The year 1689 in the chronicle

Transcriptions and translations of historical documents were produced with the help of artificial intelligence and may contain errors in reading old handwriting. The original wording is usually available with each entry in the expandable section "original transcription", or directly at the listed source; if you come across an inaccuracy, we would be grateful for a note.

1689
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) source →
Crop from the chronicle original

Blesk udeřil do kostela

Krátký zápis o požáru způsobeném bleskem v pěchotním (infanterijním) kostele v Horním Slavkově roku 1689.

Roku 1689, dne 3. srpna, udeřil blesk do pěchotního (infanterijního) kostela a zapálil oltář Matky Boží.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Roku 1689 dne 3. srpna udeřil blesk do pěchotního (infanterijního) kostela a zapálil oltář Matky Boží.

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 1702

Jan Michel, horník v Horním Slavkově, činí za přítomnosti Pavla Eberta, rychtáře, Volfganga Alberta a Ondřeje Josepha, soudních přísedících, a Kryštofa Michaela Nonnera, písaře města Horního Slavkova, poslední vůli.

Datace: 02.01.1689

Poslední vůle (testament) horního Slavkova měšťana a horníka Johanna Michela, sepsaná 2. ledna 1689 před purkmistrem, městským rychtářem, soudními přísedícími a městským písařem. Michel v ní odkazuje peníze kostelu sv. Jiří, řeší majetkové vyrovnání se svou ženou Sidonií (z druhého manželství, bez společných dětí) vůči dětem z jeho prvního manželství a rozděluje zbylý majetek.

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.

Na příkaz vládnoucího pana purkmistra Gottfrieda[?] Ernsta Mayera byli na žádost počestného Johanna Michela, zdejšího měšťana a horníka, vysláni k němu domů čtyři muži: pan Paul Ebert, tehdejší městský rychtář, pan Wolfgang Albert a pan Andreas Joseph, oba soudní přísedící, a Christoph Michael Nonner, zdejší městský písař. Jim Johann Michel s dobrou rozvahou, plným rozumem, pamětí i chápáním, jasnými a výslovnými slovy oznámil svou poslední vůli — tedy jak má být po jeho smrti naloženo s jeho skrovnou pozůstalostí. Zněla takto:

Za prvé se zcela odevzdává vůli Boží; svou duši svěřuje Boží všemohoucnosti a nekonečnému, bezednému milosrdenství, tělo pak poroučí zemi.

Za druhé odkazuje zdejšímu chrámu sv. Jiří na spásu své duše pět zlatých — pro případ, že by zemřel dříve než jeho žena. Kdyby naopak zemřela dříve ona, má se těchto pět zlatých obvyklým způsobem věnovat kostelu.

(Na tomto místě je text poškozen; patrně se zde manželé navzájem testamentárně zavazují.) Za toho z manželů, kdo zemře jako první, má být sloužena tichá zádušní mše (requiem).

Za třetí zůstává v platnosti dřívější svatební smlouva, kterou si však přeje vyložit přesně podle jejího tehdejšího smyslu. V pátém bodě této smlouvy totiž stálo, že kdyby Johann Michel zemřel dříve než jeho nynější manželka, aniž by z ní zanechal potomky, má jeho žena Sidonie dostat vedle poloviny šatstva a dalších práv a dědictví jako přednostní podíl dvacet pět zlatých. Šestý bod smlouvy zase pamatoval na to, že děti z jeho prvního manželství při vyrovnání řádně obdržely sto čtyřicet zlatých. Protože se však v tomto druhém manželství žádné děti nenarodily, pokládá Johann Michel za zcela spravedlivé, aby jeho žena Sidonie byla postavena na roveň dětem, které při vypořádání dostaly svůj podíl. Proto své srdečně milované ženě a hospodyni Sidonii odkazuje a věnuje oněch sto čtyřicet zlatých, které jinak dostaly děti — a to proto, že ho v tomto pozdějším manželství nejen měla ráda a v úctě, ale také ho co nejpečlivěji opatrovala a ošetřovala. Tuto částku jí má být vyplacena jako její přednostní podíl. Kromě toho jí má zůstat zachován i dřívější přednostní podíl dvacet pět zlatých stanovený ve svatební smlouvě.

(Text pokračuje v pravém, silně poškozeném sloupci, kde se ještě jednou zmiňují částky 140 zlatých a 25 zlatých v souvislosti s domem a dědictvím v hodnotě snad sto zlatých; dále je zmíněn jeden zlatý spolu s nějakou vytištěnou směnou[?] — přesný smysl této pasáže se pro poškození textu nedá bezpečně rekonstruovat.)

Za čtvrté odkazuje a ustanovuje ohledně veškerého movitého i nemovitého majetku, že ani ta nejmenší část nemá ujít jeho srdečně milované manželce ani dětem z jeho [prvního?] manželství. Zbylá pozůstalost má být rozdělena tak, že jeden díl (patrně dvě třetiny, text je zde poškozen) připadne manželce Sidonii a druhý, třetí díl ostatním dětem.

Za páté nařídil a požadoval, aby proti jeho poslední vůli nikdo — ať už po právu, nebo bez práva — nic nenamítal ani nepodnikal.

Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 2. ledna léta Páně 1689.

Podepsáni: Paul Ebert, toho času městský rychtář; Wolfgangus Albert, tehdejší soudní přísedící; Andreas Joseph, soudní přísedící; Christophorus Michael Nonner, tehdejší městský písař.

Na zadní straně listiny je poznámka: Poslední vůle Johanna Michela, zdejšího měšťana a horníka, přijatá dne 2. ledna léta Páně 1689.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.

Na příkaz vládnoucího titul. pana purkmistra Gottfrieda[?] Ernsta Mayera byli na žádost počestného Johanna Michela, zdejšího měšťana a horníka, k němu do jeho domu vysláni pan Paul Ebert, t. č. městský rychtář, pan Wolfgang Albert, pan Andreas Joseph, soudní přísedící, a Christoph Michael Nonner, zdejší ustanovený městský písař. Jim s dobrou rozvahou, plným rozumem, pamětí a chápáním, jakož i jasnými, zřetelnými a výslovnými slovy přehledně oznámil svou poslední vůli, jak má být po jeho smrti a skonu naloženo s jeho skrovnou pozůstalostí, jak následuje.

