Das Jahr 1614 in der Chronik

Die Abschriften und Übersetzungen historischer Dokumente wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen alter Handschrift enthalten. Der Originalwortlaut ist beim Eintrag meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift" verfügbar, gegebenenfalls direkt bei der angegebenen Quelle; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.

1614
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Slavkov svobodným c. k. horním městem

Stránka popisuje privilegium z 20. února 1614, kterým bylo Slavkovu potvrzeno postavení svobodného c. k. horního města, což jej osvobozovalo od kontribuce až do roku 1749. Zároveň císař udělil městu právo hrdelního soudu a potvrdil týdenní úterní trh a dva výroční trhy.

Privilegiem z 20. února 1614 bylo Slavkovu výslovně přiznáno právo nazývat se ve všech opisech svobodným c. k. horním městem. Výraz „svobodné c. k. horní město" znamenal v podstatě osvobození od kontribuce (daně), a tím Slavkov zůstal — jako jiná horní města — až do roku 1749.

Zároveň císař udělil městu právo hrdelního soudu, tedy rozhodovat nad hrdlem a rukou podle práva a svědomí, a potvrdil dříve povolený týdenní trh v úterý a dva svobodné výroční trhy, které město mívalo již dříve.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Privilegiem z 20. února 1614 bylo Slavkovu výslovně přiznáno právo nazývat se ve všech opisech svobodným c. k. horním městem. Výraz „svobodné c. k. horní město" znamenal v podstatě osvobození od kontribuce (daně), a tím Slavkov zůstal — jako jiná horní města — až do roku 1749.

Zároveň císař udělil městu právo hrdelního soudu (rozhodovat nad hrdlem a rukou podle práva a svědomí), potvrdil dříve povolený týdenní trh v úterý a dva svobodné výroční trhy, jež město mívalo již dříve.

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1071

Jan Herzog, jirchář v Horním Slavkově, potvrzuje, že dostal od rady města Horního Slavkova 500 zlatých a svoje ostatní dědictví.

Datace: 25.05.1614

Listina z 25. května 1614 je kvitancí (potvrzenkou) Johanna Herzoga, měšťana Horního Slavkova, kterou stvrzuje, že řádně obdržel svůj dědický podíl (patrimonium) po rodičích, včetně sta zlatých s úrokem, jež mu dosud dlužili zesnulí poručníci/přísedící. Zároveň se tímto vzdává vůči nim i jejich nástupcům jakýchkoli dalších nároků.

Kvitance o vyrovnání dědického podílu Johanna Herzoga, měšťana Horního Slavkova, 25. května 1614

Já, Johann Herzog, spoluměšťan v Horním Slavkově, prohlašuji tímto za sebe, svou manželku i své dědice přede všemi, že jsem podle provedené inventury a na jejím základě řádně sestaveného rozdělení majetku obdržel náležité vyúčtování svého otcovského podílu (patrimonia). Nejenže jsem s tímto vyúčtováním zcela spokojen, ale také jsem se ujal držení všeho, co mi z dědického rozdělení připadlo.

Zvláště pak jde o to, že mi až do dnešního dne nebylo v hotovosti vyplaceno oněch sto zlatých spolu s dosud naběhlým úrokem. Tuto částku mi dlužili zmínění zesnulí (respektive dříve ustanovení) páni přísedící – pan Caspar Schmidt [?], Johann Schad a Adam Teichgreber – a další, kteří byli k mému prospěchu ustanoveni jako přísedící při ctihodné městské radě a kteří o tomto dluhu vystavili soudní potvrzení i císařský list. Nyní potvrzuji, že jsem i tuto částku zcela převzal do svých rukou.

Dále prohlašuji, že pokud jde o správu vedenou v rámci poručenství nad nezletilými, na radu svých laskavých a milých pánů – řádných pánů měšťanů a přísedících – jsem na základě tohoto převzatého otcovského podílu, podle znění provedeného rozdělení, zcela kvituji, zprošťuji a osvobozuji [dotyčné, tedy město/úřad]. Tímto výslovně prohlašuji a stvrzuji, že já ani moji dědicové již nebudeme v této věci vůči nim vznášet žádné další nároky ani je jinak napadat.

Na potvrzení toho jsem přitiskl svou obvyklou pečeť a vlastní rukou se podepsal. Stalo se dne 25. května [1]614.

Johannes Herzog (vlastnoruční podpis; přitisknutá uzavírací pečeť).

Na rubu listiny je pak stručný záznam (regest): „Kvitance. Johann Herzog ohledně svého vyplaceného podílu, vyplaceného majetku, patrimonia."

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Kvitance (potvrzení o převzetí) o otcovském podílu / dědickém vyrovnání Johanna Herzoga, měšťana (spoluměšťana) v Horním Slavkově (Schlackenwald), 25. května 1614.

Já, Johann Herzog, spoluměšťan v Horním Slavkově, za sebe, svou manželku a dědice, tímto přede všemi vyznávám, že jsem nad rámec [svého nároku] podle inventury a na jejím základě řádně provedeného rozdělení náležitě obdržel vyúčtování otcovského podílu (patrimonia), a nejen že jsem s ním zcela spokojen, nýbrž jsem také vešel v plné držení všeho toho, co mi z onoho dědického rozdělení připadlo. Zvláště pak, [pokud jde] o to, že mi do dnešního dne nebylo v hotovosti vyplaceno oněch sto zlatých (hundert gulden) i s [dosud] naběhlým úrokem (Interesse), o nichž zmínění zesnulí [resp. ustanovení] páni přísedící — pana Caspara Schmidta [?], Johanna Schada a Adama Teichgräbera, jakož i ostatní, kteří mi byli k dobru při ctihodné radě (městě) jako přísedící — vystavili soudní potvrzení a císařský list (kayserlicher Brief): i to jsem nyní zcela převzal do svých rukou.

Tímto tedy prohlašuji, [pokud jde] o správu vedenou kvůli poručenství nad nezletilými, na radu svých laskavých milých pánů — řádných pánů měšťanů [přísedících] — že na základě tohoto mnou převzatého otcovského podílu (patrimonia), podle znění provedeného rozdělení, je [město/úřad] zcela kvitováno, zproštěno a osvobozeno (quitt, ledig und los), s výslovným prohlášením a svědectvím [vzdání se nároků], že já ani moji dědicové nebudeme proti nim v této věci již ničeho požadovat ani na ně nastupovat.

[… Na potvrzení toho jsem k vrozenému svědectví přitiskl svou obvyklou pečeť (Petschaft) a vlastní rukou se podepsal …]. Stalo se (Actum) dne 25. května [1]614.

Johannes Herzog [vlastní rukou; přitisknutá uzavírací pečeť].

[Dorsální (rubový) regest:] Kvitance. Johann Herzog ohledně [svého] vyplaceného [podílu] / vyplaceného majetku, patrimonia (Patrimonialis).

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Quittung über das Patrimonium / die Erbtheilung des Johann Herzog, Mitbürger zu Schlackenwald (Horní Slavkov), 25. Mai 1614.

Ich, Johan(n) Hertzog, Mitbürger zu Schlackenwaldt, für mich, meine eheliche Hausfrau vnd Erben, thue hiemit gegen jedermänniglich bekhennen, das ich über mein bewegen [bewerung?] der Inventarung vnd hierauff gewißlich gemachte Abtheilung gebürend Patrimoni[al]rechnung nicht allein empfangen vnd damit recht zufrieden, sondern auch alles dasjenige, was mir auß solcher Erbtheilung zu Theil gewesen, zu gantzer [genüge] habhafft worden bin. Insonderheit aber [betreffend] mir anheut dato dahin, die berürten verstorbenen [verordneten?] Herrn Beisitzer, deß Herrn Caspar Schmidt[?] vnd Johan Schad vnd Adam Teichgreber, den andern, die mir zum besten bei einer Ersamen Statt Beisitzer, vnd die gerichtliche Bestätigung [vnd] kayserlichen Brieff hundert gulden, sampt dem davon [verschienenen?] Interesse, baar nicht gezahlt worden, da ich auch deß deßhalben gäntzlich zu meiner Hand der Empfangen habe.

Sage demnach hiermit, seiner wegen gehaltenen vermög Kinderwaltschafft vollkommlich, [auf] Rath meiner günstigen geliebten Herren ob recht herren Bürger [Beisitzer], vermög dieser meiner Empfangenen Patrimoni, nach laut der gemachten Abtheilung, gantz quitt, ledig vnd loß, mit dem Spruch vnd Gezeugnus [Verzeihung], der halben wider dieselben für mich, meine Erben nichts mehr zu fordern noch fürzugehen.

[… Dessen zu Urkund habe ich, der mich zu lesen [unterschreiben] hab, zu Vrkund meiner gewöhnlichen Pottschafft/Petschafft [aufgedruckt] vnd mich mit eigner handt vnderschriben …]. Actum den 25. May [1]614.

Johannes Hertzog [eigenhändig; aufgedrucktes Verschluss-/Siegel].

