[strana 1]
Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poté, co u úřadu vládnoucího purkmistra, pana purkmistra Johanna Gabriela Wentzla [?], dala Maria Bauerová, měšťanská vdova, pokorně prosit, aby jí ctihodná rada podle chvályhodného zvyku zde [...] přidělila jisté ustanovené zástupce (deputované), kteří by od ní vyslechli její poslední vůli, byl k tomu z úřední moci určen sám jmenovaný pan purkmistr [a další k tomu ustanovení], a ona před nimi v následujícím [pořadí] prohlásila, že toto je její poslední vůle a že si přeje, aby tak bylo po její smrti zachováno, totiž:

Za prvé. Poroučí svou duši, odcházející z těla, až ji Bůh všemohoucí podle své [nevyzpytatelné] a nejsvětější vůle (jíž se ona jako poslušné [dítě] trpělivě podvoluje) z těla odvolá, do hořkého utrpení a smrti Ježíše Krista [… ustálená formule odevzdání duše Bohu a těla zemi …]; smrtelné tělo pak, ježto sama vzešla ze země, opět svěřuje lůnu země.

Za druhé. Poněvadž u každého testamentu je nejpřednějším [označením], základem a pevným grundem [ustanovení dědiců], jmenuje ve svém skrovném zanechaném majetku za své dědice své vlastní i nevlastní děti, totiž: Leiße Georga Bauera, Adama Bauera, Marii Mayrovou a Susannu Arnoldovou.

Za třetí. Odkazuje svému vlastnímu synu Leißi Georgu Bauerovi, protože jí týž sloužil nejvíce a [ona] takřka po své [nemoci/v nouzi]

[strana 2]
[…] musela [majetek] rozmnožit, nad to [jeho podíl] [...], jeho dědicům jemu již po odečtení [pohledávek] Johannese Arnoldta a Christiana Illinga, obou zdejších měšťanů, [...] čtyřicet zlatých, takže celkem k jeho [podílu] ____ 55 zlatých.

Za čtvrté. Nevlastní syn Adam Bauer má z těch pěti zlatých 45 krejcarů, jež si zde nárokuje a které mu byly vyplaceny, být z [pozůstalostního] břemene uspokojen a vyrovnán, což ať se stane se [vší] slušností.

Že toto a nikoli jinak je její poslední vůle, jsme k jejímu [stvrzení] [...] vlastnoručně podepsali a obvyklou soudní [...] městskou [pečetí] potvrdili. Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 21. února léta 1707.

Wolfgang Laurentius Alberth mladší,
t. č. [první] městský písař

Laurentius Franz Roth, t. č.
radní přísedící

Johann Georg Paulus,
t. č. [...] měšťan a přísedící.

[strana 3 – rubová strana / dorsální poznámky a pečeť]
[červená vosková pečeť]
Tento ústní (nuncupativní) testament byl vyhlášen před soudem, jehož se to týká, dne 26. září 1709.

+ Vloženo (podáno) dne 29. srpna 1707.
Marie Bauerová, měšťanská vdova – přijatá poslední vůle čili ústní testament (Testamentum Nuncupativum), dne 21. února 1707.

[p. 1]
In Nahmen der Allerheiligsten und unzertheilten Dreyfaltigkeit, Gott Vatter, Sohn und Heyligen Geistes, Amen.

Demnach in den Regierenden Burgermeister Ambt Herrn Burgermeister Johann Gabriel Wentzl [?] Maria Bauerin Burgerl[iche] Wittib demüttig bitten lassen, von e[inem] e[hrsamen] Rath wolle [ihr] löbl[ichem] Brauch nach, allhier ihre [...] Bath gewisen zu derselben Deputirten, welche ihren letzten willen von ihr vernehmen mögen, alß seyndt erwehnter Herr Burgermeister selbsten von ihm, im Zunahmen, [die hiezu] Verordnete[n] von Ambts wegen dahin verordnet, in beysein [...] dieselbe demnach in der nachfolgenden [...] bekannt, daß diß ihr letzter will seye, und alß nach ihrem Todt gehalten haben will, nemblich:

Primo. Befihlet sie ihre, von Leib abscheidende arme Seel, wann solche Gott der Allmächtige nach seinem [unerforschlichen] und allerheiligsten willen (: dewein sie sich alß ein gehorsambes [Kind] gedultigt ergiebt :) von dem Leib abfordern wirdt :/: in deß bittere Leyden und sterben Jesu Christi [… formule poručení duše Bohu, tělo zemi …] den sterblichen Leib aber, weilen sie selbsten von der Erden umbgangen, sie wiederumben der Erden Schoß widme[t].

