Připojen je i pozdější zúčtovací záznam o rozdělení první splátky mezi prodávající a Johanna Martina Zöbla.

Výpis z trhové (kupní) smlouvy, město Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1748.

Se svolením vrchnosti, za úřadování pana purkmistra Johanna Georga Ludera, prodali dědicové po Marii Elzenzové svůj dům. Byli to výše jmenovaná Anna Margaretha Zinterová, Eva Catharina Wölblová, dále Simon [Andrež(?)] jednající jménem manželky a Anna Catharina Zwickhová jednající jménem svého zemřelého manžela.

Prodávaný dům se jmenoval „Svatá Anna" a stál mezi domy [Zehrgehovými(?)] a [...]šwaigovskými(?). Dědicové jej získali po své [zesnulé] matce nezměněně, podle jejich podílu na domovním gruntu, a to se vším právem, jaké k němu měly prodávající, jejich zbožná zůstavitelka i všichni dřívější majitelé – tedy včetně všeho, co je v domě pevně zabudováno (co je „hřebem a nýtem" upevněno), i se všemi výhodami i břemeny, jež k domu náleží.

Dům byl přenechán Mathesovi Zöblovi, zdejšímu měšťanu a mistru soukenickému, jeho manželce a jejich dědicům za jedno sto dvacet sedm rýnských zlatých.

Kupující se se svou manželkou zavázali dům zaplatit takto:
- ihned, hned při uzavření smlouvy, první splátku třicet rýnských zlatých,
- poté každoročně, počínaje svátkem svatého Michaela roku 1749, doplatek osm rýnských zlatých, který mají neodkladně skládat,
- a v tomto splácení pokračovat tak dlouho, dokud nebude celá kupní cena – jedno sto dvacet sedm rýnských zlatých – zcela vyrovnána.

To vše mělo platit bez váhání(?), přičemž kupující nese poplatky (quoty) sám(?).

Pro větší jistotu a stvrzení byl tento kupní list zapsán slovo od slova do zdejší smluvní knihy, na foliu pod slovem (verbo) 24. Každé ze smluvních stran byl vydán stejně znějící výpis a mají být rovněž sepsány ročně splatné lhůty doplatků. Stalo se dne 30. října(?) 1748.

Cesní (postupní) a zúčtovací záznam:

Postoupení bylo dáno a [potvrzeno(?)]. Od smluvené první splátky třiceti zlatých se má odečíst a připočíst částka, která se však rozdělí s Johannem Martinem Zöblem teprve po uplynutí třetiny(?). Rozdělení je následující:

- prodávajícím připadá . . . . . . . . . . . . . . . 21 zl —
- Johannu Martinu Zöblovi, kterému rovněž náleží spravedlivě přiznaná pohledávka (prätension) [17?] . . . . 9 zl —
- Celkem (Summa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 zl —

Zapsal Laurentius Franc(iscus) Roth[e(?) / Rothja(?)], tehdejší (pro tempore) městský písař, na stvrzení.

Rubová strana / nadpis listiny:

Výpis z kupního listu mezi dědici po Marii Elzenzové a Mathesem [Zöblem(?)] o červený domek za 127 zlatých.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Výpis z trhové (kupní) smlouvy, město Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1748.

[Hlavní text / výpis:]

Poté, co byl s vrchnostenským schválením (ratifikací), za úřadujícího pana purkmistra Johanna Georga Ludera, dům dědiců po Marii Elzenzové – totiž výše jmenované Anny Margarethy Zinterové, Evy Cathariny Wölblové, Simona [Andrežе(?)] jménem manželky (uxorio nomine) a Anny Cathariny Zwickhové jménem zemřelého manžela (defuncti mariti nomine) – jejich [vlastní(?)] dům zvaný „Svatá Anna", ležící mezi domy [Zehrgehovými(?)] a [...]šwaigovskými(?) domy, který jim po jejich [zesnulé] matce nezměněně připadl podle podílu z domovního gruntu (quota), se vším právem a spravedlností, tak jak jej prodávající, jejich zbožná zůstavitelka i všichni předešlí držitelé drželi, užívali a měli v držení, nakolik je pevně zabudováno (co je hřebem a nýtem pevné), cum commodo et onere (s výhodami i břemeny) – přenechán Mathesovi Zöblovi, zdejšímu měšťanu a soukenickému (soukennickému) mistru, a jeho manželce a jejich [dědicům] za jedno sto dvacet sedm rýnských zlatých:

přičemž se [on] a jeho manželka [zavazuje] takto zakoupený červený domek zaplatit celý tímto způsobem: totiž nyní ihned jako první splátku třicet rýnských zlatých, a poté ročně, počínaje svátkem svatého Michaela roku 1749, na doplatek osm rýnských zlatých neodkladně skládat a tak dlouho v tom pokračovat, dokud nebude řečená kupní cena, na niž činí jedno sto dvacet sedm rýnských zlatých, zcela vyrovnána a zaplacena; to vše bez váhání(?), přičemž kupující nese poplatky (quoty) sám(?).

