Rok 1716 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1716
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1861

Michael Multerberger, pláteník v Horním Slavkově, potvrzuje, že dostal ze sirotčích peněz 112 zlatých 30 krejcarů.

Datace: 07.01.1716

Dlužní úpis z Horního Slavkova ze 7. ledna 1716: poručníci sirotků po Šebestiánu Schädlichovi (dětí Jana a Jiřího Schädlicha) půjčili měšťanu Michaelu Müllerovi 112 zlatých 30 krejcarů ze svěřeného sirotčího jmění, aby si mohl znovu postavit vyhořelý dům. Müller se zavázal dluh úročit šesti procenty ročně a zajistil ho svou nemovitostí (staveništěm s domem); dorsální poznámky pak zaznamenávají, že v listopadu a prosinci 1729 byla část dluhu splacena.

Dlužní úpis, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 7. ledna 1716 — na 112 zlatých 30 krejcarů

Za úřadování purkmistra Jana Jiřího Drechslera schválili poručníci sirotků po Šebestiánu Schädlichovi[?] — totiž dětí pana Jana a pana Jiřího Schädlicha, jimiž byli pan Kryštof Karttl[?] a Šebestián May[er][?] — vyplacení peněz zdejšímu měšťanu a obyvateli Michaelu Müllerovi. Šlo o částku jednoho sta dvanácti zlatých 30 krejcarů v hotovosti, vzatou ze svěřeného sirotčího jmění, kterou Müller na vlastní žádost dostal ke svému užitku, konkrétně na znovupostavení svého vyhořelého obytného domu.

Müller peníze řádně převzal a zavázal se poručníkům, že dluh splatí. Zavázal se také, že dokud bude tento kapitál 112 zlatých 30 krejcarů mít u sebe a užívat ho, bude jej řádně úročit zemsky obvyklou sazbou šesti procent ročně. Splacení musí předem oznámit čtvrt roku dopředu, a jak jistinu, tak veškeré nedoplatky na úrocích pak vyplatí bez jakýchkoli odkladů, výhrad či odvolávání se na právní výsady (včetně tzv. Senatus Consultum Macedonianum, starořímského ustanovení omezujícího půjčky).

Pro větší jistotu věřitelů zastavil Müller jako záruku (hypotéku) svůj zdejší nemovitý majetek — staveniště se vším příslušným obytným domem — a souhlasil, aby byl tento úpis zapsán do městské knihy.

Stalo se v Horním Slavkově dne 7. ledna 1716. Suma: 112 zlatých 30 krejcarů.

Zapsal Laurentius František Roth[?], přísežný městský písař.

Poznámky na rubu listiny:
- Úpis na 112 zlatých 30 krejcarů, [...] Michael Müller, měšťan.
- 18. listopadu 1729: záležitost vyřízena na úřadě u pana purkmistra, [splaceno?] částkou kolem 10 zlatých[?].
- 13. prosince 1729: zaplaceno 2 zlaté 30 krejcarů.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Dlužní úpis, Horní Slavkov (Schlaggenwald), dne 7. ledna 1716 — na 112 zlatých 30 krejcarů.