Za prvé se zcela odevzdává vůli Boží a svou milou duši svěřuje do jeho všemohoucnosti a nekonečného, bezedného milosrdenství, tělo pak opět poroučí zemi.

Za druhé odkazuje zdejšímu chrámu Páně sv. Jiří za spásu své ubohé duše, kdyby zemřel dříve [než jeho žena], pět zlatých atd. Kdyby však ona zemřela dříve než on, má těchto 5 zlatých obvyklým způsobem věnovat milému kostelu.

[… manželé se navzájem testamentárně zavázali …]; naproti tomu má být za prvního ze zemřelých sloužena tichá zádušní mše (requiem).

Za třetí zůstává v platnosti svatební smlouva, přičemž ji však chce mít takto a nikoli jinak rozuměnou […] a tehdy zamýšlený smysl míní mít zcela rozumně chápán. Totiž protože v pátém bodě svatební smlouvy je výslovně obsaženo, že kdyby zemřel dříve než jeho nejmilejší manželka, aniž by zanechal tělesné dědice z jiného manželství, má jeho manželka Sidonie vedle poloviny šatstva, práv a dědictví[?] dostat jako přednostní podíl pětadvacet zlatých atd.; naproti tomu je v šestém bodě prospěšně postaráno o to, že děti z předchozího manželství při onom vypořádání řádně obdržely sto čtyřicet zlatých atd. Protože však v druhém manželství nebyly zplozeny žádné děti, je za prvé zcela spravedlivé, aby matka byla dětem, které byly při sňatku [vyrovnány], postavena na roveň. Proto prohlašuje[?], odkazuje a věnuje své srdečně milované manželce a hospodyni Sidonii — protože ho v tomto pozdějším manželství nejen měla ráda a v úctě, nýbrž ho také co nejpečlivěji opatrovala a ošetřovala — oněch sto čtyřicet zlatých atd., které děti již dostaly při vypořádání, aby jí mohly být vyplaceny, jako jí náležející přednostní podíl. Za druhé jí má zůstat nedotčen i přednostní podíl pětadvaceti zlatých atd. stanovený ve svatební smlouvě.

[Pravý sloupec / pokračování:] … řečené dědictví a dům za sto [zlatých?] má být přenechán […]; jako 140 zl. a 25 zl. … nařídit, aby […]; je-li tomu tak, musí ona z […] jeden zlatý atd. spolu s […] vytištěnou směnou[?] […]

Za čtvrté odkazuje a ustanovuje ohledně movitého i nemovitého majetku, že ani to nejmenší [nemá ujít?] jeho srdečně milované [manželce?] a dětem zplozeným z […] manželství, […] jemu náležející a […], aby [konečně?] […] dílu připadla manželce Sidonii, druhý třetí díl však aby se stal vlastnictvím ostatních [dětí?].

Za páté nařídil a požadoval, aby proti jeho poslední vůli nebylo nikomu dovoleno s právem ani bez práva cokoli podnikat.

Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 2. ledna léta Páně 1689.

Paul Ebert, toho času městský rychtář.
Wolfgangus Albert, t. č. soudní přísedící.
Andreas Joseph, soudní přísedící.
Christophorus Michael Nonner, t. č. městský písař.

[Hřbetní záznam:] Poslední vůle Johanna Michela, zdejšího měšťana a horníka, jež byla sepsána (přijata) dne 2. ledna léta Páně 1689.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Im Nahmen der Allerhochheyligsten und un[ge]theilten Dreyfaltigkeit, Gott Vatter, Sohn und heyliger Geist. Amen.

Auf Befehl deß Regirenden tit: Hl. Bürgermeisters Gott=
fried[?] Ernst Mayers, seyn[d] auf Begehren deß Erbahrn
Johann Michels Bürgers und Bergmanns alhier, Herrn
Paul Eberts p:t: Stadtrichter, Hl. Wolffgang Albert, Hl.
Andreaß Joseph Gerichts Assessores und Christoph Michaël
Nonner [V]erordtnung und Stadtschreiber alhier, zu Ihm in seine
Behausung abgeordnet worden, denen er seinen letzten
Willen, mit gutem Bedacht, völliger Vernunfft, gedächtnüß
und Verstand, auch klaren deuttlichen und ausdrücklichen
Worten wie es mit seinem wenigen Verlaßenschafft, nach
seinem Todt, und Hinscheiden gehalten werden solle, wie
folget nachrichtig eröffnet.

Erstlichen thuet er sich dem Willen Gottes gäntzlichen ergeben
und seine liebe Seel niedersezen [in] deßen Allmacht und [un]endliche grund=
lose Barmherzigkeith, dem Leib aber der Erden widerum
befehlen.

Anderdtens legirt er dem alhiesigen Gottes Hauß S[ancti] Georgy
zum heyl[igen] seinem armen Seel, so er vor seinem Christ[lichen?] Leben[?]
sterben solte, fünff Gulden etc. Solte aber sie vor ihm sterben,
soll sie solche 5 fl. ehemäßig der lieben Kirchen [stiften?]

[… die Eheleute haben einander testamentlich verbunden …]
hingegen soll dem ersten sterbenden Theil
für eine stille Requiem gehalten werden.

