Pořízení kostelního zvonu a daňová úleva pro plátno
Stránka zaznamenává dvě události z roku 1700 v Horním Slavkově: pořízení nového kostelního zvonu měšťanem Georgem Leonardem Mayerem a povolení dlaždičskému mistru Bürantovi zhotovovat ročně dva soukenické postavy plátna bez robotní daně.
Roku 1700 dal pan Georg Leonard Mayer, měšťan a obecní starší, zhotovit a pořídit kostelní zvon. Podmínkou bylo, že jej městská obec bude udržovat v dobrém stavu stejně jako ostatní zvony, což jí bylo přislíbeno.
Téhož roku 1700, dne 9. září, bylo dlaždičskému mistru Bürantovi c. k. slavkovskou komorou povoleno každoročně zhotovovat dva soukenické postavy plátna, aniž by za to musel platit robotní daň.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Roku 1700 dal pan Georg Leonard Mayer, měšťan a obecní starší, zhotovit a pořídit kostelní zvon s podmínkou, aby jej městská obec stejně jako ostatní zvony udržovala v dobrém stavu; to jí bylo přislíbeno.
Téhož roku 1700 dne 9. září bylo dlaždičskému mistru Bürantovi c. k. slavkovskou komorou povoleno zhotovovat každoročně dva soukenické postavy plátna, aniž by za to musel platit robotní daň.
Listina města Horní Slavkov č. 1765
Marie Brandlová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Volfganga Alberta, rychtáře, Jana Jakuba Schillera, písaře, a Jiřího Starcka a Jana Josefa Pauluse, přísedících soudu města Horního Slavkova, poslední vůli.
Datace: 09.03.1700
Listina zachycuje ústně pořízenou (nuncupativní) závěť horňoslavkovské měšťanské vdovy Marie Frantzové, sepsanou před purkmistrem Pavlem Ebertem a potvrzenou městským soudem. Vdova v ní rozděluje své skromné pozůstalé jmění mezi čtyři děti – Jana Jiřího, Jana, Davida Frantzovy a jejich sestru Reginu – přičemž Regině navíc odkazuje 50 zlatých jako poděkování za dlouholetou péči o nemocnou matku. Listinu sepsal městský písař Wolffgangus Albert, opatřena je červenou pečetí; přesné datum je v textu nejisté (uvádí se 1700, patrně omylem místo roku 1765/1776).
Ve jménu Boha Otce, Syna i Ducha svatého.
Před úřadujícím purkmistrem, panem Pavlem Ebertem, se poníženě dostavila Maria Frantzová, zdejší měšťanská vdova, a oznámila, že si přeje pořídit poslední vůli. Vysvětlila to tím, že její pozemský život je nejistý a chce, aby po jejím skonu bylo její nevelké zanechané jmění bez pochyb vyřízeno podle jejího přání. Žádala proto, aby byla její vůle sepsána v podobě řádné závěti a aby jí byla pro jistotu a platnost i formálně stvrzena – o což se ostatně stará i vrchnost, jak stanoví právní řád pro potvrzování posledních vůlí.
Vdova si přála, aby to, co ustanovila, platilo bez výhrad i po její smrti, a proto to nechala projednat a potvrdit před celým městským soudem. Svou duši přitom poroučí Bohu všemohoucímu, do jeho utrpení a smrti, skrze Krista.
Za druhé – dědicové. Základem každé závěti je vůle zůstavitelky, a tak Maria Frantzová po právu určila, že celé její jmění má připadnout jejím čtyřem dětem: Janu Jiřímu, Janu a Davidu Frantzovým a jejich sestře (Regině). Tyto ustanovuje a jmenuje svými dědici, kteří se mají o pozůstalost po otci podělit rovným dílem, na který mají nesporný nárok.
Kromě toho odkazuje 50 zlatých dceři Regině, a to z tohoto důvodu: Regina po čtyři léta pomáhala své matce ze svých vlastních prostředků a vše, co si vydělala, na ni vynakládala. Nezahálela – šitím, pletením a dalšími pracemi (mimo jiné se zmiňuje i šití kalhot) si vydělávala, a navíc matku v nemoci milosrdně ošetřovala, opatrovala a starala se o ni. Kdyby si však bratři (synové) chtěli ponechat dům se zahradou, má sestra právo svůj podíl vyplatit si sama v hotovosti – od částky se ovšem odečte věno, které jí matka již dříve dala.
