Das Jahr 1620 in der Chronik

Die Abschriften und Übersetzungen historischer Dokumente wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen alter Handschrift enthalten. Der Originalwortlaut ist beim Eintrag meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift" verfügbar, gegebenenfalls direkt bei der angegebenen Quelle; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.

1620
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1162

Kašpar Hillebrand z Horního Slavkova slibuje po svém vstupu do vojenské služby, že po návratu z ní chce postupovat proti rozsudku, který byl nad ním nespravedlivě vynesen.

Datace: 23.01.1620

Listina je revers (notářské prohlášení s výhradou práv) sepsaný ve Slavkově 22. ledna 1620. Pisatel, Caspar Hildebrand (na hřbetu listiny uváděný jako Caspar Liechtenwald), se v ní ohrazuje proti rozsudku, poplatku a pomluvě, které mu byly podle jeho slov neprávem přičteny, a žádá o zaregistrování své protestace i o možnost věc později uplatnit u purkrabího z Dohny prostřednictvím jeho místodržícího Sebastiana Stürtzela. Stvrzena je svědky Lorentzem Wäisshäuttlem a Hannsem Spatzietem a dvěma přitištěnými pečetěmi.

Ve Slavkově (Schlaggenwald) byl 22. ledna 1620 sepsán revers – tedy notářské prohlášení s výhradou práv, protestace –, jímž se jeho pisatel ohrazuje proti něčemu, co pokládá za neprávem uložené rozhodnutí.

Listina začíná zdvořilým oslovením: „Stateční, počestní, prozíraví a velemoudří, laskavě [vysoce ctění] páni!“

Pisatel, Caspar Hildebrand, u rychtáře (vojta) Halßhauera uvádí, že mu bylo ze strany vrchnosti a podle znění rozsudku neprávem (zur Vngebühr) cosi přičteno či uloženo, aniž se prý mohl k obhajobě své neviny náležitě vyjádřit.

Následuje hustá, jazykově věrně zachycená, ale obsahově nejistá pasáž s právní formulí výhrady (tzv. reservatio): pisatel v ní prohlašuje, že se vše stalo bez jeho přičinění a bez jeho svolení, a proti tomu se ohrazuje, aby mu tím nevznikla žádná újma na cti.

Dále text pokračuje v tomto duchu: ať se to stalo bez jakéhokoli jeho přičinění a souhlasu, a tím méně z jeho vlastní vůle – naopak mu to bylo vnuceno proti jeho vůli – nemá mu to být na újmu cti. Sám prý nechtěl nic víc, než aby zmíněný rozsudek proběhl bez překážek, ve shodě se spravedlivým vyrovnáním, a byl co nejrychleji proveden. Následuje další nejasné, poškozením textu ztížené místo, v němž pisatel odkazuje na jakési právo, které měl při obecném křesťanském řádu, a prohlašuje se ochoten hájit svou čest statkem i hrdlem – ačkoli na jeho cti se (podle jeho slov neprávem) pomýšlí.

Poté píše, že chce vydat svědectví jen proti neoprávněnému clu (poplatku) a proti soudnímu řízení a pomluvě (diffamari), a žádá, aby – dá-li Bůh šťastný návrat – bylo možné toto obvinění později dále uplatnit (rozšířit). Proto se obrací na vysoce a urozeně zrozeného pána, purkrabího z Dohny (jméno v předloze nejisté), a to prostřednictvím pana Sebastiana Stürtzela, místodržícího (poručíka) Jeho Excelence, aby i tato jeho záležitost byla řádně vyřízena.

Na druhé straně listiny text pokračuje prosbou, aby jeho protestace byla bez odkladu zaregistrována a aby při ní byl spravedlivě zachován – tedy aby mu nyní i napříště zůstalo právo se jí dovolávat – se zvláštním usnesením. To dosvědčili počestní a ctihodní svědkové, totiž Lorentz Wäissel (Wäisshäuttl) a [další jmenovaný pán], a proto byl tento revers a protestace – bez jakékoli újmy jim, jejich cti a jejich vrchnosti – zapečetěn a tímto potvrzen a stvrzen.

