[Znak / paraf na začátku]

Poté, co bylo s vrchnostenskou ratifikací za úřadujících pánů purkmistra Johanna Mayera a pana Johanna Georga Paula [?], ustanovených správců zdejšího špitálu, panu Johannu Schmidtu Kuntzovi [?], zdejšímu měšťanu a hřebíkáři (Nagelschmidt), na jeho slušnou žádost a přednesení, k jeho zvláštnímu užitku a prospěchu, ze špitálních peněz hotově zapůjčeno a vyplaceno dvacet čtyři zlatých rýnských, a on, dlužník, tuto částku řádně do svých rukou přijal: [tímto se] zavazuje, on obligovaný dlužník, za sebe i své dědice [?] [...], že po celou dobu, dokud bude řečený kapitál dvaceti čtyř zlatých rýnských mít v rukou a užívat jej, jej bude nejen řádně úročit poměrně (pro rata) připadajícím zemsky obvyklým úrokem šesti ze sta (6 %), nýbrž [?] jej také po kdykoli provedeném vypovězení a výpovědi [...] navrátit a zaplatit. Aby pak řečený špitál mohl být ohledně tohoto kapitálu a úroků tím jistější, dává řečený dlužník svoji [zahradu][?] ležící ve [Schnitzově?] uličce za svým domem do pravé věcné a zvláštní hypotéky (real und Special-Hypothec) a chce ji tak zapsati. Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald) dne [1.]? ledna 1722.

[na levém okraji:] [č.?] / 24 zl.

[vpravo, ověření:] Laurentius Franc[iscus] Roth[...], t. č. městský písař, na víru (in fidem).

[Poznámka: Listina obsahuje jen jediný popsaný list; skenové pruhy b1–b5 se opakují (údajné strany p1–p6 jsou identické kopie téhož listu).]

[Signet / Paraphe]

Demnach mit obrigkeitl[icher] Ratification unter denen regierenden Herrn Bürgermeister Johann Mayer, Herr Johann Georg Paul[us][?] verordneten Hospital-Verwalter allhier, dem Johann Schmidt Kuntz[?] Bürger und Nagel-Schmidt allhier, auf sein geziemendes Bitten und Anlangen, zu einem besondern Nutzen und Frommen, aus denen Hospital-Geldern Vier und Zwanzig Gulden rheinl[ändisch]: baar vor[ge]liehen und zugestellet, [Er,] Debitor, auch solche zu seinen Händen richtig empfangen: dessen [?] und der obligirte Debitor sich, seine Erben [?] [...] zu haben und erbnehmen [?], so lang Er bemeltes Capital der Vier und Zwanzig Gulden rheinl[ändisch]: in Händen haben und genießen wird: nicht nur [?] mit denen pro rata kommenden landesüblichen Interessen der Sechs pro Cento ordentl[ich]: zu verzinsen, sondern [?] auch nach jederzeit geschehener [?] Erlegung und [Auf]kündigung [?] [...] zu restituiren und zu bezahlen. Damit nun gedachtes Hospital dieses Capitals und Interessen halber desto sicherer sein möge, thut bemelter Debitor seinen in der [Schnitz?]-Gasse hinter seinen Hauß gelegenen [Garten][?] zu einem wahren real und Special-Hypothec verschreiben, und verschreiben haben will. Actum Schlaggenwaldt den [i]ten Januarij 1722.

[am linken Rand:] [Nro?] / 24 fl

[rechts, Beglaubigung:] Laurentius Franc[iscus]: Roth[...] p[ro] t[empore]: Stadtschr[eiber]: in fidem.

[Anmerkung: Das Dokument umfasst nur ein einziges beschriebenes Blatt; die Scan-Streifen b1–b5 wiederholen sich (die vorgeblichen Seiten p1–p6 sind identische Kopien desselben Blattes).]

[Kupní výtah horního města Horní Slavkov (Schlaggenwaldt), 1722 — přední strana:]

Poté, co s vrchnostenským schválením (ratifikací), za úřadujícího pana purkmistra Johanna Christopha Wentzla, [prodala] Anna Alžběta [Bayerová?], [manželé?], za přítomnosti Jakuba Bayera[?] [oba?] [otec?] — svůj v Horní ulici (obern Gaß), vedle [obou?] [?] ležící obytný dům [?] se vším právem a příslušenstvím, jak k němu a ke všemu jedinému příslušenství náleží, co bylo zavlažováno, užíváno, požíváno a užíváno, [a] jak v něm bylo obhospodařováno, obděláno a [pevně] zřízeno, jemu[?] panu Johannu [Simonovi?] Kleinovi[?], měšťanu a horníkovi [zdejšímu], [jeho] manželce, dědicům a nástupcům, za přítomnosti Johanna Jakuba Krey[?] [staršího/konšela], za jedno sto a osm zlatých [kupní cestou] prodala a předala. Na kterémžto [domě] se nacházely tyto níže uvedené dluhy:

