Roku 1725 odlil Franz Watzl v Chebu dva větší zvony špitálního kostela. Větší váží 1265 liber a nese nápis „Verbum caro factum est, et habitavit in nobis" (Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi). Menší váží 878 liber a má nápis „Sanctus, sanctus, sanctus Dominus Deus Sabaoth!" (Svatý, svatý, svatý Pán Bůh zástupů!).

[LEVÁ STRANA — na okraji letopočty 1771, 1773, 1772, 1774, 1775, 1782]

[Nahoře vlevo tabulka „Obilní ceny" (Getreidepreise):]
1771 — Obilí / Cena (zl. kr.) za 1 strych:
Pšenice 16 — , Žito 15 — , Ječmen 12 — , Oves 5 — .
1773 — Pšenice 4 — , Žito 2 zl. 15 kr. … [další řádky tabulky pokračují dole].
[poznámka u tabulky: nečitelné [?]]

V této nouzi se [opět?] … kníže z Fürstenberga a … dvorský válečný komisař hrabě [?] a … nakonec [?] [postavil?] [?].

Císař Josef vskutku [nato?], a [ukázal?] téměř zcela [?] vůdcům [?] [?] svým postojem, že je [hodný?] [?] [?]; ulevil [?] [?] Josef [?] [?] [?] válečným [?] a [?] [?] mnoho [?] [?] lidu [?]. A [konečně?] [?], [?] [?] [?] [?].

Císař začal [?] [?], obzvláště [?] [?] dobrotivý monarcha, jenž na zmírnění [?] dal [?] [?] 2 miliony zlatých v hotovosti [?], a každému postiženému [?] sumu 51 000 zlatých v [?] [?] [?].
[poznámka pod tím (drobné písmo): nečitelné, datace „den 12. Oct. 1790" [?]]

Dobrotivé evangelium o pomazání [Cap. Mšlčig?] v [?] [?] v roce 1774 [?] a [?] [?] [?] [?], v [?] [?] [?] [?].
[drobná poznámka: nečitelné [?]]

Kolem roku 1782, kdy J. Veličenstvo císař Josef II. [?] počet klášterů — žehnání [Erbzinslehen?] od 62000 [?] na 27000 [?] [?], byl také [?] [?]: klášter [?], jenž [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?] [zde?] [?] [?] z Pflanzenwaldu [?], [?] [?] [?]

[PRAVÁ STRANA — Pag. 47; na okraji nahoře „Leinwandbilder 1782" a u dolního okraje „1782"]

[Pokračování z předchozí stránky:] …církev s [?] [?] [?] s velkými plátěnými obrazy [Leinwandbilder], jak je nyní v [?] [?], a s 8 velmi velkými obrazy [Leinwandbildern], které byly v [?] sále celého kláštera, a jimiž jsou nyní [vyzdobeny?] stěny našeho [?] kostela.
[okrajová pozn. vpravo: „Zdobení 8 velkými obrazy v [?]-kostele" [?]]

Tyto obrazy [Bilder] jsou z roku 1725 a mají [?] [?] od [Zwentl?] [?] zhotoveny [?]. Jsou velké [?], takže každý jednotlivý je 14 stop 1 coul [?] vysoký a 8 stop 2 couly široký. Protože byly původně určeny pro [?] sál, zobrazil [umělec] podle libosti [?] obrazy [Geschichten], které mají [?] [?] [?]. A to jsou tyto obrazy [Tafeln], jmenovitě následující:
[okrajová pozn. vpravo: „Vyhotovení 8 obrazů v [?]-kostele" [?]]

1. Adam a Eva jedí ze zapovězeného stromu. 1. Mojž. 3,6.
2. Judita stíná opilého Holoferna. Judit 13,9.
3. Daniel ve lví jámě je sycen [skrze Habakuka]. Dan. 14,36.
4. Eliáš je ve [vidění?] krmen havrany. 3. Král. 17,2 [?].
5. Mojžíš [pozvedá?] měděného hada. 4. Mojž. 21,8.
6. Noe ve své opilosti [obnažený?] [?] je svým dobrým synem přikryt pláštěm. 1. Mojž. 9,23.
7. Ezau prodává svému bratru Jákobovi prvorozenství za misku čočky. 1. Mojž. 25,33.
[seznam pokračuje položkou 8 na následující dvoustraně]

[Titulní strana / s. 1]

Tímto se dává na vědomí každému, zvláště pak těm, jichž se to týká a kde je toho třeba, [jak?] se dnešního dne stalo a sjednalo, a to mezi urozeným a statečným rytířem panem Carlem Heinrichem Mültzem z Waldau, též zástupcem a [poručníkem dětí?], od Římského císařského a královského Veličenstva ustanoveným [císařsko-]římským hejtmanem Žateckého[?] kraje, dále slovutným magistrátem [zdejšího] královského horního města Horního Slavkova (Schlaggenwald), jménem a na místě zároveň s níže podepsanými jmenovanými, totiž se všemi zletilými ortegelovskými dědici — sourozenci, jménem: Maria Rosina Ortegelová, 39 let stará; Georg Sebastian Ortegel, 33 let starý; Anna Margaretha [Ortegelová], 28 let stará; a Eva Rosina Ortegelová, 16 let stará — na jedné straně, [byl] uzavřen a usnesen následující trvalý a neodvolatelný smír (vyrovnání);

A to takto: Poněvadž urozený rytíř pan Adam Ferdinand Andrich z Andrichu, jenž byl také [výše zmíněných] ortegelovských dětí po otcovské babičce (ab avia paterna) milým synovcem (synem sestry), [by] řádně, s volným [nakládáním / užíváním] ...

[s. 2]

... užíval zmíněné ortegelovské dědictví dříve, než by nejbližší [pokrevní] příbuzní dědici pozůstalost ab intestato (bez závěti) zdědili; a poněvadž v takové věci výše dotčený magistrát města Horního Slavkova coby vrchní poručník a vrchnost [na základě] onoho již před 5 lety [učiněného?] doznání (Urgicht) z roku 1721 sub Lit. B. [byl] jistým způsobem [zpraven], shledalo se, že v této pozůstalosti [je] správce dědictví /: titl. :/ pan Carl Heinrich Mültz z Waldau, podle první [knihy / pozemkové knihy], kvatern, zásuvka (lade) Lit. C. 22, povinen zaplatit jeden tisíc a sto zlatých rýnských z titulu koupě (ex capite emptionis), k nimž se také zavazuje čtyři sta zlatých rýnských, [jež] ze svého [zděděného?] [majetku?] jako [?] dluh v tomto dědictví přislíbí; stranám (dědicům) pak se [uznává], že /: titl. :/ pan [Mültz] z Waldau již po 16 let, jak je v celém sousedství notoricky známo, [ba] byl [jejich] každodenní obživou, a též výplatu (Lösung) poskytl a rovněž je dával obsluhovat svými vlastními lidmi.

[s. 3 — pravý sloupec, zčásti oříznutý u okraje]

... [?] ve své domnělé [?], nýbrž možnými [?] ... a dobře prostředky, a více než skrze [?] jejich vysoce slovutné [?] podle jejich [?] ... [?] vzdát se [?] nároky (pretensiones) [výše] dotčeného magistrátu se zmíněným [pánem] z Waldau [?] slušnost a [?] ... [?] váš [?] oněch jeden tisíc [jedno]sto [zlatých] [?] listiny[?] královské hory [?] těch sto zlatých [?] a zbytek[?] ... [?] /: z řad šlechty :/ budoucí rozsudkové —

[s. 4]

— uvážení výše dotčených, ve slušnosti (Billigkeit) založených protipohledávek, a [poněvadž] [zůstavitel?] podle [?] u královského [soudu] [pod přísahou] složeného ústního testamentu (testamenti nuncupativi) a jeho již vyhlášeného a zaplaceného vyhlašovacího nákladu (Publications-Unkosten) urozeného pana Františka[?] [?] /: titl. dr. :/ pana Julia Josepha Adama ustanovil univerzálním dědicem (pro haerede universali), [jemuž] chtějíce po povinnosti vyhovět, tímto všestranně [dědictví] laskavě a ochotně [postupují], a to následujícím způsobem v dobrém [vyrovnání]; totiž:

Za prvé (Primo): Správce dědictví /: titl. :/ pan Mültz z Waldau oněch jeden tisíc a sto zlatých, které nyní do pozůstalosti a [?] z titulu koupě (titulo emptionis) dluží. Dále [?] oněch čtyři sta zlatých rýnských od svého [zděděného pana bratrance?] lidem vice obligationem výše zmíněným způsobem jako pasivní dluh (Debitum passivum) na svém majetku, [aby?] jedině v jednom [?] bez [?] nejmilostivějšího císařského souhlasu (Consens) nemohlo být [?] ... na císařský plat (Lohn) sepsáno ...

[s. 5 — pravý sloupec, zčásti oříznutý]

... zanechaného [?] tisíce a [sta?] s pouhým [?] ... zde ustanovených[?]; za třetí (3tio), že on několik [?] v [?] zlatých, k [?] také; za čtvrté (Quarto): jako [?] ... na sv. Havla (Galli) [16. října], koncem[?] [čtyři?] sta zlatých, [?] spravedlivě rovněž [?] rovným dílem; rovněž řádně [?] proti jedné[?] ... má; koncem[?] zmíněného [?] [?] od svého [?] pan [dědic?] v nejbližším [?] císařský plat [?] čtyři sta zl[atých] [?] budou díl [?] jejich [?]

