Rok 1713 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1713
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Velký požár města

Stránka popisuje ničivý požár, který vypukl 4. května 1713 dopoledne v 11 hodin u domu zdejšího purkmistra Georga Schäffera. Oheň zničil velkou část Horního Slavkova – Nový Trh, Nové Město, kapli sv. Anny, špitál, lazaret, stodoly i masné krámy, celkem 76 domů, a šest lidí, kteří se schovali ve sklepě, se udusilo kouřem.

Roku 1713, dne 4. května, dopoledne v 11 hodin, vypukl u domu zdejšího purkmistra pana Georga Schäffera požár. Plamenům padly za oběť Nový Trh, Nové Město, kaple svaté Anny, špitál, lazaret, všechny stodoly v okolí, masné krámy i dolní jizba – zkrátka téměř celé město, kromě dvou domů. Celkem shořelo 76 domů, nepočítaje v to stodoly.

Při požáru zahynulo i šest lidí, kteří se před ohněm ukryli v jednom sklepě a udusili se tam kouřem.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Roku 1713 dne 4. května dopoledne v 11 hodin vznikl u zdejšího purkmistra pana Georga Schäffera požár. Plamenům padly za oběť Nový Trh, Nové Město, kaple sv. Anny, špitál, lazaret, všechny stodoly v okolí, masná, dolní jizba i celé město kromě dvou domů — celkem 76 domů bez stodol. Zároveň se v jednom sklepě udusilo kouřem šest osob, které se tam před ohněm uchýlily.

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1850

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova vydávají Tobiáši Pöpperlovi, mlynáři z Horního Slavkova, osvědčení o tom, že při požáru města Horního Slavkova 4. května 1713 přišel o všechen svůj majetek a musí se živit žebráním.

Datace: 07.05.1713

Listina z 7. května 1713, kterou purkmistr, rychtář a rada Horního Slavkova (Schlaggenwaldtu) vydávají měšťanovi a mlynáři Tobiáši Fegerlovi věrohodné osvědčení o požáru. Ten 4. téhož měsíce zničil 78 měšťanských domů, městský špitál i tzv. Zechflöß a Fegerla připravil o veškerý majetek. Radní jím dokládají jeho tíživou situaci a prosí ostatní stavy o milosrdenství a příspěvek na pohořelé (tzv. brandsteuer).

My, purkmistr, rychtář a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwaldtu), tímto veřejně a před každým prohlašujeme, co se zde přihodilo.

Dne 4. tohoto měsíce postihlo naše město nečekané neštěstí: náhle vzniklý požár bídně obrátil v popel nejen 78 měšťanských obytných domů, ale i městský špitál a tzv. Zechflöß (patrně provozní či tavírenská budova) — vše lehlo popelem a šlo v dým. Mezi postiženými byl i Tobiáš Fegerl, zdejší měšťan a mlynář, který při požáru přišel o veškerý svůj majetek. Ocitl se v takové nouzi, že je nucen s bolestným srdcem hledat mezi dobrými lidmi almužnu a chléb s žebráckou holí v ruce.

Proto nás Tobiáš Fegerl nejponíženěji poprosil, abychom mu vydali věrohodné osvědčení o jeho neštěstí. Jeho prosbu jsme neshledali nemístnou ani hodnou odmítnutí — kéž Bůh všemohoucí každého před podobnou pohromou milostivě ochrání — a po zralém uvážení jsme se rozhodli mu vyjít vstříc tímto věrohodným osvědčením.

Žádáme tedy tímto všechny a každého, ať vyššího či nižšího stavu, ctihodné pány, aby tomuto osvědčení laskavě a přátelsky nejen plně uvěřili, ale také prokázali Tobiáši Fegerlovi skutek milosrdenství a z křesťanského soucitu mu přispěli na pohořelé (tzv. brandsteuer). Za takovou laskavost jsme my sami ochotni při jiné vhodné příležitosti prokázat stejnou službu komukoli, zvláště pak témuž stavu. Fegerl sám pak bude neustále vzývat Boha všemohoucího ve svých modlitbách, aby podobnou ohnivou pohromu od každého milostivě odvrátil.

Pro lepší věrohodnost jsme nechali veřejně přitisknout pečeť obecního města.

Stalo se ve Slavkově dne 7. května léta 1713.

