Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 178
/ 32
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 31
Seff Heil v Bavorském rozhlase

Seff Heil v Bavorském rozhlase

Při oslavách 60. výročí Bavorského rozhlasu byl u toho i Seff Heil, jako zástupce Egerlanďanů. Tento sympatický Egerlanďan s příjemným, sonorním hlasem se díky pořadu „Am Abend in der Stubm" (Večer ve světnici) v Bavorském rozhlase už dávno stal oblíbeným interpretem egerlandského folkloru. Na četná přání nyní Seff Heil ze svých egerlandských nářečních vyprávění, zpříjemněných povedenými a pestrými hudebními a pěveckými vstupy egerlandské mládeže, sestavil dvě nové magnetofonové kazety „Eghalandrisch mit Seff Heil" (Egerlandsky se Seffem Heilem). První kazeta informuje o „Egerlandu a Egerlanďanech" (strana A) a o „Egerlandských muzikantech a hudebnících" (strana B). Druhá kazeta přináší „Vánoční čas v Egerlandu" (strana A) a „V Egerlandu, když je posvícení" (strana B). Texty napsali Seff Heil a Herta Huber. Obě kazety lze objednat za cenu 16 DM za kus včetně balného u Seffa Heila, Seidelstr. 7a, 8458 Sulzbach-Rosenberg, nebo u Herty Huber, Untere Dorfstr. 2, 8963 Martinszell. Dnes už má přece každá domácnost rozhlasový přijímač s kazetovým přehrávačem. Není jednoduššího způsobu, jak si přinést Chebsko (Egerland) do vlastního obývacího pokoje nebo na krajanský večer, než pomocí kazet „Eghalandrisch mit Seff Heil". Pro mnoho hospodyněk, ať už pracují v kuchyni, pletou nebo háčkují, jsou tyto kazety, z nichž zaznívají slova našeho krajana i hudba a zpěv mládeže, prostě hlasem domova Chebska.

Dr. Josef Suchy

původní znění

Seff Heil im Bayerischen Rundfunk

Beim 60jährigen Jubiläum des Bayerischen Rundfunks war Seff Heil für die Egerländer mit von der Partie. Der freundliche Egerländer mit der wohlklingenden sonoren Stimme war durch die Sendereihe „Am Abend in der Stubm" im Bayerischen Rundfunk längst zu einem beliebten Interpreten Egerländer Art geworden. Auf vielfachen Wunsch hat nun Seff Heil von seinen Egerländer Mundarterzählungen, unterhaltsam verschönt durch recht gut gelungene, abwechslungsreiche musikalische und gesangliche Beiträge der Egerland-Jugend, zwei neue Ton-Cassetten „Eghalandrisch mit Seff Heil" erstellt. Die 1. Cassette informiert über „Egerland und Egerlander" (A) sowie über „Egerländer Musiker und Musikanten" (B). Die 2. Cassette bringt die „Christkindlzeit im Egerland" (A) und „Im Egerland, wenn Kirchweih ist" (B). Die Texte sind von Seff Heil und Herta Huber. Beide Cassetten kann man zum Stückpreis von je 16 DM einschließlich Verpackung bei Seff Heil, Seidelstr. 7a, 8458 Sulzbach-Rosenberg oder bei Herta Huber, Untere Dorfstr. 2, 8963 Martinszell, bestellen. Heutzutage hat doch jeder Haushalt einen Rundfunkempfänger mit Cassetteneinlage. Es gibt keine einfachere Möglichkeit, sich die Heimat Egerland ins traute Heim oder in den Gmoi-Abend zu holen als „Eghalandrisch mit Seff Heil". Für viele Hausfrauen, ob sie nun in der Küche arbeiten oder stricken oder häkeln, sind diese Cassetten, aus denen die Worte unseres Landsmannes sowie Musik und Gesang der Jugend dringen, einfach die Stimmen der Heimat Egerland.