K většímu utvrzení a stvrzení toho všeho byl tento kupní list slovo od slova zapsán do zdejší smluvní knihy na foliu, pod slovem (verbo) 24, a každé smluvní straně byl vydán stejně znějící výpis, jakož i mají být sepsány ročně splatné lhůty doplatků. Stalo se dne 30. [října(?) / 8bris] 1748.

[Cesní / zúčtovací záznam:]

Cessa data et [Consolidata(?)] (postoupení dáno a [potvrzeno]). Odečti však smluvenou splátku ve výši třiceti zlatých a připočti [ji], které se však teprve po uplynutí třetiny(?) rozdělí s Johannem Martinem Zöblem, a to takto:

prodávajícím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 zl —
a Johannu Martinu Zöblovi rovněž jeho spravedlivě přiznaná pohledávka (prätension) [17?] . . . . 9 —
Úhrn (Summa) 30 zl —

Laurentius Franc(iscus) Roth[e(?) / Rothja(?)], t. č. (pro tempore) městský písař, na stvrzení (in fidem).

[Rubová strana / nadpis:]

Výpis z kupního listu mezi dědici po Marii Elzenzové a Mathesem [Zöblem(?)] o červený domek za 127 zl.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Kauffbriefs-Extract der Stadt Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1748.

[Haupttext / Extract:]

Demnach mit obrigkeitl(icher) Ratification, unter dem regierenden Herrn Bürgermeister Johann Georg Luder, die Maria Elzenzischen Erben, [nemblich] oben benandte Anna Margaretha Zinterin, Eva Catharina Wölblin, Simon [Andreß(?)] uxorio [nomine], und Anna Catharina Zwickhstin defuncti mariti nomine, ihr [aigenthümliches(?)] Haus, Sanct Anna genandt, zwischen [Zehrgeh(?)] Häusern und deren [...]schwaigischen(?) Häusern gelegen, von ihrer [seel.] Mutter unverändert nach Häuslgrundts quott(a), mit allem Recht und Gerechtigkeit, wie die Verkäufere, ihre gottsel(ige) Hinterlasserin und alle vorige possessores desselben besessen, genossen und innen gehabt, weit, niet- und nagelfest ist, cum commodo et onere, dem Mathes Zöbl, Bürger und Zeugmachermeister allhier, und dessen Eheweib und deren [Erben] ein hundert sieben und zwanzig Gulden reinisch überlassen:

deßfalls [er] sich und sein Eheweib solch erkauftes rothes Häusl [hiermit polch(?)] verkauftes rothes Häusl soll, ganzer Gestalt zu bezahlen, alß nemblich anjetzo gleich zur Anfrist dreißig Gulden reinisch, dann jährlich, zu dem Fest sancti Michaelis 1749 anfahend, zur Nachzahlung acht Gulden reinisch unweigerlich zu erlegen, und so lang hiermit zu continuiren, biß bedeuter Kauffschilling, daran ein hundert sieben und zwanzig Gulden reinisch, völlig abgestattet und bezahlet seyn wird; alles ohne zu wancken(?), deßen [Ab]käufer die quotten [seine(?)] allein [trägt(?)].

Zu mehrer Festhalt- und Bekräftigung alles dessen ist dieser Kauffbrief Wort zu Wort in deß hiesigen Contract-Buch folio verbo 24 inseriret, und jeder contrahirenden theyl ein gleichförmiger Extract, wie auch die jähr(lich) fallende Nachfristen können geschrieben werden, ertheilet worden. Beschehen d(en) 30ten [8bris(?) / Octobris] 1748.

[Cessions- bzw. Verrechnungsvermerk:]

Cessa data et [Consolidata(?)]. [Sed] zwar abziehe die pactirte Anzahl mit dreißig Gulden et anlegt, welche aber erst nach Ausgang des Drittels mit Johann Martin Zöbl vertheilet werden, welche anfallen:

als die Verkäufere . . . . . . . . . . . . . . . 21 fl —
und Johann Martin Zöbl auch seine gerecht zugestehende Prätension [17?] . . . . . . . . 9 —
Zus(ammen)t 30 fl —

Laurentij Franc(iscus) Roth[e(?) / Rothja(?)], p.t. Stadtschreiber, in fidem.

[Rückseite / Titel:]

Kauffbriefs Extract zwischen Maria Elzenzischen Erben und Mathes [Zöbl(?)] über ein rothes Häusl pro 127 fl.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2119

Jan Jiří Unger, důlní v Horním Slavkově, prodává Janu Jiřímu Gartnerovi, dozorci mlýna na rudu v Horním Slavkově, svůj dům ležící u stoky Grabenu mezi domy Anny Reginy Helperlové a dědiců Jiřího Michaela Dietla s příslušenstvím za 135 zlatých rýnských.

Datace: 03.11.1748

Kupní výtah z roku 1748 zaznamenává prodej obytného domu u příkopu v Horním Slavkově: měšťan a chmelař Johann Georg Unger jej za 135 zlatých rýnských prodal měšťanu a mlynáři Johannu Georgu Gärtnerovi, a to i s várečným právem. Listina dále dokládá, jak byla kupní cena postupně splácena – od okamžitého vyrovnání kapitálu u Mariánského bratrstva až po roční splátky v letech 1749 a 1750.

