Listina města Horní Slavkov č. 1261
Pavel Seeling potvrzuje, že dostal od rady města Horního Slavkova z mateřského dědictví své ženy splátku 190 zlatých s jeho vyúčtováním.
Datace: 23.01.1625
Kvitance (potvrzení o přijetí platby) z 13./23. ledna 1625, kterou Pavel Oeßling potvrzuje, že od počestné a moudré rady Horního Slavkova přijal částku 190 zlatých jako částečnou splátku z celkové pohledávky tisíc zlatých, na niž měla nárok jeho manželka kvůli svému příbuznému. Dokument je opatřen vlastnoručním podpisem a přitištěnou papírovou pečetí Pavla Oeßlinga.
Já, Pavel Oeßling, tímto písemně stvrzuji, že jsem dnešního dne, 13./23. ledna roku 1625, od počestné a moudré (vysoce moudré) rady – svého laskavého a milého pána – přijal částku jedno sto devadesát zlatých, označenou jako „Schnitz" (patrně jde o nějakou daňovou či úrokovou položku), a k tomu ještě dar na uctění.
Tato platba byla poskytnuta jako částečná úhrada (srážka) z celkové sumy tisíc zlatých, na kterou měla u zmíněné rady pohledávku má milá manželka, a to kvůli svému milému příbuznému (jeho jméno v listině bohužel není čitelné).
Tímto tedy uvedeným svým milým pánům potvrzuji, že jsem tuto částku přijal a že je věc tímto vyrovnána – dluh je splacen, svobodný a prostý dalších nároků.
Na potvrzení toho jsem se vlastní rukou podepsal a otiskl zde i svou pečeť.
Dáno ve Slavkově (Schlackenwaldt, dnešní Horní Slavkov) dne jako výše uvedeno.
Podpis: Pavel Oeßling
(s přitištěnou papírovou pečetí)
---
Poznámka ke zdroji: Jde o jedinou jednostránkovou listinu (kvitanci). Všech šest „stran" v archivní složce jsou totožné duplicitní skeny téhož pěti pruhů dokumentu; dva z pruhů zachycují jen prázdnou spodní polovinu listu, resp. jeho rub s přitištěnou papírovou pečetí.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Já, Paul Oeßling (Pavel Oessling), tímto písemně potvrzuji, že jsem dnešního dne 13./23. ledna roku 1625 od počestné a moudré (vysoce moudré) rady, jakožto svého příznivého milého pána, na srážku (částečnou úhradu) z onoho tisíce zlatých, které má milá manželka kvůli svému milému příbuznému [?] u řečené mé počestné a moudré rady k pohledávání má, přijal jedno sto a devadesát zlatých „Schnitz" [?, snad daňová/úroková položka] spolu s darem (poctou). Tímto tedy řečeným svým milým pánům toto přijetí kvituji jako vyrovnané, svobodné, prosté a vyplacené. Vlastní rukou jsem se podepsal a svou pečeť (pečetidlo) [… též věrně …] zde otiskl. Dáno ve Slavkově (Schlackenwald = Horní Slavkov) jako výše. [Podpis:] Paul Oeßling [přitištěná papírová pečeť].
[Poznámka: Jde o jediný jednostránkový dokument (kvitanci). Všech šest „stran" ve složce jsou bajt po bajtu totožné duplicitní skeny týchž pěti pruhů (ověřeno přes md5sum); pruhy b4 a b5 zachycují pouze prázdnou spodní polovinu, resp. rub s přitištěnou papírovou pečetí.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Ich Paul Oeßling, bekenne hiermit mit dieser schrifft, das ich heut dato den 13/23. Januarij A° 1625 von E[inem] E[hrbaren] u[nd] w[eisen] u[nd] w[ohlweisen] Rath, alß meinem günstigen lieben Herrn, zu abschlag der ein Tausendt fl[oren], so meine liebe haußfraw wegen ihres lieben Vettern [?] das gedachten meinem Herrn E[inem] E[hrbaren] u[nd] w[eisen] u[nd] w[ohlweisen] Rath gethan hat [zu fordern hat], Einhundert vndt Neünzig fl[oren] Schnitz [?] mit sambt einer Verehrung empfangen. Alßo dero wegen gedachte meine liebe Herrn solchs empfangs quitt, frey, ledig vndt loß bekendtlicher. Hab ich mich mit aigener Handt vnterschrieben, vndt mein Pettschafft [Petschaft] [… auch wahrhafftig …] hier vor gedruckt. Datum Schlackenwaldt ut supra. [Unterschrift:] Paul Oeßling [aufgedrücktes Papiersiegel].
