Das Jahr 1617 in der Chronik

Die Abschriften und Übersetzungen historischer Dokumente wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen alter Handschrift enthalten. Der Originalwortlaut ist beim Eintrag meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift" verfügbar, gegebenenfalls direkt bei der angegebenen Quelle; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.

1617
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1122

Jan Windisch z Horního Slavkova činí za přítomnosti Kašpara Härtla, zástupce rychtáře, Vavřince Heßlera a Kryštofa Seelinga, radních, a Jana Schada, písaře města Horního Slavkova, poslední vůli.

Datace: 31.03.1617

Listina obsahuje závěť Hanse Windische, měšťana v Horním Slavkově, sepsanou 31. března 1617 a veřejně vyhlášenou (publikovanou) 8. května 1617. Kvůli silnému vyblednutí pergamenu/papíru se dochovaly hlavně úvodní zbožná formule, obecná ustanovení o platnosti závěti a závěrečná ověřovací doložka s pečetěmi a podpisy svědků, zatímco konkrétní odkazy (komu co připadlo, jaké částky a majetek) jsou z velké části nečitelné.

Jde o závěť (testament) Hanse Windische, měšťana v Horním Slavkově (německy Schlackenwald), pořízenou roku 1617 – dochovala se v opisu či vyhotovení. Pergamen či papír je bohužel silně vybledlý a text je psán velmi hustým kurentem, takže velká část listiny je dnes špatně čitelná. Opakující se právní formulace (úvodní zbožné oslovení, poručení duše Bohu, závěrečná ověřovací doložka) jsou níže shrnuty podle smyslu; nejistá místa jsou označena otazníkem a ponechána tak, jak jsou – bez domýšlení konkrétních jmen či čísel.

Úvod (list 2)

Listina začíná obvyklou zbožnou formulí: „Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice.“ Dále se praví, že budiž známo a na vědomí každému, že Hans Windisch, zdejší měšťan v Horním Slavkově, si byl vědom pomíjivosti lidského života – že člověk nemá na tomto světě trvalého místa, ale že každou hodinu může nastat jeho čas, a že není nic jistějšího než smrt a nic nejistějšího než hodina, kdy přijde. Následuje delší, hustě psaná a dnes z velké části vybledlá pasáž (tzv. aréga), která obvyklým způsobem rozvádí úvahu o nejistotě smrti a nutnosti mít pozůstalost řádně uspořádanou.

Pokračování (list 3, levá strana) – o platnosti závěti

Text pokračuje ujištěním, že závěť nevznikla z ničího návodu, nýbrž že ji Hans Windisch sám, po zralé úvaze, ustanovil a zřídil ke svému nejlepšímu a trvalému prospěchu, podle zdejšího zvyku a obyčeje, tak jak je to zachováváno u zdejšího horního soudu (patrně) v Horním Slavkově a jak náleží zapsat do jejich rejstříků. Dále se stanoví, že kdyby v provedení bylo shledáno nějaké formální pochybení, má být závěť přesto platná jako řádný testament; a pokud by bylo třeba učinit dodatek (kodicil) nebo jinak vyjádřit poslední vůli, mělo se tak stát v souladu s právem a s ohledem na dědický, respektive vrchnostenský nárok – tak, aby nic z toho, co pořizovateli náleží, nezůstalo opomenuto.

O duši a těle

Dále se praví, že poněvadž duše je nade všechny časné (pozemské) statky přednější, poroučí Hans Windisch nejprve ji: svěřuje svou duši Všemohoucímu, svému Vykupiteli, Pánu Ježíši Kristu, do jeho věrných rukou a milosti. Své slabé tělo pak odkazuje zemi, aby bylo, jak je zvykem, křesťansky pohřbeno a s křesťanskými obřady uloženo do hrobu.

Dispoziční část (list 3, pravá strana) – silně vybledlé

Tato část listiny, v níž měla být obsažena samotná ustanovení o rozdělení majetku, je bohužel nejvíce poškozená. Dochovala se jen torza vět: je patrné členění „za prvé… za druhé… za třetí…“, přičemž u třetího bodu se hovoří o penězích nebo statku a o nějakém obsazení (snad počtem jedenáct?); u čtvrtého bodu se objevuje zmínka o stu (patrně sto kop nebo podobné jednotce) ve vztahu k dědicům pořizovatele a k jejich prospěchu. Za tím následuje další „za prvé“, kde se hovoří o něčem, co náleželo pořizovateli nebo jeho dědicům a co bylo nyní odkázáno. Jednotlivé konkrétní odkazy týkající se domu či statku, peněz a domácího majetku, včetně jmen dědiců a výše částek, se však pro silné vyblednutí textu nepodařilo spolehlivě přečíst a v listině tak chybí.

Závěr a ověření (list 4, levá strana)

Na závěr listina uvádí svědky, kteří nad závětí bděli a její obsah pevně zachovali. Hans Windisch ji vlastní rukou podepsal a byla stvrzena obecnou pečetí horního města. Dále je zmíněna nějaká výhrada či zvláštní poučení „pod Bohem“, jejíž přesný smysl se pro poškození textu nedá s jistotou určit. Text uzavírá ujištění, že vše bylo vykonáno bez jakékoli protivné překážky.

Stalo se v Horním Slavkově dne 31. března léta Páně tisíc šestset sedmnáctého (tedy 31. března 1617).

Pečeti a podpisy svědků (list 4, dole)

Pod textem jsou čtyři přitištěné pečeti s podpisy: Hans Hüttel(?), Christoph Rößling, [N.] Seydl/Seidlein(?) a Johan Schad, městský písař. Výše v textu jsou jako zástupci rady (radní stolice) v Horním Slavkově jmenováni rychtář, dále Lorenz Bischof a Christoph Bosch(?), a rovněž Johann Schade, městský písař.

Dorsální poznámka (list 6, rub)

Na rubu je nadpis: „Poslední vůle Hanse Windische. Publikováno (veřejně vyhlášeno) dne 8. května léta 1617.“ Následuje poznámka týkající se dědické záležitosti, jejíž přesné znění se však pro poškození textu nedochovalo.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Závěť Hanse Windische, měšťana v Horním Slavkově (Schlackenwald), z roku 1617 — opis/vyhotovení. Papír (pergamen) je silně vybledlý a velmi hustě psaný kurentem; opakující se právní formule (aréga, poručení duše, ověřovací doložka) jsou níže shrnuty smyslem, nejistá slova jsou označena [?]. Jména, místo a data jsou, pokud byla čitelná, zachycena věrně.]

(list 2, začátek)
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice.
Známo a na vědomí budiž každému, že Hans Windisch, zdejší měšťan [v Horním Slavkově], [ačkoli člověk] … poněvadž lidský [život] nemá žádného trvalého místa, nýbrž každou hodinu … když nadejde [jeho] čas … a [není] nic jistějšího [než smrt] a nic nejistějšího [než její hodina] …
[… hustá, ustálená aréga o nejistotě smrti a o nutnosti uspořádané pozůstalosti; zčásti vybledlá …]

(list 3, levá strana — pokračování, formule o platném zřízení závěti)
… z ničího návodu, nýbrž již ustanoveno a zřízeno … tímto, k jejich nejlepšímu a trvalému [prospěchu] … jak to po sepsání všeho psaného … a po zralé úvaze … podle zvyku a obyčeje … vyžádáno a učiněno … [jak je] u zdejšího [horního soudu(?)] v Horním Slavkově zachováváno … co náleží do jejich rejstříků, má to pořádek [zachovat] … kdyby snad v tom byl nějaký nedostatek, [ať to] platí jako řádná závěť / pakliže by … a měli učinit kodicil nebo jinak svou poslední vůli, podle toho všeho … co se týče práva a [dědického/vrchnostenského spadu(?)] … řádně, [ať] nic, co mu náleží, [nezůstane stranou].
A protože duše [je] nade všechny časné statky [přednější], odkazuji/poroučím to nejprve … pokud jde [o duši, poroučím ji] Všemohoucímu, svému Vykupiteli Pánu Ježíši Kristu … do jeho věrných rukou a milosti … [duši] …; své pak slabé tělo, jež [se v zemi] ponenáhlu … a [křesťansky] pohřbeno … s křesťanskými obřady [aby bylo uloženo do země] …

(list 3, pravá strana — dispoziční body; silně vybledlé)
… Za prvé … Za druhé … Za třetí, že [peníze/statek(?)] … [ob]sazení jedenáct(?) … před tímto ne … Za čtvrté … sto [totiž(?)] … mým [dědicům(?)] … nejlépe …
Za prvé, náleželo [mi/mým dědicům(?)] … toto vše nyní(?) … [odkazuji(?)] …
[… jednotlivé odkazy ohledně domu/statku, peněz a domácího majetku nelze pro silné vyblednutí spolehlivě přečíst; konkrétní jména dědiců ani peněžní částky nejsou jisté …]

(list 4, levá strana — závěr / ověřovací doložka a datace)
… svědkové toho / totiž ti, kteří nad [tímto] … pevně [to] zachovali, a Hans [vlastní rukou] podepsal, rovněž obecnou pečetí horního města stvrzeno a [přiloženo(?)] … k mému [poučení(?)] zvláště a obzvláště … výhrada / nebo odnětí [pod] Bohem … zachováno, [a] to vše bez jakékoli protivné překážky vykonáno bylo.
Stalo se [v] Horním Slavkově, dne 31. března, po Kristově [narození … šestnáct]set a sedmnáctého [roku] [= 31. března 1617].

(list 4, dole — pečeti a podpisy svědků)
[Čtyři přitištěné pečeti s podpisy:]
Hans Hüttel(?) — Christoph Rößling — [N.] Seydl/Seidlein(?) — Johan Schad, městský písař.
[V textu výše jmenováni: rychtář, Lorenz Bischof a Christoph [Bosch(?)], jakož i Johann Schade, městský písař, jako zástupci rady (radní stolice) v Horním Slavkově.]

(list 6, rub — nadpis/dorsální poznámka)
Poslední vůle Hanse Windische. Publikováno (otevřeno) dne 8. května léta 1617. [poznámka o] dědické [věci(?)] …

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Testament des Hans Windisch, Bürger zu Schlackenwald (Horní Slavkov), 1617 — Abschrift/Ausfertigung. Das Pergament/Papier ist stark verblasst und sehr dicht in Kurrentschrift beschrieben; die wiederkehrenden Rechtsformeln (Arenga, Seelenbefehl, Corroboratio) sind nachstehend sinngemäß zusammengefasst, unsichere Wörter mit [?] gekennzeichnet. Namen, Ort und Daten sind, soweit lesbar, getreu wiedergegeben.]

(Bl. 2, Anfang)
In nahmen der Heylig: und unzertheil[ten] Drey=
faltigkeit /
Kundt und zu wissen sey Iedermenniglich, [demnach/daß] Hans Windisch, Bürger alhier [zu Schlackenwald], [obwohl der Mensch] … laß der menschlichen [Leben] kein bleibende Statt hatt, sondern all stund … wann ob[er] Zeit sich er[eignet], also … [und] nichts gewissers [als der Tod] und nichts ungewissers [denn die Stund desselben] …
[… dichte, wiederkehrende Arenga über die Ungewißheit des Todes und die Notwendigkeit einer geordneten Verlassenschaft; teils verblasst …]

(Bl. 3, linkes Blatt — Fortsetzung, Formel über gültige Errichtung des Testaments)
… einiger menschen anleitens und bereits gesetzt und geordnet … hiemit, in ihr aller bestes beständiges … [v]on, als selches nach Verfassung aller beschrie[bener] … und wolbedächtig … nach gebrauch und gewohnheit … gefordert und gemacht … [als ein Lar(?)] / hiesiges [Berggericht(?)] Schlackenwald observirten … an ihre Register gehörts soll das ordnung … da es fall selches einiger mangel … für ein ziemlich Testament gültig / da aber … und macht eines Codicills oder sonsten ihre letzte willens haben sollen, nach den allen … Recht und [Erb-/Herrenfall(?)] wegen … ordentlich wiederum nichts, so ihme … gehöres bleiben.
Und demnach die Seele aller zeitlichen güter [vorzüg=]lich, bewill ich solche Erstlich … [be]treffend, [befehle ich] dem Allmächtigen, meines Erlösers Herrn Jesu Christo, meine[r] … in seine treuhände und gemüt … [die Seele] … aber meinen Schwachen Leib, der [zur Erde] all[mählich] … und [christlich] begraben … mit christlichen Ceremonien [zur Erde bestattet werde] …

(Bl. 3, rechtes Blatt — dispositive Punkte; stark verblasst)
… Erstlich … Anderns … Drittens, das [Geld/Gut(?)] … [be]setzung Einlif(?) … vor diesem nicht … Zum Vierten … hundert [nämlich(?)] … meiner [Erben(?)] … bestes …
Erstlich, Es ist [mir/an] meinen [Erben(?)] … zugehörig gewesen … Dieses alles in iz[t](?) … [verschaffe(?)] …
[… die einzelnen Vermächtnisse über Haus/Gut, Geld und Hausrat sind wegen starker Verblassung nicht zuverlässig lesbar; einzelne Erbennamen und Geldbeträge nicht sicher zu entziffern …]

(Bl. 4, linkes Blatt — Schluß / Corroboratio und Datierung)
… Zeugen dessen / sondern [die] welche uber [solches] … fest gehaltten, und Hans [eigenhändig] unterschrieben, auch mit gemeiner Bergstadt Insiegel becräftiget und beysch[ließen(?)] … zu meiner [Lehre(?)] absonder[lich] und sondern[lich] … vorbehalt / oder nehmung [unter] Gott … aufbehalten, [und] alles das ohne alle widerwertige hindernuß vollzogen worden.
Geschehen [zu] Schlackenwaldt, den 31. Martij, nach Christi [Geburt … Sechzehn]hundert und Siebenzehen [Jahr] [= 31. März 1617].