KUPNÍ VÝTAH MĚSTA HORNÍHO SLAVKOVA (SCHLAGGENWALD), 1748

Hřbetní nápis
Na rubu listiny je stručný záznam, o co jde: kupní výtah mezi Johannem Georgem [Ungerem?] a Johannem Georgem Gärtnerem o obytný dům, cena 135 zlatých.

Vlastní obsah listiny
Se souhlasem a vrchnostenským potvrzením (ratifikací) úřadujících pánů purkmistrů – jmenovitě pana [...] a pana [...] – prodal Johann Georg Unger, měšťan a chmelař zdejší, svůj obytný dům. Dům stál u takzvaného příkopu, mezi domy Anny Reginy Salzerové a Georga [Michla?]. Prodával jej se vším právem a příslušenstvím, obzvláště s právem várečným, tak jak je on sám i všichni jeho předchůdci na tomto domě užívali a měli – tedy včetně všeho, co bylo v domě pevně zabudované („na nýt a hřebík"), se vším způsobem i případným břemenem, které k domu náleží.

Kupujícím se stal Johann Georg Gärtner, měšťan a mlynář v [...], patrně s ohledem na svého milého bratrance Johanna Adama [laskavě?]. Dohodnutá kupní cena činila jedno sto třicet pět zlatých rýnských (135 zl.).

Prodávající se zavázal částku splácet takto:
- Ihned pro pořádek převzal kapitál uložený u duchovního Mariánského bratrstva ve výši třiceti pěti zlatých rýnských (35 zl.).
- Od svátku Všech svatých roku 1749 měl dál platit vždy ročně po osmi zlatých rýnských (8 zl.), a to tak dlouho, dokud nebude celá kupní suma 135 zlatých rýnských zcela splacena.

Pro větší jistotu a stvrzení byl tento kupní zápis přepsán slovo od slova do zdejší kontraktní knihy na foliu 28 a každé ze smluvních stran byl vydán stejně znějící výtah, do něhož bylo možné dále zapisovat jednotlivé splátkové lhůty. Stalo se v Horním Slavkově dne 27. listopadu 1748. Text byl přečten a porovnán [...], téhož dne vyhotoven.

Záznamy o splátkách

Na okraji listiny je u částky 35 zl. první potvrzení: uvedená částka byla vložena a celá odvedena Mariánskému bratrstvu. Potvrdil Laurentius Fran[ciscus] Roth[?], tehdejší městský písař, na svědomí.

Roku 1749, dne 26. prosince, složil kupující u úřadujícího purkmistrovského úřadu, k rukám Antona Frantze [Schäula?], svůj první splátkový záznam ve výši 8 zlatých. Splátka proběhla tak, jak kupujícímu náleželo. Dáno v Horním Slavkově, dne a roku jak výše. Zapsal Johann Joseph [Maiß?], tehdejší přísežný syndik místa.

Roku 1750, dne 10. října, složil kupující u úřadujícího purkmistrovského úřadu, u pana Antoniho Frantze [Schäula?], svůj druhý splátkový záznam, opět ve výši osmi zlatých. Tato částka byla rozepsána takto:
- na staré dlužné vosková peníze (Wachsgelder) vrchnosti, splatné až do roku 1750: 5 zlatých,
- doplatek (Nachgeld) z předchozího období: [2?] zl. 46 kr.,
- písařský poplatek: [1?] zl. 14 kr.
Celkem tedy suma 8 zlatých. Dáno v Horním Slavkově, dne a roku jak výše. Zapsal opět Johann Joseph [Maiß?], tehdejší přísežný syndik místa.

Poznámka
Horní pravý okrajový přípisek na druhé straně listiny a některá slova v úvodních formulových větách jsou dnes silně vybledlá či obtížně čitelná a v textu jsou proto označena otazníkem.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

KUPNÍ VÝTAH MĚSTA HORNÍ SLAVKOV (SCHLAGGENWALD), 1748

[Rubová strana / hřbetní nápis:]
Kupní výtah
mezi
Johannem Georgem [Ungerem?]
a Johannem Georgem Gärtnerem
o obytný dům
135 zl.

[Hlavní text:]
Poté, co s vrchnostenskou ratifikací a [souhlasem] úřadujících pánů purkmistrů, pana [...], pan [...] Johann Georg Unger, měšťan a chmelař zdejší, svůj u [příkopu] zvaný, mezi [domy] Anny Reginy Salzerové a Georga [Michla?] – mezi oběma těmito domy – ležící obytný dům, se vším právem a příslušenstvím, obzvláště s právem várečným, tak jak jej on i všichni předešlí držitelé (possessores) neboli jeho majitelé užívali a měli, jak stojí „na nýt a hřebík" (tj. se vším pevně zabudovaným), cum modo et onere (se způsobem i břemenem) k němu náležejícím, Johannu Georgu Gärtnerovi, měšťanu a mlynáři v [...], [se zřetelem] na svého milého bratrance Johanna Adama [laskavě?], za jedno sto třicet pět zlatých rýnských přenechal: což tímto slibuje a [prodávající] se zavazuje splatit takto, totiž: [v hotovosti] hned pro pořádek jsem převzal kapitál u duchovního Mariánského bratrstva ve výši třiceti pěti zlatých rýnských, načež ke svátku Všech svatých 1749 a poté vždy nadále po osmi zlatých rýnských ročně platit a tak dlouho v tom pokračovat, dokud řečená [kupní] částka, totiž jedno sto třicet pět zlatých rýnských, nebude zcela odvedena a zaplacena.