Dr. Josef Suchy

věta pokračuje na dalším listu ⟶

O výročních a dobytčích trzích

O výročních trzích, týdenních trzích a také dobytčích trzích, které se dříve konaly v Chebsku, byly pro venkovské i městské obyvatelstvo vždy zvláštní událostí. Lidé na trh nechodili jen nakupovat nebo obchodovat – trhy byly také příležitostí k setkávání se širokými vrstvami obyvatel z blízka i z daleka. Potkávali se tam staří přátelé a známí, navazovala se nová přátelství a kontakty; trh měl tehdy podobný význam jako dnešní lidové slavnosti. Zvlášť je třeba zmínit posvícenský trh. Tento trh a s ním spojené lidové zábavy pro mladé i staré byly dalším důvodem, proč se na trh vypravit. Na trhu se ovšem nejen kupovalo a prodávalo – probírala se také budoucnost dospívajících synů a dcer a domlouvaly se jejich sňatky.

Trh sloužil také jako důležitý zdroj informací. Lidé se tam dozvídali novinky z politiky, obchodu a samozřejmě i ze soukromého života. Pověstné klevety a drby trhovkyň mají svou platnost dodnes.

Posvícení je původně slavností na památku vysvěcení kostela, jež mohla zároveň připadat na svátek patrona kostela. Protože však světská oslava záhy převážila nad církevní, ukázalo se nutným sloučit četné a nezřídka bujaré a rozpustilé slavnosti jednotlivých vesnic, většinou na podzim. Přesto se dodnes někdy rozlišuje svátek patrona kostela od obecného posvícení čili „všeobecného posvícení".

Podobně jako u posvícení se i ve výročním trhu spojuje představa církevního obřadu, duchovenstva a trhu – spojení, které znala už antika a které se v Chebsku nejvýrazněji projevovalo v poutních místech. Je ovšem také možné, že se leckterý výroční trh vyvinul z pohanských podzimních slavností nebo svátků zemřelých.

Dobytčí trh si zvlášť houževnatě uchoval své staré, zažité právní normy a formule, především mezi venkovským obyvatelstvem. Podání ruky zde platilo za smlouvu; „jak to je a stojí", „ber to tak, jak je" – to bylo slyšet na dobytčích trzích jako znamení vzdání se záruky a ručení. Ještě dnes platí u Chebanů podání ruky za důležitý výraz mezilidských vztahů. Je to pozůstatek naší selské minulosti.

Výroční a dobytčí trhy v loketském domovském okrese

(Přehled si nečiní nárok na úplnost)

Chodov: Výroční trh 2. úterý v březnu Dobytčí trh 2. úterý v říjnu (připadne-li na svátek, den předem) Posvícenský trh na Vavřince (10. 8.) a následující neděli Dobytčí trh každé 2. úterý v měsíci

Loket (Elbogen):

Výroční trh v úterý před svatodušními svátky, 1. středu v září, na Martina (11. 11.) (připadne-li na svátek, den předem)

Chlebový trh na Zelený čtvrtek, 2. čtvrtek před Vánocemi

Týdenní trh každý čtvrtek

Dobytčí trh každé 1. pondělí v měsíci

Čistá (Lauterbach):

Výroční trh na svátek sv. Jana (24. 6.)

Dobytčí trh v pondělí po růžencové slavnosti (1. neděle v říjnu)

Neusattel:

Výroční trh na Nanebevstoupení Páně, na Václava (28. 9.)

Horní Slavkov (Schlaggenwald):

Výroční trh v pondělí po Devítníku (9. neděle před Velikonocemi)

Dobytčí trh v sobotu před Květnou nedělí, v pondělí po Narození Panny Marie (8. 9.), v sobotu před Adamem a Evou (24. 12.) [připadne-li Štědrý večer na neděli, o týden dříve]

Dobytčí trh každé 2. pondělí v měsíci

Týdenní trh každé pondělí

Obilní trh každou středu

Krásno (Schönfeld):

Výroční trh v pondělí před Bartolomějem (24. 8.)

Dobytčí trh v pondělí po Martinu (11. 11.)

Dobytčí trh každý 2. čtvrtek v měsíci

Gerald Deistler

Schlaggenwaldský Heimatbrief je poslední most k domovu!

původní znění

Von Jahr- und Viehmärkten

Früher waren im Egerland die Jahr- und Wochenmärkte, bzw. auch die Viehmärkte ein besonderes Ereignis für die Land- und Stadtbevölkerung. Nicht nur, daß man zum Einkauf oder zum Handel hinging, sondern die Märkte gaben Gelegenheit zu menschlichen Kontakten mit breiten Bevölkerungsschichten aus nah und fern. Man traf auch alte Freunde, Bekannte, schloß neue Bekanntschaften und Kontakte am Markt, der damals eine Art Gleichbedeutung mit den heutigen Volksfesten zeigte. Besonders ist hier der Kirchweihmarkt zu betonen. Dieser Markt und die dazu gehörenden Volksbelustigungen für jung und alt gaben einen weiteren Anstoß, mal auf den Markt zu gehen. Es wurde am Markt nicht nur verkauft und gekauft, man besprach auch die Zukunft der heranwachsenden Söhne und Töchter, arrangierte die Heirat derselben.