[s. 6]

odpuštěné úroky (remittierte Interessen), též svému pánu bratranci — dědici v posledním [?] [?] a sečtení, též aby [soud] v [?] podobě co nejdříve [?] a zavazujícím učinil, poté co těchto vyrovnaných jeden tisíc pět set zlatých rýnských spolu s úroky pro rata temporis ode dne této transakce (a die hujus transactionis) zároveň proti vlastní kvitanci ortegelovských dědiců podle obsahu transakce řádně [bude vyrovnáno]; k většímu potvrzení mají tento přítomný, ve dvou stejně znějících vyhotoveních (Exemplaria) sepsaný transakční instrument /: který se svolením Římského císařského a královského Veličenstva, jakož i [dvorského soudu?] [byl učiněn] :/, /: titl. :/ panstvem podepsaný, u královského zemského práva (Landrecht) v Království [českém], jakož i u slovutné královské zemské desky (Landtafel), coby královského nejvyššího purkrabského úřadu — rejstříku, nebo kdekoli jinde je třeba, ve svůj čas a podle libosti, každý z výše dotčených s nejmenšími náklady stran, kde [?] soudně a příslušně zaznamenat moci, [aby] vyrovnávající se strany nikoli [?] [+] nejvyššího purkrabského úřadu [?] zmíněného královského.

[s. 7 — podpisy a pečeti]

Potvrzeno, od /: titl. :/ pánů Ge[org?] [?] a jednomu jejich [?] a ke škodě[?], [?] vyhotovení [?] stalo se v Horním Slavkově [?] léta 1725.

Carl Heinrich z Waldau [černá pečeť]
[Julius Ferdinand?] z Blanckenberku[?] [červená pečeť]
Julius Ferdinand [?]
Antoni z Rog[genbachu?] [červená pečeť]

[s. 8 — podpisy ortegelovských dědiců, každý s červenou pečetí]

Georg Sebastian Ortegel [červená pečeť]
Maria Rosina Ortegelová
Anna Margaretha Ortegelová
Eva Rosina Ortegelová

[Levý sloupec s. 5 a rubové strany jsou prázdné / jen prosvítání textu.]

Poznámka: Listina je psána silně vybledlým novověkým kurentem a je místy (zvláště pravé sloupce rozevřených dvojstran, oříznuté u vnějšího okraje) obtížně čitelná; nejistá čtení jsou označena [?]. Všechna zachytitelná jména, místa (Horní Slavkov / Schlaggenwald), peněžní částky (1100 zl., 400 zl., 1500 zl. rýnských, 100 zl.) a data (1721, sv. Havel/Galli, léta 1725) jsou uvedena věrně.

[Titelseite / p1]

Kundt und zu wißen sey hiermit jedermänniglich, insonderheit deren, und wo es zu nöthen, [wie? / welchen?] sich [ein?] gehandelt geschehen [unter?] heutigen dato, und zwar zwischen dem Wohledelgebohrnen Ritter Herrn Carl Heinrich Mültz von Waldau, auch Stell=Vertretter, und dabey [Kinder?] der Röm[isch] Kayl[erlichen] und Königl[ichen] May[estä]t verordneten Röm[?]. Hauptmann des Saatzer[?] [beyder?] des [?] Kreis[es], dann die Löbl[iche] Mag[istra]t der beschehenen Königl[ichen] Berg=Stadt Schlaggenwaldt, im Nahmen und an Statt eben Zugleich mit unterschriebenen genandten, allen mündigen Ortegellischen Erben Geschwistert, benandt: Maria Rosina Ortegellin 39 Jahr alt; Georg Sebastian Ortegell 33 Jahr alt; Anna Margaretha [Ortegellin] 28 Jahr alt; und Eva Rosina Ortegellin 16 Jahr alt, [an einem?] Theil, nachfolgender Nächst beständig= und unwiderruflichen Vergleich geschehen, und beschlossen worden;

Nemblich: Nachdem der Wohledelgebohrne Ritter Herr Adam Ferdinand Andrich von Andrich, der auch [obbesagten?] Ortegellisch[en] kinder [ab] Avia Paterna lieber Schwester=Sohn [gewesen?], das[s] [er] ordentlich mit dem freyen [Verlaß / Genießen?] ...

[p2, linke Spalte / Seite 2]

... [ge]nießen [würde] ernst mentionierte Ortegellische Erbschaftswerk, ehe die nächste [erinnerverwandten / eininverwandten] Erben Verlassenschaft ab intestato genießen, und in solcher hierobgedachten Mag[istra]t der Stadt Schlaggenwald, alß respective Ober=Vormund und Obrigkeit, besagte[n] eben 5 Jahren hero [beschehenen?] Urgicht vom 1721 sub Lit. B. [?] fürnehmlich einigermaßen worden, so hat man gefunden, alß in solchem Verlassenschaft[?] [Erb?]vorsteher /: Titl :/ Herrn Carl Heinrich Mültz von Waldau, vermög des ersten [Buchs / Erbbuchs] [vorhaben?] Erbbuch quatern lade Lit. C. 22. Ein tausend und hundert Gulden rh[einisch] ex capite emptionis Zu bezahlen schuldig, denen auch Vier hundert Gulden rh[einisch] angeloben, [so? er?] von seinem [Erbl. Herrn Vetter?] [?] letzten [Gutter?] [?] [Capurer?] schuld in dieser Erbschaft geloben wird; [den?] Theilen aber Zugeben, /: Titl :/ Herrn [Mültz?] von Waldau eben [?], das[s] schon den [Erb?] [bloßgeben?] durch 16 Jahr, wie es in der ganzen Nachbarschaft notorisch, ja geschehen [alltags?] Unterhalt gewesen, und wegen[?] [?], auch die Lösung praestirt, gleichfals durch seine eigene Leuth bedienen laßen.

[p2, rechte Spalte / Seite 3 — teils vom Rand beschnitten]

... [?]ossen in seiner vermeinten Contagion[?], sondern die mög[liche] ... und gewohl mit Mitteln, und me[hr] als durch zu ver[?] deren Hochl[öbl.] Cauß[?] nach ihrem Erst[?] ... [E]ulen[?] begeben [?] pretensiones [?] [obg]erürten Magist[rat] mit obmention[irten] von Waldau [?] [Billigkeit?] und [?] ... [?] eure Vorleben[?] der Ein tausend [ein]hundertigen von [?]=ung Urkunden[?] König[l]. Berg zu[?] die hundert gul[den] [?]süchtig= und Rest[?] ... [?]engen /: von Adel :/ zufünftige Urthel[s]=

[p3, linke Spalte / Seite 4]

Consideration obberührter in der Billig=keit gegründeten Gegenforderungen, und [?] [Erblassern?] vermög des [?] hinter Königl[icher] [Gerichts?] [beeidhaft] deponirten Testamenti nuncupativi, und deren[selben] ergangenen allschon bezahlten Publications=Unkosten, deßen /: Titl :/ Wohledelgebohrnen Herrn Francisci[?] [eaten? / einen?] /: Titl [Doct.] :/ Herrn Julium Josephum Adamum pro haerede universali eingesetzt, [dessen?] schuldig gratificieren wollen, hiermit allerdings erblassen /: Liebreiche willig, und zwar folgender gestalten in der gutten [Vergleichen?]; Daß

Primo: [Erb]vorsteher /: Titl :/ Herr Mültz von Waldau die Ein tausend und hundert Gulden, welche der jetztigen[?] in die Verlassenschaft und [?] titulo emptionis schuldig ist. Dann [?] die Vier hundert Gulden rh[einisch] von seinem [Erbl. Herrn Vetter?] Leuth vice obliga=tionem oberwehnter maßen als ein Debitum passivum ernst seine gehabtes Vermögen, zu [ewer?] bloß allein in einem ohne alten[?] [?] gnädigsten Kayl[erlichen] Consens nicht [schmieg?]zuhül[?]=elt werden könnenden Kayl[erlichen] Lohn beschrieben ...

[p3, rechte Spalte / Seite 5 — teils beschnitten]

... hinterlassenen [?] tausends und [hundert?] mit bloß und [?] ... hierbey verordneten[?]; 3tio daß er e[t]l[iche] [Ehegleich?] in tol[?] gulden, zu [gründ?] auch; Quarto: alß he[?] ... Galli. Zu Ende[?] [Vier?] hundert gulden, [?] gerecht eben Jun[?] gerade zugleichen; eben ordentl[ich] [?] gegen einer[?] ... soll; Zu [Ende?] [ob]mentionirten [?] [?] von seiner [?] Herr [Erb?] in den nächst ein[?] Kayl[erischen] Lohn [?] Vier hundert gu[lden] [?] werden Theil [?] ihrem ange=

[p4, linke Spalte / Seite 6]

remittirten Interessen, auch seinen Erb=Herr Vettern in der letzten [?] übel[?] [?]nd Zusammenrechen, auch das [Gerichte?] in [?] der [?] form nechstens [beweglich?], und verbündig macht, nachdem diese transigirte Ein tausend fünf hundert Gulden rh[einisch] nebst denen Interessen pro rata temporis a die hujus transactionis Zusamt einer Ortegellisch[en] Erben eigenen Quittung, nach Inhalt des transactions richtig [eingegangen] soll; Zu mehrerer Bestättigung eben haben gegenwärtig[es], in zwey gleichlautende Exemplaria ver=faßte Transactions=Instrument /: welche mit Bewilligung der Röm[isch] Kayl[erlichen] und Königl[ichen] May[estä]t mithin, und Hof[gericht?] [?] worden :/ /: Titl :/ Herr[schaften?] unterschriebenlich bey der Königl[ichen] Landrecht im Königreich Böh[eim?], wie auch einer Löbl[ichen] Königl[ichen] Landtafel, alß einem Königl[ichen] Obersten Burggrafen=Ambts=Registern, oder wo sonst nöthig, ihrezeit, und nach belieben, jedes aus obberührter[?] denen Theilb allerwenige[?] Unkosten, ein wo[?] [Ge]richts= und respective aufgezeichnet werden können, die transigirenden Theile nicht mein[?] [+] Obersten Burggrafen=Amts gewese besagten Königl[ich].

