Já, níže podepsaná, tímto oznamuji a přiznávám mocí tohoto psaní [následující]. Poněvadž můj milý syn Johann Antoni byl ve službě u mého pana švagra Franze Antoniho Reichenbergera [a nějaký čas(?)] u něho na stravě a zůstal mu za stravné dlužen osmdesát zlatých rýnských — kteroužto částku mi však [zcela(?) prominul / započetl(?)] a mimoto mi bylo z vrchnostenského nařízení uloženo, abych onu pohledávku buď zaplatila v hotovosti, anebo za řádné zaplacení vystavila obligaci — slibuji tedy a zavazuji se tímto za sebe i za své dědice, že [jelikož] řečený výše zmíněný můj syn Johann Antoni po právu dluží [ještě] zbývajících(?) třicet zlatých stravného, já je [uhradím]; a až bude můj švagr Tobias Ha[u]isch(?), s nímž bylo u soudu jednáno a jemuž bylo slíbeno zaplacení ve lhůtách, uspokojen, chci a mám je zde opět zaplatit. K většímu potvrzení připojuji svůj vlastnoruční podpis a přitisknutou pečeť. Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) 28. února 1729.

[L.S. – červená pečeť] [Maria(?)] Elisabetha [Schmützerová(?)]

[Záznam o vkladu, jinou rukou:]
Tato obligace vložena do knihy smluv (Liber Contractuum), folio 79. Slavkov (Schlaggenwald), dne 15. února roku 1729.
Laurentius Fran[tišek] Rothgäb, t. č. [městský písař(?)], in fidem (na potvrzení).

[Poznámka: Text je na jediném listu, naskenovaném do pěti vodorovných pruhů (b1–b5); složky p1–p6 obsahují totožné kopie téhož listu.]

Ich Endes übergeschriebene thue kunden und bekenne hiemit kraft dieses Schreibens. Demnach mein lieber Sohn Johann Antoni bey meinem Herrn Schwager Franz Antoni Reichenberger dienstlich [gewesen und eine Zeit hero(?)] in der Kost gewesen und demselben zu Kost=gelt achtzig gulden rh: schuldig verblieben zu sein, [welches] gelt aber, welche[s] er mir gäntzlich [nachgesehen(?) / bestrichen(?)], mir auch von Obrigkeit wegen aufferleget worden, entweder die Forderung baar zu bezahlen oder eine obligation der richtigen bezahlung halber von mir stellen solle. Gelobe also und verspreche hiemit vor mich und meine Erben, daß, [nachdem] gedachter obbemelter mein Sohn Johann Antoni die [annoch] aussondernde(?) Dreißig gulden Kostgeld recht mäßig schuldig ist, ich die[selben] [entrichten / geben werde]; wann von meinem Schwager Tobias Ha[u]isch(?), welche[m] zu Gericht besprochen und ihm die bezahlung termin=weis angelobet worden, befriedigt werde, [ich es] hier wieder bezahlen will und solle. Zu mehrer bekräftigung meine eigenhändige Unterschrift und vorgedrucktes Pettschaft. Geschehen Schlaggenwald 28. Feb: 1729.

[L.S. – rotes Siegel] [Maria(?)] Elisabetha [Schmützerin(?)]

[Intabulationsvermerk, andere Hand:]
Intabulata haec obligatio Libro Contractuum folio 79. Schlaggenwaldt den 15. Feb: A[nno] 1729.
Laurentius Fran: Rothgäb p.t. [Stadtschreiber(?)] in fidem.

[Anmerkung: Der Text steht auf einem einzelnen Blatt, das in fünf waagerechten Streifen (b1–b5) gescannt wurde; die Ordner p1–p6 enthalten identische Kopien desselben Blattes.]