Poté co s vrchnostenským schválením (ratifikací), za úřadujícího pana purkmistra Jana Jiřího Drechslera, páni poručníci nad sirotky po Šebestiánu Schädlichovi[?], totiž nad dětmi pana Jana a pana Jiřího Schädlicha — pan Kryštof Karttl[?] a Šebestián May[er][?] — vyplatili Michaelu Müllerovi, zdejšímu měšťanu a obyvateli, na jeho prosebnou žádost k jeho zvláštnímu užitku a prospěchu, zvláště pak k znovuvystavění jeho vyhořelého obytného domu, ze svěřených a jim podřízených sirotčích peněz částku jednoho sta dvanácti zlatých 30 krejcarů v hotovosti; a on, dlužník, tuto částku řádně přijal do svých rukou. Proto stran tohoto příjmu, s zřeknutím se námitky nevyplacených peněz (cum renunciatione exceptionis non numeratae pecuniae), místo řádné kvitance se zavázal výše ustanoveným poručníkům, přiznává se ke svému dluhu a takto učiněný dluh na sebe vzal: po celou dobu, kdy bude tento kapitál jednoho sta dvanácti zlatých 30 krejcarů mít v rukou a užívat jej, bude jej nejen řádně úročit zemsky obvyklými úroky šesti procent, nýbrž jej také čtvrt roku předem vypoví, a to obojí splatí a navrátí i s veškerými nedoplatky úroků, bez veškerého odporu a námitek jakýchkoli právních výhod odkladu (moratoria), výsady (privilegia) či vloženého moratoria při usnesení senátu macedonském (Senatus Consultum Macedonianum). K větší jistotě toho všeho, a aby páni věřitelé nebyli o nic méně zajištěni, nýbrž spíše odškodněni (indemnisováni), zavazuje on, dlužník, svůj zdejší nemovitý majetek, zvláště pak staveniště se vším k němu náležejícím obytným domem, jako další reálnou a zvláštní hypotéku (zástavu), a to nejen řádně upisuje, nýbrž je také srozuměn, aby tento úpis byl vtělen do [městské knihy].

Stalo se v Horním Slavkově dne 7. ledna 1716.

[Oceněno/Suma] 112 zlatých 30 krejcarů.

Laurentius Frant[išek] Roth[?], přísežný městský písař tamtéž.

[Na rubu / dorsální poznámka:]
Úpis na 112 zlatých 30 krejcarů.
[…] Michael Müller, měšťan.
1729 dne 18. listopadu vyřízeno na úřadě u pana purkmistra, [splaceno?] s — 10 zlatými[?].
1729 dne 13. prosince zaplaceno 2 zlaté 30 krejcarů.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Obligation, Schlaggenwald, den 7. Januarii 1716. — über 112 fl 30 x.

Demnach mit obrigkeitl[icher]: Ratification, unter den Regierenden Herrn Bürgermeister Johann Georg Drechßler, die Herren Vormünder über die Sebastian Schädlich[?]'schen Pupillen, benantl[ich] Herr Johann= und Herr Georg Schädl[ich]'sche Kinder, Herr Christoph Carttl[?] und Sebastian May[er][?], dem Michael Müller, Bürger und Einwohner allhier, auß ihrem bittlichen Anbringen zu seinen besonderen Nutzen und Frommen, in specie aber zu wieder Erbauung seines abgebrannten Wohnhauses, von denen anvertraut'en und untergebenen Pupillar-Gel[dern] (denn ein Hundert und zwölf Gulden 30 x baar dargezahlt) haben, er Debitor auch solche zu seinen Sicheren Händen richtig empfangen, und derowegen über den Empfang cum renunciatione exceptionis non numeratae pecuniae an ordentlichster Quittung Statt, dahero sich obbestelten Vormündern verobligiret, Debitor sich seiner Schuld bekennen, und sothane gemachte [Schuld auf sich] genommen, so lang er solches Capital der ein Hundert und zwölf Gulden 30 x in Händen haben und genießen wird, nicht nur mit den Landes üblichen Interessen der Sechs pro Cento ordentlich zu verzinsen, sondern auch deßen Ihm solches ein Viertl Jahr vor[hero] aufzukündigen, und [bei]des wann bey Lebsleuthen seiner [Lebzeit?] ungleich[?], ohne alle Wiederrede und Opposition einigen Behelffs moratorii indulti, privilegii oder moratorii inserti [bei] Senatus Consulti Macedoniani, sambt allen rückständigen Interessen zu bezahlen und zu restituiren. Zu mehrer Sicherheit allen deßen, und damit die Herren Creditores mehr weniger gesichert, sondern vielmehr indemnisieret sein mögen, thut er Debitor sein allhier habendes Liegen und gerichten zumal bauestall mit alle dazu gehörigen Wohnung Hauses heyd zu einer weiteren real und special Hypothec nicht nur an [richtigsten] verschreiben, sondern ist auch zu frieden, daß diese Obligation in der [Stadt? Buch?] eingeleibet werden möge.