[Rückseitiger Dorsalvermerk:] Quittung. Johann Hertzog wegen [seines] auß[ge]sprungenen [Erbtheils], außgesprungenen vermögen[s], Patrimonialis.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1072

Jan Ölhans a Jan Geyer z Horního Slavkova potvrzují, že ručí za 25 zlatých, které purkmistr a rada města Horního Slavkova předali Evě a Janu Fritschovým z Lazů z 50 zlatých, jež odkázal Konrád Döpplt, kovář v Horním Slavkově, své dceři Barboře, sestře Evy Fritschové.

Datace: 12.06.1614

Listina ze Slavkova (Schlackenwald) z 1. června 1614 je revers a kvitance měšťana Hannse [Töschenbaura?], který v ní stvrzuje vyrovnání dědictví po zemřelé matce, patřícího jeho dceři Barboře, ve výši 50 zlatých – polovina byla vyplacena, druhá polovina (25 zl.) šla na náklady spojené se správou poručnictví. Na vyrovnání dohlíželi poručníci Ondřej [Frantzigk?] a [Bartoloměj?] z [Neudorffu/Nové Vsi?] i purkmistr a rada města, věc zprostředkoval také junker Hanns [Kryštof?] z Plaben(a) na [Lauterbachu?] a [Sorgshaimu?]. Hanns [Töschenbaur?] se listinou vzdává dalších nároků a kvituje vyrovnání jako vyřízené.

REVERS A KVITANCE, SLAVKOV (SCHLACKENWALD) 1614

Já, N. N. Hanns [Töschenbaur?], zdejší měšťan, tímto prohlašuji a stvrzuji vlastnoručně sepsanou listinou, že jednám z dobré, uvážené a rozumné vůle.

Náležel mi totiž díl otcovského dědictví, který mi byl vydán. Zároveň bylo po mé [zemřelé?] matce přiděleno dědictví – statek a podíl – i dalšímu měšťanovi, a to ve vztahu k mé dceři Barboře ve výši [padesáti?] [kop, resp. zlatých?], jež jí byly zanechány. O tento majetek se starali její poručníci Ondřej [Frantzigk?] a [Bartoloměj?] z [Neudorffu, tedy Nové Vsi?] – oba jakožto řádné a počestné osoby ustanovené k poručenství.

Poněvadž jsem však [před lety?] odešel odtud [do cizích zemí?] a dědictví po [zemřelé dceři?] tak zůstalo nevyřízeno, zasadil se u pana purkmistra a rady [počestný?] [Bartl Fritzsche?] po boku pana purkmistra o to, aby ze zmíněných 50 zlatých byla vydána alespoň polovina. Proto postupuji panu měšťanovi dědický díl své [nezletilé?] dcery, a to se svolením, přičemž oněch zbývajících 25 zlatých bylo použito na různé náklady – tak jak se o to přičinili níže jmenovaní poručníci mých vlastních dětí, tedy samotných dědiců, spolu s [měšťanem Bartlem?].

[Následuje zkrácená a opakující se právní formule o vzdání se nároku ze strany žalobce/dědice a o souhlasu purkmistra a rady s touto úpravou.]

Za této podmínky – poněvadž [počestný a vážený?] junker Hanns [Kryštof?] z Plaben(a) na [Lauterbachu?] a [Sorgshaimu?], zastupující zmíněného [Fritzscheho?], se dále [zasadil o vyřízení nákladů, jež z tohoto jednání vzešly] – bylo právně, rukopisem mých vlastních dětí a s odkazem na [lauterbašské?] dědictví, vše zapsáno mou bezeškodnou kvitancí tak, abych byl se svým dílem spokojen. Souhlas byl dán, jak je uvedeno výše, a takové dědictví bylo řádně kvitováno na potvrzení.

Výše uvedení stvrdili obsah této listiny vlastní rukou, podpisem a mocí dědictví, a listinu ratifikovali.

Dáno (signatum) ve Slavkově (Schlackenwald) dne 1. [?] června léta [16]14.

Podpisy:
- Hanns [Töschenbaur, resp. Öschenbaur?], [syn/Filius?]
- Hanns [z?] Brüxu(?) [Müller? Mörger?] – s ozdobným paraf­ním tahem

K listině je přitištěna pečeť se znakem.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Revers / list o vzdání se nároku a kvitanci, Horní Slavkov (Schlackenwald) 1614]

Já N. N., Hanns [Töschenbaur?], zdejší měšťan, tímto vyznávám, že z dobré [a uvážené] a rozumné [dobře uvážené] vůle, tímto svým [vlastním] rukopisem, listinou a [potvrzením?], poté co mi [na základě] [… otcovského dědického dílu …] náleží a bylo dáno, [že mi] po [zemřelé?] [matce?] bylo přiděleno dědictví, [statek a podíl?], [a] dalšímu [měšťanovi?], s mou dcerou Barborou [padesát?] [kop?/zlatých], jež byly [zanechány?], a které [spravovali] její poručníci Ondřej [Frantzigk?] a [Bartoloměj?] v [Neudorffu/Nové Vsi?], [Ondřej?] [… (poručníci coby řádné a počestné osoby ustanovené k poručenství) …].

Poněvadž [však] [před mnoha?] [lety?] [odcházím?] odtud [do cizích zemí?], a po [mně?] [zemřelé dceři?] připadá dědictví a [majetek?], tu [se?] [počestný?] [vedle?] pana [purkmistra?] [Bartla? Fritzsche?] u pana [purkmistra?] a rady [zasadil?], aby k oněm zmíněným 50 zl. v polovičním dílu byl [vydán? připuštěn?]; pročež [vydávám/postupuji?] panu měšťanovi dědický díl své [nezletilé?] dcery, s [svolením?], a to [oněch?] [zde uložených?] 25 zl. za [veškeré?] [náklady?], jak [níže/výše uvedení?] [poručníci?] [mých?] [vlastních?] [dětí?] [a?] [samých dědiců?], [vedle? měšťana? Bartla?], [se přičinili?] […]

[… zkrácená, opakující se právní formule: vzdání se nároku žalobce/dědice, svolení purkmistra a rady, za této podmínky, poněvadž [počestný?] a [vážený?] [pan?] Hanns [Kryštof?] z Plaben(a) na [Lauterbachu?] [a?] [Sorgshaimu?] coby zmíněný Fritzsche [… zastupoval / hájil …] …]

Za této podmínky, poněvadž [počestný?] [vznešený?] a [vážený?] junker Hanns [Kryštof?] z Plaben(a) na [Lauterbachu?] a [Sorgshaimu?] jakožto zmíněný Fritzsche a [své?/mé?] [dále?] [… náklady takovýmto jednáním vzniklé / nahromaděné, právem rukopisem mých [vlastních?] dětí a [lauterbašské?] dědičnosti, se svou bezeškodnou [kvitancí?] [zapsal/zavázal?], abych se svým dílem byl spokojen, jak bylo dáno se svolením, jak výše uvedeno. Takové dědictví [… řádnou … kvitanci na potvrzení …]

[Tito] [obsah/znění?] [vlastní?] rukou [namísto?/pod?] [podpisem?] a [mocí?] dědičnosti [vzali na vědomí/schválili?] a ratifikovali.

Dáno (signatum) v Horním Slavkově (Schlackenwald), dne 1.[?] června léta [16]14.

[Podpis 1:] Hanns [Töschenbaur? / Öschenbaur?], [syn/Filius?]

[Podpis 2:] Hanns [z?] Brüxu(?) [Müller? Mörger?] [paraf/ozdobný tah]

[Přitištěná pečeť se znakem]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Reverß / Verzicht- und Quittungsbrief, Schlackenwald 1614]

Ich N. N. Hanns [Töschenbaur?], Bürger [alhier?], bekenne hiermit, mit gutem [wohlbedachtem] und [vernünftigem? wohlbedachtem] Willen, mit diesem meinem [eigenen?] Handschrift, Urkunde und [Schein?], demnach mir [vermöge?] [… väterlichen Erbteils …] gebühren und gegeben, [meiner?] [verstorbenen?] [Mutter?] [Erb?], [Hab und Portion?] zugeteilet worden, [und?] anderen [Bürgers?], mit meiner Tochter Barbara [fünfzig?] [Schock? / Gulden] [verlassen?] [geweiht?], welcher selbe von ihren Vormündern Andreß [Frantzigk?] und [Bartlme?] zu [Neudorff?], [Andreß?] [… der Vormünder weisen Person, ehrliche weisen Vormundschaft, ist eingelegt worden …].

