Rok 1699 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1699
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1755

Jiří Leonard Mayer uděluje Jiřímu Adamovi Süßnerovi plnou moc, aby ho zastupoval před magistrátem v Horním Slavkově.

Datace: 21.01.1699

Listina z 21. ledna 1699 je zvláštní plnou mocí, kterou neznámý vystavitel (podepsaný jako Jiří Konrád Möser, Georg Conrad Möser) zmocňuje urozeného pana Jiřího Adama Büttnera, aby jej v jeho nepřítomnosti zastupoval ve vedlejší při před magistrátem města Slavkova (Schlackenwaldt). Zmocněnec měl jednat, podepisovat a pečetit jeho jménem, a v případě potřeby mohl ustanovit i dalšího zástupce.

Zvláštní plná moc

Vystavitel listiny tímto zmocňuje urozeného pana Jiřího Adama Büttnera (Georg Adam Büttner), aby jej zastupoval v jeho nepřítomnosti. Pokud by podle nařízení zdejšího městského magistrátu bylo v určený čas nutné jednat ve vedlejší při (causa incidentalis) ve městě Slavkově (Schlackenwaldt), měl se pan Büttner dostavit osobně jeho jménem před tamní magistrát.

Zmocněnec byl oprávněn v dané záležitosti jednat, stvrzovat ji svou pečetí a podepisovat vlastní rukou. Pokud by to bylo zapotřebí, směl také krátce ustanovit jiného zástupce namísto sebe. To vše s obvyklou doložkou schválení a souhlasu (cum clausula rati et grati).

Vystavitel listinu potvrzuje vlastní rukou a svou pečetí.

Dáno ve Slavkově (Schlackenwaldt) dne 21. ledna roku 1699.

[červená pečeť] Jiří Konrád Möser (Georg Conrad Möser)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Zvláštní plná moc.

Tímto [zmocňuji] urozeného pana Jiřího Adama Büttnera (Georg Adam Büttner), aby v mé nepřítomnosti v určený čas — bude-li podle nařízení zdejšího městského magistrátu uloženo jednat ve městě Slavkově (Schlackenwaldt) ve vedlejší při (causa incidentalis) — mým jménem osobně před [magistrátem] zmíněného města vystupoval, mou záležitost svou pečetí stvrzoval a vlastní rukou podepisoval, a aby, bude-li toho třeba, [...] na krátko ustanovil jiného [zástupce]; to vše s doložkou schválení a souhlasu (cum clausula rati et grati). Činím tak vlastní rukou a pod svou pečetí.

Dáno ve Slavkově (Schlackenwaldt)
dne 21. ledna
roku 1699.

[červená pečeť] Jiří Konrád Möser (Georg Conrad Möser)

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Special Vollmacht.

Demnach S[alvo] T[itulo] Herrn Georg Adam Büttner, auf das derselbe in Abwesenheit meiner zu bestimbter Zeit, wann bey der Tit[uli] Causæ Incidentalis nach Anordnung seines allhiesigen Stadt-Magistrats in der Stadt Schlackenwaldt vorzunehmen angeordnet werden, in Nahmen meiner allda persönlich erscheinen sollen, bey [?] nachgesetzter Stadt meine Sache mit seinem [?] besiegeln und mit aigener Handt unterschreiben, auch, wo noth, [...] einen andern kürzlich constituiren möge, [Vollmacht erteilt] — alles cum clausula Rati Et Grati. Thue auch das hiermit unter meiner aigenen Handt und Petschafft erthaillen.

Actum Schlackenwaldt
den 21 Januar:
Anno 1699.

[rotes Siegel] Georg Conrad Möser

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1756

Anna Schmidlová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Volfganga Vavřince Alberta, rychtáře, Jiřího Starcka, přísedícího městského soudu, a Jana Jakuba Schillera, písaře města Horního Slavkova, poslední vůli.

Datace: 30.01.1699

Nuncupativní (ústně učiněná) závěť vdovy Jakoby Schmidové po zemřelém Martinu Schmidtovi, měšťanky Horního Slavkova, sepsaná 30. ledna 1699 před purkmistrovským úřadem a vyhlášená 31. května 17[..]. Odkazuje kostelu sv. Jiří padesát zlatých, nařizuje tiché rekviem za svého zemřelého manžela a rozděluje zbytek pozůstalosti mezi děti svých dvou zemřelých sester Barbory a Anny s podmínkou, aby žily svorně.

Závěť vdovy „Schmidin"

Jde o závěť vdovy zvané „Schmidin" — Jakoby, pozůstalé vdovy po zemřelém Martinu Schmidtovi, měšťanky v královském svobodném horním městě [Horní Slavkov]. Závěť byla pořízena ústně (jako tzv. nuncupativní testament) před úřadem vládnoucího purkmistra dne 30. ledna 1699; vyhlášena pak byla později, a to 31. května 17[..].

