[Kupní list, zapsaný do městských knih Horního Slavkova (Schlaggenwald), 5. května 1704, s pozdějšími poznámkami o platbách z let 1704 a 1705]

Poté co s vrchnostenským schválením (ratifikací) za úřadujícího pana purkmistra Johanna Georga Greßlera paní Markéta Öplová (Margaretha Öplin), měšťanka, a [spolu s?] Jiřím Bergerem[?] ... za sebe, své dědice a nástupce ... a pan Johann Dietl ... dne dvacátého prvního [?] ... [dům] spolu s polovinou k němu příslušejícího [zahrádky/plácku?], za přítomnosti a součinnosti pánů Johanna Öpla[?], měšťana a obecního staršího, se vším právem a příslušenstvím, jak jej drželi, přenechala panu ... Johannu Paulymu[?], měšťanu a obecnímu staršímu, jeho dědicům a nástupcům, za přítomnosti jeho [a] pana Abrahama Raadela[?], rovněž měšťana a obecního staršího zdejšího, za jedno sto a třicet zlatých rýnských kupní ceny. Z této kupní ceny pak před zmíněným panem výplatcem (Ablöser) zároveň složil [...] sto zlatých rýnských, jež hotově a skutečně složil [za přítomnosti?] úřadu úřadujícího purkmistra; tuto částku rovněž měšťanstvo [namísto?] kupující proti pohledávce, kterou vůči ní mělo k vymáhání, na srážku přijalo. Zbývajících, ještě k zaplacení, na paměť (pro memoria) 30 zlatých se pan kupující zavazuje doplatit do jednoho roku [lhůty] ...

[pokračování:] ... složit, pročež také ... kupující toto před ... [radní] městskou knihou k dobrovolnému uspokojení, k pravému a stálému ... ujednání, pevnému a neměnnému [...]. Na větší svědectví o tom byly z [usnesení] rady vyhotoveny dva stejně znějící exempláře a každé ze smluvních stran jeden odevzdán. Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 5. května 1704.

Lorentz [Frantz] Roll, písař (Buchschreiber), in fidem (na věrnost ověřuji).

Téhož dne pan výplatce ještě řečenou kupní cenu, v témž znění, 100 zlatých hotově složil, kterouž namísto paní[?] kupující ... záruka[?] zcela přijala. ... 100 zlatých.

Lorentz [...] Roll, písař, in fidem.

Dne [...] června 1705 složil při úřadu úřadujícího pana purkmistra pan C. M. [...] Johann Georg Greßler, pan výplatce, svých ještě dlužných zbývajících třicet zlatých rýnských, které byly přijaty: za prvé měšťanstvem k doplacení ještě zbývajících sedmnácti zlatých, učiněno tedy — 17 zlatých 2 [...]. Při úřadujícím úřadu zůstalo ležet kvůli panu Jiřímu[?] [...] Meyerovi a starým dluhům, i bylo to přijato — 13 zlatých. Činí 30 zlatých.

Lorentz Frantz Roll, písař, in fidem.

[Titul na rubu / dorsální poznámka:] Kupní list mezi paní Markétou Öplovou a panem Johannem Paulym o důlní domek (Bergwerks-Häusl) spolu s poloviční [zahrádkou/pláckem] [...].

[Kaufbrief, eingetragen in die Stadtbücher von Schlaggenwald (Horní Slavkov), 5. Mai 1704, mit späteren Zahlungsvermerken 1704 und 1705]

Demnach mit obrigkeitl[icher] Ratification unter den regierenden Herrn Bürgermeister Johann Georg Greßler [hat] Frau Margaretha Öplin, Bürgerin, und [an?] Georg Berger[?] ... von sich, ihre[n] Erben und Erbnehmern, ... von ihnen, und Herrn Johann Dietl ... den ein und zwanzigsten [?] ... samt dem halben darzu liegenden [Garten/Plätzl?], in Beistand und Leistung [der] Herren Johann Öpl[?], Bürger und Gemein-Ältesten, mit allem Recht und Gerechtigkeit, wie sie solches besessen, von dem Herrn ... Johann Pauly[?], Bürger und Gemein-Ältesten, seinen Erben und Erbnehmern, in Beisein seiner [und] Herrn Abraham Raadel[?], auch Bürger und Gemein-Ältesten allhier, um ein hundert und dreißig Gulden rh[einisch] Kaufschilling überlassen hat. Von welchem nach dem Kaufschilling Summa [vor] dem [be]melten Herrn Ablöser[?] zugleich [...] hundert Gulden rh[einisch] erlegt, [die] in [Beisein des?] regierenden Bürgermeisters Amt baar und wirklich erlegt hat, welche auch die Bürgerschaft [als] Statt [vor?] der Käuferin gegen einer ... [die] ihr zu fordern gehabten Schuld prätension auch abschläglich erhoben. Die übrige annoch abzustatten[de] Pro memoria 30 fl[orin] obligiert sich Herr ... Käufer nach [der?] Abstattung in einem Jahr [Frist], gegen [...] dieser, und gnädiger [...]