Verlasse ich [aber?] vor [vielen?] [Jahren?], [von?] hinnen [zu fremder Lande zu ziehen?], [von?] der [mir?] [verstorbenen Tochter?] Erb und [Habe?] [zugeständig?], als [hat?] der [ehrenfest?] [neben?] dem [Bürgermeister?] [Bartl? Fritzschen?] [zum?] [Erbe? / Herrn?] [… an?] dem Herrn [Bürgermeister?] und Rath [aufgehalten?], zu [den?] [gedachten?] 50 fl. an dem halben Teil [vollig? folgen?] zu lassen; [verreiche?] denn [ich?] [dem?] Herrn Bürger, meiner [unmündigen?] Tochter Erbteil, [in?] [Bewilligung?], und das [dasjenige? deren?] [hingen? gelegen?] 25 fl. Umb [allerlei?] [Unkost?], wie die [nachgemeldten? obgemeldten?] [Vormünder?] [meiner?] [eigenen?] [Kindern?] [und?] [selbst Erben?], [neben? Bürger? Bartl?], [bemühet?], [denen?] [meinen?] [Bürger?] [… selbst Erben …]

[… abgekürzte, sich wiederholende Rechtsformel: Verzicht des Klägers/Erben, Einwilligung des Bürgermeisters und Rats, in dieser Condition, dieweil der [ehrenfeste?] und [erbare?] [Junker?] Hanns [Christoph?] [von?] Plaben [auf?] [Lauterbach?] [und?] [Sorgshaim?] als [gedachter?] Fritzschen, und [unter? meine?] verfochten hat, …]

In dieser Condition, dieweil der [ehrenfeste?] [Edle?] und [ehrenvest?] Junker Hanns [Christoph?] vom Plaben auf [Lauterbach?] und [Sorgshaim?], als gedachter Fritzschen und [seinen? meine?] [weiter?] [… die durch solche Handlung gehäuften? entstandenen Unkosten, mit Recht meiner [eigenen?] Kinder Handschrift und [Lauterbach?] Erbschaft, mit meiner schadlos[en] [Quittung?] [verschrieben?], damit ich meines Teils zufrieden sein, als Einwilligung gefolgt, wie obgemeldet. Solche Erbschaft [… reichliche/redliche … Quittung zu Urkunde …]

Haben des [Inhalts?] mit [eigener?] Hand [anstatt? unter?] [Schrift?] und [vermöge?] Erbschaft [berücksichtigt?] und ratificirt.

Signatum geschehen Schlackenwaldt, den 1.[?] Junij Aō 614.

[Unterschrift 1:] Hanns [Töschenbaur? / Öschenbaur?], [Filius?]

[Unterschrift 2:] Hanns [von?] Brüxe[r?] [Müller? Mörger?] [Paraphe/Schnörkel]

[Aufgedrücktes Siegel mit Wappen]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1074

Michael Trötscher prodává Germanu Schuhmacherovi, nožíři v Horním Slavkově, svůj dům koupený od Tomáše Schneidera, ležící u potoka Flutu nad domem Jiřího Kirsche s příslušenstvím za 370 zlatých.

Datace: 24.06.1614

Kupní list města Horní Slavkov ze svátku sv. Jana (24. června) roku 1614 zaznamenává prodej domu mezi Michelem Trötscherem a Hansem Formanem (Vormanem), ševcem-nožířem, za 370 zlatých. Na rubu listiny jsou pak postupně zapisovány jednotlivé splátky kupní ceny placené v letech 1615 až 1630.

Kupní list města Horní Slavkov, svátek sv. Jana (24. června) 1614

Budiž známo, že dnešního dne roku výše uvedeného byla před ctihodnou, prozíravou a vysoce moudrou zdejší městskou radou uzavřena a stvrzena smlouva mezi Michelem Trötscherem jako prodávajícím a Hansem Formanem (Vormanem), ševcem-nožířem zdejším, jako kupujícím – tak, jak dále následuje.

Výše jmenovaný pan Trötscher prodal a postoupil ve Slavkově dům, který kdysi koupil od Hanse Schneidera a který stojí vedle domu Jiřího [Fischera/Krechera?]. Dům prodal se vším příslušenstvím a právy, přesně tak, jak jej sám dědičně od zmíněného Henneho Schneidera koupil a doposud užíval, požíval a držel – nic z toho nevyjímaje.

Kupní cena byla sjednána na tři sta sedmdesát zlatých (370 fl.).

Platební podmínky: Kupující nejprve složil hotově jako závdavek najednou plných sto zlatých (100 fl.). Poté měl každoročně k svátku sv. Jana odvádět po dvaceti pěti zlatých (25 fl.), a to tak dlouho, dokud nebude celá výše uvedená částka zcela splacena a prodávajícímu vše náležitě vyrovnáno.

Závěrečná listinná formule: Na důkaz a pro zachování svědectví o této koupi byly vyhotoveny dvě stejně znějící, ale navzájem rozdílně rozstřižené cedule (tzv. chirograf) – jedna zůstala doma. Zúčastněni byli Jiří [Trötscher/Fischer?] a Hans Forman (Vorman), nožíř. Bylo dohodnuto, že každé straně se vydá jedna cedule k rukám, aby nikdo neměl proti druhému co namítat, a kdo cedulí právě drží, ten ji má mít jako důkaz. Listina byla vydána o svátku sv. Jana roku 1614.

Na pravém okraji je pak jinou rukou připsána poznámka ze dne 20. března – zmiňuje se v ní „druhý týden", „větší polovina" a „jeho právo" či „plná moc", text však není zcela čitelný.

Soupis plateb na rubu listu

Na druhé straně listiny jsou pozdějšími zápisy různých písařů zaznamenávány jednotlivé splátky kupní ceny („úložné"):

- Úvodní zápis: nejprve byl složen závdavek sto zlatých (100 fl.).
- 13. července 1615 – složeno úložné (25 fl.).
- 13. července 1616 – kupující (mistr) složil úložné 25 fl.
- 30. září 1617 – kupující složil 25 fl.
- 1. července 1618 – složeno 25 fl.
- 6. října [1618/19] – kupující složil 25 fl.
- 6. srpna 1620 – kupující složil 25 fl.
- 6. září [16]22(?) – kupující složil 25 fl.
- 31. října [16]22 – bylo složeno 25 fl.
- 22. října 1629 – Jiří [Hund/Krendtorfer?] složil u [mého? písaře] z kupního listu 15 fl.
- 24. dubna 1630 – [Jiří?] složil opět poslední splátku, jež náležela [Hansi] [Schneiderovi?] – a snad i 40 fl.(?) připadlo Trötscherovi – celkem 15 fl.

Poznámka: dolní okraj listu je prázdný, s typickým zvlněným chirografním ústřižkem, jaký byl typický pro tento druh dokladu. Rubová (dorzální) strana je z větší části prázdná, patrná je jen vybledlá, zrcadlově prosvítající adresní poznámka, kterou už nelze spolehlivě přečíst.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Kupní list (Kaufbrief) města Horní Slavkov (Schlackenwald), datovaný ke svátku sv. Jana [24. června] roku 1614.

[Úvod] „Budiž známo, že dnešního uvedeného dne řečeného roku byla před ctihodnou, prozíravou a vysoce moudrou městskou radou [zdejší] mezi Michelem Trötscherem, prodávajícím, a Hansem Formanem (Vormanem), ševcem-nožířem zdejším, kupujícím na straně druhé, uzavřena a usnesena [tato smlouva], jak níže následuje.

Totiž: výše jmenovaný pan Trötscher prodal a [postoupil] zde [ve Slavkově] dům, kdysi koupený od Hanse Schneidera a ležící po straně [vedle/naproti] domu Jiřího [Fischera/Krechera?], se vším příslušenstvím a právy, právě tak, jak jej sám dědičně od řečeného Henneho Schneidera koupil a doposud užíval, požíval a držel, nic nevyjímaje [a co se týče řemesla] ševce-nožíře [...]

[… ohledně sjednané kupní ceny …] za tři sta sedmdesát zlatých [370 fl.] byl prodej uskutečněn.

[Platební podmínky:] Kupující nejprve složil [hotově] jako závdavek najednou plných sto zlatých [100 fl.]; a poté má každoročně k svátku sv. Jana platit po dvaceti pěti zlatých [25 fl.], a to tak dlouho, dokud nebude výše uvedená suma zcela zaplacena a dokud nebude prodávajícímu vše náležitě odvedeno a vyrovnáno.