kapli sv. Josefa (der S: Joseph Capellen) - - - - - 15 zl 2 [kr]
panu [tchánovi?] Aiglerovi - - - - - - - - 15: —
[sousedské?] úroky - - - - - - - - 12: —
kostelu — kapitál sv. Jiří (St: Georgij) - - - - - - 10: —
panu Hirschovi - - - - - - - - 2: 54:
voskové (voskovné) peníze - - - - - - - - 24: 12
odkupníkovi (Ablayser) - - - - - - - - 21: 40:
─────
Součet 102: 46:

Odkupník (Ablayser) toto slibuje a zavazuje se, sám i se svou manželkou, dědici a nástupci, [výše uvedené] hotovostní dluhy [převzít] a úroky z nich splácet, ba i tytéž [dluhy] takto splatit, totiž: nyní ihned jako první splátku (anfrist) jedenadvacet zlatých 40 kr, dále pak k [Velikonocům?] a roku 1723 každého roku, totiž o svátku sv. Josefa, třináct zlatých, a pak každoročně, totiž o svátku sv. Josefa, osm zlatých jako další splátku (nachfrist) skládat a tak dlouho v tom pokračovat, dokud celá dosažená kupní cena jednoho sta a osmi zlatých nebude zcela odvedena a zaplacena. Přitom je třeba poznamenat, že odkupník má paní Bayerové [prodávající] zajistit svobodné přebývání (výměnek) a takto to zapsat. K většímu potvrzení a stvrzení toho všeho byl tento prodej od slova ke slovu již vložen do knih (intabulován) a každé smluvní straně [může] být vydán stejnoznějící výtah, z něhož [… formulaická závěrečná doložka bez jmen a částek …] mohou být sepsány. Dáno v Horním Slavkově dne 28. února roku 1722.

Téhož dne v radě (Consulatu) odkupník složil sjednanou první splátku ve výši jedenadvaceti zlatých 40 kr, z nichž — jelikož odkupníkovi jeho pohledávka (prætension) zůstala v rukou — jeho pohledávka činí - - - - - 21 zl 26 kr
písařský poplatek - - - - - - - - — 14:
─────
[Činí] 21 zl 40 kr
Laurentius Franc: Roth[…] vlastní rukou.
[radní písař?] na věrnost (in fidem).

Dne 2. října (8bris) 1722 složil za přítomnosti úřadujícího pana purkmistra Johanna Christopha Wentzalla úřední odkupník [svou] uloženou pevnou další splátku ve výši osmi zlatých, které se vybírají takto: pro vrchnost, na úbytek (splátku) voskových zlatých po 27 zl 12 kr - - - - - 5 zl —
[panu] [tchánovi?] Aiglerovi na úbytek dlužných 15 zl - - - 3: —
─────
[Činí] 8 zl
Laurentius Fran: Roth[…] vlastní rukou.
[radní písař?] na věrnost (in fidem).

[Rubní / hřbetní záznam:]
Kupní výtah
Mezi
[Johannem Simonem Kleinem?]
[a]
Annou Alžbětou [Bayerovou?]
a jejími z [prvního?] [manželství zplozenými?]
dětmi a jejím [?]
Kupní cena 108 zl.

[Pozn. přepisovatele: Listina je značně vybledlá; slova označená [?] jsou nejistá. Jistá jsou: rok 1722, místo Horní Slavkov (Schlaggenwaldt), kupní cena 108 zlatých, úřadující purkmistr Johann Christoph Wentzl a písař Laurentius Franciscus Roth[…]. Prázdné rubové pruhy p3_b1 a p3_b5 jsou bez textu.]

[Kauf­extrakt der Bergstadt Schlaggenwaldt (Horní Slavkov), 1722 — Vorderseite:]

Demnach mit obrigkeitl: Ratification unter den Regieren=
den Herrn Bürgermeister Johann Christoph Wentzl, Anna Elisa=
beth [Bayerin?] [eheleuten?], in beÿsein Jacob Bayer[?] [beeder?] [Vater?] [ihr]
aus der obern Gaß, neben [beÿd] [?] gelegenes Wohnhaus [?]
mit allen Recht und Gerechtigkeit, wie die und alle einige Zu=
gehör, welches begossen, genossen, genützet und gebrauchet,
[nach] darinnen gewittert, gewürcket und [fest] gewürcket ist, ihro[?]
[dem] Herrn Johann [Simon?] Klein[er?], Bürger und Bergmann [alhier], [dessen]
Eheweib, Erben und Erbnehmen, in beÿsein Johann Jacob Krey[?]=
[schafft] eltesten, umb Ein hundert und acht Gulden [käuflich]:
[verkauft und] übergeben: Beÿ welchen sich nachfolgende Schulden
befunden, alß der S: Joseph Capellen - - - - - 15 fl 2 [x]
dem Herrn S[chwieger?]­vater aigler - - - - - - - - 15: —
den [Nachbarschafftl:?] Zinßen - - - - - - - - 12: —
den Kirchen St: Georgij Capital - - - - - - 10: —
Herrn Hirsch - - - - - - - - 2: 54:
wachs geldt - - - - - - - - 24: 12
dem Ablayser - - - - - - - - 21: 40:
─────
Suma 102: 46:

Verspricht dessen und dar obligiret [der] Ablayser sich [samt] Eheweib,
Erben und Erbnehmen, [die obbenannte] baarschaft Schulden [zu übernehmen]
und der die Zins zu stossen, sondern auch [selbige] hierzu sol=
gender gestalt zu bezahlen, alß nemlich anjetzo gleich [zur] an=
frist Ein und zwantzig Gulden 40 x, alß zu [Oster] und Ao 1723 [jedes]
Jahr, nemlich fest St: Josephi dreÿzehen Gulden, dann alle
Jahr, nemlich alß fest St: Josephi acht Gulden zur nach frist zu
verlegen und so lang zu continuiren, biß erlangter gantzer Kauf=
schilling der Ein hundert und acht Gulden gäntzlich abge=
stattet und bezahlet sein wird; wobeÿ zu mercken, alß [daß der]
Ablayser der S: Bayerin die freÿe Herberg zu gefreÿet[?]
und darzuschreiben hat. Zu mehrer Bestätt= und Bekräf=
tigung allen dessen, ist dießer Kauf von wortt zu wortt
schon intabuliret, und jeder Contrahirenden [Person] ein gleich=
förmiger Extract, [worauß] die jedes mahl fallende nach[frist … formelhafte Schlussklausel ohne Namen und Beträge …] können geschrieben werden, ertheilet werden. Actum
Schlaggenwaldt den 28 febr: Ao 1722.

Eodem dato Consulatu hat Ablayser die tractirte anfrist
erleget mit Ein und zwantzig Gulden 40 x, welche vo[n denen],
alß dem Ablayser seine prætension in händen ver=
blieben, seine prætention mit - - - - - 21 fl 26 x
Schreibgebühr - - - - - - - - — 14:
─────
[Facit] 21 fl 40 x
Laurentius Franc: Roth[…] mp.
[Ratsschreiber?] in fidem.

Den 2 8bris (Octobris) 1722 erleget in [beÿsein des] Regierenden Hr Bürgermeister
Johann Christoph Wentzall ambts Ablayser [seine] verlegte fest=
nach frist mit acht Gulden, welche erheben alß zur Obrigkeit,
auß abschlag der wachs Gulden pr 27 fl 12 x - - - - - 5 fl —
[Herr] S[chwieger?]­vater aigler auß abschlag den schuldig 15 fl - - - 3: —
─────
[Facit] 8 fl
Laurentius Fran: Roth[…] p.b.
[Ratsschreiber?] in fidem.

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Kauf Extract
Zwischen
[Johann Simon Klein?]
[und]
Anna Elisabeth [Bayerin?]
und dessen aus [erster?] [Ehe erzeugten?]
denen Kindern und ihre[m] [?]
Kauf pro 108 fl.

[Strana 1]
Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Když před úřadujícím purkmistrem a panem purkmistrem Ferdinandem Josefem Mayer[them] dal Johann Andreas Junger, měšťan a soukeník zdejší, pokorně prosit, aby slovutný magistrát podle svého slovutného zvyku k němu vyslal [řádně] zpečetěný městský soud, který by od něho vyslechl jeho poslední vůli; nato ustanovený pan purkmistr z úřední povinnosti odeslal zdejší městský soud, jemuž, ačkoli mu bylo namítnuto [remonstrováno], že se sice nalézá ratifikovaná svatební smlouva, [kterou] on... [nechtěl by ji měnit?], on nicméně přece pro Boha prosil, aby [jeho poslední vůli] přijali; k čemuž konečně zdejší městský soud svolil, v jehož [přítomnosti] pak on ihned při dobrém rozumu a rozvaze zcela dobrovolně vyznal, že toto je jeho poslední vůle a že tak chce po své smrti [naložit], totiž:

Za prvé (Primo) poroučí svou od těla se odloučivší ubohou duši, v níž [pak] Bůh Všemohoucí podle svého [zalíbení] a nejvyšší vůle /: čemuž se on jako [křesťan], jak se sluší, nejtrpělivěji odevzdává :/ až se od těla odloučí, do jeho [hořkých]

[Strana 2 – levý sloupec:]
[ran] a umučení Ježíše Krista, s nejpokornější prosbou a největší důvěrou, aby ji skrze své [zásluhy] a skrze přímluvu své přeslavné Matky, [ctné?] a neposkvrněné Panny Marie, se všemi svatými milostivě přijal do počtu svých vyvolených a nebeských radostí; smrtelné tělo pak, protože je přijal ze [země], zase [poroučí] zemi.