Secundo. Weilen einem jeden Testament die fürnehmste [Bezeichnung] daß Fundament und Grund [Vest] ist, alß zehlet sie, in ihrem wenig=hinter[lassene]n Vermögen zu ihren Erben an, ihre so wohl leibliche alß Stieffkinder benantlichen: Leiß Georg Bauer, Adam Bauer, Maria Mayrin und Susanna Arnoldin.

Tertio. Vermachet sie ihrem leiblichen Sohn Leiß Georg Bauer, weilen ihr derselbe am meisten gedienet, und [sie] gleichsamb nach ihrer [Krankheit/Armut]

[p. 2]
[…] vermehren müssen, über die [seinen?] [...] seinen Erbern ihme schon nach abzug Johannes Arnoldt und Christian Illing, beeder Bürger allhier, der lezte Bem [...] vierzig gulden, als zu seinen ____ 55 fl.

Quarto. Solle der stieff Sohn Adam Bauer, hier zu prätendiren habende fünff gulden 45 x [Kreuzer], so er ihm eingehändiget, von der hohen Last erhalten und Contentiret werden, daß also Geschehen mit bescheiden[heit]. /:

Daß nun dieses also und [an]anderst nicht, alß deß redt sie letzter will seye, haben wir zu ihrem [Endt/Bündt] [...] [eigenhändig] unterschrieben, und mit den gewöhnl[ichen] gericht[lich] [...] Stadt[insiegel] corroboriret. So geschehen Schlaggenwaldt den 21 February A[nno] 1707.

Wolffg[ang] Laurentius Alberth jun.
p[ro] t[empore] Stadtschreiber [primarius]

Laurentius Fran[z] Roth p[ro] t[empore]
Rathsfreund:

Johann Georg Paulus
p[ro] t[empore] [...] Bürger und beysitzer :/:

[p. 3 – rubová strana / dorsální poznámky a pečeť]
[červená vosková pečeť]
publicatum hoc Testamentum Nuncupativum coram jud[icio] quorum interest die 26 7bris [Septembris] 1709

+ eingelegt den 29 Aug[usti] 1707
Maria Bauerin burgerlichen Wittib eingenohmener letzter will oder Testamentum Nuncupativum, den 21 Feb[ruarii] 1707

My, purkmistr, rychtář a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald), tímto osvědčujeme a vyznáváme: Jelikož nás Mathes Philipp, jenž je svým řemeslem tovaryš tesařský a dosud [patřil] k obecné [obci/měšťanstvu], zcela poníženě a poslušně požádal — protože se zde hodlá usadit jako měšťan a má být oddán se svobodnou [ženou] —, abychom ho od jeho žádosti neodmítali, nýbrž ji co nejlépe podpořili: [proto] jmenovaného Mathese Philippa zprošťujeme oné poddanosti (závazku), jíž byl u nás a u obecní rady zavázán k poslušnosti, a prohlašujeme ho za zcela volného a prostého, a dovolujeme [mu], aby toho podle potřeby mohl užívat, bez výhrady jakéhokoli nedoplatku vůči němu [a pokud jde o] jeho dědický případ. [… hustá závěrečná právní formule …] Na důkaz a stvrzení toho jsme dali níže [tuto listinu] vlastnoručně podepsat a vědomě přitisknout menší pečeť svého horního města. Stalo se ve Slavkově, 7. prosince roku 1707. [přitištěná červená pečeť]

Wir Burgermeister, Richter und Rath der Kayl. und König. Freyen BergStadt Schlaggenwaldt urkunden und bekennen hier[mit]: Demnach deß Mathes Philipp, bißher [bey] und gemeiner [Burgerschafft?] Ihnen, seines Handwerks ein Zimmergesell, ganz unterthänig und gehorsamlich gebeten, wir möchten, weilen er sich allhier bürgerlich niederzulaßen gedenk[t] und [er] mit einer Freyen [Weibsperson] begleitet [werden soll], Ihn von [seinem] petito nicht abscheiden, sondern dieß zu besten beförderlich sein wollen: [Daß] Ihnen [wir] gedachten Mathes Philipp der Unterthänigkeit, mit welcher er bey [uns] und gemeinem Rath zu Gehorsam und verbunden gewesen, allerdings froh und ledig sprechen, und bey sich deßelben [...] deßen der Notdurfft nach gebrauchen zu können, bewilligen, ohne Vorbehalt einiges Rückstandes an Ih[n ...] seinen Erbfall. [… hustá závěrečná koroborační formule …] Zu Urkund und Bekräftigung deßen haben wir deß unterschrieben[ermaßen] meiner BergStadt kleineres Inigl [Insiegel] wohlwißentl. beytrucken laßen. So geschehen Schlaggenwa[ldt], 7ten Decembris ao 1707. [přitištěná červená pečeť]

[Hřbetní popis / titul:] Zpráva: Přijatá poslední vůle neboli ústní testament (testamentum nuncupativum) Zuzany Schindlerové, zdejší měšťanské vdovy, ze 16. ledna roku 1707. — Předloženo dne 27. ledna 1707.