[p4, rechte Spalte / Seite 7 — Unterschriften und Siegel]

Bestättiget, von /: Titl :/ Herren Ge[org?] [?] und einem Ihre[?] [?] und Nachtheil, [?] Fertigung alle[?] geschehen Schlagge[nwald?] [?] Anno 1725.

Carl Hein[rich] von Waldau [schwarzes Siegel]
[Julius Ferdinand?] von Blanckenberg[?] [rotes Siegel]
Julius Ferdinand [?]
Antoni von Rog[genbach?] [rotes Siegel]

[p5, rechte Spalte / Seite 8 — Unterschriften der Ortegellischen Erben, jede mit rotem Siegel]

Georg Sebastian Ortegel [rotes Siegel]
Maria Rosina Ortegelin
Anna Margaretha Ortegelin
Eva Rosina Ortegelin

[p5 linke Spalte sowie Rückseiten leer / nur Durchdruck]

RODNÝ (ZÁCHOVNÝ) LIST MĚSTA HORNÍ SLAVKOV (SCHLAGGENWALD), 3. BŘEZNA 1725.

[Poznámka: Sken tvoří 5 vodorovných pruhů jediné strany listiny (soubory p1–p6 jsou bajtově totožné duplikáty). Pruh 1 = kaligrafický nadpis, pruhy 2–4 = souvislý text, pruh 5 = prázdná plocha s vtlačenou pečetí. Kancelářský kurent je značně setřelý; nejistá čtení jsou označena [?]. Vlastní jména, místa a data byla čtena se zvláštní pečlivostí.]

Nadpis: „My purkmistr, rychtář a [rada]"

„...císařského a královského svobodného horního města Horního Slavkova (Schlaggenwaldt) v Království českém, tímto na základě této listiny veřejně vůči každému stvrzujeme a vyznáváme. Poněvadž se na počátku tohoto přihlásil počestný mládenec Juda Thadäus Böcher, syn zdejšího měšťana, a dal na vědomí, jak se sluší nejlepším způsobem, a [že] tím spíše, aby mohl získat počestné postavení a řemeslo (živnost), potřebuje prokázat a je mu zapotřebí [dokladu] o svém počestném narození a řádném původu, pročež s předložením [svědectví] Johanna [Jiřího?] a týchž [osob], které o jeho počestném narození a řádném původu mají dobré vědomí (doklad), náležitě a pilně, podle městského zvyku, [má být prokázáno], a aby tak jemu, Johannu Judovi Thadäovi, pod obecnou městskou pečetí (sekretem) [bylo vydáno svědectví]. Když jsme tedy tomuto [žádání]... pravdě napomoci a každému v této věci ochranně vyjít vstříc jak ochotni, tak povinni [jsme], povolali jsme před sebe výše zmíněné dva svědky, ty [pod přísahou] vyslechli a vyptali se, kteří pak podle své pravé lásky a svědomí prostě vypověděli, jak jim je dobře známo, že jeho strýc (bratranec) pan Johann Georg Böcher a Catharina [Schrömblová?], manželská [dcera] počestného Johanna Friedricha Schröm[b]la[?], zdejšího někdejšího měšťana a zlatníka, [jejich příbuzní z manželství]... kdysi řádnou svatbu drželi (uzavřeli), sami počestně zplozeni, [svatbu] veřejně slavili, a to léta 1700 dne 9. srpna ve zdejším farním kostele svatého Se[bastiána?], podle křesťanského zvyku; v kterémžto stavu svatého manželství tito oba manželé zplodili a vychovali tohoto svého níže jmenovaného syna Johanna Judu [Thadäa], manželsky, počestně a řádně; kterýžto je dobrého německého národa a též svobodný a nikomu poddanstvím nezavázaný ani nepříslušný, z žádných [soudů/panství] nikdy nepropuštěný (nemanumitovaný), jakož i ve zdejší kostelní křestní matrice k nalezení, takže bezpochyby léta 1705 byl pokřtěn, a jeho kmotry a svědky byli pan Adam Frantz, Paul Antoni Rotßen[?] a Anna Catharina [...]; [a že] se tito oba manželé po celou dobu svého manželství vždy tak zbožně, počestně a poctivě spolu i vedle tohoto svého syna Johanna[.] chovali, [že] po celý čas u každého velkou zálibu a veškeré potěšení nesli (požívali). A poněvadž nic jiného než na svědectví pravda spravedlivě napomáhána býti má, dosvědčujeme toto vše mocí tohoto [našeho] listu, a je proto naše [následující žádost] a stav, [těmto] přátelům tohoto [mládence] příslušným přátelům co nejpilněji prosíme, aby [k] tomuto svědečnému listu (litteris testimonialibus) nejen [víru] přikládali, nýbrž i vícekrát jmenovaného Johanna Judu Thadäa Böchera co nejlépe (de meliori) doporučili a odporučili, [řád]ně [byli], aby on na základě tohoto listu doloženého svědectví... při svém dalším [postupu/prospěchu] nápomocni a prospěšni [byli]... aby [požíval], jemu nejlépe všechnu dobrou a příznivou vůli [prokazovali]... a každému podle [stavu a] vážnosti... [tohoto] bratra opět se odsloužit my kdykoli [ochotni]... aby se z tohoto listu... počestně a s potěšením mohl radovat, [k tomu ochotni], povolni a přičinliví [chceme být]. K většímu [osvědčení a stvrzení] dala výše dostatečně jmenovaná [rada] – purkmistr, rychtář a rada tohoto císařského a královského svobodného horního [města] – [naší] rady tajnou pečeť k tomuto rodnému listu [přitisknout a vy]hotovit, vědomě a úplně... na svědectví. Stalo se v Horním Slavkově (Schlaggenwaldt) dne 3. března léta po Narození Kristově sedmnáctistého dvacátého pátého." [1725]

[Pruh 5: bez písma, jen prázdná plocha s prosáklou kulatou městskou pečetí (znak s hornickým motivem) pod vtlačeným červeným voskem.]

GEBURTSBRIEF DER STADT SCHLAGGENWALD (HORNÍ SLAVKOV), 3. MÄRZ 1725.

[Hinweis: Der Scan besteht aus 5 waagerechten Streifen einer einzigen Pergament-/Papierseite (die Dateien p1–p6 sind byte-identische Doubletten). Streifen 1 = kalligraphische Überschrift, Streifen 2–4 = Fließtext, Streifen 5 = leere Fläche mit aufgedrücktem Siegel. Die Kanzleikurrent ist stark verschliffen; unsichere Lesungen sind mit [?] gekennzeichnet, die Eigennamen, Orte und Daten wurden mit besonderer Sorgfalt gelesen.]

Überschrift: „Wir Burgermeister, Richter undt [Rath]"