[Anmerkung: Es handelt sich um ein einziges einseitiges Schriftstück (eine Quittung). Alle sechs „Seiten" im Ordner sind byteidentische Doppelscans derselben fünf Streifen (per md5sum bestätigt); die Streifen b4 und b5 zeigen nur die leere untere Hälfte bzw. Rückseite mit dem aufgedrückten Papiersiegel.]
Listina města Horní Slavkov č. 1263
Martin Woidig prodává Eliáši Geißlerovi svůj dům ležící proti domu Valentina Heinla s příslušenstvím za 300 zlatých.
Datace: 18.05.1625
Kupní list z roku 1625, jímž Marten (Martin) Wiedich prodal Eliáši Beißlerovi svůj dům v Horním Slavkově (v sousedství domu Veltina Häußela) za 300 zlatých českých, se splátkovým kalendářem a soupisem plateb až do roku 1631. Dokument zachycuje jak samotnou trhovou smlouvu, tak následné účetní záznamy o splácení kupní ceny a různých dědických podílů.
Kupní smlouva na dům, 1625
Budiž známo, že dnešního dne, jak je níže zapsáno, byla mezi Martenem (Martinem) Wiedichem jako prodávajícím na jedné straně a Eliášem Beißlerem jako kupujícím na straně druhé sjednána a uzavřena milá a přátelsky sousedská koupě, a to takto:
Výše zmíněný Marten Wiedich prodává a předává do koupě svůj dům, který leží v bezprostředním sousedství domu Veltina (Valentina) Häußela, se vším příslušenstvím a se všemi právy k němu náležejícími – přesně tak, jak jej dosud sám držel, užíval a požíval – řečenému Eliáši Beißlerovi, a to za tři sta zlatých českých (míšeňských).
Z této kupní sumy měl a chtěl kupující ihned složit jako závdavek 60 zlatých. Poté měl každoročně o svátku sv. Bartoloměje (24. srpna) doplácet po dvaceti zlatých, a to až do doby, než bude výše uvedených tři sta zlatých českých zcela splaceno.
Podle obvyklé závěrečné formule byla tato koupě pro pravé osvědčení a větší jistotu sepsána ve dvou stejně znějících vyhotoveních (kupních cedulích), na nichž se vždy zaznamenávaly složené peníze i závdavek a které byly uloženy u městského purkmistrovského úřadu. Vše se stalo téhož dne, o svátku sv. Letnic (svatodušních svátcích) léta 1625.
Záznam plateb
O svátku sv. Bartoloměje léta 1625 kupující složil na závdavek další částku v českých zlatých. Přijaté peníze byly rozepsány takto:
- 40 zl – řezníci (masaři), kteří za něj zaplatili
- 16 zl – jako královský díl dědictví
- 2 zl – třetímu dědickému dílu
- 2 zl – soudní a vkladní (pozemkové) knihy
- celkem 60 zl
Dne 29. června 1631 se kupující vyrovnal s tím, co je v zápise doslova nazváno jeho „královskou dcerou“ (smysl tohoto místa je nejistý, patrně jde spíše o nějaký podíl či nárok spojený s královským dědictvím), a od té doby jí platil – tyto platby už proto nejsou zaznamenány zvlášť. Šlo o následující částky:
- 11 zl 12 grošů – přijato na (každý) královský díl dědictví
- 7 zl – dne 20. října 1627 zapsáno na umoření oněch 25 zl
- 25 zl – které Hans Lorenz (Höfler) přijal od kupujícího za Martena Wiediga
- 3 zl – kupující zaplatil panu Gabrielu Wenzelovi kvůli čtvrtému královskému dílu dědictví
- 3 zl 6 grošů 3 denáry – kupující zaplatil kvůli královskému dílu dědictví […]
Na rubu listiny je poznámka: Kupní list Eliáše Beißlera s Martenem Wiedigem.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[1625]
Budiž známo, že dnešního níže psaného data byla mezi Martenem (Martinem) Wiedichem na straně jedné jako prodávajícím a Eliášem Beißlerem na straně druhé jako kupujícím sjednána a uzavřena milá a přátelsky sousedská koupě, a to takto.
Totiž výše zmíněný Marten Wiedich prodává a dává do koupě svůj dům ležící v bezprostředním sousedství [domu] Veltina (Valentina) Häußela, se vším příslušenstvím a právy k němu náležejícími, přesně tak, jak jej dosud držel, užíval a požíval, řečenému Eliáši Beißlerovi, za tři sta zlatých českých (míšeňských).
Z této kupní sumy má a chce kupující ihned složit jako závdavek (Angeld) 60 zl. Poté pak každoročně o sv. Bartoloměji [24. srpna] po dvaceti zlatých ve splátkách, až do té doby, dokud výše psaných tři sta zlatých českých nebude zcela zaplaceno.