[Závěrečná listinná formule:] Na důkaz a pro zachování svědectví o této koupi byly vyhotoveny dva stejně znějící, navzájem rozdílně rozstřižené cedule (chirograf), [jež se týkají koupě] obou stran, [z nichž jedna] zůstává doma; [zúčastněni:] Jiří [Trötscher/Fischer?], Hans Forman (Vorman) nožíř, [s tím, že] bylo dohodnuto a usneseno, že každé straně se vydá jedna cedule k rukám, aby nikdo neměl proti druhému co namítat, a kdo ji právě drží, ten ji má vždy mít [jako důkaz]; jak také o tom bylo ujednáno, [pod zárukou/při ztrátě všech nároků], dáno [zaplaceno] o svátku sv. Jana roku 1614. [paraf/značka]

[Poznámka na pravém okraji, jinou rukou:] „dne 20. břez[na] … druhý [týden?] … větší [polovinu?] … [jeho právo / plná moc].“

[Soupis plateb na rubu / druhé polovině listu (p2), pozdější přípisy různými rukama — průběžné kupní/úložné splátky („Verlagsgeld"):]
- [úvodní kvitanční zápis:] „[Vyrovnáno správně?]. Nejprve složeno jako [první] závdavek sto zlatých [100 fl.].“
- „Stalo se 13. července roku 1615; složeno [na to první] … úložné … [25 fl.].“
- „Stalo se 13. července roku 1616; kupující [mistr] složil úložné … 25 fl.“ [částka na okraji 25 fl.]
- „Dne 30. září roku 1617 složil kupující … 25 fl.“
- „Dne 1. července roku 1618 [kupující] … 25 fl.“
- „Dne 6. [října?] roku [1618/19] složil kupující … 25 fl.“
- „Dne 6. srpna [1]620 složil kupující … 25 fl.“
- „Dne 6. [září?] [16]22(?) složil kupující … 25 fl.“
- „Dne 31. [října?] roku [16]22 [bylo] … složeno … 25 fl.“
- „Dne 22. října 1629 [Jiří] [Hund/Krendtorfer?] [u] … [mého? písaře] … z kupního listu [složil] … 15 fl.“
- „Dne 24. [dubna?] 1630 složil … [Jiří?] … opět poslední splátku, jež [Hansi] [Schneiderovi?] [náleží?] … [a též 40 fl.(?) připadlo Trötscherovi] … 15 fl.“

[Poznámka: dolní okraj p2_b5 je prázdný se zvlněným chirografním ústřižkem, stejně tak p1_b5. Strana 3 (p3) je rubová/dorzální strana, převážně prázdná; patrná je jen vybledlá, zrcadlově prosvítající dorzální/adresní poznámka, kterou nelze spolehlivě přečíst.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Kaufbrief der Stadt Schlackenwald (Horní Slavkov), datiert auf St. Johannis-Tag 1614.

[Eingang / p1] „Zu wißen, daß an heut [unten?] heutiges gemeltes Jahrs, vnter ehrenn, fürsichtigen vnd wolweisen herrn Rath [alhier], zwischenn dem Michel Trötscher Verkäufer, vnd Hannß Forman [Vorman] Schuchmacher Messerschmidt alhir, Käufers andern theils, wie volget nachgesetzt vnd beschloßen ist worden.

Nämlichen [hat] obgemelter herr Trötscher verkäufft vnd [zugestellt/eingeräumt] zu [Schlackenwald], ein von Hanns Schneider [erkaufftes?] und an der seit[en] [über] Georg [Fischer/Krecher?] hauß gelegene behausung, mit aller ein vnd zugehörigen Gerechtigkeit, allermaßen wie er erblich vom gedachten Henne[n] Schneider verkäufft [erkaufft], auch bißher genuzt, gebraucht vnd Innen gehabt, nichts ausgeschloßen, [umb obberührter] Jeremey Schumacher [...]

[… den vereinbarten Kaufpreis betreffend …] [umb und für] dreihundert vnd siebenzig Gulden [370 fl.] verkäuflich beschehen.

[Zahlungsbedingungen:] Der erstlich [erkaufte Käufer] hat [die] Kaufsumme [bar?] angelegt halb, bald erlegt all vnd voll einhundert Gülden [100 fl.]; [und] darnach [j]ährlich Johanni [Tag] hinnachgehend fünf vnd zwanzig Gulden [25 fl.], als lang [bis] oberschriebene Summa völlig bezahlt, und [biß] des herrn Verkäuffers [alles benügig abgereicht und be]zahlt sei.

[Über Erkundung/Schluß und Verfertigung der Zettel:] Zu Urkund vnd [Urkundts]erhaltung [sind] dieses [Kaufs] zween gleichlautende vnterschiedlich [zer]schnittene Zettel verfertigt, auch [über] die Kauff [von] beid, [eine] zu hause [bleibt], Georg [Trötscher/Fischer?], Hannß Forman [Vorman] Messerschmidt, des einigen geschloßenen wordenn. Von der Zetteln [aber] ein [jedem] [zu seinem theil/jeglichem gegeben] zu [Händen genommen], daß [keiner gegen den andern Verlosung zu] schaffen [haben] solle, der gegenwärtige [jeder]zeit [die Kauff] haben soll, alß auch [darum] so [überredt] vnd [b]end[er]ung [erkennt], [unter] [Action/Gewähr] [getroffen?], [bezahlt am] St. Johannis Tag des [Jahres] 1614. [Symbol/Paraphe]

[Rechte Randnotiz, andere Hand:] „den 20. Mar[tii] … die ander[en?] [Wochen?] … die mehre [Hälfte?] … [seins/sein Recht] [vollmacht].“"

[Zahlungsregister auf der Rückseite/zweiten Hälfte (p2), spätere Eintragungen verschiedener Hände — laufende Verlags-/Kaufgelder]:
- [Eingangs/Quittungsvermerk:] „[Habet richt(ig)?]. Erstlich erlegt das [erste/aufs] anzahlt einhundert Gulden [100 fl.].“
- „Geschehen [item] [den] 13. July des 1615. erlegt [darauf] [die] [erste? …] [verlagsgeld] … [25 fl.]“
- „Geschehen 13. July des 1616, erlegt [Käufer/Meister] [Verlagsgeld] … 25 fl.“ [Randbetrag 25 fl.]
- „[Geschehen] den 30. [Sept]ember des 1617 erlegt Käufer … 25 fl.“
- „[Geschehen] den 1. July des 1618 [Verlags? Käufer] … 25 fl.“
- „[Geschehen] [den] 6. [Oktober?] des [1618/19] erlegt Käufer … 25 fl.“
- „[Geschehen] des 6. Augusti 620 [1620] erlegt Käufer … 25 fl.“
- „[Geschehen] 6. [Septem]bris [16]22(?) erlegt Käufer … 25 fl.“
- „[Geschehen] den 31. [Octo]ber des 622 [1622] [hat?] … [von wegen?] … erlegt … 25 fl.“
- „Den 22. October 1629, hat [Georg] [Hund/Krendtorfer?] [an] … [meinem? Hannß Schneider/Schreiber?] … des Kaufbriefs [erlegt] … 15 fl.“
- „Den 24. [Aprilis?] 1630 erlegt … [Georg?] … abermal die letzte Aufschrift, so [Hannß] [Schneider?] [zugehörig?] … [und auch 40 fl. (?) der Trötscher ist gefolgt] … 15 fl.“

[Hinweis: p2_b5 leerer unterer Rand mit gebogenem Chirograph-Schnitt; p1_b5 ebenso. Seite 3 (p3) ist die Rückseite/Dorsalseite, weitgehend leer; nur ein verblasstes, spiegelverkehrt durchscheinendes Dorsal-/Adressnote ist erkennbar, nicht sicher lesbar.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1078

Sebastián Handschuh, cínař v Chebu, potvrzuje za sebe a svého bratra Matouše Handschuha, že jim rada města Horního Slavkova vydala 300 zlatých s 9 zlatými úroku, které jim náležely po jejich matce Alžbětě Handschuhové.

Datace: 30.10.1614

Kvitance (potvrzenka) z 30. října 1614, v níž chebský měšťan Sebastian Handtschuh jménem svým i jménem dědiců svého zesnulého bratra Wolfa Handtschuha potvrzuje, že od Horního Slavkova přijal zpět uloženou jistinu 300 zlatých i příslušný roční úrok 9 zlatých. Peníze pocházely z dřívějšího uložení, které kdysi svěřili městu nebožtík pan Karel z Crohnu(?) a matka bratří, zesnulá Elisabeta Handtschuhová. Listina obsahuje i přiložený účetní výpočet splátek a dobovou kancelářskou poznámku na rubu.

Já, Sebastian Handtschuh (Handschuh), měšťan svobodného královského města Chebu a příslušník tamního poplatného(?) řemesla, tímto potvrzuji – i jménem dědiců svého milého bratra Wolfa Handtschuha –, jak už bylo uvedeno výše a jak vyplývá z přiloženého (vloženého) kontraktu:

Nebožtík pan Karel z Crohnu(?) a jeho milá matka, zesnulá Elisabeta Handtschuhová, kdysi uložili (deponovali) částku tři sta zlatých spolu s příslušným ročním úrokem v podobě několika zlatých.

Tuto hlavní sumu (jistinu) i úrok jsme já a můj milý bratr nyní od počestného a moudrého pana Adama [dále jméno nedochováno], purkmistra(?), jménem města a z pověření ctihodné rady, řádně a v plné výši přijali v hotovosti do svých vlastních rukou.

Poněvadž je tedy naše pohledávka na tomto místě ohledně kvitování vyrovnána a z výše uvedeného kontraktu nezbývá nic dalšího k vyřízení – následuje obvyklá kvitanční a vzdávací formule: vystavitel prohlašuje sebe i svého bratra za „prosté, kvitované a osvobozené" ohledně jistiny i úroku a vzdává se veškerých dalších nároků plynoucích z uvedeného kontraktu.

Na důkaz toho jsem tuto kvitanci – jménem svým i jménem svého milého bratra, a to zejména proto, že on sám psát neumí, a rovněž pro nedostatek vlastní pečeti – podepsal vlastní rukou a opatřil svou obvyklou pečetí.

Stalo se v Markgrünwaldu(?) dne 30. října roku 1614.