„...der Kayß[erlichen] und Königl[ichen] freyen Berg-Stadt Schlaggenwaldt in Königreich Böheimb, urkunden undt bekennen hiemit Krafft dießes öffentlich gegen Jedermänniglich[en]. Demnach von diß angehenen der ehrbahre Jüngling Juda Thadäus Böcher, hiesiger Burgers Sohn, und zu vernehmen gegeben, wie [alß] herzühmen bestermaßen, und [daß] er umb so viel mehr zu ehrlicher gehaffter Condition und Handlung[en] nöthig [aufzuweißen] und bestrebet werd[e], da und [wo?] er seiner ehrlichen Gaburt und redlichen Herkunfft bedürfftig wäre, drumben mit Vorstellung des Johann [Georgen?] und [der]selben, welche [seiner] ehrlichen Gaburt und redlichen Herkunfft guter [Bescheinigung/Eigenschafft] hätten, der Gebühr und flißig, doch Stadtgebrauch nach, [nachzuweißen] und [zu] bewohnen, und so [daß] ihme Johann Juda Thadäo [ein Zeugnis] unter gemeinem Stadt-Secret [aus]gefertiget werd[e]: Wann wir nun dießem [Begehren?]... [die?] Wahrheit zu befördern und einen jeden diesfalls beschützlich zu erscheinen so willig alß schuldig [sind]. Alß haben wir obbemelte zween Zeugen vor deß beruffen, dieselben [abge]red[t], examiniret und befragt, welche denn bey ihren wahren Lieben und Gewißen einfältig aufgezeiget, wie [alß], ihr[o] gut wißend, alß deßen Vetter Herr Johann Georg Böcher sich un[d] Catharina [Schrömbl?]in, des ehrengeachten Johann Friedrich Schröm[b]l[?] gewesten Burgers und Goldschmidts allhier eheleib[liche Tochter], [dero Verschwägerte, seiner Christl[ichen] Erziehung und Wüntsch[?]]... [ehe]dem und [in] erbahrer Hochzeit gehalten, selbst ehrenschlich [= ehrlich] geboren; öffentlich celebriret undt An[n]o 1700 den 9ten Augusti in allhiesiger Pfarr-Kirchen Sancti Se[bastiani?] nach Christlichem Gebrauch nach sich [ge]schuldigen und treuen Lieben, in welchem Stand der heiligen Ehe dieße beede Eheleuthe [ge]nachgesagten dießen ihren Sohn Johann Juda[m] [Thadäum] ehelich, ehrlich und [red]lich erzeuget und erzieglet [= erzielet], welcher guter teutscher Nation und auch frey und niem[ands eigen]schafft verbunden und zugehörig, auß den [Gerichten?] niemahln manumittiret, wie denn auch in hiesigem Kirchen-Tauff-Buch zu finden, alß on d[eßen zweiffel] Anno 1705 getauffet worden ist, und so deßen Tauff-Pathen und Zeugen gewesen Herr Adam Frantz, Paul Antoni Rotßen[?] und Anna Catharina [...]; [daß] sich dieße beede Eheleuthe in wahrendem ihrem Ehestand jederzeit dermaßen fromm, ehrlich und aufrichtig mit und neben dießen ihrem Sohn Johann[.] ... gehalten, [daß sie] ehezeit und [bei] Jedermänniglich [einen] großen Wohlgefallen und faßamblet [= gesamtes] Vergnügen zu tragen. Alsweil deß denn kein anders alß [zu] Testimonio die Wahrheit billig befördert wird: So bezeigen wir solches alles Krafft dießes [unßeren] Briefs, und ist folgsam[b] unßer [nechst]stehendes [Begehren?] Condition oder [Wohl?]stand, die freundt dießer respectivè Freundt und fleißigst bitten, daß [sie] [pro?] dießen litteris testimonialibus nicht allein [Glauben] zustellen, sondern auch mehrermelten Johann Judam Thadäum Böcher de meliori recommendiret und anb[efohlen], [red]lich sein, damit er dießes Briefes gegründeten Zeug[niß]... an seiner höhern [Beförderung] behülfflich und beför[derlich]... [ge]neßen sein, [bestens] demselben allen guten und geneigten W[illen]... und einem jedweden nach [Standes] [Ansehen]... [des] Bruders hin wiederumb zu verdienen wir jederzeit... [dießes Brie]fes in ver[?]schafft ehrlich [und] vergnügst sich erfreuen [möge], [er]bittig, willig und [ge]flißen [seyn wollen]. Zu mehrer [Uhrkund und Bekräfftigung] hat obengenueg-ernannte Bürgermeister, Richter und Rath dießer Kaiß[erlichen] und Königl[ichen] freyen Berg[-Stadt] ... [unßer] Rath geheimes Insigel dießem Geburts-Brief [beygedruckt und ausge]fertiget, wißentlich [und] völlig, [des] nechstes gnadenreichen Gebühr in [Reben?] ... [zu] Testen [= bezeugen]. Do geschehen Schlaggenwaldt, den 3ten Martii nach Christi Geburth siebzehnhundert und fünf und zwanzigsten Jahr[e]." [1725]

[Streifen 5: keine Schrift, nur eine leere Fläche mit dem durchgedrückten runden Stadtsiegel (Wappen mit Bergbau-Motiv) unter aufgedrücktem roten Wachs.]

TESTAMENT PANNY ROSINY BÜCHLIN[?] (město Horní Slavkov / Schlaggenwald), pořízený 28. května 1725, vyhlášený 22. února 1729.

[Rub / titulní záznam, strana 3:] „Testament neboli přijatá poslední vůle … [sepsáno] dne 28. května 1725."

[Hlavní text, strana 1:]
„Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Jsouc při dobrém rozumu, zdravých tělesných silách a po zralém uvážení lidského života, že nic není jistějšího než smrt, hodina však [nám] skrytá a nejistá, obrátila se ctnostná a počestná panna Rosina Büchlin[?], toho všeho pamětliva, z vlastní a svobodné vůle na úřadujícího zvoleného měšťanského rychtáře, titl. pana Jana Bedřicha [?], s prosbou, aby přijal její poslední vůli — jak se má po jejím časném skonu naložit s jejím skrovným pozůstalým jměním — sepsal ji, sepsané řádně vložil do rad[ního protokolu] a ji samu též pokorně uložil na měšťanské radnici.

Nejprve poroučí svou ubohou duši Bohu [všemohoucímu], aby, až se má oddělit smrtelné tělo, ji na přímluvu své [odevzdané] … ustanovené Matky Marie, jako své [požehnané] přímluvkyně, povolal a přijal do věčného života, smrtelné tělo pak [odevzdal] zemi.

Poněvadž pak dar je [znamením/svědectvím] každého testamentu, které je [nejzákladnější], ustanovuje po své smrti za dědice svého pozůstalého jmění: svého vlastního bratra Jana Becka[?], měšťana a sladovníka zdejšího, a zároveň i jeho syna Jana [Davida?] Becka, k rovnému dílu ze zbývajícího zanechaného [jmění], s tou [výhradou], že si své bydlení a přebývání, dokud jí Bůh dopřeje života, u nich [ponechá], avšak [v čase] své [smrti] aby byla dobře opatrována, a když [strana 2:] bude obtížena mnohou modlitbou, aby o ni také bylo pečováno a po její smrti aby na její ubohou duši pamatovali zbožnou modlitbou.

[Dále] si vymiňuje, s výslovným připomenutím, že jednu jí [učiněnou] poslední vůli, kterou pan Jan Jiří Götz[?] [jako smluvce] po právu sepsal a nynější svědci podepsali a on ji má u sebe v rukou — tuto tímto odvolává, co nejslavnostněji [proti ní] protestuje, ruší ji a prohlašuje za neplatnou a nicotnou, a přitom [uvádí], v čem její pozůstalost spočívá, totiž že u jmenovaného pana Jana Jiřího Götze spravuje 200 [zl.] hotových peněz, které zdědila po svém nebožtíku panu otci, na 5 procent úroku ze sta zlatých [ročně]; a sice on jí [ujednal], že se rok co rok úrok odváděl 15 [zl.], počítáno však jen po 2, i po 3 [zl.] …, takže je třeba to stran úroku [vyrovnat], což on svědomitě [ponese]; [nadto] má jí do úschovy vydat i ve stříbrných [penězích], k tomu 5 stříbrných lžic.

[Dále] půjčuje nebožtíku panu Janu Melich;arovi Reick[erovi?] 100 [zl.] kapitálu, uložených na 6 procent, které váznou na [statku] jisté paní Fabian[ové] na [ ]berku; a těchto 100 [zl.] odkazuje třem zdejším kostelům, a to: kostelu sv. Jiří 25 [zl.], začež si žádá po své smrti [každoročně] jednu mši svatou (Hochamt); dále kostelu sv. Anny 50 [zl.], začež rovněž po své smrti 2 mše svaté [ročně]; a konečně kostelu neboli kapli sv. Josefa 25 [zl.], a prosí, aby za její ubohou duši každoročně po její smrti sloužili jednu mši svatou; což vše je její [naléhavá] pokorná prosba, aby její vůle byla vykonána, oněch 100 [zl.] kapitálu vypůjčeno a tak jako odkaz (legatum) na zbožnou nadaci po její smrti [vykonáno]."

[Pravý sloupec (závěrečná část, poslední list) — pravý okraj je na skenu oříznut, konce řádků chybí:]
„[Dále] připouští, aby jí [ … oříznuto] / [ … ] úřad Jan daruit[?] [ … ] / její zesnulé [paní ?] / [ … ]farářky[?], třem [ … ] / a wehmer[?], a [ … ] / [ … ]bacha[?] peníze úročené [ … ] / též a jiné [ … ] / [ustanoveným] dědicům [ … ] / avšak připouští, že [ … ] / jí převedeno [ … ] / Připouští, když ona [ … ] / avšak že si [ … ] / katolického obyčeje [ … ] / … s jiným [ … ] / v radosti a [ … ] dožít [atd.]
Uzavírá tedy své [poslední pořízení] vůči nám, s ješt[ě … ] / avšak … nadace[ … ] / výše zmíněné časné [pozůstalosti … ] / [Uzavírá tedy vše …] její vůle … / … nám [sepsáno/odkázáno … ] / [Podpisy se třemi červenými pečetěmi:] „…[nehmens] Luter[?]" / „…Pfleg[er]wald[?]" / „Josef[us …]"."

[Latinská vyhlašovací doložka, dole vpravo:] „Publicatum hoc testamentum coram haeredibus in pleno consessu[?] die 22 Februarii 1729." (Tento testament byl vyhlášen před dědici v plném zasedání dne 22. února 1729.) „Laurentius Nad[…]" (radní písař).

Poznámka: Písmo je německá kurent z roku 1725; nejistá čtení jsou označena [?] resp. hranatými závorkami. Pravý sloupec posledního listu je na okraji skenu oříznut, takže tam vždy chybí konce řádků; jde o závěrečné (převážně formulaické) klauzule s podpisy svědků.