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Poněvadž za úřadujícího purkmistra, pana Gabriela Hentzla (Kentzla), Zuzana Schindlerová, pozůstalá vdova po nebožtíku Tobiášovi Schindlerovi, bývalém měšťanu a hutním štajgrovi (důlním dozorci), pokorně požádala, aby ctihodná rada postupovala podle práva a podle jejího přání, a aby k ní byla vyslána deputace, jež by od ní vyslechla její poslední vůli — byli z úřední moci vysláni dva ustanovení páni purkmistři, aby od ní přijali toto její zdejší rozhodnutí. V přítomnosti těch, kdo seděli u stolu, dobrovolně, při dobrém rozumu a smyslech vyznala, že toto je její poslední vůle a že chce, aby to tak bylo po její smrti zachováno, totiž:

Za prvé: Poroučí svou z těla odcházející ubohou duši — až ji všemohoucí Bůh podle své libosti a nejvyšší vůle milostivě [z tohoto údolí slz] povolá a z těla odejme — do hořkého utrpení a smrti Ježíše Krista, s nejpokornější prosbou a největší důvěrou, aby ji pro své hořké zásluhy a na přímluvu své nejslavnější Matky, blahoslavené neposkvrněné Panny Marie, spolu se všemi [svatými] milostivě přijal do počtu svých vyvolených a do nebeských radostí; umírající tělo pak, ježto bylo přijato ze země, opět zemi poroučí.

Za druhé: Poněvadž základem a hlavním kamenem každého testamentu je ustanovení dědiců, ustanovuje ve svém — byť skrovném — pozůstalém jmění za své dědice tři své dosud žijící děti, jmenovitě Jana Schindlera, Helenu a Kateřinu Schindlerovy, a dále děti své zemřelé dcery Zuzany, totiž svá vnoučata; avšak tak, že vnoučatům se nic nevyplatí, nýbrž jejich podíl zůstane na úrok u obou svobodných (neprovdaných) dcer Heleny a Kateřiny tak dlouho, dokud nedospějí do let zletilosti.

Za třetí: Odkazuje oběma dcerám, ježto jsou dosud neprovdané, z celého jmění každé po 50 říšských tolarech jako věno k vdávání, a to proto, že vypravení (výbava) již vdané a zemřelé dcery Zuzany tolik stálo. Rovněž

Za čtvrté: Odkazuje svému synovi Janovi Schindlerovi na doplnění jeho výbavy 20 tolarů, ježto on při své výbavě o tolik méně [dostal] a přes 90 zlatých [mu] ona [tehdy] strhla a on je nepřijal.

Za páté: Je její úplná vůle a mínění, aby oběma svobodným dcerám, Heleně a Kateřině, zůstal její [dům] a pole v té hodnotě, jak se tam v pozůstalosti přejímají, totiž za 330 zlatých, a aby byly povinny ostatním vyplatit jejich díl v penězích, totiž zbývající polovinu; nadto chce mít také zajištěno, aby jim zůstalo, co si svým hořkým potem [vydělaly / nashromáždily] …

Za šesté a naposledy nařizuje [...], dědicky ustanovuje [...], aby se [vůči sobě] přátelsky chovali a [v] lásce a [při] zaplacených dluzích [...] ve svornosti [...] jakožto její poslední vůli [...] žádá [a poroučí], aby [to] takto zachovali; a na potvrzení toho, že toto je její poslední vůle, [ji] vlastnoručně podepsala a [svou] pečetí stvrdila. [...] dne 16. ledna roku 1707.

[Publikační doložka:] Tento testament Zuzany Schindlerové byl publikován (otevřen) v plném zasedání slavkovského (schlaggenwaldského) senátu dne 22. února 1714, za přítomnosti [rady], a zúčastněnou stranou byl konšel(?) Jiří Ingler(?). — Zapsal(?) [m.p.] [...] Franz Roth[...].

[Dorsalvermerk / Titel:] Bericht: Eingenohmener Letzter will oder Testamentum Nuncupativum Susanne Schindlerin Burgerl[ichen] Wittib allhier, von 16 Janu[arii] A[nno] 1707. — Praes[entatum] d[en] 27 Januar[ii] 1707.

In Nahmen der allerheyligsten und unzertheilten Dreyfaltigkeit, Gott Vatter, Sohn und heyl[igen] Geist, Amen.