Další body (tato část listiny je na okraji poškozená a čitelná jen zčásti): objevuje se zde ještě zmínka o jistém Dětřichovi (?), o Regině a o rozdělení movitého majetku mezi sourozence. Závěť dále žádá vrchnost o ochranu a potvrzení, tedy o podpis a zapečetění listiny.
Na rubu listiny je připsán nadpis a poznámka: jde o ústně pořízenou závěť (Testamentum Nuncupativum) skrze Petra Willa (?), měšťanské vdovy Marie Frantzové, která byla dosvědčena dne 9. března. Připojena je i publikační poznámka, že závěť byla vyhlášena před plným shromážděním magistrátu poté, co byla výslovně schválena – zápis uvádí datum 5. března, avšak rok je v textu nejistý (čte se jako 1700, možná jde o zkomoleninu roku 1776).
Listinu podepsal městský písař Wolffgangus Albert, opatřena je červenou pečetí.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Zkrácený, ale ve jménech, místech, částkách a datech věrný přepis obtížně čitelné kurentní listiny; nejistá čtení označena [?].]
[Vzývání:] Ve jménu Boha Otce, Syna i Ducha svatého.
Poněvadž mně, úřadujícímu purkmistru [s tituly] panu purkmistru Pavlu Ebertovi, Maria Frantzová, zdejší měšťanská vdova, poníženě prosíc oznámila … neboť její pozemský [život] je nejistý, a že chce, aby po jejím časném skonu její nevelké zanechané jmění bylo … plně [vyřízeno], a aby toto bylo sepsáno v podobě závěti … a [za účelem] udržení její platnosti [bylo] odevzdáno, což pak i kvůli vrchnosti … [… hustá, opakující se právní formule o platnosti a potvrzení poslední vůle …]
… [aby to] byla její vůle, a aby tak po její smrti bylo bezvýhradně zachováno, [a to] před celým městským soudem … vším [právem] potvrzeno a též znamenitě [řádně] učiněno. Pročež poroučí svou ubohou duši Bohu všemohoucímu, v jeho hořké utrpení a smrt … skrze Krista, svobodně.
Za druhé. Poněvadž základem takovéhoto pořízení závěti je [vlastní vůle], pořizuje tedy testátorka po právu … a chce, aby to zcela platilo, ohledně jejích čtyř dětí, totiž Jana Jiřího, Jana a Davida Frantzových, spolu s jejich sestrou, jakožto manželských dědiců, které tímto ustanovuje a jmenuje dědici / aby [společně] dědili, pokud po otcově pozůstalosti … jsou, k jejich nesporénu dědickému podílu …
… [odkazuje] padesát zlatých [50 fl.], a to z té příčiny, že ona, Regina, své řádné matce Marii Frantzové po čtyři léta ze svých prostředků pomáhala[?] a vždy to, co vydělala, na ni také vynaložila … nezahálejíc, čím šitím, pletením a … dokonce i [šitím] kalhot[?] … tak milosrdně ji v její nemoci ošetřovala, opatrovala a obsluhovala. Pakliže by však syn[ové] chtěli dům převzít, spolu se zahradou, je sestře ponecháno na vůli tento podíl sama vydat[?], a tento jí matkou daný věnný [obnos] [proti tomu] odečíst [defalkovat].
[Pravý sloupec / další číslované body, u pravého okraje skenu zčásti oříznuté:] … 3° … Tritrich[?] [Dětřich?] … Regina … v movitých věcech … sourozenci … 4° … prosí … o vrchnostenskou ochranu, jinak … aby [tomu tak] bylo, [k] podpisu … [a] zapečetění … [po]tvrzení … [… prosba o vrchnostenské potvrzení, podpis a zapečetění …]
[Na rubu, napříč psaný nadpis a poznámka:]
Ústní závěť (Testamentum Nuncupativum) skrze Petra Willa[?], Marie Frantzové, měšťanské vdovy, jež byla dne 9. března roku 1700 dosvědčena[?]/pořízena[?].
[Publikační poznámka:] vyhlášeno v plném [magistrátu] … když výslovně schváleno[?] … ius factum [právo učiněno] … starší[?] dne 5. března 1[7]00[?] [1776?].