Drittens aber bleibet es bey dem Heyraths Contract, und will doch
anbey demselben hiermit also und nicht anders verstanden
[…] und die damahls gehaltene Meinung gewiß=vernünfftig
verstanden haben, Nemblichen weilen in 5ten Punct deß Hey=
raths Contracts per expressum enthalten, daß wann er vor
seiner liebsten Ehegattin ohne aus anderer Ehe hinterlaßene
Leibes Erben todt[en] fahls versterben solte, so soll deßen Ehe=
weib Sidonia neben ihren halben Kleidern, Gerechtigkeith und Erb[?]
fünff und zwanzig Gulden etc. zu einem Vortheil haben, hingegen
auch in dem sechsten Punct heylsamb versehen, daß die Kinder
voriger Ehe, an deßen lit[er]a [?] Ausfertigung Einhundert und
vierzig Gulden etc. richtig empfangen haben, Nun aber
in der anderen Ehe keine Kinder erzeuget worden, so ist
erstlich gantz billig, daß die Mutter denen Kindern so aus[?] der
Heyrath sind gleich gemacht worden. Als protestirt[?],
verma[c]ht und dedicirt er seinem hertzliebsten Ehe und
hauß Ehegattin Sidonia, weilen sie ihm in voranderter[?] Ehe
nicht allein lieb und werth gehalten, sondern auch aufs
allerfleißigste seiner gewartet und gepflogen, die seine[?]
Einhundert und vierzig Gulden etc. welche die Kinder zur
Ausfertigung schon bekommen, daß Ihr solche aus gegeben werden
mögen und maßen zu seinem [angeworenden?] Vortheil. Zum
anderen soll auch Ihr in dem Heyraths Contract aus gesetzte
Vortheil der fünff und zwanzig Gulden etc. in salvo verbleiben.

[Rechte Spalte / Fortsetzung:] … dachten Erbschaft und [das?]
Hauß von Einhundert [Gulden?] überlaßen werden, […]
als 140 fl. und 25 fl. … aufftragen, daß […]
ist, so muß sie aus[…] Ein Gulden etc. nebst […]
gedruckten Tausch[?] […]

Viertens vermacht und [verschafft er?] in mobilibus alß inmobilibus,
nicht das alle[r]geringste seinem hertzliebsten [Eheweib?]
und denen von der […] Ehe erzeugten Kindern, […]
ihm[?] gehörig und […], auch […] wünschlich und [unab]=
[…] unentlichen die [oben?] […]
Theil Eheweib Sidonia, den andern dritten Theil aber den
anderen [Kindern?] eigen werden solle.

Fünfftens, hatte und [verschauet?] und gefordert[?], daß seinen letzten
Willen wider niemand sey, mit oder ohne Recht etwas zu handlen gestattet.

Actum Schlaggenwaldt den 2. Januarÿ Ao 1689.

Paul Ebert, der zeit Stadtrichter.
Wolffgangus Albert, p:t: Gerichts Assessor.
Andreaß Joseph, Gerichts Beysitzer.
Christophorus Michaël Nonner p:t: Stadtschreiber.

[Dorsalvermerk:] Letzter Will Johann Michels Bürger und Bergk=
manns alhier, so eingenohmen worden den 2. Januarÿ Ao 1689.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 1704

Jan Jiří Pesolt potvrzuje, že dostal od magistrátu města Horního Slavkova z peněz svého bratra Jana Pesolta, ševce ve Vratislavi, s jeho svolením 15 zlatých.

Datace: 07.06.1689

Krátké osobní potvrzení (kvitance) vydané v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 7. června 1689. Johann Georg Scholtz jím stvrzuje, že mu u zdejšího magistrátu — kde jednal jménem svého bratra Johanna Scholtze, měšťana a ševce ve Vratislavi — byla v jeho záležitosti přiznána částka 13 krejcarů. Listinu potvrzuje vlastnoruční podpis a přitištěná červená pečeť.

Já, níže podepsaný, tímto stvrzuji, že mi u zdejšího vysoce chvályhodného [patrně klášterního] magistrátu měšťanského a královského svobodného [horního] města Horního Slavkova (Schlaggenwald) bylo přiznáno 13 krejcarů.

Jednal jsem přitom místo svého bratra Johanna Scholtze, měšťana a ševce ve městě Vratislavi (Breslau), a jeho jménem. Šlo o věc jeho opakovaně a oprávněně žádaných nároků, o jejichž vyřízení jsem se u něho, svého bratra, s jistou námahou přičinil [?].

Vše výše uvedené dosvědčuji vlastnoručním podpisem svého jména a přitištěnou pečetí.

Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 7. června roku 1689.

Pod textem je otištěna červená pečeť a podpis: Johann Georg Scholtz.

(Poznámka: Jde o krátké osobní potvrzení – jakousi kvitanci. Pisatel v ní jedná v zastoupení a jménem svého bratra Johanna Scholtze, ševce z Vratislavi, ve věci projednávané před magistrátem královského svobodného města Horní Slavkov; uvedená částka činí 13 krejcarů. Některá slova v hustě psané právní formuli zůstávají nejistá.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Velký ozdobný tah v záhlaví]

Já, níže podepsaný, tímto na základě toho stvrzuji, že mi u zdejšího vysoce chvályhodného [klášterního] magistrátu měšťanské a královské svobodné [horní] [?] města Horního Slavkova (Schlaggenwald), místo mého bratra Johanna Scholtze, měšťana a ševce ve městě Vratislavi (Breslau), a jeho jménem, kvůli jeho [?] v této věci jím vyžádaným oprávněným [nárokům], mně však s vynaložením jisté námahy o schválení usilujícím [?] u něho, bratra, [bylo přiznáno?] 13 krejcarů. Což dosvědčuji vlastnoručním podpisem svého jména a přitištěnou pečetí.

Dáno v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 7. června roku 1689.

[Červená pečeť] Johann Georg Scholtz [paraf]

Poznámka: Jde o krátké osobní potvrzení (Schein). Pisatel jedná v zastoupení a jménem svého bratra Johanna Scholtze, ševce z Vratislavi, ve věci projednávané před magistrátem královského svobodného (horního) města Horní Slavkov; zmiňuje se částka 13 krejcarů. Některá slova v hustě psané právní formuli jsou nejistá [?]. Všech šest naskenovaných stran je týmž jednostranným dokumentem (duplicitní skeny).

