M.L. — Velké pohnutí a smutek vyvolala zpráva o úmrtí Gertrud Goppelové. Manželka bývalého patrona sudetoněmecké národnostní skupiny a bývalého ministerského předsedy Dr. h.c. Alfonse Goppela zemřela po krátké, těžké nemoci týden před dovršením svého 81. roku života v Kraillingu u Mnichova.
Jako bývalá „zemská matka" v letech 1962 až 1978 si Gertrud Goppelová v Bavorsku i v sudetoněmecké národnostní skupině získala svou blízkostí k lidem a sociální ochotou pomáhat vysokou vážnost. Až do posledních dnů se těšila velké oblibě u obyvatelstva. Alfons a Gertrud Goppelovi, rozená Wittenbrinková, se vzali v roce 1935. Paní Goppelová, „Prusanka", darovala svému muži pět synů. S vděčností se v sudetoněmecké národnostní skupině vzpomíná na pravidelnou účast manželů Goppelových na Sudetoněmeckých dnech a na jejich opakovaně prokazovanou sounáležitost se Sudetoněmci. Naše soustrast patří bývalému ministerskému předsedovi Alfonsi Goppelovi a jeho rodině. —
Die sudetendeutsche Landsmannschaft trauert um Gertrud Goppel
M.L. — Große Betroffenheit und Trauer löste die Nachricht vom Tod Gertrud Goppels aus. Die Frau des früheren Schirmherrn der sudetendeutschen Volksgruppe und Altministerpräsidenten Dr. h.c. Alfons Goppel verstarb nach kurzer, schwerer Krankheit eine Woche vor Vollendung ihres 81. Lebensjahres in Krailling bei München.
Als frühere Landesmutter in den Jahren von 1962 bis 1978 hatte sich Gertrud Goppel in Bayern und in der sudetendeutschen Volksgruppe durch ihre Volksnähe und soziale Hilfsbereitschaft ein hohes Ansehen erworben. Bis zuletzt erfreute sie sich großer Beliebtheit in der Bevölkerung. Alfons und Gertrud Goppel, geborene Wittenbrink, hatten im Jahr 1935 geheiratet. Frau Goppel, eine „Preußin", schenkte ihrem Mann fünf Söhne. Mit Dankbarkeit erinnert man sich in der sudetendeutschen Volksgruppe an die regelmäßige Präsenz des Ehepaares Goppel auf den Sudetendeutschen Tagen und an die immer wieder bewiesene Verbundenheit mit den Sudetendeutschen. Unser Mitgefühl gilt Altministerpräsident Alfons Goppel und seiner Familie. —
věta pokračuje na dalším listu ⟶
„Vyhnání Němců bylo šílenstvím"
Pavel Kohout:
Krajan Rudolf Lang (Karlovy Vary) se setkal s českým spisovatelem Pavlem Kohoutem na plavbě po Tichém oceánu
M.L. — Právě na plavbě výletní lodí „MS Berlin" v jižních mořích se krajan Rudolf Lang (Karlovy Vary) setkal se známým českým spisovatelem a kritikem režimu Pavlem Kohoutem. Kohout, který žije v exilu ve Vídni, měl během plavby před hosty přednášku o Gorbačovovi a šancích „glasnosti a perestrojky". V následné diskusi se Rudolf Lang Pavla Kohouta zeptal také na jeho postoj k vyhnání sudetských Němců. Kohoutova odpověď podle vyprávění krajana Langa zněla:
„Vyhnání Němců byl největší historický omyl, jaký se kdy stal. Musím se ale vrátit trochu dál do minulosti. Po rozpadu dvojmonarchie vzali Češi svůj osud do vlastních rukou a svého národního usmíření dosáhli založením vlastního státu. Podle své ústavy měli šanci a byli blízko tomu, stát se druhým Švýcarskem. Tuto šanci promarnili a bohužel nepochopili, že je třeba rovnoprávně usmířit i národnostní menšiny, které tvořily početně asi 50 % obyvatel státu. Tento omyl přivolal na scénu Henleina a otevřel mu dveře k tomu, aby před světem vystupoval jako uzavřená opozice, což zase Hitlerovi vhod zapadalo do jeho plánů postupovat odpovídajícím způsobem. Co se pak stalo po konci války, bylo tragické. Dokážu si představit jejich bolest a utrpení. Mohu jen říci: vyhnání bylo šílenstvím tohoto století. Právo národa na sebeurčení je základním přirozeným právem každého národa, které by nikdy nemělo být potlačováno ani jakkoli obcházeno. Náprava vyhnání za demokratických poměrů, formou návratu německé národnostní skupiny, by sice mohla přinést jisté problémy, ale takovou možnost si dovedu docela dobře představit."