Úvod

Ve jménu nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Jakoba se poníženě a s prosbou obrátila na úřad vládnoucího purkmistra, pana ctihodného Johanna Frölicha — zdejšího měšťana a patrně [zbrojíře?] — aby jí podle chvályhodného městského zvyku počestná rada přidělila ke straně městské přísežné. Ti pak z její dobré vůle přišli do jejího obydlí, kde proběhlo obvyklé notářské a svědecké řízení: přivolané osoby, jednající z vlastní svobodné vůle, byly přibrány jako svědkové ke stvrzení listiny. V přítomnosti úřadu vládnoucího purkmistra a ctěných svědků pak Jakoba, jsouc při dobrém rozumu a na těle zdráva, vsedě dobrovolně prohlásila, že její poslední vůle je svobodná. Její poslední přání a vůle zněla takto:

Za prvé

Svou duši poroučí, až se odloučí od těla, nejprve milému Bohu všemohoucímu, děkujíc mu za jeho hořké utrpení a smrt; tělo pak poroučí zemi, jak se sluší.

Za druhé

Poněvadž je u každé závěti základem a pevným pilířem odkaz ve prospěch kostela, přeje si, aby hned po její smrti, jakmile bude dům prodán, byl zdejšímu kostelu sv. Jiří vyplacen obnos padesát zlatých hotově — tyto peníze mají být kostelu vydány předem, a to i z úroků z těchto peněz.

K tomu je připsána okrajová poznámka: NB. při již učiněném [zmíněném] odkazu u kaple sv. Jáchyma [Jáchymova?] — až zemře a dá-li si zapsat hrob a bude [tělo] odevzdáno, mají její dědicové pamatovat pěti zlatými na [klášter?].

Za třetí

Dále stran svého zemřelého manžela, pana Martina Schmidta, nařizuje, aby za její ubohou duši bylo slouženo tiché rekviem, a to navěky.

Za třetí dále odkazuje třem žijícím dětem své zesnulé sestry Barbory — jmény Kryštof [Gieß?], Jan [Gieß?] a Rozina [Gießerová?] — každému stejný díl celé své pozůstalosti, jak v movitostech, tak v nemovitostech.

Ještě žijícím dětem své zemřelé sestry Anny [Gießerové?, trhové mistrové?] pak odkazuje, čili všem společně, oněch výše zmíněných pět dílů, tolik, kolik bylo výše uvedeno — a rovněž jejich podíl z celé pozůstalosti oněch tří dětí (Barbořiných), stejným dílem. Podmínkou je toto rozdělení: z podílu Janových dětí mají dvě malé — Magdalena a Marie Kateřina — a též Kateřina, ta poslední, obdržet svůj díl; do druhé poloviny se pak ostatní počestné děti rovněž rozdělí poměrně (pro rata). Výslovně přitom nařizuje a zavazuje, aby se děti oněch sester k sobě navzájem chovaly svorně a pokojně, aby si nepočínaly nepřátelsky jedny proti druhým, nýbrž aby zůstaly svorné.

Závěr

Tímto se závěť uzavírá, stvrzena vlastnoručním podpisem purkmistra a přísežných chvályhodné rady a pečetí, dne 30. ledna [1699].

Rubová strana (dorsální poznámka)

Poslední pořízení výše jmenované Schmidin, měšťanky [v Horním Slavkově?], ze dne 30. ledna, jejího posledního nuncupativního (ústně prohlášeného) pořízení, léta 1699. Tato závěť byla vyhlášena před plnou radou a všemi, jichž se to týkalo, v královském svobodném horním městě [Horní Slavkov?], dne 31. května 17[..], za vlády [purkmistra …].

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Závěť vdovy zvané „Schmidin" (Jakoba, pozůstalá vdova po zemřelém Martinu Schmidtovi), měšťanky v královském svobodném horním městě [Horní Slavkov], pořízená před úřadem vládnoucího purkmistra. — Nuncupativní (ústně prohlášená) závěť, datovaná 30. ledna 1699 (vyhlašovací doložka později, 31. května 17[..]).

[Záhlaví:]
Ve jménu nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Když tedy před úřadem vládnoucího purkmistra, pana ctihodného Johanna Frölicha, [zbrojíře?] a zdejšího měšťana, [tatáž] poníženě a prosebně dala podle chvályhodného městského zvyku počestné rady k sobě deputovat nejvýše [ustanovené] městské přísežné, kteří z její dobré vůle z jejího obydlí [přišli] … [zde se opakuje obvyklá notářská a svědecká formule: přivolané osoby, jednající z vlastní svobodné vůle, jsou přibrány k stvrzení listiny] …. — Načež tedy v [přítomnosti] úřadu vládnoucího purkmistra [a] ctěných [svědků], jsouc při dobrém rozumu a chápání, na těle zdráva, vsedě dobrovolně vyznala, že její poslední vůle je svobodná, a tak podle svého naposledy učiněného přání a vůle, totiž:

[Za prvé:] Poroučí svou duši, až se odloučí od těla, nejprve milému Bohu všemohoucímu, k jeho hořkému utrpení a smrti [děkujíc], tělo pak zemi, jak se sluší.

