Roku 1355 patřil Horní Slavkov (spolu s Pichelhau [?], Krásnem a Čistou) bratřím Heinzovi a Ditliebovi [?] z Liechtenburgu [?]. Jsou to první známí držitelé Horního Slavkova. Podle Ditlieba [?] má město pravděpodobně i své jméno; tuto domněnku podporuje stará kamenná deska.

LEVÁ STRANA:

312
1355

[na okraji (německy): Borso a Slawco opakují Krásnu privilegium — na všech [?] strunách (?), že je privilegium snadno čitelné, [právo] cín tlouci a vyprat (rmutovat), proti odedávna obvyklému odváděnému úroku (činži).]

(latinsky:) Omnibus, quae fiunt, et stare cupiunt suo statu solido, necesse est, ut litterarum at[testatione] testium fulcimine roborentur. Nos igitur Borso et Slawco fratres de Riesenburg consilio maturo et bona deliberatione notum facimus tam posteris quam modernis praesentem litteram inspecturis et audituris, quod fidelibus nostris pauperibus de Schönfeld temporumque haeredibus et legitimis successoribus natis ac nascendis judicium et ponderationem stanni, quod vulgariter dicitur „Zin Wage", et omnia stannifodia ibidem in mineris cum utilitatibus et proventibus quomodocunque nuncupentur, in omnibus prout eodem opidum in suis metis et terminis circumferealiter est distinctum, damus, conferimus et assignamus jure haereditario perpetuis temporibus possidendam, tenendam et habendam, ad usus temporum conutendam, prout temporum haeredibus videbitur expedire: conditione tamen hac imposita, ut nostrum censum — [vsuvka nad řádkem, německy: „unleserliche Worte" = nečitelná slova] — et omnia nostra jura, prout singulis annis antea habuimus, et pro nunc habemus, nobis dent et tribuant perpetuis temporibus, prout ab antiquo est inoletum id est consuetum. In cujus rei testimonium et evidentiam pleniorem praesens privilegium meo sigillo et fratris mei Slawconis per manus mei capellani Sassame jussimus roborari. — Datum et actum in Pitschau in die sanctae Margarethae Virginis et Martyris gloriosae, Anno Domini millesimo tercentesimo quinquagesimo quinto. [= v Bečově 13. července 1355]

(Český překlad latinského textu:) Vše, co se děje a co má trvat v pevném stavu, je nutno utvrdit oporou písemného svědectví svědků. My tedy, Borso a Slawco, bratři z Risenburka (Riesenburg), po zralé úvaze a dobrém rozvážení dáváme na vědomí jak budoucím, tak nynějším, kteří tento list uzří či uslyší, že svým věrným chudým z Krásna a jejich časovým dědicům a zákonným nástupcům, již narozeným i budoucím, soud a vážení cínu, jež se obecně nazývá „Zin Wage" (cínová váha), a všechny cínové doly tamtéž v rudách se vším užitkem a výnosem, jakkoli se nazývají, ve všem tak, jak je totéž městečko ve svých mezích a hranicích kolem dokola vymezeno, dáváme, udílíme a přidělujeme dědičným právem k držení, mání a užívání na věčné časy, jak se časovým dědicům bude zdát prospěšné; s tou však podmínkou, aby nám náš úrok — [nečitelná slova] — a všechna naše práva, jak jsme je každoročně dříve mívali a nyní máme, dávali a odváděli na věčné časy, jak je odedávna zavedeno a obvyklé. Na svědectví a plnější doklad této věci jsme dali toto privilegium utvrdit svou pečetí a pečetí svého bratra Slawca rukou svého kaplana Sassama. — Dáno a jednáno v Bečově na den svaté Markéty, panny a slavné mučednice, léta Páně tisícího třístého padesátého pátého.

PRAVÁ STRANA:

313
1380.

[na okraji: Borso uděluje 1380 Krásnu stejné právo jako Žluticím (Luditz).]

My, Borso, pán z Risenburka, vyznáváme za sebe, všechny své dědice a potomky tímto přítomným listem, a oznamujeme všem těm, kdo jej uzří, uslyší nebo přečtou, že jsme s dobře rozváženou myslí a také s dobrou radou našich věrných milých lidí, mužů i žen v našich vsích v Krásně a v Tangenberku (?) [zu dem Tangenberg], všem vesměs a všem jejich dětem a dětem jejich dětí se všemi jejich potomky na věky úplné žlutické právo ve všech věcech, ve všech časech skrze Boha a také skrze jeho ctnou vůli dali, povolili (?) a také potvrdili, avšak tak, jak je mělo naše město Žlutice od počátku, a jak naše svrchu jmenované město bylo zprvu při našich předcích založeno. Protože jejich obec ("tělo") v Krásně a také v Tangenberku není velká, jsou jejich povinnosti (břemena) tím lehčí a mají tím lepší právo, aby Bohu ochotně a vroucně milostivě za nás prosili, a také tím raději [?] obživu měli a získávali; aby jmenované město zcela a úplně ve všech věcech, ve všech časech našim jmenovaným věrným, milým lidem v Krásně a v Tangenberku stále zůstalo v platnosti a neporušeno od nás i od dětí našich dětí a také od všech našich potomků na věky, dokud svět stojí. A na to jsme jim dali tento list k potvrzení vší této věci s naší přivěšenou pečetí. Svědky toho jsou: náš zachovalý (počestný) muž Heinrich z Údrče (von Udritsch), toho času fojt (rychtář) v Bečově, Leuthold z Liebten (?) a Ditmaich (?) Firmian, a [tito] též od této věci a [...]