Listina města Horní Slavkov č. 1162
Kašpar Hillebrand z Horního Slavkova slibuje po svém vstupu do vojenské služby, že po návratu z ní chce postupovat proti rozsudku, který byl nad ním nespravedlivě vynesen.
Datace: 23.01.1620
Listina je revers (notářské prohlášení s výhradou práv) sepsaný ve Slavkově 22. ledna 1620. Pisatel, Caspar Hildebrand (na hřbetu listiny uváděný jako Caspar Liechtenwald), se v ní ohrazuje proti rozsudku, poplatku a pomluvě, které mu byly podle jeho slov neprávem přičteny, a žádá o zaregistrování své protestace i o možnost věc později uplatnit u purkrabího z Dohny prostřednictvím jeho místodržícího Sebastiana Stürtzela. Stvrzena je svědky Lorentzem Wäisshäuttlem a Hannsem Spatzietem a dvěma přitištěnými pečetěmi.
Ve Slavkově (Schlaggenwald) byl 22. ledna 1620 sepsán revers – tedy notářské prohlášení s výhradou práv, protestace –, jímž se jeho pisatel ohrazuje proti něčemu, co pokládá za neprávem uložené rozhodnutí.
Listina začíná zdvořilým oslovením: „Stateční, počestní, prozíraví a velemoudří, laskavě [vysoce ctění] páni!“
Pisatel, Caspar Hildebrand, u rychtáře (vojta) Halßhauera uvádí, že mu bylo ze strany vrchnosti a podle znění rozsudku neprávem (zur Vngebühr) cosi přičteno či uloženo, aniž se prý mohl k obhajobě své neviny náležitě vyjádřit.
Následuje hustá, jazykově věrně zachycená, ale obsahově nejistá pasáž s právní formulí výhrady (tzv. reservatio): pisatel v ní prohlašuje, že se vše stalo bez jeho přičinění a bez jeho svolení, a proti tomu se ohrazuje, aby mu tím nevznikla žádná újma na cti.
Dále text pokračuje v tomto duchu: ať se to stalo bez jakéhokoli jeho přičinění a souhlasu, a tím méně z jeho vlastní vůle – naopak mu to bylo vnuceno proti jeho vůli – nemá mu to být na újmu cti. Sám prý nechtěl nic víc, než aby zmíněný rozsudek proběhl bez překážek, ve shodě se spravedlivým vyrovnáním, a byl co nejrychleji proveden. Následuje další nejasné, poškozením textu ztížené místo, v němž pisatel odkazuje na jakési právo, které měl při obecném křesťanském řádu, a prohlašuje se ochoten hájit svou čest statkem i hrdlem – ačkoli na jeho cti se (podle jeho slov neprávem) pomýšlí.
Poté píše, že chce vydat svědectví jen proti neoprávněnému clu (poplatku) a proti soudnímu řízení a pomluvě (diffamari), a žádá, aby – dá-li Bůh šťastný návrat – bylo možné toto obvinění později dále uplatnit (rozšířit). Proto se obrací na vysoce a urozeně zrozeného pána, purkrabího z Dohny (jméno v předloze nejisté), a to prostřednictvím pana Sebastiana Stürtzela, místodržícího (poručíka) Jeho Excelence, aby i tato jeho záležitost byla řádně vyřízena.
Na druhé straně listiny text pokračuje prosbou, aby jeho protestace byla bez odkladu zaregistrována a aby při ní byl spravedlivě zachován – tedy aby mu nyní i napříště zůstalo právo se jí dovolávat – se zvláštním usnesením. To dosvědčili počestní a ctihodní svědkové, totiž Lorentz Wäissel (Wäisshäuttl) a [další jmenovaný pán], a proto byl tento revers a protestace – bez jakékoli újmy jim, jejich cti a jejich vrchnosti – zapečetěn a tímto potvrzen a stvrzen.
Listina je datována: „Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald), dne dvacátého druhého [22.] ledna roku 1620.“
Následuje ještě jedna, hůře čitelná řádka: „[Urozený?] bez [...] a se zvláštním ujištěním [nejasné].“
Vlastnoruční podpis pisatele je podle hřbetního nadpisu listiny přiřazen ke jménu Caspar Liechtenwald.