[Fortsetzung:] ... zu erlegen, weswegen denn auch ... [der] Käuferin solches [vor] dem ... [Rats]Stadtbuch zur willigen Contentierung zu einem wahren und stäten unter[zeichneten?] Handel, festen und [un]verbleiblich[en?] [...]. Zu mehrer Urkund und dessen [ist] dies des Raths[?] zwei gleichförmige Exemplaria ausgefertigt und jedem Contrahenten[?] eines zugestellt worden. Geschehen Schlaggenwald d[en] 5. May 1704.

Lorentz [Frantz] Roll Buchschreiber in fidem.

Eodem dato hat Herr Ablöser annoch [be]sagten Kaufschilling Summa, in eodem [Wohnlaut/Modus?] 100 fl[orin] baar erlegt, welche statt der Frau[?] Käuferin [als] die [...] Bürgschaft[?] völlig erhoben. ... 100 fl[orin].

Lorentz [...] Roll Buchschreiber in fidem.

Den [...] Juny 1705 erlegt in regierenden Herrn Bürgermeisters Amt Herr C. M. [...] Johann Georg Greßler Herr Ablöser seine annoch schuldige Verbleibens dreißig Gulden rh[einisch], welche erhoben: ad [1.] die Bürgerschaft zu Abzahlung der annoch restierenden Sieben[zehn] Gulden, [hat] also gethan — 17 fl[orin] 2 [...]. In regierenden Amt seind liegen[d] geblieben w[egen] H. Georg[?] [...] Meyer u[nd] alter Schulden, ist solches erhoben — 13 fl[orin]. Facit 30 fl[orin].

Lorentz Frantz Roll Buchschreiber in fidem.

[Rückseitiger Titel/Dorsalvermerk:] Kauffbrieff zwischen Frau Margaretha Öplin und Herrn Johann Pauly um [das?] Bagwerk(s)-Häusl sambt dem halben [Garten/Plätzl] [...].

Kupní list (Kaufbrief), Horní Slavkov (Schlaggenwald), 5. května 1704.

[Líc:]
Tímto, s vrchnostenským potvrzením (ratifikací), za úřadujícího pana purkmistra Jana Jiřího [...], paní Markéta [...], pozůstalá vdova, měšťanka a manželka po zesnulém měšťanovi, za sebe, své dědice a nápadníky prodala svůj po nich [zděděný], s panem Janem [...] [?] umístěný díl — polovinu jedné čtvrtiny pivovaru (Bräuwerk) spolu s k němu náležejícím podílem ve městě Horní Slavkov — se vším právem a spravedlností, jak jej [drželi] [...]

panu Janu Pavlovi[?], měšťanovi a obecnímu staršímu, jemu, jeho dědicům a nápadníkům, za přítomnosti jeho tchána pana Abrahama [Auera?], rovněž zdejšího měšťana a obecního staršího, za sto třicet zlatých říšské měny [...] předal[a] a [prodal[a]]. Z těchto [...] [čtyř?] říšských šilinků [...] sumy řečený pan odstupující (prodávající) [...]

[Vyúčtování:]
plných sto zlatých říšské měny u úřadujícího purkmistra [...] hotově a řádně složil, kteréž též výše řečený [...] kvůli [pozůstalosti / prodávající] [...], aby jim [...] na zvláštní [...] záležitost podepsaný vyplatil, skutečně vyzvedl. Zbývající [...] k doplacení, zbytek (remanence) 30 říšských tolarů.

zavazuje se pan odstupující po uplynutí [jednoho] [...] [...] zcela jistě a bezpečně složit [...], neboť i jeho [...] takové [...] [...]

[Rub, horní část:]
[...] [ratifikaci?] k [...] a skutečnému [...], [pevně?] a neporušitelně [...]. Pro lepší [...] a [...] jsou o tomto prodeji vyhotoveny dva stejně znějící exempláře a každé smluvní straně jeden doručen. Tak se stalo v Horním Slavkově dne 5. května léta 1704.

[Dodatky / účetní položky:]
Téhož dne (Eodem dato) [...] vyzvedl [...] [čtyři?] říšské šilinky, sumu v téže pozůstalosti [...] hotově složil, kteráž stojí [...] řádně vyzvednuta. Činí [...] 100 říšských tolarů.

[s podpisem:] Vavřinec [...], purkmistr „v [...]"

Dne 3. července 1705 složeno za úřadu úřadujícího purkmistra, pana purkmistra Jana Jiřího [Drechslera?]; panu pohodnému (rasovi)[?] nový plat zřídit [...] třicet zlatých říšské měny, kteréž vyzvednuty, aby tak připadly měšťanstvu na zaplacení dosud zbývajícího podílu sedmnácti zlatých. — 17 říšských tolarů
V úřadujícím úřadě zůstaly ležet [...] panu Leonhardu Meyerovi [...] k tomu na zaplacení vyzvednout se mají. — 13 říšských tolarů
______________
[Suma] toho 30 říšských tolarů
Vavřinec František [...], městský písař

[Rub, nadpis (rubopis):]
Kupní list mezi paní [Markétou?] [...] a panem Janem Pavlem[?] o [...] ¼ ležícího pivovaru spolu s podílem u města.

