Listina města Horní Slavkov č. 1522
Jakub Bernard Wölcker z Wölckentalu, správce vrchního horního úřadu měst Horního Slavkova, Krásna a Čisté, vydává Janu Läritzovi, sklenáři ze Smrkovce, výhostný list.
Datace: 05.01.1659
Propouštěcí listina z roku 1659, kterou Jacob Bernhard Wölcker z Wöhrenthalu, vrchní správce hornických měst Slavkova, Krásna a Čisté, na žádost Hannse Tarize (náležejícího pod krásenské pivovarníky) tohoto muže zprošťuje poddanství, aby se mohl kvůli svému řemeslu přestěhovat do Slavkova. Listina je datována 5. ledna 1659 ve Slavkově a opatřena Wölckerovou pečetí a podpisem.
Já, Jacob Bernhard Wölcker z Wöhrenthalu, ustanovený správce vrchního úřadu Jeho císařské a královské Milosti — císaře římského a zároveň krále uherského a českého — nad horními městy Slavkovem (Schlaggenwald), Krásnem (Schönfeld) a Čistou (Lauterbach), tímto potvrzuji následující.
Dostavil se ke mně Hannß Tariz, který náleží pod pivovarní pány (sládky) v Krásně, a oznámil mi, že má v úmyslu kvůli svému obchodu a řemeslu odebrat se do Slavkova. Proto mne snažně žádal a prosil, abych jej propustil z poddanství.
Poněvadž nejsem nakloněn nikomu bránit v jeho blahobytu, ale naopak jej v tom raději podporovat, nechtěl jsem mu jeho naléhavou prosbu odepřít. Rozhodl jsem se tedy zmíněného Tarize tímto z titulu úřadu, který mi přísluší, zcela osvobodit, propustit a zprostit jeho poddanství — a spolu s tím mu ponechat i všechna práva, která mu po právu a slušnosti náležejí.
Na důkaz toho jsem k listině připojil svou pečeť a vlastnoruční podpis.
Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 5. ledna roku 1659.
Podpis: Jacob Bernhard Wölcker, vlastní rukou, s přitištěnou pečetí nesoucí erb se vzpřímeným lvem.
Na rubu listiny je tužkou připsáno slovo „Lang" a starší registraturní poznámka „Hannß [Tariz] … přiloženo …" — ta však již není součástí vlastního textu listiny.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Já, Jacob Bernhard Wölcker z Wöhrenthalu, ustanovený správce vrchního úřadu Jeho císařské a královské Milosti (císaře římského, krále uherského a českého) nad horními městy Slavkovem (Schlaggenwald), Krásnem (Schönfeld) a Čistou (Lauterbach), tímto vyznávám [...]: Jelikož se ke mně dostavil [přišel] Hannß Tariz [Tariß?], který náleží pod pivovarní pány (sládky) v Krásně, a oznámil, že má v úmyslu kvůli svému obchodu a řemeslu odebrat se do Slavkova, a proto mne snažně žádal a prosil, abych jej propustil z poddanství. Poněvadž pak nejsem nakloněn nikomu bránit v jeho blahobytu, nýbrž jej spíše [podporovat], nechtěl jsem mu jeho naléhavou prosbu odepřít, nýbrž jsem se rozhodl řečeného Tarize tímto z titulu mně příslušejícího vrchního úřadu zcela osvobodit, propustit a zprostit jeho poddanství, a vedle toho jej propustit i [se všemi] právy, jež mu po právu a slušnosti náležejí. Na důkaz toho jsem připojil svou pečeť a vlastnoruční podpis. Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 5. ledna roku 1659. — [Podpis:] Jacob Bernhard Wölcker [vlastní rukou, s přitištěnou pečetí s erbem (vzpřímený lev)]. [Rub listiny: tužkou „Lang"; starý registraturní záznam „Hannß [Tariz] … přiloženo …" — není součástí textu listiny.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Der Römischen Kaiser: auch zu Hung[arn] und Böhaimb Königlichen May:t: verordneter Oberambtsverwalter dero Pergkstätte Schlaggen[wald], Schönfeldt und Lauterbach; Ich Jacob Bernhard Wölcker von Wöhrenthal [Wöhrentahl?], bekenne hiermit [...]: Demnach bey mir verewiset [eingekommen ist] des Hannß Tariz [Tariß?], welcher von den Bräuherren zu Schönfeldt [erschienen ist] und vernehmen geben, wie er vorhabens seines Gewerbs und Handwercks wegen, sich nacher Schlaggen[wald] zu begeben, dahero er bey mir flehentlich angesuchet und gebetten, ihme der Unterthänigkeit zu erlassen. Wann ich dann niemands an seiner Wohlfahrt zu hindern, sondern vielmehr zu [befördern geneigt] bin. Als habe ich ihm sein inständig Bitten nicht verweigern, sondern ihm [den] Tarizen hiermit [von dem] mir tragenden [obliegenden] Oberambts wegen seiner Unterthänigkeit ganz frey, ledig und [los] zehlen [zählen], und neben[s]t seiner [recht und billig] zu ihme [ihm] zustehenden Gerechtigkeit erlassen wollen. [Zu Urkund] dessen habe ich mein Insigel und aigene Handschrift hierunter gestellt. Geben Schlaggen[wald], den 5. Januarii Anno 1659. — [Unterschrift:] Jacob Bernhard Wölcker [eigenhändig, mit aufgedrücktem Siegel mit Wappen (aufrechter Löwe)]. [Rückseite/Dorsalvermerk: Bleistift „Lang"; alter Registraturvermerk „Hannß [Tariz] … eingelegt …" — kein Teil des Urkundentextes.]