Stránka obsahuje závěr staré listiny z roku 1380 vydané v Bečově a popis stavby Mostu císaře Františka přes řeku Teplou v Karlových Varech z roku 1826. Dále following opis úředního dokumentu Loketského krajského úřadu z roku 1842 o zřízení nové stanice školního pomocníka (podučitele) v Habartově, včetně závazků habartovských osadníků ohledně jeho platu, učebny, bytu a školních pomůcek.

Na této straně kroniky jsou zaznamenány dva odlišné texty.

Prvním je závěr staré listiny z roku 1380: „...se stalo; k věčnému svědectví svou pečeť k naší zavěsili na tento list, jenž jest dán v Bečově (Petschau), když se počítá po Kristově narození třináct set let a potom v osmdesátém roce na den svatého Tomáše svatého vánočního měsíce" — tedy 21. prosince 1380.

Následuje krátké pojednání o Mostu císaře Františka (Kaiser Franzens-Brücke) v Karlových Varech. V roce 1826 byl v Karlových Varech přes řeku Teplou postaven most tvořený jedním velkým kamenným klenutým obloukem o rozpětí 96 a několika stop a výšce klenby (vzepětí) 12 stop; se započtením oboustranného zábradlí měřil most na šířku 30 stop. Klenutý oblouk byl sestaven ze 67 kusů kvádrového kamene po 10 kusech v každé řadě, celkem tedy z 670 klenebních kvádrů, z nichž nejmenší vážil 27 centýřů a největší přes 40 centýřů. Tento umělecký a pevný most byl postaven na náklady státu za 20 000 zlatých konvenční mince (slovy: dvacet tisíc zlatých) a od tehdy panujícího císaře obdržel jméno Most císaře Františka. Zdrojem této zprávy jsou karlovarské paměti (Carlsbads Memorabilien), strana 292–294.

Druhá část stránky obsahuje opis úředního dokumentu Loketského c. k. krajského úřadu. Na okraji je poznamenáno, že vysoké zemské místo (gubernium) v roce 1842 schválilo zřízení nové stanice školního pomocníka (podučitele) v Habartově (Labersgrün), a to č. 49885.

Podle přiloženého komisního protokolu ze 7. března 1842 se habartovští osadníci zavázali, že při zřízení nové stanice školního pomocníka v Habartově zajistí schválenému pomocníkovi kongruu (příjem) ve výši sedmdesáti zlatých konvenční mince ročně. K příjmu 70 zlatých, který mu už byl zajištěn v předchozím komisním protokolu z 21. února 1841, se zavázali doplácet případné schodky vzniklé kolísáním výše školného v jednotlivých letech, a to z vlastních prostředků. Dále se zavázali postarat se o odpovídající učebnu a přiměřený učitelský byt formou nájmu, i o opatřování potřebných školních pomůcek na náklady obecního jmění (jako dosud), a při jejich případné nedostatečnosti rovněž z vlastních prostředků formou rozvržení (repartice). Zavázali se také zajistit bezplatné vyučování (respektive přijetí dětí do školy) a za špatného počasí umožnit docházku do školy dětem, které docházely na náboženskou výuku do Habartova — vše dle komisního protokolu ze 7. března 1842.

Text dodává, že habartovští osadníci se podle zjištění c. k. krajského úřadu nacházejí v takové finanční situaci, že mohou tyto závazky kdykoli plnit, a že vzdálenost obce Habartov přesahuje půl hodiny chůze — zde text na konci stránky končí a pokračuje na další straně.