Listina města Horní Slavkov č. 308
Jan Habart z Horního Slavkova a jeho ručitelé Jiří Hauptmann a Klement Duner potvrzují, že Jan Habart dluží dědicům po Kryštofu Habartovi 23 zlatých 27 grošů.
Datace: 07.07.1560
Listina z 4. července 1560, v níž se hornoslavkovský měšťan Hanns Habart spolu s Georgem Hauckmannem a Clementem Dienerem zavazují jako společní dlužníci splatit dědicům zesnulého Kryštofa Habarta částku 23 zlatých a 27 grošů české zemské měny, kterou si od nich vypůjčili se svolením purkmistra Petra Klehla. Dluh i s úrokem měli splatit do roka místní radě jako poručníkovi dědiců, což stvrdili svými pečetěmi.
Já, Hanns Habart, měšťan ve Slavkově (Schlackenwald), vystupující jako první a hlavní dlužník, spolu s Georgem Hauckmannem a Clementem Dienerem, kteří ručí jako spoludlužníci, tímto veřejně a před všemi prohlašujeme a touto listinou stvrzujeme – za sebe, své dědice i nástupce –, že jsme společně a nerozdílně, z řádného, poctivého a uznaného dluhu, zůstali dlužni dvacet tři zlaté a dvacet sedm grošů české zemské měny dědicům po nebožtíku Kryštofu Habartovi.
Tuto částku nám na naši uctivou žádost, kterou jsme podali kvůli naší domácí potřebě, a se souhlasem ctihodného pana purkmistra Petra Klehla, dobrovolně poskytli a půjčili v hotových penězích.
My, výše jmenovaní hlavní dlužník a spoludlužníci, se zavazujeme, že těchto dvacet tři zlatých a dvacet sedm grošů my sami, naši dědicové a naši nástupci splatíme do roka od vydání této listiny ctihodné zdejší radě, jež je nejvyšším poručníkem zmíněných dědiců. Splatíme je i s náležitým úrokem, v hotových penězích, bez jakýchkoli nákladů či škody na straně dědiců, a bez jakýchkoli výmluv, vytáček či úskoků – vše s vděčností uhradíme (dále následuje v listině obvyklá právní formule, kterou se dlužníci vzdávají práva dovolávat se jakýchkoli výmluv a právních úskoků).
Na pravé osvědčení a pro pevné, stálé a neporušitelné dodržení tohoto závazku jsme my, výše zmínění hlavní dlužník a spoludlužníci, každý zvlášť přitiskli na konec listiny svou obvyklou pečeť.
Dáno v neděli, čtvrtého dne měsíce července, léta Páně tisícího pětistého šedesátého (1560), počítáno od narození Krista, našeho nejmilejšího Pána a jediného Spasitele.
Dole na listině jsou přitisknuty tři pečetě všech tří dlužníků.
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Já, Hanns Habart, měšťan ve Slavkově (Schlackenwald), první pravý hlavní dlužník, a my, Georg Hauckmann a Clement Diener, jakožto spoludlužníci ručící jako vlastní dlužníci, oznamujeme a veřejně přede všemi vyznáváme, v této listině a její mocí, za sebe, své dědice a nástupce, že jsme zcela, nerozdílně a společně z pravého, poctivého a uznaného dluhu zůstali dlužni dvacet tři zlatých a dvacet sedm grošů mince v české zemské měně dědicům zůstalým po nebožtíku Kryštofu (Christoffovi) Habartovi. Tuto částku nám na naši poníženou žádost k naší domácí potřebě, s vědomím a svolením ctihodného pana purkmistra Petra Klehla, dobrovolně poskytli a zapůjčili v hotových penězích.
Těchto dvacet tři zlatých a dvacet sedm grošů máme a chceme my výše jmenovaní hlavní dlužníci a spoludlužníci, naši dědicové a nástupci, ode dneška do roka splatit ctihodné zdejší radě jakožto nejvyššímu poručníkovi (oněch dědiců), spolu s náležitým úrokem, v hotových penězích, bez jakýchkoli nákladů a škody řečených dědiců a bez jakýchkoli výmluv, vytáček a úskoků, opět s vděčností složit a zaplatit. [… následuje obvyklá právní formule o vzdání se všech výmluv a právních úskoků …]
Na pravé osvědčení a pevné, stálé a neporušitelné zachování tohoto jsme my výše zmínění hlavní dlužníci a spoludlužníci, každý z nás, přitiskli na konci řádků svou obvyklou pečeť. Dáno v neděli čtvrtého dne měsíce července, po narození Krista, našeho nejmilejšího Pána a jediného Spasitele, roku patnáctistého šedesátého [1560].
[Dole tři přitisknuté pečeti tří dlužníků.]
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Ich Hanns Habart, mitburger in Schlackenwaldt, erster waarer selbstschüldner, unnd wir Georg Hauckmann unnd Clement Diener, als selbschüldiger Bürgern, thun kundt unnd bekennen öffentlich gegen menniglich, in unnd mit krafft dis brieffs, vor uns, unsere Erben unnd erbnehmern, das wir gentzlich, sonderlich unnd unverscheidentlich rechter, redlicher unnd bekentlicher schuldt drey und zwanzig gulden und siben und zwanzig groschen Münz, in münz Beheimischer landtswehrung, Christoff Habarts seligen gelassen Erben schüldig worden sint, so uns auch unser bitlichs anlangen zu unser hauslichen nothurfft, mit Vorwissen unnd Nachlassung des erbarn herrn Bürgermeisters Peter Klehl, an parem geldt gutwillig vorgestreckt unnd geliehen worden sint.
Solche drey und zwanzig gulden und siben und zwanzig groschen sollen unnd wollen wir obgenannte selbstschüldner unnd selbschüldiger Bürgern unser Erben unnd erbnehmern von dato über ein Jahr einem erbarn Rathe alhier, als obersten Vormunden, sambt gebürlicher Verzinsung mit barem geldt, einem [iglichen] unnd ohn allen gedachter Erben kosten unnd schaden, auch ohn einigen behelff, [ausschlüfft?] unnd ausflucht, widerumb dankbarlicher [erlegen unnd] bezahlen, [… folgt die übliche Verzichtsklausel auf alle Ausflüchte und Behelfe …].
Des zu warer bekundt, stetter, vester unnd unverbrüchlicher haltung, haben wir obgemelte selbstschüldner unnd selbschüldiger Bürgern, ein ider sein gewöhnlich Pittschafft zu end der zeilen öffentlichen an unnd auffgedruckt. Geben [am] Sontag den vierden des monats Juli, nach Christi unsers liebsten Herrenn unnd einigen Heylandts Geburtt funffzehen hundert unnd im sechzigsten Jahr [1560].
[Unten drei aufgedruckte Siegel der drei Schuldner.]