Jako svědkové jsou podepsáni Lorentz Wäisshäuttl (Wäissel) a Hanns Spatziet (Spatzet); pod papírem jsou přitištěny dvě pečeti.
Na rubu listiny (strana 3) je archivní signatura E 40, poznámka „Urfehde“ (Verfehde) a hřbetní nadpis „Revers Caspara Liechtenwalda atd.“
Shrnutí povahy listiny: jde o revers/protestaci, v níž se pisatel (podle hřbetního nadpisu Caspar Liechtenwald, v textu jmenovaný jako Caspar Hildebrand) ohrazuje proti rozsudku, poplatku a pomluvě, které pokládá za neprávem mu uložené. Žádá o zaregistrování své protestace a vyhrazuje si právo věc později uplatnit u purkrabího z Dohny prostřednictvím jeho místodržícího Sebastiana Stürtzela. Listina je stvrzena svědky Lorentzem Wäisshäuttlem a Hannsem Spatzietem a dvěma pečetěmi. Slavkov, 22. ledna 1620.
(Pozn.: Vzhledem k husté kurzivě, prosáknutému inkoustu a poškození listiny skvrnami zůstávají v textu na několika místech nejisté nebo nedoplnitelné pasáže, označené v předloze otazníkem nebo výpustkou – ty jsou zde ponechány beze změny, aby nedošlo k domýšlení obsahu.)
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
[Strana 1 — líc, vlastní text reversu/protestace]
Stateční, počestní, prozíraví a velemoudří, příznivě nakloněni [vysoce ctění] páni!
Poněvadž mně, Casparu Hildebrandovi u rychtáře (vojta) Halßhauera, bylo neprávem (zur Vngebühr) ze strany vrchnosti a podle znění rozsudku přičteno [resp. uloženo] cosi, a já jsem se k obhajobě své [neviny] [...] [neobrátil/nepřičinil], tak jako [...]
[…věrné, leč husté právní formule výhrady (reservatio): pisatel prohlašuje, že se to stalo bez jeho přičinění a souhlasu, a proti tomu se ohrazuje, aby mu tím nevznikla žádná újma na cti…]
[ať se to] stalo bez jakéhokoli mého přičinění a svolení, a tím méně s mým souhlasem, [nýbrž] proti mé vůli mi to bylo vnuceno; to vše nechť není mé cti na újmu, neboť bych si nepřál nic raději, než aby zmíněný [rozsudek] [...] proti [spravedlivému] vyrovnání bez překážky [proběhl] a co nejrychleji byl proveden [...]; [...] kterou jsem [při?] obecném křesťanském [právu/řádu] měl, [...] a byl jsem ochoten své cti zastat se statkem i hrdlem, [tak jako?] na mé cti se [neprávem] pomýšlí.
Pročež chci toliko proti [...] neoprávněnému clu (poplatku) a proti soudnímu řízení [a?] pomluvě (diffamari) podat svědectví a [...] žádám, aby [...] obecné [...] [...], aby — dá-li Bůh šťastný návrat — bylo možné toto obvinění rozšířit (extendovat). Tudíž se [...] na vysoce a urozeně zrozeného pána, purkrabího z [Dohny?], skrze pana Sebastiana Stürtzela, místodržícího (poručíka) Jeho Excelence, pána, [obracím], aby i tato má záležitost [byla] k [řádnému] vyřízení [...]
[Strana 2 — líc, pokr.]
[...] přijata, s poníženou prosbou, aby tato má protestace byla bez odkladu zaregistrována a abych při ní byl spravedlivě zachován, a abych nyní i napříště měl právo a možnost se jí dovolávat, se zvláštním [usnesením/závěrem]; [což] počestní a ct[ihodní] [svědci], totiž Lorentz Wäissel [Wäisshäuttl], a [pánové] dosvědčili, takže tento můj revers a protestace — bez jakékoli újmy jim, jejich cti a jejich [vrchnosti] — zpečetili, [tímto] potvrdili a stvrdili.
Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald), dne dvacátého [a] druhého [22.] ledna roku 1620.