(Bl. 4, unten — Petschaften und Unterschriften der Zeugen)
[Vier aufgedrückte Siegel mit Unterschriften:]
Hans Hüttel(?) — Christoph Rößling — [N.] Seydl/Seidlein(?) — Johan Schad, Stadtschreiber.
[Im Text zuvor genannt: der Richter, Lorenz Bischof und Christoph [Bosch(?)] sowie Johann Schade, Stadtschreiber, als Vertreter des Rats(stuhls) zu Schlackenwald.]

(Bl. 6, Rückseite — Aufschrift/Dorsalvermerk)
Hans Windischen letzter Will[e]. Publicirt den 8. May Aₒ 1617. der [Erbschafftlich(?)] … [Vermerk über die Erbschaftssache].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1123

Erasmus Brandt činí za přítomnosti Samuela Mayße, purkmistra, Kašpara Härtla a Vavřince Heßlera, radních, a Jana Schada, písaře města Horního Slavkova, poslední vůli.

Datace: 06.04.1617

Listina z roku 1617 obsahuje poslední vůli (testament) měšťana z Horního Slavkova (Schlaggenwaldu), jehož jméno se dochovalo jen částečně a nejistě. Zůstavitel v ní podle dobového zvyku nejprve rozjímá o pomíjivosti života a poroučí svou duši Bohu, poté pořizuje o svém majetku ve prospěch několika osob a instituce – mimo jiné kostela a školy a jistého Hanse Reichelta – a listinu nechává potvrdit pečetěmi a podpisy svědků podle práva horního města Slavkova. Text je na mnoha místech poškozený a nečitelný, takže řadu detailů (jméno pořizovatele, výše odkazů, jména dalších obdarovaných) nelze s jistotou rekonstruovat.

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, amen.

Budiž známo a vědomo každému, že já, [jméno se nedochovalo celé – patrně] [Hauß]praundt(?), když jsem u sebe vroucně uvážil, že tělo i duše nemají v tomto slzavém údolí trvalého místa, a maje na zřeteli nestálost tohoto světa, nemohu očekávat nic jiného než smrt – že musím jako poutník tímto světem v určený čas dát sbohem a očekávat své odejití. Čas a hodina toho jsou však zcela skryté. Proto, a poněvadž milosrdný Bůh podle své vůle vše řídí podle svého zalíbení, a poněvadž i v tomto pomíjivém čase jsem se rozhodl vše zvážit a uvážit, není mi nic milejšího než počestné rozloučení z tohoto života, které jsem si zvolil. A aby přitom nic nezůstalo neuspořádáno ohledně mého majetku a mých záležitostí, poroučím se všemohoucímu Bohu.

Pořízení testamentu

Toto pořízení jsem učinil z vlastního popudu, s rozvahou sepsané, tím způsobem a podle svých možností, a to v nejlepší a nejpevnější formě, jak jsem to sám dokázal sepsat.

Stalo se tak, jak je podle práva obvyklé, a jak je zachováno podle práva horního města Slavkova (Schlaggenwaldu) – náležitě a řádně, jak se sluší, neboť toto pořízení samo o sobě nemá vady.

Testament má platit plnou mocí a silou, ať už jako testament, nebo jako kodicil či jiné poslední pořízení. (Následuje delší notářská právní formule o platnosti testamentu a kodicilu, kterou zde shrnujeme.) Vše má být, jak je podle práva obvyklé, zejména aby toto mé řádné pořízení zůstalo v platnosti.

Odkaz duše a těla

Poněvadž duše je tím nejvzácnějším klenotem, poroučím svou duši – tu nejdražší věc, kterou mám – všemohoucímu Bohu, svému Stvořiteli, a Ježíši Kristu, svému Vykupiteli, do jeho rukou, aby ji přijal. Své tělo pak poroučím zemi, aby bylo pohřbeno obyčejným způsobem, bez okázalosti, s obvyklými obřady.

Jednotlivé odkazy

Dále následují samotné odkazy z majetku, z nichž se dochovaly jen útržky:

- Za druhé odkazuji veškerý svůj [další text nečitelný] majetek podle [...].
- Zmiňuje se částka „zlatý" k novému [...], určená patrně [Hansovi?] nebo Jiřímu Frantzkovi(?) jako [...].
- Za čtvrté odkazuji [dar] kostelu a škole, a to přede vším ostatním.
- Nakonec obdarovávám (dochovaná jména jsou nejistá) a stanovuji, aby i Hans Reichelt z [místo nečitelné] obdržel svůj díl stejně jako ostatní. Vše má být vykonáno podle křesťanské povinnosti.

Závěr a datace

Prosil jsem svědky, aby nebyli pouze svědky mé poslední vůle, ale aby ji také stvrdili svými pečetěmi a podpisy, a aby byla navíc zpevněna obecní pečetí horního města. Listina má být bez zbytečného vyžadování či přejímání uschována u městského soudu a vše se má stát tak, jak náleží.

Stalo se ve městě Slavkově (Schlaggenwaldu), dáno po narození Krista, našeho Vykupitele a Spasitele, léta tisícího šestistého sedmnáctého, tedy 1617.

Listina nese přitištěnou, resp. přivěšenou pečeť, pod níž je několik menších pečetí svědků. Podpisy svědků jsou zčásti nečitelné – rozeznat lze snad jméno Hans a podpis, který patrně náleží městskému písaři.

Na rubu (zadní straně), sloužícím jako adresní a uzavírací strana s přitištěnou pečetí v papírové obláce a uzavíracími nitěmi, je dobová poznámka „Testament – poslední vůle...", k níž rukou 18. století přibyl dodatek „Vyhlášení testamentu... 1617".

Archivní signatura listiny: 177/61/195.

Poznámka: Předloha listiny je na mnoha místech poškozená a nečitelná, proto řadu úseků (zejména jméno pořizovatele, přesné znění a výši jednotlivých odkazů a jména některých obdarovaných) nelze s jistotou rekonstruovat.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Strana 1]
Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, amen.

Známo a vědomo budiž každému, že já [N.] [Hauß?]praundt(?), když jsem u sebe vroucně uvážil, že [...] [tělo i duše?] [...] nemá v tomto slzavém údolí trvalého místa, a maje na zřeteli [rozličnou] nestálost [tohoto světa], nemohu očekávati nic jiného než smrt a že musím – jako [poutník] tímto [světem] – v určený čas dáti sbohem a očekávati své [odejití]. Čas a hodina toho jsou však [zcela skryté]. Protož, a poněvadž [milosrdný] Bůh podle své [vůle] [...] vše [koná podle svého zalíbení], a [protože] v tomto [pomíjivém?] čase [...], rozhodl jsem se [...], a vše zvážuje a uvažuje, [že] mi není nic [milejšího?] [...] [než] [počestné] [rozloučení] z tohoto [života], [které jsem si zvolil]. A aby přitom [...] [nezůstalo neuspořádáno?] ohledně mého [...] majetku [...] a aby [...] kvůli mému [...], [...] [všemohoucímu] Bohu [...] [svého ducha?] [...]

[Strana 2 — pořízení]
[učinil jsem toto] pořízení [...] z vlastního pohnutí, [však] [...] s [rozvahou] sepsané, [...] [takovým] způsobem a [...] [dle své] možnosti, a to tímto v té nejlepší a [nejpevnější formě?], [...] sám podle sepsání všeho [...] [...].
[...] jak je nám podle [práva] obvyklé, [...] a [...] [podle] práva [horního města] Slavkova zachováno, [náležitě] a [řádně] [...] státi se má, [jak] může, neboť [...] [toto pořízení] [...] samo o sobě [nemá vady?] [...]

Testament platný [...] [mocí a silou?] [...] / aneb codicil, či [jiné poslední pořízení] [...] má [...]
[…zde následuje delší notářská právní formule o platnosti testamentu a kodicilu, zde shrnuta…]
[…tak jak je podle práva [obvyklé], [...] zvláště aby [toto] mé řádné [pořízení] [...] [zůstalo v platnosti] [...]…]

A [poněvadž] [...] [duše?] je tím [nejvzácnějším] klenotem, a vždy [...] [před pomíjivými statky?] [...]
[...] [...] [nejdražší], [...] poroučím svou [duši] [...] všemohoucímu Bohu, svému Stvořiteli, a/Ježíši Kristu, svému Vykupiteli, do jeho [...] [rukou?] [...], [aby ji přijal] [...]; tělo své pak [zemi] [...] [aby bylo pohřbeno] [...] obyčejně, bez [okázalosti], s [...] obřady [...]

[Strana 2 — vnitřní sloupec, u hřbetu zčásti zakrytý, pravé okraje oříznuty]
Za druhé [odkazuji?] [...] veškerý [a každý] můj [...] dle [...] [...]
[...] mého svrchního [...] zlatý k [...] nový [...] [...] [Hansovi?] [...] / Jiřímu Frantzk(?) jakožto [...]
Za čtvrté [...] [...] kostelu a škole [...] též přede vším [...]
Konečně [...] [obdarovávám?] [...] [...] a [aby] [...] Hans Reichelt z [...] rovněž [obdržel] [...]. [...] vše [...] [křesťanskou?] povinnost [...]

[Strana 3 — závěr a datace]
[...] aby nejen byli svědky této mé poslední vůle, nýbrž aby ji také [pod] své/pečeti a podpisy [stvrdili], [...] a obecní/pečetí horního města [zpevnili?] a kromě/[...], aby byla bez nárokování či přijímání u městského/soudu uschována, a aby ihned [...] vše/[...] [tak, jak náleží]. Stalo se ve městě Slavkově, [dáno] po narození Krista našeho Vykupitele/a Spasitele léta tisícího šestistého/sedmnáctého [1617].

[Přitištěná, resp. přivěšená pečeť; pod ní několik menších pečetí svědků]

[Podpisy svědků, zčásti nečitelné:]
[...] [Hans?] [...] / [...] / [...] / [městský písař?]

[Rub / zadní strana — adresní a uzavírací strana s přitištěnou pečetí v papírové obláce a uzavíracími nitěmi; dorzální poznámka:]
„Testament – poslední vůle [...]" — [písmem 18. stol.:] „Vyhlášení testamentu [...] 1617"
[Archivní signatura:] 177/61/195

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Seite 1]
Im Nahmen der Allerheiligsten und ungetrennten Dreyfaltigkait, Amen.

Kundt und wissen sey jedermenniglich, daß ich [N.] [Hauß?]praundt, [als?] ich mich, [innig]lich betrachtet, daß [...] [Leib und Seel?] [...] bleibende Statt ist [in] dieser Jammerthal, habe [sonders] [allerley] [unbeständig]khait [angesehen?], anders nichts alß der [Sterbung] gewärtig [sein], und gleich am [...] [wandern] [...] dieser [Welt] zu einer Zeit valet geben, und eines [hingang?] gewärtig [sein] muß. Die Zeit aber und Stundt [desselben] [ist gantz verborgen]. Dahero und weil das [barmherzige?] Gott nach einer [...] [...] alles und gefallen, [...] zu dieser geschwindt[en] Zeit, [...] und gesellschafft hier ein [...] [...] gelobet, und alles ansehen und vermietlung [...], mir nichts [eheres?] [...] [als ein] [adel-]iger [Abschied] auß dieser [...] [erwählet]. Und damit [ich] aber [...] [verordnet?] [Ding] [...] meiner [...] [...] [abgewendet?] und [...] meiner [...] halben, [...] [allmechtigen?] Gott [...] [meinem Leib?] [...] [...]

[Seite 2 — Disposition]
ordnung [...] [eigen]er bewegnuß, aber [...] [...] und [bedacht] gesetzt, [...] [...] maße und [...] Vermögen auch hiermit in der allerbest[en] [beständigsten] [Form?] [...] [...] selbst nach Verfaßung aller Beschreibung [...] [...]
[...] [Recht?] uns gebräuchlich, [...] und [...] [...] und [...] [...] [Recht] der [Bergkstadt] Schlaggen-/walt observiert [gehörig] und [stattlich] am [...] [geschehen] soll, [es] oder mag, weil [...] [verordnung], [...] [...] [...] [...] selbst nicht [...]