TESTAMENT DER JUNGFER ROSINA BÜCHLIN[?] (Stadt Horní Slavkov / Schlaggenwald), errichtet 28. Mai 1725, publiziert 22. Februar 1729.

[Rückseite / Titelvermerk, p3:] "Testament oder eingenommener letzter Wille … [aufgenommen] den 28 May 1725."

[Haupttext, p1:]
"In Nahmen der Allerheyligsten Dreyfaltigkeit, Gott Vaters, Sohns und Heyligen Geist.

Demnach bey gutem Verstand, gesunden Leibs Kräften, und nach reiflicher Überlegung deß menschlichen Lebens, daß nichts gewissers als der Tod, die Stund aber [uns] verborgen und ungewiß, hat sich die Ehr- und Tugendsame Jungfer Rosina Büchlin[?], deßen alles eingedenk, und mit dero eigenem und Willen, deß regierenden erwählten Bürger-Richters Titl. Herrn Johann Friedrich [?] gebeten, wann [er] wolle ihren letzten Willen — wie es nach ihrem zeitlichen Hintritt mit ihrer wenigen Verlassenschaft solle gehalten werden — einnehmen, solches beschreiben, und von dem Beschriebenen ins Rath[protokoll] richtig befördern, mit demütiger Bitt, selbes auch auf das Bürgerliche Rathhauß zu deponiren.

Erstlich befiehlt sie ihre arme Seel Gott [dem Allmächtigen], daß er den sterblichen Leib solte absondern, daß er solche durch die Vorbitt seiner [übergebenen] … bestellten Mutter Maria, als seine [gebenedeite] Fürsprecherin, zum ewigen Leben rufen und vernehmen wolle, den sterblichen Leib aber der Erden [geben].

Weilen dann die Gab ein [Zeichen/Zeugnuß] eines jeden Testaments, die [gründlichst] ist, also setzt sie nach ihrem Tod, ihre Verlassenschaft zu haben, ein: ihren leiblichen Bruder Johann Beck[?], Bürger und Mälzer allhier, und zugleich auch deßen Sohn Johann [David?] Beck, nach ihrem übrigen hinterlassenden [Vermögen] zu gleicher Theilung, mit dem [Beschluß], daß sie ihre Wohnung und Bleibung, so lang ihr Gott daß Leben [gönnen] möchte, bey ihnen [behalte], jedoch [zur Zeit] ihres [Todes] möchte wohl gehalten werden, und wann [p2:] sie mit dem vielen Gebeth [beladen], denn auch gepfleget, und nach ihrem Tod mit einem andächtigen Gebeth ihrer armen Seel zu gedenken.

[Ferner] bedinget sie sich, wohl zu erinnern, daß sie ein von ihr [gemachten] letzten Willen, welchen der Hr. Johann Georg Götz[?] [als Contrahent] zu Recht setzen beschrieben, und von jetzigen Zeugen unterschrieben, zu seinen Händen hat, welchen sie also widerrufte, und auf das feyerlichste [dawider] protestirte, selben cassirte, und für null und nichtig erkennete, und dabey [erklärte], in waß ihre Verlassenschaft bestehet, nemlich daß sie [von] benannten Herrn Johann Georg Götz verwaltet 200 [fl] baar liegend Geld [hat], welches ihr von ihrem seligen Herrn Vater [ererbt], um den 5ten Procento auf Interesse [von] hundert Gulden [jährlich]; [und] zwar er ihr [vergleichen] hat, es ist doch [von] Jahr [zu] Jahres Zeit mit 15 [fl] die Interesse abgeführt [worden], gerechnet aber nur zu 2, auch 3 [fl] …, so [gerechnet], daß also wegen der Interesse zu [richten] ist, welches er gewissenhaft [tragen] wird; [überdies] auch ihr im silbernen [Geld], oben 5 silberne Löffel in die Verwahrung [zu] geben.

[Ferner] leihet sie dem Gott seel. Herrn Johann Melchior Reick[er?] 100 [fl] Capital, auf 6 Procento gelegen, welche am [ ]berg einer Frauen Fabian[in] stehen; welche 100 [fl] sie legiert den dreyen geistlichen Kirchen allhier, als: Sanct Georgium 25 [fl], dafür begehrte sie nach ihrem Tod [jährlich] ein Hochamt; Item der Kirchen Sanct Anna 50 [fl], wofür sie ingleichen nach ihrem Tod 2 Hochämter [jährlich]; dann der Kirchen oder Capellen Sancti Josephi 25 [fl], bittet sie für ihr armes Seel jährlichen, nach ihrem Tod jährlich ein Hochamt zu halten; welches alles ist ihre [inständige] demütige Bitt, daß ihr Willen vollzogen, die 100 [fl] Capital ausgeliehen und also zu Legatum auf eine geistliche Stiftung nach ihrem Tod möchte voll[zogen] werden."

[Rechte Spalte (Schlußteil, letztes Blatt) — der rechte Rand ist im Scan angeschnitten, letzte Worte jeder Zeile fehlen:]
"[Ferner] leidet sie, daß ihr [ … abgeschnitten] / [ … ] Amt Johann daruit [ … ] / ihrer verstorbenen [Frau ?] / [ … ]pfarrin, dreyen [ … ] / und wehmer[?], und [ … ] / bachen[?] Geld gezinst[?] [ … ] / auch und andres [ … ] / [gesetzten?] Erben zu [ … ] / doch leidet sie, daß [ … ] / ihr übertragen [ … ] / Leidet sie, wann sie [ … ] / doch daß sie ihr [ … ] / Catholischen Gebrauch [ … ] / groß mit einem andern [ … ] / in Freud und [ … ] Erleben [etc.]
Beschließet also ihre [Willensmeynung] gegen uns, mit no[ch …] / aber sehen Stift[ … ] / obig zeitlichen [Verlassenschaft … ] / [Sie beschließt also alles …] ihr Will[e], er will [ … ] / den uns [beschrieben/verschrieben …] / [Unterschriften mit drei roten Siegeln:] "…[nehmens] Luter[?]" / "…Pfleg[er]wald[?]" / "Joseph[us …]"."

[Lateinische Publikationsklausel, unten rechts:] "Publicatum hoc testamentum coram haeredibus in pleno consessu[?] die 22 Febr[uarii] 1729. Laurentius Nad[…]"

Anmerkung: Die Handschrift ist deutsche Kurrentschrift von 1725; unsichere Lesungen sind mit [?] bzw. eckigen Klammern markiert. Die rechte Spalte des letzten Blattes ist am Scanrand beschnitten, weshalb dort jeweils das Zeilenende fehlt.

REVERS (Horní Slavkov / Schlaggenwald, 1725)

[Strana 1 – přední]
Já níže podepsaný tímto vyznávám za sebe, svou manželku, dědice a nástupce, i budoucí majitele svého poblíž zde ležícího domu, se souhlasem Jeho knížecí [Milosti], pana [důchodenského úřadu / rady?] Jana Jakuba Schmieda [Šmída], že [tento?] vodní přepad (spád vody) povolený slavným magistrátem smím vést zahradou nacházející se u mého domu, avšak nikoli jinak než proti tomuto ode mne vydávanému souhlasnému reversu, a to jak stran [bezúplatného?] závazku, tak i stran nároku na vodu. Ve všem se tímto zavazuji nikoli sám, [než?] soukromým jménem, nýbrž zavazuji důrazně i své dědice a budoucí majitele domu, že:
Za prvé z výše uvedeného vodního přepadu nesmím já, ani mí dědicové, ani budoucí majitel domu na věčné časy nárokovat více než polovinu, a tato polovina má být dřevěným náčiním [dřevěnými troubami?] a dřevěným potrubím po celém [toku?] až do mého domu nejen nyní nově na mé vlastní náklady zavedena, nýbrž i do budoucna, kdykoli bude třeba opravy, opravována, a to vše bez jakékoli škody a újmy [zahradě?] i jí samé; kdyby však proti vší naději tímto vedením vody vznikla dříve či později [škoda], zavazuji sebe i své [potomky / budoucí majitele].

[Strana 2]
[…] budoucí majitele s vůlí ji zcela nahradit; tímto tedy, kdyby opětovným odtokem z mého domu prostřednictvím [potrubního vedení?] vznikla škoda z [obnažení?] nebo ucpání, čímž by byla způsobena škoda jak veřejnosti (publico), tak sousedstvu v soukromých věcech. Vše věrně a bez lsti. K většímu utvrzení a stvrzení jsem spolu se svou manželkou vlastnoručně podepsal a přitiskl svou pečeť, a jsem též povinen tento revers na své náklady náležitě dát zanést [do knihy]. Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald) dne [ …?]. července roku 1725.

Johann Georg Frantz, měšťan a [výrobce tužek / grafitu?] zdejší
Anna Margaretha Frantzová (Frantzin)

Že přítomný revers byl na příkaz slavného magistrátu zde do zdejší kauční knihy (Cautions-Buch) na foliu 55 řádně zapsán, potvrzuji svým podpisem a přitištěním své pečeti. Dáno ve Slavkově dne 21. srpna 1725.

Laurentius Franz Roth, [radní písař?]
dopsáno (nachgeschrieben).

[Strana 3 – rub / hřbetní záznam:]
Revers Jana Jiřího Frantze [výrobce tužek?]