[Křížek / vzývací znamení: +]

Poněvadž my, níže podepsané Descherovské[?] děti, stvrzujeme (uznáváme), že jsme naše náležité (nám patřící) jedno sto zlatých od slovutného ctihodného magistrátu, [totiž] v úřadu ctihodného úřadujícího purkmistra pana Johanna Friedricha Weitländera, řádně[?] přijaly, a proto slovutnému ctihodnému magistrátu za to kvitujeme (dáváme potvrzení) a nadále vůči slovutnému ctihodnému magistrátu nemáme již nic více nárokovat (požadovat). Na doklad toho jsme mocí vlastnoručního podpisu svého jména a přitištěné pečeti [toto stvrdily]. Tak se stalo v císařském a královském svobodném horním městě Slavkově (Schlaggenwald), dne 21. dubna roku 1729.

[Vpravo, vlastnoruční podpisy s červenou pečetí:]
Anna Maria Theresia Descherová
Anna Františka (Francisca) Descherová
Anna Helena Descherová
[ruční znamení / paraf čtvrté z nich]

[Pozdější okrajová poznámka, jiná ruka, levý sloupec:]
Dne (Adi) 28. dubna 1729 na základě kvitance paní Maria Kateřina (Cot[a]rina) Descherová[?] jménem svých dětí vyzvedla oněch sto zlatých rýnských, v místě (in loco) purkmistrovského úřadu pana Johanna Lortze[?]. [...] toto přijala (obdržela), neboť to bylo při výběru vyzvednuto, a ona ani její děti již nemají nic více pohledávat, kromě úroků. ⊙
Johann Antoni Hallosch[?]

[Poznámka překladatele: Všech 30 obrazových souborů jsou duplikáty pouze 5 jedinečných pruhů — jde o jednostrannou kvitanci (potvrzení o přijetí peněz). Rodinné jméno (Descher/Descherová) je kvůli nejednoznačnému počátečnímu písmenu nejisté; nejistá čtení jsou označena [?].]

[Kreuz-/Anrufungszeichen: +]

Demnach die unterschriebene[n] Descherische[?] Kindter beken[n]en, daß Wir Unßere zugehörige Hundert Gülden von einem WohlLöbl. Magistrat, in dem Löbl. Regir[e]nten Bürgermeister-Ambt Herrn Johann Friederich Weitländer richtig[?] empfang haben, undt dahero einen WohlLöbl. Magistrat darüber quittiren, ferners hin an einen WohlLöbl. Magistrat nichts mehr zu praetendiren haben. Solches bezeigen [Wir] in Crafft unßers eigenen Nahmens Unterschrifft und Pettschafft dargetruckht. So geschehen [in] der Kayl. undt Königl. freÿen Bergstadt Schlaggenwaldt, d. 21. April Ao: 1729.

[Rechts, eigenhändige Unterschriften mit rotem Siegel:]
Anna Maria Theresia Descherin
Anna Francisca Descherin
Anna Helena Descherin
[Handzeichen / Paraphe der vierten]

[Späterer Randvermerk, andere Hand, linke Spalte:]
Adi den 28. April 1729 hat vermög quitung Fr[au] Maria Cot[a]rina Descherin[?] in Nahmen Ihrer Kinder erhoben, alß die Hundert Gülden Reinisch, in [Loco] deß [Bürger]maister-Ambt Herren Johann Lortz[?]. [Ritter?] solches bekom[m]en auß, alß zeig[...] weilen bey Aushebung abgeholet worden, und sie nichts mehr sambt Ihren Kindern zu suchen hat, alß den Interesse[n]. ⊙
Johann Antoni Hallosch[?]

[Anmerkung des Übersetzers: Alle 30 Bilddateien sind Duplikate von nur 5 einzigartigen Streifen — es handelt sich um eine einseitige Quittung. Der Familienname (Descher/Descherin) ist wegen des mehrdeutigen Anfangsbuchstabens unsicher; unsichere Lesungen sind mit [?] markiert.]

