M.L. — Velké pohnutí a smutek vyvolala zpráva o úmrtí Gertrud Goppelové. Manželka bývalého patrona sudetoněmecké národnostní skupiny a bývalého ministerského předsedy Dr. h.c. Alfonse Goppela zemřela po krátké, těžké nemoci týden před dovršením svého 81. roku života v Kraillingu u Mnichova.

Jako bývalá „zemská matka" v letech 1962 až 1978 si Gertrud Goppelová v Bavorsku i v sudetoněmecké národnostní skupině získala svou blízkostí k lidem a sociální ochotou pomáhat vysokou vážnost. Až do posledních dnů se těšila velké oblibě u obyvatelstva. Alfons a Gertrud Goppelovi, rozená Wittenbrinková, se vzali v roce 1935. Paní Goppelová, „Prusanka", darovala svému muži pět synů. S vděčností se v sudetoněmecké národnostní skupině vzpomíná na pravidelnou účast manželů Goppelových na Sudetoněmeckých dnech a na jejich opakovaně prokazovanou sounáležitost se Sudetoněmci. Naše soustrast patří bývalému ministerskému předsedovi Alfonsi Goppelovi a jeho rodině. —

věta pokračuje na dalším listu ⟶

„Vyhnání Němců bylo šílenstvím"

Pavel Kohout:

Krajan Rudolf Lang (Karlovy Vary) se setkal s českým spisovatelem Pavlem Kohoutem na plavbě po Tichém oceánu

M.L. — Právě na plavbě výletní lodí „MS Berlin" v jižních mořích se krajan Rudolf Lang (Karlovy Vary) setkal se známým českým spisovatelem a kritikem režimu Pavlem Kohoutem. Kohout, který žije v exilu ve Vídni, měl během plavby před hosty přednášku o Gorbačovovi a šancích „glasnosti a perestrojky". V následné diskusi se Rudolf Lang Pavla Kohouta zeptal také na jeho postoj k vyhnání sudetských Němců. Kohoutova odpověď podle vyprávění krajana Langa zněla:

„Vyhnání Němců byl největší historický omyl, jaký se kdy stal. Musím se ale vrátit trochu dál do minulosti. Po rozpadu dvojmonarchie vzali Češi svůj osud do vlastních rukou a svého národního usmíření dosáhli založením vlastního státu. Podle své ústavy měli šanci a byli blízko tomu, stát se druhým Švýcarskem. Tuto šanci promarnili a bohužel nepochopili, že je třeba rovnoprávně usmířit i národnostní menšiny, které tvořily početně asi 50 % obyvatel státu. Tento omyl přivolal na scénu Henleina a otevřel mu dveře k tomu, aby před světem vystupoval jako uzavřená opozice, což zase Hitlerovi vhod zapadalo do jeho plánů postupovat odpovídajícím způsobem. Co se pak stalo po konci války, bylo tragické. Dokážu si představit jejich bolest a utrpení. Mohu jen říci: vyhnání bylo šílenstvím tohoto století. Právo národa na sebeurčení je základním přirozeným právem každého národa, které by nikdy nemělo být potlačováno ani jakkoli obcházeno. Náprava vyhnání za demokratických poměrů, formou návratu německé národnostní skupiny, by sice mohla přinést jisté problémy, ale takovou možnost si dovedu docela dobře představit."

O svém setkání s Pavlem Kohoutem podrobně informoval Rudolf Lang v Heimatbriefu pro okresy Planá-Bezdružice a Teplá-Bečov, vydání srpen 1989, a také v dubnovém čísle Heimatbriefu pro okres Žlutice-Bochov a Německý Manětín. —

věta pokračuje na dalším listu ⟶