[Urozený?] bez [...] a se zvláštním ujištěním [?]
[Vlastnoruční podpis pisatele — dle hřbetního nadpisu: Caspar Liechtenwald]
[Pečeti a podpisy svědků:]
Lorentz Wäisshäuttl [Wäissel] Hanns Spatziet [Spatzet]
[dvě přitištěné pečeti pod papírem]
[Strana 3 — rub, hřbetní popis]
[Archivní signatura:] E 40
[Poznámka:] Urfehde
[Hřbetní nadpis:] Revers Caspara Liechtenwalda. atd.
[Poznámka překladatele: Listina je revers / protestace (notářské ohrazení s výhradou práv), v níž se pisatel (dle hřbetního nadpisu Caspar Liechtenwald) ohrazuje proti rozsudku/poplatku a pomluvě, jež považuje za neprávem mu uložené, žádá o zaregistrování protestace a vyhrazuje si právo věc později uplatnit u purkrabího z Dohny prostřednictvím jeho místodržícího Sebastiana Stürtzela. Stvrzeno svědky Lorentzem Wäisshäuttlem a Hannsem Spatzietem a dvěma pečetěmi. Slavkov, 22. ledna 1620. Slova označená [?] jsou nejistá kvůli husté kurzivě, prosáknutí inkoustu a poškození skvrnami; husté opakující se právní formule jsou zkráceny.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
[Strana 1 — recto, vlastní text reversu/protestace]
Ehrenvest, Erbar, Fürsichtig vnnd Wohlweise, gunstige [hochgeehrte] Herren!
Demnach [hat] euer [Ehrwürden?] billig gebetten [werden] mir Caspar Hildebrand bey Voy[t] Halßhauer vnnd [verkomnussen?] [an?] der Herrschafft vnnd lauthe Vrthel zur Vngebühr zugemuettet, ich auch zur [Verant]worttung [meines?] [unschüldigen?] vngewandt, so wohl [...]
[…věrná, ale husté právní formule reservatio: pisatel prohlašuje, že mu bylo neprávem (zur Vngebühr) přičítáno / uloženo cosi proti vrchnosti a proti znění rozsudku, a že se proti tomu ohrazuje, nechť mu tím nevzejde žádná újma…]
ohne einiges Zuthun [meines?] vndt einwilligen geschehe [vnd?] hierdurch wenig[er]s Zuversigung, [...] vndwilliglich [mit?] eingerungen, das alles meinem Ehren vnnachtheilig sein soll, ohne mir [hier]mit nichts liebers gesehen, den gedachte [Vrthel?] [...] gegen vergleich [...] [u]ngehindert hette, [und?] recht schleunig [durch?]gesatzt [...]; [...] welche [...] [ich?] bey der algemeinen Christen hett, [...] vngewandt [...] [Ehren?] mit Leib vnnd Leben, beizustehen gewillet, [also?] [an?] [meiner?] Ehr [...] [unrechts?] gedencket.
Deß will ich nur [...] [zu?] [...]vngezogenen Vngelt vnnd [ge]gen Proceß [et]L. diffamari betzeugt vndt [...] [ge]bethen, [und?] dem [...]gemainen [...] [...] [...], [...] [...] dieß Gott glücklicher wider[k]unfft [solche?] beschüldigung zu extendiren. Maßen Ich mich daun [...] den [...] Hoch: vnnd Wohlgebornen Herrn Burggraf von [Dohna?], durch Herrn Sebastian Stürtzel ihrer Excell. Leutenambt, herrn auch diese meine Vetterhalben [zur] Zumbestellung [...]
[Strana 2 — recto, pokr.]
[...] einnehmung lasse, mit vnterthenigen bitten, dieß meine Protestation [unweigerlich?] zu registriren vnd mich darbey billich zu handhaben, da ietzt [vnd?] hinwieder [be]rechtigung vnnd [ein?][be]ziehung haben mit [b]esonderm [Schluß?] herbethey, die Erbarn vnnd Ehr[...] [un]geachten Lorentz Wäissel [Wäisshäuttl], herrn vnnd dem [Herrn?] [be]zeigt, doch diese meine Revers vnd Protestation. Wider mir die, ihren ehrn vnd ihrer [Hoch?]schafft, ohne einigen [Nach]theil vnd [...] [be]siegelt, vnter[...] [hier]mit Certificirt vnd bekrefftiget haben.