Listina je datována: „Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald), dne dvacátého druhého [22.] ledna roku 1620.“

Následuje ještě jedna, hůře čitelná řádka: „[Urozený?] bez [...] a se zvláštním ujištěním [nejasné].“

Vlastnoruční podpis pisatele je podle hřbetního nadpisu listiny přiřazen ke jménu Caspar Liechtenwald.

Jako svědkové jsou podepsáni Lorentz Wäisshäuttl (Wäissel) a Hanns Spatziet (Spatzet); pod papírem jsou přitištěny dvě pečeti.

Na rubu listiny (strana 3) je archivní signatura E 40, poznámka „Urfehde“ (Verfehde) a hřbetní nadpis „Revers Caspara Liechtenwalda atd.“

Shrnutí povahy listiny: jde o revers/protestaci, v níž se pisatel (podle hřbetního nadpisu Caspar Liechtenwald, v textu jmenovaný jako Caspar Hildebrand) ohrazuje proti rozsudku, poplatku a pomluvě, které pokládá za neprávem mu uložené. Žádá o zaregistrování své protestace a vyhrazuje si právo věc později uplatnit u purkrabího z Dohny prostřednictvím jeho místodržícího Sebastiana Stürtzela. Listina je stvrzena svědky Lorentzem Wäisshäuttlem a Hannsem Spatzietem a dvěma pečetěmi. Slavkov, 22. ledna 1620.

(Pozn.: Vzhledem k husté kurzivě, prosáknutému inkoustu a poškození listiny skvrnami zůstávají v textu na několika místech nejisté nebo nedoplnitelné pasáže, označené v předloze otazníkem nebo výpustkou – ty jsou zde ponechány beze změny, aby nedošlo k domýšlení obsahu.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Strana 1 — líc, vlastní text reversu/protestace]

Stateční, počestní, prozíraví a velemoudří, příznivě nakloněni [vysoce ctění] páni!

Poněvadž mně, Casparu Hildebrandovi u rychtáře (vojta) Halßhauera, bylo neprávem (zur Vngebühr) ze strany vrchnosti a podle znění rozsudku přičteno [resp. uloženo] cosi, a já jsem se k obhajobě své [neviny] [...] [neobrátil/nepřičinil], tak jako [...]

[…věrné, leč husté právní formule výhrady (reservatio): pisatel prohlašuje, že se to stalo bez jeho přičinění a souhlasu, a proti tomu se ohrazuje, aby mu tím nevznikla žádná újma na cti…]

[ať se to] stalo bez jakéhokoli mého přičinění a svolení, a tím méně s mým souhlasem, [nýbrž] proti mé vůli mi to bylo vnuceno; to vše nechť není mé cti na újmu, neboť bych si nepřál nic raději, než aby zmíněný [rozsudek] [...] proti [spravedlivému] vyrovnání bez překážky [proběhl] a co nejrychleji byl proveden [...]; [...] kterou jsem [při?] obecném křesťanském [právu/řádu] měl, [...] a byl jsem ochoten své cti zastat se statkem i hrdlem, [tak jako?] na mé cti se [neprávem] pomýšlí.

Pročež chci toliko proti [...] neoprávněnému clu (poplatku) a proti soudnímu řízení [a?] pomluvě (diffamari) podat svědectví a [...] žádám, aby [...] obecné [...] [...], aby — dá-li Bůh šťastný návrat — bylo možné toto obvinění rozšířit (extendovat). Tudíž se [...] na vysoce a urozeně zrozeného pána, purkrabího z [Dohny?], skrze pana Sebastiana Stürtzela, místodržícího (poručíka) Jeho Excelence, pána, [obracím], aby i tato má záležitost [byla] k [řádnému] vyřízení [...]

[Strana 2 — líc, pokr.]

[...] přijata, s poníženou prosbou, aby tato má protestace byla bez odkladu zaregistrována a abych při ní byl spravedlivě zachován, a abych nyní i napříště měl právo a možnost se jí dovolávat, se zvláštním [usnesením/závěrem]; [což] počestní a ct[ihodní] [svědci], totiž Lorentz Wäissel [Wäisshäuttl], a [pánové] dosvědčili, takže tento můj revers a protestace — bez jakékoli újmy jim, jejich cti a jejich [vrchnosti] — zpečetili, [tímto] potvrdili a stvrdili.

Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald), dne dvacátého [a] druhého [22.] ledna roku 1620.

[Urozený?] bez [...] a se zvláštním ujištěním [?]

[Vlastnoruční podpis pisatele — dle hřbetního nadpisu: Caspar Liechtenwald]

[Pečeti a podpisy svědků:]
Lorentz Wäisshäuttl [Wäissel] Hanns Spatziet [Spatzet]
[dvě přitištěné pečeti pod papírem]

[Strana 3 — rub, hřbetní popis]
[Archivní signatura:] E 40
[Poznámka:] Urfehde
[Hřbetní nadpis:] Revers Caspara Liechtenwalda. atd.

[Poznámka překladatele: Listina je revers / protestace (notářské ohrazení s výhradou práv), v níž se pisatel (dle hřbetního nadpisu Caspar Liechtenwald) ohrazuje proti rozsudku/poplatku a pomluvě, jež považuje za neprávem mu uložené, žádá o zaregistrování protestace a vyhrazuje si právo věc později uplatnit u purkrabího z Dohny prostřednictvím jeho místodržícího Sebastiana Stürtzela. Stvrzeno svědky Lorentzem Wäisshäuttlem a Hannsem Spatzietem a dvěma pečetěmi. Slavkov, 22. ledna 1620. Slova označená [?] jsou nejistá kvůli husté kurzivě, prosáknutí inkoustu a poškození skvrnami; husté opakující se právní formule jsou zkráceny.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Strana 1 — recto, vlastní text reversu/protestace]

Ehrenvest, Erbar, Fürsichtig vnnd Wohlweise, gunstige [hochgeehrte] Herren!

Demnach [hat] euer [Ehrwürden?] billig gebetten [werden] mir Caspar Hildebrand bey Voy[t] Halßhauer vnnd [verkomnussen?] [an?] der Herrschafft vnnd lauthe Vrthel zur Vngebühr zugemuettet, ich auch zur [Verant]worttung [meines?] [unschüldigen?] vngewandt, so wohl [...]

[…věrná, ale husté právní formule reservatio: pisatel prohlašuje, že mu bylo neprávem (zur Vngebühr) přičítáno / uloženo cosi proti vrchnosti a proti znění rozsudku, a že se proti tomu ohrazuje, nechť mu tím nevzejde žádná újma…]

ohne einiges Zuthun [meines?] vndt einwilligen geschehe [vnd?] hierdurch wenig[er]s Zuversigung, [...] vndwilliglich [mit?] eingerungen, das alles meinem Ehren vnnachtheilig sein soll, ohne mir [hier]mit nichts liebers gesehen, den gedachte [Vrthel?] [...] gegen vergleich [...] [u]ngehindert hette, [und?] recht schleunig [durch?]gesatzt [...]; [...] welche [...] [ich?] bey der algemeinen Christen hett, [...] vngewandt [...] [Ehren?] mit Leib vnnd Leben, beizustehen gewillet, [also?] [an?] [meiner?] Ehr [...] [unrechts?] gedencket.

Deß will ich nur [...] [zu?] [...]vngezogenen Vngelt vnnd [ge]gen Proceß [et]L. diffamari betzeugt vndt [...] [ge]bethen, [und?] dem [...]gemainen [...] [...] [...], [...] [...] dieß Gott glücklicher wider[k]unfft [solche?] beschüldigung zu extendiren. Maßen Ich mich daun [...] den [...] Hoch: vnnd Wohlgebornen Herrn Burggraf von [Dohna?], durch Herrn Sebastian Stürtzel ihrer Excell. Leutenambt, herrn auch diese meine Vetterhalben [zur] Zumbestellung [...]

[Strana 2 — recto, pokr.]