K většímu utvrzení a stvrzení všeho tohoto byl tento kup od slova do slova vepsán do zdejší kontraktní knihy na foliu 28, a každé smluvní straně byl vydán stejně znějící výtah, podle něhož lze zapisovat lhůty [...] jako záznamy [o splátkách]. Tak se stalo v Horním Slavkově dne 27. listopadu 1748.
Přečteno a porovnáno [...], toho dne vyhotoveno[?].

[Poznámka na okraji / první kvitance, na okraji s 35 zl.:]
[...] uloženo/vloženo třiceti pěti zlatými, kterýmižto [je odvedeno] Mariánskému bratrstvu úplně — 35 zl.
Laurentius Fran[ciscus] Roth[?], t. č. městský písař, na svědomí (in fidem).

Pro Anno 1749, totiž dne 26. prosince, složil [a odvedl] u úřadujícího purkmistrovského úřadu k [rukám] Antona Frantze [Schäula?] svůj první záznam (splátku) ve výši 8 zl., [tak jak?] náleží kupujícímu, celé se stalo: dáno v Horním Slavkově, dne a roku jak výše.
Johann Joseph [Maiß?], t. č. přísežný syndik místa (Syndicus Juratus Loci).

Roku 1750, dne 10. října, složil u úřadujícího purkmistrovského úřadu pana Antoniho Frantze [Schäula?], [jakožto?] za dům svůj druhý [přispívající?] záznam (splátku) osmi zlatými = 8 zl., [...] stalo se [zápočtem] vrchnosti na staré dlužné voskové peníze (Wachsgelder) až do roku 1750 ve výši = 5 zl. [—]
uplynulý doplatek (Nachgeld) = = = [2?] zl. 46 kr.
[písařský poplatek] = = = = = [1?] zl. 14 kr.
Suma: 8 zl. [—]
Dáno v Horním Slavkově, dne a roku jak výše.
Johann Joseph [Maiß?], t. č. přísežný syndik místa.

[Pozn.: Horní pravý okrajový přípisek na 2. straně a některá slova ve formulových klauzulích jsou silně vybledlá či obtížně čitelná a označena [?].]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

KAUF-EXTRAKT DER STADT SCHLAGGENWALD (HORNÍ SLAVKOV), 1748

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Kauffs Extract
zwischen
Johann Georg [Unger?]
und Johann Georg Gärtner
über ein Wohn Haus
135 fl

[Haupttext:]
Demnach mit obrigkeit[licher] Ratification un[d] der[er] regierenden Herren Bürgermeisteren, H[errn] [...], Herr[n] [...] Johann Georg Unger, Bürger und Hopfensteiger allhier, sein neben dem [Graben] genant[es], zwischen Anna Regina Salzerin und Georg [Michl?] die[selben] beeder Häusern gelegenes Wohn Haus, mit allen Recht und Gerechtigkeit, absonderlich mit dem Brau-Recht, wie er und alle vorige Possessores oder desselben Besitzer genossen und innen gehabt, wie es [niet-] und nagelfest ist, cum modo et onere, [darzu gehörig], dem Johann Georg Gärtner, Bürger und Mühlsteiger in [...], [in Betracht] seines lieben Vetters Johann Adam [gütig?], umb und vor ein hundert fünf und dreysig gulden rheinl[ändisch] überlassen: verspricht dessen ein Vero, [und] obligiret sich [der Verkäufer], solches folgender gestalt zu bezahlen, alß nemblich: [an Geld] gleich zur Richtig[keit] mit übernam[b] ich das Capital bey der geistlich Marianischen Bruderschaft, fünf und dreysig gulden rh[einisch], dem[nach] zu dem Fest Aller Heiligen 1749 nachgehend zur nechst acht gulden rh. jährlich zu erlegen und so lang zu continuiren, biß bedeuter [Kauf-]Schilling, deren ein hundert fünf und dreysig gulden rh., völlig abgestattet und bezahlet [wird].

Zu mehrer Festhalt und Bekräftigung alles dessen ist dieser Kauf von Wort zu Wort in dem hiesige[n] Contract-Büchel fol. 28 inseriret, und jeder contrahirenden Parthei ein gleichförmiger Extract, wornach die Frist [...] als Nachrichten können geschrieben werden, [er]theilet werden. So geschehen Schlaggen[wald], unter den 27ten 9bris [Novembris] 1748.
Lesen [des?] et Contuletur [...] die partiert[?].

[Randvermerk / erste Quittung, am Rand mit 35 fl:]
[...] anlegt mit fünf und dreysig gulden, welche [erlegt] rh. die Marianische Bruderschaft völlig — 35 fl.
Laurentius Fran[ciscus] Roth[?], p.t. Stadtschreiber, in fidem.