Za druhé (Secundo) je jeho přátelská a naprostá vůle, aby [výše zmíněná] ratifikovaná a potvrzená svatební smlouva, a to, co tam v bodě druhém (puncto 2tio) bylo jeho dceři Anně Barboře Schollové vyhrazeno jako podíl, zůstalo v platnosti, a aby neměla více než tam stanovený podíl; nadto jí tímto ještě přidává na hotových penězích [Egiret?] 100 zlatých, naopak a [rovněž?].

Za třetí (Tertio) nemá jeho ženě z toho nic [ubýt], totiž z toho, co je v uvedené svatební [smlouvě], kterážto smlouva v bodě čtvrtém (puncto 4to) stanovila [osmdesát?] zlatých, řemeslné nářadí [...] a jí přinesené věno, kromě onoho nářadí spolu s celým čestným penízem (Ehrengeld), [bez] vydání volně zůstat, a co [...]

[Strana 2 – pravý sloupec:]
Za čtvrté (Quarto) [zůstavuje] své [po celý život] nabyté ubohé [jmění?], to má být v [...] své dceři Anně [...] [jakožto] vdově.

Za páté (Quinto) on, zůstavitel, jak co do aktiv, tak i co do pasiv, [odevzdává?] svou naprostou vůli... a velmi [...] chtějí. Uzavírá to tedy pro Boha, aby [to] přece [potvrdil] a zachoval. Když tedy [...] jeho dcera a [jiní], a to při [svých] [vlastních], obvyklý soud [ve] Slavkově (Schlaggenwald) zvolil [...].

Publikováno v plné radě královského [svobodného] [horního?] města, se všemi [...] před řečeným konšelem [...] Slavkov (Schlaggenwald), dne 22. listopadu (9bris) 1723.
Laurentius Fran[tišek] Roth[...], radní písař, na potvrzení (in fidem).

[Strana 3 – rub / nadpis:]
Zprávou uvedená poslední vůle neboli ústní závěť (testamentum nuncupativum) Johanna Andrease Jung[era], bývalého měšťana a soukeníka zdejšího.

[Seite 1]
Im Nahmen der Allerheiligsten und Unzertheilten Dreyfaltigkeit, Gottes Vaters, Sohn und heiligen Geistes, Amen.

Demnach vor dem Regirenden Bürgermeister und Herrn Bürgermeister Ferdinand Joseph Mayer[th], Johann Andreas Junger, Burger und Tuchmacher allhier, demüttig bitten laßen, ein Löbl. Magistrat wolle Löbl. dero Gebrauch nach [völlig?] siegel[mäßig] Stadtgericht zu demselben deputiren, welches seinen letzten Willen von ihm vernehmen möge; alß hat verordneter Herr Bürgermeister hiesiges Stadtgericht von Amts wegen [dessen] abgeordnet, welches, obzwar demselben remonstriret, wie daß zwar ein ratificirter Heuraths Contract befinden thätte, [ehnerst?] welchen er weisen, er weisen nicht [bishero?]... miren würde, [er] aber gleichwohl umb Gottes willen gebetten, den ihn[?] welchen einzunehmen, war ein[?] endlich hiesiges Stadtgericht gewilligt gewilliget, in dessen [Beysein?] deßfalben er alßb[ald] mit gutten Vernunft und Vorstand[s] ganz willig bekennet, alß dieß sein letzten Will sey, und also nach seinen Tods gefahl[?] Leben will, nemb[lich]:

Primo beschließt er seine von dem Leib abscheidende arme Seel, worin [dann] Gott der Allmächtige nach seinem [Wohlgefallen?] und allerhöchsten Willen /: darin er sich, als [Christ?] wie sichs gehört, gedultigst ergibet :/ von dem Leib abscheiden wird, in dessen [bittere]

[Seite 2 – linke Spalte:]
[Wunden] und Sterben Jesu Christi mit demüttigster Bitt und größter Zuversicht [Vertrauen], derselben werde die durch seine [Zähren?] [Verdienst?], und durch die Vor-Bitt seiner glorwürdigsten Mutter, der [Frau?] und unbeflickten Jungfrau Maria, sambt allen Heiligen, in die Zahl seiner auserwöhlten und himmlische[n] Freuden gnädiglich an- und aufnehmen; den sterblichen Leib aber, weilen er solcher von der [Erd?] [empfangen?], hinwiederumb der Erden [befehlen?].