Kaufbrief, Schlaggenwald (Horní Slavkov), 5. Mai 1704.

[Recto:]
Demnach mit Obrigkeit[lichen] Ratification, unter den regierenden Herren Bürgermeister Johann Georg [...], hat Frau Margaretha [...] gel[assene] Witwe, Bürgerin, und gewesene Bürgersleute Eheweib, vor sich, ihre Erben und Erbnehmer, ihr hinter ihnen mit Herrn Johann [...] [?] situiertes ½ ein Viertel Bräuwerk samt dem dazu daran liegenden Theil in [der] Stadt Schlaggenwald, Herrn Johann [Vogl?], Bürger und gemeinem Ältesten, mit allem Recht und Gerechtigkeit, wie sie [es] besessen [...]

dem Herrn Johann Paul[?], Bürger und gemeinem Ältesten, ihm, seinen Erben und Erbnehmern, in Beisein seines Schwiegervaters [?] Herrn Abraham [Auer?], auch Bürger und gemeinem Ältesten allhier, um ein Hundert und Dreißig Gulden Reichswährung Reichischer [...] über[geben?] und [verkauft?]. Von welchen [vier?] Reichsschilling[en] [...] Summa vermelter Herr Ablieger [...]

[Abrechnung:]
gleich [ein] Hundert Gulden Reich[swährung] in regierenden Bürgermeister [...] und [...] bar und richtig erlegt hat, welche auch der [vor]ermelter [...] der [Verlassenschaft? / Verkäuferin] wegen [...], dass ihn[en] [...] zu sondern [...] Geschäft unterschrieben ausschlag[en] wirklich erhoben. Die übrigen [...] noch abzustatten Remanenz 30 R[eichsthaler].

verobligiret sich Herr Ablieger nach Verfließung eines [...] [...] ganz sicher und gewiss zu erlegen [...] denn auch Ihr[er] [...] der [...] solche [...] [...]

[Verso, oberer Teil:]
[...] [Ratification?] zu einer [...] und realen [...] [festen?] und unverbrüchlich [...]. Zu mehrerer [...] und [...] sind dies[er] Kauf zwei gleichförmige Exemplaria ausgefertiget und jedem contrahierenden Teil eines zugestellt worden. So geschehen Schlaggenwald, den 5. May A[nno] 1704.

[Nachträge / Abrechnungsposten:]
Eodem dato hat [...] abgehoben an [...] [vier?] Reichsschilling, Summa in eodem Verlassenschaft [...] bar erlegt, welche stehet [...] der [...] [...] richtig erhoben. Ist [...] 100 R[eichsthaler].

[mit Namenszug:] Lorentz [...] Bürgermeister „in [...]"

Den 3. Juli 1705 erlegt in regierenden B[ürger]m[eister] Amt H[errn] B[ürger]m[eister] Johann Georg [Drechsler?] Herrn Abdecker[?] eine neue Besoldung etablieren [...] Dreißig Gulden Reich[swährung], welche erhoben als [an] die Bürgerschaft zu Bezahlung der annoch restierenden Siebenzehen Gulden Theil also gehen. — 17 R[eichsthaler]
In regierendem Amt sind und liegend geblieben [...] Herrn Leonhard Meyer [...] dazu zu zahlen erhoben soll. — 13 R[eichsthaler]
______________
[Summa] dess[en] 30 R[eichsthaler]
Lorentz Frantz [...] Stadtschreib[er]

[Verso, Rückaufschrift:]
Kaufbrief zwischen Frau [Margaretha?] [...] und H[errn] Johann Paul[?] um [...] ¼ liegend Bräuwerk samt dem Theil bei [der] Stadt.

Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.