Pro Anno 1749 alß den 26. Xbris [Decembris] verlegt [und abgestattet] in dem regierenden Bürgermeister-Ambt zu [Händen] Anton Frantz [Schäul?] seine erste Nachricht mit 8 fl leger = 8 fl, [folge] der Erkäufer gantz beschehen: actum Schlaggenwald, die et Anno ut supra.
Johann Joseph [Maiß?], p.t. Syndicus Juratus Loci.

Anno 1750 d[en] 10. Octob[ris] verlegt in dem regierenden Bürger-Meister-Ambt Herrn Antoni Frantz [Schäul?], [als abläufer?] des Hauses seine andere [beytragende?] Nachricht mit acht gulden leger = 8 fl, [...] beschehen die Obrigkeit an denen alt geschuldigen Wachßgeldern zu[m] Jahr biß 1750 mit = 5 fl [—]
[der] verlaufter Nachgeld = = = [2?] fl 46 xr
[Schreibgebühr] = = = = = [1?] fl 14 xr
Summa: 8 fl [—]
actum Schlaggenwald, die et Anno ut supra.
Johann Joseph [Maiß?], p.t. Syndicus Juratus Loci.

[Anmerkung: Der obere rechte Randvermerk auf S. 2 sowie einige Wörter in den Formelklauseln sind stark verblasst bzw. schwer leserlich und mit [?] gekennzeichnet.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2121

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova potvrzují, že si půjčili od děkana v Horním Slavkově fundaci neznámého ve výši 2.400 zlatých rýnských.

Datace: 22.12.1748

Dlužní úpis (obligace) města Horní Slavkov z 22. prosince 1748: městská rada si od nadace zbožného odkazu neznámého dárce („Anonymus"), spravované knězem Johannem Jacobem Höffnerem, vypůjčila 2400 zlatých na splacení starších dluhů úročených 6 procenty, a to na nový úrok 5 procent. Jako zástavu vložila pole a louky patřící k tzv. Kolbovu dvoru. Na konci listiny je dochován rejstřík splátek z let 1748–1749 a dorsální poznámka o další splátce z roku 1756.

DLUŽNÍ ÚPIS (OBLIGACE) MĚSTA HORNÍHO SLAVKOVA, 22. prosince 1748

My, purkmistr, rychtář a rada této říšské a královské svobodné horní­ho města Horního Slavkova, tímto vydáváme svědectví a vyznáváme za sebe i za své nástupce purkmistry [...] přede všemi, a zvláště tam, kde je toho třeba, následující.

Jeho Důstojnost pan Johannes Jacobus Höffner, řeholník důstojného řádu Křižovníků [k... Rella?], v té době [měšťan?] a představený zdejšího kostela ve Slavkově, nám vyplatil zbožný odkaz (pium legatum) ve výši dvou tisíc čtyř set zlatých, který jeden dobrodinec vystupující jako „Anonymus" zřídil jako nadaci. Peníze jsme přijali na naši řádnou potřebu, konkrétně k umoření našich kapitálů, jež jsme si dříve vypůjčili na 6 procent úroku — tentokrát však lépe, se souhlasem a povolením, podle nejmilostivějšího reskriptu vydaného 31. března roku 1746 vysoce chvályhodnou královskou vrchní správou úřadu mincmistra. Celou částku 2400 zlatých nám pan Höffner vyplatil v hotovosti a řádně, v dobré, platné a oběžné minci, nepodléhající znehodnocení, a to na nový úrok ve výši 5 procent.

Nad řádným přijetím této jistiny se vzdáváme veškerých námitek, že peníze nebyly vyplaceny, že jsme byli přemluveni nebo obelstěni, či že se věc odehrála jinak, než je zde popsáno (cum renunciatione exceptionis non numeratae pecuniae, persuasionis, aut doli, rei non sic, sed aliter gestae), a v nejpevnější právní formě tuto sumu 2400 zlatých kvitujeme.

Tuto částku slibujeme vrátit a zaplatit Jeho Důstojnosti panu Johannovi [...] (Höffnerovi), případně jeho nástupcům, nebo řádným držitelům tohoto úpisu — a to stejnou, dobrou a oběžnou mincí i s náležejícími úroky — jakmile dojde k řádnému pololetnímu vypovězení úpisu, které má z obou stran nastat tři měsíce předem.

Pro lepší zajištění tohoto zbožného odkazu, respektive jeho zmocněnce, dáváme, ustanovujeme a zapisujeme jako skutečnou zástavu a hypotéku všechna pole a louky patřící k tzv. Kolbovu dvoru, jež náleží městu a obci, totiž:
- osm jiter [pozemku] u [Eintziglich?],
- sedm jiter hned vedle,
- dvanáct jiter za zmíněným dvorem — pole zvaná „velká a malá [rada]",
- čtyři jitra luk položených při [císařsko-]královských polích a polích Lorenze Frantze Chot[ovského].

Tato pole a louky ustanovujeme jako zástavu z důvodu jistiny i mezitímního úroku.