Geschehen Schlaggenwald den 7ten Januarii 1716.

[Geschätzt/Summa] 112 fl 30 x.

Laurentius Fran[z]: Roth[?], geschworner Stadtschreiber ibidem.

[Verso/Dorsalvermerk:]
Obligation über 112 fl 30 x.
[…] der Michael Müller Bürger.
1729 den 18. Novemb[ris] auß dem Amt b[ei] H[errn] Bürgermeister abgehandelt[?], Sebr[?] j nach pst mit — 10 fl[?] [?].
1729 den 13. Decemb[ris] Zahlt 2 fl 30 x.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1866

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova udělují svému městskému písaři Vavřinci Františku Rothovi plnou moc, aby za ně jednal v Praze u královské české komory, královského apelačního soudu a královského fiskálního a vrchního daňového úřadu.

Datace: 07.05.1716

Plná moc, kterou dne 7. května 1716 vydala městská rada Horního Slavkova (Schlaggenwaldu) svému městskému písaři Laurentiu Franciscu Reÿßovi. Zmocňuje ho, aby při své další cestě do Prahy jednal jménem města u zemských úřadů – u České královské komory, u Královského apelačního tribunálu i u Královského fiskálního úřadu, případně dalších institucí. Listinu stvrdila purkmistr Aichler a rada města svou menší pečetí.

Plná moc

Horní Slavkov (Schlaggenwald) udělil dne 7. května 1716 plnou moc svému městskému písaři, panu Laurentiu Franciscu Reÿßovi [?]. Ten se opět chystal na cestu do Prahy a měl tam po nějakou dobu zůstat. Po celou tuto dobu ho město zplnomocnilo jednat jeho jménem ve všech záležitostech, které bylo třeba vyřídit a které byly pro obecné dobro města prospěšné.

Písař tak mohl vystupovat za město u vysoce slavné České královské komory, u Královského apelačního tribunálu, u Královského fiskálního úřadu, případně i u jiných úřadů, podle toho, kde bylo jeho jednání potřeba. Rada mu k tomu udělila plnou moc a zmocnila ho tak, jako by v Praze jednali sami radní osobně – se všemi právy, které by jim tam příslušely. Platila přitom obvyklá doložka „rati et grati", tedy že město předem uznává a schvaluje vše, co písař v jeho zastoupení sjedná.

Na potvrzení toho byla tato plná moc opatřena zdejší menší pečetí.

Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald / Horní Slavkov) dne 7. května léta Páně 1716.

Pečeť je červená. Listinu stvrdil purkmistr Aichler [?] a rada města.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Plná moc

Panu městskému písaři Laurentiu Franciscu Reÿßovi [?], na jejímž základě může při své opětovné [cestě] do Prahy, a po celou dobu, co tam bude muset prodlévat, jednat o všech potřebných a pro obecné dobro města prospěšných [záležitostech], ať už u vysoce slavné České královské komory, u Královského apelačního tribunálu, u Královského fiskálního [úřadu], anebo u jiných úřadů; k čemuž jsme mu tuto [plnou moc] udělili a zmocnili jej, a to ve všem řečeném tak, jako bychom byli sami osobně přítomni, s obvyklou doložkou „rati et grati" (že vše schválíme a přijmeme za platné).

Na potvrzení toho jsme tuto plnou moc stvrdili zdejší menší pečetí.

Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald / Horní Slavkov) dne 7. května léta Páně 1716.

[Červená pečeť] Purkmistr Aichler [?] a rada tamtéž.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Vollmacht

Dem Herrn Stadtschreiber Laurentius Franciscus Reÿß[?], kraft welcher er bey dermaßigen seiner abermahligen [Reise] nacher Prag, und solang derselbe alldä zu stehen haben wird, all[e] nöthige, und zu gemeiner Stadt Aufnahme rathsam[liche Sachen], es seye bey der Hochlöbl[ichen] Böhm[ischen] Königl[ichen] Cammer, Königl[ichem] Appellations-Tribunal, Königl[ichem] Fiscal- zu oder dann [anderen] Ambt[ern] negotiren könne, worzu wir ihme dieselbe gestellt [und ihn] bevollmächtiget, und allwo gemelt selben, als wann wir selbsten zur Stelle wären, cum clausula consuetis rati et grati.

