**K úmrtí preláta Dr. Karla Reiße**

[obr] Prelát Dr. Karl Reiß

**K úmrtí preláta Dr. Karla Reiße**

Mluvčí sudetoněmeckých kněží

Časně ráno 17. dubna povolal Bůh, pán nad životem i smrtí, nečekaně na věčnost svého věrného služebníka Dr. Karla Reiße, faráře kostela Svatého kříže v Offenbach-Waldheimu. S ním ztrácí naše krajanská pospolitost jednoho ze svých předních kněží.

Po pomocném biskupovi Dr. Kindermannovi jej kardinál Döpfner jménem Německé biskupské konference potvrdil jako mluvčího sudetoněmeckých kněží a pověřil ho péčí o církevní záležitosti sudetoněmeckých katolíků. Nejen proto jej Sudetoněmecká rada, nejvyšší orgán naší krajanské pospolitosti, po tři volební období jednomyslně volila svým členem. Bohoslužbami a kázáními na četných krajanských sjezdech, zvláště chebských, na poutích vysídlenců a při slavnostní bohoslužbě v rámci Sudetoněmeckých dnů, jichž se účastnilo 20-30 tisíc lidí, se prelát Dr. Reiß stal mezi našimi krajany všeobecně známým. Jeho působení bylo oceněno udělením Velkého čestného odznaku Sudetoněmeckého krajanského sdružení, Lodgmanovy medaile, spolkového čestného odznaku Eghalanda Gmoi a Svazu vysídlenců i dalších vyznamenání našich krajanských organizací, jakož i Spolkovým záslužným křížem 1. třídy, k jehož udělení jej za jeho sociální činnost navrhlo město Offenbach. Jeho zásluhy o církev uznal Svatý otec jmenováním prelátem a apoštolským protonotářem.

Dr. Reiß patřil k nejhorlivějším spolupracovníkům zesnulého pomocného biskupa Kindermanna při budování Königsteinských ústavů, z nichž vzešlo přes 400 kněží. Po jeho smrti mu spolubratři svěřili vedení Sudetoněmeckého kněžského díla, které vykonával až do své smrti. Zde zintenzivnil pomoc našim kněžím a misionářům na Východě i ve světě a pronásledované církvi ve staré vlasti. Velkou měrou se podílel na přípravě slavností ke svatořečení v Prachaticích narozeného biskupa Jana Nepomuka Neumanna, který se v polovině minulého století obětavě věnoval duchovní péči o přistěhovalce do Severní Ameriky, mezi nimiž bylo mnoho Němců i Čechů (†1860 ve Filadelfii). Prelát Reiß se rovněž velmi zasazoval o blahořečení školské sestry Klary Fietzové, rodačky z Dolní Lipové, která zemřela v mladém věku roku 1936 ve Štýrském Hradci v pověsti svatosti. Opakovaně také poukazoval na zbožnou smrt mariánhillského pátera Engelmara Unzeitiga ze Schönhengstu, který se v koncentračním táboře Dachau dobrovolně přihlásil k ošetřování Rusů nemocných skvrnitým tyfem a zde roku 1945 zemřel; jeho proces blahořečení byl nedávno zahájen. Naši svatí, říkával prelát Reiß často, jsou před celou církví živými svědky naší sudetoněmecké vlasti. V něm, výrazném chebském knězi, splynuly vlast, národ a církev v živou jednotu, a to nejen proto, že sám prožil těžký osud našich krajanů a stál jim přitom jako kněz po boku.

věta pokračuje na dalším listu ⟶