[Při pravém okraji listu je připojena formulaická právní klauzule, dochovaná jen zčásti: obsahuje vzdání se všech právních dobrodiní, indultů, privilegií a výjimek, mimo jiné odkazuje na královské novely. Podle dochovaných zbytků textu měla zástava a hypotéka zůstat v platnosti tak dlouho, dokud nebude kapitál i s úroky zcela splacen. Jména ani částky v této části dochovány nejsou.]

...má být zapsáno a zaknihováno (ingrossováno) do zdejší městské dluhové knihy. Na svědectví toho jsme podepsáni my z rady (ex gremio Magistratus), spolu s obcí a s čtyřiadvaceti muži ze středu obce, ustanovenými k tomu vysoce chvályhodnou vrchností, a přitiskli jsme obvyklou městskou střední pečeť. Stalo se v říšské a královské svobodné horní­m městě Horním Slavkově dne 22. prosince 1748.

[L.S. — přitištěná městská pečeť]

Podpisy (levý sloupec):
Johann [Georg] Bergrad[?], tehdy úřadující purkmistr
Johann Friedrich V[oi]tlender
[Georg] Sebastian Mäyß
Johann Hartwig z Braunitz[?]
Antonius Paulus
Za radu (ex gremio Magistratüs)
Notář [...]

Podpisy (prostřední sloupec):
Jo[hann] Anton Fran[tz], obecní starší
[Filip] Maudira[?], za lavici konšelů (ex gremio Scabinatüs)
Johann [Georg ...], jeden ze čtyřiadvaceti
Georg Anton [Trißl?], jako jeden ze čtyřiadvaceti

Záznam o zaknihování (pravý sloupec):
Do nyní vedené dluhové knihy chvályhodného magistrátu, na oddíl [?], bylo zaknihováno (ingrossováno). Friderico Voitlender. — Já, řádně [...], R. Joann[...], přísežný [...]

Rejstřík splátek a umoření (dole na listině):
- Dne 20. prosince 1748 byl vyplacen jeden tisíc zlatých z nadace „Anonymus" k umoření prvního kapitálu.
- Dne 14. prosince 1748 bylo vyplaceno z nadace jeden tisíc dvě stě zlatých k umoření [druhého?] kapitálu.
- Dne 24. ledna 1749 dvě stě zlatých — tím byl celý stávající kapitál 2400 zlatých podle nadace „Anonymus" úplně vypůjčen (přijat), a z toho byl vyplacen pan [Höffner].

Dorsální poznámka (na rubu listiny):
Obligace na 2400 zlatých, které si obec vypůjčila z nadace zvané „Anonymus" v různých termínech (in variis terminis). Město Horní Slavkov (Schlaggenwald).
Dne 7. srpna 1756 bylo zaplaceno 500 zlatých.
Z tohoto kapitálu bylo dne 7. dubna[?] [17..] zaplaceno [...] set zlatých [...].

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

DLUŽNÍ ÚPIS (obligace) města Horní Slavkov (Schlaggenwald), 22. prosince 1748.

My purkmistr, rychtář a rada této říšské a královské svobodné horní­ho města Horního Slavkova tímto vydáváme svědectví a vyznáváme za sebe i za své nástupce purkmistry [...] přede všemi, zvláště tam, kde je toho třeba, takto: Že nám Jeho Důstojnost pan Johannes Jacobus Höffner, řeholník důstojného řádu Křižovníků [k... Rella?], jako [tehdejší] [měšťan?] a představený kostela (Božího domu) ve Slavkově, zbožný odkaz (pium legatum) ve výši dvou tisíc čtyř set zlatých, který jeden dobrodinec zvaný „Anonymus" zřídil jako nadaci, na naši řádnou potřebu, jmenovitě k umoření našich kapitálů vypůjčených na 6 procent /: avšak [lépe] se souhlasem a povolením :/ podle nejmilostivějšího reskriptu vydaného 31. března roku 1746 od vysoce chvályhodné královské [vrchní] správy úřadu mincmistra — z toho odtud v hotovosti a řádně, také v dobré, platné a oběžné minci, jež nepodléhá znehodnocení (devalvaci), oněch dva tisíce čtyři sta zlatých, znějících na 2400 zl., proti [úroku] 5 procent, skutečně vyplatil a odvedl [...], nad řádným přijetím zmíněného kapitálu, se vzdáním se námitky nevyplacených peněz, přemluvení či lsti, věci nikoli tak, nýbrž jinak provedené (cum renunciatione exceptionis non numeratae pecuniae, persuasionis, aut doli, rei non sic, sed aliter gestae), v nejpevnější právní formě kvitujeme, a tuto sumu 2400 zl. Jeho Důstojnosti panu Johannovi [...] anebo jeho nástupcům (vel ejus Successoribus), případně řádným držitelům tohoto úpisu /: pokud dojde k řádnému pololetnímu vypovězení, jež má z obou stran nastat tři měsíce předem :/ stejnou, dobrou a oběžnou mincí [spolu] s náležejícími [úroky] vrátit a zaplatit [slibujeme]; rovněž pro lepší zajištění zbožnému odkazu (pio Legato) nebo jeho zmocněnci jako pravou zástavu a skutečnou hypotéku dáváme, ustanovujeme, pořizujeme a zapisujeme veškerá k tzv. [Kolbovu] dvoru náležející, městu a obci patřící pole a louky, totiž: osm jiter [...] u [Eintziglich?], sedm jiter hned vedle a dvanáct jiter za zmíněným dvorem, ležící pole zvaná „velká a malá [rada/Rath]", a čtyři jitra luk položených při [císařsko-]královských a [polích] Lorenze Frantze Chot[ovských]; a nejen ustanovujeme, nýbrž [i zapisujeme], z důvodu jistiny a mezitímního úroku (ex ratione Capitalis et interusurii).

