Oprava varhan a obnova kaple sv. Anny
Stránka popisuje dvě události roku 1726 v Horním Slavkově: opravu kostelních varhan (staré se daly do šrotu a nové nechal ulít chebský varhanář za 500 zlatých) a znovuvýstavbu vyhořelé kaple sv. Anny, kterou lidé roku 1836 běžně nazývali špitálním kostelem.
Roku 1726 byly opraveny kostelní varhany — staré varhany se daly do šrotu a nové se nechaly nově přelít, přičemž za tuto práci se zaplatilo varhanáři v Chebu 500 zlatých.
Téhož roku 1726 byla znovu vystavěna vyhořelá kaple svaté Anny, kterou roku 1836 lidé všeobecně nazývali špitálním kostelem.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Roku 1726 byly opraveny kostelní varhany — staré se daly do šrotu a varhany se nechaly nově přelít, za což se varhanáři v Chebu zaplatilo 500 zlatých.
Téhož roku 1726 byla znovu vystavěna vyhořelá kaple sv. Anny, kterou roku 1836 všeobecně nazývali špitálním kostelem.
Listina města Horní Slavkov č. 1950
Volfgang Vavřinec Albert z Horního Slavkova prodává městu Hornímu Slavkovu louku u Tepličské cesty s polovinou rybníka ležícího nad ní za 515 zlatých.
Datace: 14.03.1726
Listina ze 14. března 1726, jíž Wolffgangus Laurentius Albert postupuje slavnému magistrátu a obci královského horního města Slavkova (Schlaggenwaldt) čtyři louky „tagwerk" a přilehlý „lom" (mokřinu/rašeliniště) u Zöppelské cesty, a to jako úhradu svých starých dluhů vůči obecní pokladně, špitálnímu kostelu sv. Anny a dalším položkám. Listina podrobně vyčísluje jednotlivé dlužné částky i to, jak byly kryty postoupeným majetkem, a zároveň přiznává Albertovým dědicům přednostní právo pozemky v budoucnu odkoupit zpět, pokud by je obec nechtěla podržet.
Já, níže podepsaný vlastní rukou, tímto na základě této cesse (postoupení) a odevzdání prohlašuji:
Byl jsem slavnému magistrátu a obci tohoto císařského a královského horního města Slavkova (Schlaggenwaldt) zadlužen na různých komorních (Cämeräi) a jiných položkách, jakož i zdejšímu špitálnímu kostelu sv. Anny částkou 25 zlatých – dohromady tedy dvě stě padesát pět zlatých. Na úhradu tohoto dluhu přijal zmíněný slavný magistrát a obec dvě mně náležející louky o výměře „tagwerk" (dennice) na Zöppelské hoře, spolu s polovinou naproti ležícího „lomu" (mokřiny či rašeliniště), v hodnotě 255 zlatých.
Kromě toho jsem dlužil ještě další částky, opět vztahující se ke gruntu náležejícímu komoře:
- sto jeden zlatý 48 krejcarů 1 q (za grunt);
- čtyřicet dva zlatých sedm krejcarů za dlužný slad;
- osm zlatých 37 krejcarů za [snad nějakou] sůl k solnímu desátku;
- na různých dalších položkách padesát šest zlatých dvacet osm krejcarů;
- a k tomu špitálu dlužných padesát jedna zlatých.
Těchto šest položek dohromady činí dvě stě šedesát zlatých. Za tuto sumu 260 zlatých přijal zmíněný slavný magistrát a obec rovněž na úhradu druhá dvě luka „tagwerk", spolu s druhou částí téhož „lomu" a náležející pastvou (Zehr) na nich, pokud jde o sůl a [nejasné] zimu, jež v nich zůstává [...], patrně [vrchnostensky] [...]. Obě sumy dohromady tedy činí pět set patnáct zlatých, za něž přijali celá čtyři luka „tagwerk" i onen „lom".
Tento užitek (pastvu), za sebe i za své dědice, tedy zmíněná čtyři luka „tagwerk" i onen „lom", se vším právem a spravedlností, jak jsem to věrně a řádně [?] držel a dosud vlastnil, tímto postupuji a odevzdávám, a to způsobem, jak to sama slavná vrchnost schválila. Kdyby si však slavný magistrát a obec toto nechtěli ponechat, mají moji budoucí dědicové právo tento majetek za výše uvedenou cenu opět koupí převzít, a to přednostně před ostatními zájemci.
Na pravé svědectví a k většímu potvrzení jsem tuto cessi, s vědomím svých dětí, [vyhotovil?] a vedle přitisknuté pečeti se vlastní rukou podepsal.
Dáno ve Slavkově (Schlaggenwaldt) dne 14. března léta 1726.
[Místo pečeti] Wolffgangus Laurentius Albert, vlastní rukou.
Doložka: Výše zapsaná cesse budiž s mým souhlasem vtělena do zdejší městské a desátkové knihy; k tomu na základě této atestace. Dáno téhož dne a roku jako výše.
Wolffgangus Laurentius Albert, vlastní rukou.
Na pravém okraji listiny je připsána těžko čitelná poznámka, z níž lze rozeznat jen útržky slov: „...vědomá cesse na... smlouvu a stranu... aby byla zaměněna jedna strana... [pozůstalost?] atestovat. Actum..."
Rubopis (nadpis na zadní straně listiny): Cesse o čtyřech lukách „tagwerk" a jednom „lomu", ležících u Zöppelské cesty.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Já níže uvedený, vlastní rukou podepsaný, tímto na základě této cesse (postoupení) a odevzdání vyznávám:
Poněvadž jsem se slavnému magistrátu a obci tohoto císařského a královského horního města Slavkova (Schlaggenwaldt) na různých komorních (Cämeräi) a jiných položkách, jakož i zdejšímu špitálnímu kostelu sv. Anny částkou 25 zlatých, dříve zadlužil, jmenovitě: dvě stě padesát pět zlatých; přijali zmíněný slavný magistrát a obec na úhradu (in solutum) dvě mně náležející luka o výměře „tagwerk" (dennice) na Zöppelské hoře, spolu s polovinou naproti ležícího „lomu" (Bruch, tj. rašeliniště/mokřina), v hodnotě 255 zlatých.