Protože jsem já, Johann Heinrich Schott, uvážil a rozjímal o nestálosti lidského života a o tom, že na světě není pro člověka nic jistějšího než smrt, naproti tomu nic nejistějšího než její hodina [a čas?], a obzvláště pak nyní, jsa při dobrém rozumu a vědomí, při zdravé hlavě a rozvaze, [též?] obvyklým způsobem a zvyklostí chtěje vyjádřit svou povinnou [vůli?] a zaznamenat ji v tento [čas?], neboť voda a [nejisté?] větší [nebezpečí?] [...] ve [vlasti otců?] [...] pominulo — pořídil jsem proto ohledně svého časného, nevelkého jmění [: jež jsem nabyl po svém milém otci Johannu Schottovi, měšťanu a havíři zdejších královských horních měst, totiž svobodného královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), blahé paměti, jakožto jeho vlastní a tělesný syn, jakož i po své blahé paměti [paní?] babičce Anně Barboře Frölichové jako její dědic :] s ratifikací [šlechetného?] a vysoce slovutného magistrátu zdejšího řádně nabyté — tuto svou poslední vůli a testament, pro [dobré?] [pořízení?] a [...] způsobilost, podle chvályhodného královského českého městského práva, § 55, k [svému?] [prospěchu?], a to k tomu konci [: kdybych podle Boží vůle v cizině [anebo?] tento časný [život?] šťastným zesnutím [proměnil?], aby slovutná rada zdejší tuto mou poslední vůli věrně [doporučenou?] a předanou poslední vůli vrchnostensky chránila a poskytla jí [pomoc?] :] — to jsem [zvážil?], vlastní rukou sepsal a svou [pečetí?] [stvrdil?]; a to takto:

Předně poroučím svou ubohou duši Bohu všemohoucímu a [nejsvětější?] [Trojici?], aby ji, až se odloučí od mého těla, skrze [krvavé?] [zásluhy?] [našeho?] [Pána?] [Ježíše?] [Krista?] milostivě přijala do svých otcovských rukou a učinila ji účastnou věčné blaženosti. Co se týče mého těla, chci je rovněž Bohu, svému Pánu, v [pokoře?] [poručit?], aby mi udělil [křesťanskou?] milost, aby bylo dobrými křesťanskými lidmi, s [křesťanskou?] vírou doprovázeno a na místě odpočinku [uloženo?].

Co se týče odkazů (Legata):

[Předně] odevzdávám já, Johann Heinrich Schott, jakmile podle svaté a [úctyhodné?] vůle Boží časným odchodem z této pomíjivosti do věčnosti zde [zesnu?], svou ubohou duši k jeho cti, chvále, slávě [...] a skrze těžké [a?] [krvavé?] [zásluhy?] Ježíše Krista doufanou pomoc, Bohu za svého [ochránce?] a [vykupitele?], v [křesťanské?] naději věčné blaženosti [...]; a abych se na [přímluvu?] nejblahoslavenější a nejvýš požehnané Panny, Matky Boží Marie, a všech milých svatých stal účastným [milosti?]; mé tělo pak, jak výše uvedeno, [poroučím?] Matce [církvi?].

Za druhé odkazuji ke cti Boží a pro spásu své ubohé duše ad pias causas (na zbožné účely): 30 zl. na mše svaté, jež mají být ihned po mé smrti zde nebo jinde [slouženy?] a čteny.
Za třetí odkazuji do kostela sv. Jiří zde 55 zl. na výroční rekviem za mou ubohou [duši?] 6 zl.
Za čtvrté odkazuji do [téhož?] [kostela?] 20 zl., [co?] [za?] [mě?] [každoročně?] [...]
Za páté: do kostela ve Slavkově [...] 3 [zl.]; na oltáři je 15 [...]
Za šesté: [téhož?] [...] do zdejší kaple sv. [Josefa?] [...] za mou ubohou duši.
Za sedmé: chudým lidem v [...] k [mši?], k tomu mají [...].
Za osmé: ke kapli sv. Josefa [...] má být sloužena mše; rovněž ke kapli sv. Josefa [...].
Za deváté: rovněž ke kapli sv. Josefa [...].
Za desáté: [pánům?] otcům kapucínům [...] za mou ubohou duši.
Za jedenácté: mezi chudé lidi z[dejší?] [...].
Za dvanácté: odkazuji 35 zl. do [...] každoročně za mého [blahé paměti?] [...]; a [Anna?] Markéta Schottová. Rovněž odkazuji do zdejšího [...] též každoročně jednu svatou [mši?] [...] [za předky?] [otce?] a babi[čku?] [...]
NB: má být zaplaceno (solvendum).
Za třinácté: [...] odkazuji 25 zl. do [...] každoročně za mého blahé paměti [...].
Za čtrnácté: odkazuji rovněž 35 zl. zdejšímu kostelu sv. Jiří, z čehož se má každoročně sloužit jedna svatá mše za mou blahé paměti babi[čku?] [...]; [a to?] [jmenovitě?] [za?] Johanna Schotta a Zuzanu Schottovou má být celebrována.
Za patnácté: za ubohé duše v naději, ve jménu Ježíše, Marie, Josefa, [byli?] [mým dědictvím?], mají být čteny mše svaté za duše, k čemuž odkazuji 6 zl.

