Listina města Horní Slavkov č. 1508
Alžběta Hoffmannová prodává Janu Pistelovi svůj dům ležící vedle domu Tobiáše Pistela s příslušenstvím za 150 zlatých.
Datace: 13.06.1657
Listina z roku 1657 zaznamenává prodej obytného domu v Horním Slavkově: Alžběta Hoffmannová prodává dům, který dříve užíval Tobiáš Eißele, panu Janu Schiedmannovi za 150 zlatých českých. Smlouva stanoví splátkový kalendář (první splátka 40 zlatých o svatém Jakubu 1657, dále po 15 zlatých ročně) a byla stvrzena jako chirograf – rozstřižená cedule, z níž každá strana obdržela svou polovinu.
Kupní smlouva na dům v Horním Slavkově z roku 1657
Budiž zaznamenáno, že dnešního dne, uvedeného na konci listiny, byla za přítomnosti svědků uzavřena níže popsaná kupní smlouva, a to neodvolatelně.
Svědky a stranami jednání byli:
- pan Melchior König, toho času zdejší podrychtář (patrně),
- pan Hans Bernhard Hoffmann,
- pan Jiří Kryštof Lehman, měšťan v Karlových Varech –
to vše na straně prodávající, tedy Alžběty Hoffmannové;
- pan Tobiáš Eißele,
- pan Šimon Goldfisch, zdejší kantor (patrně),
- Ondřej Eißele –
to na straně kupujícího Jana Schiedmanna.
Předmět prodeje
Paní Alžběta Hoffmannová dobrovolně prodává, za sebe i za své dědice a nástupce, svůj obytný dům – dům, který dříve obýval (nebo od něhož jej získala) pan Tobiáš Eißele – se vším právem a oprávněním, jaké k němu ona i předchozí držitelé měli, užívali a požívali, a jaké lze i nadále užívat. Kupujícím je pan Jan Schiedmann, spolu se svými dědici a nástupci.
Kupní cena činí sto padesát zlatých českých (150 fl böhmisch).
Splátkový kalendář
Kupní suma se má splácet takto:
- o nejbližším svátku svatého Jakuba (25. července) roku 1657, při zápisu (vkladu), čtyřicet zlatých,
- a poté každý další rok o svatém Jakubu po patnácti zlatých,
vše v české měně, a to tak dlouho, dokud nebude celá výše uvedená kupní suma zcela splacena.
Stvrzení smlouvy
Pro lepší doložení a pro pevné a trvalé dodržení této smlouvy byly vyhotoveny dvě stejně znějící cedule, od sebe rozstřižené (tzv. chirograf neboli cyrograf), do nichž mělo být zapsáno příslušné znamení či heslo. Cedule byly poté od sebe odděleny a každá ze stran obdržela svou polovinu.
(Následuje hustší závěrečná právní formule, opakující totéž ustanovení o stejně znějících rozstřižených celulích a jejich předání oběma stranám.)
Léta Páně 1657.
Poznámka: Listina je psána formou chirografu – spodní okraj má vlnitý, zubatý rozstřižený řez, typický pro tento druh dokumentů. Ve složce se dochovalo více stran (p2–p6), které jsou vzájemně totožnými duplikáty téhož textu; rubové a prázdné plochy neobsahují žádný text. Vzhledem k vyrudlému inkoustu a hutným právním formulím zůstávají některá slova (např. označení úřadu podrychtáře či kantora) nejistá.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Marginálie / inventární č.:] 1625
Budiž pamatováno, že dnešního, na konci uvedeného data, v přítomnosti pana Melchiora Königa, toho času zdejšího podrychtáře[?], pana Hanse Bernharda Hoffmanna a pana Jiřího (Görg) Kryštofa Lehmana, měšťanů v Karlových Varech (Carlßbad), na straně prodávající Alžběty (Elsebeth) Hoffmannové z jedné strany; a dále pana Tobiáše (Tobiaß) Eißele, pana Šimona (Simon) Goldfische, zdejšího kantora[?], a Ondřeje (Andreaß) Eißele, na straně kupujícího Jana (Johann) Schiedmanna z druhé strany, byla níže psaná kupní smlouva neodvolatelně uzavřena.