[Za druhé:] Poněvadž pak u každé závěti je základem a pevným grundem [pořízení ve prospěch kostela], chtěla tomu tak, aby [tedy] hned po její smrti, jakmile bude dům prodán, byl zdejšímu kostelu sv. Jiří odkázán a vyplacen obnos padesát zlatých hotově, [aby] byly napřed kostelu vydány, [rovněž z úroků těch peněz …] [Okrajová poznámka: NB.: při již učiněném [zmíněném] [u?] kaple sv. Jáchym[a / Jáchymova?] — až zemře, [a] dá-li si zapsat hrob, [a] bude odevzdáno, mají její [dědicové] pěti [zlatými] [… klášteru?] pamatovat].

[Za třetí / 3.:] Dále stran jejího zemřelého manžela pana Martina Schmidta, aby za její ubohou duši bylo slouženo tiché rekviem, a to aby tak bylo navěky zachováváno. Za třetí: a [pročež] své sestry Barbory [zesnulé] třem dětem, kteréž jsou naživu, jménem Kryštof [Gieß?], Jan [Gieß?], Rozina [Gießerová?], odkazuje, [a to] každému stejný díl celé své pozůstalosti, jak v movitostech, tak v nemovitostech; své zemřelé sestry Anny [Gießerové?, trhové mistrové?] ještě žijícím dětem pak, čili všem [společně], odkazuje [oněch] výše [zmíněných] pět [dílů], tolik, kolik je výše uvedeno — rovněž jejich podíl z celé pozůstalosti oněch tří dětí [stejným] dílem, takovým způsobem, avšak s touto podmínkou, že z podílu Janových dětí mají dvě malé Magdalena, Marie Kateřina, [a též] Kateřina ta poslední [obdržet], do druhé [poloviny] pak ostatní v cti se nacházející děti rovněž pro rata (poměrně) se rozdělí, s tímto výslovným nařízením a závazkem, že děti oněch sester se budou k sobě navzájem [pokojně/dědičně] chovat, nebudou si [nepřátelsky] počínat jedny proti druhým, nýbrž [naopak] zůstanou svorné.

[Závěr / stvrzení, pravý sloupec:] Tak [tuto závěť] uzavírá, stvrzenou [vlastnoručním] podpisem purkmistra a [přísežných] chvályhodné [rady] [a pečetí], dne 30. ledna [1699].

[Rubová strana / dorsální poznámka:] Závěť (poslední pořízení) [v úvodu jmenované] Schmidin, měšťanky [v …], [ze] dne 30. ledna, jejího posledního [pořízení] nuncupativního (ústně prohlášeného), [léta] 1699. — Tato závěť byla vyhlášena před [plnou radou a těmi], jichž se [to] týká, v královském svobodném horním městě [Horní Slavkov], dne 31. května 17[..], za vlády [purkmistra …].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Testament der Witwe „die Schmidin" (Jacobe, hinterlassene Witwe des verstorbenen Martin Schmidt), Bürgerin in der königlichen freien Bergstadt [Schlaggenwald / Horní Slavkov], aufgerichtet vor dem regierenden Bürgermeisteramt. — Nuncupativ-Testament, datiert 30. Januar 1699 (Publikationsvermerk später, 31. Mai 17[..]).

[Kopf:]
In Nahmen der Allerheiligsten Dreyfaltigkeit, Gott Vaters, Sohns und Heiligen Geistes.

Demnach vor dem Regierenden Burgermeister-Ambt H[err] E[hrenvest] M[anns] Johann Frölich, Armadschmidt[?] und Burger allhier, demüthig bittweise dieselbe nach E[ines] E[hrsamen] Raths wohllöblichem Stadtgebrauch gemäß allerhöchst[…] g[eordneten] Stadtgeschworenen zu sich deputiren [hat lassen], welche aus ihrem guten Willen von ihrer Behausung [herbey] [… die hier mehrfach wiederkehrende Notariats- und Zeugenformel: die hinzugerufenen, von ihrem freien Willen handelnden Personen werden zur Bekräftigung beigezogen …]. — [Hat] demnach in der Regierenden Burgermeister-Ambt […] geehrt[…] gehabt[…], in beysein der[er] [Zeugen] bei gutem Vernunft und Verstand, an Leib gesund sitzend, freywillig bekennt, daß ihr letzter Wille frey sey, und also nach ihrem letztgehaltenen Hab und Will, nehmlich:

[Primo:] Befiehlt sie ihrer Seelen nach dem Leib abscheidend zuvor d[em] lieben Gott, dem Allmächtigen, zu seiner bittern Leyden und Sterben, [danksaget?] Leib aber d[er] Erden geziehmend[?].

[Secundo:] Weilen ihr aber jeder Testaments die Förderung des Fundament und Grund Vest ist, als hat sie es also gehabt, daß her[…] allso, so bald nach ihrem Tod das Hauß verkaufft werde, der Kirchen allhier ad S[anctum] Georgii fünffzig Gulden baar [vor?] anderst zu der Kirche [ausgereicht?] und legiret seyn solle, [auch das von denen Interesse-Geldern …] [Randvermerk: NB.: bey bereits geschehenem [… der?] Cap[elle] St. Joachim[sthal?] gedacht[…], wann sie stirbt, der[en] aber ein Grab schreiben lieht, [und] sich überliefert worden, sollen ihre [Erben?] mit fünf [Gulden?] [… dem?] Kloster zugedacht].