Wolffgangus Albert, městský písař. [červená pečeť]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Verkürzte, jedoch namen-, orts-, geld- und datumstreue Transkription einer schwer lesbaren Kurrentschrift-Urkunde; unsichere Lesungen mit [?] markiert.]
[Anrufung:] In Nahmen Gottes des Vaters, Sohn und Heyl[igen] Geistes.
Demnach mir, dem Regierenden Burgermaister [Titulatur] H[err] B[ürger]M[eister] Paul Ebert, Maria Frantz, hie burgerl[iche] Wittib, demüthig bitt[end] angeben [hat], für b[e]t[t]l[ich(?)] … wohl, weil sie ihr zeitlich[es] ungewiss [ist], auch dass sie in der … als sie nach ihrem zeitlichen Hintritt ihr weniges hinterbliebenes Vermöcht [Vermögen] … verschidet[?] haben wolle, völlig[en], solche in einem testamentarischen [V]eren[?] gebrungst[?] … und [be]räd[?] … Krafft zu manuteni[ren] … einrig[?] überreichet werden möge, welches dann auch [J]hr[er] der Obrigkeit wegen … [… dichte, sich wiederholende Rechtsformel über Gültigkeit und Bestätigung des letzten Willens …]
… [es] ihr will sey, und also nach ihr[em] Tod ab=solute gehalten haben wolle, vor dem ge=sambt[en] Stadtgericht beschehen[?] … mit allem [V]ermögen bekränt[?], und auch zu zaichen geborthen[?] werd[e]. Demnach befiehlt[?] sie ihr arme Seel Gott dem All=mächtig[en], in sein bitter Leyden und Sterben … durch Christ frey.
Secundo. Dieweilen sund [s]olcher[?] Testaments=erfrischung[?] [= Aufrichtung] das Fundament ist, als theilt die testatrix[in] sein[?] Zustakt[?] reguer rechtlich[?] … und will gänzl[ich] gehabt haben über ihre vier Kind, benent[lich] Johann Georg, Johann, und David Frantz, mit ihrer Schwester, in respectivi Schwester ehelichen Erben, die sie hiemit setzt und ernennt [zu] Erben / concurriren, und welche … werd[en], sofern des [Vaters?] Verlassens … sind, zu ihrem indisputirlichen Erbs[theil] …
… rats[?] zu fünfzig Gulden [50 fl.] … [vermacht/legirt], und zwar aus dieser Ursachen, weilen sie, Regina, [die] (für?) Maria Frantzlin ihr billiche Mütter in die vier Jahr aus ihrem Mittel respe[c]tirt[?], und allzeit was sie gewunnen auch sie aufgewend[et] … [un]müssig, was sie mit nähen, stricken, und … so gar mit Hosen[?] … so barmherzig in ihrer Krankheit gepflegt[?], gewartet, und gepflogen [hat]. Soltern[?] num aber die Sohn des Hauss mit annehm[en] wolle, sambt dem garth[en], stehet der Schwester frey, solches Theil von selbst auszugeben[?], und dieses ihr von der Mutter beschehene Heyrath[guth] guth zu defalciren [abzuziehen].
[Rechte Spalte / weitere numerirte Punkte, am rechten Bildrand teils abgeschnitten:] … 3° … Tritrich[?] [Dietrich?] … Regina … in mobilib[us] [bewegliche Habe] … Geschwist[er] … 4° … bittet … obrigkeitlich Schutz, anders … will sey, [zu] underschrift … [und] vor=siegelung … [con]firm[…] [… Bitte um obrigkeitliche Bestätigung, Unterschrift und Besiegelung …]
[Auf der Rückseite, quergeschriebener Titel und Vermerk:]
Testamentum Nuncupativum Per Peter Will[?], Maria Frantzlin burgerl[iche] Wittib, welcher d[en] 9 Marty Anno 1700 beweist[?]/fingenosi[?]men word[en].
[Publikationsvermerk:] publicatum in pleno [Magistratu] … wann beredtlich Beifall[?] … ius factum … Major[?] die 5 Marty 1[7]00[?] [1776?].
Wolffgangus Albert St[adt-] Stadtschreiber. [rotes Siegel]