Přiložené vyúčtování (vlevo dole na listině):
- 157 zl 36 kr(?) – činí(?) 24 denárů(?)
- 9 zl 12 – činí 12 d(?)
- 18 zl 36 – činí 6 d(?)
- 17 zl 24 – činí 24 d(?)
- 15 zl 36 – (poznámka nečitelná)
- Součet: 300 zl – patrně splátka „Karlu(?), zemskému hraběti(?)"
- 9 zl – 2 g(?) 24 d(?) – úrok

Podpis (vpravo): Sebastian Hand[tschuh], vlastní rukou.

Rubová strana (kancelářský záznam, psáno obráceně):
Léta 1614(?). Kvitance od Sebastiana a Wolfa Handtschuhových ohledně 300 zlatých hlavní sumy spolu s 9 zlatými úroku za uplynulý rok. Adresováno panu Allisterovi(?)/Adamovi(?), toho času komorníkovi(?) od pánů Hannse(?)... pan Grünwald(?)... (dále paraf).
Znovu poznamenané částky: 300 zl a 9 zl 8(?).

Shrnutí obsahu: Jde o kvitanci (potvrzení) z 30. října 1614, jíž chebský měšťan Sebastian Handschuh jménem svým i jménem dědiců zesnulého bratra Wolfa potvrzuje, že od města – z rukou pana Adama, purkmistra či člena rady – v hotovosti přijal zpět jistinu 300 zlatých, pocházející z dřívějšího uložení po zesnulé matce Elisabetě Handschuhové (podle staršího kontraktu s nebožtíkem panem Karlem z Crohnu(?)), spolu s ročním úrokem 9 zlatých, a tímto celý dluh kvituje jako vyrovnaný.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Já, Sebastian Handtschuh (Handschuh), měšťan svobodného
královského města Chebu (Eger) a tamního [poplatného?] řemesla,
tímto vyznávám, i jménem (na místě) dědiců svého milého
bratra Wolfa Handtschuha,

že tak, jak je výše a již dříve, dle vloženého (inserovaného) contractu,
od nebožtíka pana Karla z Crohnu[?] [a od jeho] milé matky, Bohu milé,
Elisabety Handtschuhové, bylo uloženo (deponováno) tři sta zlatých,
spolu s [veškerým?] [několika?] zlatými ročního úroku,

že tutéž hlavní sumu (jistinu) i úroky jsme já a můj milý bratr
[na místě dalších uvedených] [...] od počestného a moudrého pana Adama
[N.], [purkmistra?], jménem města a z [pověření?] [ctihodné a vznešené?] rady,
do našich [vlastních?] rukou a plně, v hotovosti přijali. A poněvadž
nyní [naše pohledávka] na příslušném místě, ohledně kvitování,
[je vyrovnána] a nezbývá nic [dalšího]
z výše uvedeného sjednaného contractu,

[… zde následuje obvyklá kvitanční a vzdávací formule: vystavitel prohlašuje sebe i svého bratra ohledně jistiny i úroku za „prosté, kvitované a osvobozené" (quitt, ledig und los) a vzdává se všech dalších nároků z uvedeného contractu …]

Na důkaz toho jsem tuto kvitanci, jménem svým i svých milých bratrů (sourozenců),
a zvláště proto, že on sám psát neumí a rovněž pro nedostatek (chybějící) pečeti,
podepsal vlastní rukou a [obvyklou pečetí níže opatřil].
Stalo se v [Marckh?]grünwaldu[?] dne 30. října roku [16]14.

(Vyúčtování vlevo dole:)
157 zl 36 [kr?] činí[?] 24 [denáry?]
9 zl 12 činí 12 [d?]
18 zl 36 činí 6 [d?]
17 zl 24 činí 24 [d?]
15 zl 36 [weiß?]
───────────────────────────────
300 zl — [činí?] [Karel?] zemskému hraběti[?] [?]
9 zl — 2 [g?] 24 [d?] úrok

(Podpis, vpravo:)
Sebastian Hand[tschuh] (vlastní rukou)

(Rubová strana / nadpis, psáno obráceně — kancelářský záznam:)
[Léta?] 614 [?]
Kvitance od Sebastiana a
Wolfa Handtschuhových, [ohledně]
300 zl hlavní sumy (jistiny), [spolu s]
9 zl úroku za uplynulý rok.
Pánům [Allister?/Adamovi?], toho času
[komorníkovi?] od pánů Hannse[?]
[...] pan [Grünwald?] [...]
(paraf)
300 zl
9 zl 8 [?]

Pozn.: Jde o kvitanci (potvrzení) z 30. října 1614, jíž chebský měšťan Sebastian Handschuh jménem svým i jménem dědiců zesnulého bratra Wolfa potvrzuje, že od města (z rukou pana Adama, purkmistra/člena rady) v hotovosti přijal zpět jistinu 300 zlatých, pocházející z dědictví po zesnulé matce Elisabetě Handschuhové (dle staršího contractu s nebožtíkem panem Karlem z Crohnu[?]), spolu s ročním úrokem 9 zlatých, a kvituje tak celý dluh jako vyrovnaný.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Ich Sebastian Handtschuh, Burger der Frey:
küniglichen Stadt Eger, und des [zinsigen?] Handtwercks
daselbst, Bekenne hiermit und an Statt meines lieben
Bruders Wolffen Handtschuhes Erbnehmen,

Innmaßen [hieoben?] und Vormals, der [Stadt?] [Vorlag?]
laut inserierten Contracts, Von weiland herrn Carl
V[on] Crohn[?] [und] [seiner?] lieben mutter, Gott seligen, Elisabet Handtschuhin,
Dreij hundert gulden, sambt [allem?] [etlichen?] gulden,
fall jähriger Zinns, deponiert worden sindt,
das selbe haupt Summa und Zinns, Ich und mein
lieber Bruder, [an Andern statt beschrieben?]
[...], Von dem Erbar und weisen herrn Adam
[N.] [Bürgermeister?], zu Stadt und Von wegen [seines?]
[Erbl.?] [nach?] und woledlen Raths [Behilfe?], Zu
unßern [obern?] Handen und Vorder gnüg den
baaren [gradt?] Empfangen haben. Demnach
[gemeren? = nunmehr] [unßern?] [Vordischen?], aller [rechte?] Ort,
wegen Quittierung [...] Ist, nicht Vbrig
[...] obermelten Contrahirten Contracts,
[hin]ig quitt, ledig und loß, [Vor dem mehr?]

[… hier folgt die geläufige Quittungs- und Verzichtsformel: Aussteller erklärt sich und seinen Bruder für die Hauptsumme nebst Zins „quitt, ledig und los" und verzichtet auf alle weiteren Ansprüche aus dem genannten Contract …]

[Zu] Urkundt und mit aignet[?], als habe Ich diese Quittung,
an Statt meines [und] meiner lieben Brüdern,
und Vornemblich, die weil er selbst nicht schreiben
kan, auch Inn [Manglung?] eines Pettschaffts,
mit meinem aigenen Hand Vnterschrieben, und
[gewöhnlichen Petschafft hierunter?] [...].
Geschehen [Marckh?]grünwald[?] den 30 Octobris ao [16]14.

(Rechnung links unten:)
157 fl 36 [kr?] thut[?] 24 [d?]
9 fl 12 thut 12 [d?]
18 fl 36 thut 6 [d?]
17 fl 24 thut 24 [d?]
15 fl 36 [weiß?]
─────────────────────────────
300 fl — [thut?] [Carl?] Landts[grafen?] [?]
9 fl — 2 [g?] 24 [d?] Zinß

(Unterschrift, rechts:)
Sebastian Hand[tschuh] [m.p.?]

(Rückseite / Aufschrift, kopfstehend — Kanzleivermerk:)
[Anno?] 614 [?]
Quitt[ung] V[on] Sebastian und
Wolffen Handtschuh, [wegen]
300 fl Haupt Summa, [sambt]
9 fl in fallen jahres Zinß.
Denn herrn [Allister?/Adam?] der zeit
[Cammer?] V[on] der herrn Hanns[?]
[...] herr [Grünwald?] [...]
(Paraphe)
300 fl
9 fl 8 [?]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1079

Sebastián Köppel z Horního Slavkova potvrzuje, že dostal od rady města Horního Slavkova 103 zlaté z pozůstalosti po vdově po Janu Köppelovi.

Datace: 04.11.1614

Listina ze 4. března 1614 zachycuje kvitanci (dlužní úpis) Sebastiana Büttschela ze Schlackenwerthu (Ostrova nad Ohří), který stvrzuje vyrovnání dědického podílu po nebožtíku Hansi Rüffelovi. Řeší se v ní rozdělení pozůstalosti mezi vdovu (starou Lißu) s doživotním užívacím právem a rüfflovské dědice, i vyúčtování s městským rychtářem Niclasem Mayerem přes Büttschelovu hospodyni. Text je místy poškozený a nejistý, ale hlavní jména, místo, datum i peněžní částky jsou čitelné.

Jde o kvitanci neboli dlužní úpis Sebastiana Büttschela ze Schlackenwerthu (dnešního Ostrova nad Ohří), vystavený 4. března 1614.