[...] einnehmung lasse, mit vnterthenigen bitten, dieß meine Protestation [unweigerlich?] zu registriren vnd mich darbey billich zu handhaben, da ietzt [vnd?] hinwieder [be]rechtigung vnnd [ein?][be]ziehung haben mit [b]esonderm [Schluß?] herbethey, die Erbarn vnnd Ehr[...] [un]geachten Lorentz Wäissel [Wäisshäuttl], herrn vnnd dem [Herrn?] [be]zeigt, doch diese meine Revers vnd Protestation. Wider mir die, ihren ehrn vnd ihrer [Hoch?]schafft, ohne einigen [Nach]theil vnd [...] [be]siegelt, vnter[...] [hier]mit Certificirt vnd bekrefftiget haben.

Actum Schlaggenwald, den [...]vndt zweinzigsten [22.] Januarÿ Anno 1620.

[Edler?] ohne durch[...] vnd sondere getröstede [?]

[Vlastnoruční podpis pisatele:] Zu Paur=gillt brand t. [?] [...]schenwald [vlastní ruka — dle hřbetního nadpisu: Caspar Liechtenwald]

[Pečeti a podpisy svědků:]
Lorentz Wäisshäuttl [Wäissel] Hanns Spatziet [Spatzet]
[2× přitištěná pečeť pod papírem]

[Strana 3 — verso, hřbetní popis]
[Archivní signatura:] E 40
[Pozn.:] Vrfehde [Verfehde]
[Hřbetní nadpis:] Caspar Liechtenwaldts. Revers. ⁊c.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1172

Jan Zikmund Haslauer z Hazlova, Zikmund z Rebitz na Staré Roli a Dorota Kateřina Winklerová z Heinfeldu potvrzují jako poručníci Marie Alžběty Scheuhenstuhlové na Weichingu městu Hornímu Slavkovu, že od něho přijali 3.000 zlatých jako první splátku za prodaný Dreylingův dům v Horním Slavkově.

Datace: 11.05.1620

Listina z 11. května 1620, sepsaná ve Slavkově (Schlackenwald), je kvitance (potvrzení o vyrovnání) týkající se dědictví a statku. Vystavují ji Hans Sigmund Haslauer z Haslau, Sigmund z Erbitz (jednající patrně jako poručník kvůli nezletilosti) a Kateřina Münchwitzová ve prospěch vnučky Marie Alžběty Schönové na Georgsburku. Text je bohužel na mnoha místech poškozený a nečitelný, takže řadu podrobností (přesnou povahu statku, výši částky, jména některých osob) nelze s jistotou rekonstruovat.

Poznámka k textu: Originál listiny je na řadě míst poškozený nebo nečitelný (v přepisu označeno otazníky a výpustkami). Níže uvedený převod se drží pouze toho, co lze z dochovaného textu s rozumnou jistotou vyčíst, a nedoplňuje žádná fakta, která v předloze chybí.

Já, Hans Sigmund Haslauer z Haslau, spolu se Sigmundem z Erbitz — patrně jednajícím jako poručník kvůli nezletilosti dotčené osoby — a s Kateřinou Münchwitzovou, tímto veřejně prohlašujeme a dáváme na vědomí, a to i ve prospěch vnučky Marie Alžběty Schönové, sídlící na Georgsburku, že jde o věc týkající se dědictví.

Prohlašujeme, že na základě jistého poctivého závazku předáváme — v dobré a platné minci — zámek, léno, statek či dům (přesné určení předlohy zde není jisté), a to se vším příslušenstvím: s hospodářskými budovami, dobytkem, nářadím i s dalším nemovitým a movitým majetkem a kapitálem. Součástí je také jistý neměnný plat (patrně v zlatých) a poddanské povinnosti, jakož i vymáhané nároky náležející k poctivému dědickému statku. To vše se děje podle obsahu kupní smlouvy, která byla vedle této listiny rovněž sepsána, a platba byla provedena v dobré a platné minci, bez srážek, jak bylo přijato, tak i vydáno.

Tímto zároveň kvitujeme (potvrzujeme přijetí a vyrovnání) a vzdáváme se práva vznést takzvanou námitku non numerata pecunia — tedy námitky, že peníze nebyly skutečně vyplaceny — stejně jako všech ostatních podobných právních námitek. Zmiňuje se přitom částka, patrně tisíc zlatých, k našemu prospěchu.