Secundo ist sein freundlich und gänzlicher Will, daß der zwar [obgedachte] ratificirt und confirmirten Heuraths Contract, und was alldorten puncto 2tio seiner Tochter Anna Barbara Schollin zum Vor[t]l ausgezogen ist, verbleiben, und sie nicht mehr den alldorten ausgesetzten Vor[t]l haben; von dann thäte ihr hiermit annoch an gutten Geld [Egiret?] 100 fl, hingegen und zwo[?].

Tertio soll seinem Weib nichts davon, in dem ausgezeigten Hei[raths-Contract], welcher Contract puncto 4to ausgesetzten [achtzig?] Gulden, Handwerck[s] Zeug [erhalt?]-Rößl und ihren eingebrachten, außer deß Zeugs sambt der ganze[n] Ehren[t]geld, [ohne?] Herausgebung frey verbleiben, und was [...]

[Seite 2 – rechte Spalte:]
Quarto laß[t] er sein [Lebtag] arme[...], solle solches in [...] über nun die [...] seiner Tochter Anna [...] Vidua [maßen].

5to [Quinto] er, testator, an activ-, aber auch an passiv- seiner gänzlichen Will[en] ...ben und die sehr [...] wollen. Beschließt es also, umb Gottes willen damit [...] doch [solches] zu bevesti[gen] und zu halten. Alß nun [...] sich sein Tochter und an[dere], und deßen bey [seinen] [aigenen], den gewöhnl. Gericht [zu] Schlaggenwald erwählt [...] hab.

Publicatum in pleno Consilio Civitatis Regiae Lib[erae] [Montanae?], mit allen [...] coram praedicto Consule [...] Schlaggenwald, die 22. 9bris [Novembris] 1723.
Laurentius Fran[ciscus] Roth[...], Rathschreiber, in fidem.

[Seite 3 – Rückseite / Aufschrift:]
Berichtlich ein genandter Lezter Will oder testamentum Nuncupativum Johann Andreas Jung[er], gewesten Burger und Tuchmacher[s] allhier.

☩ ☩ ☩

Ve jménu Nejsvětější a nero[zdílné] přesvaté Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poté, co u úřadu vládnoucího purkmistra, pana purkmistra Johanna Friedricha Wittländera, dala Maria Schmidin (Schmiedová), dcera zdejšího měšťana, pokorně poprosit, aby jí slavný magistrát podle obyčeje slavného města ustanovil zdejšího městského písaře za svého deputáta (pověřence), který by u ní sepsal její poslední vůli; a když pak jmenovaný pan purkmistr k sepsání této její vůle byl zdejším městským soudem a z úřední moci vyslán, přiznala táž [testátorka] při dobrém rozumu a rozvaze dobrovolně — jelikož je [na svém zdraví] postižena a jelikož není nic jistějšího než [smrt], ale nic nejistějšího než její hodina — a v této úvaze, a aby po jejím časném odchodu nevznikl kvůli jejímu skrovnému zůstalému jmění žádný spor a nesvár, bez nucení a bez donucení dobrovolně vyznala, že toto je její poslední a konečná vůle a že si přeje, aby to bylo po její smrti tak zachováno, jak následuje, a to:

Za prvé odevzdává svou od těla odcházející ubohou duši milostivému Bohu Všemohoucímu podle jeho chvályhodné libosti a z celého srdce, [jak] se [mu] co nejposlušněji a nejtrpělivěji odevzdává: až se má od těla oddělit, [poroučí se] do hořkého utrpení a smrti Ježíše Krista, s nejpokornější [prosbou] a [pevnou] důvěrou, že ji skrze své bolestné zásluhy a na přímluvu své nejslavnější Matky, od [dědičného] hříchu neposkvrněné Panny Marie, se všemi svatými, milostivě přijme do království svých vyvolených a do nebeských radostí; smrtelné tělo pak chce odevzdat zemi, jako bylo ze země vzato, a naopak je vrátit do lůna [země]. A jelikož za

druhé je v každém testamentu ustanovení dědice základem a pevným kamenem, ustanovuje ve všem svém [pozůstalém] skrovném zůstalém jmění svou [pravou] jedinou [dědičkou], totiž Marii Alžbětu Brautin (Brautovou) [?], neboť tato jí nejen prokazovala zasloužilou [odměnu/oddanost], ale konala jí služby a v její nemoci ji pilně o[patrovala], a proto jí má vše její bez jakýchkoli námitek [zůstat jako] dědičce; své dva bratry však z toho vylučuje, neboť jeden z nich, [jménem] Jo[annes / Jan] [...] již dříve dobře [zaopatřen ...] málo nepotřebuje [...] odepřít dobré, ale jako skrovnou odm[ěnu] [...] Čímž tedy ona [uzavírá] [...] vůči tomu [...] jemuž také měšťan [...] vlastní pevnou rukou [na]psáno [...] přirostl nakonec [...] nesmí jinak než [...] Na potvrzení toho jsme [...] napsali a [pečetí / znamením] [...]