[Drittens / 3.:] [Auch] über ihren verstorbenen Mann H[err] Martin Schmidt, daß für ihre arme Seele ein stilles Requiem gehalten werde[n], [und] so in perpetuum also observirt seyn solle. Drittens: und [demnach] ihrer Schwester Barbara [seel:] 3 Kindern, so in Leben, mit Nahmen Christoph [Gieß?], Johann [Gieß?], Rosina [Gießerin?], vermacht, die jeden ein gleich Theil ihrer völligen Verlassenschaft, so [wohl] in mobilibus [als] Immobilibus [bleibe]; ihrer verstorbenen Schwester Anna [Gießerin?, Marktmeisterin?] aber annoch lebenden Kindern oder sämbtlich vermacht, die oben[gemelten] fünf solchen Theil, so viel oben gedacht — auch ihre Portion [an] der völligen Verlassenschaft derer drey Kinder [gleichen] Theil, solchergestalt, und jedoch mit diesem Beding, daß von [des] Johann Kinder Portion die zwey Kleine[n] Magdalena, Maria Catharina, [item?] [unum?] Catharina die letzt[e haben], in die andere [Hälfte] die übrige[n] in Ehren sich befindende[n] Kinder zugleich pro rata getheilt soll[en], mit dieser ausdrücklichen Ver- und Verbindung, daß der Schwester Kinder sich [unter] einander [erblich/friedlich] [verhalten], nicht [feindlich gegen] einander [erzeigen], sondern [vielmehr] einig [bleiben werden].

[Schluß / Corroboration, rechte Spalte:] Beschließt also [mit] des Burgermeister[s] und deren [Geschworenen] des wohllöblichen [Raths] [Hand-]Unterschrift [und Insiegel] corroborirt, den 30. Jan[uarii] [1699].

[Rückseite / Dorsalvermerk:] Weiland des [Eingangs gemelten] oder Testamentum [der] Schmidin, Bürge[rin] [zu …], [vom] 30. Jan[uarii], seiner letzter [Willens] Nuncupativis, [Anno] 1699. — Publicatum hoc testamentum coram [pleno Senatu et iis] quorum in[teres], in Civit[ate] Reg[ia] Lib[era] Metall[ica] [Slackenwald?], die 31. May 17[..], Regente[…].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1757

Řehoř Egerer potvrzuje, že mu rada města Horního Slavkova půjčila 100 zlatých rýnských.

Datace: 23.03.1699

Krátký vlastnoručně psaný úpis (potvrzení o příjmu) z 23. března 1699, týkající se dříví pro tavírnu (huť) v Horním Slavkově a částky 100 zlatých. Text je silně vybledlý a na mnoha místech nejistý, takže jméno pisatele ani přesné okolnosti splátky nelze s jistotou určit. Listinu doplňuje vlastnoruční podpis a přitištěná červená vosková pečeť.

Níže podepsaný tímto svým vlastnoručním úpisem stvrzuje, že od jistého pána (jeho jméno se v textu nedochovalo) obdržel dříví pro tavírnu (huť), respektive že šlo o jeho rozdělení, jak bylo patrně ujednáno. Šlo o částku sto zlatých (100 fl, snad „bílých" zlatých). Zbytek pak odevzdal témuž jmenovanému pánovi, takže ohledně vyrovnání oněch 100 zlatých byl vystaven tento úpis.

Pisatel svou pečeť níže přitiskl a vlastní rukou se podepsal. Listina byla uzavřena (sjednána) dne 23. března 1699.

Vpravo dole je podpis a vedle něj červená vosková pečeť; text podpisu je nečitelný, snad jde o jméno „Zikmund".

Poznámka k listině: jde o krátký vlastnoručně psaný úpis, resp. potvrzení o příjmu, na 100 zlatých, týkající se dříví pro tavírnu (huť) v Horním Slavkově. Je jednolistá, opatřená vlastnoručním podpisem a přitištěnou červenou voskovou pečetí. Rukopis je silně vybledlý a řada slov zůstává nejistá.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Níže podepsaný stvrzuje [tímto], že tímto mým vlastnoručním úpisem [potvrzuje], že od pana [...] [ohledně?] dříví pro tavírnu (huť) [a jeho] rozdělení, jak bylo [ujednáno?], [obnos] jednoho sta zlatých [bílých?]; zbytek pak témuž jmenovanému pánu [odevzdávám/odevzdal?], takže ohledně [splacení/vrácení?] oněch 100 zlatých (fl) [byl vystaven tento úpis?]. Svou pečeť jsem [níže] přitiskl a vlastní rukou podepsal. Uzavřeno (sjednáno) dne 23. března 1699.

[Vpravo dole podpis, vedle něj červená pečeť z pečetního vosku — text podpisu nečitelný, snad „[...] Zikmund [?]".]