Purkmistr, rychtář a rada jak výše uvedeno. [červená pečeť]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

My, purkmistr, rychtář a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwaldt), tímto veřejně a před každým vyznáváme: Jakým způsobem zdejší obecné město dne 4. tohoto měsíce postihlo nečekané neštěstí a velmi náhle vzniklým požárem bylo bídně v popel obráceno nejen 78 měšťanských obytných domů, ale i městský špitál a [Zechflöß – patrně provozní/tavírenská budova], a [vše] vzalo za své v plamenech, přičemž byl postižen i přítomný Tobias Fegerl, měšťan a mlynář, jenž přišel o veškerý svůj majetek, a to natolik, že je nucen s trpícím srdcem mezi dobrými přáteli hledat žebráckou hůlkou chléb almužny. Proto tento nejponíženěji požádal a poprosil o věrohodné osvědčení. Poněvadž tuto prosbu nemůžeme mít za zlé ani odsuzovat — před takovým [neštěstím] nechť všemohoucí Bůh každého milostivě ochrání — a po náležitém uvážení mu chceme vyjít vstříc věrohodným osvědčením, žádáme tímto všechny a každého z vyššího i nižšího stavu, ctihodné pány, službou a přátelsky, aby ráčili tomuto osvědčení nejen plně uvěřit, nýbrž též na výše jmenovaném Tobiáši Fegerlovi vykonat skutek milosrdenství a přispět mu z křesťanského soucitu příspěvkem na pohořelé (Brandsteuer). Takovou [službu] jsme my vůči každému, [zvláště pak vůči témuž] stavu, při jiných příhodných příležitostech ochotni oplatit. On pak bude se svou modlitbou k Bohu všemohoucímu neustále volat, aby tentýž takovou ohnivou pohromu od každého milostivě opět odvrátil. Pro lepší věrohodnost jsme dali veřejně přitisknout pečeť obecního města. Stalo se ve Slavkově dne 7. května léta 1713. Purkmistr, rychtář a rada jak výše. [červená pečeť]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Wir Burgermeister, Richter und Rath der kayserl[ichen] und königl[ichen] freyen Bergstadt Schlaggenwaldt, bekennen hiermit öffentlich und vor jeder männiglich: Welcher gestalten allhiesig gemeine Stadt den 4ten hujus mit einer unverhofften unglückh überfallen, und durch eine sehr plötzlich entstandene Feuersbrunst nicht nur 78 burgerliche wohnhäuser, sondern auch dießer Stadt Hospital und Zechflöß jämmerlich eingeäschert worden, und [...] in rauch aufgegangen, alß auch gegenwärtiger Tobias Fegerl, burger und müller, mit getroffen worden, und er umb all daß seinige gekommen, also zwar, daß er unter guten freunden mit leydenden Hertzen ein bettlern brodt mit dem Bettel stab zu suchen gezwungen werde; deß dießer umb beglaubte Attestation [genöthigt?] gehorsambst ersuecht und gebeten. Wann wir [dem]nun solche bitt nicht verübeln und [verdencken?] können, vor welche der Allmächtige Gott einen jedweden gnädiglich behüten wolle, [billig?] beherziget, und Ihme mit einer beglaubten attestato an die Hand gehen wollen: Alß ersuechen [wir] hiermit alle und jede hohen und niedern Standes respective Herren, [denenselben?] dienst-freundlich dieselbe belieben nicht nur dießen attestato [vollkommenen?] glauben zu stellen, sondern auch an obbemelten Tobias Fegerl ein werckh der barmhertzigkeit zu üben, und Ihme [als einen?] Christlichen mitleyden mit einer brandsteuer bey[zu]springen, ein solches seindt wir gegen einen jedweden, [insonderheit gegen?] Standes in andern annehmblichen begebenheiten zu [bezahlen?] [hin]wieder willig. Er aber wirdt mit seinem gebet zu Gott dem Allmächtigen [bemüht sein?], damit derselbe dergleichen brandt fackel hinwieder von einem jedweden in gnaden abwenden möge, unausssetzlich rufen. Zu mehrer beglaubigung deßen haben wir gemeiner Stadt Insiegel offentlich [auf]drucken laßen. So geschehen Schlaggenwaldt, den 7. May Ao 1713. Burgermeister, Richter und Rath ut supra. [rotes Siegel]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1851

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova vydávají Kateřině z Heißleru, její rodině a jejímu služebnictvu zdravotní osvědčení.