[… obvyklá závěrečná formule: K pravému osvědčení a většímu utvrzení byla tato koupě sepsána ve dvou stejně znějících [výpisech, resp.] kupních cedulích, na nichž byly pokaždé zaznamenány složené peníze, resp. závdavek, a uloženy u městského purkmistrovského úřadu …] Vše. Stalo se téhož dne, o svátku sv. Letnic (svatodušních svátcích) léta 1625.
O sv. Bartoloměji léta 1625. Kupující složil na závdavek […] česky. — přijaté [částky]:
40 zl — řezníci (masaři), kteří za něj zaplatili.
16 zl — jakožto králův (královský) díl dědictví.
2 zl — třetímu dědictví (dílu).
2 zl — soudní a vkladní (pozemkové) knihy.
————
60 zl.
Dne 29. června 1631 se kupující vyrovnal se svou královskou dcerou (?) a od té doby jí zaplatil, takže to zde již není zapisováno, totiž:
11 zl 12 grošů — přijato na [každý] královský díl dědictví.
7 zl — dne 20. října 1627 zaneseno na umoření oněch 25 zl.
25 zl — které Hans Lorenz [Höfler] přijal od kupujícího a [za] onoho Martena Wiediga.
3 zl — kupující platí panu Gabrieli Wenzelovi kvůli čtvrtému královskému dílu dědictví.
3 zl 6 grošů 3 denáry — kupující platí kvůli královskému dílu dědictví […].
[Rubová strana / dorsální poznámka:] Kupní list Eliáše Beißlera s Martenem Wiedigem.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[1625]
Zu wißen, daß an heut endt[s] beschriebenes dato ein lieber und freündnachbarlicher Kauf zwischen Mar=ten Wiedich, der Verkäuffer eines, dann Eliaß Beißler[n], Käuffer anders Theill, abgeredt und geschloßen ist worden, wie folget.
Nemblichen obgemelter Marten Wiedich verkaufft und gibet zur Kauf[f] sein gegen[wärtig] Veltin Häußel nechst gelegene Behaußung, mit aller ein- und zugehöriges Gerechtigkeit, allermaßen wie er solche bißhero innegehabt, genutzt und ge=braucht, gedachtem Eliaß Beißler[n] umb [und] für dreyhundert Gulden Behmisch.
An welcher Kaufsumma der Käuffer zum Angeldt als=baldt erlegen soll und will 60 fl. Dann fernach jährlich [auf] Bartholomäi zwanzig Gulden zur Nachfrist, biß und [solang] obgeschriebene drey=hundert Gulden Behmisch völlig bezahlt sein.
[… übliche Schlussformel: Solches zu wahrer Urkundt und mehrer Bevestigung ist dieser Kauf in zween gleichlautende [Auszüge bzw.] Kaufzettel gebracht worden, darauff auch jedesmal das [verlegte] Geld [bzw.] Angeld verzeichnet und ins Bürgermeister[ampt] der Stadt deponirt worden …] Alles, Actum diß[es Tags], des H. Pfingsttage Ao 1625.
Bartholomäi Ao 1625. Gelegt Käuffer zum Angeld [noch …] zu vielen Behmisch. — die empfangen[en]:
40 fl — die Fleischhacker, so vor ihm bezahlt haben.
16 fl — als des Königischen Erbes [= königl. Anteil].
2 fl — Ihme [dem] dritten Erbes.
2 fl — Gerichts- und Einlag[e]bücher.
————
60 fl.
Den 29. Junij 1631 verglichen sich Käuffer mit seiner königl[ichen] Tochter, und ist er ihr seither bezalt, so daher nicht mit einge=schrieben werden, alß:
11 fl 12 gl [Groschen] — [auf] die [jeder] königischen Erbes empfangen.
7 fl — [den] 20. 8bris [Oktober] 1627 zur Abfüllung [Abzahlung] der 25 fl [ein]getragen.
25 fl — so Hans Lorenz [Höfler] dem Käuffer und [an] das Marten Wiedig[t] empfangen.
3 fl — zahlt Käuffer Herrn Gabriel Wenzel wegen [des] vierten königischen Erbes.
3 fl 6 gl 3 d — zahlt Käuffer wegen königischen Erbes […].
[Rückseite / Dorsalvermerk:] Elias Beißlers Kauffbrief mit Marten Wiedig[t].
Listina města Horní Slavkov č. 1264
Martin Woidig prodává Eliáši Geißlerovi svůj dům ležící proti domu Valentina Heinla s příslušenstvím za 300 zlatých (druhé vyhotovení listiny č. 1263).
Datace: 18.05.1625
Listina z roku 1625 zachycuje kupní smlouvu na dům v Horním Slavkově (Schlackenwald): Martin Dietrich prodává svůj dům naproti špitálu Eliáši Preislerovi za 300 zlatých českých, se splátkovým kalendářem (závdavek a roční splátky o svatém Bartoloměji). Na rubu listiny jsou pozdější účetní záznamy o skutečně složených platbách a vyrovnání s dědici až do roku 1631.