Actum Schlaggenwald, den [...]vndt zweinzigsten [22.] Januarÿ Anno 1620.
[Edler?] ohne durch[...] vnd sondere getröstede [?]
[Vlastnoruční podpis pisatele:] Zu Paur=gillt brand t. [?] [...]schenwald [vlastní ruka — dle hřbetního nadpisu: Caspar Liechtenwald]
[Pečeti a podpisy svědků:]
Lorentz Wäisshäuttl [Wäissel] Hanns Spatziet [Spatzet]
[2× přitištěná pečeť pod papírem]
[Strana 3 — verso, hřbetní popis]
[Archivní signatura:] E 40
[Pozn.:] Vrfehde [Verfehde]
[Hřbetní nadpis:] Caspar Liechtenwaldts. Revers. ⁊c.
Listina města Horní Slavkov č. 1172
Jan Zikmund Haslauer z Hazlova, Zikmund z Rebitz na Staré Roli a Dorota Kateřina Winklerová z Heinfeldu potvrzují jako poručníci Marie Alžběty Scheuhenstuhlové na Weichingu městu Hornímu Slavkovu, že od něho přijali 3.000 zlatých jako první splátku za prodaný Dreylingův dům v Horním Slavkově.
Datace: 11.05.1620
Listina z 11. května 1620, sepsaná ve Slavkově (Schlackenwald), je kvitance (potvrzení o vyrovnání) týkající se dědictví a statku. Vystavují ji Hans Sigmund Haslauer z Haslau, Sigmund z Erbitz (jednající patrně jako poručník kvůli nezletilosti) a Kateřina Münchwitzová ve prospěch vnučky Marie Alžběty Schönové na Georgsburku. Text je bohužel na mnoha místech poškozený a nečitelný, takže řadu podrobností (přesnou povahu statku, výši částky, jména některých osob) nelze s jistotou rekonstruovat.
Poznámka k textu: Originál listiny je na řadě míst poškozený nebo nečitelný (v přepisu označeno otazníky a výpustkami). Níže uvedený převod se drží pouze toho, co lze z dochovaného textu s rozumnou jistotou vyčíst, a nedoplňuje žádná fakta, která v předloze chybí.
Já, Hans Sigmund Haslauer z Haslau, spolu se Sigmundem z Erbitz — patrně jednajícím jako poručník kvůli nezletilosti dotčené osoby — a s Kateřinou Münchwitzovou, tímto veřejně prohlašujeme a dáváme na vědomí, a to i ve prospěch vnučky Marie Alžběty Schönové, sídlící na Georgsburku, že jde o věc týkající se dědictví.
Prohlašujeme, že na základě jistého poctivého závazku předáváme — v dobré a platné minci — zámek, léno, statek či dům (přesné určení předlohy zde není jisté), a to se vším příslušenstvím: s hospodářskými budovami, dobytkem, nářadím i s dalším nemovitým a movitým majetkem a kapitálem. Součástí je také jistý neměnný plat (patrně v zlatých) a poddanské povinnosti, jakož i vymáhané nároky náležející k poctivému dědickému statku. To vše se děje podle obsahu kupní smlouvy, která byla vedle této listiny rovněž sepsána, a platba byla provedena v dobré a platné minci, bez srážek, jak bylo přijato, tak i vydáno.
Tímto zároveň kvitujeme (potvrzujeme přijetí a vyrovnání) a vzdáváme se práva vznést takzvanou námitku non numerata pecunia — tedy námitky, že peníze nebyly skutečně vyplaceny — stejně jako všech ostatních podobných právních námitek. Zmiňuje se přitom částka, patrně tisíc zlatých, k našemu prospěchu.
Na svědectví toho jsme na závěr tohoto našeho poctivého ujednání připojili vlastnoruční podpisy. Stalo se a bylo vydáno ve Slavkově (Schlackenwald) dne 11. května léta 1620.