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Großer Schnörkel als Kopfzeile]

Ich endes Vnderschriebener bekhenne hiermit Crafft deßen, daß mir bey hiesig hochlöbl. Zechendt[?] Klösterischen Magistrat, der Bürger= vnd Königl. Frey[en Berg=]Stadt Schlaggenwaldt, an Statt vnd im Nahmen meines Bruders Johann Scholtz, Bürgers vnd Schuhmachers in der Stadt Breßlau, wegen seiner [?]mehreren dißfältiger Ihme gebetenden rechtmesigen, mir aber bemüh[t] einiger approbation gehrächt[?] bey Ihm Bruedern, ihn Haab freist[?] [?] 13 Khreuzer ertheilet werden, bezeugets welches mit mehrerm meines Nahmens Vnterschrifft vnd beygetrückten [Pet]Schafft.

Actum Schlaggenwaldt den 7. Junij Ao 1689.

[Rotes Siegel] Johann Georg Scholtz [Paraphe]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 1705

Jan Müller, poddaný v Hájích, kupuje od Tomáše Zindla jeho dvůr v Hájích s příslušenstvím za 150 zlatých rýnských.

Datace: 12.06.1689

Kupní smlouva z 12. června 1689, kterou obec Horní Slavkov (Schlackenwald) za purkmistra Jiřího Tomáše Köhlera a Jana Müllera potvrdila prodej stodoly se stodolní plochou a příslušenstvím Tomáši Hüttlovi za 150 zlatých rýnských, splatných na splátky. Listina dále zaznamenává jednotlivé splátky kupní ceny v letech 1689–1696 a v roce 1700 i platbu kontribuce (daně), odváděné do městské pokladny (Lauterung).

Kupní list, Horní Slavkov (Schlackenwald), 12. června 1689

Za vlády tehdejšího purkmistra Jiřího Tomáše Köhlera [?] a Jana Müllera, s potvrzením (ratihabicí) vrchnosti, byla mezi měšťany uzavřena smlouva, kterou se Tomáši Hüntlovi (Hüttlovi) prodala stodola se stodolní plochou i se vším příslušenstvím, patrně i kovářským [?]. Kupující ji získal se vším právem a spravedlností, tak jak ji předtím koupil, držel, užíval a požíval, a to i se vším náležejícím příslušenstvím – pozemky, poli a loukami – tak, jak jsou ohraničeny a vymezeny mezníky.

Kupní cena byla ujednána na sto padesát zlatých rýnských. Splácet se měla po dobu života kupujícího, a to takto: nejprve dvacet zlatých jako první splátka, poté každý rok deset zlatých, opět po celý zbytek jeho života. Pro jistotu byly sepsány dva stejně znějící kupní listy, každý ze stran obdržela jeden. Stalo se v Horním Slavkově dne 12. června 1689.

Podepsán: Jan Adam Schiller, městský písař.

Zápisy o splátkách

- 25. června 1689 – Tomáš Hüntl (Hüttl) splatil první část kupní ceny, dvacet zlatých; tuto částku pan Wolfgang Albrecht odevzdal do městské pokladny (Lauterung). Zapsáno: Tomáš Hüttl 10 zl. […] 20 zl. Podepsán Jan Adam Schiller, městský písař.

- 29. listopadu 1693 – za purkmistra Jana Trölicha (Frölicha? [?]) splatil Hüttl další část dluhu ve výši patnácti zlatých, které byly rovněž odevzdány do městské pokladny. Činí to 15 zl. Podepsán Jan Adam Schiller, městský písař.

- 7. července 1696 – za purkmistra Jana Gabriela Wenzela splatil svůj zbývající nedoplatek deseti zlatými, jež byly opět odevzdány do městské pokladny. Činí to 10 zl.

Poznámka na okraji: Jan Müller.

- 4. února 1700 – Tomáš Hüttl uhradil část své kontribuce (daně), která měla činit 10 zlatých, částkou sedm zlatých třicet krejcarů; ty byly přiloženy k ostatním vybraným penězům. Činí to 7 zl. 30 kr. Podepsán Vavřinec (Lorenc) František Roth, městský písař [?].

Dále je uvedeno, že podle záznamu ze 7. února 1700 měly být výše uvedené 7 zl. 30 kr. odepsány z pozemkových úroků (Grund-Zinsen) městské pokladny (patrně tzv. „padesáté" pokladny [?]). Podepsán Vavřinec František Roth, podpísař.

Rubový (hřbetní) nápis

Na zadní straně listiny je poznámka: Kupní list týkající se usedlíka [Samuela?] Müllera a […] Tomáše Hüttla, měšťana [?], zelených poddaných [?].

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Kupní list (smlouva), Horní Slavkov (Schlackenwald), 12. června roku 1689.

Poté co se vrchnostenským potvrzením (ratihabicí), za nynějšího vladařícího pana purkmistra Jiřího Tomáše Köhlera [?] a Jana Müllera, níže [v měšťanech?] uvedeno, [...] jedna stodola a stodolní místo prodalo Tomáši Hüntlovi [Hüttlovi] se vším kovářským [?] příslušenstvím, [...], se vším právem a spravedlností, jak to koupil, držel, užíval a požíval, též se vším náležejícím příslušenstvím, místy, poli a loukami, jak jsou ohraničena a okamenována (vymezena mezníky), za sumu peněz, totiž za sto padesát zlatých rýnských ujednanou, [...] prodal; splácení (umořování) toho po dobu jeho života [...] tímto způsobem, totiž na splátku nyní nejprve dvacet zlatých, pak každý rok [...] pak každý rok deset zlatých příště náležejících, a to po dobu života kupujícího zaplatit. Pro jistotu toho byly vyhotoveny dva stejně znějící kupní listy a stranám doručeny. Stalo se v Horním Slavkově dne 12. června roku 1689.
[Podpis:] Jan Adam Schiller, městský písař.

[Splátky / částečné platby:]

Dne 25. června roku 1689 Tomáš Hüntl umořil podle splátky, složiv dvacet zlatých, jež pan Wolfgang Albrecht odevzdal do městské pokladny (Lauterung); [...] pak Tomáš Hüttl 10 [zl.] [...] 20 zl.
[Podpis:] Jan Adam Schiller, městský písař.