Kupní smlouva na dům v Horním Slavkově, 1625
Budiž známo, že toho dne, jak je psáno výše, byla mezi Martinem Dietrichem jako prodávajícím a Eliášem Preislerem (Preißler) jako kupujícím sjednána a uzavřena řádná a neodvolatelná koupě.
Martin Dietrich prodal a předal do vlastnictví svůj dům ležící naproti špitálu, se všemi právy, která k němu náležela, přesně tak, jak jej sám dosud držel, užíval a požíval. Kupci Eliáši Preislerovi jej prodal za tři sta zlatých českých.
Z této kupní sumy měl kupující ihned složit jako závdavek 60 zlatých [?]. Poté měl každoročně o svátku svatého Bartoloměje doplácet dvacet zlatých, dokud by nebylo celých tři sta zlatých českých zcela splaceno.
Na důkaz a stvrzení toho byla smlouva vyhotovena dvojmo — na dvě stejné kupní cedule vystřižené z jednoho archu tak, aby k sobě pasovaly. Do obou se pak měly zaznamenávat všechny splátky i závdavek a obě měly být uloženy u města. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) o svatodušních svátcích, respektive na svatého Bartoloměje, léta 1625.
Rub listiny — přehled splátek a výdajů
Kupující složil jako závdavek 60 zlatých českých. Z této částky bylo odečteno, respektive zaplaceno:
- 40 zlatých — řezníkům [?] před... [?], skutečně zaplaceno.
- 16 zlatých — královským dědicům.
- 2 zlaté — týmž dědicům.
- 2 zlaté — soudu a jako denní poplatek [?].
- Součet: 60 zlatých.
Pozdější kvitance
Dne 29. června 1631 se kupující vyrovnal s Dietrichovými dědici; věc byla předána jejich bratranci Hansovi [...]. Z dalšího vyrovnání s [...] dědici bylo složeno 28 zlatých [?], a to takto:
- 11 zlatých 12 grošů [?] — připadlo dědicům z královského [?] dědictví.
- 7 zlatých — 9 [?] — částka, která byla dne 28. [října/února?] 1627 darována ke svatbě [?], k vyrovnání za 25 zlatých.
- 25 zlatých — pan Lorenz Köhler [?] je vyplatil kupujícímu na vrub Martina Dietricha [?].
- 3 zlaté — kupující zaplatil panu Gabrielu Wenzelovi kvůli Dietrichovým dědicům.
- (jedna položka je v listině přeškrtnutá)
- 3 zlaté — kupující zcela zaplatil kvůli královským [?] dědicům ve [...] Slavkově.
Poznámka k předloze: částky jsou uváděny ve zlatých českých a groších. Několik slov v rubových přípiscích je kvůli vyblednutí inkoustu a použitým zkratkám čitelných jen částečně; jména, místa, sumy a data jsou zachycena věrně v té podobě, v jaké jsou v originále rozpoznatelná.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Kupní cedule (Kaufzettel) města Slavkov / Horní Slavkov (Schlackenwald), 1625.
Budiž známo, že dnešního a výše psaného data byla mezi Martinem Dietrichem, prodávajícím z jedné strany, a Eliášem Preislerem (Preißler), kupujícím z druhé strany, sjednána a uzavřena řádná a neodvolatelná koupě, a to takto:
Totiž výše jmenovaný Martin Dietrich prodává a dává do koupě svůj dům ležící naproti špitálu, se všemi příslušnými a náležejícími právy, právě tak, jak jej dosud držel, užíval a požíval, řečenému Eliáši Preislerovi za tři sta zlatých českých (míšeňských).
Na tuto kupní sumu má a chce kupující ihned složit jako závdavek 60 zl. [?]. Poté pak každoročně na sv. Bartoloměje dvacet zlatých jako splátku (Nachsteuer), dokud nebude oněch tři sta zlatých českých zcela zaplaceno.
[… potvrzovací formule: …] Na pravé toho dosvědčení a větší stvrzení byla tato koupě vyhotovena na dvě stejné, od sebe vystřižené kupní cedule, do nichž se rovněž pokaždé zaznamenají složené splátky spolu se závdavkem, a [u] jmenovaného města se uloží; to je vše. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald), [o] svatém [svatodušním] / sv. Bartoloměje léta 1625.
[Rub listiny — soupis složených splátek a výloh:]
Kupující složil jako závdavek 60 zl. českých. — Z toho odečteno / zaplaceno:
40 zl. — řezníkům [?] před … [?] skutečně zaplaceno.
16 zl. — královským dědicům.
2 zl. — [též] týmž dědicům.
2 zl. — soud a denní poplatek [?].
[Suma] 60 [zl.]
