Pozdrav ke Slavkovské vlastivědné knize

Jednou z největších slabin Německa v posledních desetiletích byla ztráta vztahu k dějinám. Mladým lidem byla upřena znalost vlastní minulosti a jen v několika spolkových zemích se ještě vyučovaly dějiny tak, jak by se vyučovat měly. Mladá generace tím z velké části ztratila schopnost vytvořit si vlastní politickou představu.

Tím záslužnější je, když se lidé – a zvláště pak z řad vysídlenců z vlasti – snaží dějiny znovu oživit. Jen ten, kdo je pevně zakořeněn ve vlastní půdě, dokáže se natrvalo prosadit i jinde. To, co se dnes na tomto poli děje, je proto skutečně službou celému národu.

Právě naši vysídlenci z domoviny se v tomto ohledu osvědčili jako příklad. Dokládají to nesčetná vlastivědná muzea i vlastivědné knihy. Tím se připravuje a uskutečňuje přechod od generace pamětníků k generaci těch, kdo se k odkazu hlásí.

V tomto smyslu obzvláště vítám vydání „Horní­slavkovské vlastivědné knihy" (Schlaggenwalder Heimatbuch). Je svědectvím o snaze udržet při životě vzpomínku na staré císařské sudetoněmecké město Horní Slavkov (Schlaggenwald). Nejde přitom jen o úkol obrácený k minulosti. Je to naopak služba budoucnosti. Neboť ten, kdo dává přítomnosti hodnotu věčnosti, není žádný realista; věcné a účelné je jedině to, když hodnoty minulosti vneseme do budoucnosti.

V tomto smyslu přeji „Horní­slavkovské vlastivědné knize" hodně zaslouženého úspěchu.

OTTO VON HABSBURG

Vážený, milý pane podplukovníku Taubere!

Bylo mi zvláštní radostí setkat se s Vámi ve Wildbad Kreuth a s velkým zájmem jsem se seznámil s Vaší prací. Rád posílám pozdravné slovo, je přiloženo k tomuto dopisu.

Pokud jde o Vaše přání, totiž o přímluvu u Genschera kvůli finančnímu příspěvku a ohledně předání jesliček, musím Vám bohužel říci, že se k tomu příliš nehodím. Kvůli jeho východní politice, která se mi vůbec nelíbí, a kvůli jeho postoji v otázkách lidských práv jsem Genschera často veřejně kritizoval. On mi to – což plně chápu – zazlíval. Kdybych se proto za Vás přimlouval, nebylo by to pro Vás dobré. Raději bych i nadále sledoval linii Streibla. Snad byste se také mohl obrátit na předsedu strany Waigela.

Se srdečným pozdravem OTTO VON HABSBURG

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Ministerský předseda Streibl přijal spolkové vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu

Nový bavorský ministerský předseda Max Streibl přijal 28. 10. 1988 v bavorské státní kanceláři v Mnichově spolkové vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu k výměně názorů, v jehož čele stál mluvčí národnostní skupiny a spolkový předseda landsmanšaftu, státní ministr ve výslužbě Franz Neubauer. Streibl ujistil, že sudetští Němci se mohou pevně spolehnout na to, že bavorská státní vláda je bude i nadále bez omezení podporovat v jejich práci. Mluvčí sudetských Němců Neubauer poděkoval státní vládě za to, že se Bavorsko angažuje jako ochranná země pro záležitosti sudetských Němců.

Rozhovoru se dále zúčastnili prezident Spolkového shromáždění Sudetoněmeckého landsmanšaftu, státní ministr ve výslužbě Walter Stain, náměstek spolkového předsedy Dr. Fritz Wittmann, členové spolkového vedení Richard Frodl a Heinz Kraus a spolkový jednatel Dieter Max.