Zu Bekräftigung dessen haben wir diese Vollmacht mit dem hiesigen kleinsten Insiegel corroborirt.

Actum Schlaggenwald den 7. Maÿ Aō 1716.

[Rotes Siegel] Bürgermeister Aichler[?] und Rath alda.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1867

Jan Faßmann, švec v Horním Slavkově, činí před městským soudem v Horním Slavkově poslední vůli.

Datace: 21.06.1716

Listina zachycuje poslední vůli (testament) horňoslavkovského měšťana a puškaře Jana Heßmanna, sepsanou 23. června 1716 před purkmistrovským úřadem ve Slavkově a uloženou u radní kanceláře 9. srpna 1716. Heßmann v ní ustanovuje dědičky – svou sestru Marii Sabinu Siebachovou a neteř Marii Kateřinu Klampfergerovou – a rozepisuje odkazy farnímu kostelu, kapli, oltářům sv. Anny a Panny Marie i chudým ve špitále, spolu s rozdělením domu a majetku po jeho smrti.

✠ ✠ ✠

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Jan Heßmann, měšťan a puškař zdejší, se obrátil na slovutný purkmistrovský úřad – v čele s panem purkmistrem Janem Jiřím Drechßlerem [?] – s poslušnou a pokornou žádostí, aby k němu magistrát podle zvyklosti milostivě vyslal několik osob. Tyto osoby měly od něho vyslechnout jeho poslední vůli, tedy jak si přeje, aby bylo po jeho smrti naloženo s jeho časným jměním, které mu dal Bůh, sepsat ji a uložit jako písemné pořízení k zachování u knížecí svobodné rady a vrchnosti.

Na tuto žádost pan purkmistr z úřední moci pověřil tehdy ustanovené a níže podepsané radní přísežné, aby Heßmannovu poslední vůli přijali. Heßmann pak za jejich přítomnosti, při plném rozumu a po rozvážném uvážení, o své svobodné vůli prohlásil a stanovil svou poslední a konečnou vůli – totiž jak si přeje, aby bylo se vším naloženo po jeho smrti.

Za prvé poroučí především svou duši a tělo jako stvoření Bohu všemohoucímu, spoléhaje v jeho hořkém utrpení a smrti s pevnou důvěrou, že bude milostivě přijat mezi vyvolené. Své umírající tělo pak odevzdává zemi.

Za druhé, protože každý testament potřebuje jako základ ustanovení dědiců, určuje za své dědičky ze svého jmění:
- svou vlastní sestru Marii Sabinu Siebachovou [?],
- a dceru své zemřelé sestry, Marii Kateřinu Klampfergerovou.

Oběma, jako rovnocenným dědičkám, odkazuje z pozůstalého jmění každé nikoli více než 150 zlatých – tedy dohromady tři sta zlatých – a dále movitý majetek (mobilia), o němž zvlášť nepořídil zvláštním způsobem. S tím se mají obě k naplnění jeho poslední vůle spokojit. Kromě toho chce, aby jeho […] (text na okraji poškozen).

[Pravý list je na okraji částečně uříznutý, proto následující pasáž zůstává neúplná:] … dceři jeho sestry, nad rámec toho, co jí již bylo vyměřeno, mělo připadnout a zůstat něco navíc – patrně v souvislosti s pevně stanovenými časy kolem svátku sv. Ondřeje, v době nemoci i po ní – jako náhrada místo něho; této ustanovené dědičce s dalším [textem, který se nedochoval].

Za třetí chce, aby dům, oceněný patrně na 300 zlatých, i nyní vyznačené proti tomu stojící závazky, byly vyplaceny následujícím odkazovníkům, a to předem:

1. Farnímu kostelu odkazuje za dvě svaté mše [určitou částku] – na úmrtní (pamětní) zápis.
2. Bratrstvu při kapli odkazuje za svaté mše [částku] na pamětní zápis, a to rovněž za dvě svaté mše ročně, poznamenané pro jejich bohoslužebný či pohřební zápis: 50 zlatých.