[Pozn.: Listina je krátký vlastnoručně psaný úpis / potvrzení o příjmu (Schuldschein/Empfangsschein) na 100 zlatých (fl), týkající se dříví pro tavírnu (huť) v Horním Slavkově; jednolistá, s vlastnoručním podpisem a přitištěnou červenou voskovou pečetí. Rukopis je silně vybledlý, řada slov je nejistá [?]. Všech šest „stran" skenu jsou totožné duplikáty jednoho a téhož listu.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Es bezeüg[t] der Unter[s]chriebene, [daß] er kome mit diese[m] meine[m] Hand Schein, daß ich von H[errn] [...] er[?] [Be]rath[?] und Schmeltzhütten Holz daraus, die [Aus]theilung zu der Lebe[?] Einzeüge[n] [?], und bie[?] gehalten worden, Ein hundert Gülden weiß[?], der Über[rest?] ich eben gedachten H[errn] H[errn] [...] [über]geben[?], daß über sie zu meiner Einzeüg[ung] der 100 fl erstes [?] Schein[?] eröffnet[?] hat. Mein Versa[?] [Petschaft] Vor gedrückt und eigen Händig Unterschriebe[n]. Geschlossen [?] worden den 23 Martij 1699.

[Unterschrift rechts unten, daneben rotes Lacksiegel] — [unleserlich, etwa „[...] Sigmund [?]"]

[Anm.: Die Urkunde ist ein kurzer eigenhändiger Schuldschein/Empfangsschein über 100 Gulden (fl), betreffend Holz für die Schmelzhütte; einblättrig, mit eigenhändiger Unterschrift und aufgedrücktem rotem Lacksiegel. Die Handschrift ist stark verblasst, viele Wörter unsicher [?].]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1759

Jiří Kašpar Kohl, cajkář v Horním Slavkově, potvrzuje, že si vypůjčil z peněz kostela svatého Jiří v Horním Slavkově 30 zlatých rýnských.

Datace: 13.05.1699

Dlužní úpis z Horního Slavkova (Schlackenwald) z 13. května 1699: kostelní pokladna půjčila pekaři a sládkovi Jiřímu Töpferovi 30 rýnských zlatých na 6% úrok se splatností ke svátku sv. Jiří. Dluh byl zajištěn majetkem dlužníka a jako ručitel (dědic) je uveden Melchior Josef Capell; listinu potvrdil městský písař Johann Jacob Schiller.

Listina je dlužní úpis (obligace), sepsaný v Horním Slavkově (Schlackenwald) dne 13. května 1699. Dokument se ve skenech objevuje vícekrát ve shodném znění a na závěr má připojeny ještě zadní (dorsální) poznámky.

Text úpisu vypráví, že se souhlasem (ratifikací) jak duchovní, tak světské vrchnosti byly z peněz kostelní pokladny půjčeny a vyplaceny třicet rýnských zlatých v dobré, hrubé a běžné minci. Peníze dostal Jiří Töpfer, patrně mladší (syn), pekař a zároveň sládek (pivovarník), a to na jeho vlastní poslušnou žádost a prosbu, ke svému zvláštnímu užitku a prospěchu. Splatit je měl ke svátku sv. Jiří (ad festum Georgii, tedy k 24. dubnu).

Dlužník se zavázal celým svým majetkem a jměním, že dokud bude půjčenou částku (kapitál) mít u sebe a užívat ji, bude ji každoročně řádně a bez prodlení úročit sazbou 6 % (šest ze sta). Kdyby však buď jemu, nebo naopak on sám kostelu vypověděl splácení čtvrt roku předem, měl ve stanovené (blíže nejisté) lhůtě vrátit a odvést celý kapitál i s úroky zpět kostelu, případně tomu, kdo by tento úpis místo kostela držel.

Pro větší jistotu tohoto závazku se dlužník tímto zavazuje i za své dědice a nástupce — jmenovitě je uveden Melchior Josef Capell, měšťan (další podrobnosti k jeho osobě jsou v předloze nejisté a nedochované) — a celý dluh je zapsán jako právně vymahatelná generální hypotéka.

Stalo se v Horním Slavkově (Schlackenwald) dne 13. května léta 1699.

Na zadní straně listiny (dorsální poznámky) je vlevo uvedeno: „Debet 30 fl rh“, tedy „dluží 30 zlatých rýnských“. Vpravo je podpis: „Joh: Jac: Schiller, městský písař — in fidem“ (tj. na potvrzení, svědecky).

Shrnutí spolehlivě doložených údajů: částka 30 rýnských zlatých, úrok 6 % ročně, splatnost ke svátku sv. Jiří (24. dubna), dlužník Jiří Töpfer (pekař a sládek), dědic Melchior Josef Capell, místo Horní Slavkov, datum 13. května 1699, zapsal městský písař Johann Jacob Schiller. Některé formulace v kancelářském textu (zejména kolem výpovědní lhůty a přesného postavení dědice) zůstávají v předloze nejisté a jsou označeny otazníkem nebo výpustkou.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Dlužní úpis (obligace), Horní Slavkov (Schlackenwald), 13. května 1699.

(Jednostránková listina je ve všech skenech několikrát zopakována shodně; na závěr jsou připojeny zadní/dorsální poznámky.)