[Pozdější kvitance:]
Dne 29. června 1631 se kupující vyrovnal s Dietrichovskými dědici a bylo to předáno jejich bratranci Hansovi […]; z toho ještě s … dědici složeno 28 zl. [?]:
11 zl. 12 gr. [?] — jež dědicům královského [?] dědictví vyšlo [připadlo].
7 zl. — 9 [?] — jež dne 28. [října/února?] 1627 ke svatbě [darováno?], za 25 zl. k vyrovnání.
25 zl. — jež pan Lorenz Köhler [?] kupujícímu — proti / na vrub Martina Dietricha [?] — vydal [vynaložil].
3 zl. — zaplatil kupující panu Gabrielu Wenzelovi kvůli Dietrichovským dědicům.
[přeškrtnuto]
3 zl. — [též] zcela zaplaceno kupujícím kvůli královským [?] dědicům ve … Slavkově.
[Poznámka: částky jsou v zlatých českých (zl.) a groších (gr.). Několik slov rubových přípisků je kvůli vyblednutí a zkratkám čitelných jen zčásti; jména, místa, sumy a data jsou, pokud rozpoznatelná, věrně zachycena.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Kaufzettel der Stadt Schlackenwald (Horní Slavkov), 1625.
Zu wissen, daß an heut und obgeschriebenem dato ein erbarer und unwiderruflicher Kauf zwischen Martin Dietrich, Verkäufer eines, und Elias Preißler [Preisler], Käufer anderen Teils, abgeredet und beschlossen ist worden, wie folgt.
Nämlichen obgemelter Martin Dietrich verkauft und gibt zu Kauf sein gegen [dem] Hospital herausgelegene Behausung, mit aller ein- und zugehörigen Gerechtigkeit, allermaßen wie er solche bishero innegehabt, genutzt und gebraucht, gedachtem Elias Preißler um und für dreihundert Gulden Böhmisch.
Auf solche Kaufsumma soll und will Käufer zum Angeld alsbald erlegen 60 fl. [?]. Dann hernach jährlich [auf] Bartholomäi zwanzig Gulden zur Nachsteuer, bis und solang abgeschriebene dreihundert Gulden Böhmisch völlig bezahlt sei.
[… Bekräftigungsformel: …] Dessen zu wahrer Urkund und mehrerer Bekräftigung ist dieser Kauf in zwei dergleichen voneinander ausgeschnittene Kaufzettel gebracht worden, daraus auch jedesmal die erlegten Fristen samt dem Angeld verzeichnet und [bei] gemelter Stadt deponiert; ist des alles. Actum Schlackenwald, [am] heiligen Pfingst[…] Bartholomäi des [Jahres] 1625.
[Verso — Verzeichnis der erlegten Fristen und Unkosten:]
Erlegt Käufer zum Angeld 60 fl. böhmisch. — Davon abgezogen / bezahlt:
40 fl. — die Fleischhacker [?] vor dem … [?] wirklich bezahlt.
16 fl. — den königischen [königlichen] Erben.
2 fl. — [Item] diese Erben.
2 fl. — Gericht und Taggebühr [?].
[Summa] 60 [fl.]
[Spätere Quittungen:]
Den 29. Juni 1631 verglich sich Käufer mit [den] Dietrichischen Erben, und ist es ihrer Vetter Hans […schal?] [über]geben; davon noch mit … Erben erlegt 28 fl. [?]:
11 fl. 12 gr. [?] — so die Erben des königischen [?] Erbes ausgangen [?].
7 fl. — 9 [?] — so den 28. [Oktober/Februar?] 1627 zur Hochzeit [verehrt?], vor 25 fl. auszutragen.
25 fl. — so Herr Lorenz Köhler [?] dem Käufer es gut Martin Dietrich [zu]wider [?] ausgangen [?].
3 fl. — bezahlt Käufer Herrn Gabriel Wenzel wegen [der] Dietrichischen Erben.
[durchgestrichen]
3 fl. [Item] B[ezahlt?] gar Käufer wegen [der] königischen [?] Erben zu … Schlackenwald.
[Anmerkung: Beträge in Gulden böhmisch (fl.), Groschen (gr.). Mehrere Wörter der Verso-Vermerke sind durch Verblassung und Kürzel nur teilweise lesbar; Namen, Orte, Summen und Daten sind, soweit erkennbar, getreu wiedergegeben.]
Listina města Horní Slavkov č. 1266
Volfgang Multz potvrzuje, že mu rada města Horního Slavkova z dlužných 500 kop míšeňských zaplatila 250 kop míšeňských.