DLUŽNÍ ÚPIS (obligace) — Slavkov (Schlaggenwald / Horní Slavkov), 25. dubna 1729

[znak kříže ×]

Nato, se souhlasem Jeho Důstojnosti (:titul:) pana [?] otce Jana Jakuba [Feßnera?] z rytířského Křižovnického řádu s červenou hvězdou, a Jeho Blahorodí (:titul:) pana správce vrchního úřadu (Oberamtu) pana Adama Frölicha, jakož i s vrchnostenskou ratifikací za vládnoucího pana purkmistra pana Lorence Büttnera. Poté my, rychtář zdejšího farního kostela sv. Jiří [teneur(?):] pan Jan [Josef?] [Schaubl?] a níže podepsaný, panu Janu Adamu Antonínu Mayerovi, měšťanovi, a spolu s ním [těžařům?] na zdejším stříbrném dole, jakož i jeho zaknihovanou [huť?] a ostatní příslušenství, k jeho zvláštnímu užitku a prospěchu, k dosažení jeho [?] cíle, [půjčujeme?] u nich [uloženého?] jedno sto rýnských zlatých, vedle uplynulých a splacených, kterýžto obnos rovněž řádně přijal do svých rukou a nad takovýmto příjmem — s upuštěním od námitky nezaplacených peněz — trvale kvituje, jakož i slibuje a právně se zavazuje, že dokud bude jmenovaný kapitál jednoho sta rýnských zlatých držet a užívat, bude jej s [pozemkovými(?)] úroky řádně úročit [pěti(?)] procenty, a mimoto že jej po předchozím a podle stanovených podmínek provedeném [vypovězení?] na výpověď neodkladně vrátí a opět zaplatí. Aby však řečený Boží dům byl kvůli tomuto vypůjčenému kapitálu tím lépe zajištěn, dává on, pan dlužník, svůj [majetek?] za pravou reálnou a speciální hypotéku co nejúčinněji zapsat; rovněž svoluje, aby tato obligace byla vtělena do zdejší knihy dluhů a obligací, s jeho vědomím i bez něj, na jeho vlastní náklady. Dáno ve Slavkově dne 25. dubna roku 1729.

[podpis vlevo:] [Fest?] [?roost?]

[znak kříže ×]
Laurentius Franz [Roth?]jä, t. č. rychtář, radní a měšťan tamtéž.

[RUB / dorsální poznámka:]
Č. 32
Obligace
Na 100 rýnských zlatých zapůjčených při kostele sv. Jiří panu Adamu Antonínu Meußerovi (Mayerovi).
100 fl rýnských
[monogram] 116
[později tužkou, přeškrtnuto: Caspar(?)]

OBLIGATION — Schlaggenwald (Horní Slavkov), 25. April 1729

[Kreuzzeichen ×]

Dennach mit Consens Ihro Hochwürden (:Titul:) Herrn de[n]
[?] Patris Joannis Jacobi [Feßner?] des Ritterl[ichen]: Creütz Or-
dens mit den rothen Stern, undt Ihro Wohlgebohrnes (:Titul:) Herrn
Oberambts Verwalters Herrn Adam Frölich, wie auch mit obrig-
keitlicher Ratification unter den Regierenden Herrn Burger-
maister Herrn Lorentz Büttner. Nach diesen Richter der
allhiesigen Pfarr Kirchen St: Georgii [teneur(?):] Herr Johann
[Joseph?] [Schaubl?] undt [Endes?] unterschriebene, dem Herrn Johann
Adam Antoni Mayer, bürger, undt mit denenselben [gewerchen?] auf
den [hiesigen?] Silbernen Bergwerch, auch [sein?] gezinnetes [Hütten?]
undt übrigen Zubehör, Besonderen nutzen undt Frommen, i[n?]
der Zeit zu erlangung [seines?] [?] Zwek, bey denen [?]
[verschossenen?] Ein hundert gulden rheinl[isch]: nebst vergangenen
undt [zurückgezahlten?], welche er auch zu seinen Handen richtig empfangen
undt über solchen empfang, mit begebung der [Schutzrede?] als nicht
gezahlten geldt, beständig quittiren zu können, auch geloben, sich
[?] er ben undt verbrachen rechtsglich verbinden thut, solche
benanntes Capital der Ein hundert gulden rheinl[isch]: in Handen
haben undt [genüssen?] wirdt, [will?] wir mit den [Landbüch?]:
Interessen ihro [fünf(?)] pro cento ordentlich zu verzinßen,
sondern auch nach vorher geschehen undt beschlossenen Titul-
[Ihroigen?] auf Kündigung unweigerlich zu restituiren undt
hinwieder zu bezahlen. Damit aber [de]s [erwehnte?] Gottes Hauß
dießes verlassenes undt Capitals halber desto [sicherer?]= undt
[?] sein möge, thut er H[err] debitor seinen [?] seinen
[?] [gebengarthen?] zu einer wahren Real undt Special
hypthec am [tüchtigsten?] verschreiben, ist auch zu [gnaden(?)], daß
dieses obligation in des Hiesigen schulden undt obligation
buch, mit oder ohne sein [?] [?] auf seine aigene unkosten
[ein?]verleibet werden möge. Actum Schlaggenwaldt den
25. April A[nn]o 1729.