[Pravý okraj skenu je oříznut; závěrečná formule přesahuje mimo viditelný obraz a není úplně čitelná.]

Potvrzeno (koroborováno). Stalo se roku 1722.

Vyhlášen tento ústní testament (testamentum nuncupativum) v plné radě slavkovské (schlackenwaldské) dne 22. listopadu 1722, za konšela (purkmistra) pana Johanna M[…].
Laurentius Franz Rot[h?], notář, na potvrzení (in fidem). [podpis se závitkem]

[Zadní strana / dorsální poznámka:]
Přijatá poslední vůle neboli testament.
(nad tím, jinou rukou:) předloženo dne 22. července 1722
Nuncupace (ústní pořízení) Marie Schmidin (Schmiedové), dcery zdejšího měšťana, [poslední ?].

☩ ☩ ☩

Im Nahmen der Allerheiligsten und unzer[trennten] höchstheiligsten Dreyfaltigkeit, Gottes Vaters, Sohn und Heil[igen] Geistes, Amen.

Demnach in dem Regirenden Bürgermeister-Ambt Herrn Bürgermeister Johann Friedrich Wittländer, Maria Schmidin, [eines] hiesigen Burgers Tochter, demütig bitten lassen, für [den] Löbl: Magistrat aller Löbl. Stadt gebräuchlich [den] allhiesigen Rathschreiber zu deroselben Deputirte, welcher ihnen ihren letzten Willen den Ihr[igen aufzu]nehmen möge; als aber ermelter Herr Bürgermeister solchen den Ihren aufzunehmen, [von] hiesigem Stadtgericht [und] ambtswegen dessen abgeordnet, in massen [dann] derselbe [sie] mit guter Vernunfft und Verstand freywillig bekennet, alß, weilen sie [in] Ihr halber betroffen, alß nichts gewisser seye alß der [Tod], aber nichts ungewisser alß desselben Stund, in welcher [Zeit-]Betrachtung also und damit nach ihrem zeitlichen Abscheiden umb ihr wenig hinterbleibendes Vermögen sich keine Irrung und Zwietracht ereignen möchte, ungetrungen und ungezwungen freywillig bekennet, alß daß dies ihr letzter und [end]licher Wille sey, und sie es nach ihrem Tode also gehalten haben wolle, wie folget, und zwar

Primo bezeuget sie, ihre von dem Leib abscheidende arme Seel einem gnädigen Gott dem Allmächtigen [nach] seinem preisen wohlgefallen und aller Herzen willer, [wie] erweiset sie [sich] alß pein[?] gehorsamst geduldigst ergiebet: von dem Leib abzuscheiden wird, in das bittere Leyden und Sterben Jesu Christi, mit demütigster [Bitt] und [besten] Vertrauen, derselbe werde sie durch seine schmertzhaffte Verdienste, und durch die Vorbitt seiner glorwürdigsten Mutter, der von der [Erb]sünd unbefleckten Jungfrauen Fraven Maria sambt allen Heiligen, in das Reich seiner auserwählten und himmlische Freyden gnädiglich an- und aufgenommen zu werden, den sterblichen Leib aber wolle sie zur [Erde], wie er von der Erden eingefangen, dagegen sie ihn wieder der [Erde] Schooß geben. Und weilen zu

Secundo eines jeden Testaments die Erbeinsatzung alß Fundament und Grundfest ist, alß bezeigt sie in all ihr [Verlassenschafft] hinterbleibenden wenigen Vermögen zu ihrer [wahren] einigen [Erbin zu] machen [nämlich] Mariam Elisabetham Brautin [?], weilen dieselbe ihren verdienten [Lohn ihr] nicht nur zugewandt worden, [sondern] auch die Dienste erwiesen, und sie in ihrer Kranckheit fleißig ge[wartet], und ihr umben all deß Ihrige ohne mannigliches Ein[reden verlassener] Erben solte, ihre zwey Brüder aber hätte sie darumben ausgeschließen, weilen der eine alß Jo[annes] [...] ehe dem ein wohl[verdienter Lohn?] [...] wenig nicht bra[uchen?] [...] verweigern gut, aber alß gering Loh[n] [...] Warmit sie also ihre [...] sich gegen dann zu bed[...] welchen auch deß Bür[gers ...] [be]schrieben feste Hand ge[...] [...]wachsen zu Letzt [...] darf nicht alß alß [...] setze, haben wir zu [...] schreiben, und mit [...]