Poznámka: Rukopis je velmi obtížný; řada slov je nejistá a označena [?]. Jistá jsou jména Johann Georg Frantz a jeho manželka Anna Margaretha Frantzová, Jan Jakub Schmied [Šmíd], písař Laurentius Franz Roth, místo Schlaggenwald (Horní Slavkov), odkaz na kauční knihu folio 55 a data: [den] července 1725 (samotný revers) a 21. srpna 1725 (magistrátní ověření zápisu).

REVERS (Horní Slavkov / Schlaggenwald, 1725)

[Seite 1 – Recto]
Ich Endes unterschriebener bekenne Hiemit vor mich, meine Eheweib, Erben und Nachnehmen, auch künfftige Bösitzere [Besitzer] meines nechst hierbey liegenden Hauses, mit Consens Ihro Hochfürstl[ichen] [Gnaden], den Herrn [Rentambts?] [Rat:?] Joannis Jacobi Schmieds [Schmidt], daß [ich?] [nächst?] [Creutz?] [oberhalb?] mit dem welchen [?] Baum [Brunn?], dem Löbl[ichen] Magistrat und denselben [darzu?]gehenden [Wasser-] überfall, solchen durch den in meinem Hauß befindlichen Garten zwar beschreiben [leiten?] lassen, jedoch anderst nicht alß gegen den mir zu stellenden vergnüglichen Revers, so wohl der [unentgeltlichen?] Verp[f]üntnus [Verpflichtung] als auch [mehreren?] Wasser praetension halber. In allem nicht mir dem mehreren, quam [privato?] nomine mich hiemit [zu verbinden?], sondern auch meine Erben und künfftige Hauß-Bösitzere [nachdrücklich?] verbinden, daß zu:
Primo, [der?] obgedachte [dessen tag?] Wasser überfall werden kann, mir, weder meinen Erben oder künfftiger Hauß-[Besitzer], zu ewiger Zeit, dan ein mehreres nicht alß die Helffte praetendiret, und solche Helffte durch daß Holz-Zeug [Holz Teuchel?] und Holzröhre durch den ganzen [Lauf?] biß in mein Hauß nicht nur anjetzo von neuem auf meine und alleinige Unkosten geführt, sondern auch künfftig, so offt eine Reparation [von nöthen?] sein wird, repariret werden, und alles dem [Garten?] so wohl als denselben selbst ohne einzig [Schaden?] und Nachtheil sein und geschehen solle; im Fall aber wieder alle [Verhoffen?] durch solche Wasser-Führung [ein Schaden?] über Kurz oder [lang?] zugefüget werden sollte, verbinde mich und meine [Nachkommende?].

[Seite 2]
[…] künfftige Bösitzere denselben gänzlich zu ersetzen willens; hiemit, also durch den wiederum Abfall auß meinem Hauß mittelst einer [Röhren-Leitung?] wieder [Schaden?] geschehen, auß [Blöße?] oder Verstopfung, [wo?] dem publico wie der Nachbarschafft in privato Dingen Schaden zu fügen und [verur]sachen. Alles getreulich und sonder [Gefährde?]. Zu mehrer [Bestärkung?] und Bekräfftigung habe mich nebst meinem Eheweib eigenhändig unterschrieben und mein [Petschafft?] auch gedrucket, bin auch zu Haltung alles dießes Revers auf meine Unkosten gehörig einverleiben werden. Actum Schlaggenwald [welt] den [ …?]ten Julij Ao 1725.

Johann Georg Frantz, Bürger und [Bleistiftsieder?] allhier
Anna Margaretha Frantzin

Daß gegenwärtiger Revers auf Befehl eines Löbl[ichen] Magistrats hier [alß jetzo?] [zugewante?] [hiesige?] Cautions-Buch folio 55 [ordentlich?] eingetragen worden, thue [ich?] unter [meiner?] Handschrifft [Beydruckung?] meines [Pettschafts?] attestiren. Actum Schlaggenwald den 21. Aug[usti]: 1725.

Laurentius Fran[z] Roth, [Raths]schreiber [?]
Nachgeschrieben.

[Seite 3 – Rückseite / Dorsalvermerk:]
Johann Georg Frantzen [Bleistiftmacher?] Revers

[Hlavní listina — postupní/kupní list, Horní Slavkov (Schlaggenwald) 17. července 1725]

Poněvadž jsme my, níže podepsaní dědicové Johanna Georga Schädlicha, prodali slovutnému moudrému a opatrnému magistrátu zdejšího královského svobodného horního města Horního Slavkova jeden kus pole (rolí) spolu s příslušnými lesními paseky [Waldschläge?] na „Fetzhauer" pasece (mýtině) [?] směrem k „Dreyhäusel" (Třem domkům), poblíž místa, kde leží les pana purkmistra Johanna Nau[..] [?], řádně vyměřený a okamenovaný (vyznačený mezníky), se vším právem a spravedlností, jak jej náš nebožtík otec dlouhá léta právoplatně držel, užíval a požíval, a to ve prospěch a k rukám obce (obecního města) za peněžní sumu, kterou jsme přijali do svých rukou, totiž za jedno sto čtyřicet zlatých rýnských (140 zl. rýn.). Tuto kupní cenu tímto nejen kvitujeme, nýbrž i zaručujeme a postupujeme (cedujeme), a mocí této učiněné cesse tak, aby výše zmíněný [kus pole] byl obci naším jménem dědičně a vlastnicky převeden slovutnému magistrátu s plným právem v léno, aby jej tento — tak jako ostatní obecní statky — mohl, směl a měl držet, spravovat, užívat a požívat, anebo s ním jakkoli disponovat s dobrým právem, mocí a pravomocí, bez překážky kohokoli jiného a všech lidí, věrně a bez lsti. Stalo se v Horním Slavkově dne 17. měsíce července 1725.

Johann Berg [místo pečeti]
Za sebe a jménem
svých sourozenců.

[Registraturní záznam:] Že výše uvedení dědicové z usnesení slavného magistrátu byli [tento zápis] doslovně [?] vtěleni do zdejší smluvní a trhové knihy, fol. 797, strana verso a 798, dne [...].

[Konfirmace, Horní Slavkov 22. srpna 1725:] Tímto způsobem mu [se] mocí práva uděluje jeho skutečné potvrzení (konfirmace) ohledně [...]; k [většímu] osvědčení toho přitištěním mé pečeti vydáno [?]. Dáno v Horním Slavkově dne 22. srpna roku 1725.

[místo pečeti] Laurentius Frantz Roth[?] t. č. (pro tempore) městský písař tamtéž.

[Rubová strana / dorsální poznámka:] Cesse Johanna Georga Schädlicha na jeden kus pole (políčko) [ve prospěch] obce.

[Hauptdokument — Cession/Kaufbrief, Schlaggenwald 17. Juli 1725]

Demnach E: E: W: W: Magistrat hiesiger Königl[ichen] freyen Bergstadt Schlaggenwaldt von uns unterschriebenen Johann Georg Schädlichen Erben ein Stück Acker, sambt den darzu gehörigen Waldschlägen [Waldschloten?] an der Fetzhauer Räumung [daimüng?] gegen dem Dreyhäusel nächst, wobey Bürgermeister H: Johann Nau[..] [?] Wald gelegen, auch ordentlich verweint [vermeint], und versteint ist, mit dießen Recht, und gerechtigkeit, wie solcher unser Vatter seel[ig] lange Jahre rechtmäßig innen gehabt, genützet, und genossen, zu Handen und besten gemeiner Stadt umb eine Summe geldes, so wir zu unßern Handen empfangen, verkaufet, nemblichen ein hundert vierzig gülden rh[einisch]: als solchen Kauffschilling wir hiermit nicht nur allein quittieren, sondern gewehren, und cediren, auch Krafft dießer gestellten Cession hierüber dergestalten, daß vorermeldtes [Stück Acker] gemeiner Stadt [durch] den unßern Nahmen erb und [eigen], E: E: W: W: Magistrat mit vollkommenen Recht zu Lehn überschrieben werde, damit denselben, wir mit anderen gemeiner Stadt gütern zu haben, und zu walten, zu nützen, und zu genießen, oder in allweg damit zu disponiren gut, fug, macht, und gewalt, ohne Andern, und Männiglich hinderung haben kan, soll, und mag, getreulich, und ohne gefährde. Geschehen Schlaggenwaldt den 17 Monaths tag Julij 1725.

Johann Berg [L.S.]
Vor mich und in [im] Nahmen
meiner Geschwister.

[Registraturvermerk:] Daß vorstehende Erben aus Beschluß eines Löbl[ichen] Magistrats in deß hiesige Contract- und Vertrags buch Fol: 797 pag: verso et 798 den [...] zu wörtlich[er ...] einverleibt worden [?].

[Konfirmation, Schlaggenwald 22. August 1725:] Solcher gestalt in Krafft der Rechten seine würckl[iche] Confirmation von wegen [...], Zu [mehrer] Urkund [dessen] unter Aufdruckung meines Petschaffts ertheilet [?]. Actum Schlaggenwaldt den 22 Augusti Ao 1725.

[L.S.] Laurentius Frantz Roth[?] p:t: [pro tempore] Stadtschr[eiber]: ibidem.

[Rückseite / Dorsalvermerk:] Johann Georg Schädlische Cession über ein[en] Acker[l] [an] gemeine[r] Stadt.