A nyní opět: za grunt náležející komoře, sto jeden zlatý 48 krejcarů 1 q; item čtyřicet dva zlatých sedm krejcarů za dlužný slad; item osm zlatých 37 krejcarů za [nějakou?] sůl k solní desátku (Saltz-Zehen); item na různých položkách padesát šest zlatých dvacet osm krejcarů; vedle toho špitálu dlužných padesát jedna zlatých; tedy v těchto 6 položkách celkem dohromady dvě stě šedesát zlatých. Za kteroužto sumu 260 zlatých zmíněný slavný magistrát a obec přijali rovněž na úhradu (in solutum) druhá dvě luka „tagwerk", spolu s druhým týmž „lomem", [...] i na nich se nacházející náležitou pastvu (Zehr), pokud jde o sůl a [...] zimu, jež v nich zůstává [...], [vrchnostensky?] [...]; tedy obě sumy dohromady pět set patnáct zlatých, přijali celá luka o čtyřech „tagwercích" a onen „lom".
Takovou pastvu (užitek), za sebe i za své dědice, tato zmíněná čtyři luka „tagwerk" i onen „lom", se vším právem a spravedlností, jak jsem to věrně a řádně [?] držel a nadále vlastnil, tímto způsobem cediruji a odevzdávám, tak jak to slavná vrchnost sama schválila (placidiret): totiž tak, že kdyby si slavný magistrát a obec toto nechtěli ponechat, moji budoucí dědicové to za výše uvedenou cenu opět koupí převezmou a měli by na to přednostní právo před ostatními.
K pravému toho svědectví a k většímu potvrzení jsem tuto cessi, s vědomím svých dětí, [vyhotovil?] a vedle přitisknuté pečeti se vlastní rukou podepsal.
Dáno ve Slavkově (Schlaggenwaldt) dne 14. března léta 1726.
[Místo pečeti] Wolffgangus Laurentius Albert, vlastní rukou.
[Doložka:] Že výše zapsaná cesse budiž s mým souhlasem vtělena do zdejší městské a desátkové knihy; k tomu na základě této atestace. Dáno téhož dne a roku jako výše.
Wolffgangus Laurentius Albert, vlastní rukou.
[Na pravém okraji, těžko čitelné: ... vědomá cesse na ... smlouvu a stranu ... aby byla zaměněna jedna strana ... [pozůstalost?] atestovat. Actum ...]
[Rubopis / dorsální nadpis:] Cesse, o čtyřech lukách „tagwerk" a jednom „lomu", ležících u Zöppelské cesty.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Ich Endesbenandter, aigenhändig unterschriebener, bekhenne hiermit crafft dieser Cession und Übergab:
Demnach einen löbl. Magistrat und der Gemeinde dieser Kayserl. und Königl. Bergstadt Schlaggenwaldt ich an unterschiedlichen Cämeräi= und andern Posten, wie auch der allhiesigen Hospithal=Kirchen ad S. Annam mit 25 fl vormahls pschuldig worden bin, benandtlich: Zwey hundert Fünff und Fünffzig Gulden; Innhaben gedachter löbl. Magistrat und Gemeinde in Solutum angenohmen Zwey an dem Zöppelischen Berg mir zughörig gewesten Tagwerckh Wiesen, sambt der Helffte des herüber gelegenen Bruchs, mit 255 fl.
Und anitzo wiederumb zur Cämmeräy gehörigen Grundt, mit Ein hundert und Ein Gulden 48 kr i. q.; Item Zwey und Vierzig Gulden, Sieben kr. für schuldig gewestes Maltz; Item Acht Gulden 37 kr für [ein?] Saltz zum Saltz=Zehen; Item an unterschidlichen Posten Sechs und Fünffzig Gulden, Acht und Zwantzig kr.; Nebst dem Hospital pschuldig gewesten ein und Fünffzig Gulden; also in diesen 6 Posten in allen zusammen Zwey hundert und Sechzig Gulden, für welche Summa der 260 fl gedachter löbl. Magistrat und die Gemeinde die andern Zwey Tagwerckh Wiesen, nebst den andern selben Bruch, [...] die daran besindliche gebührende Zehr, was wegen des Saltz und [...] Winters darinnen verbleiben [...] nächst, [herbschafftl.?] [...] auch in Solutum, also die beede Summen zusamm Fünff hundert Fünffzehen Gulden, die völlige Wiesen der vier Tagwerckh und den Bruch angenohmen.
Solche Zehr für mich und meine Erben solche berührte vier Tagwerckh Wiesen, wie des Bruch, mit allen Recht und Gerechtigkeit, wie es mit treuen und Grün[?] inhaben, und es weiters possedirt worden, dergestalten cediren und übergeben, wie es die löbl. Obrigkeit selbst placidiret; Daß, wofern ein löbl. Magistrat und die Gemeinde solche nicht behalten wolte, solche meine nachgehende Erben in dem obstehen Preyß wiederumb kauflich einnehmen, und die deren vor andern haben solten.
Dessen zu wahren Uhrkundt und mehrerer Bekräfftigung hab ich diese Cession, mit Verbewust meiner Kinder, [ausgefertiget?] und nebst aufgedruckten Pittschafft mich eigenhändig unterschreiben.
Actum Schlaggenwaldt den 14. Marty Aô 1726.
[L. S.] Wolffgangus Laurentius Albert m[p].
[Attestation:] Daß obige eingeschriebene Cession mit meinem Consens in das allhiesige Stadt= und Zehen=buch einverleibt werde[n]; Ihr crafft dieser Attestion. Actum die et Anno ut supra.
Wolffgangus Laurentius Albert m[p].
[Am rechten Rand, schwer leserlich: ... bewusststehende Cession auf ... [schtig?] Contract und Partey ... verwechselt werde ein Parte ... [fahrschafft?] attestiren. Actum ...]
[Rückseite / Rubrum:] Cession, über Vier Tagwerckh Wiesen, und ein Bruch, an der Zöppelischen Weeg gelegen.