Za čtvrté odkazuje Mariánskému oltáři, se stejným úmyslem, totiž za jednu svatou mši ročně poznamenanou i s bohoslužebným zápisem: 25 zlatých.

Za páté odkazuje k oltáři (či kostelu) sv. Anny na levé straně mše, ročně poznamenané, i s příslušným zápisem: 150 zlatých.

Za šesté testator chce, aby výše jmenované ustanovené dědičky vyplatily té nejpotřebnější z jejich žijících dědiců dvacet zlatých, které má být zaplaceno z dostupné hotovosti. Nově ustanovené [dědičce] má z titulu tohoto odkazu připadnout jedna stará kniha a dvě staré hlavní knihy – a to proto, že mu pilně a věrně sloužila až do jeho smrti.

Za sedmé odkazuje chudým kajícníkům ve špitále, aby na jeho ubohou duši pamatovali nábožnou modlitbou: 3 zlaté.

Dále má být po jeho smrti napečeno jisté množství obilí (celý díl) a rozdáno mezi chudé lidi; a poněvadž mu […] (pasáž na okraji poškozena).

[Pravý list pokračuje:] … co za svého života nosil či užíval, protože to má být potřebné pro jiný ornát. Ustanovené dědičky mají podle výše uvedeného vydat svým dědičkám podíly po zemřelých i odkazy z jeho pozůstalých pozemků, a to vždy poté, co budou složeny účty – zda zbývají ještě jiné podíly, o tom text dále mlčí.

[Závěr listiny, levý list:] Heßmann poslušně prosí, aby slovutná vrchnost tuto jeho poslední a konečnou vůli, u níž setrvává tak, jak se mu kdykoli zlíbí, podle výše uvedeného zachovávala, poskytla jí vrchnostenskou ochranu a ponechala ji v pokoji. Tím svou poslední vůli s patřičnou poslušnou úctou uzavírá. Na důkaz toho, že tomu tak je a že si nepřeje, aby po jeho smrti bylo naloženo jinak, byla listina vlastnoručně podepsána a opatřena obvyklou pečetí.

Stalo se v královském a horním svobodném horním městě Slavkově (Schlaggenwald, dnešní Horní Slavkov) dne 23. června roku 1716.

Dodatek: Testator dále chce, aby polovina zbývající hotovosti, kterou má v dělení se svou sestrou Siebachovou [?], připadla výše uvedené dceři jeho sestry, Marii Kateřině.

Podepsáni:
- Jan Kryštof Stenzel [?], místo pana purkmistra, jako zástupce [?]
- Vavřinec (Laurentius) František Arth [?], tehdejší radní [?]
- [N. N.], přísedící (asesor)

[Rubová poznámka:] Protokolárně přijatá poslední vůle čili ústní testament (Testamentum Nuncupativum) Jana Heßmanna, zdejšího měšťanského puškaře, s datem jako uvnitř listiny. U slovutné rady uloženo dne 9. srpna 1716.

[Na listině je přitištěna červená pečeť.]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

✠ ✠ ✠

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poněvadž Jan Heßmann (Johann Heßmann), měšťan a puškař, dal v slovutném purkmistrovském úřadě u pana purkmistra Jana Jiřího Drechßlera [?] zde poslušně a poníženě požádat, aby slovutný magistrát ráčil podle zvyklosti milostivě k němu vyslat několik osob, které by jeho poslední vůli — jak chce, aby se po jeho smrti naložilo s jeho časným jměním, jež mu Bůh dal — od něho vyslechly, sepsaly a v podobě písemného pořízení k zachování při knížecí svobodné radě a vrchnosti uložily: nato shora jmenovaný pan purkmistr z úřední moci nařídil toho času ustanoveným a níže podepsaným radním přísežným, aby řečeného Jana Heßmanna poslední vůli přijali; a on, jsa za přítomnosti [jmenovaných], při dobrém rozumu, [rozvážně] a o své svobodné vůli, prohlásil a stanovil svou poslední a konečnou vůli, totiž jak chce, aby se po jeho smrti se vším naložilo:

Za prvé poroučí nejprve svou duši a tělo jako stvoření Bohu všemohoucímu v jeho hořkém utrpení a smrti, s pevnou důvěrou, že bude milostivě přijat mezi počet vyvolených; své umírající tělo pak odevzdává zemi.