A poté, podle tohoto chvályhodného královského [městského práva?] a jiných práv, k sepsání [kodicilu?], coby [svobodného?] testamentu, ustanovuji za základ toto: zde ustanovuji svou matku, totiž Marii Alžbětu Reichenbergerovou, jakož i pana strýce (bratrance) Johanna Daniela Františka Wenzela, neboť mi tito doposud na mé [cestě?] [mnoho?] [dobrého?] prokázali; pročež odkazuji své matce samotnou tažební/havířskou [denní práci („Tagwerk")?], jež leží v Bělidlové uličce (Bleichgasse), a panu strýci Johannu Danielu Františku Wenzelovi onen [„Tagwerk"?], jenž leží u [spadlé?] cesty, a [bělidla/louky („Weißen")?], jež leží v [Sigel/Sägel?], neboť mi mnoho dobrého prokázal. On [ví?], tak ať [to] dostane, jak již bylo řečeno.

[Rubrika / na rubu:]

Testament a poslední vůle moje, Johanna Heinricha Schotta, měšťanského syna zde ve Slavkově.
Kterážto má být po mém časném odchodu a po [nastalé?] [smrti?] s jistotou slovutným magistrátem zdejším otevřena, obvyklým způsobem publikována a vrchnostensky [zachována?]; o což poslušně prosí. [atd.]

Publikováno v radě královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) dne 5. června roku 1705.

In Nahmen der Allerheiligsten Dreyfaltigkeit, Gott des Vatters, Sohns und Heiligen Geistes. Amen.

Demnach ich Johann Heinrich Schott, die Unbeständigkeit des menschlichen Lebens, und wie der Welt dem Menschen nichts gewissers alß der Tod, hergegen nichts ungewissers alß die Stund [und Zeit?] bey mir erwogen und betrachtet, insonderheit aber, daß anjetzo in gutem Vernehmen Willens, nach gesundem Haupt und Vernunfft, [auch?] gewohnter Weiß und Gebrauch, meine schuldige [Erkanntnus?] [Maria?] anzudeuten, und in dieselbe [Zeit?] zu zeichen, alß man weil Wasser und [unter?] [unsicher?] größere [Gefährlichkeiten?], alß in [ein] sich [Vatters?] [Land?], [unter?] [verloschen?] ist, so habe ich wegen meines Zeitlichs, wenigen Vermögens [: so ich von wegen meines lieben Vatters Johann Schott Bürgers und Bergmanns der allhiesigen Königlichen [Berg?]städten und Königlichen freyen Berkhstadt Schlaggenwaldt, gott seel., [anhero?] [erhalten?], alß [natürlich?] und leiblicher Sohn, wie auch meiner gott seel. [Frauen?] groß Mutter Anna Barbara Frölichin ihro Leib Erbes Erckl[ärung] :] mit ratification des [edlen?] wohl löblichen Magistrats allhier richtig erworben, diß mein Testament und letzten Willen, [zur] [guten?] [Verfassung?], und [mehr?] unerlangter [Tauglichkeit?], [vermög?] der löbl. königl. Böhmischen Stadt Rechte §. 55, [zu?] [meinem?] wohl [Gefügen?], zu dem Ende, [: wann ich nach göttlichen Willen in der Fremde [oder?] dießes Zeitlich durch ein [ge]wünscht glückseliges Versterben [verändern?] solte, damit Ein löbl. Rath allhier dießen meinen [letzten?] [Willen?] [getreulich?] [recommendirt] und übergeben letzten Willen obrigkeitlich [Schutz] und [Beystand?] geben mögen :] dieses Bedacht, [aufgerichtet?], mit eigener Handt geschrieben, und mit meinem [Pettschaft?] [bekräftiget?]; und zwar:

Erstlich, [empfehle?] ich meine arme Seele Gott dem allmächtigen, und der [allerheiligsten?] [Dreyfaltigkeit?], so wolle dieselbe, nach deme sie von meinem Leib sich absondern wird, [durch?] die [blutige?] [Verdienste?] [unsers?] [Herrn?] [Jesu?] [Christi?] in seine väterliche Händt gnädig aufnehmen, und sie der ewigen Seeligkeit theilhafftig machen; meinen Cörper [aber] belangend, will ich gott meinem Herren auch in [Demuth?] [empfohlen?] haben, derselbe möchte mir die [christliche?] Gnad verleihen, daß solcher durch gute Christliche Leuth, mit [christlichem?] Glauben genossen, [zu?] der Ruh [statt?] [hinzu?] [bestättiget?] werden möchte.

Die Legata [betreffend?]:

[Erstlich] über gebe ich Johann Heinrich Schott, sobalden, nach dem heil. und reuerentlichen Willen Gottes, durch den zeitlichen Hin[tritt] daß der [Vergänglichkeit?] in der [Ewigkeit?] ich allhier [verändern?] [werden?] möchte, meine arme Seel zu seiner Ehr, Lob, Preiß und [Ehrenwerthe?] [Bete?], und [durch?] die [schwere?] [und?] [blutige?] [Verdienste?] [Jesu?] Christi gehoffte hülff, gott zu meinem [Beschützer?] und [Erlöser?], in [christlicher?] Hoffnung der ewigen Seeligkeit, [durch?] [diesen?] aller heiligsten Mariä [Tag?] und [Nacht?]; [und] zu [unser?] [schuldigen?] [danck?] aller [Barmherzigkeit?] gott, wie auch [durch?] die [Fürbitt?] der allerseeligsten und [gebenedeytesten?] Jungfrau Mutter gottes Mariæ und aller lieben Heiligen, theilhafftig zu werden; mein Leichnam aber, wie oben gemellt, [unserer?] Mutter der [Kirchen?] [zu?].