Testament gültig [...] [...] [...] und [Macht] [...]/Codicill, oder [...] [...] [...] [...] letzten Willen [...] soll [...]
[…hier folgt eine längere notarielle Rechtsformel zur Gültigkeit von Testament und Codicill, hier zusammengefaßt…]
[…allss vor des Rechts [...] [...] allein, daß [...] [...] mein ordentlich [...] der [...] [...] [...] [...] vill [...] mir [...] [...] und [...]…]

Und [demnach?] es Vater [...] [...] das [allerbeste?] [Klein-]ot ist, und alle Zeit [...] [verlöblichen?] [Gütern?] [...] [...]
[...] [...] [...] [köstlich?], [...] [...] [...] meiner [Seel] [...] [...], dem Allmechtigen Gott meinem Schöpfer und/Jesu Christo meinem Erlöser, in seine [...] [Händt?] und [...] [...] [...] dieselb in [...] [...] und [...] [...] [...] [...] [...] [...] meinem Leib aber [...] [Erden?] [...] [...] [...] in[s]gemein ohne [Gepräng] mit [...] Ceremonien [...]

[Seite 2 — innere Spalte, am Bund teils verdeckt, rechte Ränder beschnitten]
Fürs andere ist [...] alle und [jede] mein[e] [...] vermöge [...] mannigs [...] [...] [...]
[...] meines obers [...] gülden zu [...] ein neuen [...] [...] [Hans?] [...] / Georg Frantzk[?] al[s] [...]
Zum vierten [...] [der] Kirchen und Schul [...] auch vor allen [...] [...]
Endlich und [...] gratificiert [...] [...] und [...] [...] Hans Reichelt zu [d...] gleich verbleibe. [...] alle [...] [...] [...] [christliche?] Gebühr [...]

[Seite 3 — Beschluß und Datierung]
[...] [proba]ten nicht allein liesse meiner letzten Willen Zeügen zu sein, sondern auch dasselbige [unter] ihre/Petschaften und Handtschriften, [...] mit gemeiner/Bergkstadt Insiegel [verstärket?] und außerhalb/[...] keiner Abforderung oder Annehmung Stadt/gerichtlich aufbehalten, und alspaldt [...] alles/[...] [willigermassen]. Geschehen Schlaggen-/walt der Stadt, [actum] nach Christi unsers Erlöser/und Seligmachers Geburt im Sechzehenhundert/und siebenzehenden Jahr [1617].

[Aufgedrucktes/anhängendes Siegel; darunter mehrere kleinere Petschaftssiegel der Zeugen]

[Unterschriften der Zeugen, teils unleserlich:]
[...] [Hans?] [...] / [...] / [...] / [Stadtschreiber?]

[Verso / Rückseite — Adress- und Verschlußseite mit aufgedrücktem Siegel in Papieroblate und Verschlußfäden; Dorsalvermerk:]
„Testament Wille[n] [...]" — [Hand des 18. Jh.:] „Publicatio des Testaments [...] 1617"
[Archivsignatur:] 177/61/195

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1124

Adam Tröscher, první radní a purkmistr města Horního Slavkova, se zavazuje radě města Horního Slavkova, že bude požadovat vrácení tří dlužných obnosů po 5.000 tolarů vždy jen jednotlivě po předchozí jednoroční výpovědi.

Datace: 23.04.1617

Dlužní úpis (obligace) z roku 1617, v němž Adam Krötscher [?] starší, radní a purkmistr královského horního města Slavkova (Schlackenwald – dnešní Horní Slavkov), stvrzuje, že zdejší rada je mu dlužna přibližně tisíc tolarů míšeňských, které jí v jednotlivých splátkách na její žádost půjčil. Listina popisuje podmínky splácení (mimo jiné roční výpovědní lhůtu a splátky po 5000 zlatých) a na rubu je poznámka adresovaná měšťanu Georgu Lacrobu [?] Kayserovi ohledně jeho dluhu u zdejší rady.

Dlužní úpis (obligace), Slavkov (Horní Slavkov), 1617

Já, Adam Krötscher [?] starší, radní a purkmistr tohoto královského horního města Slavkova (Schlackenwald), tímto listem činím za sebe i za své dědice — a vlastně za každého — veřejně známo a potvrzuji následující:

Počestná a velemoudrá rada tohoto královského horního města Slavkova, moji laskaví páni, se mi z více různých dřívějších obligací a dlužních úpisů stala dlužna jistou částku — patrně tisíc tolarů míšeňských, každý po 70 groších. Tuto sumu jsem jí půjčil postupně, v jednotlivých splátkách, na její vlastní přátelskou žádost, a učinil jsem tak dobrovolně.

Aby o tom věděl každý a aby zmíněná rada — nebo já, moji dědicové, případně jiný dobrověrný držitel tohoto listu — měla jasno, jak a kdy má dojít ke splacení a vyrovnání dluhu, doplňuji obvyklou formuli dlužních úpisů: jde o věrný a neodvolatelný slib, který platí bez jakékoli škody či újmy a má kdykoli přednost. Na tomto jsem se s radou dohodl, zavazuji se k tomu a slibuji to tímto za sebe, své dědice i za dědice a nástupce obou stran.

[Druhá strana listiny pokračuje popisem splátkových podmínek:]

Stejně věrným a neodvolatelným slibem se stanovuje, že kdykoli budu já nebo rada chtít dlužnou sumu vypovědět a vrátit, musí být výpověď podána vždy celý rok předem. Dlužní úpisy pak mají směřovat k tomu, aby dluh byl splacen tomu, komu skutečně náleží. Poté, co rada dluh vypoví a vyplatí, mám jí vystavit už jen náš společný dlužní úpis znějící vždy na částku 5000 zlatých — za sebe i za své dědice.

Dále se opakuje obdobná splátková (umořovací) formule s konkrétními částkami:
- Výpověď se má podávat vždy celý rok předem a náležitě zapsat.
- Poté se vyrovná dalších 5000 zlatých.
- Stejným způsobem, jak je uvedeno výše, se vyrovná i poslední splátka 5000 zlatých.

Poznámka na rubu listiny (adresa):
Panu měšťanu Georgu Lacrobu [?] Kayserovi — ve věci jeho dlužní sumy, kterou má u zdejší počestné rady.
[Den svatého] Jiří [?] 1617.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Dlužní úpis / obligace, Slavkov (Horní Slavkov), 1617]

Já, Adam Kr[ö]tscher [?] starší, radní a purkmistr tohoto královského horního města Slavkova (Schlackenwald), činím za sebe, své dědice a sám za sebe i za každého, a mocí tohoto [listu] známo činím a vyznávám [...]: Že poté, co se mně počestná a velemoudrá rada tohoto královského horního města Slavkova, moji laskaví páni, z více rozličných zvláštních obligací a dlužních úpisů [...] stala dlužnou jistou částku — [snad] tisíc tolarů míšeňských, každý po 70 [groších] — kteroužto sumu mi v jednotlivých [splátkách/položkách] půjčili, o což přátelsky žádám, a já dobrovolně poskytl a zapůjčil.

A poněvadž toto každému dávám na vědomí, aby také zmíněná rada od mne, mých dědiců nebo dobrověrného držitele [tohoto listu] obdržela splacení a vyrovnání [… zde následuje obvyklá formule dlužního úpisu: věrný, neodvolatelný slib, bez škody a újmy, mající kdykoli přednost …]. Proto se s nimi [...] dohoduji, zavazuji se a slibuji, také tímto, za sebe, své dědice i dědice obou stran a jejich nástupce.

[Strana 2:]
[...] rovněž věrným neodvolatelným slibem, a v kteroukoli dobu, kdy já nebo titíž onu sumu po [...] výpovědi zase [budeme chtít vrátit], nebo jeden z [...], kdykoli celý rok předem [...], obligace mají směřovat k vlastnímu splacení dlužníka, [a což se má stát, o tom] zmíněné radě po výpovědi a zaplacení vypovězených peněz [vystavím] nic víc než náš dlužní úpis, který vždy [a navždy?] 5000 [zl.] [...], za sebe a své [dědice] [...]

[Opakující se početní/umořovací formule s částkami:] [...] celý rok předem rovněž [při]psat, načež za sebe oněch dalších 5000 [zl.] vyrovnám, stejně tak i způsobem, jak je právě uvedeno, s posledními 5000 [zl.].

[Hřbetní poznámka / adresa:]
Panu měšťanu Georgu Lacrob [?] Kayserovi, ohledně jeho u zdejší počestné rady mající dlužní sumy.
[Den sv.] Jiří [?] 1617.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Schuldbrief / Obligation, Schlackenwald (Horní Slavkov), 1617]

Ich Adam Kr[ö]tscher [?] der Eltter, des Ra[ths] und Bürgermeister dieser Kö[niglichen] Bergstadt Schlackenwaldt, thue für mich, meine Erben und vor unns selbst, unnd vor jedermenniglich, unnd der Kraft dieß [...] kundt und bekenne [...]: Alß und demnach ein E[hrsamer] und Wohlweiser Rath dieser Kö[niglichen] Berg[stadt] Schlackenwaldt, mein günstige Herren, mir aus mehr unnderschiedlichen absonderlichen Obligationen und Schuldtbriefen, [...] ein[en] ehrbarn tausent Taller [?] Meißnisch, jeden zu 70 [Groschen], geltt schuldig worden, solche [Geld]Summa in unnderschiedlich [Posten] geliehen, was sie freundlich ersuchen, gutwillig hingesetzt unnd geliehen hab.

Unnd aber, dieweil mir solches männiglich zu [Wissen] thue, unnd damit auch wohlgedachter Rath, von mir, meinen Erben, oder gutgläubigen Inhaber, zu wieder Bezahlung und Erlegung, solche mit [… hier folgt die übliche Schuldverschreibungs-Formel: getreuer, unweigerlicher Zusage, ohne Schaden und Nachteil zu jeder Zeit Vorrang habend …] überschrieben werden. Deß halt ich mich, mit Ihnen, [...] verglichen, verbinde mich und versprich, auch hiermit, für mich, meine Erben, ihrer beider seits Erben und Erbnehmer.

[Seite 2:]
[...] auch getreuer unweigerlicher Zusage, item, und zu welcher Zeit, ich oder dieselben solche Summe, auf [...] Aufkündigung wiederum, oder einer von [...] zu jeder Zeit ein ganzes Jahr zuvor, [...] gesehen, die Obligationes auf die selbtschuldige [... Wiederbezahlung gericht sein, geschehen soll, deß] dem [W]ohlgedachten Rath, nach der Aufkündigung unnd Bezahlung, des aufgekündigten Geltts, mehr nicht als unsern Schuldtbrief, der je und [allzeit?] 5000 [fl.] [...] aufrichten, [...] vor mein und meiner [Erben?] [...]

[Wiederholte Rechen-/Tilgungsformel mit Beträgen:] [...] ein ganzes Jahr zuvor auch [an]schreiben, hierauf für mich die andern 5000 [fl.] richtig machen, gleich es auch auf solche maß wie jetzt vermeldt, mit dem letzten 5000 [fl.].

[Dorsal-Vermerk / Adresse:]
Herrn Bürgern Georg Lacrob [?] Kaysers, über seine bey ein E[hrsamen] Rath alhier habende Schuldt Summa.
Georgj [= St.-Georgs-Tag] [?] 1617.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1125

Řehoř Egerer se zavazuje radě města Horního Slavkova, že bude požadovat vrácení tří dlužných obnosů 8.500 tolarů, 5.000 tolarů a 3.500 tolarů až po uplynutí čtyř let vždy jen jednotlivě po předchozí jednoroční výpovědi, přičemž dlužná částka 8.500 tolarů může být zaplacena ve dvou ročních splátkách po 4.250 tolarech.

Datace: 23.04.1617

Dlužní úpis z 24. dubna 1617, kterým se Řehoř Egerer spolu se svou manželkou Valburgou a jejich dědici zavazuje svobodnému hornímu městu Slavkovu (Schlackenwald) splatit dluh 17 000 zlatých, který mu obec půjčila. Listina stanovuje podmínky a lhůty splácení, je opatřena pečetí a podpisy obou manželů; na rubu je dobová poznámka rady o Egererově dluhu.

Dlužní úpis. Slavkov (Horní Slavkov), na den svatého Jiří (24. dubna) léta 1617.

Já, Řehoř Egerer, se touto listinou veřejně zavazuji za sebe, za svou manželku a za dědice nás obou. Prohlašuji, že pan purkmistr a rada svobodného horního města Slavkova, moji laskaví páni, mi podle znění dřívějších dlužních listů a závazků půjčili a vyplatili jako řádnou jistinu částku 17 000 (sedmnáct tisíc) zlatých.

Tuto sumu mi obec půjčila – jak listina naznačuje, patrně z nějakého bližšího, dnes už nedochovaného důvodu – a já se zavazuji, že na ni nebudu vznášet žádné další nároky ani stížnosti. Touto listinou za sebe, za svou výše jmenovanou manželku i za naše dědice rozvážně a poctivě přijímám tuto dlužní povinnost.