Listinu stvrzují svými pečetěmi:
- Hans Sigmund Haslauer z Haslau
- Sigmund Hans, patrně z rodu Reitzenberg (nebo z Ratschina) — čtení jména není jisté
- Dorota Kateřina Münchwitzová (?), rozená z Kölbigu (?) — čtení příjmení není jisté
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Já, Hans Sigmund Haslauer z Haslau, [pán na Schönmäßgrün?] [...], Sigmund z Erbitz, [poručník?] kvůli věku [nezletilého], a Kateřina Münch[witzová] [...] dáváme [na vědomí] [...], i [každému] [...], pokud jde o [...] dědictví [...] a vnučka Maria Alžběta [Schönová?] [...] na [Georgsburku?] veřejně [vyznáváme] [...] tímto [...] a [...] z jistého [poctivého závazku?] [...], avšak k naší [...]: [...] [zámek / léno / statek / dům] [...] se vším ostatním, i [...] k tomu náležejícími [dvory / hospodářskými budovami?], [dobytkem?], nářadím [...], [...] nemovitým i movitým [...] [kapitálem?], a [...] z jistého [neměnného?] [...] [platu / zlatých?], [též?] [...] poddanského [...], a [...] vymáhaného [...] [povinného?] [...] poctivého dědického [statku?], pokud [...] podle obsahu [...] vedle toho zhotovené kupní [smlouvy?], [...] dobrou [...] [platnou?] a [...] [mincí?], [...] [i?] a [nad rámec?] [...] [zaplaceno?], [...] též [...] [bez?] [srážky?] [...] [přijato?] dáno.
Že tímto [...] kvitujeme, takže ono či [...] [...] [...] [zrušeno?] [...] [...] [...] a [...] [tisíc zlatých?] k [našemu] nejlepšímu a [...] [...], s tím, že se vzdáváme [...] námitky non numerata pecunia (nevyplacených peněz), [...] i ostatních [...] [právních?] [námitek?] [...].
Na svědectví toho [a navíc?] jsme na konci tohoto našeho [poctivého ujednání / svatební smlouvy?] a [...] [...] [...] a vlastní rukou podepsali [...]. Stalo se a dáno ve Slavkově (Schlackenwald) dne 11. května léta 1620.
[pečeť] Hans Sigmund Haslauer z Haslau
[pečeť] Sigmund Hans [Reitzenberg? / z Ratschina?]
[pečeť] Dorota Kateřina Münch[?] rozená z Kölbigu[?]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Ich Hans Sigmundt Haßlauer von Haßlau, des [Schönmäßgrün?] [...], Sigmundt von Erbitz des Alters [Pflegers? Stelle?] und Catharina Münch[witz?] [...] geben [...], auch [männiglich?] [...] respective [...] Erbschaft [...] und Tochterkind Maria Elisabeth [Schönen?] [...] zu [Georgsburg?] offentlich [bekennen?] [...] hiermit [...] und [...] gewisser [redlicher?] [Verschreibung? wegen?] [...] aber zu unserer [Münt?]: [...] [Schloß? Lehen? gut? Hauß?] [...] sambt allem anderen, auch [...] dazu gehörigen [Hofstuben?], [Vieh?], Gerätsch[aft?], [...] [unsichtbar?] und beweglichen [...] [Capelles? Capital?], und [...] gewisser [unwandelbarer?] [...] [Geltes? Gulden?], [auch?] [...] [unterthäniges?] [Lasses? Leibes?], und [...] [eingezogenen?] [...] [...] [Pflicht?] [...] [redliches?] Erb [auf? und?] Gut, dieweil [...] vermög und nach Inhalt deß [...] darneben aufgerichten Kauf[brieffs?], [...] guter [...] [genger?] und [geber?] [Müntz?], [...] [auch?] und [über?] [...] [Zahlen? lassen?], [...] auch [...] [ohne?] ab[...] [...] [empfangen?] geben.
Daß wir hiemit [...] q[uittiren?] daß oder [...] [...] [...] [aufgehoben?] [...] [...] [...] und [...] [Tausentgülden?] zum besten und [...] [...] mit Verzeihung der [...] Exception non numerata pecunia, [...] auch anderen [...] [Rechts?], [...] [...] [...] [...].
