Rok 1706 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1706
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1799

Kristýna Knollová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Volfganga Vavřince Alberta, rychtáře, a Vavřince Františka Rotha, písaře města Horního Slavkova, poslední vůli.

Datace: 25.03.1706

Listina zachycuje ústně pořízenou poslední vůli (testament nuncupativní) Christiny Knollin z Horního Slavkova, sepsanou 25. března 1706 a veřejně vyhlášenou před městskou radou 26. srpna 1706. Christina v ní odevzdává svou duši Bohu, ustanovuje dědice ze strany sestřina rodu a odkazuje menší peněžní částky zdejšímu kostelu svatého Jiří a kapli svatého Josefa.

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Dne 25. března 1706 byl podepsaný povolán k níže podepsané Christině Knollin [?]. Ta mu ze své nemoci [?] sdělila, jaké je její přání: jelikož je při dobrém rozumu, chce o svém nemnohém majetku pořídit poslední vůli, aby do budoucna předešla všem sporům. Bylo třeba na vše pečlivě dbát, tak jak to od ní bylo přijato a vyrozuměno, a dosvědčit to tak, jak následuje:

Za prvé – ze srdce si přeje, aby její ubohá duše spočinula v lůně jejího nebeského Otce. Pokorně prosí, aby ji Bůh, až přijde její čas, k sobě přijal a milostivě oddělil od těla, tělo pak aby bylo opět odevzdáno zemi.

Za druhé – poněvadž základem a nejdůležitější částí každého testamentu je ustanovení dědiců, určuje za svého univerzálního dědice syna své sestry jménem Georg Pöhm [?], Johanna, a také Barthla Pöhma [?] má za svého skutečného ("srdečního") dědice. Svou sestru však – pokud taková v příbuzenstvu vůbec existuje – v závěti nezmiňuje a zcela ji z dědictví vylučuje.

Za třetí – zdejšímu kostelu svatého Jiří odkazuje deset zlatých.

Za čtvrté – zdejší kapli svatého Josefa odkazuje tři zlaté.

Za páté – přeje si, aby jí byl po smrti vystrojen obvyklý pohřeb. O ostatní záležitosti (patrně náklady a zbytek majetku) se mají postarat oba dědicové, kteří s nimi mohou naložit dle vlastního uvážení.

Na potvrzení toho, že se jedná o její poslední vůli a nic jiného, dosvědčila zarmoucená Christina Knollin [?] tuto svou poslední vůli přísežně ústně a vlastnoručním podpisem [?] podrobně stvrdila. Stalo se a bylo uzavřeno dne a roku výše uvedeného.

Svědkové:
Wolfgang Laurentius Alberts, toho času městský kostelník, podepsal.

Laurentius Franciscus [...] Bartscher.

Tento nuncupativní testament byl vyhlášen za přítomnosti stran na plném zasedání městské rady, za řízení pana purkmistra Jana Gabriela Wentzla [?], dne 26. srpna 1706.

Na zadní straně listiny je poznámka:

Předloženo dne 19. července 1706.

Přijatá poslední vůle čili nuncupativní testament Christiny Knollin, ze dne 25. března 1706.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Přední strana / vnitřní testament:]

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

[Já níže pode]psaný jsem byl dnes, dne 25. března 1706, povolán k níže pode[psané] Christině Knollin [?], a ona ze [své nemoci ?] dala poučení, jaké by bylo její přání: jelikož je při dobrém rozumu, chce o tom svém nemnohém [majetku] pořídit, aby do budoucna předešla všem sporným věcem; přičemž jsme měli na vše pečlivě dbát, jak to máme od ní přijmout a vyrozumět, a dosvědčit to, jak následuje, a to takto:

Za prvé, ze srdce [si přeje], aby její ubohá duše byla v lůně jejího nebeského Otce – s pokornou prosbou, aby ji, až přijde její čas, k sobě přijal a milostivě [duši] od těla oddělil – tělo však aby bylo zemi opět odevzdáno.

Za druhé, a poněvadž základem a hlavní částí každého testamentu je ustanovení dědiců, ustanovuje za svého univerzálního dědice syna své sestry, jménem Georg Pöhm [?], Johanna, a též aby [byl] Barthl Pöhm [?] jejím dědicem ze srdce [= pravým dědicem]. Sestru však, pokud se taková v příbuzenstvu nachází a [...] o ni nepořizuje, zcela vylučuje.

Za třetí, zdejšímu pánubohu / zdejšímu kostelu svatého Jiří má být dáno [odkázáno] deset zlatých.