[Při pravém okraji listu, zčásti odříznuto, následuje formulaická právní klauzule o vzdání se opravných prostředků — jen zčásti čitelná: vzdání se všech právních dobrodiní, indultů, privilegií a výjimek, císařských/královských novel apod.; ochrana zástavy a hypotéky trvá tak dlouho, dokud nebude kapitál i s úroky zcela splacen. Bez jmen a částek.]

...jako zdejší městská dluhová kniha [...] a nechť je vloženo a zaknihováno (ingrossováno). Na svědectví toho jsme my z rady (ex gremio Magistratus), spolu s obcí a proto vysoce chvályhodnou vrchností ustanovenými čtyřiadvaceti muži ze středu podepsáni a přitiskli jsme obvyklou městskou střední pečeť: tak se stalo v říšské a královské svobodné horní­m městě Horním Slavkově dne 22. prosince 1748.

[L.S. — přitištěná městská pečeť]

(Podpisy, levý sloupec):
Johann [Georg] Bergrad[?], t. č. úřadující purkmistr
Johann Friedrich V[oi]tlender
[Georg] Sebastian Mäyß
Johann Hartwig z Braunitz[?]
Antonius Paulus
Z rady (Ex gremio Magistratüs)
Notář [...]

(prostřední sloupec):
Jo[hann] Anton Fran[tz], obecní starší
[Filip] Maudira[?], z lavice konšelů (Ex gremio Scabinatüs)
Johann [Georg ...], jeden z čtyřiadvaceti
Georg Anton [Trißl?], jako jeden z čtyřiadvaceti

(pravý sloupec, záznam o zaknihování):
[Do] nynější stávající [...] dluhové knihy chvályhodného magistrátu na [oddíl/fol.?], do níž bylo zaknihováno (ingrossováno). Friderico Voitlender. — Já řádně [...] R. Joann[...] přísežný [...]

(Rejstřík výplat / umoření, dole — doslovně):
[17]48 dne 20. prosince byl vyplacen jeden tisíc zlatých z nadace „Anonymus", k umoření prvního kapitálu.
[17]48 dne 14. prosince jeden tisíc dvě stě k umoření [druhého?] kapitálu, vyplaceno z nadace.
[17]49 dne 24. ledna dvě stě zlatých, čímž byl úplně celý stávající kapitál 2400 [zl.] podle nadace „Anonymus" přijat (vypůjčen), a z toho byl pan [Höffner] zaplacen.

(Rubová strana / dorsální poznámka):
Obligace na 2400 zl., které si obec vypůjčila z nadace zvané „Anonymus" v různých termínech (in varijs terminis). Město Slavkov (Schlaggewaldt).
[zl : kr] Dne 7. srpna 1756 zaplaceno ------ 500 [zl.].
Na tomto kapitálu bylo dne 7. dubna[?] [17..] [...] set zlatých [...] zaplaceno [...].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

OBLIGATION der Stadt Schlaggenwald, 22. Dezember 1748.