„Poté co s ratifikací duchovní i světské vrchnosti byly z peněz kostelní pokladny ke svátku sv. Jiří (ad festum Georgii) Jiřímu Töpferovi [mladšímu / synovi], pekaři a sládkovi (pivovarníkovi), na jeho poslušnou žádost a prosbu, k jeho zvláštnímu užitku a prospěchu, půjčeny a vyplaceny třicet rýnských zlatých v dobré hrubé a oběžné minci,

slibuje proto a zavazuje se dlužník [vším] svým majetkem a jměním, dokud bude onen kapitál mít v rukou a užívat jej, že jej bude nejen ročně řádně úročit dohodnutým úrokem 6 % (šest ze sta) bez prodlení, nýbrž v případě, že by mu byl — anebo on sám tento kapitál — čtvrt roku předem vypovězen, ve stanovené [?] lhůtě spolu s úroky téhož kostelu, anebo místo něho [držitelům] tohoto úpisu, ihned zase navrátit a odvést.

A pro větší jistotu toho tímto zavazuje [sebe], své dědice a nástupce Melchiora Josefa Capella, měšťana …, jak je zde zapsáno, … a jako právně vymahatelnou generální hypotéku tímto upisuje.

Tak se stalo v Horním Slavkově (Schlackenwald), dne 13. května léta 1699.“

[Zadní poznámky / dorsální:]
vlevo: „Debet 30 fl rh“ [= dluží 30 zlatých rýnských].
vpravo (podpis): „Joh: Jac: Schiller, městský písař. — in fidem (na potvrzení / svědecky).“

[Poznámky: Několik hustě psaných kancelářských formulí (klauzule o výpovědi a úročení, závazek hypotéky) je zde podáno zkráceně podle smyslu; jednotlivá nejistá slova jsou výše označena [?] nebo […]. Spolehlivě jsou doloženy tyto údaje: částka 30 rýnských zlatých, úrok 6 % ročně, termín „ad festum Georgii“ (sv. Jiří, 24. dubna), dlužník Jiří Töpfer (pekař/sládek), dědic Melchior Josef Capell, místo Horní Slavkov, datum 13. května 1699, písař Johann Jacob Schiller, městský písař.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Obligation / Schuldverschreibung, Schlackenwald (Horní Slavkov), 13. Mai 1699.

(Das einseitige Dokument ist in allen Scans mehrfach identisch wiederholt; rückseitige Vermerke am Schluss.)

„Demnach mit Geist- und Weldlich-Obrigkeitlicher Ratification ferner [von der] Kirchen [zu …, von denen] Kirchen Cassa-Geldern ad Festum Georgii, dem Georg Tepffer [dem Jüngeren/Sohn], Becker und Bräumacher, auf sein gehorsambtes Ersuchen und Bitten, zu seinem besonderen Nutzen und Frommen, dreyssig Gulden rh[einisch] in guter grob- und gangbarer Münz vorgeliehen und zugezahlt haben [worden],

So verspricht und verobligiret dahero sich der Debitor [bei] seinem Haben und Gebrechen [= mit allem Hab und Gut], so lang er selbiges Capital in Händen haben und genießen wird, solches nicht nur jährlich mit denen [ge]räum[t]en [gebührenden] Interessen 6 pr[o] cento ohnermangelt zu verzinsen, sondern in Fall ihm [es] oder er [es] (das Capital) ein Viertel-Jahr vorhero aufgekündiget würde, [zu] der gesetzten [?] Zeit sambt den Zinsen desselben dem Kirchen, oder an statt derselben dieser Obligation [Inhabern], von [den] Inhabern [?] wiederum oder [demselben?] alsogleich zu restituiren und abzuführen.

[Und] zu mehrerer Sicherheit dessen [Teil/Anteil] hiemit [verpflichtet/setzet] [der]jenige, der sich seine Erben und Erbnehmen Melchior Joseph Capell[en] … Bürger … hiermit eingeschrieben [hat] … [als] rechtssüchtige General-Hypothec hiermit verschreiben.

So geschehen [zu] Schlackenwald, den 13. Maij Anno 1699."

[Rückseitige Vermerke / Dorsal:]
links: „Debet 30 fl rh“ [= schuldet 30 Gulden rheinisch].
rechts (Unterschrift): „Joh: Jac: Schiller, Stattschreiber. — in fidem.“

[Anmerkungen: Mehrere dicht geschriebene Kanzleiformeln (Kündigungs- und Verzinsungsklausel, Hypothek-Verpflichtung) sind hier sinngemäß gekürzt wiedergegeben; einzelne Wörter bleiben unsicher und sind oben mit [?] bzw. […] gekennzeichnet. Genau gesichert sind: Betrag 30 Gulden rheinisch, Zinssatz 6 % p. a., Termin „ad Festum Georgii“ (St. Georg), Schuldner Georg Töpfer (Bäcker/Bräuer), Erbe Melchior Joseph Capell, Ort Schlackenwald, Datum 13. Mai 1699, Schreiber Johann Jacob Schiller, Stadtschreiber.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1762

Jan Mayer uděluje Janu Davidu Wenzelovi, vrchnímu důlnímu v Horním Slavkově, plnou moc, aby ho zastupoval před soudem v Horním Slavkově ve sporu společníků Jana Jiřího Schmidla proti podílníkům Gottfrieda Schmidla.