Listina města Horní Slavkov č. 1951
Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova udělují Jiřímu Šimonovi Berglerovi, krejčímu z Hájů, výhost do Horního Slavkova.
Datace: 23.03.1726
Listina z 23. března 1726, kterou purkmistr, rychtář a rada královského horního města Slavkova (Schlaggenwald) propouštějí krejčího jménem patrně Georg Linden Engler [?] z dosavadního poddanství a nevolnictví vůči městu. Díky tomuto propuštění se mohl svobodně a měšťansky usadit ve Slavkově a stát se řádným členem zdejší městské obce. Listinu stvrzuje přitisknutá městská pečeť v červeném vosku; na rubu je pak jinou rukou připsána špatně čitelná poznámka týkající se patrně nevlastního syna jistého Simona Berglera.
My, purkmistr, rychtář a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald), tímto prohlašujeme za sebe i jménem celé zdejší obce následující.
Muž jménem, jak se zdá, Georg Linden Engler [?], řemeslem krejčí, který dosud u tohoto a obecného města patřil mezi poddané, tedy byl poslušným spoluměšťanem a interesentem vázaným povinným svazkem, se na nás obrátil s tím, že chce být přijat za měšťana a vstoupit do zdejšího městského stavu. K tomu ovšem potřeboval svobodné propuštění ze svého dosavadního poddanského poměru. Proto nás pokorně a nejposlušněji požádal, abychom jej z poddanství, jímž byl tomuto a obecnému městu až dosud vázán k poslušnosti, milostivě propustili.
Protože jsme nakloněni spíše jeho štěstí napomáhat, než mu v něm bránit, rozhodli jsme se jeho žádosti vyhovět. Řečeného muže tedy zcela a nadobro propouštíme a osvobozujeme z onoho poddanství a nevolnictví (Leibeigenschaft), kterým byl tomuto a obecnému městu dosud zavázán, a to i s příslušnými vrchnostenskými právy [?], která se ho týkala. Může tak nyní řádně užít této svobodné cesty a této svobody, usadit se zde jako měšťan a vstoupit do zdejšího městského (občanského) svazku.
Na potvrzení toho jsme, rychtář a obec horního města, dali veřejně přitisknout naši pečeť.
Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 23. března roku 1726.
Purkmistr, rychtář a obecní [?] rada zdejší.
(L. S. — přitištěná městská pečeť v červeném vosku)
Na rubu listiny je jinou, hůře čitelnou rukou připsána poznámka, zřejmě dodatečná: zmiňuje se v ní patrně jistý Zürnbergsbauer [?], nebožtík [zesnulý?], a nevlastní syn [?] Simona Berglera [...] — text je na tomto místě natolik poškozený, že jej nelze bezpečně přečíst celý.
Poznámka ke stavu pramene: rukopis je na několika místech poškozený a vybledlý, proto zůstávají nejistá zejména příjmení žadatele (čtené jako „Georg Linden Engler") a celý rubový přípis jinou rukou.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[My] purkmistr, rychtář a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) tímto vyznáváme za sebe i jménem celé zdejší obce atd.
Poněvadž nynější zde [usedlý?] Georg Linden Engler [?], svým řemeslem krejčí, jenž byl u tohoto a obecného města z ostatního svazku [poddanství] poslušným [spolu]měšťanem a zájemníkem [interesentem], nám dal na vědomí, že k měšťanskému přijetí a vstupu do zdejšího městského svazku (občanského stavu) potřebuje svobodné propuštění; a o toto pokorně a nejposlušněji požádal a prosil, abychom jej z onoho poddanství, jímž byl tomuto a obecnému městu až dosud k poslušnosti zavázán, vysoce příznivě propustili:
Ježto jsme ochotni jeho štěstí spíše napomáhat než mu překážet, a máme tedy důvod vyhovět jeho žádosti, propouštíme jej a osvobozujeme řečeného [?] z onoho poddanství a nevolnictví (Leibeigenschaft), jímž byl tomuto a obecnému městu až dosud k poslušnosti zavázán, spolu s příslušnými [vrchnostenskými] právy [?], zcela a nadobro, aby této svobodné cesty [a] této svobody řádně užil a mohl se zde měšťansky usadit a vstoupit do zdejšího městského (občanského) svazku.
Na potvrzení toho jsme dali rychtářskou a obecní pečeť horního města veřejně přitisknout.
Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 23. března roku 1726.
Purkmistr, rychtář
a [obecní?] rada [zdejší]
[L. S. — přitištěná městská pečeť v červeném vosku]
[Zápis na rubu, jiná ruka, špatně čitelný:]
[Zürnbergsbauer?] někdejší [zesnulého]
Simona Berglera [nevlastní syn?] [...]
Poznámka: Rukopis je místy poškozený a vybledlý; slova označená [?] jsou nejistá, zejména příjmení žadatele (čteno „Georg Linden Engler") a celý rubový záznam.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Wir] Bürgermeister, Richter und Rath der Kayl: und Königl: freyen Berg-Stadt Schlaggenwaldt be-
kennen hiermit vor uns und in Nahmen der gantzen Ge-
meinde allhier ꝛc. Demnach der bey vorstehenden dermahligen
dießes [orts?] Georg Linden Engler [?], seines Handwercks ein
Schneider, bey der undt gemeiner Stadt aus den übrigen der[selben] Ver-
bands [?] zum gehorsamen [Ein]bürger und Interessent, uns zu
vernehmen gegeben, wie eß ihn zur bürgerlichen einlaß-
und einlassung in dieß Statt-Wandel [Stadt-Wandel] allhier, einer freyen
Weglaßung [Weglassung] bedürfftig wäre; Alß dießes demütig und ge-
horsambst ersuchet und gebetten, wir möchten denselben der-
jenigen unterthänigkeit, mit welcher er dießer und gemeiner
Stadt biß hero zu gehorsam und Verbunden gewesen, Hoch-
geneigt entlassen: Wann wir ihm denselben in seinen
glücks mehr befördern: alß hinderlich sein wollen, mithin
seinen petito zu deferiren [?] anlaß Haben. Alß Ihn [?]
abgedachten [?] ... der jenigen unterthänig-
keit und leib eigenschafft, mit welcher er dieß und ge-
meiner Stadt biß hero zu gehorsam und Verbunden
gewesen, sambt seiner zufallenden Ob[rigkeits]gerechtigkeit [?]
allerdings ledig und loßsprechen, damit er dieses freyen wegs
dießes [Freyheit?] weßlich [?] genüßen, und sich allhier bürgerlich
nieder- und in dieß Statt-Wandel einlaßen kann und mag.