[Der rechte Rand des Scans ist beschnitten; die Schlußformel läuft aus dem sichtbaren Bild heraus und ist nicht vollständig lesbar.]

Corroborirt. Es ge[schehen]
Anno 1722.

Publicatum hoc Testamentum Nuncupativum in pleno Consili[o] [Schlacken]waldensi die 22. 9bris [Novembris] 1722, Consule Dno Joanne M[…]
Laurentius Franz: Rot[h?] Notarius: in fidem [Schnörkel/Unterschrift]

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Eingenohmener lezter Will oder Testamentum
(darüber, andere Hand:) fürgelegt den 22. July 1722
Nuncupation Mariae Schmidin, hiesigen Burgers Tochter, [lezter?].

[Ediční poznámka: Šest „stran" ve složce jsou totožné dvojité skeny; jde o jednolistou listinu (pruhy b1–b4 s textem, b5 je prázdný okraj).]

Plná moc.

Níže (na konci) jmenovaný purkmistr, rychtář a rada města a královského svobodného horního města Horní Slavkov (Schlaggenwald) [zmocňují] pana Laurentia Francisca Rotha, [svého] měšťanského přísežného městského písaře, na jejíž základě tento v Praze u královského vrchního [berního] úřadu[?] a u jiných úřadů (dikasterií), kde by toho bylo třeba, jménem [obce ...] vystupoval, [aby] ve [významné?] rozepři, jež [k ní] náleží, v jednáních dával řeč i odpověď, aby předkládal listiny[?], které má v rukou, a aby sjednával a mohl sjednávat vše, co je ku prospěchu obce. To vše s obvyklými klauzulemi „rati et grati ac indemnitatis" atd. (tj. schválení, potvrzení a beze škody). Na doklad toho jsme vedle obvyklého podpisu přitiskli menší pečeť obecního horního města. Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 17. září roku 1722.

Purkmistr, rychtář a rada [téhož města].

[Poznámka: Několik slov prostřední části je kvůli vybledlému protisku/skladu obtížně čitelných a je označeno [?]; jména, místo (Horní Slavkov), datum (17. září 1722) i latinské kancelářské formule jsou jisté.]

[Editorische Anmerkung: Die 6 „Seiten" des Ordners sind identische Doppelscans; es handelt sich um ein einblättriges Dokument (Streifen b1–b4 mit Text, b5 leerer Rand).]

Vollmacht.

Der bey [Schluß] gemelt[er] benanter Burgermeister, Richter undt Rath der Statt undt König[l]. freÿen Berg-Statt Schlaggenwaldt, der Herr[n] Laurentio Francisco Roth, [ihr] bürgerlich[?] geschwornen Stadtschreiber, krafft welcher derselbe in Prag beÿ der König[l]: Ober-Steür-Ambt[?] undt anderen Behör[den] Dicasterien, wo die Nottürfft erfordern möchte, [im] Nahmen [deßen ...] [erschei]nen, [was?] in der [wichtigen?] Diferenz deren zu[gehörig ...] in Handlungen [Leßungen?] Red- undt Antwort geben, die in [seinen?] Händen habende [Instrument/Quittung?] producieren, undt all[es] deßjenige, [was] gemeiner Stadt [Nutzen?] gemäß negocieren kann undt mag. Alles cum clausulis consuetis rati et grati ac indemnitatis [etc.]. Zu Uhrkundt deßen haben wir, nebst der gewöhnl[ichen] Unterschrifft gemeiner Berg-Statt kleiner[es] Insigl auffgedruckht. Actum Schlaggenwaldt [den] 17 7bris [= September] A[nn]o 1722.

Bürgermeister, Richter undt Rath [daselbst].

[Anmerkung: Mehrere Wörter des Mittelteils sind durch verblassten Aufschlag/Faltung schwer lesbar und mit [?] gekennzeichnet; Namen, Ort (Schlaggenwald), Datum (17. September 1722) und die lateinischen Kanzleiformeln sind sicher.]