Datace: 23.12.1699

Listina ze dne 23. prosince 1699 je plnou mocí, kterou Johann Daniel Crentz, říšský vrchní štajgr (vrchní důlní dozorce) na slavkovském Hubenberku, zmocňuje svého zástupce k jednání v soudní při. Zástupce má za něj vystupovat při vyhlášení královského apelačního mezitímního rozsudku a v souvisejícím sporu s Johannem Georgem Schmidlem a dalšími účastníky, a to tak, jako by byl Crentz osobně přítomen.

Plná moc

Pan Johann Daniel Crentz, říšský vrchní štajgr (vrchní důlní dozorce) na slavkovském Hubenberku[?], se ocitl v následující situaci: při vyhlášení vysoce chvályhodného královského apelačního mezitímního rozsudku, jež se mělo odehrát dne 7. [března?] příštího roku 1700, byl [patrně] nejnověji předvolán do jistého domu, a to na 8. hodinu — okolnosti předvolání jsou v listině na některých místech nečitelné.

Při tomto jednání se měli dostavit i další účastníci sporu: Johann Georg Schmidl jako spoluúčastník (litis consors) a dále [jméno nečitelné] Schmidlová/Schmidlovi jako účastníci téhož sporu, a to na obou stranách — tedy i strana opačná (et econtra).

Plnou mocí tedy Crentz zmocňuje svého zástupce, aby:
- za obě strany požadoval, co je v takových případech obvyklé ohledně dědictví[?] (přesné znění je na tomto místě nejisté),
- se zvláštní pečlivostí přijal vše, co mu bude při jednání předneseno,
- učinil vše, co bude v dané věci třeba a co lze v rámci jednání vyřídit,

a to tak, jako by byl on sám, Crentz, osobně přítomen na místě (in loco). Plná moc je udělena s obvyklou právní doložkou rati et grati (tj. že zmocnitel uznává a schvaluje vše, co zástupce v jeho jménu učiní) a s právem substituce (tj. zástupce smí k témuž úkonu zmocnit dalšího zástupce).

Na potvrzení toho Crentz tuto plnou moc vlastnoručně podepsal a stvrdil ji obvyklou pečetí.

Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 23. prosince (X.bris) roku 1699.

[L.S. – červená pečeť]
Johann M[üller?] [Crentz?]
[funkce / místo] jako výše

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Plná moc

Pán Johann Daniel Crentz, říšský vrchní štajgr (vrchní důlní dozorce) [na] slavkovském Hubenberku[?], ohledně něhož a v jaké věci se tentýž při vyhlášení vysoce chvályhodného královského apelačního mezitímního rozsudku, dne 7. [března?] roku příštího 1700, [...] nejnověji[?] [v ...] domě v 8 hodin [...] [byl předvolán], a [kde] Johann Georg Schmidl [jako] spoluúčastník sporu, a [...] Schmidlovi [jako] účastníci téhož sporu et econtra (a naopak) se mají dostavit, [...] kde se má od [obou stran] ohledně náležitostí požadovat obvyklé dědictví[?], a co bude témuž předneseno, s obzvláštní pečlivostí převzít a vše [učinit], co [...] přísluší a co lze projednat, právě tak, jako bych byl sám osobně na místě (in loco) přítomen, to vše s doložkou rati et grati (schválení a souhlasu) a substituendi (práva ustanovit dalšího zástupce). Na potvrzení toho jsem tuto plnou moc [vlastnoručně] vlastní rukou podepsal a obvyklou pečetí stvrdil. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 23. prosince (X.bris) roku 1699.

[L.S. – červená pečeť]
Johann M[üller?] [Crentz?]
[funkce / místo] jako výše

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Vollmacht

Der Herren Johann Daniel Crentz, Reichs Ober=
steiger [auf] den Schlackenwalder Hueben=
berg[?], worauf, und welche derselbe bey publicirung der
Hochlöbl[ichen] König[lichen] Appellations Incidental Sentenz, d[en]
7. [Marty?] Jahrs beschehenden 1700ten, [...] zu [jüngst?]
[...]hauß umb 8 Uhr in [...] der be=
[...]ckung gewiesen, und Johann Georg Schmidlichen
Litis consorten, und die [...]rich[?] Schmidliche
Litis Interessenten et econtra erscheinen, von
[beyden …] umb [denckbahres?] gebühres die gewöhn=
liche Erbschafft [bittlich?] begehen[?], und was dem=
selben vorgetragen werden wird, besonderen
Fleiß ab[zu]nehmen, und alles [zu thun] was [...] obliegen
und handlen möge, also ob ich [eben] selbsten in loco
wäre, alles cum clausula rati et grati con= et
Substituendi. Zu sicherheit dessen ich diese Vollmacht
[… eigenhändig …] mit eigener Hand Unterschrifft, und mit gewöhnlich
Pettschafft corroboriret. So geschehen Schlackenwald
den 23 X.bris [Decembris] Ao 1699.