Zu bekräfftigung dessen haben wir Richter und gemeiner Berg-
Stadt insßiegel [Insiegel] wohl offentlich auffdrucken lassen.
So geschehen Schlaggenwaldt den 23ten Martij Ao 1726.
Bürgermeister, Richter
und [gemeiner?] Rath [daselbst]
[L. S. — aufgedrücktes Stadtsiegel in rotem Wachs]
[Rückseitiger Vermerk, andere Hand, schwer lesbar:]
[Zürnbergsbauer?] weyl[and]
des Simon Berglers [Stiefsohn?] [...]
Listina města Horní Slavkov č. 1952
Magistrát a obec města Horního Slavkova uzavírají s klempířským tovaryšem Jiřím Adamem Härtlem a s jeho mistrovou Markétou Honerovou z Horního Slavkova smlouvu o pokrytí střechy nově postavené věže kostela svaté Anny v Horním Slavkově.
Datace: 20.05.1726
Smlouva z 20. května 1726 zachycuje dohodu mezi hornoslavkovským magistrátem a obcí na jedné straně a klempířským (flašnéřským) tovaryšem Adamem Härtlem na straně druhé o pokrytí věže nově postaveného kostela sv. Anny plechem. Tovaryš se zavazuje k poctivé a pečlivé práci bez vad, obec mu naproti tomu slibuje dodat potřebný materiál (plechové hřebíky, plech, cín) a zaplatit mzdu sedm zlatých rýnských za každý centnýř pokrytí.
Smluvní list o pokrytí věže kostela sv. Anny (1726)
Dne 20. května roku 1726 uzavřeli v Horním Slavkově (Schlaggenwaldu) slovutný magistrát spolu s celou zdejší obcí na jedné straně a Adam Härtl, klempířský neboli flašnéřský tovaryš, na straně druhé smlouvu o oplechování věže nově vystavěného kostela sv. Anny. Smlouva se sjednávala k rukám tovaryšovy mistrové – zdejší měšťanské vdovy jménem Margaretha.
Podstata dohody byla následující: Protože bylo třeba pokrýt věž nově postaveného kostela sv. Anny, zavázal se Adam Härtl, že tuto klempířskou práci provede k plné spokojenosti zadavatelů. Jako poctivý muž slíbil, že věž pokryje řádně a pečlivě, bez jakékoli vytýkatelné vady či chyby, že vynaloží veškerou píli a že dílo – včetně střechy a příslušenství – zhotoví s co nejlepší trvanlivostí. Zavázal se také, že svou prací posílí dobré jméno své mistrové a nepůsobí jí žádnou škodu. Tento slib stvrdil v nejlepší právní formě, přičemž se výslovně zřekl výhod takzvaného Senatus Consultum Vellejanum (právního ustanovení chránícího ženy před ručením za cizí závazky) a složil za dodržení smlouvy záruku.
Naproti tomu se slovutný magistrát zavázal, že tovaryši pro pokrývání dodá vše potřebné – totiž plechové hřebíky a plech, jakož i cín a další potřebný materiál. Za samotné pokrytí měla být tovaryšovi vyplacena mzda sedm zlatých rýnských za každý centnýř (centnéř) provedené práce.
Na důkaz a stvrzení této dohody byly vyhotoveny dva stejně znějící exempláře smlouvy, které podepsaly obě strany. Listiny byly opatřeny pečetí slovutného magistrátu a obce a rovněž potvrzeny flašnéřským tovaryšem a jeho mistrovou. Každá ze stran obdržela po jednom vyhotovení.
Stalo se v Horním Slavkově dne 20. května roku 1726.
Podpisy a pečeti:
- Purkmistr [Caspar Peltz?] a obec zdejší
- Margaretha [Genesin?], flašnéřská mistrová
- Georg Adam Härtl, tovaryš
Na rubu listiny je uveden titul: „Smluvní list mezi slovutným magistrátem a celou obcí zdejší a Adamem Härtlem, flašnéřským tovaryšem."
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Smlouva z roku 1726 (město Horní Slavkov / Schlaggenwald), L1952 — smluvní list o pokrytí (oplechování) věže nově vystavěného kostela sv. Anny.
[Hlavní text, str. 1–2:]
Dnešního níže položeného roku a data byla mezi slovutným magistrátem a celou obcí zdejší, pak [na druhé straně] Adamem Härtlem, klempířským či flašnéřským tovaryšem, k rukám jeho mistrové, zdejší měšťanské vdovy jménem Margaretha, uzavřena [řádně vyhlášená] smlouva tohoto znění: Poněvadž zdejší nově vystavěná věž kostela sv. Anny má být pokryta, zavázal se [výše] jmenovaný a tímto se [zavázal], že [řečenou] klempířskou či flašnéřskou práci k [jejich] spokojenosti, jako poctivý muž, jak se sluší, dobře, bez jakékoli vytýkatelné vady a chyby pokryje, veškerou píli vynaloží a s nejlepší trvanlivostí, s přidáním střechy a [příslušenství], zhotoví, a že v podstatě též výše zmíněné mistrové [prospěje?], aby [jí?] nevznikla škoda. Tímto v nejlepší právní formě (in optima forma Juris), s zřeknutím se senátního usnesení velleiánského (Senatus Consultum Vellejanum), skládá záruku (cautionem) a dobrý slib, jakkoli by se [proti tomu nic] [neshledalo] [—text nejistý—], jak [bylo] mezi námi ujednáno; naproti tomu slovutný magistrát slibuje, že témuž flašnéřskému tovaryši k pokrývání, jelikož mu byly [jako potřebné] plechové hřebíky, a též [díl?] plechu [—nejisté—], jakož i cín a plech spolu s potřebnými [díly?] dodány [a] přiděleny, tak jako i jemu za každý [cent/centnýř?] [ujednaného] pokrytí sedm zlatých rýnských jakožto mzda vyplaceno býti má. K tomu a na potvrzení této smlouvy byly zhotoveny dva stejně znějící exempláře, oběma [stranami] podepsané, pečetí slovutného magistrátu a obce a [pečetí?] flašnéřského tovaryše spolu s mistrovou [věrohodně?] stvrzené, a každé [straně] jeden takový [z nich] má být vydán. Tak se stalo v Horním Slavkově dne 20. května roku 1726.