Sebastian Büttschel v listině vlastnoručně stvrzuje za sebe i za své dědice, co se odehrálo s pozůstalostí po nebožtíku Hansi Rüffelovi.

Podle soupisu Rüffelovy pozůstalosti a po úmrtí jeho vdovy jí náležel řádný díl dědictví – šest set zlatých (počítáno po 24 groších na zlatý) – a tato částka byla Büttschelovi odevzdána.

Stará Lißa, patrně vdova po Rüffelovi, měla po dobu svého života užívat výnos z tohoto podílu. Teprve po jejím úmrtí měl tentýž díl z oněch 600 zlatých znovu připadnout k pozůstalosti a zbylých tři sta zlatých se mělo spolu s rüfflovskými dědici vrátit k Büttschelovi – tato částka měla zůstat řádně zaplacena a zachována.

Dále se v listině uvádí, že podle jiného, k tomu pořízeného soupisu nebylo Rüffelovi jednou cosi vyplaceno – ze zmíněných 300 zlatých šlo o třetinu, tedy sto zlatých, spolu s příslušným úrokem, který podle práva náležel k užitku.

Büttschel dále popisuje, že se postaral o svou hospodyni, aby jeho jménem vyřídila platbu 503 zlatých při vyúčtování s panem Niclasem Mayerem, městským rychtářem. Šlo přitom i o vyrovnání a doznání týkající se patrně dvou vdov a dalších osob ohledně prohlédnutých a zaplacených výloh, z nichž už neměly nic doplácet. K tomu se váže ještě nejasná zmínka o jeho pánovi a nějakém přebytku – tato pasáž je v předloze poškozená a nejistá.

Z celkové částky 903 zlatých byl počítán poloviční úrok, náležející volně a bez závazku k užitku. Sebastian Büttschel vše stvrzuje svým vlastnoručním podpisem a přitištěnou pečetí.

Listina byla sepsána 4. března léta 1614 ve Schlackenwerthu (Ostrově nad Ohří).

Podepsán: Sebastian Büttschel, vlastní rukou.

Na rubu listiny je dorsální poznámka z roku 614 (tedy 1614), zmiňující kvitanci od Sebastiana ve věci Rüffelovské pozůstalosti, s částkou přibližně devadesát devět a dále 106 zlatých (údajně činících 3 groše zlaté) ohledně tohoto úpisu – tato část je ale silně poškozená a čísla jsou nejistá.

Poznámka k přepisu: Text listiny je na řadě míst poškozený nebo nečitelný, proto jsou některá slova a čísla v předloze označena otazníkem jako nejistá. Jednoznačně čitelné zůstávají jméno Sebastian Büttschel, nebožtík Hans Rüffel a rüfflovští dědicové, městský rychtář Niclas Mayer, stará Lißa (vdova), místo Schlackenwerth (Ostrov nad Ohří), datum 4. března 1614 a částky 600 zlatých (po 24 groších), 300 zlatých, 100 zlatých (třetí díl), 503 zlatých, 903 zlatých a 106 zlatých.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Kvitance / dlužní úpis Sebastiana Büttschela ze Schlackenwerthu (Ostrov nad Ohří), 4. března 1614.

[Hlavní text, líc listiny:]

Já, Sebastian Büttschel, tímto za sebe i za své dědice vyznávám,
mocí tohoto svého vlastnoručního listu (úpisu) vyznávám a oznamuji,
že podle obsahu a soupisu (inventáře) pozůstalosti nebožtíka Hanse Rüffela
a po úmrtí [vdovy] Hanse Rüffela, jí náležející řádný díl,
totiž šest set zlatých, počítáno po 24 [groších] za každý, mi byl odevzdán (vyplacen).
A stará Lißa [vdova Rüfflová], ke cti a [před každým], jakožto
Rüfflová [vdova], po dobu svého života má požitek (užívání)
z tohoto dílu užívat; po jejím úmrtí však má tentýž
díl z oněch 600 zlatých [opět] připadnout sem [k pozůstalosti], a
oněch druhých tři sta zlatých s rüfflovskými dědici
opět připadnout mně, a tato částka má zůstat zaplacena a zachována.
Podle obsahu soupisu zde o tom pořízeného, jelikož řečenému Rüffelovi
to jednou nebylo odevzdáno, z obsahu 300 zlatých mně, jakožto třetí
díl, sto zlatých, spolu s [úročným] platem (úrokem), který po právu
sem k užitku náleží. Pročež jsem své hospodyni
ke cti a za pilnou [službu] [dal zaopatřit/postaral se],
takže ona tehdy 503 zlatých mým jménem (za mě) k úhradě
při vyúčtování s panem Niclasem Mayerem, městským rychtářem,
a též k [vyrovnání] a doznání, [dvě?] vdovy a [další],
za prohlédnuté zakoupené výlohy (náklady),
z toho nemají [nic] doplácet; k tomu tehdy zmíněný
můj pán [?] [...] nebo z toho přebývající [?].
Z těchto devíti set tři [903] zlatých poloviční úrok (plat), k užitku a
[moci] volně a prost [závazku]. Což tímto [svým] [vlastnoručním]
[listem-]úpisem stvrzuji, a mně [bez] úhony a [?].
Stalo se dne 4. března léta [1]614 ve Schlackenwerthu (Ostrově nad Ohří).

Sebastian Büttschel, vlastní rukou
(přitištěná pečeť)

[Hřbetní (dorsální) poznámka na rubu:]
Léta 614
Kvitance od [?] Sebastiana
Rüffela [ve věci Rüfflovské], na devadesát [devět...]
106 zlatých, [činí?] 3 [groše?] zlaté
ohledně tohoto úpisu.

[Poznámka: Jde o vlastnoruční dlužní úpis / kvitanci; opakující se právní formule o vdovském podílu, doživotním užívacím právu, návratu podílu a dělbě dědictví je zde podána smyslově a místy zkráceně. Slova označená [?] jsou nejistá. Spolehlivě přečteno: jméno Sebastian Büttschel; nebožtík Hans Rüffel a rüfflovští dědici; městský rychtář Niclas Mayer; stará Lißa (vdova); místo Schlackenwerth (Ostrov nad Ohří); datum 4. března 1614 (léta 614); částky 600 zlatých (po 24 groších), 300 zlatých, 100 zlatých (třetí díl), 503 zlatých, 903 zlatých, 106 zlatých.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Quittung / Schuldverschreibung des Sebastian Büttschel, Schlackenwerth, 4. März 1614.

[Haupttext, Vorderseite:]

Ich Sebastian Büttschel bekenne hiermit von [für] mich vnd meine Erben,
In Crafft dießer meiner aigenen Handschrifft, bekenne [und thue kund],
Alß nach Innhalt vnnd Ver[zeich]nung deß Frau Hanns Rüffels seligen
[hinterlaßenen] Erbens, Vnnd absterben der Frau Hanns Rüffels [Witwe?],
[ihr] gebürlich [gebührlich] sein theill, Sechs hundert gülden, jeden
die 24 [groschen] gerait [gerechnet], mir behendiget [eingehändigt] sein worden. Vnnd
die alte Lißa, [Anna]ziehe [?] zu Ehren [und] menigl[ich], Alß der
Grawen [Frauen] Rüfflin [Witwe], in ihrem leben friste [Lebenszeit] der
besuchung [Nutzung] [g]eniessen [möge], nach ihrem absterben [aber] solle
derselbe theil dießer 600 fl. [wieder?] herzu [zu]gehörn, vnnd der
andere drei hundert gulden, vnd deren Rüffelischen Erben
wieder umb zu mir [fallen], vnnd dießer [Posten] bezahlt [und] erhalt[en]
bleiben. Nach Innhalt einer [hier]über aufgerichten Beschr-
eibung [Verzeichnung], do gedachten Rüffel wirdt einmal nit behendiget
sein worden, von Innhalt 300 fl. Herrn mir, Alß den dritten
theil, Ein hundert gülden, [Sampt] dem [gülde]n Zinß, [so] recht.
zu nutz herzu gehört. Demnach hab ich meiner Hauß-
gehäberin [Haushälterin] Herr [Ehre?], vnd fleißigen [Dienst] [versorgen lassen?],
das sie damals fl. 503 bey meinet wegen, zu Abzahlung
[an] der Abzeichnung [Abrechnung] des Herr Niclas Mayer Stadt[richter],
auch zu hingern [hinüber?] vnd Bekantnus [Bekenntnis], [zwei?] Witfraue [Witwen] vnd
herwarts [?]. Vor [In] dem besichten [besichtigten] [er]kauften Unkost[en],
nicht haben darauß bezalt haben, dazu damals gedacht
meine Herr Hauß-Erbar [?] in [Marg] oder von herüber-
[ständig] [?]. Dießer neunhundert
[und] drei [903] gül[den] halber Zinß, [an?] zu nutz vnnd
[Gewalt] ledig vnd loß. Des mit [solchem] [eigenhändigen] meine[r]
[Hand-]Schrifft [be]gewürd [bekräftigt], vnd mir [ohne] mals vnd [schreib?].
Actum den 4. Martii [Anno] [1]614 zu Schlackenwerth.

