Setkání s malířem Albrechtem Sacherem a jeho obrazy
Výletní zájezd autobusem mě zavedl do lázeňského městečka Herrenalb ve Schwarzwaldu. Po jistém úsilí se mi podařilo najít byt našeho krajana Albrechta Sachera. Je až nepopsatelné, jakou tvůrčí silou a velkými uměleckými schopnostmi tento krajan oplývá. Z jednoho tamějšího tisku jsem převzal následující článek, který, jak se domnívám, naplní všechny krajany hrdostí, že máme mezi sebou tak zdatného krajana. Albrecht Sacher se těší velkému uznání mezi věhlasnými umělci.
Kdo jako lázeňský host nebo návštěvník prochází lázněmi Bad Herrenalb, nemůže přehlédnout četná umělecká díla tohoto muže. Objevují se ve čítárně, na radnici, v přízemí obytného domu „Am Rehteich 11" a v hojném počtu v dlouhých chodbách a schodištích hotelu „Adrion". Divák je uchvácen udivující tvůrčí radostí umělce, jeho tvořivou silou a kvalitou obrazů, jimiž jsou převážně akvarely. Sacher dává přednost vodovým barvám, ačkoli občas pracuje i s rozmytou tuší, uhlem nebo pastelem. Ale technice akvarelu patří jeho záliba, protože – jak sám přesvědčivě vysvětluje – všechno musí na papíře hned „sednout", každý tah je konečný a obstojí jen to podstatné. Nápadná je i bohatost motivů. Umělec se neupíná na určitá témata. Fascinuje ho vše, „co vzniklo a vyrostlo samo ze sebe". Jeho filozofií je pozorování v přírodě, přičemž při převodu do obrazu jsou rozhodující bdělost a přísná sebekontrola. Tichými vzory jsou mu přitom Toulouse Lautrec a Emil Nolde, svérázný expresionista ze severu, aniž by se jinak upisoval nějakému uměleckému směru. Nelze se proto divit, že vedle barevně nádherných květin, na nichž místy již ulpívají tiché stopy pomíjivosti, existují krajiny velkolepé vyváženosti a citlivosti, a rovněž zákoutí ulic, jejichž domy tvoří jiskřivou mozaiku. Ale i ženské portréty si vyžádaly bohatou pozornost. Tyto postavy s přesnou jasností pohybu ukazují různorodé chování a člověku se trochu vybaví vídeňský Gustav Klimt, který své ženské postavy rámoval do vzácných barevných souzvuků, což dnes představuje ztělesnění secesní malby. U Sachera nacházíme ženy, které se v zamyšlené póze stahují samy do sebe, a zase jiné, jež jsou zahalené, nalíčené a maskované a oddávají se věčné tajemné hře rafinovaného zahalování, nebo prostě holdují touze být jiné, což silně zapůsobí a prozrazuje psychologický cit. Albrecht Sacher žije se svou ženou Hedwig už několik let v tomto městě a přistěhoval se sem z Karlsruhe, aby zde strávil podzim života. Vedle svého povolání inženýra se na Karlsruher Akademie der Bildenden Künste zabýval anatomií. Je to sudetský Němec, který již v rodičovské restauraci přicházel do styku s umělci – s malíři, architekty, hudebníky a spisovateli. Svou uměleckou práci začal jednoduchými zátišími, posledních dvacet let byl „stále u toho" a své znalosti doplňoval několika cestami do zahraničí, při nichž byla středem pozornosti muzea a galerie.
Heinz Meyer
Begegnung mit dem Maler Albrecht Sacher und seinen Bildern
Eine Ausflugsfahrt im Autobus führte mich in den Badeort Herrenalb im Schwarzwald. Nach einigen Mühen konnte ich die Wohnung unseres Landsmannes Albrecht Sacher ausfindig machen. Es ist unbeschreiblich, welche Schaffenskraft und große künstlerischen Fähigkeiten diesen Landsmann auszeichnen. Aus einer der dortigen Presse entnahm ich den nachstehenden Artikel, der, so meine ich, alle Landsleute mit Stolz erfüllt, in unserer Mitte einen solchen tüchtigen Landsmann zu haben. Albrecht Sacher findet unter den namhaften Künstlern große Anerkennung.