[Podpisy s pečetěmi:]
Purkmistr [Caspar Peltz?] a obec zdejší.
Margaretha [Genesin?], flašnéřská mistrová
Georg Adam Härtl, tovaryš
[Nadpis / rubová strana:]
Smluvní list mezi slovutným magistrátem a celou [obcí zdejší, pak] Adamem Härtlem, flašnéřským tovaryšem.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Contract von 1726 (Stadt Schlaggenwald / Horní Slavkov), L1952 — Pact-Zettel über die Deckung des Turms der neu erbauten St.-Anna-Kirche.
[Haupttext, S. 1–2:]
Heüt unter gesezten Jahr und dato ist zwischen einem Löbl[ichen] Magistrat und ganzer Gemeinde allhier, dann [anderseits] Adam Härtl, Flaschner oder Klampner Gesellen, zu Handen seiner Meisterin, bürgerl[ichen] Wittib allhier Margaretha genannt, ein [verlaut]barer Pact getroffen worden, folgender gestalt: Demnach der allhiesige neü erbaute Sanct Annæ Kirchen Thurn zu decken kombt, alß hat sich [der obbe]meldte obligiret und sich hiemit [verbunden], [erwehnte] Flaschner- oder Klampnerarb[eit] [zu] gefall[en], alß ein ehrlicher Mann [gedenket] ihnen, wie es geziemt, gut, ohne allen ausstellenden Mangel und Fehler [zu] decken, allen Fleiß anwenden, und ihm besten Bestand mit dazu Gebung des Dach und [Zugehör] verfertigen wolle, wesent[lich] selben auch [bene] obbemelte Meisterin, alß er zu [bell?] und [Laist?] zu [seinem] Mangel gerathen wolle. Hiemit in optima forma Juris, mit Renuncierung des Senatus Consulti Vellejani, Cautionem und guet[es] Versprechen thut, welcher gestalt [dagegen wieder nichts] [das wesen] befindet, [die krumben] wir [zustand] convenirt worden [sinter]; Hingegen verspricht ein Löbl[icher] Magistrat, alß ihm Flaschners Gesellen zu [Deckung], welcher ihnen alß der [nöthiger] Blech-Nägel, und auch ein [tag de] Blech [des Wolmisch?], wie auch [de] Zinn und [de] Blech sambt benöthigten [Kesten?] gegeben, sambt [langer?] adjungiret, wie eben auch ihnen vor jeden [Ctr:/Centner?] [besagt] zu decken sieben Gulden rh[einisch]: ihm zu Lohn gereicht werden sollen. Zu Ihr[o] und dessen sambt dieses Pacts zwey gleich lautende Exemplaria verfertiget, den beeden [Theilen] unterschrieben, mit eines Löbl[ichen] Magistrats und Gemeinde Insiegel und [von] des Flaschner Gesellen sambt Meisterin [Fahrhaft?] corroboriret, auch jeder [Parthei] eins dergleichen [davon] zugestellet werden. So geschehen Schlaggenwaldt, den 20ten May Ao 1726.
[Unterschriften mit Siegeln:]
Bürgermeister [Caspar Peltz?] und Gemeinde alda.
Margaretha [Genesin?], Flaschner-Meisterin
Georg Adam Härtl, Gesell
[Rubrum / Rückseite:]
Pact-Zettel zwischen einem Löbl[ichen] Magistrat und ganze[r] [Gemeinde allhier, dann] Adam Härtl, Flaschner Gesellen.
Listina města Horní Slavkov č. 1956
Jan Bedřich Voitländer, purkmistr v Horním Slavkově, prodává Janu Rudolfu Plaßovi, truhláři a obchodníkovi v Horním Slavkově, po své tchyni zděděný dům ležící na Starém náměstí mezi Ferdinandem Josefem Mayerem, purkmistrem, a Janem Jindřichem Ulrichem s právem várečným, přívodem vody a ostatním příslušenstvím za 425 zlatých rýnských.
Datace: 31.10.1726
Kupní smlouva z roku 1726, kterou purkmistr Johann Friedrich Löitländer[?] prodal měšťanu, truhláři a obchodníkovi Johannu Rudolphu Pleßovi obytný dům v Horním Slavkově za 425 zlatých rýnských, s ratifikací úřadujícího purkmistra Ferdinanda Herzogschätzera. Text popisuje podmínky prodeje (včetně sporného „Hübschmannského sklepa“[?] a povinností ohledně údržby zdi a nadstavby domu) a k listině je připojen rejstřík jednotlivých splátek kupní ceny mezi lety 1726 a 1734.
HLAVNÍ TEXT (kupní smlouva, 1726)
Budiž tímto dáno na vědomí, že dnešního dne, na konci uvedeného roku, byla mezi ctihodným a vysoce váženým panem purkmistrem Johannem Friedrichem Löitländerem[?] jako prodávajícím na jedné straně a Johannem Rudolphem Pleßem, měšťanem, truhlářským mistrem a obchodníkem zdejším, jako kupujícím na straně druhé, sjednána, projednána a s vrchnostenskou ratifikací za úřadujícího pana purkmistra Ferdinanda Herzogschätzera neodvolatelně[?] uzavřena následující kupní smlouva.