Sebastian Büttschel mp[ria]
(Petschaft/Siegel beigedrückt)

[Rückseitiger Dorsalvermerk:]
Anno 614
Quittung v[on] J[?] Sebastian
Rüffel, über neunzig[en?] [neun...]
106 fl. [thut?] 3 [groschen?] gülden
wegen dießer Handschrifft.

[Hinweis: Der Text ist eine eigenhändige Schuldverschreibung/Quittung; die wiederkehrende juristische Formel über Witwenanteil, Nutzungsrecht auf Lebenszeit, Rückfall des Anteils und Erbteilung ist hier sinngemäß und teils gekürzt wiedergegeben. Mit [?] markierte Wörter sind unsicher. Sicher gelesen sind: Name Sebastian Büttschel; Frau/Herr Hanns Rüffel (selig) und Rüffelische Erben; Stadtrichter Niclas Mayer; die alte Lißa (Witwe); Ort Schlackenwerth; Datum 4. März 1614 (Anno 614); Beträge 600 gülden (zu je 24 gr.), 300 fl., 100 gülden (dritter Teil), 503 fl., 903 gülden, 106 fl.]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1083

Petr Portl, horník v Horním Slavkově, potvrzuje, že dluží Adamu Trötscherovi, purkmistrovi, 50 zlatých a jako zástavu určuje svůj dům.

Datace: 01.12.1614

Listina je dlužní úpis horního-slavkovského měšťana a řemeslníka Petra Partla z 1. prosince 1614, jímž stvrzuje, že si od svého švagra, purkmistra Adama [?], vypůjčil 50 zlatých české mince, zavazuje se je do roku 1615 splatit a zastavuje za ně svůj dům. Protože sám patrně neměl vlastní pečeť, nechal listinu pro svědectví zapečetit svým dalším švagrem Jiřím Steinmüllerem starším.

Já, Petr Partl, zdejší měšťan a řemeslník, tímto svým vlastnoručním listem vyznávám a stvrzuji vůči své manželce i vůči dědicům a budoucím dědicům, že mi urozený a statečný pán, pan purkmistr Adam [?], můj milý pan švagr, dnešního dne, 1. prosince léta 1614, k mému užitku a potřebě poctivě a laskavě půjčil padesát zlatých české mince.

Slibuji mu na svá pravá slova, na víru a věrnost, že těchto 50 zlatých od dnešního dne do jednoho roku – tedy až se bude psát léta 1615 – bez jakéhokoli odkladu a bez výmluv v plné výši splatím.

Na jistotu oněch 50 zlatých zapisuji svému milému panu švagrovi svůj dům jako zástavu, a to tak, že kdybych se stal liknavým nebo neposlušným ve splácení, může se můj pan švagr uhradit z tohoto zastaveného domu.

A aby tento závazek měl větší jistotu – a protože sám patrně vlastní pečeť neužívám – požádal jsem svého milého švagra Jiřího Steinmüllera staršího, aby pro svědectví přitiskl níže svou pečeť, avšak tak, aby jemu ani jeho dědicům z toho nevzešla žádná škoda.

(Následuje obvyklá závěrečná právní formule.)

Dáno ve Slavkově (Schlackenwald, dnešní Horní Slavkov), léta 1614.

Poznámka na rubu listiny:
- 50 zlatých
- Petr Partl
- 1. prosince

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Já [?] Petr Partl, měšťan a řemeslník zdejší, vyznávám tímto svým listem [vlastní rukou] vůči své manželce, dědicům a budoucím dědicům, že mi urozený a statečný pan purkmistr Adam [?], můj milý pan švagr, dnešního dne 1. prosince léta 1614 k mému užitku a [potřebě] padesát zlatých české mince poctivě a laskavě půjčil [vyplatil]. Slibuji mu na svá pravá slova, věrnost a víru, že oněch 50 zlatých ode dneška za jeden rok, až se bude psáti léta 1615, bez všeho odkladu [...] a [...] tento dluh [zcela] splatím. A na oněch 50 zlatých zapisuji svému [milému] panu švagrovi svůj dům jako zástavu, tak [že kdybych se stal liknavým nebo neposlušným, ...] můj pan švagr [se z onoho domu uhradí ...]. A aby to mělo větší [jistotu], a protože sám [pečeti nemám/neužívám], požádal jsem svého milého švagra Jiřího Steinmüllera staršího, aby na svědectví svou pečeť níže přitiskl, avšak jemu a jeho dědicům bez škody. [… obvyklá závěrečná právní formule …] Dáno ve Slavkově (Schlackenwald / Horní Slavkov), léta [...] [1614]. // [Vzadu poznámka:] 50 zlatých / Petr Partl / 1. prosince

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Ich [?] Peter Partl, Bürger und Handwerker alhie, Be-/kenne mit dieser Handschrifft gegen [?] mein-/[er] eheliche[n] [Haus]frau, Erb und Erbnemer, das mir / der Ehrnvest, Herr Bürgermeister Adam [?][,] / mein lieber Herr Schwager, heut dato den / 1. Decembris Ao 1614 [Jahr] zu meinen Nutz und / [Notturft], fünffzig Gulden Böhmischer Münz / Erlichen und gütig gestreckt [hat], gelobe derselben mit / meinen rechten worten, [Treuen] und glauben / solche 50 fl. den Jetzt dato über ein Jahr, / wenn man schreiben wirdt 1615 [Jahr], [ohn] / allen verzug, [...] und [...] Schulden [?] / [...] zu geben. Und auf solche 50 fl. thue ich / meinem [...] Herr Schwager mein / Haus zu einem Unterpfand verschreiben, [so] / [... daß er, falls ich säumig oder ungehorsam werde, ...] / mein Herr Schwager den [...] bezahlen [...] / [...] und vergessen, daß zu mehrer [Sicherheit] / [und] weil mir [...] [...], hab ich meinem / lieben Schweger Georg Steinmüller den eltern erbeten, / zum gezeugnis [willen] sein [Pettschaft hierunter zu] / drucken, doch ihm [und] seinen Erben ohn schaden. / [… übliche rechtliche Schlußformel …] / Datum Schlaggenwaldt, im Jahr [...] [1614]. // [Rückseitiger Vermerk:] 50 fl. / Peter Partl / 1. Decembris

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Listina města Horní Slavkov č. 1085

Jan Geyer a Jan Ölhans z Horního Slavkova potvrzují, že ručí také za zbývajících 25 zlatých, které purkmistr a rada města Horního Slavkova předali Evě a Janu Fritschovým z Lazů z 50 zlatých, jež odkázal Konrád Döpplt, kovář v Horním Slavkově, své dceři Barboře, sestře Evy Fritschové.

Datace: 25.12.1614

Listina z Horního Slavkova z roku 1614, v níž měšťané Hans Beyer a Cunad Eschenbach stvrzují vyrovnání dědictví po zesnulém měšťanu Hansi Pritzovi (Fritzovi). Jeho dceři Barbaře připadlo k dědickému podílu 50 zlatých, které byly – kvůli obavám o její zdraví a život – svěřeny městským poručníkům a částečně vyplaceny dalším příbuzným. Vystavitelé se zároveň zavazují jako ručitelé chránit město, radu a poručníky před jakoukoli škodou spojenou s touto výplatou.

My, níže podepsaní Hans Beyer a Cunad (Konrád) Eschenbach, oba zdejší měšťané, tímto stvrzujeme a dáváme na vědomí následující.

Když zemřel nebožtík Hans Pritz (v zápisu psán také jako Fritz), bývalý zdejší měšťan a náš soused, zanechal po sobě majetek, který byl podle jeho poslední vůle rozdělen mezi jeho děti – každému z dědiců připadl jeho podíl. Mezi jiným tak jeho dceři Barbaře náleželo k dědickému podílu padesát (50) zlatých. Toto dědictví bylo prostřednictvím výše jmenovaných příbuzných a poručníků svěřeno do péče ustanovených, moudrých pánů poručníků.

Protože bylo o zdraví výše zmíněné Barbary usuzováno tak, že je u ní spíše třeba očekávat smrt než dlouhý život, a aby její dědictví neupadlo škodou do cizích rukou, bylo s ním – vedle pozůstalosti po zesnulém Hansi Fritzovi – naloženo obezřetně: z rozhodnutí rady bylo příslušným způsobem vyplaceno.

Účetní zápisy k vyplacení dědictví:
- Výše uvedených 50 zlatých bylo k dohodnutému (níže zaznamenanému) dni přijato.
- Páni poručníci odtud vyplatili Hansi Fritzovi (patrně) a jeho bratrovi částky dvacet tři, respektive dvacet zlatých – se svolením vysoce ctihodné rady – k výše zmíněné jistině.

Dále se v listině praví, že jsme byli za účelem zajištění proti případné škodě postaveni po bok nynějším vládnoucím pánům purkmistrům a poručníku Eschenbachovi jako ručitelé, a to v souvislosti s vyplacením zmíněných 50 zlatých k jistině. Následuje obsáhlá právní formule, v níž se vystavitelé zavazují, že město, radu i ustanovené pány poručníky zcela uchrání před jakoukoli škodou či nárokem, zbaví je veškerých pohledávek plynoucích z vyplacení oněch 50 zlatých a v případě potřeby poskytnou náhradu.