Na svědectví toho jsme na závěr tohoto našeho poctivého ujednání připojili vlastnoruční podpisy. Stalo se a bylo vydáno ve Slavkově (Schlackenwald) dne 11. května léta 1620.

Listinu stvrzují svými pečetěmi:
- Hans Sigmund Haslauer z Haslau
- Sigmund Hans, patrně z rodu Reitzenberg (nebo z Ratschina) — čtení jména není jisté
- Dorota Kateřina Münchwitzová (?), rozená z Kölbigu (?) — čtení příjmení není jisté

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Já, Hans Sigmund Haslauer z Haslau, [pán na Schönmäßgrün?] [...], Sigmund z Erbitz, [poručník?] kvůli věku [nezletilého], a Kateřina Münch[witzová] [...] dáváme [na vědomí] [...], i [každému] [...], pokud jde o [...] dědictví [...] a vnučka Maria Alžběta [Schönová?] [...] na [Georgsburku?] veřejně [vyznáváme] [...] tímto [...] a [...] z jistého [poctivého závazku?] [...], avšak k naší [...]: [...] [zámek / léno / statek / dům] [...] se vším ostatním, i [...] k tomu náležejícími [dvory / hospodářskými budovami?], [dobytkem?], nářadím [...], [...] nemovitým i movitým [...] [kapitálem?], a [...] z jistého [neměnného?] [...] [platu / zlatých?], [též?] [...] poddanského [...], a [...] vymáhaného [...] [povinného?] [...] poctivého dědického [statku?], pokud [...] podle obsahu [...] vedle toho zhotovené kupní [smlouvy?], [...] dobrou [...] [platnou?] a [...] [mincí?], [...] [i?] a [nad rámec?] [...] [zaplaceno?], [...] též [...] [bez?] [srážky?] [...] [přijato?] dáno.

Že tímto [...] kvitujeme, takže ono či [...] [...] [...] [zrušeno?] [...] [...] [...] a [...] [tisíc zlatých?] k [našemu] nejlepšímu a [...] [...], s tím, že se vzdáváme [...] námitky non numerata pecunia (nevyplacených peněz), [...] i ostatních [...] [právních?] [námitek?] [...].

Na svědectví toho [a navíc?] jsme na konci tohoto našeho [poctivého ujednání / svatební smlouvy?] a [...] [...] [...] a vlastní rukou podepsali [...]. Stalo se a dáno ve Slavkově (Schlackenwald) dne 11. května léta 1620.

[pečeť] Hans Sigmund Haslauer z Haslau
[pečeť] Sigmund Hans [Reitzenberg? / z Ratschina?]
[pečeť] Dorota Kateřina Münch[?] rozená z Kölbigu[?]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Ich Hans Sigmundt Haßlauer von Haßlau, des [Schönmäßgrün?] [...], Sigmundt von Erbitz des Alters [Pflegers? Stelle?] und Catharina Münch[witz?] [...] geben [...], auch [männiglich?] [...] respective [...] Erbschaft [...] und Tochterkind Maria Elisabeth [Schönen?] [...] zu [Georgsburg?] offentlich [bekennen?] [...] hiermit [...] und [...] gewisser [redlicher?] [Verschreibung? wegen?] [...] aber zu unserer [Münt?]: [...] [Schloß? Lehen? gut? Hauß?] [...] sambt allem anderen, auch [...] dazu gehörigen [Hofstuben?], [Vieh?], Gerätsch[aft?], [...] [unsichtbar?] und beweglichen [...] [Capelles? Capital?], und [...] gewisser [unwandelbarer?] [...] [Geltes? Gulden?], [auch?] [...] [unterthäniges?] [Lasses? Leibes?], und [...] [eingezogenen?] [...] [...] [Pflicht?] [...] [redliches?] Erb [auf? und?] Gut, dieweil [...] vermög und nach Inhalt deß [...] darneben aufgerichten Kauf[brieffs?], [...] guter [...] [genger?] und [geber?] [Müntz?], [...] [auch?] und [über?] [...] [Zahlen? lassen?], [...] auch [...] [ohne?] ab[...] [...] [empfangen?] geben.