[Velká ozdobná iniciála „D"]

Poněvadž k hospodářskému opatření řádně [z]řízené vlastní pohledávky (nedoplatku) zcela postačovalo, avšak bylo v tom [za]bráněno a nikoli napomoženo; naproti tomu jsem chtěl(a) já, Magdalena, [snad] příbuzná („Baß") [u/při] horního města Slavkova (Schlaggenwaldt), též náležitě žádat o podíl (přídavek), s [nimi ... — přeškrtnuto] v [krát]kém čase na podanou žalobu, jež byla soudně složena k mému panu švagrovi Augustinu Flachßovi a jež měly být [dobrou] vrchností vymáhány, aby bylo napomoženo a milosti vyhověno, [a aby to] bylo vydáno hrdelnímu soudu [zcela?] —

[na levém okraji: 29 . 37 ×]

[...] mocí (in vim) úplného dlužního úpisu (obligace) s hrdelně-soudním vydáním, případně [uvedeného] obnosu oněch 29 zlatých 37 [krejcarů] k [řádnému vyrovnání?], které jsem se chtěl(a) k slušné restituci [za]vázat(i), nýbrž i takovým způsobem a tímto pod reverzem, že chci výše zmíněných 29 zl. 37 [kr.] po dokončení svého hospodaření [švagrovi] zcela (in totum) navrátit a [úplně?] zase zpět do města Slavkova [na]vrátit; tak jako se k nejpovinnější

[na levém okraji: 29 37]

restituci tímto zavazuji, že zaplacení výše zmíněných 29 zl. 37 [kr.] musí ode mne beze všeho odporu proběhnout a poctivě být [na]praveno a odvedeno; poněvadž tímto jediným úpisem (hac sola obligatione) [totéž] bylo vydáno a mne se zde žádný jiný úmysl, pokud jde o [rozsudek?], netýká; pročež jsem [tak učinil(a)]. Na potvrzení, k pravé [věrohodné] vydané obligaci, vlastní

[svou] rukou a podpisem [se výše] daná [obligace stala].
Slavkov (Schlaggenwaldt), dne 14. prosince 1722.

[na levém okraji: Zůstatek / pouze 29 zl. 37 kr.]

Ferdinand Josef Antonín Jan Gläßer[?]
[radní?] písař [?] v [Slavkově?]

Že se v [dříve zmíněném] případě zaplacení výše psaných 29 zl. 37 [kr.] zavazuji a mohu k tomu být přidržen, stvrzuji rukou a pečetí.
Jednáno jako výše, téhož dne i roku.

[červená / papírem krytá pečeť]

[Große Initiale "D"]

Demnach zur wirthschafftl(ichen) Veranstaltung der Buch[?] ordentl(ich) [ein]gerichteter aigener Außstand gar zulänglich, allein damit ge[hi]ndert und nit befördert worden; dahingegen [hin]gegen wollte ich Magd[alena] der Baß[?] [beym?] Bergstadt Schlaggenwaldt, auch geziemend um Bittheil ansuchen, mit [ihnen ... — durchgestrichen] [in] [ge]ringer Zeit auf beschehene Klag, so zu mein[em] Herrn Schwager Augustin Flachßa gericht(lich) deponiert und die [gute] Obrigkeit[lich] anzuhalten wären, befördern zu sollen [und] Huld zu willfahren, [dem] Hochgericht zu extradiren gereich[t] [völlig?]

[am linken Rand: 29 . 37 ×]

[...] in vim einer vollkommenen Obligation mit einer hochgericht(lichen) Extradirung respective [angezeigt?] [den?] [Betrag?] die 29 fl 37 [xr] zum [?] [Verlag/Ordnung?], welche zur billig(en) Restitution [ich mich ver]obligieren wolte, sondern auch dergestalten und hiermit der Reversion solle, daß ich obg(estalt) vermeld(ten) 29 fl 37 [xr] nach mein[er] vollbrachten Wirthschafft dem [Schwager?] in totum restituir[en] und [völlig?] nach der Stadt Schlaggenwaldt wiederum [zurück]kommen wolle; gleichwie ich mich zur schuldigsten

[am linken Rand: 29 37]

Restitution also verobligire, daß die Bezahlung ehegedachter 29 fl 37 [xr] von mir ohne einige Widerstreben geschehen und redlich [gut ge]macht und abgestattet werden müsse; Alldieweil[en] hac sola obligatione [dieselbe] extradiret, und ich anhero kein[er] anderer Intention, darum [Urth?] anlangt; alß habe ich [...] [gethan?]. In bekräfftigung, [zu] wahren [glaubigen?] gegebenen Obligation, mit mein[em] eigen[en]

[Hand]t und Unterschrifft [obige?] gegebene [Obligation?] [beschehen?] geschehen.
Schlaggenwaldt, [den] 14. December 1722.

[am linken Rand: Rest / nur 29 fl 37 ×r]

Ferdinand Jos(eph): Ant(on): Joh(ann) Gläßer[?]
[Rath?]schreiber [?] in [Schlaggenwald?]

Daß in [vorbeschehenem?] Zahlungs Fall obbeschr(iebener) 29 fl 37 [xr] ich mich verobligire [bin] und mag darzu gehal[ten] sein, Attestire mit Hand und [Pettschafft].
Actum ut s(up)ra die et Anno.

[rotes Siegel / papiergedecktes Siegel]