Dne 29. [listopadu] roku 1693 umořil za pana [...], pana purkmistra Jana Trölicha [Frölicha?], zbytek nejprve patnácti zlatými, jež byly rovněž dodány do městské pokladny, činí to — 15 zl.
[Podpis:] Jan Adam Schiller, městský písař.

Dne 7. července roku 1696, za vladařícího pana purkmistra [...], pana Jana Gabriela Wenzela, umořil svůj nedoplatek deseti zlatými, které však [...] sám, a těchto 10 [zl.] dodáno do městské pokladny, činí to — 10 zl.

[Poznámka na okraji:] Jan Müller.
Dne 4. února 1700 Tomáš Hüttl na úhradu [...] svého kontribučního poplatku (daně), který měl být složen 10 zlatými, [složil] sedm zlatých třicet krejcarů, které byly [...] přiloženy k ostatním penězům, činí to — 7 zl. 30 kr.
[Podpis:] Lorenc [Vavřinec] [František] Roth, městský písař [?].

Podle data 7. února 1700 byly výše uvedené 4 zl. 30 kr. [resp. 7 zl. 30 kr.] určeny k odepsání z pozemkových úroků padesáti [?] městské pokladny.
[Podpis:] Vavřinec František Roth, podpísař.

[Hřbetní/rubový nápis:]
Kupní list, [týkající se] usedlíka [Samuela?] Müllera a [...] Tomáše Hüttla, měšťana [?], zelených poddaných [?].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Kaufbrief, Schlackenwald (Horní Slavkov), 12. Juni Anno 1689.

Demnach mit Obrigkeit Ratihabition unter den zur Zeit regierenden H[errn] Bürgermeister Georg Thoma[s] Köhler [?], Johann Müller, untern in Bürger[n?] vor[gestellt] sich [...] eine Scheuer und Scheuerstadt [Scheune und Scheunenstätte] dem Thoma[s] Hüntl [Hüttl] aller Schmid- [?] und Zugehörig, einen Bestell [?] [...], mit allem Recht und Gerechtigkeit, wie er es erkauft, [be]sessen, genutzt und gebraucht, auch mit allen dazugehörigen Appertinentien [Zubehör], Plätzen, Äckern und Wiesen, wie solche [be]grenzt und besteinet, umb und vor eine Summa Geldes bekannt der einhundert und fünfzig Gülden Rheinisch angenommen, [...] verkauft, dessen Abkürzung [Abzahlung] dessen Lebens und Lebzeiten [?] [...] solcher Gestalt, nemlich zur Anzahl[ung] hiernach[mals] erst ist zwanzig Gülden, dann iedes Jahr [...] dann iedes Jahr zehen Gülden nächst gebürig, und seines Erkaufers dessen Lebens und Lebzeiten zu bezahlen; zur Sicherheit dessen sind zwey gleich lautende Kaufbrief gefertigt und denen [Partheyen] zugestellt worden. Geschehen Schlackenwald d[en] 12 Juny Anno 1689.
[Unterschrift:] Joh[ann] Ad[am] Schiller, Stadtschreiber.

[Abkürzungen / Teilzahlungen:]

D[en] 25 Juny Anno 1689 hat abkürzet [Thoma Hüntl] nach der Anzahl mit zwanzig Gülden ab[ge]legt, by welche H[err] Wolfgang Albr[ec]ht in die Lauterung [Stadtkasse/Läuterung] gegeben, hat [...] dann Thomas Hüttl 10 [fl] [...] 20 fl.
[Unterschrift:] Joh[ann] Ad[am] Schiller, Stadtschreiber.

D[en] 29 [9bris/Novembris] Anno 1693 hat abkürzet unter[m] H[errn] [...] H[errn] Bürgermeister Johann Trölich [Frölich?] der [Rest] nach[mals] erst mit fünfzehen Gülden [be]legt, welche auch in die Lauterung geliefert worden, ist es — 15 fl.
[Unterschrift:] Joh[ann] Ad[am] Schiller, Stadtschreiber.

D[en] 7 July Anno 1696 unter regierendem H[errn] Bürgermeister [...] H[errn] Johann Gabriel Wenzel abkürzet seine Restanz [Restschuld] mit zehen Gülden, welche aber 1 [?] selbst, und dieß 10 [fl] in die Lauterung [ge]liefert, ist es — 10 fl.

[Annotation am Rand:] Johann Müller.
D[en] 4 Feb[ruarii] 1700 hat Thomas Hüttl in Abschlag [...] seine Contribution [Beitrag/Steuer], welche mit 10 fl zu belegen war, sieben Gülden dreyssig Kreitzer, welche an [...] unter andere Gelder gelegt worden, ist es — 7 fl 30 x.
[Unterschrift:] Lorentz [Laurentz] [Franz] Roth, Stadt[?]schreiber.

Laut dato den 7 Febris 1700 sind obige 7 fl 30 x der Fünfzigen [?] Stadt-Lauterung an Grund-Zinsen abzuschreiben zugestellt worden.
[Unterschrift:] Laurentz Franz Roth, Nachschreiber.

[Rückenaufschrift / Dorsalvermerk:]
Kauf Brief, Insessen [betr.] [Samuel?] Müller und [...] Thoma[s] Hüttl, Bürger dabis [?], grüner Unterthaneren [?].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 1706

Jan Müller, poddaný v Hájích, kupuje od Tomáše Zindla jeho dvůr v Hájích s příslušenstvím za 150 zlatých rýnských (druhé vyhotovení listiny č. 1705).

Datace: 12.06.1689

Listina z roku 1689 zaznamenává, jak purkmistři Horního Slavkova Georg Thomas Roßler a Johann Müller se svým souhlasem stvrdili prodej svobodného gruntu v Globitzgrünu od Thomy Zindla kupci jménem Schuster za 150 zlatých, splatných formou zálohy a ročních splátek o svátku sv. Jana. Na okraji listiny jsou pak dopsány pozdější potvrzení o skutečně zaplacených splátkách z let 1689 a 1693.

Listina začíná nahoře uprostřed kancelářským křížkem, kterým si písař označoval spisy.