Prve jmenovaný pan purkmistr Löitländer[?] totiž dává a prodává dům, který mu náleží od výše jmenovaného pana purkmistra Ferdinanda Herzogschätzera a paní Susanny Uhlich[?], ležící vedle sousedů pana Tobiáše Schmidta a Johanna Rieße[?]. Dům se prodává se vším právem a spravedlností, tak jak byl dosud po právu a řádně užíván – totiž i s úrokem náležejícím urozenému panu správci vrchního úřadu, jenž se váže k takzvanému Hübschmannskému sklepu[?] – přesně tak, jak jej pan prodávající a všichni jeho právní dědicové drželi, užívali, měnili, spravovali a udržovali. Kupujícím se stává Johann Rudolph Pleß, měšťan, truhlář a obchodník zdejší, i s právem na dědičné přístavby a přejímky kolem dokola, a to za sjednanou sumu čtyři sta dvacet pět zlatých říšských.
Kupující se zavázal tuto částku splácet postupně takto: hned nyní při uzavření smlouvy složí jako závdavek jedno sto zlatých říšských, dále o svátku Všech svatých roku 1727, při nejbližší lhůtě, třicet zlatých rýnských, a takto má ve splátkách pokračovat, dokud nebude celá kupní cena 425 zlatých zcela vyrovnána a zaplacena.
Dále je třeba poznamenat, že klášterní stavba[?] i úrok pana správce vrchního úřadu, které se týkají jak prodávajícího a kupujícího, tak pana purkmistra Ferdinanda Herzogschätzera, mají být vypláceny řečenému panu správci vrchního úřadu jako doplatek, přičemž zúčastnění páni je hradí ve třech třetinách (rovněž do částky 150), stejně tak i onen Hübschmannský sklep[?], a to až do vyrovnání zbytku dluhu pana Ferdinanda Herzogschätzera, který mají páni opět nést ve třech třetinách.
Naproti tomu se zmíněný pan purkmistr Ferdinand Herzogschätzer zavazuje, že svrchní stavbu (tzv. Überfall) na nyní prodávaném domě nechá na vlastní náklady prostřednictvím rozsáhlé renovace uvést do pořádku, a to do stanoveného zbytku dluhu. Po tuto přechodnou dobu má prodávající Johann Friedrich Löitländer právo užívat zaklenutou svrchní stavbu i část nového práva a vést je jako jediný oprávněný.
Poněvadž je kupující zároveň povinen udržovat zeď pana purkmistra Ferdinanda Herzogschätzera, pokud by na ní vznikla vada, smí na témže místě stavět a má na to nárok, ke spokojenosti obou stran. Pan Ferdinand Mayer[?] je pak povinen, připadne-li mu příslušný podíl, sám za něj vyplácet výplatu.
Na potvrzení a stvrzení toho všeho byla tato smlouva náležitě zajištěna a stvrzena, podle níž se mají řídit i roční platby. Stalo se téhož dne za purkmistrovské rady (de Consulatu).
SPLÁTKOVÉ ZÁZNAMY
K trhové ceně 425 zlatých se dochovaly tyto splátky:
- Jedno sto zlatých rýnských – závdavek zaplacený při uzavření smlouvy v roce 1726.
- 6. ledna 1728 – v úřadě pana Herzogschätzera složil kupující třicet zlatých rýnských, které byly vyzvednuty.
- 16. listopadu 1729[?] – panu Johannu Friedrichu Löitländerovi byla složena druhá[?] splátka, patrně ve výši čtyřicet[?] zlatých, kterou purkmistr zcela vyzvedl.
- 1. listopadu 1731 – v radničním úřadě složil kupující pátou nejbližší roční splátku, počítanou v sumě čtyřicet zlatých, která byla vyzvednuta.
- 16. ledna 1731[?] – za přítomnosti úřadujícího pana purkmistra Johanna Friedricha Löitländera složil kupující šestou nejbližší lhůtu ve výši třicet zlatých, které pan prodávající zcela vyzvedl: 30 zl. – zapsal Laurentius Franz Roth[...].
- 28. července 1733 – za přítomnosti úřadujícího pana purkmistra Johanna Herzogschätzera složil kupující sedmou nejbližší lhůtu ve výši třicet zlatých rýnských, které pan prodávající zcela vyzvedl: 30 zl. – Laurentius Franz Roth[...], tehdejší radní písař, na věrné stvrzení.
- 10. listopadu 1733 – panu Johannu Lorenzovi [Pleßovi?] byla složena osmá nejbližší lhůta ve výši třicet zlatých, zcela vyzvednuto.
- 20. prosince 1734 – panu Johannu Friedrichu Löitländerovi byla složena devátá nejbližší lhůta, patrně opět třicet zlatých, zcela vyzvednuto. – Laurentius Franz Roth[...], tehdejší radní písař, na věrné stvrzení.
DORSÁLNÍ NÁPIS (na rubu listiny)
Výtah z domovní kupní smlouvy mezi panem purkmistrem Johannem Friedrichem Löitländerem a Johannem Rudolphem Pleßem o obytný dům za 425 zlatých.
