Měšťanská škola Horní Slavkov (Schlaggenwald) — ročník 1915/16
[obr] Pozná se někdo na této školní fotografii? (Zaslala Maria Vogl, rozená Riedl, ze Schönwehru, nyní bytem 3370 Hessisch Lichtenau, Rexinger Straße 5)
Na krajanském setkání
Když jsem jednou se svým mužem navštívila krajanské setkání v Auerbachu, došlo k milému nedorozumění.
Můj muž byl v té době v našem krajanském kruhu ještě úplně neznámou tváří, jeho domovem je totiž Slezsko. Snažil se proto posadit do veselé společnosti co nejnenápadněji, přesto však upoutal pozornost. Jeden krajan ze Slavkova, který je nám všem milý a důvěrně známý, jeho jméno ale přesto neuvedu, kroužil kolem nás ve stále menších kruzích. Přitom si neustále prohlížel rysy tváře mého muže. Najednou se odhodlal a jako raketa vystřelil k našemu stolu. Do stovek hlasů, které se linuly sálem, položil otázku: „Jste taky Slavkovák?" Při všem tom hluku ale můj muž rozuměl: „Jste pan Walter?", což ho samozřejmě velmi překvapilo, protože se přece považoval za naprosto neznámého. Odpověděl: „Ano, jak to víte?" Krajan se nad touto odpovědí a protiotázkou tvářil dost zmateně, jako by mu přes rty uklouzla urážka. Sklesle řekl: „Já jsem si to jen tak myslel." A s tím se stáhl do nejvzdálenějšího koutku.
Legrační bylo, že na loňském setkání v Auerbachu položil tentýž krajan mému muži stejnou otázku. Jenže tentokrát se to stalo během procházky kolem Kolpingova domu. „Ne, já opravdu nejsem ze Slavkova," odpověděl můj muž, „já jsem Vratislavák. Ale pokud hledáte Slavkováky, jsou hned za rohem ve spolkové místnosti!" Protože můj muž patří k lidem, kteří nemají dobrou paměť na osoby, musela jsem mu nejdřív vysvětlit, že je to tentýž Slavkovák jako tehdy. Pak jsme se ovšem srdečně a dlouho smáli. Doufám, že se na nás náš milý krajan kvůli tomu nezlobí...
Hermine Walter, rozená Palm
Bürgerschule Schlaggenwald — Der Jahrgang 1915/16
[obr] Wer erkennt sich auf diesem Schulbild?
(Eingesandt von Maria Vogl geb. Riedl aus Schönwehr, jetzt wohnhaft in 3370 Hessisch Lichtenau, Rexinger Straße 5)
Beim Heimattreffen
Als ich einmal mit meinem Mann zusammen ein Heimattreffen in Auerbach besuchte, kam es zu einem netten Mißverständnis.
Mein Mann war zu der damaligen Zeit noch ein völlig Unbekannter in unserer landsmannschaftlichen Mitte, denn seine Heimat ist Schlesien. Er versuchte sich darum so unauffällig wie möglich in die fröhliche Runde zu setzen, fiel aber dennoch auf. Ein Landsmann aus Schlaggenwald, der uns allen lieb und vertraut ist, dessen Namen ich trotzdem nicht nennen möchte, zog immer kleinere Kreise um uns. Dabei prüfte er unentwegt die Gesichtszüge meines Mannes. Plötzlich gab er sich einen Ruck und schoß wie eine Rakete an unseren Tisch. In die hundertfachen Stimmen hinein, die durch den Saal schwirrten, stellte er die Frage: „Sind Sie auch ein Schlaggenwalder?" Bei all dem Lärm verstand mein Mann jedoch: „Sind Sie der Herr Walter?", was ihn natürlich sehr überraschte, weil er sich doch völlig unbekannt glaubte. Er antwortete: „Ja, wieso wissen Sie das?" Der Landsmann schaute wegen dieser Antwort und Gegenfrage recht irritiert drein, als ob ihm eine Kränkung über die Lippen gekommen wäre. Entmutigt sagte er: „Ich hab halt denkt." Und damit zog er sich in das fernste Eckchen zurück.
Lustigerweise stellte beim letztjährigen Treffen in Auerbach derselbe Landsmann an meinen Mann dieselbe Frage. Nur geschah es diemal während eines Spazierganges um das Kolpinghaus. „Nein, ich bin wirklich kein Schlaggenwalder, " antwortete mein Mann, „ich bin Breslauer. Aber wenn Sie die Schlaggenwalder suchen, die sind gleich um die Ecke im Trefflokal!" Da mein Mann zu den Menschen gehört, die kein gutes Personengedächtnis haben, mußte ich ihm erst erklären, daß dieser Schlaggenwalder mit dem von damals identisch ist. Dann haben wir allerdings herzlich und ausgiebig gelacht. Hoffentlich ist uns deswegen unser lieber Landsmann nicht böse . . .
Hermine Walter geb. Palm
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.