Demnach in den regierenden Burgermeister-Ambt H[errn] G[?] M[?] Herrn Gabriel Hentzl, Susanna Schindlerin, weyl[and] Tobiae Schindlers gewesten Burgers und Hutsteigers hinterlaßene Wittib, demütig gebeten, ein E[hrsamer] E[hrsamer] Rath wolle wohl[?] Recht gebrauchen [und] nach ihrem [?] Rath verfahren, zu deroselben Deputation, welche ihren letzten Willen von ihr vernehmen mögen, alß [seind?] zwey verordnete Herren Burgermeister geschickt, von ihr einzunehmen [ihren] hieβigen Rathschluß von Ambts wegen, deßen verordnet[…], in bey[sein] derer, so mit guten Vernunft und Verstand an den Tisch sitzende freywillig bekennet, alß diß ihr letzter will seye, und alß nach ihrem Tod gehalten haben will, nemb[lich]:

Primo: Beschließt sie, ihre vom Leib abscheidende arme Seele, wann solche Gott der Allmächtige nach seinem wohlgefallen und allerhöchsten willen [aus diesem Jammerthal? abzufordern] höchst gnädiglich ergiebet, [von dem] Leib abzufordern, [in?] in deß bittern Leyden und Sterben Jesu Christi, mit demütigster bitt und höchstem Vertrauen, derselbe wolle sie durch seine bittere Verdienste, und durch die Vorbitt seiner glorwürdigsten Mutter, der [bei] der froh seel[igen?] [un]befleckten Jungfrawen Maria, sambt aller höch[…] in die Zahl seiner auserwehlten und himmlischen Freuden gnädiglich [?] auf- und annehmen; den sterbenden Leib aber, weilen [selbe?] schon von der Erden empfangen, ihn wiederumb [zu der Erden?] [be]falen[?].

Secundo: Weilen kund jeder Testaments die Erbeinsetzung deß Fundament und Grund-Vest ist, alß setzet die in ihrem [?] wie wohl wenig hinterbliebenen Vermögen, zu ihren [Erben?] ein, ihre annoch in Leben befindliche drey Kinder benantl[ich] Johann Schindler, Helenam und Catharinam Schindlerin, und [auch] ihrer verstorbenen Tochter Susanna, die nach ihr verbliebene Kinder und respective Eninkel [Enkel], jedoch der Gestalt, daß den Eninklen [Eninkel?] nichts ausgehändiget werde, sondern selb-theil so lang bey der Frohschaft[?] und hinter deren ledig [bleiben?] zwey[en] [Tö]chter[n] alß Helenam und Catharinam auf interesse verbleibe, biß dieselben zu ihren mündig Jahren kommen werden.

Pro [Tertio]: Vermacht sie den zweyen Töchtern, weilen selbe noch [unverheiratet?] unverehlicht seind, aus den völligen Vermögen, einer jeden 50 R[eichs]thl[r] zu einem Heuraths-guth, und dieβes darumb, weilen der ausgesteuerten und verstorbenen [ältesten?] Tochter Susanna ausfertigung aber so viel gekostet, item

[Quarto]: Vermacht sie ihrem Sohn Johann Schindler zu Complirung[?] seiner ausfertigung 20 thl[r], weilen derselbe bey seiner ausfertigung um so viel weniger, und über 90 fl wir[d], sie solche [aus]schlagen, nicht empfangen.

[Quinto]: Ist ihr gäntzlicher will und meinung, daß denen ledigen zweyen Töchtern alß Helena und Catharina ihr [Haus] und Felder, in dem werth wie sie da in der froh[schaft] anzunehmen, alß noml[ich] zu 330 fl: verbleiben, und sie den übrigen halben deß ihrige an geld heraus zu geben schuldig sein sollen; übri[g] will sie auch gehabt haben, daß ihnen deß ihrige, was sie sich durch ihren sauern schweiß […]

[Sexto] und letztlich gebieth[et er/sie] […] erblich ermachen[?] […] freundlich verhalten, und […] Lieb und bezahlter schuld[…] maßen in einigkeit […] alß ihren letzten willen, […] begeh[rt/t]: Reff[?] heiß[t] zu halten, und in […] [Krafft?] deßen, um dessen alß […] letzter will seye, [hat sie selbe?] eigenhändig unterschrieben [und mit] [I]siegel corroboriret. […] 16ten Janu[arii] A[nno] 1707.

[Publikationsvermerk:] Publicatum hoc testa[mentum] Susann[ae] Schindlerin, particularim [?] vel ipsam Johanni[?] … in pleno consessu senatorio [Schlackenw]aldensi, die 22 febr[uarii] 1714, cor[am] [… senatu], et ist gewesen Interess[ent] Consul[?] Georgio Ingler[?]. — Currens[?] / [m.p.] fran[…] Roth[…].