Anderes, legire ich gott zu Ehr, und für das Heyl meiner armen Seelen ad pias causas: 30 fl, der heilige Messen, so gleich nach meinem Tod sollen hier oder anders[wo] [verricht?] gelesen werden.
3tio, [Vermache?] ich in die Kirchen zu Sanct Georgius allhier 55 fl zu einen jährlichen Requiem vor meine arme [Seel?] 6 fl.
4to, vermache ich [in] die [vorgenannte?] [Kirche?] 20 fl, [was?] [für?] [mich?] [jährlich?] [...]
5to, [In?] die Kirche zu Schlaggenwaldt [...] 3 [fl]; in dem Altar steht 15 [...]
6to, [Item?] [in?] die allhiesige Sanct [Joseph?] [Kapell?] [...] vor meine arme Seel.
7mo, den armen Leüthen in [...] [zur?] [Meß?] hierzu sollen in [...].
8vo, zur Sanct Josephus Capell [...] Meß soll gelesen werden; item zu Sanct Josephus Ca[pell] [...]
9no, [Item?] zu Sanct Josephus Ca[pell] [...]
10mo, den [Herrn?] Patres Ca[pucinis] [...] mein arme Seel.
11mo, unter die armen Leüth a[llhier?] [...]
12mo, vermache 35 fl in die [...] jährlich vor meinen gott[seligen?] [...]; und [Anna?] Margaretha Schott[in?]. Item vermache ich in die allhiesige [...] auch jährlich ein heilige [Meß?] [...] [Voreltern?] [Vatter?] und groß[mutter?] [...]
NB: solvend[um].
13mo, [...] vermache 25 fl in die [...] jährlich vor meinen gottseligen [...].
14to, vermache auch 35 fl der allhiesigen Sanct Georgius Kirchen, davon jährlich ein heilige Meß vor meine gottselige groß[mutter?] [...]; [doch?] [also?] [nemblich?] Johann Schott, und Susanna Schottin [soll?] Celebriret werden.
15to, sollen vor die armen Seelen in Hoffnung, [in?] den Namen Jesu, Maria, Joseph, [sind?] ein [Erbteil?] gewesen, heilige Seel Meßen gelesen werden, [wozu?] [ich?] 6 fl vermache.

Und nach diesem, vermög dießes löbl. königlichen [Stadtrechts?] und anderer Rechten, zu [Aufsetzung?] des [Codicill?], eines [freyen?] Testaments Fundamentlich, alß [hier?] ich Mein Mutter alß nemblich Maria Elisabetha Reichenbergerin, wie auch dem Herrn Vettern Johann Daniel Frantz Wenzel zu loben einsetzen, weil mir dieße bißher in meinem Zuge [mit?] [viel?] [Gutes?] erwiesen haben, alß so vermache ich meiner Mutter daß Tagwerck selbst, [so?] [in?] der Bleich Gaß liegt, und dem Herrn Vettern Johann Daniel Frantz Wenzel daß Tagwerck selbst, so an dem [gefallenen?] Weeg ligt, und die [Weißen?] so in der [Sigel?] [Sägel?] ligt, [weil?] er mir viel [Gutes?] [gethan?] hat. Er [weiß?] so soll er [es] daß [soll?] und die [Weißen?] wie schon gemellt ist bekommen.

[Rubrik / Rückseite:]

Testament und letzter Willen Mein Johann Heinrich Schotts Bürgers Sohn allhier zu Schlaggenwaldt.
Welches nach meinem zeitlichen Hintritt und [erfolgenem?] [Tode?] dessen gewiß seil von einem wohl löbl. E. Magistrat daselbst zu eröffnen, gewöhnlich zu publiciren und obrigkeitl. zu manuteniren, gehorsamblich bittet. [etc.]

Publicatum in Consilio Civitatis Regal[is] lib[er]ae Metallicae Schlaggenwaldensis die 5ta Junii A[nn]o 1705.

+ Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Já, Hannß (Jan) Pündtner [?], měšťan císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlackenwald, Horní Slavkov), tímto veřejně oznamuji a vyznávám: Když jsem dobře uvážil nestálost tohoto světa, jakož i [pomíjivost] všech lidí, zvláště pak pomíjivost lidského rodu, a shledal, že člověk nemá nic jistějšího než smrt a nic nejistějšího než její hodinu — a poněvadž mám tuto smrt, jak pro svůj věk, tak i kvůli upoutání na lůžko a slabosti, takřka v každém okamžiku [před očima] a přítomnu — chtěl jsem, dokud jsem ještě při rozumu a, chvála Bohu, při dosud dobré [paměti], a kvůli zaopatření všeho svého majetku, jmění, časných věcí a záležitostí, aby snad po mé smrti o mé — byť malé a zcela nepatrné — jmění nevznikl spor, učinit a sepsat tuto svou poslední vůli (testament) tímto způsobem:

Zaprvé: Až mě Bůh všemohoucí podle své libé a nejvyšší vůle (od níž se nikdy nechci odloučit) povolá z tohoto světa a [odejme] z [pozemských statků] a oddělí [mé] smrtelné tělo [od duše], poroučím s důvěrou svou duši do jeho nejsvětějších rukou, s nejpokornější prosbou a v důvěře, že ji pro zásluhy a [utrpení] svého jednorozeného Syna Ježíše Krista, mého Vykupitele a Spasitele, a na přímluvu jeho přeslavné Matky, dědičného hříchu prosté Panny Marie, spolu se všemi svatými, milostivě přijme do počtu svých vyvolených a do nebeské radosti.

Zadruhé: pokud jde o mé tělo neboli mrtvolu, [chci], aby bylo přijato zemí, a aby [tělo] bylo opět zemi odevzdáno a obvyklým způsobem pohřbeno.

Zatřetí: Poněvadž základem a hlavní částí každého testamentu je ustanovení jednoho nebo více dědiců, jmenuji a ustanovuji svými dědici své vlastní [čtyři] děti, totiž Adama a Hannße Georga (Jana Jiřího) Tautnerovy, dále Annu Zuzanu a Markétu (Margarethu), všechny rodem Tautnerovy (zrozené Tautnerovy). Třem dětem — totiž Adamovi, Hannßi Georgovi a Markétě — poněvadž ještě nejsou provdány/oženěny, odkazuji dům zvaný „Pühel-bauer" [?] jako přednostní podíl a věno (na vdávání/ženění), a nad to ještě každému deset zlatých (gulden).

[Začtvrté / Zapáté / Zašesté — následující body v husté pravé části: zde se ustanovuje, že [případná] vdova obdrží ze svého [věna], podle vyměření z mého úplného jmění, dvacet zlatých (gulden); dále nařízení, že dědicové nemají nárokovat nic nad to a mají se toho držet; poněvadž [...] tři děti [...] nemají dále nic nárokovat (… stručné, opakující se právní formule o míře a rozdělení nepatrného jmění …).]

Zasedmé a naposled odkazuji své dceři Markétě, poněvadž je dosud [neprovdaná / ve věku k vdávání], celý dům (obydlí), který má po mém blaženém skonu zůstat [v rodině], a to s touto podmínkou: že malé bratry, Hannße Georga [a Adama (?)], dokud se neožení, bude [bezplatně] vydržovat, a pakliže by se dříve či později oženili, [postará se o ně / vyplatí je]. Každému [z nich] [...] na mzdě, jak se sluší, [...] avšak nikoli jako vlastní majetek. Při tom si vyhrazuji tuto svou poslední vůli kdykoli, kdykoli se mi zlíbí, opět buď zcela, nebo zčásti změnit; pakliže bych však sám k tomu nedospěl, ať to při všem, jak výše uvedeno, zcela zůstane.

Rovněž snažně a nejpokorněji prosím slovutný zdejší magistrát, aby tuto mou poslední vůli po mém blaženém [skonu] přijal, obvyklým způsobem vyhlásil a [mně / mým pozůstalým] přízní zachoval vrchnostenskou ochranu a [pomocnou] ruku. To vše věrně a [bez lsti / poctivě].

Dáno ve Slavkově (Schlackenwald), dne 27. [měsíce — září(?)] roku 1704.

[Svědci / podpisy:]
Wolffgangus (Wolfgang) Tautner, t. č. městský rychtář (Stadtrichter).
Johann (Jan) [N.], t. č. přísedící / asesor.
Lorentz (Vavřinec) [N.] Roth, t. č. městský písař (Stadtschreiber).

[Na rubu (verso):]
Tento testament vyhlášen v plném zasedání slavkovské [městské rady], před těmi, jichž se to týká, dne 12. ledna 1705.
[Červená vosková pečeť.]

+ In Nahmen der Allerheyligsten und unzertheilten Dreyfältigkeit, Gott des Vatters, Sohns und Heyligen Geistes, Amen.