Daß wir hiemit [...] q[uittiren?] daß oder [...] [...] [...] [aufgehoben?] [...] [...] [...] und [...] [Tausentgülden?] zum besten und [...] [...] mit Verzeihung der [...] Exception non numerata pecunia, [...] auch anderen [...] [Rechts?], [...] [...] [...] [...].

Deß zu Urkund [Überschuß?], haben wir zu [End?] dieß unserer [redlichen?] [Zuspruch? Heuratt?] und [...] [...], [...] und unser eigene Handschrift [unterschrieben?] [...], geschehen und [geben?] [Schlackenwald?] den 11. May A[nn]o 1620.

[Siegel] Hans Sigmundt Haßlauer von Haßlau
[Siegel] Sigmundt Hanns [Reitzenberg? / von Ratschin?]
[Siegel] Dorothea Catharina Münch[?] geborne von Kölbig[?]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1181

Valburga, vdova po Matouši Schallerovi, prodává Gabrielu Siegelovi svůj dům ležící v Ležnické ulici s příslušenstvím za 107 zlatých.

Datace: 25.12.1620

Listina z roku 1620 zaznamenává prodej domu v Löšnické (Loketské) ulici ve Slavkově (Schlaggenwaldu) mezi Walpurgou, vdovou po Matěji Schallerovi, a kupujícím Gabrielem Diegelem. Dokument popisuje dohodnutou kupní cenu, způsob splácení formou ročních splátek o svátku sv. Oldřicha a potvrzení smlouvy pomocí dvou vrubových cedulí (kerbcetlí).

Budiž známo, že dnešního, výše uvedeného dne došlo k počestnému a poctivému kupnímu jednání mezi Walpurgou, pozůstalou vdovou po nebožtíkovi Matěji (Matthesovi) Schallerovi, jako prodávající na jedné straně, a Gabrielem Diegelem jako kupujícím na straně druhé. Kupní smlouva byla uzavřena takto:

Jmenovaná vdova Schallerová prodává svůj dům a obydlí, které stojí v Löšnické (Loketské) ulici, se vším příslušejícím právem a vším, co k němu patří — přesně tak, jak jej sama dosud měla, užívala a požívala — jmenovanému Gabrielu Diegelovi, a to za sedm set a sedm zlatých (707 zlatých).

Tuto kupní sumu měl kupující zaplatit takto:
- ihned na závdavek (nejasné kolik přesně, patrně) deset zlatých,
- a poté každoročně, vždy o svátku sv. Oldřicha (Ulrichův den), dalších deset zlatých,

a to tak dlouho, dokud nebude celá výše popsaná částka 107 zl. zcela splacena.

Pro větší jistotu a stálé dodržení této dohody byly o ní vyhotoveny dvě stejně znějící, z jednoho kusu rozstřižené vrubové cedule (tzv. kerbcetle) — a každá ze stran obdržela jednu z nich. Dále je zmíněno (text je zde poškozený a nejasný), že uložené peníze spolu s [...] náležely jemu, purkmistrovi, spolu s radou [...], a počestnému purkmistrovi a radě zdejší.

[Následuje další, nedochovaná či nečitelná právní formule o vyhotovení a předání vrubových cedulí.]

Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwaldu), o Vánocích [nejisté], léta šestnáct set dvacet (1620).

Dorsální poznámka / podpis: Gabriel Diegel, kupující.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Budiž známo, že dnešního a výše uvedeného data došlo k počestnému a poctivému kupnímu jednání (kupní smlouvě) mezi Walpurgou, pozůstalou vdovou po nebožtíkovi Matěji (Matthesovi) Schallerovi, jakožto prodávající na jedné straně, a Gabrielem Diegelem jakožto kupujícím na druhé straně, a uzavřená koupě se stala takto:

Totiž jmenovaná Schallerová (vdova Schallerová) prodává svůj dům a obydlí, který je položen v Löšnické (Loketské) ulici, se vším k němu náležejícím a příslušejícím právem, zcela tak, jak jej dosud měla, užívala a požívala, jmenovanému Gabrielu Diegelovi, a to za sedm set a sedm zlatých (707 zlatých).

