Usnesení Sudetoněmecké rady a spolkového výboru Sudetoněmeckého krajanského sdružení k 10. výročí Pražské smlouvy
U příležitosti desátého výročí podpisu smlouvy mezi Spolkovou republikou Německo a Československou socialistickou republikou dne 11. prosince 1973 vydávají Sudetoněmecká rada a spolkový výbor Sudetoněmeckého krajanského sdružení následující prohlášení:
Smlouva s Prahou nezmírnila vnitropolitický tlak v ČSSR; v poslední době byly represe ještě zesíleny, například vůči občanskému hnutí „Charta 77" a vůči katolické církvi.
Smlouva mezi Spolkovou republikou Německo a ČSSR změnila vztahy mezi oběma státy a jejich národy jen podmíněně:
Hospodářské vztahy mezi Spolkovou republikou Německo a ČSSR — po určitém růstu v letech 1979 až 1981 — v loňském a letošním roce citelně poklesly, přičemž obchodní bilance vykazuje československý přebytek.
Sudetoněmecká rada a Sudetoněmecké krajanské sdružení vyjadřují hluboké zděšení a znepokojení nad ničením krajiny a kulturních památek v Čechách, na Moravě a v Sudetském Slezsku — zejména v Poohří a Polabí, v Šumavě, Krušných horách, Krkonoších, Jizerských horách, Orlických horách, Jeseníkách a v Beskydech. Vyzývají ČSSR, aby podnikla vše pro zesílení boje proti emisím poškozujícím životní prostředí.
Kulturní dohoda mezi Spolkovou republikou Německo a ČSSR, podepsaná v návaznosti na Pražskou smlouvu, nepřinesla žádný citelný pokrok ve vývoji kulturních vztahů; především kvůli nekompromisnímu postoji ČSSR ve věci zahrnutí Berlína chybí prováděcí dohoda. V důsledku toho existuje v kulturní výměně jednostranná československá převaha, zatímco silnější kulturní přítomnosti Spolkové republiky Německo v ČSSR brání organizační a finanční překážky, ale také dominantní vliv NDR a jejích kulturních aktivit.
Cestovní ruch mezi Spolkovou republikou Německo a ČSSR se v posledních letech rozvíjel jen pomalu, přičemž — navzdory finančním překážkám — cestovalo z Německa do ČSSR více než třikrát tolik Němců, než tomu bylo naopak.
Sudetoněmecká rada a Sudetoněmecké krajanské sdružení se ohrazují proti jakémukoli bránění nebo odmítání sudetoněmeckých umělců či cestujících ze strany ČSSR.
Nadále neuspokojivé je vyřizování vystěhování občanů ČSSR německé národnosti, kteří chtějí — aby si mohli zachovat svou národní identitu — opustit svou vlast. Nátlak vyvíjený na žadatele o vystěhování je nedůstojný člověka a odporuje výměně dopisů o úpravě humanitárních otázek, spojené s Pražskou smlouvou.
Neboť přibližně 60 000 až 90 000 občanům německé národnosti je i tam, kde žijí soustředěně pohromadě, navzdory ujištěním v ústavním zákoně o postavení národností z roku 1968 odpírána možnost zachovat si svou národní identitu, vychovávat děti v mateřském jazyce a účastnit se bohoslužeb v německém jazyce.
Sudetoněmecká rada a Sudetoněmecké krajanské sdružení proto vyzývají ČSSR, aby všem svým občanům přiznala základní lidská práva přislíbená v Helsinkách.
Smlouva s Prahou ponechala sudetoněmeckou otázku otevřenou. Sudetoněmecká rada a Sudetoněmecké krajanské sdružení zdůrazňují právo sudetoněmecké národnostní skupiny na její odvěkou vlast v Čechách, na Moravě a v Sudetském Slezsku a její právo na sebeurčení — nezávisle na dohodách a smlouvách. Obnovují nárok Sudetských Němců na jim odňatý soukromý i veřejný majetek. Tyto požadavky na nápravu protiprávního vyhnání nemohou být považovány za méně závažné jen proto, že jsou vždy prosazovány bez hrozby násilím, natožpak jeho použití.