Za čtvrté, odkazuje zdejší kapli svatého Josefa tři zlaté.

Za páté chce, aby jí byl po její smrti vystrojen obvyklý pohřeb; [ostatní/náklady ?] však ať zůstanou oběma dědicům, kteří s tím mohou volně naložit, jak budou chtít.

Že toto je [její poslední vůle] a nic jiného, tuto svou poslední [vůli], pod přísahou ústně potvrzenou, [zcela za]rmoucená Christina Knollin [?] tímto upřímně a poctivě, vlastnoručním podpisem [?] podrobně dosvědčuje. Tak se stalo a uzavřeno dne a roku jak výše.

[Svědkové:]
Wolfgang Laurentius Alberts,
toho času městský kostelník, podepsal.

Laurentius Franciscus [...] Bartscher.

Tento nuncupativní testament byl publikován v přítomnosti stran v plné radě, za řízení pana purkmistra Jana Gabriela Wentzla [?], dne 26. srpna atd. 1706.

[Zadní strana / hřbetní poznámka:]
[Předloženo dne 19. července 1706]

Přijatá poslední vůle čili nuncupativní testament Christiny Knollin, ze dne 25. března 1706.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Vorderseite / inneres Testament:]

In Nahmen der Allerheÿligsten undt unzertheilten Dreÿfaltigkeit, Gott des Vatters, Sohns undt Heÿl[igen] Geistes Amen.

[Ich Endts-Unter]schrieben[er] habe Dato den 25. Marty 1706 mich zu Ende Unter[schrieb]ene Christina Knollin [?] beschicken laßen, undt [hat] sie [von] ihrer Krankheit [?] Unterrichtung gegeben, wie die Willens-Mainung wäre, weil bey guter Vernunfft [von der] ihrig wenigen, umb alle streitbare Sachen künfftig zu verhindern, zu disponieren, [bey] dieser allem fleißig zu gaben [= achten], wie wir [es] sollen von ihr auff[nehmen] und abnehmen, undt selbig wie folget bezeugen, undt zwar

Erstlich von Hertzen, daß ihr arme Seel in die Schoß ihres himmli[schen] Vatters, mit demütig[em] bitten, selbe nach ihrer Zeit, [zu] sich [zu] scheiden, in Gnaden anzunehmen, dem Leib aber der Erden [wider zu]geben.

Andtens, undt weilen sich jedes Testaments-Grundtfest undt principal-Stuck ist, die Erb-Einsetzung, als Bezeigt sie zu ihren Universal-Erben ein ihrer Schwester Sohn Georg Pöhm [?] benantl[ich], Johann, undt seÿ d[em] Barthl Pöhm [?], deßen Hertz Erben. Schwester aber, sodass sich in der Freundt[schaft] befindet, undt [...] umb sie nicht ordinirt, thut sie gäntzlich außschließen.

Drittens, der unweith [?] der allhiesig[en] Herren Kirchen Sancti Georgii Zehen Gulden werden von [...] sollen gelaßen werden.

Viertens legiret sie der Capellen des Heÿl[igen] Joseph[s] allhier Dreÿ Gulden.

Fünfftens will sie gehabt haben, daß ihr d[as] [ge]wöhnliche Begräbnus nach ihrem Todt solle angezogen [= ausgerichtet] werden, die [...] aber selb beeden Erben verbleiben, welchen sie zu thun frei können, wie sie wollen.

Daß nun dieser alß [letzter Wille] undt nicht anders sei, [hat] ihr diesen letzten [Willen] gegen Eÿdsmündlich [be]wäh[r]ten Willen, [die ganz be]trübte Christina Knollin [?] hiermit aufrichtl[ich] und rechtschaffig, mit aigenhändiger Unterschrifft [?] umb[ständlich] bezeugen. So geschehen [und] geschloßen die et Anno ut supra.

[Zeugen:]
Wolffg[ang] Laur[entius] Alberts
p[ro] t[empore] Stadt-Küster s[ub]scr[ipsit]

Laurentius Franciscus [...] Bartscher

Publicatum hoc Testamentum Nuncupativum
oran [coram] Partib[us] in pleno Consilio Regente D[omi]no
Consule Joanne Gabriele Wentzl[?] die 26. Aug[usti]
etc. 1706.

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
[Praesent: den 19. July 1706]

Eingenahmener letzter Will oder Testa-
mentum Nuncupativum Christina Knollin un-
tera [= sub dato] 25. Marty 1706.

Zobrazit originál na Porta fontium →