Text pak potvrzuje, že za úřadujících purkmistrů Georga Thomase Roßlera a Johanna Müllera bylo s vrchnostenským schválením (ratihabicí) stvrzeno, že kupující převzal od Thomy Zindla jeho starý grunt v Globitzgrünu — patrně na základě přepisu vlastnictví. Šlo o pozemek se vším příslušenstvím, svobodný grunt, se všemi právy a spravedlnostmi tak, jak jej dosud Thoma Zindl držel, užíval, obhospodařoval a požíval, i se vším, co k němu náleželo.

Za tento grunt byla dohodnuta kupní cena jedno sto a padesát zlatých zemské měny. Kupující se zavázal, že ji zaplatí postupně: nejprve o svátku sv. Jana (Jana Křtitele, tedy 24. června) dvacet zlatých, a poté každý rok znovu o svátku sv. Jana deset zlatých, dokud nebude celá částka splacena.

Pro tento účel byly vyhotoveny dva stejně znějící kupní listy (kupní právo), oba potvrzené a jeden z nich předaný kupující smluvní straně. Stalo se tak ve Slavkově (Schlackenwald), dne 12. června roku 1689. Listinu podepsal Johann Georg Schiller, městský písař.

Na okraji listiny jsou pak dopsány pozdější poznámky o tom, jak byly jednotlivé splátky skutečně placeny:

- Dne 25. června roku 1689 zaplatil Schuster svou první roční splátku ve výši dvaceti zlatých řádně. Peníze do městské pokladny (komory) přijal pan Wolffgang Albert — celkem 20 zlatých. Dále je zmíněno ještě 10 zlatých a poté Thomas Dinkl s částkou rovněž 10 zlatých. Zápis opět podepsal Johann Georg Schiller, městský písař.

- V roce 1693 pak Schuster za přítomnosti tehdy úřadujícího purkmistra Johanna Frölicha zaplatil další splátku, která byla rovněž řádně odvedena do městské pokladny — ve výši patnácti zlatých. I tento záznam podepsal Johann Georg Schiller, městský písař.

(Poznámka k předloze: jediná popsaná strana listiny byla naskenována šestkrát, přičemž obsahově odlišných je jen pět pruhů textu, které dohromady tvoří úplný text. Hustá dobová právní formulace je na několika místech nejistá a v přepisu i překladu je označena otazníkem nebo výpustkou — jde zejména o přesné znění úvodní pasáže o převzetí gruntu a o formulaci týkající se vyhotovení kupních listů.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Nahoře uprostřed:] # (kancelářský křížek / spisová značka)

Pročež s vrchnostenským schválením (ratihabicí) za úřadujících pánů purkmistrů Georga Thomase Roßlera a Johanna Müllera, pod jejich [pravomocí] v Globitzgrünu, [kupující] převzal svým [přepisem] od Thomy Zindla jeho starý
[…] držel a [koupil …] — pozemek a příslušenství, svobodný [grunt(?)], se všemi právy a spravedlnostmi, tak jak je dosud držel, užíval, obhospodařoval a požíval, rovněž se vším náležitým příslušenstvím. Řečené [...] opět, tak jak je zde [...] a vymezeno, za peněžní sumu, totiž za jedno sto a padesát zlatých zemské měny, přijal. Slibuje [...] tuto [smlouvu …]
[… v takovéto podobě …] [uzavření(?)].
Kupní cena má být [splacena(?)] tak, že nejprve o svátku sv. Jana (Jana Křtitele, 24. června) zaplatí dvacet zlatých, a poté každý rok o svátku sv. Jana deset zlatých, dokud [nebude celá] splacena.
Za tím účelem byly vyhotoveny dva stejně znějící [kupní listy / kupní právo], potvrzené a předané smluvní straně (kupujícímu). Tak se stalo ve [Slavkově (Schlackenwald)], dne 12. června roku 1689.
[Podpis:] Joh[ann] G[eorg] Schiller, městský písař

[Pozdější záznamy o platbách na okraji:]

Dne 25. června roku 1689 zaplatil Schuster svou roční první splátku ve výši dvaceti zlatých řádně. Přijal je pan Wolffgang Albert do [městské] pokladny (komory); činí to — 20 zl.
[…] 10 [zl] […] a dále Thomas Dinkl 10 [zl] — totéž.
[Podpis:] Joh[ann] G[eorg] Schiller, městský písař

[Záznam] z roku 1693: Schuster za přítomnosti úřadujícího pana purkmistra Johanna Frölicha zaplatil první [další] splátku [...] zlatých, které byly rovněž do [městské] pokladny (komory) odvedeny ve výši patnácti zlatých řádně. — totéž, 15 zl.
[Podpis:] Joh[ann] G[eorg] Schiller, městský písař

[Pozn.: Jediná popsaná strana byla naskenována šestkrát; obsahově se liší jen pět pruhů (b1–b5), které dohromady tvoří celý text. Hustá právní formule je na nejistých místech shrnuta podle smyslu a označena [?] resp. [...]. Jde o potvrzení převodu/koupě svobodného gruntu v Globitzgrünu (od Thomy Zindla, kupující Schuster) za 150 zlatých — 20 zl. závdavkem a 10 zl. ročně o sv. Janu — schválené radou města Slavkova za purkmistrů Georga Thomase Roßlera a Johanna Müllera, datované 12. června 1689, sepsané městským písařem Johannem Georgem Schillerem; s pozdějšími stvrzenkami plateb z let 1689 a 1693.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Oben mittig:] # (Kanzleikreuz / Aktenzeichen)