Begegnung mit dem Maler Albrecht Sacher und seinen Bildern
Wer als Kurgast oder Besucher durch Bad Herrenalb spaziert, kann die zahlreichen Kunstwerke dieses Mannes nicht übersehen. Sie zeigen sich in der Lesehalle, im Rathaus, im Erdgeschoß des Wohnhauses „Am Rehteich 11" und in stattlicher Zahl in den langen Gängen und Treppenhäusern des Hotels „Adrion". Als Betrachter ist man angetan von der erstaunlichen Schaffensfreude des Künstlers, seiner schöpferischen Kraft und der Qualität der Bilder, die überwiegend Aquarelle sind. Sacher bevorzugt Wasserfarben, obgleich er auch gelegentlich mit verwaschener Tusche, Kohle oder Pastell arbeitet. Aber der Technik des Aquarellierens gehört seine Vorliebe, weil, wie er selbst überzeugend erklärt, alles auf dem Papier gleich „sitzen muß", jeder Strich endgültig ist und nur Wesentliches Bestand hat. Aber auch die Fülle der Motive fällt auf. Der Künstler ist nicht auf bestimmte Themen festgelegt. Ihn fasziniert alles, „was aus sich selbst geworden und gewachsen ist." Seine Philosophie ist das Schauen in der Natur, Wachheit und strenge Selbstkontrolle sind bei der Umsetzung in das Bildfeld entscheidend, wobei ihm Toulouse Lautrec und Emil Nolde, der eigenwillige Expressionist aus dem Norden, stille Vorbilder sind, ohne sich sonst irgendwelchen Kunstrichtungen zu verschreiben. Es kann daher nicht verwundern, daß neben farbenprächtigen Blumen, denen manchmal bereits leise Spuren des Vergehens anhaften, Landschaften von großartiger Ausgewogenheit und Einfühlsamkeit existieren und ebenfalls Gasen, deren Häuser ein schillerndes Mosaik darstellen. Doch auch die Frauenbildnisse bedürfen ausgiebiger Zuwendung. Diese Geschöpfe von präziser Bewegungsklarheit zeigen unterschiedliches Gehabe, und man wird ein wenig an den Wiener Gustav Klimt erinnert, der seine weiblichen Gestalten in kostbare Farbklänge einrahmte, was heute Inbegriff der Jugendstilmalerei bedeutet. Man findet bei Sacher Frauen, die sich in nachdenklicher Pose auf sich selbst zurückziehen und wiederum andere, die verschleiert sind, geschminkt und maskiert und sich dem ewigen geheimnisvollen Spiel raffinierter Verhüllungsmanier hingeben oder lediglich der Lust des Andersseinwollens frönen, was stark beeindruckt und psychisches Gespür erkennen läßt. Albrecht Sacher lebt mit seiner Frau Hedwig schon einige Jahre in dieser Stadt und ist von Karlsruhe zugezogen, um hier seinen Lebensabend zu verbringen. Neben seinem Beruf als Ingenieur hat er sich an der Karlsruher Akademie der Bildenden Künste mit Anatomie auseinandergesetzt. Er ist Sudetendeutscher, der bereits im elterlichen Restaurant Umgang mit Künstlern hatte, mit Malern, Architekten, Musikern und Schriftstellern. Mit einfachen Stilleben begann er seine künstlerische Arbeit, war in den letzten zwanzig Jahren „ständig dabei" und ergänzte sein Wissen durch einige Auslandsreisen, bei denen Museen und Galerien im Mittelpunkt der Besuche standen.
Heinz Meyer
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Sudetoněmecká nadace
Sudetoněmecká nadace (veřejnoprávní korporace) v Mnichově hledá od 1. 11. 84 manželský pár na místo domovníka (žádoucí vyučení v řemesle). Odměňování podle tarifu BAT, směnný provoz, paušál za přesčasy, doplňkové zaopatření odpovídající veřejné službě. Manželka by měla na hodiny převzít úklidové práce v domě. Odměna se vyplácí hodinově podle rámcové tarifní smlouvy. Byt bude zprostředkován. Přihlášky se životopisem, opisy vysvědčení a fotografií zasílejte na adresu: Sudetendeutsche Stiftung, Am Lilienberg 1, 8000 München 80.
Sudetendeutsche Stiftung
Die Sudetendeutsche Stiftung (Körperschaft des öffentlichen Rechts) in München sucht zum 1. 11. 84 ein Hausmeisterehepaar (abgeschlossene Handwerkslehre erwünscht). Bezahlung nach BAT, Schichtdienst, Überstundenpauschale, Zusatzversorgung entsprechend dem öffentlichen Dienst. Die Ehefrau soll stundenweise eine Hausdienstbeschäftigung übernehmen. Bezahlung erfolgt stundenweise nach dem Manteltarif. Wohnung wird vermittelt. Bewerbungen mit Lebenslauf, Zeugnisabschriften und Lichtbild erbeten an Sudetendeutsche Stiftung, Am Lilienberg 1, 8000 München 80.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.