Wir Bürgermeister, Richter undt Rath dieser Röm[isch]- und Königl[ich]-freyen Bergstadt Schlaggenwaldt urkunden und bekennen vor Uns und Unßere nachkommende Bürg[er]meister [...] vor Jedermänniglich, besonders aber da, wo zu wißen nöthig, hiermit: Wie daß Uns Ihro Hochwürden Herr Johannes Jacobus Höffner, deß Hochwürdigen Crucis Ordens zum [Ueber... Rella?] professus, als [dermahliger] [Bürger?]- und Vorsteher deß Gotteshauß zu Schlaggenwaldt, das von einem [gütthätigen] Anonymi genannt zu einer Fundation gemachte pium Legatum pr[o] Zwey Tausend vier Hundert gulden zu Unßerer abgeordentlichen Nothdurfft, benanntlich zu Tilgung Unßerer à 6 pro Cento aufgenohmenen Capitalien /: jedoch [beßer] mit Consens undt Bewilligung :/ betragend deß de Anno 1746 den 31. Marty ergangenen allergnädigsten [...] Rescripts /: von einer Hoch Löbl[ichen] Königl[ichen] [Ober-]Münz-Meister-Ambts-Administration, hierauß dato baar- und richtig-, auch in gütt-, gäng- und gangbahrer, und keiner Devalvation unterworffenen Münz, deß Zwey Tausendt vier Hundert gulden sagend à 2400 fl, gegen à 5 pro Cento [verzinßlich] und würcklich zugezahlt haben [...], über den richtigen Fürstand gleich bemeldten Capitalis, cum renunciatione exceptionis non numeratae pecuniae, persuasionis, aut doli, rei non sic, sed aliter gestae, in beständigster form rechtens Quittiren, und selbe Summam pr[o] 2400 fl Ihro Hochwürden Herrn Johann[...] vel ejus Successoribus, oder dießer Obligation gehörigen Innhabern /: wann Unß oder [derselben] die ordentl[iche] halbjährige Aufkündigung, welche beyderseits 3 Monath vorhero geschehen solle :/ mit gleicher, gütt- undt gangbahrer Münz [nebst] beyziehenden [Zinsen] danck zu restituiren und zu bezahlen [angeloben]; deßgleichen Wür auch zu beßerer Bez[ie]hung dem pio Legato, oder deßen Mandatario zu einem waaren Unterpfandt und real Hyp[othec] alle die zu dem so genannten [Kolbe]-Höff der Stadt- und gemeind-angehörige Felder und Wießen, alß nemblich: acht Tagwerch [...] beym [Eintziglich?], sieben Tagwerch gleich daneben, und zwölf Tagwerck hinter ermel[deten] Höff, groß- und klein-[Rath] genannte liegende Felder, und vier Tagwerck an [Kayser-]Königl[ich]- und Lorenz Frantz Chot[ischen] Feldern situirte Wießen, nicht allein Constituiren, ordnen und beschreiben, sondern [auch ... verschreiben], auß ratione Capitalis et interusurii.

[Am rechten Blattrand, teils weggeschnitten, folgt die formelhafte Rechtsverzichts-Klausel — nur teils lesbar: „...halber dahin..., da im Fall würde Interessen von... eingehalten...; sich wegen der königl. Novellen... auf Unser ob[iges] Unterpfand..., dann die Hypothek... Riten, Zugriff... in so lang..., biß..., und all-... gezahlet und a[bge]... darwieder... noch Indulten..., Privilegium, andere Exception... oder durch mehr... mag geschützet o[der]... liter bewilligt..." — Verzicht auf alle Rechtswohltaten, Indulte, Privilegien und Ausnahmen, bis das Kapital samt Zinsen völlig gezahlt sei; keine Namen oder Beträge.]

...alß hiesiges Stadt-Schulden-Buch [durch...] und mögen eingetragen und ingrossiret werden. Zur Uhrkundt deßen haben Wir und ex gremio Magistratus, sambt der Gemeinde und daher von hoch Löbl[icher] Obrigkeit angeordneten vier und zwanzig Männeren auß dem Mittel unterschrieben, und das gewöhnliche Stadt-mittlere Insigl angedruckt: so geschehen in der Röm[isch]- und Königl[ich]-freyen Bergstadt Schlaggenwaldts, d[en] 22. Decemb[er] 1748.

[L.S. — aufgedrücktes Stadtsiegel]

(Unterschriften, linke Spalte):
Johann [Georg] Bergrad[?], p:t: Ambts-Bürgermeister
Johann Friedrich V[oi]tlender
[Georg] Sebastian Mäyß
Johann Hartwig v[on] Braunitz[?]
Antonius Paulus
Ex gremio Magistratüs
Notarius [...]

(mittlere Spalte):
Jo[hann]: Anton Fran[tz], gemein[er] Eltester
[Philipp] Maudira[?], Ex gremio Scabinatüs
Johann [Georg ...], der Vier[undzwanziger]
Georg Anton [Trißl?], alß Vier und zwanziger

(rechte Spalte, Ingrossationsvermerk):
[In das] jetzige bestehende [...] eines Löbl[ichen] Magistrats Schulden-Buch am [Fach/Fol.?], zu welchem ingrossiret wor[den]. Friderico Voitlender. — Ich richtig [...] R. Joann[...] jur[atus] der [...]

(Auszahlungs-/Tilgungsregister, unten — wörtlich):
[17]48 d[en] 20ten Decembr[is] ist ein Tausend gulden von der Fundation Anonymij [aus]bezahlt worden, zu Ablößung des ersteren Capital[s].
[17]48 den 14 Decembris ein Tausend zwey hundert zu Ablößung des [andern?] Capital, auß der Fundation [aus]bezahlt worden.
[17]49 d[en] 24. Januarij zwey hundert gulden, mithin vollkommentlich das ganz bestehende Capital pr[o] 2400 [fl] laut der Anonymij Fundation aufgenohmen worden, und hievon der [Herr Höffner] bezahlt worden.

(Rückseite / Dorsalvermerk):
Obligation zu 2400 fl, welche von der Gemeinde auß der Fundation Anonymy genanndt [frey]borgt worden in varijs terminis. Stadt Schlaggewaldt.
[fl : d] Den 7ten Aug[usti] 1756 bezahlt worden ------ 500 [fl].
In diesem Capital ist d[en] 7. April[?] [17..] [...] hundert gulden [...] bezahlt worden [...].

Zobrazit originál na Porta fontium →