Za druhé, ježto každý testament potřebuje jako základ ustanovení dědiců, ustanovuje za své dědice ze svého jmění tyto: svou vlastní sestru Marii Sabinu Siebachovou [?] a po zemřelé sestře pozůstalou dceru Marii Kateřinu Klampfergerovou; oběma odkazuje každé ze stejně ustanovených dědiček ze svého pozůstalého jmění nikoli více než 150 zl., tedy dohromady tři sta zlatých, a movitý majetek (mobilia), o němž zvlášť nepořídil; s tím se mají k naplnění jeho poslední vůle spokojit. Při tom však chce, aby […]

[Pravý list, na okraji zčásti uříznutý:] … dceři [jeho] sestry, nad to, co jí již [bylo vyměřeno], pro [pevně stanovené?] a […] časy o [svátku?] sv. Ondřeje [Andreä], v čas nemoci i po [smrti?], místo něho připadlo a zůstalo; tomuto svému ustanovenému dědici s dalším […]. Za třetí chce, aby dům [oceněný na?] 300 zl. a [nyní] vyznačené, proti tomu povinné závazky následujícím odkazovníkům byly vyplaceny a předem zaplaceny: za prvé odkazuje farnímu [kostelu] za dvě svaté mše […] na úmrtní [zápis/pamětní list]; za druhé bratrstvu kaple [za] svaté mše [na pamětní zápis …].

[Levý list, pokračování odkazů:] … rovněž za dvě svaté mše ročně poznamenané [pro] jejich [bohoslužbu / pohřební] zápis …… 50 zl.

Za čtvrté Mariánskému oltáři s týmž úmyslem, totiž za jednu svatou mši ročně poznamenanou, a jeho [jejich] bohoslužebný zápis …… 25.

Za páté odkazuje k levému oltáři / kostelu sv. Anny mše ročně poznamenané a jeho zápis …… 150.

Za šesté chce testator, aby výše jmenované jím ustanovené dědičky té nejpotřebnější, jež je nad ně dědičkou za živa, [vyplatily] dvacet zlatých, které [on] má zaplatit z hotovosti, jež je k dispozici; a nově ustanovené [dědičce má připadnout] jedna stará [kniha?] a 2 staré hlavní knihy, [z titulu] tohoto odkazu, a poněvadž mu pilně a věrně sloužila, [až] ho nechala zemřít.

Za sedmé odkazuje chudým kajícníkům ve špitále, aby na jeho ubohou duši pamatovali nábožnou modlitbou, tři zlaté …… 3 zl.

[…] rovněž má být po jeho smrti [napečeno] [díl?] obilí a celý [podíl] a rozděleno mezi chudé lidi; a poněvadž mu […]

[Pravý list:] … za svého života [nosil/užíval?], protože [to] má být potřebné k jinému ornátu. Tyto ustanovené dědičky [mají] podíly po zemřelých [i] odkazy z jeho pozůstalých pozemků svým dědičkám výše uvedeným způsobem [vydat], vše opět po složení [účtů?], zda ty ostatní [podíly?], tedy […]

[Závěr, levý list:] … poslušně prosí, aby slovutná vrchnost ráčila tuto jeho poslední a konečnou vůli, v níž setrvává, jak se mu kdykoli zlíbí, podle výše řečeného [zachovávat], poskytovat jí vrchnostenskou ochranu a ponechat ji k jeho [pokoji]; a tak ji uzavírá s výše zmíněným poslušným [projevem]. Na důkaz toho, že je tomu tak a že po jeho smrti nechce, aby se s tím naložilo jinak, jsme to vlastnoručně podepsali a obvyklou [přirozeně náležitou] pečetí uzavřeli.