Datace: 07.06.1625
Dlužní (zástavní) úpis vystavený 7. června 1625 ve Slavkově (Horní Slavkov) mužem jménem Lateßhanns Wirtz [?], kterým za sebe i za svou manželku a dědice stvrzuje dluh města Slavkova vůči němu a jeho bratru Wentzlu Hochmuerovi ve výši 500 zlatých rýnských, respektive 650 kop grošů. Listina obsahuje obvyklé právní formulace o vzdání se námitek a zajištění dluhu movitým majetkem, část textu je však poškozená a nejasná.
Dlužní (zástavní) úpis města Slavkova (Horní Slavkov), 7. června 1625
Já, Lateßhanns Wirtz [?], tímto za sebe, za svou manželku a za nás oba, jakož i za naše dědice a nástupce, vůči každému prohlašuji a dávám na vědomí, že jde o dluh výše jmenovaného města Slavkova vůči mně. (Úvodní část listiny, obsahující bližší dlužní formuli, je na tomto místě poškozená a nedá se přesně přeložit.)
Jedná se o peníze ve výši 500 zlatých rýnských, které výše uvedené město dluží mně a mému milému bratru [?] Wentzlu Hochmuerovi. Polovina této sumy činí šest set padesát kop – tato částka má být vyplacena mně nebo mým dědicům v dobré, běžně přijímané a neodmítnutelné minci, a to vždy v plné výši (další podrobnosti o způsobu a prostřednictví výplaty, patrně přes městského komorníka, jsou v předloze nejasné).
Dále je stanoveno, že ze zmíněné jistiny má měšťanská obec ve Slavkově vyplatit patrně sto kop, avšak teprve poté zbývá dlužných šest set padesát kop, které mají zůstat splatné mně.
Až totéž město, případně jeho komorník, výplatu povolí, vyznávám tímto přijetí oněch šesti set padesáti kop, a to v nejlepší možné právní formě – jak u soudu, tak mimo soud, podle veškeré obvyklosti a zvyklosti. Vzdávám se přitom námitky nevyplacených peněz (exceptio non numeratae pecuniae) a zajišťuji dluh svým nejlepším movitým majetkem. (Tato pasáž obsahuje běžnou zástavní a vzdávací formuli, jejíž přesné znění je v opise částečně poškozeno.)
Vůči výše jmenovanému městu a celé obci ve Slavkově se zavazuji, že ohledně oněch šesti set padesáti kop grošů nebudu mít ani uplatňovat žádný další nárok či pohledávku, ať už soudní, či mimosoudní – a totéž platí i pro případné jiné osoby jednající místo mě ve Slavkově. Vzdávám se přitom všech výhod a práv, která by mi jinak náležela, ve prospěch svých pánů věřitelů, aby jim tím nevznikla žádná škoda. Toto vše činím obecně i zvláště, poctivě, slušně, s rozvahou, vědomě a dobrovolně, věrně a spořádaně.
Na potvrzení toho jsem k listině navíc přitiskl svou obvyklou pečeť a vlastní rukou se podepsal. Stalo se ve Slavkově dne 7. června léta 1625.
Podpis: Lateßhanns Wirtz [?], vyznávám, jak výše psáno.
(Rubová strana s dorzální poznámkou a starou archivní signaturou nebyla přepsána.)
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Dlužní úpis (zástavní list) ve městě Slavkov (Horní Slavkov), 7. června 1625]
Já, Lateßhanns Wirtz [?], vyznávám za sebe, za svou manželku a za naše společné dědice a nástupce, vůči každému, činím známým a doznávám, že [… úvodní dlužní formule …] namísto výše jmenovaného [města] … slavkovského, jakož i co se týče peněz [výše uvedených] …
peníze ve výši 500 zlatých rýnských, [které] výše uvedené město dluží mně a mému milému bratru [?] Wentzlu Hochmuerovi; polovice [této sumy činí] šest set padesát kop, k téže výplatě, mně nebo [mým dědicům] … v dobré, oběžné a neodmítnutelné minci, anebo vždy vyplaceno, a nikoli [dříve] … prostřednictvím mého pána [komorníka] …
[tak aby] výše jmenované obci měšťanů [ve] Slavkově z řečené jistiny [jedno?] sto kop, nikoli však dříve oněch šest set padesát kop, mně zpět nepřipadlo [zůstalo splatným].
[Když] totéž zmíněné město, případně jeho komorník, [to] povolí, [vyznávám] tímto ono přijatých šest set padesát kop, v nejlepší možné formě, [jak] to v soudě i mimo soud podle veškeré obvyklosti a [zvyklosti] náležeti může nebo má, se vzdáním se námitky nevyplacených peněz (exceptio non numeratae pecuniae), [… stručné shrnutí obvyklé zástavní a vzdávací formule …] na svém nejlepším movitém majetku, [… narovnání, do padesáti a ke všemu …]
vůči výše jmenovanému městu a celé obci ve Slavkově, [na to,] aby tito z oněch [uvedených] šesti set padesáti kop grošů [žádný] nárok ani pohledávku, v právu ani mimo právo, neměli ani nepožadovali, [… ani nikdo jiný namísto mne ve Slavkově v komůrce, z titulu práva, jakkoli by kdy … bylo vymáháno, se vzdáním se všech výhod a práv …], k prospěchu mým pánům věřitelům, avšak ke škodě by přijíti mohly, [… jak] obecně, tak [zvláště, poctivě, slušně a … jak uvedeno, s rozvahou, vědomě a dobrovolně se vzdávám, nýbrž věrně a spořádaně.]