Deß zu Urkund [Überschuß?], haben wir zu [End?] dieß unserer [redlichen?] [Zuspruch? Heuratt?] und [...] [...], [...] und unser eigene Handschrift [unterschrieben?] [...], geschehen und [geben?] [Schlackenwald?] den 11. May A[nn]o 1620.
[Siegel] Hans Sigmundt Haßlauer von Haßlau
[Siegel] Sigmundt Hanns [Reitzenberg? / von Ratschin?]
[Siegel] Dorothea Catharina Münch[?] geborne von Kölbig[?]
Listina města Horní Slavkov č. 1181
Valburga, vdova po Matouši Schallerovi, prodává Gabrielu Siegelovi svůj dům ležící v Ležnické ulici s příslušenstvím za 107 zlatých.
Datace: 25.12.1620
Listina z roku 1620 zaznamenává prodej domu v Löšnické (Loketské) ulici ve Slavkově (Schlaggenwaldu) mezi Walpurgou, vdovou po Matěji Schallerovi, a kupujícím Gabrielem Diegelem. Dokument popisuje dohodnutou kupní cenu, způsob splácení formou ročních splátek o svátku sv. Oldřicha a potvrzení smlouvy pomocí dvou vrubových cedulí (kerbcetlí).
Budiž známo, že dnešního, výše uvedeného dne došlo k počestnému a poctivému kupnímu jednání mezi Walpurgou, pozůstalou vdovou po nebožtíkovi Matěji (Matthesovi) Schallerovi, jako prodávající na jedné straně, a Gabrielem Diegelem jako kupujícím na straně druhé. Kupní smlouva byla uzavřena takto:
Jmenovaná vdova Schallerová prodává svůj dům a obydlí, které stojí v Löšnické (Loketské) ulici, se vším příslušejícím právem a vším, co k němu patří — přesně tak, jak jej sama dosud měla, užívala a požívala — jmenovanému Gabrielu Diegelovi, a to za sedm set a sedm zlatých (707 zlatých).
Tuto kupní sumu měl kupující zaplatit takto:
- ihned na závdavek (nejasné kolik přesně, patrně) deset zlatých,
- a poté každoročně, vždy o svátku sv. Oldřicha (Ulrichův den), dalších deset zlatých,
a to tak dlouho, dokud nebude celá výše popsaná částka 107 zl. zcela splacena.
Pro větší jistotu a stálé dodržení této dohody byly o ní vyhotoveny dvě stejně znějící, z jednoho kusu rozstřižené vrubové cedule (tzv. kerbcetle) — a každá ze stran obdržela jednu z nich. Dále je zmíněno (text je zde poškozený a nejasný), že uložené peníze spolu s [...] náležely jemu, purkmistrovi, spolu s radou [...], a počestnému purkmistrovi a radě zdejší.
[Následuje další, nedochovaná či nečitelná právní formule o vyhotovení a předání vrubových cedulí.]
Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwaldu), o Vánocích [nejisté], léta šestnáct set dvacet (1620).
Dorsální poznámka / podpis: Gabriel Diegel, kupující.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Budiž známo, že dnešního a výše uvedeného data došlo k počestnému a poctivému kupnímu jednání (kupní smlouvě) mezi Walpurgou, pozůstalou vdovou po nebožtíkovi Matěji (Matthesovi) Schallerovi, jakožto prodávající na jedné straně, a Gabrielem Diegelem jakožto kupujícím na druhé straně, a uzavřená koupě se stala takto:
Totiž jmenovaná Schallerová (vdova Schallerová) prodává svůj dům a obydlí, který je položen v Löšnické (Loketské) ulici, se vším k němu náležejícím a příslušejícím právem, zcela tak, jak jej dosud měla, užívala a požívala, jmenovanému Gabrielu Diegelovi, a to za sedm set a sedm zlatých (707 zlatých).
Tuto kupní sumu má kupující jako závdavek (závdanek) ihned [...] složit [...] deset zlatých, a potom každoročně, vždy o sv. Oldřichu (Ulrichův den), splácet deset zlatých, a to tak dlouho, dokud nebude výše popsaných 107 zl. zcela zaplaceno.