[1.]

Já níže podepsaná tímto vyznávám za sebe i za své dědice, jak zletilé, tak nezletilé, zvláště kde by toho bylo třeba, že poté, co slovutný magistrát a obec tohoto císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) [koupily] ode mne — z mých polí ležících nad Anglhofem [?] — jedno jitro [tagwerk] pole, sousedící s poli řečeného Anglhofu, za sto čtyřicet pět zlatých; rovněž jedno jitro luk ležících u [pozemku] ctihodné rady, za sto dvacet zlatých; a dále mlýnek ležící pod velkým rybníkem za 30 [zlatých ?] s [veškerým příslušenstvím ?], se vším právem a spravedlností [...] a tak, jak jsem řečené pozemky držela, [je jim] postupuji, předávám, přepisuji a upisuji, nic si neponechávajíc. Ježto tedy slovutný magistrát smluvené kupní částky v jedné sumě dvou set devadesáti pěti zlatých řádně vyplatil a mne zaplatil, a já jsem je do svých volných rukou řádně a bez úbytku obdržela, tak nejenže tento příjem v nejpevnější právní formě kvituji, nýbrž také zmíněné řečené jitro pole i luk, jakož i řečený mlýnek, se vším právem a spravedlností tímto postupuji, ze jména svého i svých dědiců je odepisuji a zdejšímu slovutnému magistrátu a obci připisuji a přepisuji, s tou obvyklou [výhradou], že tato cesse může být vtělena do zdejší smluvní a trhové knihy i bez mé přítomnosti. K mé jistotě a zachování práva, ježto jsem psaní neznalá, dala jsem toto podepsat nejen svým jménem a svým synem, nýbrž jsem též svého švagra ze Šumného (von Schönfeld) o spolupodepsání — avšak jemu a jeho blízkým bez újmy — se vší pilností požádala. Stalo se ve Slavkově dne 23. července roku 1725.

Anna Margaretha Stößová (Stößin)
Jeremias Josephus Stöße
Tobiáš Zwettl z [Ensfeldu ?] (svědek)

[Ověření / potvrzení:]
Že výše uvedená cesse byla na žádost slovutného magistrátu do zdejší smluvní a trhové knihy na foliu 198 od slova do slova skutečně vtělena, a tímto způsobem mocí [úřadu ?] k potvrzení předložena, potvrzuji přitištěním svého úředního obvyklého [pečetidla]. Dáno ve Slavkově 22. srpna roku 1725.
Laurentius Joan: Roth, t. č. tamní městský písař.

[Poznámka na rubu / dorsální záznam:]
Stößovská cesse na jedno jitro pole, jedno jitro luk a jeden mlýn[ek]. 1725.

[1mo]

Ich Endes Unterschriebene bekenne hiemit vor mich und Meine so wohl mündige alß unmündige Erben, sonderlich wo vonnöthen, demnachdem Löbl: Magistrat und gemeine dießer Kayßl: und Königl: Freyen Bergstatt Schlaggenwaldt von Meinen oberhalb den Angl[.] hoff [?] gelegenen Feldern her, an gemelten Angl[.] hoffe Feldern angränzendes Tagwerck [Feld] Um hundert fünf und viertzig gulden ~ Item ein Tagwerck Wießen an E.E. Rath gelegen[e] Um hundert zwantzig gulden, dann daß Unter den großen Teich gelegene Mühlein zu 30 [Rohnen/gulden ?] die grösserey [?] mit allen Recht und Gerechtigkeit [...] und stey wie Bemelte Grund Stücke [ich] besitzet, und Praestiret, überschrieben und verschrieben, [n]ichts überlaßen: Weilen Nun Ein Löbl: Magistrat die pactirte Kauffschillingen In Einer Summa Mit Zwey hundert Fünf und Neunzig gulden [und] Richtig abgeführet, mich Bezahlen laßen, Ich auch dieselbe zu Meinen freyen Handen Richtig und ohne Abgang erholten: Alß thue Ich nicht [nur] über solchen Empfang In beständigster Form Rechtens quittiren, sondern auch bemelte Ehm: Tagwerck Feld, und Wießen, wie auch Ehm: Mühlein, Mit allen Recht und Gerechtigkeit hiemit cediren, von Mein und Meinen Erben Nahmen ab, Und den Löbl: Magistrat und gemeinde alhier zu und überschreiben, Mit dießem gewöhnl[ichen ...], daß Solche Cession in daß Allhießige Contract und Vertrag buch, auch ohn Mein beyseyn einverleibet werden Kan. Zu Meiner Sicherheit und Rechthaltung, weilen [ich] des Schreibens unkündig, Ein Solche nicht mit Meinen Nahmen, Noch Meinen Sohn Unterschreiben laßen, sondern auch Meinen Schwager von Schönfeldt Zum Mitt[fertigung] / Jedoch Ihm und den seinigen ohne Nachtheil: / alles fleißes gebeten. So geschehen Schlaggenwaldt den 23 Julii Aô 1725.

Anna Margaretha Stößin
Jeremias Josephus Stöße
Tobiaß Zwettl von [Ensfeld ?] (Zeuge)

[Bestätigung / Beglaubigung:]
Daß Vorstehende Cession auf begehr[en] Eines Löbl. Magistrats in daß hießige Contract und Vertrag buch fol: 198 von wort zu wort Würcklich einverleibet worden, solcher gestalt in Krafft der [?] zur Confirmation angezeiget, Thue unter aufdrückung meines [Statt]schaffts gewöhnl[ichen pettschafts]. Actum Schlaggenwaldt 22 Augst: Aô 1725.
Laurentius Joan: Roth p.t. Stattschreiber allda.

[Rückseitiger Vermerk / Dorsualvermerk:]
Stößische Cession über ein Tagwerck Feld, ein Tagwerck[s]wießen und ein Mühl[ein]. 1725.

[HLAVNÍ SMLOUVA]

Jelikož s vrchnostenskou ratifikací za úřadujícího purkmistra Ferdinanda Josefa Mayera [prodala] Rosina Illingová, měšťanská a hornická[?] vdova, své od nebožtíka Johanna Zieglera[?] získané stavení (Wesen) spolu se dvěma políčky (1½[?]), se vším právem a spravedlností, jak je držel, dosud užíval a spravoval její zesnulý manžel i všichni předchozí držitelé či majitelé, a jak to bylo takto užíváno, [užitkem] potvrzeno a upevněno — a to za přítomnosti Johanna Illinga — svému vlastnímu (leibl.) synovi panu Carlu Illingovi, měšťanu a horníkovi, [a] jeho manželce k budoucímu dědění a užívání, za přítomnosti [bratrance?] Johanna Zieglera a [jeho manželky], za dvě stě dvacet dva zlatých 30 krejcarů rýnských, a rovněž [mu je] přenechala, načež on jako lenník[?] a k jejímu závazku[?] se má vyrovnat, on i jeho manželka. Kupní cena se má splácet následujícím způsobem: totiž nyní hned na závdavek (Aufrecht) osmdesát pět[?] zlatých rýnských, a od jednoho roku, k svátku svatých Vánoc, počínaje rokem 1726, po dvanácti zlatých na každou splátku (Nachfrist), tak dlouho, dokud zmíněná kupní cena 222 zl 30 kr nebude zcela odvedena a zaplacena. Přitom se rozumí[?], že si zůstává vyhrazeno svobodné [důlní] právo (Handbergk[?]), které rovněž má plnit, avšak pokud by se nemohli dohodnout, vyhrazuje se [to]. K většímu potvrzení a stvrzení toho všeho byl tento kup z jedné [knihy] do druhé vložen (inrabuliret) a každé smluvní straně vydán stejně znějící výtah, do něhož se má zapisovat i každá dosud splatná splátka. Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwaldt), 24. října roku 1725.

[SPLÁTKY / KVITANCE — DOSLOVNĚ:]

1) Téhož data, s poradou[?], k odvedení stanovené první lhůty, složeno osmdesát pět zlatých, které prodávající zcela složila. Kvitováno (Fest) 85 zl.
Laurentius Franz Roth, t.č. radní písař, ve víru (in fidem).

2) Dne 26. března 1727 složil za úřadujícího pana purkmistra Johanna Friedricha Wittländera na úřadě k odvedení svou [první?] lhůtu-závdavek dvanáct zlatých, které byly přijaty jako:
odvod k obchodnímu penízi (Handelsgeld) . . . . . . . 10 zl —
prodávající . . . . . . . . . 2 [zl] —
[Kvitováno 12 zl]

3) Dne 5. ledna 1728 složil za úřadujícího pana purkmistra Ferdinanda Josefa Mayera na úřadě k odvedení svou odloženou druhou splátku dvanáct zlatých rýnských, které prodávající zcela přijala. Kvitováno . . . 12 zl.
Laurentius Franz Roth, t.č. radní písař, in fidem.

4) Dne 1. února 1729 složil za [Johanna] Friedricha Wittländera na úřadě k odvedení dvanáct zlatých, které [prodávající zcela přijala]. Kvitováno [12 zl].

5) Dne 2. dubna 1730 složil za Johanna Friedricha Wittländera splátku dvanáct zlatých, přijato. Kvitováno [12 zl].

6) Dne 15. dubna 1731 složil Johann Friedrich Wittländer, 5. splátku dvanáct [zlatých], zcela přijato. Kvitováno [12 zl].