Demnach mit obrigkeitl[icher] Ratihabition unter den zur
Zeit Regierend[en] H[err]: Bürgermeister[n] Georg Thoma[s] Roßler [und]
Johann Müller, untern ihnen zu Globitzgrün, der [Käufer] seine
[Überschreibung] von Thoma Zindl seine alte
[…] haben und [erkauft …], Stück und Zugehörig[es], frey[es] [Gründl(?)], mit allen Recht
und Gerechtigkeit, wie sie solche besessen, genoßen,
gemacht und gebraucht, auch mit allen dazugehörigen
Appertinentien. Ged[achtes …] alß […] wieder, wie solche herein
[…] und bestimbt, umb und vor eine Summa Geldes
benantß[?] der ein Hundert und Fünfzig Gulden Land[swährung]
angenommen. Verspricht [solche/dessen] ablauf[?] dießen [contract …]
[… in solcher Gestalt, umb …] [Abschluß(?)] [die]
[… Kauffschilling solle … gezahlt(?)] werden, [und ?]
bezahlend Erst H[eiligen] Joannis Zwanzig Gulden, und
dann iedes Jahr H[eiligen] Joanni Zehen Gulden, nach[dem]
[… gänzlich(?)] zu Erkauf[?], deß [sich …]
[fortlaufend(?)] zubracht. Zu dießer Zeit [weß … ?] sind zwey
gleichlautende Kauf[recht … bestätigt], und dem
Contrahent[en] zugestellet werd[en]. So geschehen [Schlackenwald],
welches d[en] 12 Juny Anno 1689.
[Unterschrift:] Joh[ann] G[eorg] Schiller Stadtschreiber

[Spätere Zahlungsvermerke am Rand:]

Den 25. Juny Anno 1689 hat Schuster seine Jähr-
liche Erste Anzihl mit Zwanzig Gulden richtig erlegt[?]. Erhalten
H[err]: Wolffgang Albert in die Cammer, welche thut [—] – 20 fl
[…] 10 [fl] […] dann Thomas Dinkl 10 [fl] id[em]
[Unterschrift:] Joh[ann] G[eorg] Schiller Stadtschreiber

Sig[natum]/Abf[ertigt] Anno 1693 hat Schuster unter G[egen]w[art] [des] regierenden
H[err]: Bürgermeister[s] Johann Frölich die erste [nächste]
[…] Gulden erlegt, welche auch in die Camm[er]
mit Fünfzehen Gulden richtig
[…] geliefert word[en]. id[em] é – 15 fl
[Unterschrift:] Joh[ann] G[eorg] Schiller Stadtschreiber

[Anm.: Die einzige beschriebene Seite wurde sechsfach gescannt; nur fünf Streifen (b1–b5) sind inhaltlich verschieden und bilden zusammen den vollständigen Text. Die dichte Rechtsformel ist an den unsicheren Stellen sinngemäß zusammengefasst und mit [?] bzw. [...] gekennzeichnet.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 1710

František Pürzel, Jan Vavřinec Küttner, Anna Alžběta Striegelová, Anna Rozina Striegelová a Šimon Krauß slibují jako dědici po Volfovi Striegelovi z Horního Slavkova, aby mohli převzít své dědictví, že budou zastoupeni svými poručníky a do devíti týdnů se vyrovnají s Mürlingovými, za což chtějí magistrátu města Horního Slavkova ručit.

Datace: 02.11.1689

Listina je tzv. měšťanský revers (závazkový list) sepsaný ve Slavkově dne 2. listopadu 1689, jímž se pisatelé zavazují vůči „Vaší Důstojnosti" (patrně duchovnímu nebo vrchnostenskému úřadu) ve věci poručenství, splátek a řádného vyúčtování kvitancemi – zejména v souvislosti s manželkou Christiana Mirlingera a rodinou Mirlingerovou. Text je na řadě míst v originále nečitelný nebo poškozený, takže některé pasáže (zejména jména, přesné okolnosti a části vět) zůstávají neúplné. Listinu vlastnoručně podepsali Franz Hüttl a Johann Lorentz Büttner (obě jména nejistá), s dodatkem okrajové poznámky týkající se doručení a role pana purkmistra.

Měšťanský revers (závazkový list)

Poněvadž Vaše Důstojnosti od nás – zčásti spřízněných s naším milým [...] tchánem, panem purkmistrem (purkmistrovou) a [obcí?] Slavkov – ohledně jisté záležitosti [text chybí] týkající se manželství poslušně prosíme a žádáme, aby věc nebyla před slavným magistrátem rozhodnuta jinak, ani aby jí mezitím nebylo nijak bráněno; ledaže by Vaše Důstojnost dala věc propustit k inventarizaci a byla vložena křesťanská listina (úpis) potvrzující, že [na tomto místě text chybí] milého [...] a tchána je třeba připomenout, [...].

[Text dále poškozen.] Pokud jde o poručenství, jakož i o všechny budoucí smlouvy, a zvláště o to, co se týká záležitostí rodiny Mirlingerovy, [chtěli] jim nerušeně vystavit kvitanci (potvrzení o zaplacení).

Tímto reversem, který jsme vydali, Vám tedy zcela řádně a jednomyslně slibujeme, že my nejen ohledně poručenství manželky Christiana Mirlingera do 9 let [text chybí] složíme náležitou kvitanci na tyto čtvrtletní peníze, ale i kdyby snad – proti očekávání – u milého [...] tchána, jak v této, tak i v [...] poručenské záležitosti, něco [text chybí] nebo podle práva více [text chybí], [chtěli jsme] zde [...] a [...] úpis a [...], k zadostiučinění.

[Na další straně listiny:]

Chceme [text chybí]. Avšak protože v tomto ohledu vidíme, že [...] poručenství a [...] v jedné i druhé věci [...] by to vyžadovalo, [...] nemusí být v tomto případě předkládáno [...]. Vaši Důstojnost o to poslušně prosíme [text chybí]. Stejně tak i to, že [...], podle [...] a Gregor Reinwald, který [text chybí], avšak [...] svou vyhotovenou kvitanci odevzdají; k vydání náležité kvitance je nelze zdržovat, a proto se tímto poslušně dovoláváme vrchnosti [text chybí].

Na potvrzení toho jsme se, každý vlastní rukou, podepsali. Stalo se ve Slavkově dne 2. listopadu roku 1689.

Podpisy: Franz Hüttl (jméno nejisté) a Johann Lorentz Büttner (jméno nejisté).