Datace: 18.10.1713

Listina z 18. října 1713, kterou purkmistr, rychtář a rada svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) osvědčují zdravotní nezávadnost pobytu paní plukovníkové Kateřiny von Heydl(ové), rozené von Plue(?), a jejího doprovodu ve městě. Dokládá se v ní, že po desetitýdenní karanténě strávené mimo město a dalších pěti týdnech a třech dnech pobytu ve Slavkově nikdo z panstva ani jejich lidí neonemocněl, natož zemřel, a že ovzduší ve městě i okolí je čisté a bez nákazy. Text slouží jako oficiální potvrzení „zdravotního pasu" pro cestující šlechtičnu, opatřené městskou pečetí.

My, purkmistr, rychtář a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald), tímto veřejně dosvědčujeme následující.

Její Milost paní plukovníková [titul] Kateřina von Heydl(ová), rozená von Plue(?), přicestovala do našeho města se dvěma mladými pány, kteří ji doprovázeli (patrně jejími syny), s jejich hofmistrem, dále s jedním lokajem a pěti služebnými děvčaty. Předtím absolvovala desetitýdenní karanténu, kterou strávila mimo město. Od svého příjezdu pak u nás pobývala až do dnešního dne, tedy celkem pět týdnů a tři dny, patrně ve městě a jeho okolí, aniž by se objevil sebemenší podezřelý neduh.

Po celou tuto dobu se nestalo, že by výše zmíněná paní plukovníková nebo kdokoli z jejích lidí onemocněl, natož zemřel — naopak jsou ke dnešnímu dni, Bohu díky, všichni zdrávi. Stejně tak potvrzujeme, že vzduch zde ve městě i v celém okolním sousedství je čistý, zdravý a prostý jakékoli nebezpečné nákazy.

Toto vše paní plukovníkové nejen po právu dosvědčujeme, ale pro větší věrohodnost to stvrzujeme i přitištěním naší a obecní městské střední pečeti.

Dáno ve Slavkově dne 18. října roku 1713.

Purkmistr, rychtář a rada, jak výše uvedeno. [otištěná pečeť]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

My, purkmistr, rychtář a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald), tímto veřejně osvědčujeme: Jelikož Její Milost paní plukovníková [titul] Kateřina von Heydl[ová], rozená von [Plue?], se dvěma mladými pány (syny), kteří ji doprovázejí, a jejich hofmistrem, dále s jedním lokajem a pěti služebnými děvčaty, přijela po vystálé desetitýdenní karanténě konané mimo město, a až do dnešního dne zde po celkem pět týdnů a tři dny [pobývala?], aniž by došlo k sebemenšímu podezřelému neduhu, a po celou tuto dobu ani výše zmíněná paní plukovníková, ani nikdo z jejích lidí neonemocněl, tím méně zemřel, nýbrž jsou ke dnešnímu dni, Bohu díky, všichni zdrávi; a rovněž že zde i v celém okolním sousedství je vzduch čistý, zdravý a prostý veškeré nebezpečné nákazy. Toto jim nejen po právu osvědčujeme, nýbrž k většímu věření také přitištěním naší a obecní městské střední pečeti stvrzujeme. Dáno ve Slavkově dne 18. října roku 1713. Purkmistr, rychtář a rada, jak výše. [otištěná pečeť]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Wir Bürgermeister, Richter und Rath der Kayl. und Königl. freÿen Berg=Stadt Schlaggenwald atte-stiren hiermit öffentlich: Demnach Ihro Gnaden Frau Obristin [: Titul :] Catharina von Heÿdl[ein], gebohrne von [Plue?], mit denen beÿ sich befindenden zweÿen jungen Herren und deren-selben Herrn Hofmeister, nebst ein[em] Lacquey und 5 Dienst-meÿd[en], mit sambt ausgestandener Quarantain ausserhalb der Stadt von 10 Wochen anreitend, biß mit heut gesetztem Dato in allen durch fünf Wochen und 3 Täg allhier mit der Statt= und der Wald=nemblich= und aus-erbaulichen [?] cermäßt [?], ohne gering=ste verdächtige unge-legenheit ausgehalten, und in unter wehrender Zeit [?] weder die hochgedachte Fr[au]: Obristin noch ten Ihro Leüthen jemandt kranck gewesen, viel weniger gestorben, sondern zu Dato, [Gott] Lob, und durch alle hieher und gesund seindt; anbeÿ auch allhier und in der gantzen herumb liegenden Nachbar-schafft rein=gesund= und von aller gefährlichen Infection befreÿete Lufft ist. Deß ihnen ein solches nicht nur recht=fertig attestiren, sondern auch zu desto mehrer beglaubig-ung mit beÿdrückung Unser und gemeiner Stadt mittlern Insiegls bekräfftigen. Actum Schlaggenwald, den 18. Octobr[is] A[nn]o 1713. Bürgermeister, Richter und Rath, ut supra. [LS — aufgedrücktes Siegel]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1852

Zuzana Herzogová, rozená Faßmannová, z Horního Slavkova činí poslední vůli.