Podmínky splácení jsou v listině popsány takto:

- Suma 17 000 zlatých má být ode dneška po určitou dobu (patrně několik let) ponechána u dlužníka a podle potřeby splacena.
- Pokud by věřitelská strana chtěla peníze vrátit dříve, musí to oznámit (vypovědět) půl roku předem.
- Po takové výpovědi se má při poslední splátce z částky 8500 zlatých zaplatit nejvýše polovina, totiž 4250 zlatých; zbytek patrně ve dvou termínech – o Vánocích a o Letnicích.
- Dalších 5000 zlatých má být splaceno do jednoho roku od výpovědi.
- Na poslední lhůtu připadá částka 3500 (patrně marek).
- Po řádném splacení všech částek bude dluh vyrovnán; závazek se vztahuje i na manželku a dědice, a bez řádné výpovědi nelze splacení požadovat.

Na druhé straně listiny (text je na mnoha místech špatně čitelný) je dále uvedeno, že bez svolení nelze splácení provádět, a Řehoř Egerer se zavazuje vůči své vrchnosti a podle její vůle, že ani jedna, ani druhá strana nebude jednat ke škodě té druhé – ať se to týká jeho samotného, jeho manželky, nebo dědiců – pokud jde o výpověď tohoto dlužního listu.

Na pravé svědectví a pro lepší zachování této věci Řehoř Egerer listinu opatřil svou pečetí a vlastnoručně ji podepsal. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) na den svatého Jiří léta [1]617.

Podpisy: Řehoř Egerer, Valburga Egererová.

Na rubu listiny je dobová poznámka pro pány měšťany: jde o úpis Řehoře Egerera Reitera ohledně jeho dlužní sumy, kterou má u zdejší ctihodné rady, ze dne svatého Jiří léta 1617.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Dlužní úpis. Slavkov (Horní Slavkov), den sv. Jiří (24. dubna) léta 1617.

[Úvod:] Já, Řehoř Egerer (Gregor Egerer), vyznávám za sebe, za svou manželku a za dědice nás obou, tímto veřejně touto listinou, že [ctihodný] pan purkmistr a rada obecní [chvalitebného] svobodného horního města Slavkova, moji laskaví milí páni, mi podle znění [dřívějších dlužních listů a] závazků na řádnou jistinu (hlavní sumu) půjčili a vyplatili v penězích 17000 (sedmnáct tisíc) zlatých. [… obvyklá právní formule …]

[Hlavní suma:] [Tuto] sumu 17000 zlatých mi [obec] kvůli [jistému většímu prospěchu] půjčila a poskytla, [tak] že na ni nebudu více činit nárok ani si stěžovat. Touto listinou [za sebe], za svou výše jmenovanou milou manželku a za dědice nás obou rozvážně a poctivě [tuto dlužní povinnost přijímám]. [… stručné shrnutí obvyklé právní formule …]

[Splátkové podmínky:] Tato suma 17000 zlatých má ode dneška [po dobu několika let] být [držena] po sobě [a v případě potřeby plně splacena]. Pokud by však [věřitelská strana] tyto peníze chtěla mít zpět, [musí výpověď oznámit] o půl roku [dříve]; [poté] se má při [této poslední splátce] z [dluhu] 8500 zlatých složit ne více než polovina, totiž 4250 zlatých; [zbývající část] [rozdělena] na [dva termíny — Vánoce a Letnice]. [… stručné shrnutí …]

[Dále] oněch 5000 zlatých má být splaceno během jednoho roku po [výpovědi], [a] na poslední lhůtu pak 3500 [marek/zlatých]. [Po] řádném zaplacení vše [náležitě] vyrovnám. [Závazek se vztahuje i na] mou manželku [a dědice; bez řádné výpovědi nelze splacení požadovat]. [… stručné shrnutí opakované právní formule …]

[Druhá strana:] [… bez svolení splácení provádět nelze …]. Jakož i já své vrchnosti [a podle její vůle] [se zavazuji], [že] ani jedna, ani druhá [strana] [nebude jednat ke škodě té druhé], a to vůči mně, mé manželce i dědicům, [pokud jde o] výpověď [dlužního listu] [… stručné shrnutí …].

[Ověření:] Na pravé svědectví a pro [tím lepší] zachování [této věci] jsem tuto listinu opatřil svou [vlastní] pečetí a [k tomu se] vlastní rukou podepsal. Stalo se ve Slavkově [Schlackenwald] dne sv. Jiří léta [1]617.

[Podpisy:]
Řehoř Egerer (Gregor Egerer)
Valburga Egererová (Walburg Egererin)

[Hřbetní (dorzální) poznámka:] Pánům měšťanům: [úpis] Řehoře Egerera Reitera [ohledně] jeho dlužní sumy, kterou má u zdejší ctihodné rady. … sv. Jiří léta 1617.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Schuldverschreibung. Schlackenwald (Horní Slavkov), Tag Georgi (24. April) Anno 1617.

[Eingang:] Ich Gregor Egerer, bekenne für mich, meine eheliche Hausfrau[en] und unser beider Erben, öffentlich [und thue kund] hiermit [in] dieser [Schrift], daß ... [die] N[?] Herr Bürgermeister und Rath gemein[er] [der] [löblichen] freyen Bergstadt Schlackenwald, meine günstigen [lieben] Herren, mir vermög und Inhalts deren[?] [vorigen] [Schuldbriefe] [und] Obligation[en] zu billichem Hauptgut [zu] Geld geliehen [und] gethan 17000 [siebenzehntausend] Gulden, [...]

[Hauptsumme:] [...] und in dem nundieser [?] Summa [...] mich [Gemein] [um eines] Großes willen geliehen und vorgesetzet[?], [...] daß ich auch [und] [um] ein [mehr] [nicht] [klagen] will. Als [die] Herrschafft[?] [Ehrn]nahmen oben[ge]melten[?] meinen lieben Hausfrauen und unser beider Erben um [und] Statt nehmen mit diesem Brief, wohl bedächtig und [redlich] von [Schulden] [...]

[Die] Summa der 17000 Gulden von dato an, [vier] [Jahre?] [zu halten] [nacheinander], die [auch] [allenfalls] [vermöge] gefordert und [vollständig] [verbleiben] sollen. Wann aber [...] [diese] Gulden seither [...] [Schaden] zu [Casse?] [...] gelegenheit nicht hinwiderkehren wollt, [...]

[Tilgungsklausel — Raten:] [...] die selbe [Bezahlung?] [auch?] der [ein] [halb] Jahr [vorher] [gewußt], ein ganzer [oder] [halber] [nach] Jahr [Gülden] [...], [...] nach [abgesetzter?] [Verkündigung] [...] an die [letzte] Schuldbrief, der 8500 fl. mehr nicht als die halbe [Summa] nemblich 4250 fl. erlegen, die [andern] [...] [über] diese 2 [Weihnachten?] und [Pfingsten?], [...]

[...] [die] andern 5000 fl. in einem Jahr nach der [Verkündigung?] [ablösen], [...] auf die letzte Frist die 3500 mark, [...] und [meiner aller?] [...] hin [da], nach [...] Abzahlung [...] [...] [richtig] machen, [...] [...] meine Hausfrauen, [...] [...] [Kündigung] nicht thun. So sollte [ihr] [auch] nicht [...] [...]

[Zweite Seite:] [...] verwilligung nicht, [...] bezahlen [...]. Wie ich dann [meiner] Herrschafft, [und] [zu deren] willen [bezeyge], [...] über [...] [...] an einer oder andern [...] [...] mir und meiner Hausfrauen und Erben, [...] [...] Kündigung [Schuldbrief] [...] [Kündigung] [...] [...] [eines] [gemeinen] [...] soll. [...]

[Beglaubigung:] [...] in [andern] [...]. [Dessen] [...] zu wahrem Urkund und [desto] [...] Erhaltung hab ich diesen Brief mit meinem [...] Siegel [betruckt?], und mich [..] [meiner] [...] [eigenhändig] [unterschrieben], [geschehen] [auf] Schlackenwald[?] den Tag Georgi Anno [1]617.

[Unterschriften:]
Gregor Egerer
Walburg Egererin

[Dorsalvermerk:] Herrn Bürgern: Gregor Egerer Reiters, [über] seine bey ein E[hrbar] Rath alhier habende Schuldsumma. ... Georgi A[nno] 1617.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1126

Purkmistr a rada města Horního Slavkova slibují Ondřeji Stegmannovi, ranhojiči v Menším Městě pražském, a Kašparovi Theusingerovi, provazníkovi v Hradčanech, kteří přijali ručitelství za kauci Kašpara Prella z Tašovic u rady města Hradčan, že jim tím nevznikne žádná škoda.

Datace: 27.04.1617

Listina slavkovské (Schlackenwaldské) městské rady z 27. dubna 1617 potvrzuje záruku (kauci) za poručnickou správu majetku nezletilého Kryštofa, bratra Alžběty, manželky blíže neurčeného knížecího úředníka usedlého patrně v Tachově. Rada se zavazuje, že tohoto měšťana a jeho dědice ochrání před škodou spojenou se složenou zárukou a bude jim nápomocna při vyúčtování spravovaného jmění, k němuž patřila jistina 350 kop a půlroční úrok 21,5 kopy.

My, purkmistr a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlackenwald), tímto všem oznamujeme a stvrzujeme za sebe i za své nástupce, co následuje.

Obrátil se na nás písemně s prosbou počestný a statečný [N. N.] [?], [kancléř, resp. knížecí úředník], toho času knížecí služebník, usedlý v Tachově [?] [Tachwiz]. Jako manželský poručník své milé manželky Alžběty spravoval dosud majetek jí i jejího nezletilého vlastního bratra Kryštofa. Alžběta byla pozůstalou dcerou proslulého a vznešeného pana Matyáše [N.] [?], úředníka při Říšské dvorské kanceláři Jeho římskocísařské Milosti, a pana Jana [Schneidera či Schmeisera] [?], hlavního služebníka Jeho Milosti a měšťana Horního Města pražského.

Za peníze náležející nezletilému Kryštofovi se tento poručník zaručil – šlo o hlavní sumu 350 kop spolu s 21 a půl kopou půlročního úroku, takže na těchto penězích nemělo nikdy hrozit žádné ztráty.

Na jeho žádost byl odkázán od počestného senátu a starších rady Horního Města pražského k nám, neboť za nezletilcovy výše uvedené peníze i za celou správu poručenství měli složit záruku (kauci) vznešení páni – totiž ustanovený zemský lékař slavné Koruny české a měšťan Menšího Města pražského, a dále pan Kašpar [Treysinger] [?], měšťan a mistr kovářský/mazačský Horního Města pražského.

Této žádosti jsme ze spravedlivého uvážení vyhověli a svolili k ní. Tímto listem se tedy za sebe i za své nástupce poctivě zavazujeme, že řečeného pana měšťana i jeho dědice a nástupce budeme kvůli záruce složené za jeho manželku vždy chránit před škodou. Rovněž je nikdy neopustíme, dojde-li k úbytku nebo zmenšení peněz či majetku, a budeme jim nápomocni k řádnému vyúčtování, a to ve všem a zcela.

Tímto svým nynějším slibem se k dodržení uvedené záruky zavazujeme pevně a s konečnou platností.

Na svědectví této věci jsme svou i obecní městskou pečeť vědomě k tomuto listu připojili.

Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) dne 27. dubna léta 1617.

Hřbetní poznámka: Notula naší záruky (Caution).

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

My, purkmistr a rada císařského a královského svobodného horního města Slavkova (Schlackenwald), tímto oznamujeme a vyznáváme za sebe, za své nástupce i přede všemi, [že nás] počestný a statečný [N. N.] [?], [kancléř, resp. knížecí úředník], toho času knížecí služebník a usedlý v Tachově [?] [Tachwiz], písemně prosebně požádal, neboť coby manželský poručník své milé manželky Alžběty (Elisabeth) — [pozůstalé dcery] proslulého a vznešeného pana Matyáše (Matthias) [N.] [?], [úředníka] při Říšské dvorské kanceláři Jeho římskocísařské Milosti, a pana Jana (Hans) [Schneidera či Schmeisera] [?], hlavního služebníka Jeho Milosti a měšťana Horního Města pražského — vedl dosud správu a poručenství, které měl nad majetkem řečené své manželky a jejího nezletilého vlastního bratra Kryštofa (Christoph), [a ručí za peníze náležející nezletilému,] totiž za hlavní sumu tří set a padesáti kop spolu s jedenadvaceti a půl kopou půlletního úroku, což vše náleží nezletilému, [takže ztráta na tom nikdy hroziti nemá]; a [na jeho] náležitou žádost byl od počestného senátu a starších rady Horního Města pražského [na nás odkázán], neboť [jako] vznešení [cizí] a vznešení páni — totiž ustanovený [zemský] lékař slavné Koruny české a měšťan Menšího Města pražského, a dále pan Kašpar [Treysinger] [?], měšťan a [mistr kovář/mazař] Horního Města pražského — měli za řečené nezletilcovy výše uvedené peníze, jakož i [vůbec] za jeho správu poručenství složiti záruku (Caution). [Pročež] jsme mu zvláštní přízeň prokázali a [tohoto] často zmíněného měšťana do ochrany pod naší a obecní městskou pečetí přijati chtěli. — Tak jsme tedy ze spravedlivého uvážení této věci vyhověli a svolili, [činíme] tak i tímto mocí tohoto listu za sebe a své nástupce [poctivě], že řečeného pana měšťana, jeho dědice a nástupce, kvůli záruce složené za jeho manželku, vždy beze škody zachováme, [a že je] před úbytkem nebo zmenšením [na penězích a statku] nikdy [neopustíme] a k jejich [řádnému vyúčtování] nápomocni býti máme ve všem a zcela. — Tímto naším nynějším slibem vůči řečené záruce [chceme] [konečně] mocně [a v plné platnosti] zavázáni býti a [jej] zachovávati. — A tak [na] svědectví této věci jsme svou a obecní městskou pečeť vědomě k tomuto listu připojili. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald), dne 27. dubna léta 1617. — [Hřbetní poznámka:] Notula naší záruky (Caution).