O svém setkání s Pavlem Kohoutem podrobně informoval Rudolf Lang v Heimatbriefu pro okresy Planá-Bezdružice a Teplá-Bečov, vydání srpen 1989, a také v dubnovém čísle Heimatbriefu pro okres Žlutice-Bochov a Německý Manětín. —
„Die Vertreibung der Deutschen war eine Wahnsinnstat"
Pavel Kohout:
Landsmann Rudolf Lang (Karlsbad) traf den tschechischen Schriftsteller Pavel Kohout auf einer Kreuzfahrt im Pazifik
M.L. — Ausgerechnet auf einer Kreuzfahrt mit dem Traumschiff „MS Berlin" in der Südsee traf Landsmann Rudolf Lang (Karlsbad) mit dem bekannten tschechischen Schriftsteller und Regimekritiker Pavel Kohout zusammen. Kohout, der in Wien im Exil lebt, hielt während der Schiffsreise vor den Gästen ein Referat über Gorbatschow und die Chancen von „Glasnost und Perestroika". In einer anschließenden Diskussion fragte Rudolf Lang Pavel Kohout auch zu seiner Haltung über die Vertreibung der Sudetendeutschen. Die Antwort Kohouts lautete nach dem Bericht von Landsmann Lang:
„Die Vertreibung der Deutschen war der größte historische Fehler, der je geschehen ist. Ich muß aber weiter ausholen und zurückblenden. Nach der Zerschlagung der Doppelmonarchie haben die Tschechen ihr Schicksal selbst in die Hand genommen und ihre nationale Befriedung durch eine eigene Staatsgründung erreicht. Nach ihrer Verfassung waren sie in der Lage und nahe daran, eine zweite Schweiz zu werden. Man hat diese Chance verspielt und leider nicht verstanden, die Minderheitenvölker, die zahlenmäßig etwa 50 % des Staatsvolkes ausmachten, gleichberechtigt zu befrieden. Dieser Fehler hat Henlein auf den Plan gerufen und ihm Tür und Tor geöffnet, dann in geschlossener Opposition vor der Welt aufzutreten, was wiederum Hitler wohlgefällig in seine Pläne paßte, entsprechend vorzugehen. Was dann nach Kriegsende geschah, war tragisch. Vorstellbar ist mir ihr Schmerz und Leid. Ich kann nur sagen: die Vertreibung war eine Wahnsinnstat dieses Jahrhunderts. Das Selbsbestimmungsrecht eines Volkes ist das fundamentale Naturrecht eines jeden Volkes, das niemals unterdrückt oder irgendwie wegmanipuliert werden sollte. Eine Wiedergutmachung der Vertreibung bei demokratischen Verhältnissen, durch eine Rücksiedelung der deutschen Volksgruppe dürfte zwar gewisse Probleme mit sich bringen, aber eine solche ist mir durchaus vorstellbar."
Über seine Begegnung mit Pavel Kohout berichtete Rudolf Lang ausführlich im Heimatbrief für die Bezirke Plan-Weseritz und Tepl-Petschau, Ausgabe August 1989, sowie in der Aprilnummer des Heimatbriefes für den Kreis Luditz-Buchau und Deutsch-Manetin. —
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.