Datace: 17.12.1713

Listina je poslední vůlí (testament) Zuzany Herzogové, ovdovělé „Herzogové" ve svobodném císařském a královském horním městě Slavkově (Schlaggenwald), sepsanou patrně v prosinci roku 1713 a úředně vyhlášenou 24. září 1714. Zuzana v ní odkazuje drobné peněžní částky nevlastní dceři a nevlastnímu vnukovi, šperky a zbytek majetku pak svému bratrovi a sestře s podmínkou, aby na ni pamatovali v modlitbách.

JHS.

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, trojjediného Boha – Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého. Amen.

Já, Zuzana, ovdovělá Herzogová, žijící ve svobodném císařském a královském horním městě Slavkově (Schlaggenwald), sepisuji tuto poslední vůli. Vzhledem ke svému vysokému věku a citelným tělesným slabostem totiž cítím, že se pomalu blížím spíše k časnému skonu než k dalšímu dlouhému životu. Se svým skromným jměním a pozůstalostí, při zdravém a nepochybném rozumu, smyslech i plné soudnosti a zdraví, bez cizího návodu či přičinění a jak jen to může být po právu, beze vší zlé lsti a úskoku, jsem se rozhodla následovně rozvážně pořídit – aby se předešlo budoucím sporům a rozepřím mezi mými pozůstalými příbuznými a dědici.

A sice:

1. Svou ubohou duši, vykoupenou drahou krví Ježíše Krista, našeho Spasitele a Vykupitele, poroučím do svatých ran Ježíše Krista (patrně pěti), aby skrze jeho zásluhu byla přijata do Boží milosti a uvedena k věčné blaženosti – a to podle Božího nevyzpytatelného úradku, jemuž to ponechávám. Staň se.

2. Své tělo poroučím podle Božího ustanovení zemi, aby po mém smrtelném skonu bylo mými dědici křesťansky, spolu se zádušní mší za mou ubohou duši, uloženo do země. Amen.

3. Své nevlastní dceři Marii Dietrichové odkazuji 8 zlatých, pokud mě přežije.

4. Stejně tak svému milému nevlastnímu vnukovi Hansi Simonu Herzogovi odkazuji rovněž 8 zlatých, s toutéž podmínkou, že mě přežije.

5. Svému milovanému bratru Kryštofu Naßmannovi v královském horním městě Slavkově odkazuji ze zvláštní náklonnosti své stříbrné pozlacené a stříbrné šperky – ozdobný řetěz (text je na tomto místě částečně nečitelný). Zavazuji ho však, aby z toho vyplatil 10 zlatých mé milé sestře Marii Beschelové, případně jejím pozůstalým dědicům a nástupcům.

Závěrem: Veškerý ostatní můj domácí majetek, nářadí a movité věci, které se po mé smrti najdou, mají být po zpeněžení – bez jakéhokoli odporu či námitek, proti nimž se tímto co nejdůrazněji ohrazuji a prohlašuji je předem za neplatné a nicotné – rozděleny rovným dílem mezi výše jmenovaného mého milého bratra Kryštofa Naßmanna a sestru Marii Beschelovou, případně jejich pozůstalé dědice a nástupce, bez rozdílu. Podmínkou tohoto odkazu je, aby na mou ubohou duši ve svých modlitbách často pamatovali.

Stvrzení: Toto je má vůle a mé poslední potvrzené ujištění stran pozůstalostních bodů ve prospěch mého milého bratra, které vlastní rukou stvrzuji a potvrzuji. Stalo se ve Slavkově dne [neznámo]. prosince roku 1713.

Publikační záznam: Listina byla jako testament úředně vyhlášena všem, jichž se týkala, dne 24. září 1714; jméno publikujícího úředníka (patrně Vavřinec/Laurentius) se dochovalo jen zčásti.

Na rubové straně listiny, u pečeti, je nadepsáno: „Testament neboli poslední vůle o dědické pozůstalosti Zuzany Herzogové ve svobodném císařském a královském horním městě Slavkově."

Poznámka: Pravý okraj listu je oříznut, takže přesný název města „Schlaggenwald", den a rok datace i jméno publikujícího úředníka jsou zachovány jen částečně.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

JHS.