Tuto kupní sumu má kupující jako závdavek (závdanek) ihned [...] složit [...] deset zlatých, a potom každoročně, vždy o sv. Oldřichu (Ulrichův den), splácet deset zlatých, a to tak dlouho, dokud nebude výše popsaných 107 zl. zcela zaplaceno.

K většímu potvrzení a stálému dodržování tohoto byly o tom vyhotoveny dva stejně znějící, z jednoho rozstřižené vrubové cedule (kerbcetle), a každé straně jedna z nich byla předána. [...] poněvadž uložené (zaplacené) peníze spolu s [...] a jemu, purkmistrovi spolu s radou [...], a počestnému purkmistrovi a radě zdejší.

[… právní formule o vyhotovení a předání kerbcetlí …]

Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald), o Vánocích [?] šestnáctistého a dvacátého (1620).

[Dorsální poznámka / podpis:] Gabriel Diegel, kupující

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Zu wissen, daß an heut undt obermeldtes dato eine erbare und ehrentreuliche Kauffsbetrachtung [Kauffs] zwischen Walpurg, Matthes Schallers seligen hinterlassenen Wittib, verkäufferin eines, dann Gabriel Diegel käuffers anderntheils, ergangen und ergangen, und der geschlossene Kauff worden wie folget:

Nämlichen verkaufft obermeldte Schallerin verkaufft ihr [...] Hauß und Behausung, [...] ihr Hauß so in der Löschnitz-Gaßen nebst gelegen ist, sambt aller dessen ein- und zugehöriger Gerechtigkeit, [vollkommen] dem [?] alß sie es bißhero ihnen gehabt, genützt und gebraucht. Gedachter Gabriel Diegel umb und für sieben hundert und sieben Gulden [siebenhundert und sieben Gulden] [?].

Den solchen Kauffsumm soll der Käuffer zum angeldt alßbaldt [...] erlegen, soll und will [...] zehn Gulden, dann hernach jährlich, alljährliches Ulrichtages [zu Ulrichstag] zur Nachzahlung zehn Gulden, biß und so lang die obbeschriebene 107 fl. völlig entrichtet sein.

Dieses zu mehrer Bewährung und stäter Haltung dessen, sindt hierüber zwo gleichlautende auß-geschnittene Kerbzettel verfertiget, und jedem Theil einer zugestellt worden. Demnach [?] weil das angelegte Geld samt einem angelegten [...] und ihm Bürgermeister samt Rath [...], und dem ehrlichen [...] Bürgermeister und Rath alhier.

[… formule o vyhotovení a předání kerbcetlí …]

Geschehen [unter] Schlaggenwaldt, Weihnachten [?] deß sechzehnhundert und 20[sten].

[Dorsalvermerk / Unterschrift:] Gabriel Diegel Käuff[er]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1182

Valburga, vdova po Matouši Schallerovi, prodává Gabrielu Siegelovi svůj dům ležící v Ležnické ulici s příslušenstvím za 107 zlatých (druhé vyhotovení listiny č. 1181).

Datace: 25.12.1620

Kupní zápis města Horní Slavkov (Schlackenwald) z roku 1620 zachycuje prodej domu v Hrnčířské (Töpnitzské) ulici. Rychtář Rauch dosvědčil dohodu mezi prodávajícím Mattesem Schallerem a kupujícím Gabrielem Voglem o ceně 107 zlatých, splácené závdavkem a ročními splátkami o Vánocích. K zápisu byl vyhotoven dvojitý kupní list (chirograf) a k datu přibyla i pozdější poznámka o další splátce.

Kupní a zápisový záznam města Horní Slavkov (Schlackenwald) z roku 1620

Budiž známo, že dnešního dne, jehož datum je uvedeno níže, bylo před počestným a váženým rychtářem Rauchem dojednáno a uzavřeno mezi Mattesem Schallerem jako prodávajícím na jedné straně a Gabrielem Voglem jako kupujícím na straně druhé toto ujednání:

Výše zmíněný Schaller prodal a kupujícímu postoupil dům ležící v Hrnčířské (Töpnitzské) ulici, vedle sousedního pozemku, se všemi právy, která k domu náleží a patří k němu – přesně tak, jak jej sám dosud držel, užíval a požíval. Prodal jej řečenému Gabrielu Voglovi za sto sedm zlatých.