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Wir Burgermeister vnnd Rath der Kaiser- vnnd Königlichen Freyen Bergkstadt Schlackenwaldt, thuen kundt vnnd bekhennen hiermit vor vnß, vnsere Nachkommen, gegen Jedermenniglichen, [da uns] der [Erbar] vnnd Wohlfeste [N. N.] [?], [Kanzler bzw. fürstlicher Beamter] der Zeit Fürstlicher Diener vnnd Wohnhaft zu Tachwiz [?], durch Schreiben bittlich ersucht, dieweil er in ehelicher Vormundtschafft seiner lieben Haußfrawen Elisabeth, [weiland] des berühmbten vnnd Vornehmen Herrn Matthiæ [N.] [?], Röm: Kay: Maytt: Reichshofcanzley [Be]verwandten, vnnd Herrn Hannßes [Schneiders bzw. Schmeisers] [?], Ihro Maytt: Hauptdieners vnnd Burgers der Obern Stadt Prag hinterlaßenen [Tochter], die Administration vnnd Vormundtschafft, da er bishero vorgedachts seiner Haußfrawen vnnd deß vnmündigen leiblichen Bruders Christoph gehabt, [verwaltet hat], [… er für die dem Unmündigen zustehenden Gelder bürge …] neben Dreyhundert vnd Fünfzig Schock Hauptsumma sambt Einvndzwanzig vnd ein halb Schock halbjährige Interesse, [so] alles dem Vnmündigen zugehörig, [Verlust darüber nie zu besorgen sei]; vnnd [auf sein] ge[zi]emmendes [Anlangen/Verschlagen] er dann von einem [Ehrsamen] [Senate] vnnd [Eltesten] des Raths der Obern Stadt Prag [an uns gewiesen worden], [als die] Vornehme [Auslande] vnnd Vornehme Herren — nemlich des [Regiments] der löblichen Crone Böheim bestelter [Land?]arzt vnnd Burger der Kleinen Stadt Prag, vnnd dann Herr Caspar [Treysinger] [?], Burger vnnd [Schmiermachers bzw. Schmiedemeisters] der Obern Stadt Prag — Caution [umb solches Knaben oben-] [ge]setztes außhabendes [Gelt], als auch [überhaupt] [seiner] Administration bestalles müßte: [So] wir ihme die [son]dere beförderung erweisen, vnnd vnß deß [oft]gedachten Burgers [in] Verwahrung vnter den vnnß vnd Gemeiner Stadt [Insiegel ergeben] vnnd [ver]frachtes wolten. — Alß haben wir [aus] billiches ansehen sothanes [stattgegeben] vnnd [ver]williget, [thuen] das [auch] hiermit [in] Crafft ditz [Briefs] vor vnß vnnd vnsere Nachkommen [christlich/redlich], daß wir [obgenant]en Herrn Burger, seine Erben vnnd Erbnehmer, [umb] seiner [da] seiner Haußfrawen geleisteten Caution halber, [jederzeit] schadlos halten, [die] auch deß Schlages [oder] Verminderung [an Geld und Gut] nie, vnnd [zu seiner] [richtiger] [Rechnung] tröstlich [sein] sollen [in] allem vnnd Vollem. [Inmaßen] dann [unsere ietzo] [Anlobung] gegen [solcher] Caution [zu] haben [endlich] kreftiglich [in] [Crafft] haben vnnd halten will. Alß haben die [oft]hochgenannte herren [als] [Vor]munder altstädter Notel [bewährt], in [bemeltschafft] [Pfarrer] [?] [angedeutigt] [groß]er [Treu], lieb vnnd ehr geschehen. Zu Vrkhundt vnd deß[en] haben wir vnser vnnd Gemeiner Stadt [In]siegel [wißentlich] hierfür gestellet. Actum Schlackenwald, den 27 Aprilis Anno 1617. — [Dorsalvermerk:] Notül vnser Caution.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1130

Matouš Seidel, dozorce mlýna na rudu v Horním Slavkově, prodává svému bratrovi Kryštofu Seidelovi svůj dům ležící na Krásenské cestě vedle Ondřeje Rudolpha s příslušenstvím za 145 zlatých.

Datace: 24.06.1617

Listina ze Slavkova (Schlackenwald) z 2. dubna 1617 zaznamenává prodej domu: Martin Riedel, zdejší mlýnský štajgr, prodal dům ležící vedle domu dětí druhého Riedela svému bratru Christofu Riedelovi za 145 zlatých míšeňského počtu. Připojen je i výpis splátek kupní ceny z let 1618–1622.

Budiž známo, že dnešního dne, jak je níže uvedeno, byla sjednána a uzavřena tato řádná, poctivá a neodvolatelná koupě, a to následovně:

Martin Riedel, zdejší mlýnský štajgr, prodal a dal do koupě dům, který stojí vedle domu (patrně) dětí druhého Riedela, se všemi právy k němu náležejícími, svému bratru Christofu Riedelovi, a to za sto čtyřicet pět zlatých míšeňského (schmeisserského) počtu.

Z této částky měl kupující nejprve složit jako závdavek dvacet čtyři zlaté. Zbytek kupní ceny pak měl dále štědře doplácet, počínaje po svátku svatého Jana, ve dvou stanovených termínech, a takto pokračovat a splácet, dokud by celá výše uvedená částka nebyla zcela zaplacena.

Při jednání byli z obou stran přítomni jako svědkové (rukojmí) počestní Valentin Günther a Peter Albert [a dále je zmíněn ještě jeden „počestný", jehož jméno se nedochovalo].

Pro lepší doložení byly o této koupi vyhotoveny dva stejně znějící kupní lístky, z nichž každá strana obdržela jeden; do nich měly být zapisovány jednotlivé splátky spolu se závdavkem.

Jednáno ve Slavkově, dne [...] 2. dubna 1617. — Zapsal Jochem Schadel(?).

Na patě listiny je připsán přehled skutečně provedených plateb:

- Léta Páně 9. září 1618 složeno prodávajícímu(?) 12 zlatých.
- Léta Páně 28. července 1619 složeno 12 zlatých.
- Téhož léta Páně, 28. července 1620, složil kupující dále 12 zlatých.
- Téhož léta, 30. července 1621, složil kupující opět 12 zlatých.
- Téhož léta, 25. prosince 162[2], složil kupující znovu 12 zlatých.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Ať je známo, že dnešního níže uvedeného data byla uzavřena a sjednána tato řádná, poctivá a neodvolatelná koupě následujícím způsobem, totiž: Mertten (Martin) Riedel, zdejší mlýnský štajgr (důlní dozorce / mlynářský přednosta), prodává a dává do koupě dům ležící vedle [domu] dítěte (dětí) onoho druhého Riedela, se všemi náležitými právy, svému bratru Christoffu Riedelovi, a to za jedno sto čtyřicet pět zlatých „schmeisserského" (míšeňského) počtu. Z této částky má a chce kupující složit jako závdavek (Angeld) napřed dvacet čtyři zlaté. Dále pak má štědře doplácet, avšak po svátku sv. Jana, ve dvou [stanovených] termínech, a takto pokračovat a doplácet [tak dlouho], dokud nebude výše uvedená [částka] jím zcela zaplacena. Při tom byli z obou stran jako svědkové (rukojmí) [počestní] Veltin (Valentin) Günther a Peter Albert. [… počestný …]

Pro lepší doložení byly o tom vyhotoveny dva stejně znějící kupní lístky (Kaufzettel) a každé straně jeden vydán, do nichž mají být zaznamenány stanovené lhůty spolu se závdavkem. Jednáno ve Slavkově (Schlackenwald / Horní Slavkov), dne [… ] 2. dubna 1617. — Jochem Schad[el] [?] (písař).

[Záznam plateb / kvitance připsané na patě listiny:]
Léta Páně 9. září 1618 složeno [prodávajícímu?] … — 12 [zl]
Léta Páně dne 28. července 1619 složeno … — 12 [zl]
Téhož léta Páně dne 28. července 1620 složil kupující dále … — 12 [zl]
Téhož léta dne 30. července 1621 složil kupující opět — 12 [zl]
Téhož léta dne 25. prosince léta 162[2] složil kupující znovu — 12 [zl]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Zuwißen, daß an heüt unten benantnen dato ein lieber, auffrichtiger und unwiderrufflicher Kauff volgender gestallt abgeredt und beschloßen ist worden, nämblichen: Mertten Riedel, Mühlsteiger allhier, verkaufft und giebt zu Kauffen ein, [welch]er wegen neben anders Riedels Kind [ge]legen Hauß, mit aller zugehörigen Gerechtigkeit, seinem Bruder Christoff Riedel, umb und hier ein Hundert fünff und vierzig gulden Schmeisser[ische] rechnung. Die welcher durch seinen Käuffer zum Anngeldt als forder volgen soll und will vier und Zwanzig gulden. Dann ferner reichlich zur nachzahlung jedoch nach Johanni [in] zween [bestimbte] Termin, und also Continuirn und nachfolgen [biß] aus obangeregte durch innen völlig bezahlt ist. Bey welchem beeder seits die ständer gewesen [die ehrenhafften] Veltin Günther und Peter Albert. [… der ehrenfeste …]

Zu mehrer nachrichtung sind hierüber zweene gleichlautende Kauffzettel verfertigt und jedem Theil einer behendigt worden, wie solchen jedoch nach die gelegten Zeiten neben dem Angeldt verzeichnet worden sollen. Actum Schlackenwald, den [tag …] ij. Ap[rilis] 1617. — Jochem Schad[el] [?]

[Zahlungsverzeichnis / Quittungen am Fuß:]
A[nn]o d[omi]ni 9. 7br[is] [1]618, erlegt dem [Verkäuffer?] … — 12 [fl]
A[nn]o d[omi]ni d[en] 28. July [1]619, erlegt dem … — 12 [fl]
Item A[nn]o d[omi]ni d[en] 28. July [1]620, erlegt Käuffer ferner … — 12 [fl]
Item A[nn]o d[en] 30. July [1]621, erlegt Käuffer wiederu[m] — 12 [fl]
Item A[nn]o d[en] 25. Xbr[is] A[nn]o [1]62[2], erlegt Käuffer abermal — 12 [fl]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1132

Purkmistr, rada a obec města Horního Slavkova prodávají městu Krásnu pastvinu na pozemcích panství Bečova za 1.600 tolarů.

Datace: 03.08.1617

Listina z 3. srpna 1617, jíž rada a obec svobodných horních měst Slavkova (Schlackenwaldu) a Krásna (Schönfeldu) potvrzují prodej/postoupení mezi oběma městy za kupní sumu 1600 tolarů (resp. míšeňských kop), včetně podmínek splácení jistiny a výhrady lenního práva českého krále. Dokument se týká i farních záležitostí Krásna a je stvrzen pečetěmi purkmistrů a obcí obou měst i podpisy čtyř mužů.

Budiž všem zjevně známo, že dnešního dne, třetího srpna léta tisícího šestistého sedmnáctého (3. srpna 1617), stálá a neodvolatelná rada a celá obec obou zdejších svobodných horních měst — Slavkova (Schlackenwaldu) a Krásna (Schönfeldu) — předala, postoupila a prodala níže popsaným způsobem.

My, purkmistr, rada a obec zde ve Slavkově a v Krásně, ustanovení z milosti Jeho královské Milosti, uherského a českého krále, našeho nejmilostivějšího pána, jsme se z dobře uvážené vůle rozhodli postoupit vše, nebo alespoň část, s plnou dědičnou vrchnostenskou mocí, panstvím a pravým vlastnictvím. (Text listiny je v této části hustý a místy vybledlý a opakuje typické kancelářské formulace, mezi něž jsou vloženy latinské obraty jako „his praesentes" či „quatenus" — tedy „tímto přítomným listem" a „pokud", a formule „jakž totéž…".)

