Ke Dni vlasti 1985: Věrnost Německu — 40 let po válce, vyhnání a rozdělení

Den vlasti, který každoročně slavnostně připomínáme, stojí v roce 1985 zcela ve znamení vzpomínky na události, jež pro mnoho milionů východních Němců a přes tři miliony sudetských Němců začaly koncem války v roce 1945. Před 40 lety se rozjelo kruté masové vyhánění. Ani Němci, kteří uprchli před frontovými boji, se už nesměli vrátit do svých rodných míst a byli komunistickými dobyvateli vyháněni. V prvních měsících provázela tyto zločiny proti lidskosti hrůzná krutost. Příliš dlouho se nad tím rozprostíral závoj mlčení. V posledních třech letech se to začalo měnit.

Nechceme nic vyčíslovat, nechceme se hádat o čísla, nechceme podněcovat nenávist. Stejně tak nechceme potlačovat vzpomínku na nesčetné zločiny, jichž se dopouštěli i Němci. Každý zavražděný člověk, ať Němec nebo ne-Němec, je nevyčíslitelnou hodnotou, každé mučení hrůzným utrpením.

V letošním roce si však nepřipomínáme jen příčiny a okolnosti vyhnání, jeho následky a úkoly, které z něj vyplývají pro nás i pro druhé — nejen v souvislosti s novým vyháněním — pro současnost a budoucnost, ale stejně tak německé a evropské katastrofy, které ukončením válečných operací 8. května 1945 částečně skončily. Byl to zároveň konec krutých diktatur u nás i u jiných národů, jejichž hrůzy a zločiny byly obludné. Miliony obětí války a krutého násilí jsou pro náš národ, pro jiné národy, ale i pro vyhnance i 40 let poté důvodem ke smutku a zamyšlení.

Mezinárodní právo nezná trestní řízení, ale platí, že politické i jiné neštěstí, páchané jménem Němců i jiných, je třeba překonávat konstruktivní spoluprací s poškozenými národy a přitom rozvíjet dobré stránky Němců — i ve prospěch svobody a existence jiných národů. I na tyto konstruktivní úkoly v roce 1985 vzpomínáme. Právě my, vyhnanci z domova, jak při Dni sudetských Němců ve Stuttgartu konstatoval mluvčí sudetských Němců, máme historické poslání být na základě vlastní hořké zkušenosti se systémy bezpráví a násilí průkopníky trvalého smíření mezi národy.

Nezastíráme však skutečnost, že bezstarostnost, chybná rozhodnutí, vlastní zaviněné slabosti a nedocenění diktatury ze strany svobodných států předcházely průlomu Hitlerovy politiky podrobování. Následky těchto zásadních chyb by se neměly přehlížet. Připomínají, že v prostoru svobodných států a národů se odstrašení vojensko-politického vydírání, vůle k obraně a obranná síla nesmí rozvíjet příliš pozdě.

Ve Stuttgartu sudetští Němci znovu požadovali: Nikdy více válku, nikdy více diktaturu, nikdy více vyhánění! My, sudetští Němci, jsme připraveni ke smíření se svými východními sousedními národy, k čemuž jsme se přihlásili už v Chartě německých vyhnanců. Toto smíření však může mít naději na trvání jen tehdy, bude-li se opírat o lidská práva, mezinárodní právo, právo na domov a právo na svobodné sebeurčení všech národů a národnostních skupin.

Den vlasti je pro nás tradičně příležitostí znovu se přihlásit k právu na domov i pro sudetoněmeckou národnostní skupinu. Před 35 lety jsme se v Eichstättu a později ve Stuttgartu slavnostně zřekli pomsty a odplaty, nikoli však své vlasti a svého práva. V duchu před 35 lety ve Stuttgartu vyhlášené „Charty německých vyhnanců" a v roce 1950 uzavřené „Wiesbadenské dohody" se svobodně žijícími Čechy zůstává naším cílem Evropa partnerství svobodných národů a národnostních skupin, budovaná na právu na domov a právu na svobodné sebeurčení. Věrnost domovu, pevně zakotvená v našich srdcích, k tomu přispěje svým dílem.

Proto zní naše heslo ke Dni vlasti 1985:

Věrnost Německu — 40 let po válce, vyhnání a rozdělení! (SN podle DOD od Dr. Herberta Czaji, DOD zvláštní vydání I/85)