Na potvrzení toho jsem k tomu navíc přitiskl svou obvyklou pečeť a vlastní rukou se podepsal. Stalo se ve Slavkově dne 7. června léta 1625.
[Podpis:] Lateßhanns Wirtz [?], vyznávám, jak výše psáno.
[Rubová strana / dorzální poznámka a stará archivní signatura vynechány.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Schuldverschreibung der Stadt Schlackenwald (Horní Slavkov), 7. Juni 1625]
Ich Lateßhanns Wirtz [?] bekhen für mich, meine eheliche Hausfraw und unser beider auch Erben und Erbnehmer, gegen jedermenniglich, thue khundt und bekanndt, daß [… einleitende Schuldformel …] an Statt der ehgenannten [Stadt] … der Schlackenwaldischen, an Gelt auch [obgemelten] …
Gelt an Pawr 500 fl rheinisch, [welche] obgemelter Statt mir und meinem lieben brueder [?] Wentzl Hochmuer schuldig sind, der halbe Theil: sechßhundert und fünfftzig Schock, gleicher Bezahlung, mir oder [meinen Erben] … an guter genger und unaußschlägiger Müntz, oder allzeit außgezahlt, und nicht [eher] … durch meinen Herrn [Cammrer] …
[… so] der ehgenannten Bürger gemain [zu] Schlackenwald, alß von abgedachtem Capital des [ainen?] hundert Schock, ehe nicht aber sechßhundert und fünfftzig Schock [an] mich hinwiderfellig verbleibt.
[Wann] dieselbe nochbedachte Statt oder das deßelben Cammrers [es] bewilliget, solches empfangenen sechshundert und fünfftzig Schock hiemit, in der allerbesten Form, [wie] es in oder außerhalb Gerichts an aller Vorstendigkheit und [Gewohnheit] gehören mag oder soll, mit Vorzihung der exception non numeratae pecuniae, [… stehende und der Sachen heraus …] bei meiner besten Mobeln, [… es vergleich, in die fünfftzig und zu aller …]
an obgedachter Statt und gantzer Gemain zu Schlackenwald, [auf] daß diese auch [angezogene] sechßhundert und fünfftzig Schock heller [keine] einige scheins [?] oder Forderung, in oder außer Rechtens, nit zu haben noch zu fordern, die [… noch ainiges andern an meiner Statt zu Schlackenwald im Cammrlein, aus Rechtwegen, wie die immer … gesucht … werden, mit Vorzihung aller beneficien und Recht …], zu guten meinen Herrn creditoribus, aber zu Schaden khumen mögten, [… so] gemein, alß [sonderlich, redlich, billig und der … angezeigt, bedechtig, wißsen und begeben, sonder treulich und sober.]
Deßen mich zu Vberacht, hab ich zumehr deß mein gewohnlich Petzschafft aufgedruckt, und mich mit aigner Handt untterschriben. Geschehen in Schlackenwald, den 7. Juny Anno 1625.
[Unterschrift:] Lateßhanns Wirtz [?], bekenne wie oben geschrib[en].
[Rückseite/Dorsalvermerk und alte Signatur ausgelassen.]
Listina města Horní Slavkov č. 1267
Purkmistr a rada města Horního Slavkova potvrzují, že dluží Wolfhardu Adamovi Geyerovi z Edlbachu, saskému vrchnímu hejtmanovi, za 26 korců ovsa 52 zlatých rýnských.
Datace: 16.07.1625
Dlužní úpis horní obce Šlakvald (Horní Slavkov) z 16. července 1625, kterým se purkmistr a rada zavazují zaplatit vrchnímu hejtmanovi Wolfgangu Ondřeji Gregorymu z Lokte 52 rýnských zlatých za dodaný oves. Dluh měl být splacen do svátku sv. Michala téhož roku v Mörolitz a podle rubové poznámky jej nakonec vyrovnal měšťan pan Fuchs.
Dlužní úpis horního města Šlakvaldu (Horní Slavkov), 16. července 1625
My, purkmistr a rada římské císařské svobodné horní obce Šlakvaldu (Horního Slavkova), tímto veřejně prohlašujeme a dáváme na vědomí:
Že jsme se stali dlužni urozenému, statečnému a počestnému pánu Wolfgangu Ondřeji (Andreasovi) Gregorymu z Lokte, řádně ustanovenému římskému císařskému vrchnímu hejtmanovi, částku padesát dva rýnských zlatých – počítáno vždy po 60 krejcarech – za dvacet tři strichy dodaného ovsa.