Ich Hannß Pündtner [?], Bürger der Kayß[erlichen] und Königl[ichen] Freyen Berg-Stadt Schlackenwaldt, bekünde und bekenne hiemit offentlich: Demnach ich dieser Welt unbeständigkeit, auch aller Menschen, sonderlich aber des menschlichen geschlechts Zergänglichkeit wohl betrachtet und befunden, wie daß der Mensch nichts gewissers als den Todt, und nichts ungewissers als desselben Stündt [hat] — zu maßen ich, so wohl wegen meines Alters, als auch [wegen] Bettlägerung und Schwachheit, mir denselben höchst alle augenblickh den Todt [vor Augen?] und [ihn] gegenwertig [habe]; als [habe ich], so lange [ich] noch bey Vernunfft und, Gottlob, bey annoch lebendem guten [Verstand], und [zur] Vorsichtung aller meiner Hab, Vermögen, Zeitlichkeit und gelegenheiten, [damit] nicht etwann nach meinem Todt über mein — wiewohl wenig und gar geringes — Vermögen [Streit ent]stehen möchte, dieses mein Testament und letzten willen folgender gestalt machen und auffrichten wollen, als:

Erstlich: Wann Gott der Allmächtige nach seinem wohlgefälligen und allerhöchsten willen (von dem ich mich niemahls absondern will) [mich] von dieser Welt [und] von denen liegenden [gütern abfordern und] [meinen] sterblichen Leib abscheiden wirdt, so befehle ich getröst meine Seel in denselben allerheyligste Hände, mit demütigster bitt und desßen Vertrauen, dieselbe werde durch die Verdienst und Theurung seines eingebohrnen Sohns Jesu Christi, meines Erlösers und Seeligmachers, und durch die Verbitt seiner glorwürdigsten Mutter, der von der Erbsündt unbefleckten Jungfrauen Maria, sambt allen Heyligen, in die Zahl seiner außerwehlten und [in] die himmlische Freud gnädiglich auf- und annehmen.

Zum andern: wie es dann mit meinem Leib oder todten Cörper [steht], [will ich, daß] derselbe von der Erden empfangen, [und] soll derselbe auch wiederumb der Erden zugestellet und wie gebräuchlich begraben werden.

Drittens: Demnach eines jeden Testaments grund-Vest und Principalstuck die einsetzung eines oder mehr Erben ist, als thue ich zu meinen Erben benennen und einsetzen meine leibliche [drey/vier] Kinder, benantlich Adam und Hannß Georg Tautner, dann Anna Susanna und Margaretha, alle sambt von der geburth Tautnerin. Zu [E]rben aber vermache ich denen dreyen Kindern, nemblich Adam, Hannß Georg und Margaretha, weilen selbe noch nicht verheurathet [sind], das in dem [...] der Pühel-bauer [?] genannt, zu einem Vorteil und Heuraths-guth, und darüber annoch einem jeden Zehen gulden.

[Vierten / Fünffte / Sechstens — die folgenden Punkte, in dichter rechter Spalte: hier wird verfügt, daß eine Wittwerin (Witwe) über ihr von ihr empfangenes [Heiratsgut], aus anweißung meines völligen Vermögens, Zwantzig gulden [erhalte]; ferner Bestimmungen, daß die Erben nichts darüber hinaus zu praetendiren (fordern) haben und sich daran halten sollen; weilen mein [...] die drey Kinder [...] weiter nichts zu prätendiren [haben] (… kurze, sich wiederholende rechtliche Formeln über Maß und Verteilung des geringen Vermögens …).]

Zum Siebenden aber und letzlichen vermache ich meiner Tochter Margaretha, weilen sie noch in der Heuraths[gut] ist, die völlige Behaußung, so nach meinem seeligen Hintritt unverheurathet bleiben [solle]; [und zwar] mit dieser Condition, daß sie die kleinen Brüder, Hannß Georg [und Adam (?)], so lang sie sich nicht verehelichen werden, [unentgeltlich?] frey halten, und so sie sich über kurz oder lang verehelichen [wollten], [sie] erhalten solle. Ihnen [soll] ein jeder, der aber [...] im Lohn, wie sich [es] gebührt, [...] nicht eigentümblich verhalten solle. Darbey thue ich mir vorbehalten, diesen meinen letzten willen jederzeit, so offt es mir gefallen wirdt, wiederumb entweder gäntzlich oder zum Theil zu verändern; wann ich aber selbst nicht [dazu] kommen werde, solle es bey allem dem, wie obgemeldet, ein gäntzliches Verbleiben haben.

Auch bitte ich einen Ehrsamen Magistrat allhier inständig und demütigst, daß derselbe nach meinem seeligen [Hintritt] dieses mein Testament [und] letzten willen annehmen, wie gebräuchlich publiciren, und [mir / den meinigen] über die obrigkeitliche Schutz und Handt zu halten, ganz [be]günstig gewesen wolle. Alles getreülich und [ungefährlich].

Actum Schlacken[wald], den 27. [Monat — Sept.(?)] [Anno] 1704.

[Zeugen / Unterschriften:]
Wolffgangus Tautner, p.t. Stadtrichter.
Johann [N.], p.t. Beysitzer / Assessor.
Lorentz [N.] Roth, n.t. Stadtschreiber.

[Auf der Rückseite (Verso):]
Publicatum hoc testamentum in pleno Consessu Schlackenwaldensi, coram iis quorum interest, die 12. Januarij 1705.
[Rotes Wachssiegel.]