Der Markt bot sich auch als wichtige Informationsquelle an. Man erfuhr Neuigkeiten aus der Politik, Handel und selbstverständlich aus dem Privatleben. Der berüchtigte Tratsch und Klatsch der Marktweiber hat bis in die Gegenwart noch seine Gültigkeit.

Die Kirchweih ist ursprünglich das Erinnerungsfest der Kircheneinweihung, die zugleich der Festtag des Kirchenpatrons sein konnte. Da aber die weltliche Feier die kirchliche bald überwog, ergab sich die Notwendigkeit, die vielen und nicht selten üppigen, ausgelassenen Feste der einzelnen Dörfer zusammenzulegen, meist auf den Herbst. Doch wird auch heute noch zuweilen das Kirchenpatronfest von der allgemeinen Kirchweih oder „Allerweltskirchweih" unterschieden.

Wie bei der Kirchweih verbindet sich in Jahrmarkt die Vorstellung von kirchlicher Handlung, Geistlichkeit und Markt, eine Verbindung,die auch die Antike kannte und damals im Egerland am stärkstens in Wallfahrtsorten in Erscheinung trat. Es ist aber auch möglich, daß die Entwicklung manches Jahrmarktes aus heidnischen Herbst- oder Totenfesten hervorgegangen ist.

Der Viehmarkt erhielt seine alten, eingefleischten Rechtsnormen und -formeln besonders zäh bei der ländlichen Bevölkerung. Handschlag ist hier Vertrag, „Wie es geht und steht", „schlecht für gerecht", hörte man auf den Viehmärkten zum Zeichen des Verzichts auf Bürgschaft und Gewähr. Noch heute gilt der Handschlag bei den Egerländern als wichtige Ausdrucksform zwischenmenschlicher Beziehungen. Ein Relikt aus unserer bäuerlichen Vergangenheit.

Jahr - und Viehmärkte im Heimatkreis Elbogen

(Die Übersicht erhebt keinen Anspruch auf Vollständigkeit)

Chodau:
Jahrmarkt am 2. Dienstag im März
Viehmarkt am 2. Dienstag im Oktober (falls Feiertag, tags vorher)
Kirchenfestmarkt an Laurentius (10.8.) und folgenden Sonntag
Viehmarkt jeden 2. Dienstag im Monat

Elbogen:

Jahrmarkt am Dienstag vor Pfingsten, am 1. Mittwoch im September, an Martini (11.11.), (wenn Feiertag, tags vorher)

Brotmarkt am Gründonnerstag, am 2. Donnerstag vor Weihnachten

Wochenmarkt jeden Donnerstag

Viehmarkt jeden 1. Montag im Monat

Lauterbach:

Jahrmarkt an Johannestag (24.6.)

Viehmarkt am Montag nach dem Rosenkranzfest (1. Sonntag im Oktober)

Neusattel:

Jahrmarkt an Christi Himmelfahrt, an Wenzel (28.9.)

Schlaggenwald:

Jahrmarkt am Montag nach Septuagesima (9. Sonntag vor Ostern)

Viehmarkt am Samstag vor Palmsonntag, am Montag nach Mariä Geburt (8.9.), am Samstag vor Adam und Eva (24.12.) [ist Hl. Abend am Sonntag, so eine Woche früher]

Viehmarkt jeden 2. Montag im Monat

Wochenmarkt an jedem Montag

Getreidemarkt an jedem Mittwoch

Schönfeld:

Jahrmarkt am Montag vor Bartholomäus (24.8.)

Viehmarkt am Montag nach Martini (11.11.)

Viehmarkt jeden 2. Donnerstag im Monat

Gerald Deistler

Der Schlaggenwalder Heimatbrief ist die letzte Brücke zur Heimat!

list 31 z 32
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.