Entschließung des Sudetendeutschen Rates und des SL-Bundesvorstandes zum 10. Jahrestag des Prager Vertrages
Anläßlich der zehnjährigen Wiederkehr der Unterzeichnung des Vertrages zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik am 11. Dezember 1973 geben der Sudetendeutsche Rat und der Bundesvorstand der Sudetendeutschen Landsmannschaft folgende Erklärung ab:
1.
Der Vertrag mit Prag hat den innenpolitischen Druck in der ČSSR nicht gemildert; in jüngster Zeit wurden die Repressionen z.B. auf die Bürgerbewegung „Charta 77" und auf die katholische Kirche sogar verstärkt.
2.
Der Vertrag zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der ČSSR hat die Beziehungen zwischen den beiden Staaten und ihren Völkern nur bedingt verändert:
Die Wirtschaftsbeziehungen zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der ČSSR sind — nach gewissen Zuwächsen in den Jahren 1979 bis 1981 — im vergangenen und laufenden Jahr spürbar zurückgegangen, wobei die Handelsbilanz einen tschechoslowakischen Uberschuß aufweist.
Der Sudetendeutsche Rat und die Sudetendeutsche Landsmannschaft äußern ihre tiefe Erschütterung und Betroffenheit über die Zerstörung der Landschaft und der Kulturdenkmäler in Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien — insbesondere im Eger- und Elbetal, im Böhmerwald, Erzgebirge, Riesengebirge, Isergebirge, Adlergebirge, Altvatergebirge und in den Beskiden. Sie fordern die ČSSR auf, alles zu unternehmen, um die Bekämpfung der umweltschädigenden Emissionen zu verstärken.
Das — in der Folge des Prager Vertrages — unterzeichnete Kulturabkommen zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der ČSSR hat keinen spürbaren Fortschritt in der Entwicklung der kulturellen Beziehungen bewirkt; vor allem fehlt wegen der unnachgiebigen Haltung der ČSSR in der Frage der Einbeziehung Berlins ein Durchführungsabkommen. Infolgedessen gibt es im Kulturaustausch ein einseitiges tschechoslowakisches Übergewicht, während einer stärkeren kulturellen Präsenz der Bundesrepublik Deutschland in der CSSR organisatorische und finanzielle Hürden, aber auch der dominierende Einfluß der DDR und mit ihren kulturellen Aktivitäten entgegenstehen.
Der Reiseverkehr zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der CSSR hat sich in den letzten Jahren nur langsam fortentwickelt, wobei — trotz der finanziellen Hürden — mehr als dreimal so viele Deutsche aus der Bundesrepublik Deutschland in die ČSSR reisten als umgekehrt.
Der Sudetendeutsche Rat und die Sudetendeutsche Landsmannschaft verwahren sich gegen jede Behinderung oder Ablehnung sudetendeutscher Kulturschaffender oder Reisender von Seiten der ČSSR.
Unbefriedigend ist nach wie vor die Abwicklung der Aussiedlung der ČSSR-Bürger deutscher Nationalität, die — um ihr Volkstum bewahren zu können — ihre Heimat verlassen wollen. Die auf Ausreisewillige ausgeübten Pressionen sind menschenunwürdig und widersprechen dem — mit dem Prager Vertrag verbundenen — Briefwechsel über die Regelung humanitärer Fragen.
Denn etwa 60.000 - 90.000 Bürgern deutscher Nationalität werden auch dort, wo sie konzentriert zusammenleben, trotz der Zusicherungen im Verfassungsgesetz über die Stellung der Nationalitäten von 1968 die Erhaltung ihrer nationalen Identität, die Erziehung der Kinder in der Muttersprache und die Teilnahme an deutschsprachigen Gottesdiensten verwehrt.
Der Sudetendeutsche Rat und die Sudetendeutsche Landsmannschaft fordern deshalb die ČSSR auf, die — in Helsinki zugesagten — grundlegenden Menschenrechte allen Staatsbürgern zu gewähren.
3.
Der Vertrag mit Prag hat die sudetendeutsche Frage offengelassen. Der Sudetendeutsche Rat und die Sudetendeutsche Landsmannschaft unterstreichen das Recht der sudetendeutschen Volksgruppe auf ihre angestammte Heimat in Böhmen, Mähren und Sudetenschlesien und ihr
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.