Stalo se v královském a horním svobodném horním městě Slavkově (Schlaggenwald, dnes Horní Slavkov) dne 23. června roku 1716.

Dodatek: testator chce též, aby polovina onoho zbytku hotovosti, který má se svou sestrou Siebachovou [?] v dělení, připadla [výše uvedené] dceři jeho sestry Marii Kateřině.

Jan Kryštof Stenzel [?], místo pana purkmistra, zástupce [?]
Vavřinec (Laurentius) František Arth [?], t. č. radní [?]
[N. N.] přísedící (asesor)

[Rub / hřbetní poznámka:] Protokolárně přijatá poslední vůle čili ústní testament (Testamentum Nuncupativum) Jana Heßmanna, zdejšího měšťanského puškaře, s datem jako uvnitř. Uloženo [u naší] slovutné rady dne 9. srpna 1716.

[Přitištěna červená pečeť.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

✠ ✠ ✠

In Nahmen der allerheiligsten und unzertheilten Dreyfaltigkeit Gottes Vatters, Sohn und heiligen Geistes, Amen.

Demnach in dem Löbl. Bürgermeister-Ambt Herrn Bürgermeisters Johann Georg Drechßler [?] allhier, Johann Heßmann, Bürger[s] und Büchsenmacher, gehorsamblich und demüthig bitten lassen, ein Löbl. Magistrat wolle Löbl. nach Gebrauch [gnädig] etliche Personen zu Ihme ab=ordnen, welche seinen lezten Willen, weßen er sein zeitliches Vermögen, so Ihme Gott gegeben, nach seinem Tod zu geschehen [gestaltet?] haben wolle, von demselben vernehmen, auf=zeichnen, und zu einem beschriebenen bey f[ürstl.] f[reyer] Raths= und Obrigkeit. Manutenenz willen niederlegen wollen: Als hat eingangs erwanter Herr Bürgermeister, der Zeit [verordnete], und zu Ende unterschriebene Rathgenoßen, [welchen?] lezten Willen besagten Johann Heßmann ein=zunehmen, von Ambts wegen verordnet, in [Beysein deren?], er mit gutem Vernunft [?] vorstehend und [bedächtig?] freywillig in dessen bekannt, [und] seinen lezten und endlichen Will sätze, und ob alles nach seinem Tod gehalten haben will:

Primo beschließet er primò anima und den Leib alß [Geschöpf] Paul [?] Gott dem Allmächtigen in seinem bittern Leyden und sterben, mit festem Vertrauen gnädiglich [an die Zahl der] außerwählten auffgenommen zu werden, [seinen sterbenden] Leib aber [verschaffet?] er der Erden.

Andertens, die weil [ein jeder?] Testament der Erbeinsetzung als Fundament oder Grund [bedürftig?] ist, alß [setzt derselbe über sein] Vermögen zu seinen Erben ein, benandt: seine leibliche Schwester Mariam Sabina Siebachin [?], und seiner verstorbenen Schwester hinterlassene Tochter Mariam Catharinam Klampfergerin, [welchen?] beeden er nicht mehr alß jeder seiner gleich eingesetzten Erbinnen, auß seinem hinterbleibenden Vermögen ein mehrers nicht alß 150 fl., also zu samen Drey hundert Gulden, und die [gangbaren] mobilia, über welche er nicht besonders disponiret haben, [vermacht] und sich mit demselben zu Erfüllung seines lezten Willens [solle] begnügen lassen sollen, anbey aber will er, daß seine […]

[Rechtes Blatt, am Rand teilweise abgeschnitten:] … Schwester Tochter Mar[ia] über das Ihr bereits [ausgesetzte?] wegen [festbestehende?] und […] Zeiten bey Andreä [Tag?] [in?] Krankheit Tag und n[ach …], statt seiner zu fallen und [zu] verbleiben; dießem seinen eingesetz[ten] Erbe[n] mit einem and[ern …]. Drittens will er das Hau[s, geschätzt auf?] 300 fl., und [die] jetzt gemal[ten?] da gegen schuldigen Pflicht[en] folgenden Legatariis auß[zahlen] und [vor]auß bezahlt [werden]: 1mo legiret er der Pfarr[kirche], gegen zweyen heil. Mess[en] […] sterbens Schreib[en …]; 2do der Capell=Bruder[schaft] [gegen] heilig[en] Messen [Schreiben …].