Okrajová poznámka (dodatek): [...] mně [...] rukou, [...] u mlýna (nejisté), [...] bylo dodáno, [...] já jsem řádně [...] musel (nejisté). Stejně tak i to, co pan purkmistr [text chybí] z [text chybí] [bylo].

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Nadpis nahoře:] Měšťanský revers

Poněvadž Vaše Důstojnosti od nás zčásti naši milí [...] tchán, paní purkmistrová a [...] Slavkov, ohledně jistého [...] [své] jediné [...] z manželství, [...] poslušně prosíme a žádáme, aby před slavným magistrátem jinak nebylo souzeno, ani aby mezitím proti [tomu bylo nějak bráněno]; ledaže by Vaše [...] [byla] propuštěna k inventarizaci a vložila by se křesťanská listina (úpis), že [...] vyprošených [...] milé Vaše [...] a tchána [...] připomenout, [...]

[...] pokud jde o poručenství, jakož i veškeré budoucí smlouvy, a zvláště to, co se týče Mirlingerovských (záležitostí), [aby?] jim nerušeně chtěli složit (vystavit) kvitanci.

Jak Vašim (Důstojnostem) tímto a mocí tohoto od nás vydaného reversu zcela řádně a jednomyslně přislíbeno (potvrzeno), že [my] nejen, pokud jde o poručenství manželky Christiana Mirlingera, do 9 let, [když to?] k [...] tyto čtvrtletní peníze, náležitou kvitanci složíme, ale i, pokud by snad, proti očekávání, [...] u milých Vašich [...] tchána, jak v tomto, tak v [...] poručenství naproti tomu něco [...] nebo zřením práva více [...] [chtěli], [...] zde [...] a [...] [úpis?] a [...], k zadostiučinění (satisfakci).

[Na další straně:]

Chceme [...]. Avšak ježto [...] tohoto, vidíme [...] to [...] [poručenství?] a [...] [v jednom i druhém] [...] [...] by [...] vyžadovalo, že [...] by se v tomto případě nemuselo předkládat, [...] Vaší Důstojnosti [...] poslušně prosíme [...]. Tak jako pak také, že [...], podle [...] pak [...] a [...] Gregor Reinwald, jenž [...], avšak [...] svou [...] vyhotovenou kvitanci odevzdají; [...] k náležité kvitanci zdržovat ani [nemohou], [proto] u vrchnosti [...] tímto poslušně dovoláváme (imploriren).

K většímu potvrzení toho jsme [my] [...], každý vlastní rukou podepsali. [Tak] stalo se ve Slavkově, dne 2. listopadu roku 1689.

[Podpisy:]
Franz Hüttl[?]
Johann Lorentz Büttner[?]

[Okrajová poznámka / dodatek:]
[...] mně [...] rukou
[...] u [mlýna?]
[...] dodáno
bylo, [...] já řádně
k [...] [musím?]. Jakož i
co pan purkmistr [...] [...] [...] z [...]
[...].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Vermerk oben:] Bürgerlicher Revers

Demnach Ihro Ehrw[ürden] die von uns in Theil unsern [respective] lieben Ihro-/[hände?] Schweiger Vatter, deren Bürgermeister[in] vnnd Schlaggenwald, von etlichem Zu= [...] [seine?] einige [...] von Eheschafft, an [...] / [...] gehor[sam] bitten vnd anhalten, das vor einem / Löb[lichen] Magistrat, anderer gestalt nicht / vor zu erkennen, oder vnter der Zeit gegen / [verschieden/verhütet?] werden wollen; es seye dann / das Ihro [...] der Zu Inventiren [?] erlassen / vnd christliche Verschreibung eingelegt, / das [...] [erbetenen?] [...] lieben Ihro [...] / vnnd Schweiger Vatter [...] zu erinnern, [...]

[...] Vormundschafften belanget, weder / alle nach [künftige?] Verträge, und sonder= / lich was die Mirlinger[ische] betrifft, ihr / [unverwehrter?] Quittung ablegen wollen.

Wie Ihro solches hiemit [und] krafft dieses, / von uns gegebenen Revers, gantz wohl be= / [währig?] und einhellig [versprechend?], / das [wir?] nicht allein, was Ihro Christian / Mirlinger[ische] Weibs Vormundschafft betrifft, / inner 9 Jahren, [da es?] zum [...] dieses / Quartal-Geld[er], gebührende Quittung ein= / legen, sondern auch, so [ferne?], wieder Verhoffen / [...] bey der lieben Ihro [...] / Schweiger Vatter, so [wohl] dieser, als [in?] der / [...] Vormundschafft hiegegen etwas / [...] oder ansehen recht mehr [...] / [...] wollen, [...] hier [...] [und] / [...] [Verschreibung?] und [...], aus Satisfaction.

[Auf der nächsten Seite:]

Wir wollen [...]. Jedoch weil [...] dieser / sehen wir [...] die [...] [Vormundschaft?] / und [...] [in einem und anderen] / [...] [...] die [...] erfor= / dern Dörffte, das [...] dießfalls nicht überreichet / werden müste, [...] E[urer] Ehrw[ürden] thun [...] / gehor[sam] bitten [...]. So wie wir dann / auch, das die [...], nach [...] dann [...] / vnd [...] Gregor Reinwald, so [...] / [...], aber / [...] ihre [...] Verfertige Quittung über=/ geben; [...] zu gebührend Quittung / aufhalten weder mög[en], [von] der Obrigkeit / [...] hiemit gehor[sam] / imploriren thun.

Zur Mehrern dessen bekräfftigung, [haben?] Wir / [...], ein jeder mit eigener Hand / unterschrieben. [So] geschehen Schlaggen= / wald, den 2. Novembris A[nn]o 1689.

[Unterschriften:]
Franz Hüttl[?]
Johann Lorentz Büttner[?]

[Randvermerk / Zusatz:]
[...] mir [...] Hand
[...] bey der [Mühle?]
[...] zugestellt
worden, worden ich ordentlich
zur [...] [müsse?]. Wie auch
was H[err] Burg[er]meister [...] [...] [...] auß [...]
worden.

Zobrazit originál na Porta fontium →