V dalším pokračování, rovněž silně vybledlém, se popisuje, že jde o stálý a neodvolatelný prodej s plnou dědičnou vrchnostenskou mocí a pravým vlastnictvím, patrně s výhradou lenního práva českého krále, a jinak neodvolatelný. Řečený purkmistr, rada a obec mají podle obsahu listiny a s výhradou jisté peněžní sumy jednat do tří dnů; zmiňuje se městský hejtman ve Slavkově a v Krásně, přičemž Krásno je označeno jako svobodné a vlastní. Text se dotýká i fary, farního léna a faráře v Krásně — jak městský hejtman, tak rada ve Slavkově se k této věci vyjadřují, a vše bylo nakonec převedeno na samotné město Slavkov.

Pokud jde o kupní sumu: rada a celá obec krásenská se zavazují vůči městu Slavkovu, a to s výhradou jisté peněžní sumy ve výši nejbližší a řádné částky jeden tisíc šest set tolarů, neboli míšeňských kop (tj. 1600 tolarů, resp. míšeňských kop). Dále se uvádí místo patrně nazvané Pieburk a zmínka o jakési vyhlášce o ceně kolem svátku svatého Petra, vztahující se k onomu městu.

Splátkové a zajišťovací doložky, dochované na proužku listiny označeném b4 a rovněž místy vybledlé, stanoví, že jistina (kapitálová suma) může být zkrácena o jeden či druhý splátkový termín, pokud by taková potřeba nastala — což ovšem, dá-li Bůh, nastat nemá. Slavkovská rada a krásenská obec mají mít možnost složit řádnou jistinu; naproti tomu, jakmile bude kupní suma plně vyrovnána, celá záležitost zanikne.

Na pravé svědectví a pro stálé, pevné a neporušitelné dodržení všeho výše uvedeného obě strany — purkmistr spolu s obcí (hejtmanstvím) — k tomuto listu přivěsily svá pečetidla, tedy vlastní znamení a pečeti. Listina byla vyhotovena nahoře i dole v uvedeném roce.

Pod textem jsou ve sloupci čtyři podpisy:
- patrně Šimon Kürschner
- patrně Hans nebo Bernhard Lorentz
- Salomon Klingenschmidt (patrně Klingschmidt)
- Daniel Weiss

Na zelenošedých pergamenových proužcích je k listině zavěšena červená vosková pečeť města.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Úvodní formule, velké ozdobné písmo:]
Budiž zjevně známo a oznámeno všem, že dnešního dne, podle dnešního data, třetího dne měsíce srpna tohoto běžícího roku tisíc šest set sedmnáctého [= 3. srpna 1617],

stálá a neodvolatelná rada a celá obec obou [zde ležících] svobodných horních měst Slavkova (Schlackenwaldu) a Krásna (Schönfeldu) předala, postoupila a [prodala], jak dále následuje. [My,] královskou, též uherskou a českou královskou Milostí, naším nejmilostivějším pánem, [ustanovený] purkmistr, rada a obec zde ve Slavkově [a v Krásně], z [dobře uvážené] vůle, s plnou dědičnou vrchnostenskou mocí, panstvím a pravým vlastnictvím, [postupujeme] vše nebo zčásti [… hustá, místy vybledlá a opakující se právní kancelářská formule; vloženy jsou latinské obraty jako „his praesentes" / „quatenus", „jakž totéž …" …]

[… pokračování dispozice, silně vybledlé:] … jakožto stálý a neodvolatelný [prodej], s plnou dědičnou vrchnostenskou mocí a pravým vlastnictvím, [s výhradou lenního práva?] českého krále, jakož i jinak neodvolatelně; a [mají] řečený purkmistr, rada a obec … „his praesentes" nebo „quatenus", jakž totéž [následuje] … s výhradou jisté peněžní sumy … podle jejího obsahu … u mne [během] tří dnů … městský hejtman ve Slavkově a [v Krásně] … jelikož Krásno [je] svobodné a [vlastní] … týkající se [fary], farního léna a [faráře] v Krásně, jak městský hejtman, tak [rada] ve Slavkově … a jemu samému, městu Slavkovu, postoupeno [tj. převedeno] …

[Kupní suma:] … rada a celá obec krásenská [vůči] městu Slavkovu … a s výhradou jisté peněžní sumy [ve výši] nejbližších a [řádných] jeden tisíc šest set tolarů neboli míšeňských kop [= 1600 tolarů, resp. míšeňských kop], má v [Pieburku?] … [vyhláška o ceně?] … o sv. Petru [×], jemuž městu přísluší …

[Splátkové a zajišťovací doložky, pruh b4, místy vybledlé:] … [onu] jistinu (kapitálovou sumu) se zkrácením jednoho či druhého termínu, pokud by nastalo … což, dá-li Bůh, se státi nemá [Bůh chraň] … mají ve Slavkově radě a obci krásenské [složit] řádnou jistinu … mít moc; naproti tomu však, [jakmile] onu kupní sumu plně vyrovnají, [věc zaniká] …

[Stvrzovací formule:] To vše na pravé svědectví a k [stálému, pevnému,] neporušitelnému dodržování [jsme] … [své] pečetidlo neboli vlastní [znamení a] pečeti, obě strany — purkmistr spolu s obcí (hejtmanstvím) — [k tomuto listu] přivěsili; tak jest [nahoře i dole] vyhotoveno léta [jak výše uvedeno].

[Podpisy, čtyři jména ve sloupci:]
[Šimon?] Kürschner [?]
[Hans / Bernhard?] Lorentz [?]
Salomon Klingenschmidt [Klingschmidt?]
Daniel Weiss

[Na zelenošedých pergamenových proužcích zavěšena červená vosková pečeť města.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Intitulatio / Promulgatio, große Auszeichnungsschrift:]
Zu wissen offenbar und kundt sey meniglich, Das ist heut [zu Tage], nach heutiger [Dato], der dritte Monat-tag Augusti dieses lauffenden Sechzehen hundert und Siebenzehenden Jahrs [= 3. August 1617].

Ein bestendiger, unwiderrufflicher Rath und ganze Gemainde beeder [lager] freyen Bergkhstädt Schlackhenwaldt und Schönfeld tradirt, übergeben und [verkaufft] hat, wie hernach folget. [Wir der?] Königlicher, auch zu Hungern und Beheim Königlichen Majestät, unsers allergnedigsten Herrn, [bestellter] Bürgermaister, Rath und Gemain alhie zu Schlackhenwaldt [und Schönfeld], aus [wohlbedachtem] Willen, mit ganz völliger Erbherrlichkeit, Obrigkait und rechter Aigenschafft, [veräußern] in alles oder zum Theils [… dichte, teils verblasste und sich wiederholende kanzleirechtliche Formel; lateinische Wendungen wie „his praesentes oder quatenus", „wie das dieselbe …" sind eingestreut …]

[… Fortsetzung der dispositio, stark verblasst:] … ein bestendiger unwiderrufflicher [Verkauff], mit ganz völliger Erbherrlichkeit und rechter Aigenschafft, [unter Vorbehalt der Lehenschafft?] des Königs zu Beheim, wie auch sonsten unwiderrufflich; [und sollen] gedachter Bürgermaister, Rath und Gemain … his praesentes oder quatenus wie das dieselbe [folgt] … [zum?] Vorbehalt einer Summa Geldes … nach Inhalt desselben … bey mir [in] drey Tagen … der Stadthauptmann zu Schlackhenwaldt und [Schönfeld] … als Schönfeld Frey und [eigen?] … der [Pfarr], Pfarr-Lehen und [Pfarrer] zu Schönfeld [betreffend?], so wohl der Stadthauptmann als [Rath] zu Schlackhenwaldt … und ihm selbst der Stadt zu Schlackhenwaldt aufgezogen [d. h. übertragen] …

[Kaufsumme:] … Rath und ganze Gemain zu Schönfeld der Stadt Schlackhenwaldt … und den Vorbehalt einer Summa Geldes [in der Summa] aus der Schlackhenwaldt nechsten und [richtigen] Eintausend Sechshundert Thaler oder Schock meisznisch [= 1600 Taler bzw. Meißnische Schock], hat zu [Pieburg?] … der [Preisschreib?] … ze Petri [×] welcher Stadt kommen …

[Rückzahlungs- und Sicherungsklauseln, b4, teils verblasst:] … [die] Capital-Summa mit Abkürzung einer oder anderen Termin, so sich eingestellt … welche, obs Gott will, nicht geschehen soll [Gott behüt] … sollen zu Schlackhenwaldt dem Rath und Gemain zu Schönfeld mit einer [richtigen] Capital-Summa … [zu erlegen] Macht haben; hingegen aber, [wann] sie solche Kauffsumma völlig aufrichtet, ist [die Sach erloschen] …

[Corroboratio:] Es alles zu wahrer Urkundt auch [steter, fester,] unverbrüchlicher Haltung [haben wir] … [unser] Petschir oder Handt-[zaichen und] Insiegels, beede Theil Bürgermaister samt Hauptperschafft [d. h. Gemeinde] … [an diesen Brief] gehängt; so ist [oben und unten] gestochen [ausgefertigt] im Jahr [als oben].

[Unterschriften, vier Namen in einer Spalte:]
[Simon?] Kürschner [?]
[Hans / Bernhard?] Lorentz [?]
Salomon Klingenschmidt [Klingschmidt?]
Daniel Weiss

[An grün-grauen Pergamentstreifen anhängend ein rotes Wachssiegel der Stadt.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1133

Vdova po Michaelu Güntherovi prodává Jiřímu Böhlovi mladšímu svoje pole ležící mezi Jiřím Böhlem a Cínovou cestou nad královským mlýnem na rudu v Krásenském údolí s příslušenstvím za 280 zlatých.

Datace: 08.08.1617

Listina z 18. srpna 1617 zaznamenává prodej Nového mlýna v Šenfeldu (Schönfeld): vdova po Hansi Güntherovi jej prodala Georgu Böhlerovi mladšímu za 260 zlatých se splátkovým kalendářem. Na rubu listiny je pak veden účetní záznam jednotlivých splátek od roku 1618 do roku 1624, doplněný pozdější úřední poznámkou z roku 1633 o zápisu prodeje do komorního (městského) účtu.

Prodej Nového mlýna v Šenfeldu, 1617

Dne 18. srpna 1617 byl mezi dvěma stranami uzavřen poctivý a neodvolatelný prodej. Na jedné straně stála pozůstalá vdova po nebožtíku Hansi Güntherovi, na straně druhé kupující Georg Böhler mladší.

Vdova Güntherová prodala Georgu Böhlerovi dědičně a se vším příslušenstvím takzvaný Nový mlýn v Krásně, ležící mezi pozemkem Georga Böhlera a potokem (patrně nazývaným Franz) nad místem zapsaným jako „Maytz" (čtení nejisté). Mlýn byl prodán tak, jak byl vymezen svými mezníky, a to za dvě stě šedesát zlatých.

Splácet se mělo takto: o nejbližších Vánocích roku 1617 měl kupující složit závdavek sedmdesát zlatých, a poté každoročně o Vánocích splácet po třiceti zlatých, dokud nebude celá částka dvou set šedesáti zlatých zaplacena.

Na důkaz a pro lepší jistotu byly sepsány dva stejně znějící, rozstřižené kupní cedule (tzv. Kauffzettel) – obvyklým způsobem, kdy každá strana dostala svůj výpis, do kterého se měly zapisovat jednotlivé splátky i závdavek. Stalo se patrně ve Slavkově (nebo Ostrově – místo není zcela jisté), na shromáždění, dne 18. srpna 1617. Podepsán je Johann Schad (čtení jména nejisté).

Záznam plateb na rubu listiny

Na zadní straně listiny je veden přehled jednotlivých splátek:

- 6. ledna 1618 – Georg Hueber (čtení nejisté) složil za zmíněný závdavek sedmdesát zlatých (70 zl.).
- O následujících Vánocích kupující složil vánoční splátky až do té doby k umoření dluhu (přesná částka v této pasáži chybí).
- 13. prosince 1621 – kupující složil další splátku ve výši třicet zlatých (30 zl.).
- O Vánocích roku 1622 kupující doplatil splátku, která se opozdila již z roku 1621; tuto částku přijala komora (městská pokladna) – opět třicet zlatých (30 zl.).
- O Vánocích roku 1623 kupující doplatil hned dvě opožděné splátky, za rok 1622 a za rok 1623 (číslo záznamu 40), vloženo do komorního účtu – šedesát zlatých (60 zl.). Kupujícímu tak zbývalo doplatit ještě sedmdesát zlatých (70 zl.).
- 12. ledna 1624 – kupující zaplatil znovu a částka byla zaúčtována v komoře (číslo záznamu 41) – třicet zlatých (30 zl.).