[Linkes Blatt, Fortsetzung der Vermächtnisse:] … auch gegen zweyen heil. Meßen jährlich verzeichnet [für] dero Verband [oder ?] ihre [Begräbnis?] = Schreib …… 50 fl.

4to dem Mutter=Altar mit obiger Intention nemblich gegen einer heil. Meß jährlich verzeichnet und seine [dero] Verband[s] = Schreib …… 25.

5to legiret er zu der linken Sankt=Annä[=Kirchen/Altar] Meßen jährlich verzeichnet und sein Schreib …… 150.

6to will er testator daß ob=bemelte seine eingese[tzten] Erbinnen dem dürftig=mengsten über Ihro zu Erben Lebenden Erbschen zu zwanzig Gülden, welche [er] auß der vorhandenen [Barschaft] zu bezahlen [habe], von einem [neuen] eingesetzten [?] [… mit] einem alten [Buch?] und 2 alten Hauptbüchern in [nehmen?] [… kraft] dießes Legati, und weilen sie Ihm fleißig und getreu ge=dienet, biß [er?] sterben lassen sollen.

7mo legiret er denen armen Büßen im Hospital, damit die=selben seiner armen Seel mit einer andüftigen [andächtigen] Gebett [gedenken] sollen, Drey Gülden …… 3 fl.

[…] ingleichen sollen auch nach seinem Tod ein [Strich/Streich?] Korn und ganzen [Theil] gebachen und unter die armen Leuth außge=theilet werden, und weilen ihm […]

[Rechtes Blatt:] … [zu seiner] Lebzeiten [getragen?], weilen [es?] zu einem andern Ornat benöthiget sein soll. [Diese] eingesetzten Erbinnen [haben] der verstorbenen Theilen, [auch die] Legata von seinen [hinterbliebenen] Grundstücken [für] ihre Erbinnen obgemeltermaßen [zu reichen?], alles wieder nach abgelegt[en …], ob die andern [Theile?], demnach […]

[Schluß, linkes Blatt:] … gehorsamber bitt, die Löbl. Obrigkeit wolle über diesen seinen lezten und endlichen Willen, in welchen er sich biß zur [repetenda?] [und] pro oft Ihm gefällig, der ob=besag[ten] [Verfügung gemäß] [hand=haben] und Obrigkeit=lichen Schutz halten, und zu seiner [Ruhe?] lassen; beschließet also mit ober=wehnlich=gehor[samer] [Bezeigung?] seine [Worte]. Zu Urkund dessen, daß es also, und er nach seinem Tod anderst nicht gehalten haben will, haben wir es eigenhändig untersch[rieben] und mit dem gewöhnlichen [gewiß angebornen?] Petschaft beschlossen.

Es geschehen in der königl. und bergl. Freyen Bergstadt Schlaggenwaldt, den 23ten Juny ao 1716.

Appendix: es will auch testator, daß die Hälfte von dem jenigen Barschaft=Rest, welchen er mit seiner Schwester Siebachin [?] in der Theilung [hat], seiner [obged.] Schwester Tochter Maria Catharinä zufallen solle.

Johann Christoph Stenzel [?], anstatt H[errn] Bürgermeisters, Suppleß [?]
Laurentz [Laurentius] Franz Arth [?], p.t. Rathsherr [?]
[N. N.] Assessor

[Rückseite / Dorsalvermerk:] Berichtlich angenommener lezter Will oder Testamentum Nuncupativum Johann Heßmann, burgerl[icher] Büchsenmachers allhier, sub dato ut intus. [In unser] Löbl. Raths deponiret den 9. Augusti 1716.

[Rotes Siegel aufgedrückt.]

Zobrazit originál na Porta fontium →