Poděkování 1. starostovi Hanni Habergerovi!
8572 Auerbach
Vážený pane starosto Habergere,
s díkem, radostí a spokojeností mi bylo sděleno, že díky Vašemu zprostředkování nalezl „Gfellský Pán Bůh" nyní důstojné místo ve Vašem městském kostele. Za Vaše zastání, vážený pane starosto, Vám ze srdce děkuji, Pán Bůh zaplať.
K „Gfellskému Pánu Bohu" ještě pro Vás následující vysvětlení:
Německá osada Gfell u Horního Slavkova (Schlaggenwald), idylická malá obec, která patřila k slavkovskému kostelnímu obvodu, byla po vyhnání německého obyvatelstva zcela zničena a srovnána se zemí. Jen ojedinělé zbytky zdí svědčí o tom, že zde kdysi stály domy a statky, že zde měli svůj domov lidé spjatí s rodnou hroudou.
Uprostřed bývalé vsi stál na kamenném podstavci železný kříž s Pánem Bohem. (Celková výška asi 2 a půl metru.) S hlubokou úctou jsme už jako děti vzhlíželi k Pánu Bohu na kříži — a naopak Pán Bůh na kříži shlížel dolů na nás. Viděl na životem se radující hrající si děti, na veselé lidi, na „Ratschebuby" klečící před křížem. Viděl také kolem projíždějící pohřební průvody a truchlící pozůstalé.
S nemnoha zavazadly stáli v den před vyhnáním Gfellští před křížem s Pánem Bohem, aby prosili o milost tváří v tvář neznámé budoucnosti.
Ale i Pán Bůh na kříži byl zavržen. Násilnou hrubou rukou byl sražen z kříže a s pohrdáním hozen do bahna.
Po mnoha letech — při jedné z návštěv staré vlasti — jej objevili synové domovu věrného Oskara Schöberla (Bittnera) v bahně v příkopu. Byl to Oskar Schöberl, kdo pak „Gfellského Pána Boha" přivezl do nové vlasti, do Auerbachu. Nyní nás vyhnance následoval. Na dřevěném kříži, který zhotovil Karel Schöberl (truhlář), nalezl — stejně jako lidé — nový domov. Není to milostivé řízení?
Vážený pane starosto, my Gfellští, kteří jsme mezitím Váš Auerbach z mnoha setkání poznali a zamilovali si jej, Vám a Vaší obci ze srdce děkujeme.
S přátelským pozdravem Váš Josef Porsch
Nech se potěšit!
Nech dnes jaro do sebe vstoupit do bázlivého srdce, nech se potěšit velkou radostí, zpěvem ptáků a slunečním svitem!
Nech si osušit své slzy, které ještě máš v očích, neboť pláč by mohl ochromit a snad i oslepit!
Nepočítej stále roky, když březen nakukuje do pokoje, nenaříkej na stříbrné vlasy, když si špaček krásně staví hnízdo!
Spěchej raději na step, kde jásavě stoupá skřivan, kde nebeský modrý hedváb se sklání k tmavým výšinám!
Podívej se na pupeny, jak raší, jak brzy rozkvete fialka, jak v lese a na loukách už pilně táhne zelený opar!
Bude se chvět a pak vlnit teplé jaro citem, budeš milovat tento život, který i tebe chce obejmout!
Hermine Walter, rozená Palm
Ein Dankeschön dem 1. Bürgermeister Hanni Haberberger!
8572 Auerbach
Sehr geehrter Herr Bürgermeister Haberberger,
mit Dank, Freude und Zufriedenheit wurde mir mitgeteilt, daß durch Ihre Vermittlung der „Gfeller Herrgott" nun einen würdigen Platz in Ihrer Stadtkirche gefunden hat. Für Ihre Fürsprache, sehr geehrter Herr Bürgermeister, sei Ihnen herzlichst gedankt, ein Vergelt's Gott.
Zum „Gfeller Herrgott" für Sie noch folgende Erläuterungen:
Die deutsche Ortschaft Gfell bei Schlaggenwald, eine idyllisch kleine Gemeinde, die zum Kirchsprengel Schlaggenwald gehörte, wurde nach der Vertreibung der deutschen Bevölkerung völlig zerstört und dem Erdboden gleichgemacht. Vereinzelte Mauerreste geben Kunde, daß hier einst Häuser und Höfe standen, daß heimatverbundene Menschen hier ein Daheim hatten.
Im Mittelpunkt des ehemaligen Dorfes stand auf einem steinernen Sockel das eiserne Kreuz mit dem Herrgott. (Insgesamt eine Höhe von ungefähr 2 1/2 Meter.) Mit tiefer Ehrfurcht blickten wir schon als Kinder zum Herrgott am Kreuz empor — und umgekehrt der Herrgott am Kreuze zu uns hernieder. Er sah auf lebensfroh spielende Kinder, auf fröhliche Menschen, auf die vor dem Kreuz knieenden „Ratschebuben". Er sah auch auf die vorbeiziehenden Leichenzüge und die leidtragenden Trauernden.
Mit wenig Handgepäck standen am Tage vor der Vertreibung die Gfeller vor dem Kreuz mit dem Herrgott, um um Gnade vor der unbekannten Zukunft zu bitten.
Aber auch der Herrgott am Kreuz wurde verstoßen. Mit gewalttätiger roher Hand wurde er vom Kreuz geschlagen und verächtlich in den Morast geworfen.
Nach vielen Jahren — gelegentlich eines Besuches in der alten Heimat, haben ihn die Söhne des heimattreuen Schöberl Oskar (Bittner) im Schlamm im Graben entdeckt. Der Schöberl Oskar war es, der den „Gfeller Herrgott" dann in die neue Heimat Auerbach brachte. Nun ist er uns Vertriebenen gefolgt. Auf einem vom Schöberl Karl (Tischler) gefertigten Holzkreuz hat er — wie die Menschen auch — eine neue Heimat gefunden. Ist das nicht eine gnädige Fügung?
Sehr geehrter Herr Bürgermeister, wir Gfeller, die wir Ihr Auerbach inzwischen von vielen Zusammenkünften kennen und liebgewonnen haben, bedanken uns bei Ihnen und bei Ihrer Gemeinde ganz herzlich.
Mit freundlichen Grüßen
Ihr Josef Porsch
Laß Dich trösten!
Laß den Frühling zu Dir heute
in das bange Herz hinein,
laß Dich trösten mit viel Freude,
Vogelsang und Sonnenschein!
Laß Dir trocknen Deine Tränen,
die noch in den Augen sind,
denn das Weinen könnt' sonst lähmen,
und es macht vielleicht auch blind!
Zähl nicht dauernd nach die Jahre,
wenn der März ins Zimmer schaut,
klag nicht über Silberhaare,
da der Star sein Heim schön baut!
Eil viel besser auf die Heide,
wo die Lerche jubelnd steigt,
wo des Himmels blaue Seide
sich zu dunklen Höhen neigt!
Schau die Knospen, wie sie sprießen,
wie das Veilchen bald erblüht,
wie im Wald und auf den Wiesen
grüner Hauch schon emsig zieht!
Es wird zittern und dann beben
warm der Lenz durch das Gefühl,
Du wirst lieben dieses Leben,
das auch Dich umarmen will!
Hermine Walter geb. Palm
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.