[Unterschrift links:] [Fest?] [?roost?]

[Kreuzzeichen ×]
Laurentius Franz [Roth?]jä p[ro] t[empore]
Richter, Rath undt Bürger ibidem

[RÜCKSEITE / Dorsualvermerk:]
Nr[o] 32
Obligation
Über die bey der Kirchen St[i]
Georgii dem H[och]: Herrn Adam
Antoni Meußer verliehene
100 fl[oren] rh[einisch]:
[Monogramm] 116
[später mit Bleistift, durchgestrichen: Caspar(?)]

[Titulní paraf / znamení]

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.

Poněvadž při dobrém rozumu a rozvaze, po uvážení lidského života — že totiž není nic jistějšího než smrt, hodina její však je skrytá a nejistá —, rozpomněla se na to vše ctnostmi obdařená Johanna Fexerlin (Fexerlová) a nechala se ještě, s [před]vědomím a vůlí úřadujícího pana purkmistra Johanna Friedricha Vitlandera [?], požádati, aby pořídila závěť a vyjádřila svou poslední vůli o tom, jak se má po jejím smrtelném odchodu naložiti s jejím nevelkým pozůstalým jměním; kterýžto [projev] výše popsané osoby má úřadující úřad podpořiti, na pokornou prosbu, čemuž byl přítomen i purkmistr jako svědek při [ústním] vyjádření.

Za prvé (Primo) poroučí svou od těla odloučenou duši do rukou [Božích a] jejich milosrdenství, [skrze] Božího [Syna, svého] srdečného [Vykupitele], a to skrze přímluvu přeblahoslavené [Panny] a od [dědičného] hříchu neposkvrněné Matky [Boží], blahoslavené Marie [?], aby jako stvořený tvor byla přijata k věčnému a blaženému životu; smrtelné tělo pak [poroučí] zemi. A protože právě ustanovení [dědice] je základem každé řádně zřízené závěti, [ustanovuje] to nevelké jmění, které po zaplacení pohřebních nákladů zůstane — na němž na zlatě nic není [uvedeno / sepsáno ?] — za svou univerzální dědičku dceru manželky svého švagra Carla [Junidy ?], Marii Rosinu Janickovou [?], s důvěrou, že tato po její smrti bude na ni s nábožnou modlitbou za její ubohou duši pamatovati.

Za třetí (3tio) [žádá], aby [dědička] dala sloužiti svaté mše za ni [samu a] za její zemřelé muže a otce po [kusu ?], jest [ . . . ].

Za čtvrté (4to) odkazuje své švagrové Julianě Fexerlin (Fexerlové) ty peníze (zlatku), které má pohledávati u Anny Marie Günterové, v naději, že tato je [opět ochotně] přijme [rovněž] a že po její smrti bude na její ubohou duši s nábožnou modlitbou pamatovati.

[Tím] tedy uzavírá svou poslední vůli a stvrzuje [ji], s opětovnou prosbou, aby ji ctihodný magistrát soudně přijal a potvrdil jako poslední vůli [zmíněné] Fexerlové, a aby se to nedrželo jinak.

Stalo se [ve Schlackenwaldu / Horním Slavkově], dne 25. prosince (Xbris) [Decembris] léta 1729.

Soupis [svědků] — 6:
Svědek: Susanna Nädlin (Nädlová)
[L.] Christoph Weber [?]
Frantz Schabel, tkadlec (Weber) [?]
Andreas Pitzl [?]
Anna Maria Günterin (Günterová)
Rosina Nölblin (Nölblová) [?]
Svědkové uvedené věci [Speciei dictatae testes] [?]