7) Dne 26. července 1733 složil za [purkmis]tra Johanna Josefa Schu[berta?] 6. splátku, kvitováno, celkem tolikéž [dvanáct zlatých]; prodávající a [...]. Kvitováno [12 zl].

8) Dne 15. ledna 1735 složil za úřadujícího pana purkmistra Johanna Lorenze Wittländera[?] na úřadě k odvedení[?] svou odloženou 8. a 9. splátku, každou po dvanácti zlatých, celkem tedy dvacet čtyři zlatých, které byly přijaty, a to Marií Kateřinou Gärtnerovou[?] namísto zesnulé matky, úplně. Kvitováno . . . 24 zl.
Laurentius Franz Roth, t.č. radní písař, in fidem.

9) Dne 15. května 1736 složil za úřadujícího pana purkmistra Johanna Friedricha Wittländera na úřadě k odvedení svou odloženou 10. splátku dvanáct zlatých, které byly přijaty jako [podíly] 6 dětí, každé:
Dohromady . . . . . . . . . . . 10 zl 18[?]
Marie Kateřina Gärtnerová . . . . . . . 1 [zl] 42
Kvitováno . . 12 zl.
Laurentius Franz Roth, t.č. radní písař, in fidem.

[POZNÁMKA NA OKRAJI:]
NB: Při nadcházející splátce bylo ponecháno k zapsání následující, jak bylo poznamenáno v předchozím kupním listu, že se povoluje: nynější kupující [smí] okna zhotovená v této [či] příští lhůtě, která [podle] zákona[?] má být zřízena[?] — [a] ostatně nejbližšímu sousedu Johannu Zieglerovi mají záhonky[?] v zahradě, ježto [souvisí s] tímto domem [souseda?], bez [újmy] být přičleněny a k tíži zavázány; jinak chtějí obě[?] strany, aby nejbližší, totiž Johann Ziegler, [jako] soused, tomuto sousedství [náležel] do budoucna, tak jako dosud sám, [a] přitom aby [náleželo] k tomuto domu z [rukou] prodávajících po právu.
(Jde o obvyklou formulaickou klauzuli o sousedských právech; čtení nejisté.)

[TITUL NA RUBU / DORZÁLNÍ ZÁZNAM:]
Výtah z kupní smlouvy
mezi
matkou Rosinou Illingovou a
jejím vlastním synem panem Carlem Illingem
a
jeho manželkou. Kup za 222 zl 30 kr.
Laurentius Franz Roth, t.č. radní písař, in fidem.

[Poznámka: p3_b5 = prázdná rubová strana, ignorováno.]

[HAUPTVERTRAG]

Demnach mit obrigkeitl: Ratification unter dem Regieren=
den Bürgermeister Ferdinand Joseph Mayer, [hat] Rosina Jllingin, bürgerl:
Stadt- und Bergverwandte[?] Wittib, ihr von[?] weyland Johann Ziegler [er]=
gebenes Wesen sambt zwey Ackerlein ½, mit allem Recht und Gerechtigkeit, wie es ihr verstorbener Ehe=
mann und alle vorige Besitzer oder Inhaber besessen, zeithero
genutzet und gebraucht, [und] wes dermassen genutzt, genuglat[?] und fest
gemachet ist, in Beysein Johann Jllings, ihren Leibl: Sohn Herrn
Carl Jlling, Burger und Bergmann, dessen Eheweib zu künftigen
Erben und Ernehmen, in Beysein [Vetters?] Johann Zieglers und [dessen Eheweib um]
Zwey hundert zwey und zwanzig Gulden 30 x rhein: auch
überlassen, [dar]auch [er als] Lehner und [zu] Dero obligat[?] abzuraiten sich
[samt] sein Eheweib daben und ernehmen; welches folgender Gestalt
zu bezahlen, als nemblich: anjezo gleich zur Aufrecht Fünff[?] und
achzig Gulden rh:, [und] von einem Jahr: zu dem Heil: Weyhnacht Fest, [und] vor den
Ao 1726 anfahend, zwelf Gulden zur Nachfrist immerfach[?], zu
erlegen, und so lang zu continuiren, biß bedachter Kaufschilling der
222 fl 30 x völlig abgestattet und bezahlet sein wird; wobey zu
[verstehen], daß sich verbleiben die freye Handbergk[?] [...] lang aufBer=
dingen, welche [er] auch ablaisten, doch ferne sie sich nicht vergleichen
könten, daß Handbergk-Gelob[?] zu rauhen[?], vorbehalten. Zu mehrer Fest=
halt- und Bekräftigung allen dessen ist dieser Kauff von einer
zu einer inrabuliret[?], und jeder contrahierenden Partein ein gleich[laut]=
niger Extract, auerauch[?] die jedes noch fallende Nachfrist einge=
schrieben werden, ertheilet worden. Actum Schlaggenwaldt, 24 8bris Ao 1725.

[SPLÁTKY / QUITTUNGEN — DOSLOVNĚ:]

1) Eodem dato consulato zu ablaister die ractirte[?] Anfrist, relegat mit
Fünff und achzig Gulden, welche der Käuferin völlig ablegt. Fest 85 fl.
Laurentius Fran: Roth, p.t. Rathschreiber, in fidem.

2) Den 26 Martij 1727 erlegt in Regierenden Herrn Bürgermei=
ster Johann Friedrich Wittländer Ambt-Ablaister seine der[?]-
beyte Fryst-Aufrecht mit zwelf Gulden, welche erhoben als:
Antrichtung zum Handelsgeld mit . . . . . . . 10 fl —
die Verkäuferin . . . . . . . . . 2 [fl] —
[Fest 12 fl]

3) Den 5 Januar: 1728 erlegt in Regierenden H. Bürgermeister Ferdinand
Joseph Mayer Ambt-Ablaister seine vertagte anderte Nachfrist mit zwelf
Gulden rh:, welche der Käuferin völlig erhoben. Fest . . . 12 fl.
Laurentius Fran: Roth, p.t. Rathschreiber, in fidem.

4) Den 1t Febr: 1729 erlegt in
[Johann] Friedrich Wittländers Ambt-Abl[aister]
mit zwelf Gulden, welche [der Käuferin völlig erhoben]. Fest [12 fl].

5) Den 2 April 1730 erlegt in
Johann Friedrich Wittländer[s]
Nachfrist mit zwelf Gulden,
erhoben. Fest [12 fl].

6) Den 15 April 1731 erlegt
Johann Friedrich Wittländer,
5te[?] Nachfryst mit zwölf [Gulden],
völlig erhoben. Fest [12 fl].

7) Den 26 Julij 1733 erlegt in [Bürgermei]=
ster Johann Joseph Schu[bert?],
der 6te Nachfryst Fest mit
zusamen also viel [zwölf Gulden];
die Verkäuferin und [...]. Fest [12 fl].

8) Den 15 Januar: 1735 erlegt in Regierenden H. Bürgermeister
Johann Lorentz Wittländer[?] Ambt-Abkäufer[?] seine vertagte 8te
und 9te Nachfrist, jede mit zwölf Gulden, zusamen also
vier und zwanzig Gulden, welche erhoben als die Maria
Catharina Gärtnerin[?] anstatt der verstorbenen Mutter
völlig. Fest . . . . . . . . . . 24 fl.
Laurentius Fran: Roth, p.t. Rathschreiber, in fidem.

9) Den 15 May 1736 erlegt in Regierenden H. B[ürgerm]eister Johann
Friedrich Wittländer Ambt-Ablaister seine vertagte 10te Nach=
frist mit zwölf Gulden, welche erhoben als die 6 Kinder, jede [Anteil]:
Zusamen . . . . . . . . . . . 10 fl 18[?]
Maria Catharina Gärtnerin . . . . . . . 1 [fl] 42
Fest . . 12 fl.
Laurentius Fran: Roth, p.t. Rathschreiber, in fidem.

[RANDNOTIZ:]
NB: Bey bevorstehend[er] Nachfrist ist folgendes, wie in vorigen Kaufbrief notiret,
zu beschreiben gelassen worden, daß bewilligt: der jezige Käufer [dürfe] eh[e] in diesem [oder]
nechster Fryst gemachte Fenster, welches in das nechster Fryst [nach dem]
Gesäz nach Ruhtnach[?] beschell[?] zu machen müssen, sollen oberfalls dem nechsten
Johann Ziegler die Bettlein[?] im Garten, weiler dieses Hauses Vetter[?]
sonder zugefügt wird, zu lasten verbunden sein; in übrig wollen beeder[?]
Paitt[?] die nechsten als Johann Ziegler Hei[...]oß[?] Nachbaur, diesen
Nachbar dingenten Heim, und zwar in jeder Gemein-Theil zu künftig,
wie bies[her] selber, an bey auch zu machen [und] diesen [...] Hauses aus den
Verkäufern zu gehörig und desz Recht zu[stehe].

[RÜCKSEITIGER TITEL / DORSUALVERMERK:]
Kauff-Contracts-Extract
zwischen
Mutter Rosina Jllingin und
Leibl: Sohn Herrn Carl Jlling
und
sein Weib. [wes]en Kauff pr 222 fl 30 x.
Laurentig Fran: Roth, p.t. Rathschr:, in fidem.

[Poznámka: p3_b5 = prázdná rubová strana.]