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, trojjediného Boha, Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého, amen.

Já Zuzana (Susanna), ovdovělá Herzogová (vévodkyně) ve svobodném císařském a královském horním městě Slavkově (Schlaggenwald): protože nyní vzhledem k svému vysokému věku pro citelné tělesné slabosti pomalu spěji spíše k časnému skonu než k delšímu životu, učinila jsem se svým skrovným jměním a pozůstalostí, ještě při zdravém a nepochybném rozumu, smyslech a plné soudnosti i zdraví, bez něčího cizího návodu či přičinění, a jak jen to může být po právu, beze vší zlé lsti a úskoku, k zabránění všem budoucím obávaným sporům a rozepřím mého zůstavšího příbuzenstva a dědiců, následujícím způsobem rozvážně rozhodnout a pořídit, a to takto:

1. Svou ubohou duši, jež byla vykoupena drahým výkupným, krví Ježíše Krista, našeho Spasitele a Vykupitele, poroučím do svatých [pěti] ran Ježíše Krista, aby skrze jeho zásluhu byla přijata do Boží milosti a uvedena k věčné blaženosti; a to podle Božího nevyzpytatelného úradku, jemuž to ponechávám. Staň se.

2. Své tělo poroučím podle Božího ustanovení zemi, aby po mém smrtelném skonu bylo mými dědici křesťansky, spolu se [zádušní] mší za mou ubohou duši, uloženo do země. Amen.

3. Své nevlastní dceři Marii Dietrichové, pokud mě přežije, odkazuji 8 zlatých; rovněž tak.

4. Stejně tak svému milému nevlastnímu vnukovi Hansi Simonu Herzogovi, s výše uvedenou podmínkou, pokud mě přežije, odkazuji rovněž — — — 8 zlatých. Konečně.

5. Svému milovanému bratru Kryštofu Naßmannovi (Christoph Naßmann) v královském horním městě Slavkově odkazuji ze zvláštní náklonnosti své stříbrné pozlacené i stříbrné šperky (ozdobný řetěz) [… text místy nečitelný], avšak má být povinen mé milé sestře Marii Beschelové nebo jejím zůstavším dědicům a nástupcům z toho vyplatit 10 zlatých.

Závěrem. Všechen ostatní můj domácí majetek, nářadí a movité jmění, jež se kdykoli po mé smrti najde, po jeho zpeněžení, bez něčího odporu a námitek — proti čemuž tímto co nejdůrazněji protestuji, jakož i činím za neplatné a nicotné všechny případné obávané námitky jakýmkoli způsobem vznesené — má náležet a zůstat výše zmíněnému mému milému bratru Kryštofu Naßmannovi a Marii Beschelové, popřípadě jejich zůstavším dědicům a nástupcům, bez rozdílu, rovným dílem; a to s připojenou povinností, aby na mou ubohou duši ve svých modlitbách často pamatovali.

[pravý sloupec / stvrzení:]
Toto je má vůle, jakož i mé poslední stvrzené ujištění (ověřovací listina), stran pozůstalostních bodů [ve prospěch] mého milého bratra, neboť je [vlastní rukou] stvrzuji a potvrzuji. Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne [… ] prosince roku [tisícího sedmistého] třináctého [tj. 1713].

[publikační záznam:]
Publikováno jako testament, [u soudu] těch, jichž se týče, [přednesené] dne 24. září 1714, [… ] Vavřinec (Lauren[tius] …).

[dorsální záznam / rubová strana, u pečeti:]
Testament neboli poslední vůle o dědické pozůstalosti Zuzany Herzogové ve svobodném císařském a královském horním městě Slavkově.

[Poznámka: Pravý okraj listu je oříznut, takže název města „Schlaggenwald", den a rok datace a jméno publikujícího úředníka jsou zachovány jen zčásti.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

JHS.

In Nahmen der Allerheiligsten und Unzertheilten Dreyfaltigkeit, drey Einigen Gott, Gott deß Vaters, Gott deß Sohns, und Gott deß H[eiligen] Geistes, Amen.