K většímu potvrzení a stálému dodržování tohoto byly o tom vyhotoveny dva stejně znějící, z jednoho rozstřižené vrubové cedule (kerbcetle), a každé straně jedna z nich byla předána. [...] poněvadž uložené (zaplacené) peníze spolu s [...] a jemu, purkmistrovi spolu s radou [...], a počestnému purkmistrovi a radě zdejší.
[… právní formule o vyhotovení a předání kerbcetlí …]
Stalo se ve Slavkově (Schlaggenwald), o Vánocích [?] šestnáctistého a dvacátého (1620).
[Dorsální poznámka / podpis:] Gabriel Diegel, kupující
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Zu wissen, daß an heut undt obermeldtes dato eine erbare und ehrentreuliche Kauffsbetrachtung [Kauffs] zwischen Walpurg, Matthes Schallers seligen hinterlassenen Wittib, verkäufferin eines, dann Gabriel Diegel käuffers anderntheils, ergangen und ergangen, und der geschlossene Kauff worden wie folget:
Nämlichen verkaufft obermeldte Schallerin verkaufft ihr [...] Hauß und Behausung, [...] ihr Hauß so in der Löschnitz-Gaßen nebst gelegen ist, sambt aller dessen ein- und zugehöriger Gerechtigkeit, [vollkommen] dem [?] alß sie es bißhero ihnen gehabt, genützt und gebraucht. Gedachter Gabriel Diegel umb und für sieben hundert und sieben Gulden [siebenhundert und sieben Gulden] [?].
Den solchen Kauffsumm soll der Käuffer zum angeldt alßbaldt [...] erlegen, soll und will [...] zehn Gulden, dann hernach jährlich, alljährliches Ulrichtages [zu Ulrichstag] zur Nachzahlung zehn Gulden, biß und so lang die obbeschriebene 107 fl. völlig entrichtet sein.
Dieses zu mehrer Bewährung und stäter Haltung dessen, sindt hierüber zwo gleichlautende auß-geschnittene Kerbzettel verfertiget, und jedem Theil einer zugestellt worden. Demnach [?] weil das angelegte Geld samt einem angelegten [...] und ihm Bürgermeister samt Rath [...], und dem ehrlichen [...] Bürgermeister und Rath alhier.
[… formule o vyhotovení a předání kerbcetlí …]
Geschehen [unter] Schlaggenwaldt, Weihnachten [?] deß sechzehnhundert und 20[sten].
[Dorsalvermerk / Unterschrift:] Gabriel Diegel Käuff[er]
Listina města Horní Slavkov č. 1182
Valburga, vdova po Matouši Schallerovi, prodává Gabrielu Siegelovi svůj dům ležící v Ležnické ulici s příslušenstvím za 107 zlatých (druhé vyhotovení listiny č. 1181).
Datace: 25.12.1620
Kupní zápis města Horní Slavkov (Schlackenwald) z roku 1620 zachycuje prodej domu v Hrnčířské (Töpnitzské) ulici. Rychtář Rauch dosvědčil dohodu mezi prodávajícím Mattesem Schallerem a kupujícím Gabrielem Voglem o ceně 107 zlatých, splácené závdavkem a ročními splátkami o Vánocích. K zápisu byl vyhotoven dvojitý kupní list (chirograf) a k datu přibyla i pozdější poznámka o další splátce.
Kupní a zápisový záznam města Horní Slavkov (Schlackenwald) z roku 1620
Budiž známo, že dnešního dne, jehož datum je uvedeno níže, bylo před počestným a váženým rychtářem Rauchem dojednáno a uzavřeno mezi Mattesem Schallerem jako prodávajícím na jedné straně a Gabrielem Voglem jako kupujícím na straně druhé toto ujednání:
Výše zmíněný Schaller prodal a kupujícímu postoupil dům ležící v Hrnčířské (Töpnitzské) ulici, vedle sousedního pozemku, se všemi právy, která k domu náleží a patří k němu – přesně tak, jak jej sám dosud držel, užíval a požíval. Prodal jej řečenému Gabrielu Voglovi za sto sedm zlatých.