[L.S. – rotes Lacksiegel]
Johann M[üller?] [Crentz?]
[Stelle / Ort] wie oben

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 1763

Jiří Leonard Mayer uděluje Jáchymu Ondřeji Mayerovi, obchodníkovi, plnou moc, aby ho zastupoval před soudem v Horním Slavkově ve sporu společníků Jana Jiřího Schmidla proti podílníkům Gottfrieda Schmidla.

Datace: 23.12.1699

Listina z 23. prosince 1699 je plná moc, kterou vystavitel (patrně podepsaný jako Braun von Funck[?], Maÿer[?]) zmocňuje měšťana a obchodníka Joachima Erndtevohla[?] Mayera, aby jej zastupoval při vyhlášení dvou královských apelačních mezitímních rozsudků, jež mělo proběhnout 7. ledna 1700 na zdejší radnici. Šlo o spor mezi Janem Jiřím Schmidlem a Gottfriedem Schmidlem, v němž měl zmocněnec vyžádat obvyklé opisy a se vší pečlivostí vyslechnout vše, co bude při jednání předneseno.

Plná moc

Tímto se uděluje plná moc Joachimu Erndtevohlovi[?] Mayerovi, měšťanovi a obchodníkovi, aby zastupoval vystavitele listiny při vyhlášení obou vysoce chvályhodných královských apelačních mezitímních rozsudků. K tomu mělo dojít 7. ledna nadcházejícího roku 1700, o osmé hodině, ve zdejší radnici.

Šlo o spor mezi vystavitelem a Janem Jiřím Schmidlem na jedné straně a Gottfriedem Schmidlem na straně druhé. Zmocněnec měl na místě vystoupit tak, jako by tam byl přítomen sám vystavitel listiny: měl za obě strany podle práva náležitě požádat o obvyklé opisy, se zvláštní pečlivostí vyslechnout vše, co bude při jednání předneseno, a učinit i jednat vše, co bude potřeba. Plná moc byla udělena s obvyklou právní doložkou o potvrzení a schválení jednání zmocněnce (cum clausula rati et grati) a s právem ustanovit si dalšího náhradníka (substituendi).

Pro větší jistotu vystavitel tuto plnou moc vlastnoručně podepsal a potvrdil ji svou obvyklou pečetí. Stalo se patrně v Eßlangenwaldtu[?] dne 23. prosince roku 1699.

Listina nese červenou voskovou pečeť (L. S.) a podpis, který lze přečíst jako Braun von Funck[?], Maÿer[?].

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Plná moc.

Pro Joachima Erndtevohla[?] Mayera, měšťana a obchodníka, aby týž při vyhlášení obou vysoce chvályhodných královských apelačních mezitímních rozsudků (Appellations-Incidental-Sentencien) dne 7. ledna nadcházejícího roku 1700 ve zdejší radnici o 8. hodině, na základě [sporu] mezi ním a Janem Jiřím Schmidlem, titulem, jako spolustranou[?], proti Gottfriedu Schmidlovi, titulem, zúčastněnému, a naopak, vystoupil; aby za obě strany podle [prokázaného?] práva náležitě žádal o obvyklé opisy, aby vše, co bude předneseno, se zvláštní pečlivostí vyslechl a aby mohl činit a jednat vše potřebné, jako bych já sám byl na místě přítomen, to vše s doložkou potvrzení a schválení (cum clausula rati et grati) a [práva] ustanovit náhradníka (substituendi).

K [větší] jistotě toho jsem tuto plnou moc vlastní rukou podepsal a obvyklou pečetí potvrdil. Stalo se [v Eßlangenwaldtu?] dne 23. prosince roku 1699.

[L. S. — červená vosková pečeť]
[Podpis:] Braun von Funck[?], Mayer[?]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Vollmacht.

Vor Joachimb Erndtevohl[?] Mayer, Bürger und Handelsmann, auff daß derselbe bey Publicirung beyder Hochlöbl. Königl. Appellations-Incidental-Sentencien den 7. Jan: herbeynahenden 1700ten Jahres in hiesigen Rathhauß umb 8 Uhr in Crafft des [Beschützung / beschehenen?] zwischen ihm und Johann Georg Schmidlichen, tit:, Condorten[?], wieder die Gottfried Schmidlichen, tit:, Interessenten et econtra erscheinen, von beyden umb dargethaner [?] yeweise[?] die gewöhnl: Abschrifften billiche begehren, und waß demselben fortgetragen werden wird, besondern Fleißes vernehmen, und all Nothwendiges thun und handlen möge, alß ob ich von selbsten in loco wäre, alles cum clausula rati et grati con[-firmandi] et substituendi.

Zu dessen [mehrer] Sicherheit wessen ich dieße Vollmacht mit aigener Handt unterschrieben und mit gewöhnl: Petschafft corroborirt. So geschehen [Eßlangenwaldt?] den 23. Xbr: [Decembris] Aō 1699.

[L. S. — rotes Lacksiegel]
[Unterschrift:] Braun von Funck[?], Maÿer[?]

Zobrazit originál na Porta fontium →