Pozdější úřední poznámka na rubu

Na listině je ještě pozdější poznámka shrnující kupní list na Nový mlýn v Krásně: protože Güntherova vdova prodala mlýn Georgu Böhlerovi mladšímu, byl prodej zanesen do tohoto komorního účtu. Poznámka dále uvádí položku dvě stě zlatých (200 zl.), celkem pak dvě stě deset zlatých (210 zl.) a zbytek deset zlatých (10 zl.). Datována je 20. října roku [1]633.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Kupní záznam / dlužní úpis na Novém mlýně v Šenfeldu (Schönfeld), 1617]

Budiž zaznamenáno, že dnešního níže uvedeného data byl zde mezi následujícími stranami uzavřen poctivý a neodvolatelný prodej, a to mezi pozůstalou vdovou po nebožtíku Hansi Güntherovi blahé paměti na jedné straně a Georgem Böhlerem mladším, kupujícím, na straně druhé, a to následujícím způsobem ujednán a uzavřen:

Totiž výše zmíněná Güntherova vdova prodává a dává do prodeje, a sice dědičně a se vším příslušenstvím, takzvaný Nový mlýn v Šenfeldu, ležící mezi [pozemkem] Georga Böhlera a [potokem/Franzem?] nad [Maytz?], tak jak je vymezen svými mezníky v plném rozsahu, jmenovanému Georgi Böhlerovi se vším všudy za dvě stě šedesát zlatých — tímto uskutečněným prodejem.

Z tohoto prodeje [kupující] na nejbližší příští Vánoce tohoto roku 1617 jako závdavek (Angeld) složí a chce složit sedmdesát zlatých, načež bude každoročně na Vánoce ke splacení skládat třicet zlatých, a s těmito třiceti zlatými takto pokračovat tak dlouho, dokud nebude výše uvedených dvě stě šedesát zlatých zcela zaplaceno.

Na důkaz toho a pro lepší jistotu byly o tom pořízeny dva stejně znějící rozstřižené kupní cedule (Kauffzettel) [… obvyklá formule: a každé straně byl vydán stejně znějící výpis, do něhož mají být zaznamenávány složené splátky spolu se závdavkem …]. Stalo se [ve Slavkově/Ostrově?], v shromáždění (konventně), dne 18. srpna [1617].
[Podpis:] Johann Schad[?]

[Registr plateb na rubu:]
Dne 6. ledna léta 1618 složil Georg Hueber[?] na zmíněný závdavek zde sedmdesát zlatých ………… 70 zl.
[…] o Vánocích složil kupující vánoční splátky až [dosud] na umoření […].
Položka: dne 13. prosince léta 1621 složil kupující […] ………… 30 zl. Souhrn […].
Položka: o Vánocích léta 1622 složil kupující odloženou (prodlenou) splátku z roku 1621, kterou komora (městská pokladna) přijala ………… 30 zl.
O Vánocích léta 1623 složil kupující dvě prodlené splátky za roky 1622 a 1623, [č.] 40, vloženo do komorního účtu ………… 60 zl. Kupující zůstává dlužen ještě 70 zl.
Položka: 12. ledna léta 1624 složil kupující opět a do komory zaúčtováno, [č.] 41 ………… 30 zl.

[Rubní úřední poznámka / hřbetní popis:]
Kupní list [na] Nový mlýn v Šenfeldu[?]. Protože Güntherova vdova [prodala] Georgi Böhlovi mladšímu, zanáší se [do] tohoto komorního účtu.
Položka …… 200 zl. Položka úhrnem …… 210 zl. [Zbytek?] 10 zl. [datováno] 20. října [1]633.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Kaufnotiz / Schuldverschreibung über die Neumühle zu Schönfeld, 1617]

Zu gedencken, daß an heut unten benannten dato hier zwischen den nachfolgenden Parteyen ein aufrichtiger und unwiderruflicher Kauff zwischen ihnen, weyland Hans Günthers seel. hinterlassene Wittib eines- und dann Georg Böhler dem Jüngern, Käuffern andern theils, folgender gestaldt abgehandelt und beschlossen worden ist:

Nemblichen obgemelte Günthers Wittib verkaufft und gibt zu kauffen, zwar erblich und zu gehörigem Ding, so zwischen Georg Böhler und dem [Franczen?] über der [Maytz?] Neumühle in Schönfelder gelegen genannt gelegen, wie solche in ihren weiten Rechtsteinen begriffen, benanten Georg Böhler umb und umb für Zweyhundert und Sechzig gulden bemelter [be]schehener Verkaufung.

Auf welcher Verkaufung [er Käuffer? ...] auf nechst künfftige Weinachten dießes 1617 Jahrs zum Angeldt erlegen soll und will, Siebenzig gulden, das hernach jährlich auf Weinachten zur Verzahlung Dreissig gulden, und mit gedachten Dreissig gulden solang continuirn biß obgeschriebene Zweyhundert und Sechzig gulden völlig bezahlet seyn.

Dessen zu Uhrkundt und besser Haltung, sind hierüber zween gleichlautende ausgeschnittene Kauffzettel [… übliche Formel: aufgerichtet, und zu jedem Theil ein gleichlautender Extract ertheilt worden, welcher indermassen die erlegte Fristen sambt dem Angeldt verzeichnet werden sollen …]. Actum [Schlackenwerth?], Conventlich, den 18. Augusti [1617].
[Unterschrift:] Johann Schad[?]

[Zahlungsregister auf der Rückseite:]
Auff den 6. Januar ao 1618 erlegt Georg Hueber[?] [von wegen?] obgemelts Angeldts und alhie Siebenzig gulden ………… 70 fl.
[…] auf Weinachten erlegt Käuffer die Weinachts-Fristen biß [hieher?] [zu] der Verzahlung […].
Item: den 13. Xbris (December) ao 1621 erlegt Käuffer die zu [Maytz?] ………… 30 fl. Summa […].
Item: Weinachten ao 1622 erlegt Käuffer die ao 1621 hertagte [restige?] Frist, so die Kammer empfangen ………… 30 fl.
Weinachten ao 1623 erlegt Käuffer die ao 1622 und 1623 hertagte zwey Fristen, [No.] 40, erlegt in die Cammer-Rechnung ………… 60 fl. Rest der Käuffer noch 70 fl.
Item: 12. Januarii ao 1624 erlegt Käuffer abermahl und zu der Cammer verrechnet, [No.] 41 ………… 30 fl.

[Rückseitiger Aktenvermerk / Dorsalnotiz:]
Kauffbrief [über] die Neumühle zu Schönfeld[?]. Weil Günthers Wittib [an] Georg Böhl den Jüngern [verkaufft], eingetragen wirdt [in] diße Cammer-Rechnung.
Item …… 200 fl. Item überhaupt …… 210 fl. [Rest?] 10 fl. [datiert] 20. Octob. [1]633.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1135

Vdova po Štěpánu Klezschovi prodává Jiřímu Brandtovi svůj domek ležící u kostela svaté Anny s příslušenstvím za 110 zlatých.

Datace: 11.11.1617

Listina ze Slavkova (Schlackenwald) z roku 1617 zaznamenává koupi domu u sv. Anny: vdova Barbora, pozůstalá po Plötzschovi, prodává dům Jiříkovi (Georgu) Brandtovi za dohodnutou kupní cenu splácenou po částech. Následující zápisy pak dokládají jednotlivé splátky dluhu v letech 1617–1627 až do jeho vyrovnání.

Koupě domu u svaté Anny

Zápis dokládá, že mezi ctihodnou vdovou Barborou, pozůstalou po Plötzschovi (patrně kožešnicí), na jedné straně a Jiříkem Brandtem a jeho manželkou na straně druhé byla uzavřena přátelská a jednomyslná koupě, a to následujícím způsobem.

Vdova Barbora totiž prodává a odevzdává ke koupi svůj dům ležící u svaté Anny, se vším příslušejícím právem tak, jak jej dříve držel, užíval a požíval její zesnulý manžel a poté ona sama. Dům prodává jmenovanému Jiříku Brandtovi za dohodnutou dědičnou kupní cenu a splátky, na nichž se obě strany shodly.

Z této kupní sumy kupující nejprve složil jako závdavek celých 100 zlatých. Poté měl každý rok o svátku svatého Martina splácet dalších 10 zlatých, a to tak dlouho, dokud nebude celá dlužná suma zcela umořena a zaplacena.

Koupi byli jako svědkové přítomni: Hans [Buttlach?], Lukáš Dannemacher a zdejší [Siebenbürger?].

Pro lepší doložení a dodržení dohody byly sepsány dvě stejně znějící kupní listiny, z nichž každá strana obdržela jednu. Ujednání mělo zůstat bez překážek v platnosti, tak jak byl kupujícímu určen závdavek za koupi. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald) v sobotu o svatém Martinovi roku 1617.

Podepsán je Tobiáš Schad[…] (notářské znamení).

Následuje soupis, jak kupující postupně splácel závdavek:

- O svatém Martině, při nejbližší splátce koupě: 10 zlatých
- O svatém Martině, při druhé splátce koupě: 10 zlatých
- O svatém Martině, při třetí splátce koupě, opět: 9 zlatých 14 grošů
- Dne 13. září roku 1625 splatil kupující na úhradu dosud odkládané lhůty: 13 zlatých, takže na domě ještě dlužil 49 zlatých 24 grošů.
- Dále dne 5. prosince 1627 kupující opět splatil část dluhu (v zápise nejasně uvedená částka „zde a dvacet"), takže zbývalo doplatit 24 grošů. Ctihodné radě ve Slavkově bylo předáno k rukám [?] obecního představeného zbývajících 2 zlaté 18 grošů.
- Přijal Jiří (Georg) Müller jménem úřadu [pečovatele/berně?] v souvislosti se žalobou [?].

Na závěr je poznamenáno, že kupující na tomto domě ještě dlužil 42 zlatých, avšak že tyto peníze byly s ctihodnou radou již ve všem vyrovnány.

Dále se uvádí:
- 2 zlaté 18 grošů v záležitosti u svaté Anny
- 8 zlatých [18?] grošů zaplatil Hans [?] k onomu obrazu svaté Anny v souvislosti se Slavkovem [?].

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Koupě mezi.

Že byla schválena a uzavřena milá a jednomyslná [?] koupě [?] mezi ctihodnou vdovou po Plötzschovi Barborou [kožešnicí?] na jedné straně a Jiříkem (Georgem) Brandtem za jeho manželku na straně druhé, a to následujícím způsobem dohodnutá a uzavřená.

Totiž: vdova Barbora [výše jmenovaná?] prodává a dává do koupě svůj dům ležící u sv. Anny, se vším příslušejícím právem, tak jak jej její nebožtík manžel a ona sama drželi, užívali a požívali, jmenovanému Jiříku Brandtovi za [dědičnou kupní cenu?] a kupní splátky touto známou koupí.

Z této [dědičné kupní?] sumy kupující složil jako závdavek plných a nejprve 100 zlatých. Poté pak každoročně o sv. Martině na splacení 10 zlatých, a tak pokračovat plně, dokud nebude celá suma zcela umořena a zaplacena.

Při této [koupi?] byli kvůli prodeji jako přítomní tito kupní svědci: Hans [Buttlach?], Lukáš Dannemacher a [Er?] zdejší [Siebenbürger?].

Pro lepší doložení a dodržení byly o tom vyhotoveny dva stejně znějící kupní cedule a každé straně byla jedna předána. Bez překážky ujednání má být takto kupujícím závdavek na koupi [připsán]. Stalo se ve Slavkově (Schlackenwald), v sobotu o sv. Martině 1617.

[Notářské znamení / podpis:] Tobiáš Schad[…]

Soupis, [jak?] kupující závdavek následně skládal: [splátky v tabulce:]
O sv. Martině [na?] koupi nejbližší · · · 10 zlatých
O sv. Martině [u?] koupi [druhé?] · · · 10 zlatých
O sv. Martině [třetí?] koupi [kupující?] opět · · 9 zlatých 14 grošů
Dne 13. září roku 1625 kupující na srážku [dosud?] odložené lhůty · · · 13 zlatých, takže
[kupující?] na tomto domě ještě dluží 49 zlatých 24 grošů.
[Dále?] dne 5. prosince 1627 kupující na srážku opět · · těchto peněz zde a dvacet [?], zbývajících
[zbytek:] 24 grošů. — [Ctihodné?] radě [ve Slavkově?] k rukám [?]
[pro?] obecního [představeného?] [?] zbytek 2 zlaté 18 grošů.
Přijal Jiří (Georg) Müller jakožto za [úřad pečovatele/berně?] kvůli žalobě [?].

[Závěr:] Zbytek, že [kupující?] na tomto domě ještě 42 zlatých,
že tyto [peníze?] s [ctihodnou?] radou již
ve všem zaplaceny byly.
2 zlaté 18 grošů v záležitosti [u sv.?] Anny
8 zlatých [18?] grošů Hans [?] zaplatil k onomu Annenskému [obrazu?] kvůli Slavkovu [?].

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Kauf zwischen.

Daß zu und bewilligter Maße ein lieber und einmüthiglicher [?] Kauf [?] zwischen der ehrn Plötzschen wittib Barbara [Kürschnerin?] an einem, dann Georg Brandt seiner Ehefrau am andern Theil, folgender gestalt abgeredt und beschlossen ist worden.