Z této kupní sumy kupující ihned složil jako závdavek šest zlatých. Zbytek se zavázal doplácet každoročně o Vánocích, vždy po jednom zlatém, dokud nebude celá částka 107 zlatých zcela splacena.
Pro lepší právní jistotu a spolehlivější doklad byly o tomto obchodu vyhotoveny dva stejně znějící kupní listy, rozstřižené na okraji (tzv. chirograf) – každá strana obdržela jeden. Do nich se měly pokaždé zapisovat složené peníze a částky se měly odvádět v úřadě purkmistrovském.
Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) na Vánoce roku tisíc šestistého dvacátého.
Okrajová poznámka / pozdější přípis dole:
Nyní kupující [G.] Vogel složil další splátku ve výši [?] zlatých.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Kupní a zápisový záznam města Horní Slavkov (Schlackenwald), rok 1620.
Budiž známo, že dnešního níže uvedeného data bylo před počestným a váženým rychtářem Rauchem mezi [na žádost / ve věci] Mattese Schallera jakožto prodávajícího na jedné straně a Gabrielem Voglem jakožto kupujícím na straně druhé sjednáno a uzavřeno toto, jak následuje:
Totiž: výše zmíněný Schaller prodal a kupujícímu [postoupil] dům ležící v Töpnitzské (hrnčířské) ulici vedle [sousedního], se všemi k němu náležejícími a příslušnými právy, přesně tak, jak jej dosud držel, užíval a požíval, řečenému Gabrielu Voglovi za jedno sto a sedm zlatých.
Z této kupní sumy kupující ihned jako závdavek předem složí, jak má a chce, šest zlatých; poté pak každoročně o Vánocích na doplacení po jednom zlatém, dokud nebude výše uvedených 107 zl. [zlatých] zcela zaplaceno.
Pro lepší právní jistotu a lepší dodržení byly o tom vyhotoveny dva stejně znějící a [na okraji] rozstřižené kupní cedule (chirograf), a každé straně jedna doručena, do nichž se pokaždé zaznamenají složené peníze, a [vše] se skládá v úřadě purkmistrovském.
Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald), [v den] Vánoc roku tisícího šestistého dvacátého.
[Okrajová poznámka / pozdější přípis dole:] Nyní kupující [G.] Vogel složil [?] [?] zlatých na splátku[?].
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Kauf- und Eintragsvermerk der Stadt Horní Slavkov (Schlackenwald), Jahr 1620.
Zu wißen, daß an heüt am [unter]gemeldtes dato, ein erbar und vornehmer richter Rauch, zwischen [?] Werbung Mattes Schaller eines theils verkäufers, und dann Gabriel Vogel, käuffers andern theils, abge-handelt und erschloßen ist, wie hernach volget:
Nemblichen es hat obgemelter Schaller verkaufft und zu käuffer ihr [überlassen?] in der Töpnitz gaß nebem [gelegenes] gelegnes hauß, mit aller deß ein und zugehörigen gerechtigkeit, allermaßen wie er solches bishero innengehabt, genüzt und gebraucht, gedachtem Gabriel Vogel umb und für einhundert und sieben gülden behuefs[?].
Der solchen kauffsumm käuffer alsbald zum [an]gelt voraus erlegt sol und will, [?] sechs gülden; dann hernach jährlich auf Weihnachten zur nachgehlung [Nachzahlung] jedes gülden, biß und [so]lang die obge-schriebene 107 fl. [gülden] völlig entrichtet sein.
Deßen zu mehrer berechtigung und [be]ßer haltung, seind hierüber zwo gleichlautende und außgeschnittene kauffzettel verfertigt, [und] jedes theil einer zugestellt worden, darinn jedesmal die erlegten geltter verzeichnet, und im bürgermeister ambt erlegt, jeds alles.
Geschehen Schlackenwald, [am Tag] Weihnachten deß Sechszehenhundert und Zwanzigsten Jahrs.
[Marginalvermerk / Nachtrag unten:] Anitzo erlegt käuffer [G.] Vogel [?] [?] gülden zu lehen[?].