Ich Susanna verwittibte Hertzogin in der freyen Kayser- und Königl[ichen] Berg-Stadt Schlaggenwald, weilen ich dann nun in Ansehung meines hohen Alters allgemach auß empfindlichen Leibes Schwachheiten ehender zum zeitlichen Hintritt alß längerem Leben [Lust?] zu schreiten beginne; alß habe mit meinem wenigen Vermögen und Verlassenschafft noch bey gesunden [Sinnen?], unge[zweifelten?] Sinnen, Geistern und vollkommenem Verstandt und Gesundheit, ohne einiges Menschen Einrathung [-verleitung?] oder Zuthuung, und wie es immer Rechtens halten möge, ohne arge List und Gefährde, zur Verhütung aller künfftig besorgenden Streit und Mißhelligkeiten meiner hinterlassenden Verwandtschafft und Erbnehmer nachfolgender Gestalt [hier? wohlbedächtlich] also disponiren sollen und wollen.

Und zwar:

1mo. Befehle ich meine arme Seel, die durch das thewre Lösegeld [Christi?] [Bluts] JESU Christi unsers Heylands und Seeligmachers erlöset worden, in die Heiligen [Fünff?] Wunden Jesu Christi, damit selbe durch dessen Verdienst zu Gottes Gnaden an- und aufgenommen und zur ewigen Seeligkeit geleitet werden möge; und zwar nach Göttlichem unerforschlichen Willen, dann es anheimb gestellet seyn lasse. fiat.

2do. Meinen Leib befehle ich nach Göttlicher Verordnung der Erden [wieder?], damit selber nach meinem tödtlichen Hintritt von meinen Erbnehmern Christlich, nebst einer [Seelen?]meß[opffer?] vor meine arme Seel willen, zur Erden bestättiget werden möge. Amen.

3tio. Meiner Stieftochter Maria Dietrichin, so die andert[e] meinem Tod überleben soll, testire ich 8 fl., wie nicht minder.

4to. Ingleichen meinem lieben Stief-Enkel Hannß Simon Hertzog mit obiger Clausul, so er meinem Tod überlebet, verschaffe auch — — — 8 fl. Endlichen.

5to. Meinem geliebten Bruder Christoph Naßmann in der Königl[ichen] Berg-Stadt Schlaggenwald testire ich auß sonderbarer Inclination meines silbernen gül[de]nen sambt silbernen Schmuckhette[n] [= Schmuckkette], doch von meinem Bruder lieben [Leben?] [… nicht ganz lesbar], jedoch solle er schuldig seyn meiner lieben Sch[wester] Maria Beschelin oder deren hinterlassenen Erben und Erbnehmern hierauß 10 fl. herauß zugeben.

Beschlüßlich. So all mein [andere?] Hausrath, Zeugant [= Geräte/Habseligkeiten] alß fahrend [bewegliches] Vermögen, was sich immer nach meinem Tod befinden werde sollte, nach deren [meiner?] Abrahmung [= Veräußerung] ohne einiges Menschen Wiederspruch und Einwendens, wie ich auch hiermit bestmöglichst protestiret haben wolle, wie nicht minder alle desfälligen besorgenden quocunque modo bestehenden Einwendt[ungen] vor null und nichtig zuthun: obgedachten meinen lieben Bruder gedachten Christoph Naßmann und Maria Beschelin oder deren hinterlassenen Testaments[-Begünstigten?] Erben und Erbnehmern, ohne Unterschied, zu gleichen Theilen bestittet [= bestätigt/zugesprochen] seyn und verbleiben solle; idque cum annexa obligatione, damit die meiner armen Seel in ihren Gebett öffters gedenken sollen.

[rechte Spalte / Corroboration:]
Dessen deß mein[e] Meinung, auch also [meiner?] letzlichen gehalten Versicher-Vrkundt [= Beglaubigungsurkunde], von meines Bruders lieben Verlassenschafft puncten, weilen ich denselben täglich mit [eigener Hand?] corroboriren und [bekräfftigen]. So geschehen Schlag[genwald], den [… ]ten Decembris d[es ein-tausend siebenhundert] und dreyzehnten [Jahres].

[Publikationsvermerk:]
Publicatum als Testament[um], quorum interest [in?] allen [… vorge?]agen [= vorgetragen?] die 24. 7bris [Septembris] 1714, [… ] Lauren[tius …]

[Dorsalvermerk / Rückseite, beim Siegel:]
Testament oder Letzter Wille über die Erbliche Verlassenschafft Susanna Herzogin in der freyen Kayser- und Königl[ichen] Berg-Stadt Schlaggenwald.

[Anmerkung: Der rechte Blattrand ist durch den Beschnitt abgeschnitten, weshalb Ortsname „Schlaggenwald", Tag/Jahr der Datierung und der Name des publizierenden Beamten nur teilweise erhalten sind.]

Zobrazit originál na Porta fontium →