Totiž: výše jmenovaná paní Alžběta Hoffmannová prodává a dává v prodej dobrovolně za sebe, své dědice a budoucí nástupce svůj obytný dům, jejž měla od pana Tobiáše Eißele (resp. který byl dříve obýván panem Tobiášem Eißele), se vším náležejícím právem a oprávněním, právě tak, jak jej ona a předchozí držitelé měli v držení, užívali a požívali a jak jej i nadále lze držet, užívat a požívat, panu Janu Schiedmannovi spolu s jeho dědici a nástupci, a to za jedno sto a padesát zlatých českých (gulden böhmisch).
Tato kupní (celková) suma má být splácena takto, jak se dále uvádí: totiž při nejbližším svátku sv. Jakuba (Jacobi, 25. července) tohoto roku 1657 při zápisu (vkladu) čtyřicet [zlatých], a potom každý následující rok o sv. Jakubu po patnácti zlatých, vše v české měně; v těchto platbách se má pokračovat tak dlouho, dokud nebude výše uvedená kupní suma zcela vyrovnána a zaplacena.
Pro lepší stvrzení a pro pevné a stálé dodržení byly o tom vyhotoveny stejně znějící, od sebe rozstřižené cedule (chirograf/cyrograf), do nichž má být zapsáno [znamení/heslo], a které byly tímto od sebe rozstřiženy a každé straně [předány].
[… hustá závěrečná právní formule (corroboratio) o stejně znějících rozstřižených cedulích a o jejich předání oběma stranám …]
Léta Páně 1657.
[Pozn.: Listina je psána formou chirografu – spodní okraj má vlnitý/zubatý rozstřižený řez. Strany p2 až p6 ve složce jsou totožné duplikáty téže jediné strany (kontrolováno přes shodné kontrolní součty); rubové a prázdné plochy neobsahují text. Některá slova jsou kvůli vyrudlému inkoustu a hustým právním formulím nejistá a jsou označena [?].]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Marginálie/inventární č.:] 1625
Zuegedencken, das an heut zu endt gesetzten dato, in gegenwarth Herrn Melchior König, der Zeit Under:Richter[?] alhier, H[errn] Hanß Bernhardt Hoffmann, vndt H[errn] Görg Christoph Lehman, bürger in Carlßbad, an stückhen[?] der Verkäufferin Elsebeth Hoffmannin an einem; Dann H[errn] Tobiaß Eißele, H[errn] Simon Goldfisch, Cantor[?] alhier, vnd Andreaß Eißele, an [seiten der] abkauffenden [bzw. des] Johann Schiedmann[s], andern theils; ist nachstehender Kauff Contract, [vmb 15 fl ... ?] auß [solchem] vnwiederrufflich geschloßen worden.
Nemblich es verkaufft, vnd [gibt zu kauffen] [ver]melte Fr[au] Elisabeth Hoffmannin freiwillig für sich, ihre Erben, vnd Erbnehmen, ihr vom[?] H[errn] Tobiaß Eißele behaußtes[?], gelegenes Wohnhauß, mit allem habenten Recht, vnd Gerechtigkeit, allermaßen Sie vnd vorige Possessores solches Hauß innengehabt, genützt vnd genoßen, auch noch ferner innezuhaben, nutzen, vnd genießen können, [Herrn] Johm[= Johann] Schiedmann, sammt Erben vnd Erbnehmen, [krafft] vnd für ainhundert vnd funfzig gulden böhmis[ch].
Welche Reychsumma ablauffen also, wie nach[folget], erzehlen will, vnd soll. Nemblich ich auf[kommenden] Jacobi diß[es] 1657 isten[?] Jahrs, zur Anschrift Vierzig [40 fl], Dann [künftig] Jah[rs] Christ[i]? Jacobi, mit funfzehen gulden [15 fl], alles böhm[isch], [die Bezahlung] so lang zu continuiren, biß der [vor]stehende Reychsumma wird völlig entrichtet, vnd bezahlt seyn.
Geben zu mehrern Vrkundt, auch stetten, vnd Vesten Haltung, seindt hiervon gleichlauttende auseinandergeschnittene Zettel, [worüber? die ...] Habdmahl[?] sollen eingeschrieben werden, vnd hieundt[?] hierdurch auseinandergeschnitten, vnd Jedem Theill hierzu [eingehändigt / zugestellt worden].
[… hustá závěrečná právní formule (corroboratio) o stejně znějících rozstřižených cedulích – chirograf/cyrograf – a o předání každé straně …]
A[nn]o 1657.
[Pozn.: Listina je psána jako chirograf – spodní okraj má vlnitý/zubatý rozstřižený řez. Strany p2–p6 jsou totožné duplikáty téže jediné strany; rubové/prázdné plochy bez textu.]