Za podmínek, které obdržel poručník Hans Eschenbach, se my, výše uvedení dědicové a ručitelé, zavazujeme věrně a beze škody dostát svým závazkům. Slibujeme, že uchráníme před škodou jak město, tak dědice – totiž děti zesnulého Hanse Pritze a jejich poručníka – tak, aby jistina dědictví bezpečně připadla nynějším moudrým pánům poručníkům. Vlastní rukou a se zástavou vlastního majetku i vlastní osoby se zaručujeme jako ručitelé beze škody, aby město nebylo vystaveno žádné újmě. Potvrzujeme, že oněch výše uvedených 50 zlatých k jistině jsme k uvedenému a níže zapsanému dni přijali.

Toto prohlášení předkládáme výše zmíněnému městu a nynějším vládnoucím pánům purkmistrům, a to i jako závazek budoucí věrnosti a podpory ve věci tohoto dědictví.

Stalo se léta narození Kristova 1614.

Podpisy a pečeti:
Hans Beyer (+ pečeť)
Cunad (Konrád) Eschenbach (+ pečeť)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

My níže podepsaní, totiž Hans Beyer a Cunad (Konrád) Eschenbach, oba zdejší měšťané, tímto vyznáváme a oznamujeme: Poté, co nebožtík Hans Pritz [Fritz?], dobré paměti, někdejší zdejší měšťan a soused, zemřel, zanechal podle své poslední vůle (pozůstalosti) majetek, který byl rozdělen mezi jeho zanechané děti, a každému z dědiců byl přidělen jeho podíl. Mimo jiné připadlo také jeho dceři Barbaře k dědickému podílu padesát (50) zlatých. Toto dědictví bylo skrze výše jmenované příbuzné a poručníky [...] svěřeno ustanoveným moudrým pánům poručníkům.

Jelikož je u výše zmíněné Barbary, vzhledem k jejímu životu [zdraví], spíše třeba očekávat smrt než život, a aby [dědictví] nepřišlo škodou do cizích rukou, bylo s tímto dědictvím — vedle [pozůstalosti] zesnulého Hanse Fritze — naloženo tak, že [...] z rozhodnutí rady [bylo] vyplaceno. [Vyplývá, že] oněch výše uvedených 50 zlatých bylo přijato k uvedenému dni; a páni poručníci zde [vyplatili] Hansi Fritzovi [?] a jeho bratru dvacet tři, resp. dvacet zlatých, se svolením vysoce ctihodného [...], k jistině výše uvedené.

A protože jsme byli kvůli zajištění proti škodě dáni nynějším vládnoucím pánům purkmistrům [a poručníku] Eschenbachovi jako [poručníci/ručitelé], a protože těch výše uvedených 50 zlatých [bylo vyplaceno] k jistině. [… hustá právní klauzule o zproštění škody: vystavitelé se zavazují, že město, radu i ustanovené pány poručníky zcela uchrání před jakoukoli škodou a nárokem, zbaví je všech pohledávek z titulu těchto vyplacených 50 zlatých a poskytnou náhradu …]

S tou podmínkou, kterou poručník Hans Eschenbach obdržel, že my, výše uvedení dědicové a ručitelé bez škody (rukojmí), chceme [vše] věrně a beze škody zachovati.

[Zavazujeme se] uchránit beze škody [město] [...] a [dědice], totiž řečené děti [Hanse] Pritze a jejich poručníka, [...] aby nynějším moudrým pánům [poručníkům] připadla jistina dědictví zde. A [vystavitel] vlastní rukou a [v zájmu] dědictví [se zaručuje] jako rukojmí bez škody vůči městu. Abychom město nevystavili žádné škodě, takovéto rukojemství tímto poskytujeme, vlastní rukou, [zástavou] svého majetku i [života/srdce], jako rukojmí beze škody, a [potvrzujeme], že oněch výše uvedených 50 zlatých k jistině jsme k uvedenému a níže podepsanému dni přijali.

A toto [vystavujeme] výše zmíněnému městu a nynějším vládnoucím pánům purkmistrům [...], rovněž jim k budoucí věrnosti a podpoře ve věci dědictví.

Stalo se [dne ...] léta narození Kristova 1614.

[Podpisy / pečeti:]
Hans Beyer [+ pečeť]
Cunad (Konrád) Eschenbach [+ pečeť]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Wir hernach Genannte alß Hanß Beyer vnd Cunad Eschenbach, beede Bürger alhier, hiermit bekhennen vnd bekennen, geben vnd vermel[de]n: Nachdem weÿland Hanß Pritz [Fritz?] seliger, gewesener Bürger vnd Mitnachbar alhier, mit Tod abgangen, vnd hat seliger laut [seines?] Vorlaß [Verlaß] verschafft vnd zwischen seinen hinterlassenen Kindern theilweis fürgenommen worden, vnd ist seinen Erben vnd portion zugetheilet worden, vnder andern auch seiner Tochter Barbara fünffzig [50] Gulden zu ihrem Erbtheil gebüret. Welches Erbe weÿland [durch] vorgenannte Anverwandte vnd Curatorn vi[?]= huius [vermöge?] des [...] richtigen wahren Interesse zu den verordneten weÿsen Herren Curator [?] anvertrauet worden. Vorerwehnte Barbara, ihr [zu] Leben vor [?] vil mehr Schaden zu der[?] frembder Hand eingeben vnd ist ihr vil mehrer Todes alß Lebens zu getrösten ist. Alß hat der Erbschafft, neben dem gewesenen Hanß Fritz [?], ihren Erbschafft [?], hiermit [...] H. vnd W. [...] eines Raths albereit [?] eingehändigt [...] worden, daß sie auch obermeltes 50 fl., daß ihnen vnder obermeltes [...] vnd zu vnd vor zeichneten Dato, vermög [obermeltes?] empfangen haben, vnd ihr Herren Curator alher Hanß Fritz [?] vnd seinem Bruder [...] drei und zwanzig vnd zwanzig Gulden, mit Bewilligung des hochlöblichen [...] obermelten Gulden, zu dem Hauptstuel obermelten, alß ihm der oberwehnte 50 fl. zu dem Hauptstuel vnder obermelten, vnd zu vnd vor zeichneten Dato vermög [...] empfangen haben.

Vnd das wir Schadenshalber Statt vnd Voror[t] der jetzt Regierenden Herren Bürgermeister[n] zu dem Eheteÿl [?] Eschenbach Curatoribus geben worden, vnd das wir deß die obermelten 50 fl. zu dem Haubtstuel vnder obermelten worden. [… dichte rechtliche Schadlos-Klausel: die Aussteller verpflichten sich, Stadt, Rat und die verordneten Herren Curatoren völlig schad- und klaglos zu halten, sie aller Forderung wegen dieser ausgezahlten 50 fl. zu entheben und Ersatz zu leisten …]

Inmassen der Condition, Inmaßen [in massen] der Eheteÿrung [?], Erb und Eheteÿrn Curator Hanß Eschenbach, geben worden, das wir obermelte Erb vnd alß schadloß Bürgen hiermit wollen Treuwen vnd Sich [?] gehabt haben. Inmaßen der Condition, Inmaßen die Eheteÿrung [Verehrung?] sel vnd Curator Hanß Eschenbach, geben worden:

Schadloß [zu] halten [von] Stehen vnd Erlanndorff [?] vnd Erbteÿtig, alß gedachter des Pritz Kinder vnd seinem Curator Erb vnd Curatorn der zedten [?] Behendung [?] seine Herren Curatorn vnseren [Commune?] meine Herstendlich [?] zu sehen, da der anderen Behendung der schadloß den jetzigen weÿßen Herren [Curatorn?] laß der Erbe[?] Hauptstuel alher, gehören vermeldens. Vnd Erbe alher [zu] hernachdrucht [?] Bürger [?] vnder seiner Eigenen Hand schrift vnd Erbordnung Erbschafft [zu] seinen [?] Schadloß Bürgen der Statt vorgehret [?]. Darmit wir nicht [?] Schaden zu [...] sein, solches Bürgschafft zu erstatten [?] wir hiermit, mit vnser eigen Handt vnd Erbschafft vnd Hertz, schadloß Bürgen schließen, vnd das obermelte 50 fl. zu dem Haubtstuel vnder obermelten, vnd zu vnd vor zeichneten Dato, vermög obermelten empfangen haben.

Vnd des oberwehnter Statt vnd Voror[t] der jetzt Regierenden [Herren] Bürgermeisteren [...] derweg auch ihnen [?] zu künftigem zu Trew vnd Beförderung wegen Erbschafft [zu] gehalten [...].

Geschehen [am ...] anno Nativitatis Christi 1614.

[Unterschriften / Siegel:]
Hanß Beyer [+ Siegel]
Cunad Eschenbach [+ Siegel]

Zobrazit originál na Porta fontium →