Upřímně a bez výhrad tímto slibujeme, že mocí této listiny, při svém pravém, věrném slovu a v dobré víře, zaplatíme zmíněných 52 zlatých na příští svátek sv. Michala (Michaelis) tohoto roku, a to hotově, dobrou a v zemi platnou i oběžnou mincí, v Mörolitz (patrně Měrovicích), a dluh tak poctivě vyrovnáme.
Na pravé svědectví a pro větší stvrzení jsme na konec této listiny přitiskli svou i obecní menší pečeť horního města.
(Následuje obvyklá ověřovací a datovací formule.)
Dáno a stalo se ve Šlakvaldu (Horním Slavkově) dne 16. července roku 1625.
(Na listině je přitisknutá červená vosková pečeť horního města Šlakvaldu.)
Rubové poznámky:
- Dlužní úpis počestné rady ohledně 52 zlatých za oves do Mörolitz.
- Splaceno panem Fuchsem, měšťanem.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Dlužní úpis horního města Šlakvaldu (Horní Slavkov), 16. července 1625.
[Ozdobné iniciálové písmeno W:]
My, purkmistr a rada římské císařské svobodné horní obce Šlakvaldu (Horního Slavkova), vyznáváme a mocí tohoto veřejného přiznání dáváme na vědomí:
že jsme se urozenému, statečnému a počestnému pánu Wolfgangu Ondřeji (Andreasovi) Gregorymu z Lokte, řádně ustanovenému římskému císařskému vrchnímu hejtmanu, za dvacet tři strichy dodaného ovsa stali dlužni padesát dva rýnských zlatých, počítaje každý po 60 krejcarech.
[Upřímně a/či bez výhrad] tímto slibujeme, že mocí této listiny, při svém pravém, věrném slovu a v dobré víře, zmíněných 52 zlatých na příští svátek sv. Michala (Michaelis) tohoto roku hotově sami, dobrou, v zemi platnou a oběžnou mincí, v Mörolitz (Měrovice?) zaplatíme a poctivě vyrovnáme.
[K témuž] na pravé svědectví a větší stvrzení jsme na konec této listiny přitiskli svou a obecní menší pečeť horního města.
[…následuje obvyklá ověřovací a datovací formule…]
Dáno a stalo se ve Šlakvaldu (Horním Slavkově) dne 16. července roku 1625.
[Přitisknutá červená vosková pečeť horního města Šlakvaldu.]
[Rubové (dorsální) poznámky:]
Dlužní úpis počestné radě ohledně 52 zlatých za oves do Mörolitz.
Splaceno/vyplaceno panem Fuchsem, měšťanem.
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Schuldschein der Bergstadt Schlackenwald (Horní Slavkov), 16. Juli 1625.
[Verzierter Initial-Buchstabe W:]
Wir Bürgermeister und Rath der Röm[isch] Käy[serlichen] Frey[en] Bergstadt Schlackenwald bekennen und in Crafft diß öffentlich[en] bekannus[!] zue thuen kund:
Daß wir dem Edl[en], Vest[en] [und] Erbarn herrn Wolffgangen Andreä Gregory zum Elbogen, Röm[isch] Käy[serlich]es wohlverordnetes Oberhaubtmann, zur dreÿ und zwantzig Strich habern verstrichen[en], nach[?] zweÿ und fünfftzig gulden Reinisch[en] freÿ, denselben zu 60 Kr[euzer] gerechnet, schuldig word[en] [seÿen?].
[Gerades und[?]] versprechen hier[mit], welche[!] in crafft diß, beÿ unseren rechten, wahren Worten und guten glauben, gedachte 52 f[l]. auf nechstkünfftige Michaelis dieses Jahr[s] baar, selber mit gutem, in landt giebigem[!] und gangbarem geld, zu Mörolitz zubezahlen und dann ehrlich zu entrichten.
[Des?] zu wahr[er] Kundt und mehrer übersigung haben wir zu end diß unser und gemeiner Bergstadt kleiner Innsigel hierfürgetr[uckt].
[…folgt die übliche Beglaubigungs- und Datierungsformel…]
Geben, Beschehen und geben[!] Schlackenwald, des 16. Julij A[nn]o 1625.
[Aufgedrücktes rotes Wachssiegel der Bergstadt Schlackenwald.]
[Rückseitige Vermerke / Dorsalnotizen:]
Einem E[rbarn] Rath Schuldschein wegen 52 f[l]. habern nach Mörolitz.
Abgelößt durch herr Fuchs Bürger.