[vyhlášeno před svědky . . .]

[Dorsální nadpis / rubrum:] Poslední vůle Johanny Fexerlové, čili nuncupativní (ústně učiněná) závěť, jak uvnitř [popsáno].

[Titulní paraf / Signum]

In Nahmen der Allerheiligsten und unzer=theilten Dreyfaltigkeit, Gottes Vatters, Sohn und heiligen Geistes. Amen.

Demnach bey gutter Verstandt und Vernunfft, nach überlegung des menschlichen Lebens, wie eß nichts gewißers alß der Todt, die Stundt aber verborgen und ungewiß [ist], hat sich die ehren-begabte Johanna Fexerlin dessen allen erin[n]ert, und diße noch mit [Vor]wissen und Willen des Regierenden Herren Ambts-Burgermeisters Johann Friedrich Vitlander[s] [?] gebetten worden zu Testi=ren, [und] wie sie welle ihren letzten Willen, wie es [mit] ihr[em] tödtlichen Hintrit mit ihrer wenigen Verlaßenschafft solle gehalten werden, einnehmen; welchen be= und oben beschriebene[r] ist deß Regierende Ambt [zu] befördern, mit demütigen Bitt, welchen auch deß Burgermeister alß Zeügs deposition [beywohnete].

Primo befiehlet Sie ihr[e] von den Leib abscheidende Seele in die Händt [Gottes und] deren Barmherzigkeit [durch] Gottes [Sohn, ihren] herzlichen [Erlöser], und solche durch die Vorbitt der übergebenedeyten [Jungfrau] und von der [Erb]sündt unbeflekten Mutter [Gottes gebene]deyten Mariä [?], alß eine erschaffene Creatur, zum ewigen Leben auch und angenehmen zu werden; den sterblichen Leib aber der Erden [zu befehlen]. Und weilen eben, wo die Substituirung eines jeden ordentlich auffgerichten Testaments die Grundtveste ist, alß [thut Sie] die [wenigen Vermögen], was nach bezahlten Begräbnus=Unkosten übrig bleiben wirdt, zu welchem an Goldt nichts gezeig[t] und [beschrieben ?], zu ihren Universal=Erben einzez[en] [= einsetzen] Ihres Schwagers Carl [Junida ?] Weibs=Tochter Mariam Rosinam Janickin [?], mit den Vertrauen, eß werde [Sie] nach Ihrem Todt Sie mit einer andächtigen Gebeth ihrer armen Seel ingedenkt sein wirdt.

3tio [begehrt] Sie, die [Erbin] auch heilige Messen für sich [und] ihrer verstorbene Männer und Vatter à [Stück ?] lesen laßen [solle], ist [ . . . ].

4to legiret die [Sie] Ihrer Schwägerin Julliana Fexerlin die jenige Guldt, welche Sie bey der Anna Maria Günterin zu fordern hat, in der Hoffnung, deß [diese sie wieder] verwill[igen] nehmen [ebenfalls], [daß sie] nach Ihren Todt ihrer armen Seel mit einer andächtig Gebeth ingedenkh sein wirdt.

[Sie] beschließet also ihren letzten Willen und bekundtet [denselben], mit nochmaligen Bitt, ein Löbl. Magistrat welle solche richterlich annehmen und bestättigen, alß [dero] Fexerlin letzter Will, und anders nicht gehalten [werden solle].

So [geschehen zu Schlacken=]wald, den 25. Xbris [Decembris] A[nn]o 1729.

Specificatio [testium] — 6:
Zeug: Susanna Nädlin
[L.] Christoph Weber [?]
Frantz Schabel, Weber [?]
Andreas Pitzl [?]
Anna Maria Günterin
Rosina Nölblin [?]
Speciei dictatae testes [?]

[publicatum coram testibus . . .]

[Dorsální nadpis / Rubrum:] Joannæ Fexerlin lezter Will oder Testamentum Nuncupativum, ut intus.