Poznámka: Čtvrtý list listiny je na rubu nepopsaný. Řada silně kurzivních slov v předloze je čitelná jen nejistě a byla proto označena otazníkem [?]; jména osob, místní údaje, data a peněžní částky jsou uvedeny věrně, pokud byly v předloze rozpoznatelné.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
HLAVNÍ TEXT (kupní smlouva, 1726)
Tímto se dává na vědomí a k vědomosti, že dnešního, na konci uvedeného roku a data, byla mezi ctihodným a vysoce váženým panem purkmistrem Johannem Friedrichem Löitländerem[?] jakožto prodávajícím na jedné straně, a Johannem Rudolphem Pleßem, měšťanem, truhlářským mistrem a [obchodníkem] zde, jakožto kupujícím (ablauffer) na straně druhé, s vrchnostenskou ratifikací za úřadujícího pana purkmistra Ferdinanda Herzogschätzera, sjednána, projednána a neodvolatelně[?] uzavřena následující kupní smlouva, totiž: prve jmenovaný pan purkmistr Löitländer[?] dává a prodává onen [dům], jenž mu [náleží od] prve jmenovaného [pana] purkmistra Ferdinanda Herzogschätzera a paní Susanny Uhlich[?], ležící [...] vedle [sousedů] pana Tobiáše Schmidta a Johanna Rieße[?], se vším právem a spravedlností řádně, s dosavadním právem a [řádným] užíváním, totiž s [úrokem] jeho urozené milosti pana správce vrchního úřadu, jako tzv. Hübschmannský sklep[?], tak jak jej pan prodávající a všichni jeho právní dědicové drželi, užívali a požívali, měnili, těžili, spravovali a upevnili, a to Johannu Rudolphu Pleßovi, měšťanu, truhláři a obchodníku zde, k jeho [dědičnému] přístavbě a přejímání kolem dokola, za sumu jmenovitě: čtyři sta dvacet pět zlatých říšských. Naproti tomu zmíněný kupující slibuje a zavazuje se to postupem času takto zaplatit, totiž: hned nyní jako závdavek jedno sto zlatých říšských, a to o svátku Všech svatých roku 1727 při nastávající nejbližší lhůtě složit třicet zlatých rýnských [ve více splátkách:] a tak pokračovat tak dlouho, dokud nebude tato trhová cena 425 zl. zcela vyrovnána a zaplacena. Co je však třeba poznamenat, za prvé, že [klášterní] stavba[?] i úrok [pana] správce vrchního úřadu [mezi] panem prodávajícím a kupujícím, jakož i pan purkmistr Ferdinand Herzogschätzer je tytéž vyplácejí [...] k řečenému panu správci vrchního úřadu jako doplatek [...], vyplácejí páni ve 3 třetinách, rovněž na 150, k tomu i onen Hübschmannský sklep[?], [...] až do třetího [dílu] p. Ferdinanda Herzogschätzera zbytku, rovněž pánům ve 3 třetinách [...] jsou povinni nést. Naproti tomu je zmíněný pan purkmistr Ferdinand Herzogschätzer povinen a ochoten svrchní stavbu (Überfall) na nyní prodaném [domě] na svůj [náklad] prostřednictvím velké renovace odvést do stanoveného zbytku, přičemž po tuto mezidobu má prodávající Johann Friedrich Löitländer právo požívat zaklenutou svrchní stavbu i část nového práva a vést je jako jediný. A poněvadž je pak kupující povinen udržovat zeď pana purkmistra Ferdinanda Herzogschätzera v případě vady ve stavebním stavu, má na témže místě stavět a to jemu má příslušet [...] k stavbě [k spokojenosti]; pan Ferdinand Mayer[?] však, když jedna [...] připadne jen jemu, je rovněž povinen držet výplatu sám. K většímu utvrzení a stvrzení toho všeho [...] má být zohledněno s [ohněm/pojistkou?] a každou smlouvou, podle níž se roční [platby] [...]. Téhož dne z rady (de Consulatu) [...].
SPLÁTKOVÉ KVITANCE (rejstřík splátek, na protější straně a na okraji):
- Jedno sto zlatých rýnských (100 zl. — závdavek při uzavření kontraktu, 1726)
- Dne 6. ledna 1728 složeno v úřadě [pana] Herzogschätzera kupujícím [...] třicet zlatých rýnských [vyzvednuto].
- Dne 16. [listopadu] 1729[?] složeno [panu] Johannu Friedrichu Löitländerovi [...] druhá[?] platba [...] čtyřicet[?] [...] purkmistr zcela [vyzvedl].
- Dne 1. [listopadu] 1731 složeno v radničním úřadě kupujícím [...] a 5. nejbližší roční lhůta, sumou počítáno čtyřicet zlatých, vyzvednuto.
- Dne 16. ledna 1731[?] složeno za [přítomnosti] úřadujícího p. purkmistra Johanna Friedricha Löitländera, kupujícím, na den a rok 6. nejbližší lhůty, třicet zlatých, kteréžto pan prodávající zcela vyzvedl . . . . . . . 30 zl. — Laurentius Franz Roth[...]
- Dne 28. července 1733 složeno za [přítomnosti] úřadujícího p. purkmistra Johanna Herzogschätzera kupujícím[?], vedle 7. nejbližší lhůty, třicet zlatých rýnských, kteréžto p. prodávající zcela vyzvedl . . . . . . 30 zl. — Laurentius Franz Roth[...], t.č. radní písař, na věrnou stvrzení (in fidem).
- Dne 10. [listopadu] 1733 složeno [panu] Johannu Lorenzovi [Pleßovi?], 8. nejbližší lhůta, třicet [zlatých], zcela vyzvednuto.
- Dne 20. [prosince] 1734 složeno [panu] Johannu Friedrichu Löitländerovi, 9. nejbližší lhůta, třic[et zlatých] [...] zcela vyzvednuto —
Laurentius Franz Roth[...], t.č. radní písař, na věrnou stvrzení.
DORSÁLNÍ NÁPIS (na rubu):
Výtah z domovní kupní smlouvy mezi [panem] purkmistrem Johannem Friedrichem Löitländerem a Johannem Rudolphem Pleßem o obytný dům za 425 zl.