Nemblichen verkauft wittib Barbara [obg.?] und gibt zu Kaufen ihr bei St. Annen gelegenes Haus, das mit aller zugehörigen Gerechtigkeit, allwege, wie wir ihr Herr seliger und sie solches innengehabt, genutzt und gebraucht, gedachtem Georg Brandt um und für [Erbkauf?] und Kaufgelder bekannter Erkaufung.

Um welcher [Erbkauf?] Summe Käufer zum Angeld erlegt voll und erstlich 100 fl. Dann hernach jährlich auf Martini zur Abzahlung 10 fl. und also continuiren und völlich, bis die ganze Summe völlig abgegangen und bezahlt ist.

Bei diesem [Erbkauf?] sind des Verkaufs halb als bei Stande gewesen [diese?] Kaufzeugen: Hans [Buttlach?], Lucas Dannemacher und [Er?] hier [Siebenbürger?].

Dem zu Urkund und besser Haltung, sind hierüber zwene gleichlautende Kaufzettel verfertigt, und jedem Theil einer zugestellt worden. Unverhinderlich Abmachung, also gelegten Käufern hiermit das Angeld der zu Kaufen werden sollen. Actum Schlackenwald, Sambstag Martini 1617.

[Notariatszeichen / Unterschrift:] Tobias Schad[…]

Verzeichnis [welches?] der Käufer das Angeld nachgehends erlegt: [tabellarische Zahlungen:]
Martini [auf?] Kaufs nächst[en] · · · 10 fl.
Martini [bei?] Kaufs [zwei?] · · · 10 fl.
Martini [drei?] Kaufs [Käufer?] abermal · · 9 fl. 14 gl.
Auf den 13. Septembris Ao. 1625 Kaufs [Käufer?] in Abschlag der [bis?] dato vertagten Frist · · · 13 fl., daß also
[der?] Käufer noch an diesem Haus schuldig 49 fl. 24 gl.
[Ferner?] den 5. December 1627 Kaufs [Käufer?] in Abschlag abermal · · diese[s] Geldes hier und zwanzig [?], die noch übrigen
[Rest:] 24 gl. — Auf [E.?] Rath [in?] [Schlackenwald?] zu Handen [?]
[der?] Gemeinde [Vorsteher?] [?] Rest 2 fl. 18 gl.
Empfangen Georg Müller als der [Pfleger? / Steuer?]-amts wegen der Klage [?].

[Schluß:] Rest, daß [der?] Käufer noch an diesem Haus 42 fl.
das dieses [Geld?] mit [E.?] Rath schon
alles Dinges bezahlt worden.
2 fl. 18 gl. in [Sankt?] Annen-Handel
8 fl. [18?] gl. Hans [Caracegelt?] [bezahlt?] dem Annen [Bild? / Ibib?] wegen Schlackenwald [?].

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1136

Vdova po Štěpánu Klezschovi prodává Jiřímu Brandtovi svůj domek ležící u kostela svaté Anny s příslušenstvím za 110 zlatých (druhé vyhotovení listiny č. 1135).

Datace: 11.11.1617

Kupní smlouva na dům ve Slavkově (Horní Slavkov) z března 1617, kterou Jiří Brandt koupil dům za 510 zlatých českých. Text zachycuje podmínky prodeje, svědky sepsání smlouvy i následné splátky kupní ceny, které se táhly až do roku 1627.

V dávných dobách se mezi dvěma stranami uzavřel řádný a poctivý obchod – prodej domu. Na jedné straně stála prodávající strana, na druhé pan Jiří (Georg) Brandt jako kupující. Smlouva byla sepsána a oběma stranám náležitě oznámena.

Prodávající strana tímto prodává a předává ke koupi svůj dům, který zde stojí, se vším příslušenstvím a právy tak, jak jej dosud sama držela, užívala a požívala. Dům se prodává jmenovanému Jiřímu Brandtovi za pět set a deset zlatých českých.

Z této částky měl kupující složit závdavek (patrně 105 zlatých), a poté měl každoročně doplácet po 10 zlatých, a to tak dlouho, dokud nebude celá kupní cena zcela splacena.

Koupi byli přítomni tito svědkové (přísedící): pan Petr Hammerstein, Hans (Jan) Erttel (jméno nejisté), Lukáš (Lucas) Hammermeister a dále dědicové domu.

Pro pravé dosvědčení a lepší uchování byly o tomto obchodu sepsány dva stejně znějící kupní listy, z nichž každá strana obdržela jeden – oba obsahovaly totéž ujednání, bod po bodu, sepsané po právu.

Dáno ve Slavkově dne (datum přeškrtnuto) v měsíci březnu roku 1617.

Podepsán byl Johan Schad(el?) – podpis platný.

Následuje záznam postupných splátek za koupený dům:
- O svatém Martině roku 1618 složil kupující 10 zlatých.
- O svatém Martině roku 1619 složil kupující 10 zlatých.
- O svatém Martině roku 1620 složil kupující opět 9 zlatých 24 grošů.
- Dne 13. září 1625 složil kupující na úhradu zbývajících dlužných peněz 13 zlatých (dále nečitelné).
- Souhrnem tak kupující na tomto domě dosud přeplatil 49 zlatých 24 grošů.
- Dne 5. prosince 1627 složil kupující na úhradu dalších sedmnáct zlatých, dvacet tři groše (tj. 17 zlatých 23 grošů).
- Dále je zaznamenáno 6 zlatých 24 grošů, které přijala slavkovská městská rada k rukám (text dále nečitelný) kvůli dřívějšímu zbytku dluhu.
- Jistý Christian Georg Müller, někdejší (funkce nejasná), uhradil kvůli zbývajícímu dluhu 18 zlatých.
- Následuje poznámka „Zbytek dluhu."

V dodatku (na druhém listu) se dále uvádí, že zbytek, který kupující na tomto domě ještě dluží, činí 4 zlaté (text dále nejasný) a má být nyní s počestnou městskou radou zcela vyrovnán. K tomu jsou připojeny ještě dva menší záznamy: 2 zlaté 18 grošů v souvislosti s tímto obchodem, a 3 zlaté (počet grošů nečitelný) do úředního poplatku podle kvitance na témže místě.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Kupní list / kupní smlouva na dům ve Slavkově (Horní Slavkov), z roku 1617, s průběžným záznamem o splátkách až do roku 1627.

[Nadpis, velkým písmem:] Mezi [stranami].

Že za starých časů byl uzavřen řádný a poctivý [?] obchod (koupě) mezi dvěma [stranami], totiž že [obecní/správní ?] orgán prodal [dům], a to na jedné straně [...], a panu Jiřímu (Georgovi) Brandtovi, kupujícímu, na straně druhé, [a smlouva byla] sepsána takto a oběma stranám nejvýše oznámena.

Totiž: výše jmenovaná [prodávající] strana tímto prodává a dává ke koupi svůj dům, ležící [zde] již od roku [...], se vším příslušenstvím a právy tak, jak jej dosud držela a [jak jej] užívala a požívala, řečenému Jiřímu Brandtovi, [a to] za pět set a deset zlatých českých: tak je dům prodán.

Z této částky má a chce [kupující] složit závdavek (zálohu), [105 zl. ?]. Poté má každoročně doplácet ke splacení 10 zlatých, a tak to má pokračovat dál, dokud [nebude celá částka zcela splacena a uhrazena].

[…následuje krátký výčet svědků (přísedících) přítomných koupi…:]
Jako přísedící (svědkové) [byli]: pan Petr Hammerstein, Hans (Jan) Erttel [?], Lukáš (Lucas) Hammermeister a [...] dědicové domu.

K pravému dosvědčení a lepšímu uchování byly o tom sepsány [dva] stejně znějící kupní listy a každé straně byl jeden [...] vydán, [v nichž] vše [...] po právu, bod po bodu [...] po právu sepsáno. [Stalo se / Dáno.]

Dáno (Actum) ve Slavkově dne [přeškrtnuto] v měsíci březnu 1617.

[Podpis, vpravo:] Johan Schad[el ?] [-] podepsáno, platné.

[Záznam splátek, pod sebou s částkami:]
Na tento koupený dům [na kupní cenu ?] vyplaceno [...]
O svatém Martině 6[1]8 (1618) složil kupující ........ 10 zl.
O svatém Martině 6[1]9 (1619) složil kupující ........ 10 zl.
O svatém Martině roku 620 (1620) složil kupující opět .... 9 zl. 24 gr.
Item dne 13. září roku 1625 složil kupující na úhradu [zbývajících dlužných peněz ?] ........ 13 zl. [...]
[Souhrn toho, co] kupující na tomto domě dosud přeplatil ........ 49 zl. 24 gr.
Item dne 5. prosince 1627 složil kupující na úhradu sedmnáct zlatých, dvacet tři groše. [= 17 zl. 23 gr.]
6 zl. 24 [gr.] [...] přijala slavkovská městská rada k rukám [...] kvůli dřívějšímu zbytku [...]
[...] Christian Georg Müller [...] někdejší [...] kvůli zbývajícímu dluhu ........ 18 zl.
Zbytek dluhu.

[Dodatek / druhý list, nahoře:]
[Zbytek,] který kupující na tomto domě ještě [dluží ?], 4 zl. [...]; ten má být s počestnou [městskou] radou [...] nyní zcela zaplacen.
2 zl. 18 gr. — v [tomto] obchodu [...]
3 zl. [...] gr. — do úředního poplatku podle kvitance tamtéž. [...]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Kaufbrief / Kaufvertrag über ein Haus zu Schlackenwald (Horní Slavkov), 1617, mit fortlaufendem Zahlungsregister bis 1627.

[Überschrift, große Schrift:] Zwischen.

Daß zu und bei alter Zeit ein erbar und ehrlicher [?] Kauf [zwischen den] zweien [Parteien], deßgleichen Klagschen [?] Mittel [?] verkauft [?] worden, an einem [Teil ...], [und] Herrn Georg Brandt, Käufer, am anderen Theil, [...] folgendergestalt aufgericht und beide [Teile] höchste anzeigt worden.

Nemblich obgemelte Mittel verkaufen hiemit und geben zu kaufen ihr bei [...] Anno gelegenes Haus, mit aller Zugehörig[keit], Gerechtigkeit allermassen sie es bisher innegehabt und [...] solches innegehabt, genutzt und gebraucht, gedachtem Georg Brandt, [...] umb fünffhundert und zehen guldenbehmisch: verkauft.

Auf welcher Summe [er] ihm Angeld erlegen soll und will, [105 fl ?]. Wann hernach jährlich [verkleinert] zur nach Zahlung 10 fl, und [es] solang continuieren werden volgen, biß [die ganze Summe gänzlich abgetragen und erlegt ist].

[…hierauf folgt die kurze Aufzählung der bei dem Kauf anwesenden Beistände …:]
Alß beystandere [gewesen]: Herr Peter Hammerstein, Hans Erttel [?], Lucas Hammermeister, und der [...] Erbenheuser.

Dessen zu wahrer Urkund und besster Erhaltung, sind hierüber [zween] gleich[lautende] Kauf[briefe/-zettel] aufgericht, und [jedes] Theil einer [...] zugestellt worden, [darin ?] aller [...] zu rechten [...] [Punkt für] Punkt [...] [...] zu rechten aufgericht. [Geschehen / Actum.]

Actum Schlackenwaldt den [durchgestrichen] im [Monat] Martii 1617.

[Unterschrift, rechts:] Johan Schad[el ?] [-] unterzeichnet, gültig.

[Zahlungsregister, untereinander mit Beträgen:]
Auf dies erkauft Haus [auf den Kauf ?] angelegt [...]
Martini 6[1]8 erlegt Käufer ........ 10 fl
Martini 6[1]9 erlegt Käufer ........ 10 fl
Martini A[nn]o 620 erlegt Käufer abermals .... 9 fl 24 gr
Item den 13. Septembris A[nn]o 1625 erlegt Käufer in Abschlag der [restlichen schuldigen Gelder ?] ........ 13 fl [...]
[Summe was] Käufer noch in diesem Haus übertzahlt hat ........ 49 fl 24 gr
Item den 5. December 1627 erlegt Käufer in Abschlag siebzehen gulden, drei und zwanzig groschen. [= 17 fl 23 gr]
6 fl 24 [gr] [...] hat der Rath zu Schlackenwald zu Handen [...] wegen vorigen Rest [...]
[...] Christian Georg Müller [...] gewesener [...] wegen der Restschuld ........ 18 fl
[Rest]schuld.

[Nachtrag / zweite Lage, oben:]
[Rest] alß Käufer noch an diesem Haus [schuldig ?] 4 fl [...], des dieses soll mit E[inem] E[hrsamen] Rath [...] nun allerdings bezahlt werden.
2 fl 18 gr — in [diesem] Handel [...]
3 fl [...] gr — ins Amtgeld laut Quittung ibidem. [...]

Zobrazit originál na Porta fontium →