Z této kupní sumy kupující ihned složil jako závdavek šest zlatých. Zbytek se zavázal doplácet každoročně o Vánocích, vždy po jednom zlatém, dokud nebude celá částka 107 zlatých zcela splacena.

Pro lepší právní jistotu a spolehlivější doklad byly o tomto obchodu vyhotoveny dva stejně znějící kupní listy, rozstřižené na okraji (tzv. chirograf) – každá strana obdržela jeden. Do nich se měly pokaždé zapisovat složené peníze a částky se měly odvádět v úřadě purkmistrovském.

Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) na Vánoce roku tisíc šestistého dvacátého.

Okrajová poznámka / pozdější přípis dole:
Nyní kupující [G.] Vogel složil další splátku ve výši [?] zlatých.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Kupní a zápisový záznam města Horní Slavkov (Schlackenwald), rok 1620.

Budiž známo, že dnešního níže uvedeného data bylo před počestným a váženým rychtářem Rauchem mezi [na žádost / ve věci] Mattese Schallera jakožto prodávajícího na jedné straně a Gabrielem Voglem jakožto kupujícím na straně druhé sjednáno a uzavřeno toto, jak následuje:

Totiž: výše zmíněný Schaller prodal a kupujícímu [postoupil] dům ležící v Töpnitzské (hrnčířské) ulici vedle [sousedního], se všemi k němu náležejícími a příslušnými právy, přesně tak, jak jej dosud držel, užíval a požíval, řečenému Gabrielu Voglovi za jedno sto a sedm zlatých.

Z této kupní sumy kupující ihned jako závdavek předem složí, jak má a chce, šest zlatých; poté pak každoročně o Vánocích na doplacení po jednom zlatém, dokud nebude výše uvedených 107 zl. [zlatých] zcela zaplaceno.

Pro lepší právní jistotu a lepší dodržení byly o tom vyhotoveny dva stejně znějící a [na okraji] rozstřižené kupní cedule (chirograf), a každé straně jedna doručena, do nichž se pokaždé zaznamenají složené peníze, a [vše] se skládá v úřadě purkmistrovském.

Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald), [v den] Vánoc roku tisícího šestistého dvacátého.

[Okrajová poznámka / pozdější přípis dole:] Nyní kupující [G.] Vogel složil [?] [?] zlatých na splátku[?].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Kauf- und Eintragsvermerk der Stadt Horní Slavkov (Schlackenwald), Jahr 1620.

Zu wißen, daß an heüt am [unter]gemeldtes dato, ein erbar und vornehmer richter Rauch, zwischen [?] Werbung Mattes Schaller eines theils verkäufers, und dann Gabriel Vogel, käuffers andern theils, abge-handelt und erschloßen ist, wie hernach volget:

Nemblichen es hat obgemelter Schaller verkaufft und zu käuffer ihr [überlassen?] in der Töpnitz gaß nebem [gelegenes] gelegnes hauß, mit aller deß ein und zugehörigen gerechtigkeit, allermaßen wie er solches bishero innengehabt, genüzt und gebraucht, gedachtem Gabriel Vogel umb und für einhundert und sieben gülden behuefs[?].

Der solchen kauffsumm käuffer alsbald zum [an]gelt voraus erlegt sol und will, [?] sechs gülden; dann hernach jährlich auf Weihnachten zur nachgehlung [Nachzahlung] jedes gülden, biß und [so]lang die obge-schriebene 107 fl. [gülden] völlig entrichtet sein.

Deßen zu mehrer berechtigung und [be]ßer haltung, seind hierüber zwo gleichlautende und außgeschnittene kauffzettel verfertigt, [und] jedes theil einer zugestellt worden, darinn jedesmal die erlegten geltter verzeichnet, und im bürgermeister ambt erlegt, jeds alles.

Geschehen Schlackenwald, [am Tag] Weihnachten deß Sechszehenhundert und Zwanzigsten Jahrs.

[Marginalvermerk / Nachtrag unten:] Anitzo erlegt käuffer [G.] Vogel [?] [?] gülden zu lehen[?].

Zobrazit originál na Porta fontium →