[Poznámka: List 4 je nepopsaný (rub). Mnohá silně kurzivní slova jsou čitelná jen nejistě a jsou označena [?]; jména osob, místní údaje, data a peněžní částky jsou, pokud jsou rozeznatelné, věrně zachyceny.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
HAUPTTEXT (Kaufkontrakt, 1726)
Kund und zu wissen seye hiemit, daß an heut zu ende gezahlten Jahr und dato zwischen den Ehrenvesten und Wohl-Bey[nahmb]ten Herrn Burgermeister Johann Friedrich Löitländer[?] als Verkäufer an einem, dann dem Johann Rudolph Pleß, Burgers, Tischlermeister und [Handelsmann] alhier, als Ablauffern andern Theils, mit obrigkeit:[licher] Ratification unter dem Regierenden Herrn Burgermeister Ferdinand Herzogschätzer nachfolgender Kauf-Contract abgehandelt, tractiret und im widernießlich[?] beschlossen worden; als nembl[ich]: es gibt und verkauft erst mentionirter Herr Burgermeister Löitländer[?] jene ihme [von] erst mentionirten [Herrn] Burgermeister Ferdinand Herzogschätzer und Frau Susanna Uhlich[?] gelegene [Behausung ...] nechst [den Nachbarn] Herrn Tobiä Schmidt und Johann Rieß[?], mit allen Recht und Gerechtigkeit ehrlich[?], mit den bereits Recht und weißer[?] Führung, zu wißen als [tit:] Ihro gestreng[en] Herren Oberambts-Verwalters [Zinß:] als Hübschmannischen Zeller[?], wie der Herr Verkäufer und alle seinige rechts-erbes deshalben bezeßen, genoßen und gebrauchet, verändert, genutzet, gewürcklet und fest gemachet ist, dem Johann Rudolph Pleß, Burger, Tischler und Handelsmann alhier, deßen erweiblich[?] anbau und [erb]nehmen umb und umb der, für eine Summa benandt: Vier hundert fünf und zwanzig gulden reich[isch]; dagegen zusagt und verspricht abgedachter Ablauffer mehr[er] Zeit folgender gestalt zu bezahlen, als nembl[ich]: anjetzo gleich zur abfrist Ein hundert gulden reich[isch], und [zwar] zu dem Fest Aller Heiligen A[nn]o 1727 an vorstehender nechst frist Dreyßig gulden rh. in [mehrfach:] zu erlegen und so lang zu continuiren, biß solcher Kaufschilling der 425 fl völlig abgestattet und bezahlet sein wird. Was aber jedoch zu mercken, primo als daß [des] Klosters mehr Bau[?] auch des [tit:] Herrn Oberambts-Verwalters Zinß, [zwischen] Herr Verkäufer und Ablauffer, wie auch Herr Burgermeister Ferdinand Herzogschätzer die selben inlösten [...] zu gedachtem H. Oberambts-Verwalter Rest-Zahler [...], die inlösten Herren 3 dritteln des gleichen auf 150, zu den auch den Hübschmannischen Zeller[?], von den herzten auf 9 der [...] biß in des dritten H. B[uch]: Ferdinand Herzogschätzer Resten, ebenfalls Herren 3 dritteln [...] zu tragen schuldig seyen. Hingegen ist [er]böthig mentionirter Herr Burgermeister Ferdinand Herzogschätzer verbunden, den Überfall [an] obbemeldter anjetzo verkaufter [Behausung] von seiner [...] mittelst großer Renovation in mehrfach: in dem alten gesetzten Rest abzuführen zu laßen, den wolcher Zwischen Zeit [ist der] Verkäufer Johann Friedrich Löitländer gewölbt den Überfall, als [auch] einen Theil neuer Recht zu genießen und alß alleinige inlösten zu führen [Recht]. Und weilen dann [der] Ablauffer, daß der Herr Burgermeister Ferdinand Herzogschätzers Mauer in mangelhaften fall in baulichen Esse mit zu erhalten schuldig ist, so soll auf demselben Ort zu bauen und alß solches Ihnen zustehen und [...] zu gebauß [Vergnügen]: Herr Ferdinand Mayer[?] aber die einen, wann eine [...] recht allein fallet, auch alleinige inlösten zu halten schuldig ist. Zu mehrer Festhaltung und bekräftigung dieses allen deßen, ist die[selbe] mit Feuer[?] und jeder Con-tract, wornach die jährliche [...] werden, respiciret werden. Eodem dato de Consulatu Zet[...].
SPLÁTKOVÉ KVITANCE (rejstřík splátek, na protější straně a v okraji):
- Ein hundert gulden rh: (100 fl — abfrist / závdavek při uzavření kontraktu, 1726)
- Den 6. Januarii 1728 erlegt in [des Herrn] Herzogschätzers Ambt ablauffers [...] mit Dreyßig gulden rh: [erhoben.]
- Den 16. [9bris] 1729[?] erleget [an Herrn] Johann Friedrich Löitländer [...] anderte[?] Zahlung [...] Vierzig[?] [...] Burgermeister völlig [erhoben].
- Den 1. [9bris] 1731 erleget in [des] Rathaus Ambt ablauffers [...] und 5te nechst frist Jahr mit Summa gerechnet Vierzig gulden erhoben doch.
- Den 16. Januarii 1731[?] erleget in [Beysein des] Regierenden H. Burgermeister Johann Friedrich Löitländer, Ambt ablauffers auf Jahr und tags 6te nechst frist mit Dreyßig gulden, welche Herr Verkäufer völlig erhoben doch . . . . . . . 30 fl. — Laurentius Franz Roth[...]
- Den 28. July 1733 erlegen in [Beysein des] Regierender H. Burgermeister Johann Herzogschätzer Ambt ablauffers[?], neben die 7te nechst frist, mit Dreyßig gulden rh: welche H. Verkäufer völlig erhoben doch . . . . . . 30 fl. — Laurentius Franz Roth[...] p.t. Rathschreiber in fidem.
- Den 10. [9bris] 1733 erlegen [an Herrn] Johann Lorenz [Pleß?], 8te nechst frist, mit Dreyßig [gulden], völlig erhoben doch.
- Den 20. [Xbris] 1734 erlegen [an] Johann Friedrich Löitländer, 9te nechst frist, mit Dreyßi[g gulden] [...] völlig erhoben doch —
Laurentius Franz Roth[...], p.t. Rathschreiber in fidem.
RÜCKSEITIGER TITEL (dorsální nápis):
Hauß-Contracts Extract zwischen [Herrn] Burgermeister Johann Friedrich Löitländer und Johann Rudolph Pleß über eine Wohnbehausung pro 425 fl.
[Anmerkung: Blatt 4 ist unbeschrieben (Rückseite). Zahlreiche stark kursive Wörter sind nur unsicher lesbar und mit [?] gekennzeichnet; die Personennamen, Ortsangaben, Daten und Geldbeträge sind, soweit erkennbar, getreu wiedergegeben.]
